Martin Šimsa RUSKO A ČESKOSLOVENSKÁ (ČESKÁ) DEMOKRACIE. DELIBERATIVNÍ DEMOKRACIE, NÁBOŽENSTVÍ A DIALOG
|
|
- Dagmar Burešová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Martin Šimsa RUSKO A ČESKOSLOVENSKÁ (ČESKÁ) DEMOKRACIE. DELIBERATIVNÍ DEMOKRACIE, NÁBOŽENSTVÍ A DIALOG 1 Rusko sehrálo značnou roli při vzniku i další existenci československé republiky a demokracie a to v různých směrech. Pozitivní jako opora českého a slovenského národního obrození. Čeští obrozenci si Rusko velmi idealizovali, jak je upozorňoval odvážný a kritický liberální novinář Karel Havlíček Borovský, který v Rusku působil jako vychovatel a miloval spisovatele Gogola. V Rusku v době 1. sv. války byly vytvořeny čs. Legie a ty se staly základem budoucího československého státu. Můj dědeček, ing. Jaromír Procházka přeběhl 3. prosince 1915 z rakouské fronty u Haliče k Rusům a vstoupil nejprve do srbských, později do čsl. Legií. Přešel s legionáři celé Rusko a 23. dubna 1920 opustil Rusko na lodi z Vladivostoku a 10. června 1920 se vrátil do téměř dvouleté československé republiky. Masaryk formuloval základní teze československé demokracie v Nové Evropě na přelomu roku 1917 a 1918 v Petrohradu, kam přicestoval 16. května Masaryk přivítal první, březnovou revoluci v roce 1917, jíž byl svržen carismus, který pro Masaryka představoval ne-demokratický, teokratický režim. Ale už dlouho před 1.světovou válkou začal Masaryk studovat tehdejší Rusko prostřednictvím ruské filosofie, sociologie, historie a literatury. Za dva klíčové autory pro pochopení Ruska považoval Dostojevského a Tolstého. Tolstého osobně navštívil třikrát v Jasné Polaně, při všech svých předválečných návštěvách Ruska v letech 1887, 1888 a Těsně před válkou, v roce 1913 vydal své největší dílo Rusko a Evropa německy, které celé česky vyšlo až v roce Byl velmi kritický k Říjnové, bolševické revoluci, nicméně v Rusku zaujal neutrální postoj, nechtěl se účastnit západní intervence, považoval to za vnitřní záležitost Rusů a dosáhl toho, že se čsl. Legie přesunuly po transsibiřské magistrále přes Vladivostok do mezitím nově vytvořené Československé republiky, která se stala demokratickou republikou. Mezi válkami byli Masarykem a demokratickou republikou podporováni ruští filosofové, vědci, spisovatelé, kteří prchli ze stalinského Ruska. Sovětská armáda nás z větší části osvobodila od německého 233
2 nacismu, ale SSSR pod vedením Stalina stál v pozadí komunistického puče v roce 1948, který nastolil nedemokratickou diktaturu. V procesu demokratizace komunistického režimu u nás hrála značnou roli ruská literatura,zvláště dílo Pasternaka, Achmatové, Zamjatina, Solženicyna a dalších. Jeden den Ivana Děnisoviče vydaný v roce 1963 spolu s konferenci o Franzi Kafkovi v témže roce sehrál velkou roli v demokratizačním pohybu, Solženicynův dopis četl v roce 1967 na sjezdu spisovatelů, který otevřel dveře k Pražskému jaru, Pavel Kohout. Solženicynův esej Nežít se lží se šířil spolu s Chartou 77 v roce 1977, Solženicyn a Sacharov se stali určitým vzorem pro československé disidenty, pro důležitou Havlovu esej Moc bezmocných. Božena Komárková, která byla za války 5 let vězněná pro účast v protinacistickém odboji, napsala v roce 1948 klíčovou studii Původ a význam lidských práv a nesměla po roce 1948 působit nejen na univerzitě, ale ani na středních školách, přeložila část Solženicynova Souostroví Gulag z němčiny do češtiny, velmi si Solženicyna vážila, ale upozorňovala, že zastáncem demokracie a lidských práv v západním pojetí je Sacharov, kdežto Solženicyn je spíše představitelem ruského mesianismu, který by se mohl stát také ideologií autoritativního režimu. 2. Diskuse o demokracii, náboženství a společné perspektivě Otázka demokracie, její založení, pojetí i současná podoba jsou věcí historie a zároveň i otázkou současnou a otázkou budoucího směřování. Prvním výrazným teoretikem i praktickým zakladatelem naší demokracie byl Masaryk. Masaryk navázal na Palackého a Havlíčkovu koncepci austroslavismu, ale radikalizoval ji a nakonec i praktickými politickými kroky dovedl náš a slovenský národ k demokracii v podobě československé republiky. Masaryk svou koncepci demokracie opřel o pojetí českých dějin zakotvené v české a slovenské reformaci, v náboženských a etických důrazech českého a slovenského národního obrození především v díle Kolára, Dobrovského, Palackého a Havlíčka. Masaryk nepovažoval demokracii za nic samozřejmého, naopak tvrdil, že v běžné společenské i politické praxi je nám bližší aristokratismus, tedy povyšování se nad druhé. Základní demokratickou myšlenkou je pro něj myšlenka rovnosti, rovnosti všech lidí. Masaryk v této souvislosti říkal Já Pán, Ty Pán, tedy že lidé si jsou rovni bez ohledu na své 234
