Státní dluh České republiky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Státní dluh České republiky"

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor veřejná správa Katedra finančního práva a národního hospodářství Diplomová práce Státní dluh České republiky Bc. Pavel Koďousek Brno, Květen 2012

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Státní dluh České republiky zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. Bc. Pavel Koďousek 2

3 Velmi děkuji Ing. Evě Tomáškové, Ph. D. za odbornou pomoc, podnětné názory a připomínky. 3

4 Obsah Seznam použitých tabulek a schémat... 6 Seznam zkratek Úvod Základní pojmy Rozpočtová soustava a státní rozpočet Krátkodobá fiskální nerovnováha rozpočtový deficit Financování rozpočtového deficitu Dlouhodobá fiskální nerovnováha Důsledky veřejného dluhu a možnosti řešení Metodika vykazování dluhu Státní dluh České republiky Základní právní úprava Vývoj státního dluhu České republiky v období Vývoj salda státního rozpočtu Vývoj státního dluhu v České republice Struktura státního dluhu České republiky Úrokové náklady státního dluhu Vývoj státního dluhu České republiky v období Vývoj salda státního rozpočtu Vývoj státního dluhu v České republice Struktura státního dluhu České republiky... Chyba! Záložka není definována Úrokové náklady státního dluhu Zhodnocení vývoje státní dluhu České republiky v období Vláda Evropské pozadí dluhového problému Maďarsko Vývoj salda sektoru vlády v Maďarsku Vývoj vládního dluhu Maďarska Švédsko

5 Vývoj salda sektoru vlády ve Švédsku Vývoj vládního dluhu Švédska Komparace České republiky s Maďarskem a Švédskem Úvahy de lege feranda Závěr Cizojazyčné resumé Použitá literatura a ostatní zdroje

6 Seznam použitých tabulek a schémat Seznam použitých tabulek Tabulka č. 1: Vývoj salda státního rozpočtu České republiky od roku 1993 do roku Tabulka č. 2: Vývoj státního dluhu České republiky od roku 1993 do roku Tabulka č. 3: Struktura státního dluhu České republiky od roku 1993 do roku 2003 (mld. Kč) Tabulka č. 4: Úrokové výdaje na státní dluh od roku 1993 do roku 2003 (mld. Kč, % HDP) Tabulka č. 5: Vývoj salda státního rozpočtu České republiky od roku 2004 do roku Tabulka č. 6: Vývoj státního dluhu České republiky od roku 2004 do roku Tabulka č. 7: Struktura státního dluhu České republiky od roku 2004 do roku 2010 (mld. Kč) Tabulka č. 8: Úrokové výdaje na státní dluh od roku 2004 roku 2010 (mld. Kč, % HDP) Tabulka č. 9: Vývoj salda sektoru vlády v Maďarsku od roku 2004 do roku Tabulka č. 10: Vývoj vládního dluhu v Maďarsku od roku 2004 do roku Tabulka č. 11: Vývoj salda vládního rozpočtu ve Švédsku od roku 2004 do roku Tabulka č. 12: Vývoj vládního dluhu ve Švédsku od roku 2004 do roku Tabulka č. 13: Vládní deficit a vládní dluh v České republice, Maďarsku a Švédsku (mil., %) Seznam použitých schémat Schéma č. 1: Rozpočtová soustava České republiky.11 6

7 Seznam zkratek ČSÚ DPH DPFO DPPO EBRD EIB EU HDP IBRD MF MMF Český statistický úřad Daň z přidané hodnoty Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob Evropská banka pro obnovu a rozvoj Evropská investiční banka Evropská unie Hrubý domácí produkt Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj Ministerstvo financí České republiky Mezinárodní měnový fond 7

8 1. Úvod Pravděpodobně nejdiskutovanějším problémem současnosti, který se týká oblasti veřejných financí je otázka rozpočtového deficitu a s tím spojeného státního dluhu. Daná témata jsou předmětem debat nejen odborné, ale i laické veřejnosti a to z toho důvodu, že důsledky dopadu negativního vývoje veřejných financí pociťuje každý jednotlivec. Cílem diplomové práce je analýza státního dluhu České republiky, a to jak samostatně, tak v evropském kontextu, a zodpovězení následujících otázek: jakým způsobem lze řešit státní dluh; zda lze dosáhnout vyrovnaného salda státního rozpočtu a postupné eliminace státního dluhu; a zda lze považovat sociální stát se silnou sociální politikou za přímého původce veřejného dluhu. K tomu účelu sleduje diplomová práce následující strukturu. V první části práce jsou rozebrána základní teoretická východiska vztahující se ke státnímu dluhu a vysvětleny klíčové pojmy, se kterými bude při analýze státního dluhu České republiky dále pracováno. Druhá část práce se soustředí na analýzu vývoje a současnou situaci v České republice, přičemž svůj záběr dělí do dvou období a to od roku 1993 do roku 2003 a od roku 2004 do současnosti. Rozdělení sledovaných období reflektuje vstup ČR do EU. V úvodu této části je také analyzována právní úprava, která se v České republice vztahuje k veřejným rozpočtům a státnímu dluhu. Na závěr je proveden rozbor politické situace panující v České republice od roku 1993 do současnosti se zaměřením na to, zda politický směr udává strana pravého či levého politického spektra. V třetí části práce je pracováno s vybranými ukazateli v Maďarsku a ve Švédsku, kdy formou případových studií je proveden rozbor především vládních deficitů a vládních dluhů. Následně je provedena komparace se situací panující v České republice, kdy v závěru této kapitoly jsou vyvozeny důležité poznatky. 8

9 Závěr práce předkládá některá doporučení de lege ferenda, jenž by vedli jednak k zastavení růstu státního dluhu v České republice a v dlouhodobém časovém horizontu k jeho postupné eliminaci. 9

