Konsolidace ekonomiky. Jakub Steinfeld

Transkript

1 Konsolidace ekonomiky Jakub Steinfeld

2 OBSAH 1. Konsolidace ekonomiky Struktura položek výsledovky Vzájemné vztahy a jejich eliminace Rovnováha v ekonomice Výsledek konsolidace Struktura rozvahy Státní zásahy do ekonomiky Horizontální rovnováha Vertikální rovnováha Riziko aktivity Riziko likvidity Základní úlohy státu k zajištění stability Závěr

3 SHRNUTÍ Statistický úřad deklaruje spoustu dat, která nejsou pro běžného uživatele vůbec čitelná, a není možné z nich komplexně uvažovat o vývoji ekonomiky a vývoji jednotlivých položek. Máme sice přesné informace ze státních subjektů, ale nikde není zobrazena ekonomika jako celek v čitelné podobě. Ekonomika je tvořena třemi základními subjekty, tedy fyzickými osobami, právnickými osobami a státem. U každého tohoto subjektu lze definovat jeho vlastní rozvahu a výkaz zisků a ztrát. Pro zjištění celkového obrazu ekonomiky je možno použít klasická účetní pravidla, tedy provést klasickou konsolidaci v účetním pojetí. Postup konsolidace je proveden ve dvou krocích sloučení rozvah a výsledovek a vyloučení jejich vzájemných vztahů. Tento jediný obraz ekonomiky může být vhodným nástrojem pro sledování ekonomických jevů. Výsledkem konsolidace bude také konsolidovaný hospodářský výsledek, který rozhoduje o tom, jestli se ekonomika propadá, či nikoli. Následnou hodnotu vzniknuvšího vlastního kapitálu je možné interpretovat jako celkové bohatství ekonomiky. Veškeré politické snahy musí směřovat k maximalizaci této hodnoty. Celkový vnitřní obraz ekonomiky je dán také rovnováhou vnitřní. Je vhodné základní subjekty ekonomiky segmentovat, tedy rozdělit subjekty (fyzické osoby, právnické osoby a stát) na menší celky, které budou zkoumány samostatně a samostatně vykazovány. V rámci těchto segmentů je potřeba udržovat rovnováhu, tedy udržovat jednotlivé segmenty v kladném hospodářském výsledku. Cílem vládní politiky musí být vždy maximalizace celkového hospodářského výsledku ekonomiky, tedy efektivní ovlivnění ekonomiky může nastat pouze v případě, že dojde ke zvýšení hospodářského výsledku konsolidované ekonomiky. Efektivitu státních zásahů je tak možné měřit. Největší položkou nákladů konsolidované ekonomiky je spotřeba, resp. konečná spotřeba, spotřeba, která není investicí. V tomto pojetí je dotační politika a politika mandatorních výdajů a dotací naprosto neúčinná, protože celkově vede ke snížení hospodářského výsledku ekonomiky. Tento materiál nemá zpochybňovat současnou hospodářskou politiku. Jeho cílem je pouze navrhnout způsob měření ekonomiky a její efektivity. Tento materiál je totiž jen určitým návodem způsobu měření. Pokud by podle tohoto materiálu byla sestavena rozvaha a výkaz zisků a ztrát za konsolidovanou ekonomiku v rozdělení na požadované segmenty, je možné začít měřit hospodářskou efektivitu, resp. efektivitu státních zásahů. Doufám, že se dočkám doby, kdy budou politici a politická garnitura ohodnoceni dle výsledků ekonomiky, tedy celkového hospodářského výsledku konsolidované ekonomiky. Pokud by byli politici motivováni naprosto měřitelnými kritérii, je možno vynutit efektivní a férové fungování státního rozpočtu. 2