3 nadání, schopnosti, ekonomické, společenské a politické postaveni a to před Bohem i před lidmi. Podobně jako pro Tocquevilla pro něj byla myšlenka rovnosti lidí před Bohem prvním krokem k demokracii. Dalším překvapivým argumentem pro Masaryka byla víra v nesmrtelnost duše. Všichni lidé si jsou v jeho pojetí rovní právě v této nesmrtelnosti. Podobně jako Tocqueville chápal demokracii jako protiklad aristokracie a teokracie. Ani aristokracie ani teokracie v politické praxi nerespektují elementární rovnost lidí, která spočívá v hodnotě každého života. Otázka náboženství nebyla důležitá jen pro Masaryka, ale i pro další české teoretiky demokracie. Tím se ovšem dostávají do jistého napětí s liberálním pojetí demokracie, které je chápáno jako neutrální, wertfrei, hodnot-prosté, jak uvádí Max Weber. Vážný argument pro ne-náboženské pojetí demokracie spočívá v tom, že v okamžiku, kdy demokracii spojíme s jedním konkrétním náboženstvím, dostanou se do kategorie druhořadých občanů všichni ti občané, kteří mají jiné náboženství nebo jsou ateisti. Jedna z českých žákyň Masaryka, Božena Komárková, autorka Původ a význam lidských práv vidí největší přínos demokracie ve vytvoření laického, sekulárního státu, který je státem všech svých občanů. Ovšem i Komárková své pojetí lidských práv, které považuje za nejdůležitější základ demokracie, vidí zakotvené v reformačním křesťanství, v osvícenství a v teorii přirozeného práva. Rovněž naši současní filosofové demokracie, Ladislav Hejdánek a Erazim Kohák, vycházejí z tradice českého evangelictví. Lze smířit určité náboženské, ale i morální a filosofické přesvědčení s teorií neutrálního, laického, sekulárního státu? Tuto otázku si kladou také současní teoretici demokracie, jimiž jsou John Rawls a Jürgen Habermas. Nejprve, jak se s tímto problémem vyrovnávají naši autoři. Masaryk tím způsobem, že demokracii chápe jako diskusi a to podobně jako J.S. Mill jako rovnou diskusi svobodných občanů. Podmínky diskuse ovšem už dále neupřesňuje, o to se pokouší až jeho žák Rádl. Masaryk dále zdůrazňuje, že demokracie nemůže být jen politickým systémem, ale má být názorem na život a svět, tedy určitou životní formou, přesvědčením, za kterým člověk jde, které se snaží prosadit, ale respektuje také přesvědčení druhých a osvědčování přesvědčení se děje v kritické diskusi. Podobnost vědy a demokracie vidí právě v kritickém myšlení a v kritické diskusi. Vyšší formou demokracie je pro Masaryka humanitní demokracie a humanita je pro 235
4 něj spojena jednak s obecným lidstvím, jednak s laickým křesťanstvím. Přímo říká, že nejvyšší formou humanity je láska k bližnímu a že demokracie je politickou formou lásky k bližnímu. Tuto lásku nechápe romanticky ani mysticky, tedy ani jako cit, ani jako vášeň či splývání s celým světem, ale jako konkrétní pomoc a práci. Demokracie je politickou formou lásky k bližnímu, protože umožňuje řešit věci s respektem k osobě i názoru druhého, nenásilně, diskusí, argumenty. Masaryk chápe individuální svobodu a odpovědnost jako základní demokratický vklad, přesto zároveň kritizuje liberalismus, ovšem myslí především ekonomický liberalismus. Masarykovy pokusy řešení smíření osobní víry a náboženství ve veřejném demokratickém prostoru nejsou zcela úspěšné. Podobně nebyl Masaryk zcela úspěšný se svou snahou přenést demokracii na vyšší evropskou a světovou úroveň. Jeho poslední dílo Světová revoluce je věnováno šíření demokracie v Evropě a ve světě, ale pro etablování demokracie u nás požadoval 50 let klidného vývoje a ten nebyl. Jistý nacionalismus se projevoval i v jeho vztahu k Němcům, o nichž mluvil jako o potomcích kolonistů, za což ho veřejně kritizoval jeho samostatně uvažující žák Emanuel Rádl. Masaryk dokonce už v závěru Nové Evropy a potom ve Světové revoluci prohlásil, že Ježíš, ne