10 2. Základní pojmy V úvodu celé práce je nezbytné vymezit pojmy, které jsou klíčové pro zkoumanou problematiku. Jejich popisem bude vytvořeno pole pro další analýzy a závěry. V následujících podkapitolách se proto budeme věnovat obecně základním pojmům, jenž souvisí s tématem státního dluhu Rozpočtová soustava a státní rozpočet Dříve než si vysvětlíme pojmy přímo související se stáním dluhem, tak se alespoň částečně dotkneme tématu rozpočtové soustavy a státního rozpočtu, neboť se jedná o pojmy, které je nutno také předem vyložit. Předpokladem řádného fungování státu je vybudování odpovídající rozpočtové soustavy. Tuto soustavu můžeme rozdělit na oblast veřejných rozpočtů, kam patří centralizovaný státní rozpočet, decentralizované rozpočty na jednotlivých úrovních územní samosprávy (např. rozpočty obcí a krajů) a rozpočty veřejnoprávních organizací s právní subjektivitou (např. příspěvkové organizace). Zásadní postavení v této soustavě má státní rozpočet, neboť soustřeďuje a přerozděluje rozhodující část veřejných financí. V mnoha zemích jsou v rozpočtové soustavě využívány kromě veřejných rozpočtů také další mimorozpočtové fondy. Na centrální úrovni se tyto fondy často nazývají státní fondy nebo parafiskální fondy. Může se jednat např. o fondy sociálního zabezpečení. Obdobně jako v jiných státech, tak také v České republice jsou tyto fondy zpravidla zřizovány a rušeny zákonem. Mimorozpočtové účelové fondy jsou zakládány také na decentralizované úrovni. 1 1 Peková, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2008, s

11 Strukturu rozpočtové soustavy uplatňované v současné době v České republice demonstruje schéma č.1. Schéma č. 1: Rozpočtová soustava České republiky Zdroj: Nahodil, F. et al. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 53 Veřejné rozpočty a mimorozpočtové fondy tvoří rozpočtovou soustavu, na kterou lze nahlížet v několika rovinách. Z prvého úhlu pohledu se obecnou rozpočtovou soustavu rozumí soustava orgánů a institucí, které mají za úkol přerozdělovat a kontrolovat peněžní prostředky svěřené do veřejných rozpočtů a účelových fondů. Z těchto orgánů a institucí má patrně nejvýznamnější postavení Ministerstvo financí, které je vrcholným orgánem rozpočtové soustavy. 11

12 Rozpočtovou soustavou lze také rozumět soustavu peněžních fondů a vztahů mezi nimi, kdy dominantní postavení dle objemu přerozdělovaných peněžních prostředků má již zmiňovaný státní rozpočet. V neposlední řadě lze na rozpočtovou soustavu nahlížet jako na soubor institucí a orgánů, peněžních fondů, jejich vzájemných vztahů a pravidel fungování. Soustava veřejných rozpočtů je nejdůležitější částí rozpočtové soustavy. Důležité je si uvědomit, že soustava veřejných rozpočtů v sobě zahrnuje kromě výše uvedených národních rozpočtů, také nadnárodní rozpočet, v případě České republiky rozpočet EU. 2 Jak již bylo výše řečeno, tak nejvýznamnější veřejný rozpočet, je státní rozpočet a to proto, že soustřeďuje největší část příjmů rozpočtové soustavy a nejvíce se podílí na nenávratném přerozdělování významné části HDP a to především prostřednictvím daní. Jedná se o důležitý finanční nástroj, který využívá ústřední vláda v hospodářské politice. Státní rozpočet představuje současně centralizovaný peněžní fond, je nejdůležitější bilancí státu, kdy příjmy a výdaje státního rozpočtu závazně člení rozpočtová skladba, současně je finančním plánem, který každoročně nabývá formy rozpočtového zákona a přestavuje nástroj rozpočtové politiky, za který odpovídá ministerstvo financí. Cílem rozpočtové politiky by měl být v dlouhém období vyrovnaný rozpočet. 3 Státní rozpočet je z ekonomického hlediska definován třemi hlavními funkcemi. Alokační funkce, která představuje umisťování získaných peněžních prostředků do příslušných hospodářských sfér. Aktivní fiskální politika státu má možnost ovlivňovat základní ekonomické veličiny, jako je např. nezaměstnanost, což představuje stabilizační funkci státního rozpočtu. Redistribuční funkce představuje přerozdělování části příjmů státního rozpočtu mezi ekonomické subjekty. 4 2 Tomášková, E. Veřejné finance. 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2006, s Peková, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2008, s Nahodil, F. at al. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s

13 Na závěr této podkapitoly si ještě uvedeme důležité principy, které ovládají hospodaření s veřejnými prostředky. Veškeré veřejné finance, tedy peněžní vztahy, kterých se účastní stát, jsou budovány na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. 5 Tyto principy jsou v kontrastu s obecně platnými ekonomickými principy v tržním prostředí. Princip nenávratnosti znamená, že konkrétnímu plátci peněžní dávky, zpravidla daně, nevzniká žádný právní nárok na přiměřené protiplnění či vrácení dávky. Podíl na vložených a čerpaných prostředcích ze státního rozpočtu není ekvivalentní, což je odrazem principu neekvivalence. Daně jsou státem vybírány i proti vůli povinného subjektu, kdy v demokratických společnostech je prostředkem donucení zákon. Tímto je míněn princip nedobrovolnosti. 6 Poté, co jsme si popsali rozpočtovou soustavu, státní rozpočet a některé principy veřejných financí se můžeme soustředit na popis fiskální nerovnováhy Krátkodobá fiskální nerovnováha rozpočtový deficit V krátkém časovém období mohou být příjmy státního rozpočtu vyšší než výdaje rozpočtu. V tomto případě hovoříme o rozpočtovém přebytku. Dále mohou být naopak výdaje rozpočtu vyšší než příjmy rozpočtu, kdy hovoříme o rozpočtovém deficitu. Třetí, spíše teoretickou možností je stav fiskální rovnováhy, kdy rozpočtové příjmy odpovídají rozpočtovým výdajům. Fiskální nerovnováha tedy představuje nesoulad mezi rozpočtovými příjmy a rozpočtovými výdaji. Krátkodobá fiskální nerovnováha se týká jednoho rozpočtového období. V tomto případě se nemusí nutně jednat o negativní jev. O dlouhodobé fiskální nerovnováze hovoříme v případě delšího nesouladu mezi 5 Srov. např. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů 6 Více k principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti viz. Dvořák, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2008, s