4 1. Konsolidace ekonomiky Co je bohatství národa? To je zásadní otázka, kterou se trápí generace ekonomů, filosofů a učenců. Souvisí se základní otázkou, co je zásadní ve společenstvu žijícím na jednom území či osob přihlašujících se k jednomu národu? Odpověď je nasnadě, je to celkové bohatství, resp. majetek veškerých subjektů v ekonomice, očištěné o dluhy, které ekonomika eviduje vůči subjektům ze zahraničí. Dluhy, které jsou evidovány mezi subjekty navzájem, nejsou pro posuzování ekonomiky jako celku rozhodující. Tento majetek může být vlastněn subjekty, které jsou součástí ekonomiky, a to: 1. Vlastnictví fyzických osob. Jedná se o vlastnictví soukromých osob, jako je vlastnictví nemovitostí a movitých věcí, případně vkladů v bankách apod. 2. Vlastnictví právnických osob, tedy suma majetku ve vlastnictví právnických osob. Tato hodnota je vyjadřována hodnotou, kterou právnická osoba eviduje ve svém účetnictví. Pro velikosti tohoto majetku slouží hodnoty vyjádřené ve výkazech, tedy rozvaze, výkazu zisků a ztrát a dále pomocných přílohách (cash-flow, příloha apod.). 3. Majetek ve vlastnictví státu, tedy veškerý dlouhodobý majetek a celkové dluhy. Na tomto místě je třeba říci, že státním majetkem je majetek veškerých společností ve vlastnictví státu nebo majetek, s kterým stát hospodaří. Pro zjištění těchto údajů opět poslouží výkazy jednotlivých státních organizací, stejně jako v případě právnických osob. Pokud bychom následně chtěli zkoumat hodnotu bohatství, lze říci, že hodnota bohatství je součtem vlastních kapitálů subjektů ekonomiky výše uvedených. To je základní vyjádření bohatství národa, zjednodušeně se jedná o sumu majetku výše uvedených subjektů a od této částky je odečtená suma závazků. Stejným způsobem je postupováno v případě účetnictví, resp. účetnictví jako nástroj evidence je možno použít i v tomto případě. Historie nám ukazuje, že v každém případě, v každém období, v každém zřízení jde a vždy šlo o maximalizaci této hodnoty, resp. maximalizaci tohoto rozdílu. Z tohoto důvodu lze považovat za základní úlohu každé vlády pro budoucí období maximalizovat hodnotu vlastního kapitálu celé společnosti. Pokud bychom tedy aplikovali na celkovou ekonomiku prostá účetní pravidla, vlastním kapitálem je konsolidovaný vlastní kapitál soukromých osob, právnických osob a státu. Tato základní premisa je použita na vysvětlení ekonomických jevů, fungování ekonomiky vlivu státních zásahů na ekonomiku jako takovou. Pro zjištění výsledku konsolidace je nutno jednotlivé položky v rámci současné podoby výkazů přeskupit. Podoba výkazů totiž dle našeho názoru nekoresponduje s požadavky na vykazování, resp. nejsou vedle sebe správně postaveny částky, které spolu bezprostředně souvisí. Proto je navržen jiný způsob vykazování, jenž se liší od výkazů používaných v současné době. Nicméně základní metoda podvojnosti je používána i v tomto modelu a je dobře použitelná. Pro postupy účtování budeme primárně používat IFRS, jako nástroj pro zobrazování položek a jejich identifikaci a ocenění. Co je hlavním prostředkem celého fungování ekonomiky? Zcela jistě se jedná o zisk společnosti jako takové, tedy rozdíl mezi výnosy a náklady celé konsolidované společnosti. Na tomto místě je třeba také připomenout, že fyzické osoby nevedou účetnictví, takže konsolidovaná podoba výkazů musí být dle současného stavu odhadnuta CSU. 3