César, je smyslem našich dějin i demokracie. Je taková demokracie představitelná? Co si počít s takovouto ještě spíše evangelickou než křesťanskou demokracií? A Masaryk zůstal jen u náznaku. Nevysvětluje, neargumentuje. Snad bychom to mohli přijmout jen jako jakýsi normativní cíl, regulativní ideu v Kantově smyslu, ale museli bychom najít adekvátní překlad pro ne-křesťany a ateisty a to se dosud nepodařilo. Podobně se věc pokouší řešit Rádl, který proti kmenové (německé a středoevropské filosofii a sociologii 20. a 30. let) a většinové (francouzské) demokracii staví pojetí smluvní, kdy každý jedinec je účastníkem smlouvy se státem a jedná a rozhoduje se na vlastní odpovědnost, stát pro něj není poslední autoritou. Rádl v jistém smyslu předbíhá současnou politiku evropské unie, tedy že účastníci demokratického procesu jednání a rozhodování nejsou jen státy, ale i jednotlivci. Ne, že by se to vždycky dařilo, ale myšlenka je to dobrá. Rádl zároveň klade důraz na to, že každý jednotlivec by měl mít náboženské, morální či filosofické přesvědčení, měl by je činně projevovat, neměl by být k demokracii a demokratickému rozhodování lhostejný, protože se ho vše týká. Proslul kritikou 236
5 českého nacionalismu, pro který podle něj Češi a Slováci nebyli schopni překonat kmenový nacionalismus a integrovat Němce, Maďary, ale i Poláky a další národnostní menšiny do demokratického systému, lze říci, že tento kmenový nacionalismus se po revoluce 1989 projevil při rozdělení Československa v letech , i když tam hrály roli i ekonomické a osobní motivy. Rádlova kritika nacionalismu je založena na kritice politické diskriminace a represe, k níž může vést a v minulosti často vedl a to uvnitř i vně daného demokratického společenství. Komárková ( ) onen rozpor mezi náboženstvím a demokracií řešila na osobní rovině respektem k druhým jako plnohodnotným osobnostem nadanými všemi právy bez ohledu na jejich náboženské, morální a filosofické přesvědčení. Komárková se hlási k myšlenkové linii Locka, Miltona, Kanta, Milla a Masaryka, kriticky se vyjadřuje na adresu Hobbesse, Rousseaua, Comta, Hegela, Marxe i Engelse protože tito autoři z různých důvodů nerespektují lidská práva jako nutný předpoklad demokracie. Jednoznačné řešení nenalezneme ani u Ladislava Hejdánka (1927) a Erazima Koháka (1933), Hejdánek navazuje především na Rádlovo, částečně na Masarykovo myšlení, demokracii a lidská práva vztahuje k určité koncepci pravdy jako zdroji nezpředmětňujícího myšlení. Veškeré náboženské myšlení považuje za zpředmětněnou metafyziku, kdežto pravda přichází z budoucnosti a nelze ji prostřednictvím předmětného (metafyzického) myšlení uchopit, tedy stává se nám, že neslyšíme výzvy pravdy a nejednáme. Můžeme mu adresovat námitku, že i negativní metafyzika je metafyzikou, případně že i nepředmětné myšlení se v okamžiku, kdy ho tematizujeme, stává předmětem, tedy že se Hejdánek chytá do pasti Hegerovy dialektiky. Hejdánek podobně jako Václav Havel pro své angažování se v roli mluvčího v Chartě 77 zdůraznuje význam občanů a občanských iniciativ pro demokracii. Oba se už v komunistickém režimu domnívali, že základním předpokladem pro změnu nedemokratických poměrů je občanská odvaha, hájení lidské důstojnosti, lidská práva, svobodné a odpovědné jednání občanů, a to se do značné míry ukázalo v roce 1989 jako oprávněné. Je otázka, zda to řeší a může řešit i otázky současného volného trhu a globálního kapitalismu, někteří občanští aktivisté se domnívají, že ano, v této otázce však spíše převládá skepse. Kohák, který většinu života strávil v USA, interpretuje Masaryka ve smyslu sociálně a ekologicky pojaté demokracie, tedy jde o přátelské a od- 237