14 rozpočtovými příjmy a výdaji. Pokud dochází k opakovaným rozpočtovým deficitům, které se kumulují ve veřejný dluh, pak se jedná o jednoznačně negativní jev. 7 Rozpočtový deficit si blíže popíšeme. Prakticky existují dva způsoby vzniku rozpočtového deficitu. První způsob je ten, že dojde ke snížení či výpadku na straně příjmů rozpočtu, zejména nižším výběrem daní, při neměnných výdajích a druhý případ je ten, kdy dojde ke zvýšení výdajů rozpočtu bez adekvátního navýšení příjmů, tedy daní. Podle způsobu vzniku můžeme rozlišovat deficit strukturální a cyklický. 8 Strukturální deficit, také nazývaný aktivní, je určován aktivními opatřeními vlády, kterými mohou být např. výdaje na obranu, příspěvky na sociální zabezpečení nebo stanovení daňových sazeb. Jedná se o deficit, který zbývá po separování vlivu hospodářského cyklu. Ukazuje vztah příjmů a výdajů za předpokladu, že by ekonomika pracovala na úrovni potenciálního produktu. 9 Strukturální deficit může být, a zpravidla také je, vyvolán uplatňováním expanzivní fiskální politiky, 10 při které výdaje rozpočtu přesahují příjmovou stránku. Cyklický deficit vzniká automaticky jako důsledek kolísání výkonu ekonomiky, jako výsledek průběhu hospodářského cyklu. V době recese dochází k poklesu vládních příjmů a cyklický deficit tím narůstá. 11 Tento deficit ovšem není způsoben pouze kolísání hospodářského cyklu, ale také dalšími exogenními faktory, kterými jsou např. nepředpokládané přírodní katastrofy, nákladový šok a značně aktuální růst úroků z veřejného dluhu. 12 Někteří autoři dokonce uvádí, že 7 Červenka, M. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, s 57 8 Blíže k pojmu strukturální a cyklický deficit také Samuelson, P.A, Nordhaus, W.A. Ekonomie. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1991, s Hamerníková, B., Maaytová, A. et al. Veřejné finance. 2. vydání, Praha: Wolter Kluwer ČR, 2010, s Expanzivní fiskální politika má za cíl podporu růstu výkonu ekonomiky a uvedený účinek je dosahován zvýšením státních nákupů a poklesem zdanění. Více k pojmu expanzivní fiskální politika viz. Fuchs, K., Tuleja, P. Základy ekonomie. 2. vydání, Praha: Ekopress, 2005, s Hamerníková, B., Maaytová, A. et al. Veřejné finance. 2. vydání, Praha: Wolter Kluwer ČR, 2010, s Červenka, M. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, s 59 14

15 v současné době je za základní příčinu cyklického deficitu nutno v Evropě považovat nárůst úroků z veřejného dluhu. 13 Cyklický deficit prakticky vláda není schopna ovlivnit. Ukázkovou situací je současná hospodářská krize a faktická neschopnost jejího řešení. K omezení negativního vlivu hospodářských cyklů jsou budovány vestavěné stabilizátory, které jsou konstruovány tak, aby v době vzestupu ekonomiky vytvářely přebytek na straně příjmů a v době recese naopak spolupůsobí při vzniku deficitu. Jako příklad takového automatického stabilizátoru můžeme uvést např. progresivní zdanění, které zapříčiní, že v době hospodářského růstu jsou důchody zdaňovány vyšší sazbou a naopak v době recese jsou důchody zdaňovány sazbou nižší. 14 Z časového hlediska můžeme rozdělit příčiny rozpočtových deficitů na krátkodobé, které jsou způsobeny politickým cyklem a populistickými opatřeními hlavně v předvolebním období. Dlouhodobé příčiny vzniku deficitů tkví v zakořeněné tendenci k navyšování mandatorních výdajů Financování rozpočtového deficitu V případě rozpočtového deficitu, kdy výdaje rozpočtu převyšují jeho příjmy, je nutné zajistit financování výdajů jinou cestou, než z běžných příjmů. Proto můžeme říci, že deficit existuje vždy, jen v některé jeho podobě. Možnosti krytí deficitu jsou v zásadě tři. První možností je dluhové financování. 16 Při tomto financování dochází k emisi státních dluhopisů a jejich 13 Dvořák, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2008, s Fuchs, K., Tuleja, P. Základy ekonomie. 2. vydání, Praha: Ekopress, 2005, s Jinými slovy také obligatorní či povinné výdaje státního rozpočtu. Více k pojmu mandatroní výdaje Peková, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2008, s K dluhovému financování srovnej také Hillman, Arye L., Public finance and public policy: Responsibilitites and Limitations of Government. 2. edition, Cambridge: Cambridge University Press, 2009, s

16 prodeji. Věřiteli, tedy subjekty, které státní dluhopisy nakupují, jsou domácí jednotlivci a firmy, včetně komerčních bank. V tomto případě hovoříme o domácím dluhu. Státní dluhopisy však mohou být prodávány také do zahraničí, kdy hovoříme o vnějším dluhu. 17 Dluhové financování představuje drtivou většinu krytí deficitů. Druhou možností krytí deficitu je peněžní financování. Tato možnost je transformací deficitu do nárůstu monetární báze. 18 Pro lepší pochopení můžeme uvést, že se jedná o poskytnutí úvěru od centrální banky v podobě úvěrové emise peněz, případně o nákup státních dluhopisů přímo na prvotní aukci. V některých zemích je tento způsob financování ze zákona zakázaný. Centrální banka má možnost nakupovat státní dluhopisy na sekundárním trhu, kdy nakupuje cenné papíry ze svých rezerv a chová se jako komerční banka. Třetí možností, jak lze financovat deficit je z výnosů prodeje státních aktiv. Tzn. z prodeje vládních aktiv, kdy výtěžek je použit na financování deficitu. Jedná se např. o výnos z privatizace státního majetku nebo z rezerv vytvořených v předchozích letech. Také by se mohlo jednat o prodej kapitálového majetku státu. Tato možnost je v současné době značně omezena, neboť výše státních aktiv je limitována. 19 Dále musíme zmínit, že rozpočtový deficit je samozřejmě možné snížit tím, že se zvýší daně nebo tím, že se krátí výdaje státního rozpočtu. Tato řešení jsou však možná až v delším časovém období a vztahují se spíše k dlouhodobé fiskální nerovnováze. 17 Tzv. externalizace dluhu 18 Tzv. monetizace dluhu 19 Peková, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2008, s