5 1.1. Výnosy společnosti Výnosem je chápáno pouze něco, co je jistotné, co v konečném důsledku znamená zvýšení hodnoty majetku. Definice tohoto výnosu odpovídá definici, která je pro zjištění použita v IFRS. Výnos může nabývat různých forem. Výnosy z prodeje věcí hmotné povahy Jedná se o výnosy z titulu prodeje materiálu, výrobků a zboží, které jsou obchodovány v ekonomice. Prodej tedy musí být vždy doprovázen určitou změnou vlastnictví z jedné osoby na druhou. Výnosy z prodeje služeb V tomto případě se jedná o prodej výrobků nehmotné povahy, tedy služeb (kadeřník, účetnictví apod.). Na tomto místě je potřeba říci, že výnosem fyzických osob jsou především mzdy. V konsolidovaném pojetí ekonomiky je tato činnost chápána jako prodej služeb. Nerostné suroviny Zde se jedná o výnos celkové konsolidované společnosti z toho, že získá primární suroviny a zapojí je do výrobního cyklu. Zcela jistě se jedná o výnos a jeho ocenění odpovídá hodnotě ocenění spotřeby suroviny při výrobě. Vzhledem k tomu, že jde o významný výnos ekonomiky, je důležité pro společnost vědět, jaké jsou celkové zásoby tohoto nerostného bohatství. Jelikož problém tohoto výnosu bude v největší míře dopadat na právnické osoby, je možno opět získat údaje z účetnictví. Jedná se např. o ropu, uhlí, vodu apod. Agrární výnosy Jedná se o výnos, který je způsoben vlivem přírodních podmínek. Výnosy jsou způsobeny tím, že existuje zemědělství, které vytváří hodnoty pěstováním a chovem. Tato hodnota následně zajišťuje spotřebu obyvatelstva, především v položkách potravin. Proto je tento výnos součástí konsolidovaného HV a musí být, stejně jako u surovin, součástí konsolidovaného hospodářského výsledku. Výnosy z použití majetku Výnosy z použití majetku jsou výnosy, které zapříčiňuje uložený kapitál, ať nabývá jakékoli formy. Tedy aby byl zajištěn tento typ výnosu, není významná práce ani zapojení dalšího materiálu, ale je důležitá držba. Pod tento výnos lze zařadit výnosy z pronájmu, výnosy z úroků na termínovaném vkladu, výnosy z užití licence apod. Pro obyvatelstvo to je nejjednodušší forma získání výnosů a stát by se měl snažit maximalizovat tento typ výnosu Náklady Nákladová položka je jakákoli položka, která je přímo spotřebována, čili v konsolidovaném pojetí se jedná o tzv. spotřebovanou položku. Tedy v tomto případě jde o náklad režijního charakteru, který je opět možno zjistit z výsledovky. Na tomto místě bych rád upozornil, že existuje rozdíl mezi pohledem makroekonomie, kdy spotřeba je chápána jako veškeré nákupy, pro konsolidovanou ekonomiku je potřeba určit, jaká část spotřeby je investičního charakteru. Způsob rozdělení investiční a nákladové spotřeby je definován dále. V tomto pohledu musí být položka přímo spotřebována, tedy změnit svůj stav na neupotřebitelný odpad. Nákladem je 4

6 spotřeba potravin, spotřeba prvotních surovin je pouze změnou skupenství, dále je to i spotřeba služeb, jako je kadeřník, účetnictví apod. Pro zjištění položek poslouží v případě právnických osob a státu rozvaha a výsledovka a v případě fyzických osob hodnoty, které musí být dodány CSU Náklady na prodané zboží Položku je možno zjistit z konsolidovaných výkazů. Jedná se o náklady na pořízení zboží, které byly prodány v nezměněném stavu Náklady na výrobu V konsolidovaném pojetí jsou náklady na výrobu děleny pouze na náklady na materiál náklady na polotovary náklady na mzdy jedná se o náklady na nákup materiálu od zahraničních subjektů; jedná se o náklady na nákupy polotovarů ze zahraničí, které jsou určené k dalšímu zpracování; jedná se o náklady na výrobu, které jsou placeny zahraničním subjektům. Na tomto místě je opět třeba upozornit, že většina mezd bude v průběhu procesu konsolidace vyloučena, takže zásoby, které jsou předmětem prodeje, budou oceněny pouze v hodnotách, které nebudou vyloučeny v rámci vyloučení vzájemných vazeb. Pro vykazování výkazu zisků a ztrát v konsolidovaném pojetí by měla posloužit následující struktura: 5

7 1. Provozní výsledek Celkem provozní výsledek 2. Spotřeba Celkem spotřeba 3. Finanční výsledek Celkem finanční výsledek 4. Mimořádný výsledek Hospodářský výsledek celkem 1.1. Prodej zboží Prodej zboží 1.2. Prodej vlastních výrobků Celkem prodej vlastních výrobků 1.3. Prodej služeb Celkem prodej služeb 1.4. Využití hmotného majetku Celkem využití majetku 2.1. Spotřeba financování spotřeby Spotřeba 3.1. Úroky Úroky 3.2. Ostatní finanční výsledek Ostatní finanční výsledek 4.1. Mimořádný výsledek Úroky Výnosy z prodeje zboží Náklady na prodej zboží Výnosy z prodaných výrobků Náklady na prodané výrobky Výnosy z prodaných služeb Náklady na prodané služby Výnosy z využití nemovitého majetku Výnosy z využití hmotného majetku Výnosy z využití finančního majetku Výnosy z přímých daní Výnosy z nepřímých daní Spotřeba movitých věcí Spotřeba služeb Mandatorní výdaje Nemandatorní výdaje Výnosy z úroků Náklady na úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Mimořádné výnosy Mimořádné náklady 6