6 povědné chování nejen k druhým lidem, ale i k přírodě. Žádný z oněch autorů však neřeší otázku vztahu náboženství a demokracie uspokojivě. Podívejme se, jak se věc pokouší řešit autor Teorie spravedlnosti John Rawls. Po kritice, že jeho teorie spravedlnosti jako férovosti je metafyzická, protože je založena na určité teorii pravdy a že předpokládá, že teorie spravedlnosti jako férovosti je aplikovatelná na všechny moderní společnosti včetně ne-západní, napsal Politický liberalismus, kde výslovně uvádí, že je psán pro západní demokratické společnosti a že konkrétní náboženská, morální a filosofická přesvědčení jako určité všeobsáhlé nauky (comprehensive doctrines) mohou mít pouze jednotliví občané, ne stát, toho se týká pouze jakési demokratické minimum, překrývající konsensus (overlapping konsensus). Věci týkající se všech občanů by měly být formulovány srozumitelným jazykem, který bude přístupný všem. To je sympatická myšlenka. Jenže existuje takový jeden, společný jazyk? V zásadě všechny jazyky, a to i odborné jazyky nebo jazyky různých filosofických směrů a koncepcí jsou součástí jazyka, který je dnes pro jedince neobsažitelný. Navíc, na základě čeho a kdo bude určovat, jaký jazyk ve veřejném prostoru lze užívat. Proto Habermas v několika posledních studiích, např. v Mezi naturalismem a náboženstvím či ve svém dialogu s bývalým papežem, Benediktem XIV., v Dialektika sekularizace a v diskusní knížečce Moc náboženství ve veřejném prostoru mluví o oživení náboženství v post-sekulární situaci, ke které došlo mimo jiné v důsledků , a pokouší se nacházet řešení v rozdělení diskursů na veřejné právní, ústavní a politickyinstituční a diskursy veřejné neoficiální, které jsou však pro tvorbu veřejného mínění a vůle také důležité, protože v nich dochází ke změně individuálních preferencí i společenského veřejného mínění a vůle navzdory mediálním manipulacím. Ony náboženské, ale i morální, filosofické a specificky kulturní diskursy by se stávaly součástí oněch diskursů veřejných neoficiálních, laické a sekulární by byly už jen ony diskurzy ústavně-právní a politicky-instituční, z důvodu zachování laického charakteru státu. I ony neoficiální diskurzy by měly být jistým způsobem institucionalizovány, tedy aby pro ně existoval veřejný prostor, byly brány vážně, vědělo se o nich a mohly působit na ony diskurzy oficiálně veřejné. Habermas problém dílčím způsobem řeší v teorii deliberativní demokracie, která základ demokracie nevidí v tržní ekonomice a v 238
7 problému získání a udržení moci, ale ve veřejné diskusi, komunikaci různě zaměřených diskurzů. Deliberativní demokracie je pokus o nalezení syntézy liberalismu, která klade důraz pouze na individuální práva a svobody a myslí, že minimální stát znamená minimální zásahy do svobody jedince a tím pádem také jeho maximální svobodu. V praxi se však ukazuje, že to tak nefunguje, že to naopak vede k rozšíření oblasti trhu a tržních vztahů na úkor demokracie. Oproti tomu stojí republikánská teorie demokracie, která zdůrazňuje společnou participaci jedinců, společnou tvorbu mínění a vůle občanů, společný podíl na tvorbě zákonů a charakteru demokracie v daném společenství. Deliberativní demokracie zdůrazňuje oba aspekty tím, že občané jsou prostřednictvím volených zástupců původcem zákonů, které jim garantují jejich svobody a práva, tedy i svobodu žít si po svém i svobodu podílet se na společném díle demokracie. Co to znamená pro náš česko-ruský dialog? Jsme společně obyvateli planety Země, Země je kulatá a konečná a nemůžeme se na ní rozptýlit do nekonečna, jak píše Kant ve studii K věčnému míru. Jsme také společnými dědici evropské kultury. Demokracie je způsob, jak řešit společné problémy diskusí při respektu všech zúčastněných stran i toho, k čemu společně dojdeme. Na druhé straně je důležitá také kritika, která otevírá problémy z jiné strany. Síla demokracie spočívá v tom, že je schopna integrovat kritiku a to také kritiku sebe. Do té diskuse patří nejen problémy praktické a technické, ale i problém náboženství, problém národních kultur a jiných specifických otázek. Náboženství, kultura, morální a filosofické názory jsou součástí našich individuálních i kolektivních identit, proto je třeba je respektovat a zohledňovat. Těší mě, že tento dialog je dnes znovu opět možný, i když nás v minulosti oddělovalo i nyní rozděluje řada otázek. Počátek jejich řešení je otevřená, přátelská i kritická diskuse o nich, při níž nasloucháme druhému diskusnímu partnerovi, respektujeme ho a hledáme společnou demokratickou perspektivu. 239
Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd
Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je
VíceMETODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE
METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům
VíceVybrané kapitoly ze sociologie 7. PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D