17 2.3. Dlouhodobá fiskální nerovnováha Na začátku této kapitoly si upřesníme a odlišíme některé pojmy. K označení souboru státních finančních závazků jsou jak v teorii, tak v praxi, používána různá terminologická označení. Jedná se o pojmy veřejný dluh, státní dluh a vládní dluh. Nejlépe lze tyto termíny odlišit tak, že vymezíme, který subjekt je v dané situaci dlužníkem. Asi nejfrekventovaněji je používán pojem veřejný dluh, který je širší než jmenovaný státní dluh a zahrnuje dluh všech složek, které tvoří soustavu veřejných financí. Veřejný dluh zahrnuje jednak dluh centrální vlády, který budeme dále označovat také jako státní dluh, dále dluhy místní správy a samosprávy, což představuje především dluhy krajů a obcí a dále dluhy parafikálních fondů, jako je např. Fond zdravotního pojištění. Tato práce bude dále cílena na dluh centrální úrovně vlády, kdy budeme pracovat s pojmy státní dluh, případně s pojmem vládní dluh a to při analýzách situace na evropské úrovni. V obecném významu, zejména při vymezení teoretických pojmů, budeme používat i termínu veřejný dluh. Je nutné říci, že objem státního dluhu je prakticky ve všech zemích EU dominantní a s výjimkou několika zemí dosahuje podílu vyššího než 80 % z celkového objemu veřejného dluhu. 20 V této práci budou navíc zahrnuty do rozboru státy, které mají přibližně stejnou procentní výši objemu státního dluhu z celkové výše veřejného dluhu a porovnávané hodnoty tím budou souměřitelné. Veřejný dluh je úzce spjat s rozpočtovými deficity a to zejména deficity státního rozpočtu. Není však možné říci, že veřejný dluh je pouze kumulací minulých deficitů. Výše veřejného dluhu je také determinována mimorozpočtovými příčinami např. vládním převzetím finančních závazků jiných ekonomických subjektů, alternativami ke krytí rozpočtového deficitu, např. 20 Dvořák, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2008, s

18 výnosy z privatizace a faktem, že veřejný dluh je stavová veličina a tedy, že reálnou výši veřejného dluhu ovlivňují i další faktory jako je inflace, pohyb kurzu měny 21 a změna úrokových sazeb, která má vliv na náklady dluhové služby. 22 Veřejný dluh můžeme rozdělit podle více kriterií, kdy nejvýznamnější je rozdělení na dluh čistý a hrubý. První jmenovaný představuje celkový objem závazků určitého subjektu, snížený o objem jeho pohledávek. Hrubý dluh představuje celkový objem závazků bez ohledu na výši jeho pohledávek. U výše státního dluhu se běžně vyžívá spíše hrubý dluh a to i pro potřeby mezinárodního srovnávání, neboť v praxi se vyskytují následující problémy. Některé pohledávky státu můžeme označit jako nedobytné, což znační, že se fakticky nedají považovat za aktiva a také se liší metodiky vykazování státních aktiv mezi jednotlivými státy. Veřejný dluh můžeme dále rozdělit na vnitřní, tzn. že je umístěn v daném státě ve vnitřní měně a vnější, který je umístěn v zahraničí a to v zahraniční měně. Další běžné dělení je na dluh oficiální, který je veřejně vykazovaný a skrytý, který je velmi nebezpečný, neboť se jedná o případný dluh, který představují záruky státu za dluhy jiných subjektů. Velice významně dělení, a to zvláště pro management dluhu, je dělení podle doby splatnosti na dluh krátkodobý, který je splatný do jednoho roku, střednědobý, splatný do deseti let a dlouhodobý, s dobou splatnosti nad deset let. 23 Státní dluh je ve většině zemí kryt emisemi státních dluhopisů, které nakupují domácí i zahraniční subjekty. Forma dluhopisů může být jednak zaknihovaná, tzn. obligace jsou evidovány na účtech a stání dluh je zapsán do knihy státního dluhu. Další formou je listinná forma, tzn. státní dluhopisy jsou přímo vytištěny a jsou ve vlastnictví věřitelů. 21 K pojmu měnový kurz více viz. Fuchs, K., Tuleja, P. Základy ekonomie. 2. vydání, Praha: Ekopress, 2005, s Dvořák, P. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2008, s Peková, J. Veřejné finance, úvod do problematiky. 4. vydání, Praha: ASPI, a.s., 2008, s

19 Státní obligace se dělí dle doby splatnosti na státní pokladniční poukázky, které jsou emitovány se splatností 13, 26, 39 a 52 týdnů, střednědobé státní cenné papíry se splatností do deseti let. Tyto obligace většinou kryjí největší díl státního dluhu. Dále jsou vydávány dlouhodobé státní cenné papíry s dobou splatnosti nad deset let. Obligace mohou být jednak volně obchodovatelné na sekundárním trhu. Těchto je většina a primárně jsou rozprodávány na aukcích a tendrech finančním institucím, které si je mohou ponechat nebo prodat na sekundárním trhu. Dále máme neobchodovatelné obligace, které jsou nepřevoditelné. Ty jsou prodávány přímo obyvatelstvu, nadacím nebo neziskovým právnickým osobám Důsledky veřejného dluhu a možnosti řešení Negativní dopady veřejného dluhu jsou patrny v několika rovinách. Předně jsou to důsledky rozpočtové. Jedná se o faktor, který nemůže vláda bezprostředně ovlivnit. Jde o placení úroků z veřejného dluhu, který jsou vlády nuceny umořovat, kdy tyto výdaje v mnohých případech představují velkou část dalšího nárůstu veřejného dluhu. Dále se jedná o důsledky redistribuční. Ty představují nevyváženost, kdy příjemci úroků z veřejného dluhu jsou převážně bohaté subjekty. Fiskální důsledky spočívají v růstu podílu dluhu na HDP. Tím současně dochází ke snížení manévrovacího prostoru vlády pro případné stabilizační kroky. Dalším negativním důsledkem veřejného dluhu je změna struktury portfolia. Na kapitálových trzích jsou intenzivněji nabízeny státní obligace, což má za následek, že z nabídky jsou vytlačovány soukromé investice, neboť investor dává přednost jistější volbě zhodnocení svých prostředků prostřednictvím státních dluhopisů. Dalším, neméně podstatným, negativním důsledkem veřejného dluhu je velmi výrazný tlak na růst inflace. 24 Tamtéž, s