Vybrané kapitoly ze sociologie 7 PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D Moc a autorita Jaký je rozdíl mezi mocí a autoritou? Moc = možnost prosadit svojí vůli i proti vůli ostatních. Moc je uplatňována v mnoha aspektech
VíceVládní návrh. ZÁKON ze dne o zásluhách Václava Havla. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Vládní návrh ZÁKON ze dne. 2012 o zásluhách Václava Havla Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii. 2 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho
VíceMODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914
1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti
VíceUčební osnovy vyučovacího předmětu dějepis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu
- umí charakterizovat hlavní změny koncem 19. - a počátkem 20. století v oblasti hospodářské, - společenské, kulturní a v mezinárodních vztazích - vysvětlí příčiny vzniku ohnisek napětí v Evropě - a v
VíceDějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích
Dějiny od konce 19.století do 1. světové války - umí charakterizovat hlavní změny koncem 19. a počátkem 20.století v oblasti hospodářské, společenské,kulturní a v mezinárodních vztazích - vysvětlí příčiny
Více4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis
4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického
VícePOLITICKÉ IDEOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
POLITICKÉ IDEOLOGIE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje PaedDr. Zdena Kačírková Únor 2011 IDEOLOGIE Soubor idejí myšlenek, názorů a teorií
VíceMaturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku
Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické
VícePřednáška č. 10: Demokracie
Přednáška č. 10: Demokracie 03. 12. 2009 Co je demokracie? Demos = lid, kratos = síla, moc, vláda demokracie = vláda lidu Aténská demokracie Platón, Aristoteles: odmítání demokratického způsobu vlády Co
VíceDějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)
Tematický plán pro 9. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Tematický okruh: Mezinárodní polit. situace
VíceÚvaha nad hodnotovými východisky zakotvení základního práva na pomoc v hmotné nouzi v českém ústavním pořádku. Kateřina Šimáčková
Úvaha nad hodnotovými východisky zakotvení základního práva na pomoc v hmotné nouzi v českém ústavním pořádku Kateřina Šimáčková Pokud jsme na rozcestí, neumím Vám dát ani mapu, ani přehled, jak daleko
VíceTémata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ
FILOSOFIE 1. Filosofie, její hlavní disciplíny, vztah ke speciálním vědám 2. Orientální myšlení, zejména staré Indie a Číny 3. Nejvýznamnější představitelé a školy řecké filosofie před Sókratem 4. Sofisté
VíceCo je ekonomie? Vždy je nutno rozhodnout se, kterou potřebu budeme uspokojovat a jakým způsobem. Tj. lidé vždy volí mezi alternativami.
Co je ekonomie? Ekonomie je věda, která studuje, jak lidé využívají vzácné zdroje k uspokojování svých neomezených potřeb, přičemž tyto potřeby uspokojují pomocí produkce statků a jak jsou tyto statky
VíceŽiju v demokracii vzdělávací program think-tanku Evropské hodnoty
Žiju v demokracii Je tomu již čtvrt století, co se země střední Evropy osvobodily od totality a zařadily se mezi demokratické státy. Své ukotvení ve společenství zemí západní civilizace, které sdílejí
VíceTémata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období
Obchodní akademie, Choceň, T. G. Masaryka 1000 Choceň, T. G. Masaryka 1000, PSČ 565 36, oachocen@oa-chocen.cz Příloha č. 5 k č. j.: 57/2011/OA Počet listů dokumentu: 1 Počet listů příloh: 0 Témata k maturitní
VíceŠkola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)
Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor
VíceMENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2017/18)
TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2017/1) PŘEDMĚT TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ ZSV sexta Robert Weinrich 2 hod./ týden DUFEK, Pavel et al. Společenské vědy pro střední školy.
VíceČást první OTEVŘENÁ SPOLEČNOST
Část první OTEVŘENÁ SPOLEČNOST Obsah první části Kapitola 1. Demokracie a totalitarismus 7 Kapitola 2. Kritický racionalismus 14 Kapitola 3. Smysl dějin 18 Kapitola 4. Hlubinná ekologie 26 Kapitola 1.
VíceD 5 volitelný předmět ve 4. ročníku
D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra politologie Lukáš Visingr (UČO 60659) Bezpečnostní a strategická studia Politologie Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2005 Weberův přístup
VíceRENESANCE A OSVÍCENSTVÍ
RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození
VíceVET středověk a novověk (po 18. století)
VET středověk a novověk (po 18. století) Co nás čeká Křesťanství a jeho představitelé Renesance Racionalismus a empirismus, Kant Merkantelismus, Karmelismus Křesťanství Po dlouho dobu křesťanství uchovatel
VíceObsah. Politické myšlení Egona Bondyho / Petr Kužel PRACOVNÍ ANALÝZA
O dobrém špatnu 9 Obsah Politické myšlení Egona Bondyho / Petr Kužel........... 13 PRACOVNÍ ANALÝZA Pro čtenáře............................................. 63 I Pařížská komuna........................................
VíceZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD
Maturitní otázky ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. Předmět psychologie a význam psychologických poznatků, vznik a historický vývoj psychiky, determinace lidské psychiky. pojem a předmět psychologie metody psychologie,
VíceOBSAH ÚVOD... 8 VÝZNAM GAUDIUM ET SPES... 11
OBSAH 409 OBSAH PŘEDMLUVA... 5 ÚVOD... 8 1. HISTORICKÝ A PASTORÁLNĚTEOLOGICKÝ VÝZNAM GAUDIUM ET SPES... 11 1.1 O poselství(ch) koncilní konstituce Gaudium et spes... 12 1.1.1 Oslovit spásně svět... 12
VíceTémata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ
Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ FILOSOFIE 1. Filosofie, její hlavní disciplíny, vztah ke speciálním vědám 2. Orientální myšlení, zejména staré Indie
Více+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata
+ SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační
VíceTémata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014
Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.
VíceDĚJEPIS. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu
DĚJEPIS A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Dějepis rozpracovává vzdělávací obsah oboru Dějepis patřícího do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Navazuje na
VíceDej 2 Osvícenství. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
Dej 2 Osvícenství Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Osvícenství období i myšlenkový směr 17.-18. století, věk rozumu a osvěty
VícePrávo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti
Otázka: Právo a jeho vývoj Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kuba Vybíral Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti - dodržování předpisů je
VíceVíra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38
Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou
VíceČlověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.
Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo
VícePředmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické
VíceVypracoval: Josef Froněk (OV-TE)
Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) 1960 schválen zákon o III. pětiletém plánu Nesplnitelné úkoly Vypínání elektrické energie Selhání zásobování uhlím Ochromení železniční dopravy uhelné prázdniny Pomoc jiným
VíceZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list
ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně
VíceNěmecká klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling
Německá klasická filosofie I Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Dějinný kontext a charakteristika Jedná se o období přelomu 18. a 19. století a 1. poloviny 19.
VíceNĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE
NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE ÚKOL 1 Kdo byl předchůdcem německé klasické filosofie? Která filosofická témata řešil? NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE jeden ze základních proudů v evropské filosofické tradici konec
VíceProf. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?
infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární
VícePolitická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ
Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany
VíceSocialistické teorie
Socialistické teorie Co nás čeká Utopický socialismus Socialismus na přelomu 18. a 19. století včetně H. Saint-Simon Karel Marx Marxovi součastnicí a následovníci Výzvy socialismu v 21. století Utopický
Více(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata
Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka
VíceANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Československo
VíceVzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.
Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje
VíceSTŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
POLITICKÉ IDEOLOGIE Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ,
VíceUkazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Mgr. JUDr. Jaroslav Grinc, Ph.D. PRÁVO PRO POLITOLOGY Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420
VícePolitologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.
Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky
VíceŽidé jako menšina. Židovské identity
Židé jako menšina 115 Na konci první světové války se nadnárodní habsburská monarchie rozpadla. Místo nadnárodního mocnářství, v němž přinejmenším v Předlitavsku, jeho západní části, platilo, že i přes
VíceGymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí
1. Pravěk - charakteristika jednotlivých etap pravěku, předchůdci dnešního člověka - přírodní prostředí, způsob života lidských předků - pojmy: dělba práce, neolitická revoluce, matriarchát a patriarchát
VíceČeskoslovenský nacionalismus - jeho přijetí či kritika v dobovém tisku
Československý nacionalismus - jeho přijetí či kritika v dobovém tisku 1. Anotace V této práci bych se zaobírala tím, zda existovaly jiné možnosti/návrhy uspořádání Československa než jen na základě 2
VíceHistorie 13. Otázka číslo: 1. Havajské ostrovy se v roce 1959 staly: jedinou kolonií USA. jedním ze států USA
Historie 13 Otázka číslo: 1 Havajské ostrovy se v roce 1959 staly: jedinou kolonií USA jedním ze států USA samostatným státem, který je s USA spojen ekonomickou unií Otázka číslo: 2 V roce 1979 začal SSSR
VíceDůvodová zpráva. Obecná část. A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (malá RIA)
IV. Důvodová zpráva Obecná část A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (malá RIA) 1. Důvod předložení Název návrh zákona, kterým se mění zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání
VíceEXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE. Obr. 1 Obr. 2
EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE Obr. 1 Obr. 2 Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel Využití ICT při hodinách občanské nauky
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
VíceUČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS
Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Tento metodický list je spolufinancován
VíceRELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II
RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II Karolína Kučerová Masová komunikace IV, LS 2001/2002 2 Náboženství je v nejobecnějším slova smyslu definováno
VíceMĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í
č.j.: 274/2014 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 254 ze dne 09.04.2014 Návrhy na pojmenování ulic a náměstí ve vztahu k událostem 17. listopadu 1989 v lokalitě Nákladového nádraží
VíceDějepis. Člověk a společnost
Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 2 2 2 2 8 Povinný Povinný Povinný Povinný Celkem Název předmětu Oblast
Více= forma politické organizace společnosti, která sdružuje obyvatele určitého území v právní celek
Otázka: Stát a občan Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): nela.pliesovska obsah: pojem stát, prvotní a druhotné tvoření státu, formy státu (kdo stojí v čele, jak je soustředěna moc, počet vlád),
VíceNadační fond Martina Bubera a projekt WebDialog
Martina Bubera a projekt WebDialog Mikuláš Medek, Hádka, 1956, AJG Hluboká nad Vltavou Nadační fond Nadační fond Martina Bubera a projekt WebDialog porozumění přítomnému a hledání budoucího Medkovský7.indd
VíceŠkrtni všechny nesprávné odpovědi.
1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?
VíceUčební osnovy pracovní
2 týdně, povinný MD: 1. světová válka Žák: vyjádří své mínění o zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledcích 1. světová válka - válka (začátek, průběh, příměří) - Češi a Slováci za 1. světové
VícePojem politika. POL104 Úvod do politologie
Pojem politika POL104 Úvod do politologie Co je politika (a je důležitá)? Jak se její vnímání měnilo v čase? Jaké jsou přístupy k politice? činnost státu činnost, která je spjata k věcem veřejným. Činnost,
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola
VíceMachiavelli mezi republikanismem a demokracií
Machiavelli mezi republikanismem a demokracií Milan Znoj, Jan Bíba a kol. Praha 2011 5 Vydání knihy podpořilo Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie věd České republiky
VíceVzdělávací obor Dějepis Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Vzdělávací obor dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je
VíceKřesťanství a sekulární demokracie Martin Šimsa
Křesťanství a sekulární demokracie Martin Šimsa Předneseno na semináři IES, 29. 4. 2017 na Jaboku Text v rozšířené podobě vyšel pod názvem "Sekularizace a náboženství v demokratickém diskurzu" v knize
VíceDějepis - Kvarta. politický vývoj významných států Evropy a světa do první světové války
- Kvarta Dějepis Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní Kompetence sociální a personální Kompetence komunikativní Učivo
VíceDĚJEPIS (6. 9. ročník)
DĚJEPIS (6. 9. ročník) Charakteristika předmětu Vzdělávací obor Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování
Více1. Mezi společenské vědy nepatří a) ekonomie b) ekologie c) etologie. 2. Mezi teoretiky demokracie nepatří a) Kohák b) Patočka c) Habermas
1. Mezi společenské vědy nepatří a) ekonomie b) ekologie c) etologie 2. Mezi teoretiky demokracie nepatří a) Kohák b) Patočka c) Habermas 3. Mezi reformní marxistické filosofy 60. let nepatří a) Patočka
VíceFakulta humanitních studií
Fakulta humanitních studií Cesty k filosofii I, II Mgr. Richard Zika, Ph.D. Člověk a náboženství I, II Interpretování filosofických textů (Descartes, Hobbes, Anselm, Platón a další). Mgr. Ondřej Skripnik
Víceuvede příčiny a důsledky světové hospodářské
Podklad pro celoroční rozvržení učiva dějepisu v 9. ročníku Celoroční rozvržení očekávaných výstupů z RVP ZV, dílčích výstupů a učiva DĚJEPISU 9 škola: třída: vyučující: hodinová dotace: 66 vyučovacích
VíceOčekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života
Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními
VíceUniverzalismus v etice jako problém
VLASTIMIL HÁLA Univerzalismus v etice jako problém K otázkám univerzalismu v některých etických koncepcích 3 Vydání knihy podpořilo Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
Více1. Přednáška K čemu je právní filosofie?