20 Možnosti řešení dluhu jsou do značné míry omezené a především nejsou mezi obyvateli populární. Jedná se o klausovské utahování opasků. Vhodná řešení lze rozdělit do dvou skupin. První skupinu představuje využití vlivu pozitivních exogenních faktorů. Je možné využít vysoké tempo ekonomického růstu, které převyšuje reálnou úrokovou sazbu. Tento způsob je sice účinný, nicméně je jen stěží uskutečnitelný v době recese. Pozitivní vliv na snížení reálně výše veřejného dluhu má také vyšší tempo růstu inflace. Na druhé straně má však vyšší inflace negativní dopad na obyvatelstvo. Další možnost představuje prominutí dluhu. Ačkoliv toto opatření by bylo možno očekávat ve vztahu k nejchudším zemím světa, tak praxe na příkladu Řecka ukazuje, že prominout dluh je možno i vyspělému státu, pokud je tím sledován důležitý a globální zájem. Druhou skupinu vhodných řešení veřejného dluhu představují aktivní vládní opatření. V současné době asi vysněným způsobem řešení všech států EU by bylo dosažení přebytku státního rozpočtu a jeho využití ke splacení části dluhu. Dalším teoretickým a velmi nepopulárním opatřením je stanovení jednorázové daně z kapitálu a využití získaných prostředků ke splácení dluhu. Řešením, které spadá do oblasti aktivních vládních opatření, by byla monetizace dluhu nebo záměrné vyvolání inflace, což je ovšem v přímém rozporu s cíli centrální banky. Poslední možností by bylo odmítnutí dluhu, avšak s nedozírnými následky pro stát, který by tak učinil. Celosvětově by došlo k diskreditaci takového státu a jen stěží by se po tomto kroku mohl plnohodnotně zapojit do globálního obchodu. Popsaná řešení nastiňují, že splacení veřejného dluhu je věcí obtížnou a také časově náročnou. Navíc veškerá řešení komplikuje jejich nepopulárnost a obtížná politická průchodnost. Z tohoto důvodu se splácení oddaluje a často dochází k efektu tzv. rolování dluhu Splacení části veřejného dluhu emisí nových dluhopisů 20

21 Splacení veřejného dluhu je možné třemi způsoby. Prostřednictvím umořovacího fondu vytvářeného z přebytku rozpočtu a veřejných příjmů určených k úhradě dluhu. Dále konverzí dluhu, což znamená, že na dosud nesplacenou část dluhu je vydána další emise státních obligací. Možnost splacení konsolidací dluhu představuje změnu podmínek splacení státních cenných papírů a rozvržení splacení na více let. Zpravidla je krátkodobý dluh konsolidován na dluh dlouhodobý Metodika vykazování dluhu Pro potřeby práce je zapotřebí vyložit, jakým způsobem je státní dluh a deficit vykazován a to jak na úrovni České republiky, tak na úrovni EU. Deficit a vládní dluh je vykazován dvěma základními způsoby. První je metodikou Mezinárodního měnového fondu 27 GFS 1986, nově GFS Druhý je metodikou Eurostatu 28 ESA 95. Pro snadné pochopení můžeme uvést, že základní odlišnost mezi oběma metodikami je obdobná jako rozdíl mezi jednoduchým účetnictvím a podvojným účetnictví, které kromě peněžních toků sleduje také pohledávky a závazky. Za vykazování v metodice GFS 1986 je zodpovědné Ministerstvo financí. Je založena na bázi peněžních toků. Veškeré operace jsou sledovány na hotovostním principu, tedy v okamžiku, kdy je příslušná operace realizována. Jedná se o metodiku blízkou národní metodice sledování deficitu státního rozpočtu. Z tohoto důvodu je využívána ve fiskálních predikcích. Její výhodou je dostupnost dat v relativně krátkém čase a přímá vazba na schvalovaný státní rozpočet a rozpočty ostatních státních fondů. V této metodice je vykazováno saldo vládního 26 Tomášková, E. Veřejné finance. 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2006, s Více k Mezinárodnímu měnovému fondu na stránkách: International monetary found [online] Dostupné z: < 28 Více k Eurostatu na stánkách: Eurostat [online] Dostupné z: <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/> 21

22 sektoru. Ze strany MMF došlo k revizi této metodiky a byla vytvořena zcela nová GFS 2001, která začala být zaváděna v roce Tento standard se svou podstatou blíží metodice ESA 95 a vzájemné rozdíly se stírají. Klade ovšem vysoké nároky na vstupní data. Metodika Eurostatu ESA 95 pracuje s daty na akruálním principu. 29 Používá se při výpočtu maastrichtských kriterií vládního deficitu a dluhu. Kontrolu implementace provádí Eurostat a ten jí současně průběžně aktualizuje. V České republice je za dodržování tohoto standardu zodpovědný ČSÚ. Dokumenty předkládané orgánům EU jsou vykazovány v této podobě. ČSÚ podle této statistiky zpracovává statistiky za minulost Tento princip znamená, že nejsou sledovány pouze příjmy a výdaje daného období, ale také pohledávky a závazky 30 Ministerstvo financí ČR [online] Dostupné z: <http: 22