1. Přednáška K čemu je právní filosofie? Osnova přednášky: a) Co je filosofie a filosofování b) Proč vznikla právní filosofie c) Předmět a funkce právní filosofie Co znamená slovo filosofie? slovo filosofie
VíceJohn Locke. 1704 Anglický filosof, lékal politik Politická filosofie Teorie poznání 1632-1704. Dr. Daniel Toth, www.danieltoth.
1632-1704 1704 Anglický filosof, lékal kař a politik Politická filosofie Teorie poznání 1 Narodil se v puritánsk nské rodině (puritanismus) Navštěvoval voval kláš ášterní školu v Westminsteru 1652 Univerzitní
VíceDle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí
Filozofie 06 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených charakteristikách a tezích týkajících se moderní filosofie doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín či slovo. Otázka číslo: 1 MARTIN HEIDEGGER
VíceNÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st.
NÁRODNÍ OBROZENÍ = české národní hnutí 18. a 19. století snaha o obnovení potlačené české kultury / jazyka, literatury, divadelního umění / SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. součástí Rakouska / habsburská
VíceDějepis - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)
- Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Dějepis Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
VíceOtázky k přijímacím zkouškám u magisterského navazujícího studia SES na akademický rok 2013/2014 (druhé kolo září)
Otázky k přijímacím zkouškám u magisterského navazujícího studia SES na akademický rok 2013/2014 (druhé kolo září) 1. Jak se jmenoval významný český matematik působící především v 1. pol. 19. stol., který
Více6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd
6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,
VíceJiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5
Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 VZPOMÍNKOVÁ KNIHA TATO PUBLIKACE JE PŘIPOMENUTÍM ŽIVOTA A PRÁCE VÁCLAVA HAVLA
VíceTémata ze SVS ke zpracování
Témata ze SVS ke zpracování Psychologie. Člověk jako jedinec: Psychologie osobnosti Vývojová psychologie (etapy lidského života od prenatálního období až po smrt, vč. porodu) Učení, rozvoj osobnosti, sebevýchova
VíceSSOS_ON_1.18 Vývoj ochrany lidských práv
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ON_1.18
VíceÚvod do ekonomie Týden 2. Tomáš Cahlík
Úvod do ekonomie Týden 2 Tomáš Cahlík Obsah Socialistický ekonomický systém Reformy socialistického systému Transformace socialistického systému na kapitalistický systém Zkouškové otázky, Informační zdroje
VíceOBSAH PRVNÍ ČÁST ÚVOD INTEGRÁLNÍ A SOLIDÁRNÍ HUMANISMUS PRVNÍ KAPITOLA PLÁN BOŽÍ LÁSKY PRO LIDSTVO
OBSAH POUŽITÉ ZKRATKY.................................. 7 ZKRATKY BIBLICKÝCH KNIH.......................... 9 DOPIS KARDINÁLA ANGELA SODANA.................... 11 PREZENTACE DOKUMENTU...........................
VícePolitiologie. Doc. Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU
Politiologie Doc. Jaroslav Čmejrek KHV PEF ČZU Kontakt Katedra humanitních věd PEF ČZU budova PEF místnost č. 173 konzultace Po 14:00-15.30 Čt 14:00-15.30 e-mail cmejrek@pef.czu.cz NetStorage/I/KHV/cmejrek
VíceOd totality k demokracii
Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_21 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo
VíceÚčast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti
Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako
Více1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.
1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. / Jan Poněšický. -- Vyd. 1. V Praze: Triton 2006. 266 s. -- cze. ISBN 80-7254-861-1 člověk; společnost; etika; hodnota;
VíceDějiny 20. století, totalitní režimy
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Dějepis (DEJ) Dějiny 20. století, totalitní režimy Kvarta 2 hodiny týdně Dataprojektor Mezinárodní vztahy před 1. světovou válkou Ukáže na mapě kolonie evropských
VíceObsah. a naše diskuse... 13
Obsah Předmluva: Machiavelli v současné politické teorii a naše diskuse..................................................... 13 Mi/an Znoj a Jan Bíba 1. Paradoxní působivost Machiavelliho díla... 13 2.
VíceD 5 volitelný předmět ve 4. ročníku
D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro
VíceCOMENIUS 3 Program Evropské unie
COMENIUS 3 Program Evropské unie DOTAZNÍK COMCULT - NETZWERK CZ Místo:... Škola:...... Datum: den rok P/P Symbol muž žena... ne Heslo A) ot) A 1 A 2 A 3 A 4 A 5 A 6 A 7 A 8 A 9 A10 A11 A12 A13 A14 Evropské
Více