23 3. Státní dluh České republiky V předchozí části práce jsme definovali důležité pojmy, kterými byly především rozpočtová soustava, státní rozpočet, rozpočtový deficit, veřejný dluh a státní dluh. Tímto jsme si vytvořili teoretický základ pro další úvahy a analýzy. V této kapitole se budeme zabývat vývojem rozpočtového deficitu a státního dluhu v České republice a to od roku 1993, kdy vznikl samostatný stát, do roku Prvně si však vymezíme související základní zákonnou úpravu platnou v České republice Základní právní úprava Na úvod si vymezíme relevantní právní úpravu, která v České republice určuje fiskální pravidla a tím se také vztahuje k deficitům veřejných rozpočtů a státnímu dluhu. Pokud se na problém podíváme v nejobecnější rovině, tak základním zákonem souvisejícím s rozpočty je Ústava České republiky. 31 Zde je vymezeno postavení a pravomoc základních subjektů moci zákonodárné a výkonné, kteří se podílí na každoroční přípravě a schvalování státního rozpočtu. Dále je zde obecně vymezena územní samospráva, která vytváří rozpočty územních celků. Důležité je také základní vymezení postavení České národní banky. V této rovině můžeme k relevantní zákonné úpravě přiřadit také jednací řády Poslanecké sněmovny a Senátu. Podstatným je i kompetenční zákon, 32 který zřizuje jednotlivá ministerstva a mimo jiné stanovuje okruh působnosti MF. V tomto zákoně je stanoveno, že MF je ústředním orgánem pro státní rozpočet. 31 Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů 32 Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů 23

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Fiskální politika I. Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha 10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J P (povinně); X. případová studie

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v čtvrtletí 2015 (mil. Kč) Výpůjční operace

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v čtvrtletí 2015 (mil. Kč) Výpůjční operace II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,0 mld. Kč, tj. o 624 mil. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 6,6 mld. Kč, zatímco

Více

Přehled o vývoji státního dluhu v čtvrtletí roku 2004 podává následující tabulka: mil. Kč. Výpůjčky (a) Stav

Přehled o vývoji státního dluhu v čtvrtletí roku 2004 podává následující tabulka: mil. Kč. Výpůjčky (a) Stav B. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU 1. Vývoj státního dluhu Celkový státní dluh dosáhl ke konci září nominální hodnoty 589,3 mld Kč a proti stavu na začátku letošního roku se zvýšil o 96,1 mld Kč, tj. o 19,5 % (schválený

Více

Rozpočtový deficit a veřejný dluh

Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah přednášky Rozpočtový deficit a veřejný dluh Teorie krátkodobé fiskální nerovnováhy Teorie dlouhodobé fiskální nerovnováhy Fiskální kritéria Definice fiskální nerovnováhy nesoulad mezi veřejnými příjmy

Více

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty Veřejné rozpočty Blok IV. Veřejné rozpočty Podstata, funkce, rozpočtové zásady Rozpočtová pravidla, rozpočtová soustava, rozpočtový proces Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu Struktura státního

Více

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky

Makroekonomie I. 11. přednáška. Monetární politika. Podstata monetární politiky. Nástroje monetární politiky. Přímé nástroje monetární politiky 11. přednáška Makroekonomie I Monetární politika Fiskální politika + státní rozpočet Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Monetární politika Důležité zopakovat: Bankovní systém (jednostupňový,

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Vývoj státního dluhu, dluhu veřejných rozpočtů, státního rozpočtu ČR a HDP v letech 1993-2008

Vývoj státního dluhu, dluhu veřejných rozpočtů, státního rozpočtu ČR a HDP v letech 1993-2008 Vývoj státního dluhu, dluhu veřejných rozpočtů, státního rozpočtu ČR a HDP v letech 1993-2008 Ing. Josef Palán Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut studie č. 2.091

Více

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3.1 Vládní strategie a střednědobé fiskální cíle Hlavními cíli vlády v oblasti fiskální politiky (viz Kapitola 1), které se budou promítat do hospodaření vládního

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS

Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS ministr Ministr financí financí Miroslav KALOUSEK Ministerstvo financí České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257

Více

Public debt in % GDP

Public debt in % GDP Public debt in % GDP Faktory ovlivňující výši veřejného dluhu - demografický faktor - sociální politika - volební cyklus - ekonomický cyklus - přírodní katastrofy + tempo růstu HDP, úroková sazba D HDP

Více

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D.

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Opakování Makroekonomie I y k zápočtu Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Vypočítejte index CPI pro rok 2006, pokud inflace za období 2006/2005 činila 4,41% a CPI roku 2005 činilo 102. Zaokrouhlujte

Více

Řešení dluhu PROČ? aktivní řešení pasivní řešení

Řešení dluhu PROČ? aktivní řešení pasivní řešení Řešení dluhu PROČ? aktivnířešení vědomé, záměrnéřešení vlády (mimořádná odvodová povinnost, krácení výdajových položek, politicko-administrativní řešení odmítnutí dluhu, měnová reforma, spálení seznamu

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu Státní dluh se v 1. čtvrtletí 2016 zvýšil z 1 673,0 mld. Kč na 1 694,7 mld. Kč, tj. o 21,7 mld. Kč, resp. 1,3 %, přičemž vnitřní státní dluh vzrostl o 21,8 mld. Kč a korunová hodnota

Více

Stanovisko ke Zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2011

Stanovisko ke Zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2011 V Praze dne 24. listopadu 2011 Sp. zn.: 240/11-NKU45/117/11 Stanovisko ke Zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2011 (k sněmovnímu tisku č. 516) předkládané v souladu s ustanovením

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

II. Vývoj a stav státního dluhu

II. Vývoj a stav státního dluhu II. Vývoj a stav státního dluhu 1. Vývoj státního dluhu v letech 2000 až 2011 Období let 2000 až 2011 se vyznačovalo růstovým trendem státního dluhu, který byl způsoben především rozpočtovými schodky,

Více

předběžná skutečnost

předběžná skutečnost II. Veřejné rozpočty V této části materiál prezentuje údaje za veřejné rozpočty ve statistickém standardu Government Finance Statistics 2001 (dále GFS 2001) a příslušná data tudíž nemusí být ve srovnání

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

Základy makroekonomie

Základy makroekonomie Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA ČR. Ing. Miroslav Červenka VŠFS, 2012

ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA ČR. Ing. Miroslav Červenka VŠFS, 2012 ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA ČR Ing. Miroslav Červenka VŠFS, 2012 Rozpočtová soustava ČR A) Soustava veřejných rozpočtů Státní rozpočet, vč. Národního fondu Územní rozpočty Rozpočty příspěvkových organizací (netto)

Více

N Á V R H. Střednědobé výdajové rámce

N Á V R H. Střednědobé výdajové rámce N Á V R H Střednědobé výdajové rámce na léta 2015 a 2016 Č.j. MF 60 669/2013/11-1104 1. Úvod Na základě ustanovení 8 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících

Více

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah

Více

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika Základy ekonomie Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální politice

Více

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2004

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2004 NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2004 A. Návrh usnesení vlády České republiky o státním závěrečném účtu České republiky za rok 2004 Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 2005

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Ministerstvo financí České republiky

Ministerstvo financí České republiky Ministerstvo financí České republiky ODBOR ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU A FINANČNÍHO MAJETKU Čtvrtletní informace o řízení dluhového portfolia PROSINEC 2008 Ministerstvo financí předkládá šestnáctou Čtvrtletní

Více

III. Náklady státního dluhu

III. Náklady státního dluhu III. Náklady státního dluhu 1. Základní tendence ve vývoji nákladů státního dluhu v letech 2006 až 2011 Relativně silný růst výdajů na státní dluh v letech 2006 až 2008 byl způsoben skutečností současného

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

STÁTNÍ DLUH CELKEM

STÁTNÍ DLUH CELKEM B. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU 1. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2006 došlo ke zvýšení státního dluhu o 7 mld. Kč z 691,2 mld. Kč na 698,2 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 1. čtvrtletí 2006 se dluh zvýšil

Více

OBECNÉ ZÁSADY (2014/647/EU)

OBECNÉ ZÁSADY (2014/647/EU) 6.9.2014 L 267/9 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 3. června 2014, kterými se mění obecné zásady ECB/2013/23 o vládní finanční statistice (ECB/2014/21) (2014/647/EU) VÝKONNÁ RADA

Více

Soustava veřejných rozpočtů

Soustava veřejných rozpočtů 1 Soustava veřejných rozpočtů Státní rozpočet 2 Soustava veřejných rozpočtů Evropský rozpočet Státní rozpočet Rozpočet vyššího územně správního celku (rozpočet krajů) Rozpočet místní = municipální (rozpočet

Více

Charakteristika jednotlivých veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů

Charakteristika jednotlivých veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra národního hospodářství Veřejné finance Charakteristika jednotlivých veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů 2. přednáška 10. března 2008 Soustava veřejných

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD ) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru

Více

Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2014

Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2014 Ministerstvo financí Odbor vnějších vztahů a komunikace Letenská 15, Praha 1 - Malá Strana, 118 10 Tel.: 257 042 660 Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2014 2. června 2014 K 31. 5. 2014 dosáhly

Více

Zpráva o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv

Zpráva o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv Zpráva o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv Očekávaný vývoj státních finančních aktiv a pasiv vymezených rozpočtovými pravidly (tj. 36 zákona č. 218/2000 Sb.) za léta 2011 až 2012 je souhrnně

Více

V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv

V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv Změna zákona o RUD v souvislosti se změnami v sazbách DPH Návrh státního rozpočtu na rok 2012 Ministerstvo financí ČR září 2011 Změna

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_14_FINANČNÍ PRÁVO_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

FISKÁLNÍ POLITIKA STÁTU

FISKÁLNÍ POLITIKA STÁTU FISKÁLNÍ POLITIKA STÁTU = ROZPOČTOVÁ POLITIKA STÁTU = DAŇOVÁ POLITIKA STÁTU = plán hospodaření ČR v rámci fiskálního (rozpočtového) období v případě ČR jde o kalendářní rok Aktivní zasahování do ekonomiky

Více

Veřejný rozpočet jako bilance

Veřejný rozpočet jako bilance Rozpočtová soustava 4. Rozpočtová soustava, veřejné výdaje a veřejné příjmy Veřejné rozpočty představují jeden z nejdůležitějších nástrojů veřejné správy. Rozpočtová soustava je tvořena veřejnými rozpočty

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s.

Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Vydána dne 28. srpna 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Na Příkopě 858/20 111 21 Praha 1 UniCredit Bank Czech Republic, a.s., IČ 64948242,

Více

- koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost, vysoké tempo inflace aj.)

- koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost, vysoké tempo inflace aj.) Otázka: Fiskální politika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Nechci státní rozpočet, ekonomie strany, nabídky Hospodářská politika - koriguje nežádoucí vývojové tendence trhu (např. nezamětnanost,

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Pokrytí: Zdravotní pojišťovny působící v oblasti veřejného zdravotního pojištění, které jsou zařazeny do

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Stabilita veřejných financí

Stabilita veřejných financí Stabilita veřejných financí Pavel Štěpánek, Eva Zamrazilová Česká bankovní asociace Aktuální problémy fiskální politiky Mezinárodní konference Newton College Praha, 25. září 2015 Rizika veřejného dluhu

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o.

Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o. Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o. SOUČASNÝ STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 rozpo čet 2010 návrh 2011 Příjmy SR celkem 586

Více

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory

Více

Posílení fiskálního rámce ČR

Posílení fiskálního rámce ČR Posílení fiskálního rámce ČR David PRUŠVIC odbor Finanční politika Národní rozpočtové rámce: Evropská legislativa a zkušenosti z EU 9. října 2014, Praha, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR České republiky,

Více

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU Obsah I. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU... 1 1. CÍLE ROZPOČTOVÉ

Více

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky.

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 10. Fiskální a důchodová politika Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové

Více

1. Legislativa zákon o bankách, zákon o ČNB Bankovní soustava ČR

1. Legislativa zákon o bankách, zákon o ČNB Bankovní soustava ČR 1. Legislativa zákon o bankách, zákon o ČNB Bankovní soustava ČR Mezi základní normy upravující oblast bankovnictví patří: 1) zákon č. 6/13 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších novel 2) zákon č. 21/12 Sb.,

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku

Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 435 final Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku CS CS Doporučení pro ROZHODNUTÍ

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné

Více

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR 4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR Národní účty a rodinné účty různé poslání Rychlejší růst spotřeby domácností než HDP Značný růst výdajů domácností na bydlení Různorodé problémy související s tvorbou

Více

Úvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační

Úvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Úvod Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Příjmová strana velikost daní Krize a snižování daně z příjmu Výdajová strana

Více

Vnější dluh Středně- a dlouhodobé dluhopisy vydané na zahraničních trzích

Vnější dluh Středně- a dlouhodobé dluhopisy vydané na zahraničních trzích II. Vývoj státního dluhu Státní dluh se v 1. 3. čtvrtletí 2016 snížil z 1 673,0 mld. Kč na 1 660,1 mld. Kč, tj. o 12,9 mld. Kč, resp. 0,8 %, přičemž vnitřní státní dluh poklesl o 12,3 mld. Kč a korunová

Více

Přehled o vývoji státního dluhu v čtvrtletí 2009 podává následující tabulka: Půjčky. Stav (a)

Přehled o vývoji státního dluhu v čtvrtletí 2009 podává následující tabulka: Půjčky. Stav (a) B. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU 1. Vývoj státního dluhu V 1.-3. čtvrtletí 2009 došlo ke zvýšení státního dluhu o 167,9 mld. Kč z 999,8 mld. Kč na 1 167,7 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 1.-3. čtvrtletí 2009

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Obsah. Fiskální politika (AD) (AS)

Obsah. Fiskální politika (AD) (AS) Obsah Fiskální politika Systém veřejných rozpočtů Státní rozpočet Funkce FP Fiskální politika Politika, která k ovlivňování ekonomiky využívá specifický systém veřejných financí. Kdo FP provádí? Systém

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Finanční právo II.

Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Finanční právo II. Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Finanční právo II. Téma: Státní rozpočet 2. ročník - obor 64-41-L/51 Podnikání 4. ročník

Více

X. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU A ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (zpracovalo MF ČR)

X. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU A ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (zpracovalo MF ČR) X. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU A ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (zpracovalo MF ČR) A. Hospodaření státního rozpočtu 20 Celkové příjmy státního rozpočtu za 1. pololetí roku 2007 ve výši 483,3 mld.

Více

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET 396 STÁTNÍ DLUH

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET 396 STÁTNÍ DLUH Ministerstvo financí Č. j. MF 28 114 / 2012 / 20 Materiál pro schůzi rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET za rozpočtovou kapitolu 396 STÁTNÍ DLUH za

Více

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte Veřejné výdaje (Veřejné finance ekonomické souvislosti) Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122 Alena.Kopfova@law.muni.cz Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Ministerstvo financí pořádá již od roku 1996 dvakrát ročně průzkum prognóz makroekonomického vývoje České republiky, tzv. Kolokvium. Cílem Kolokvia je získat představu

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 3. září 2015 Obsah prezentace Vývoj daní v roce 2015, predikce na rok 2016 Vývoj zadluženosti

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

Metodický list č. 6 14) Fiskální politika. 15) Obchodní politika 14) Fiskální politika. 1. Rozpočtová soustava. 2. Keynesiánská fiskální politika

Metodický list č. 6 14) Fiskální politika. 15) Obchodní politika 14) Fiskální politika. 1. Rozpočtová soustava. 2. Keynesiánská fiskální politika Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 6 14) Fiskální politika 15) Obchodní politika 14) Fiskální

Více

Státní rozpočet České republiky na rok 2009 z pohledu územní samosprávy

Státní rozpočet České republiky na rok 2009 z pohledu územní samosprávy Státní rozpočet České republiky na rok 2009 z pohledu územní samosprávy Ministerstvo financí ČR Praha říjen 2008 Jan Zikl ředitel odboru financování územních rozpočtů a programové financování Státní rozpočet

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje 5.1 Příjmy vládního sektoru Celkové daňové příjmy vládního sektoru se v roce 2008 vyvíjejí zhruba v souladu s očekáváním. O něco hůře, a to zejména z důvodu většího zpomalení výdajů na konečnou spotřebu,

Více

Ministerstvo financí Čj.: MF /2016/ Zpráva o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv

Ministerstvo financí Čj.: MF /2016/ Zpráva o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv Ministerstvo financí Čj.: MF - 21 196/2016/11-69 F. Zpráva o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv Očekávaný vývoj státních finančních aktiv a pasiv vymezených ustanovením 36 zákona č. 218/2000

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit Řešené ukázkové příklady k bakalářské zkoušce z MTP0 1. Peněžní multiplikátor Vyberte potřebné údaje a vypočítejte hodnotu peněžního multiplikátoru pro měnový agregát M1, jestliže znáte následující údaje:

Více

VII. Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje

VII. Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje VII. Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje Veřejné rozpočty a financování obcí a měst v roce 2011, rozpočet na rok 2012 Ministerstvo financí ČR říjen 2011 Vývoj daňových příjmů územních samosprávných

Více

Karlovarský kraj Rozpočet Karlovarského kraje na rok 2008

Karlovarský kraj Rozpočet Karlovarského kraje na rok 2008 Karlovarský kraj Rozpočet Karlovarského kraje na rok 2008 Komentář k návrhu rozpočtu Karlovarského kraje na rok 2008 Pravidla pro sestavení, schvalování a čerpání rozpočtu Karlovarského kraje na rok 2008

Více

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné VEŘEJNÉ PŘÍJMY» jsou zdrojem krytí veřejných výdajů» dlouhodobě jsou rozpočtovým omezením» zabezpečují alokační, redistribuční a stabilizační funkci veřejných financí.» plánovatelné a neplánovatelné A.

Více