8 1.3. Rozvaha Pohled na rozvahu, který je v současné době používán, nedovoluje správnou interpretaci výkazů a správné hodnocení celkové finanční a majetkové situace. Rozvaha v účetním pohledu představuje zobrazení majetku společnosti jako takové, čili souhrn hodnot, které jsou ve vlastnictví státu, obchodních společností i fyzických osob. I v rozvahovém pohledu však je nutno aplikovat pohled konsolidovaný, tedy je potřeba opět eliminovat dopady vzájemných dodávek mezi těmito třemi subjekty, ale velikost těchto eliminovaných položek je důležitá pro posouzení vnitřních toků ve společnosti Základní rozdělení rozvahy I v tomto případě je současná podoba nevyhovující a je nutno dosáhnout řazení položek tak, aby byla zajištěna maximální vypovídací schopnost výkazů. Základním hlediskem rozvahy by měla být likvidita jednotlivých položek, tedy rychlost jejich transformace do peněz. Rozhodujícím faktorem je tak průběh finančních prostředků. Rozvahu bychom neměli řešit pouze z pohledu stavu, ale i změn jednotlivých položek, resp. analýzy změn Likvidní prostředky Do likvidních prostředků lze zahrnout pouze hodnoty částek v pokladnách, částek na běžných účtech a dále hodnoty krátkodobých cenných papírů, jako jsou pokladniční poukázky. Pohyb likvidních prostředků následně rozhoduje o likviditě celé konsolidované společnosti Pracovní kapitál Za pracovní kapitál v tomto pojetí je možno považovat kapitál, který je používán podnikem pro zajištění fungování. Pracovní kapitál je v konsolidovaném pojetí rozdělen na tři části: investice a financování pracovního kapitálu, oběžná aktiva, závazky. Pro definici individuálních položek je nutno použít pravidla, která jsou dána IFRS. Tedy položky jsou zjistitelné na základě konsolidovaných výkazů Investice a financování pracovního kapitálu Jedná se o část, která v sobě zahrnuje položky dlouhodobých investic (pouze investice zajišťující provoz společnosti). Tyto investice ovlivňují celkový hospodářský výsledek formou odpisů. Do těchto položek je také umístěna celková hodnota provozního financování. Tedy jak položky financující nákup dlouhodobého majetku pro provoz, tak i ostatní úvěry, které primárně pro provoz slouží. K provoznímu financování také slouží vlastní kapitál a důležitou součástí je i hospodářský výsledek běžného období Provozní investice Jedná se o provozní investice, které jsou svou povahou dlouhodobé a jejich použití má delší horizont než jeden rok. Z tohoto důvodu je následně nákladem, který se projeví ve výkazu zisků a ztrát, hodnota odpisů za období použitelnosti, tedy doby. Ztotožňuji se s výkladem IFRS, který zakazuje odpisování majetku, jenž je investicí, tedy stejně jako investice do nemovitostí. V této položce může být pouze položka dlouhodobého majetku, která je používána podnikem 7

9 k zajištění výroby. Součástí nemůže být dlouhodobý majetek, který je někde používán jako investice, tedy položky sloužící pro zajištění výnosů z využití majetku. Hranice posouzení majetku a jeho zařazení do majetku či investic záleží na spoustě okolností a určení může být v některých případech značně problematické Provozní financování Provozní financování by mělo být chápáno jako používaný kapitál pro provoz společnosti, resp. financování podnikání jako takového. Provozní financování tvoří jak financování vlastním kapitálem, tak i financování cizím kapitálem. V rámci fungování podniku opět je potřeba říci, že nejdříve musí být snížena hodnota vlastního kapitálu o celkovou hodnotu investic ve společnosti. Dalším důležitým zdrojem financování jsou půjčky vlastníků, které nemohou být posuzovány jako půjčka. Důležitým zdrojem financování je i hospodářský výsledek. Hospodářský výsledek je následně stěžejní pro uchování společnosti do budoucích období Oběžná aktiva Oběžná aktiva jsou součástí pracovního kapitálu proto, že tvoří základní majetek podniku, který podléhá výrobnímu cyklu. Klasický oběh je zásoba pohledávka cash. Cílovým skupenstvím oběžných aktiv je likvidita. Výše uvedené položky jsou jakousi čekárnou na transformaci do likvidních prostředků. Z tohoto důvodu je důležité z hlediska fungování, aby položky byly minimalizovány, protože následně nemusí být financovány položkami v pracovním kapitálu, tedy závazky nebo vlastním kapitálem, a jsou zdrojem pro rozdělení společníkům Zásoby Zásobami jsou myšleny součásti majetku společnosti, které jsou zdrojem výroby v podniku. Vzhledem k tomu, že se jedná o výsledek práce podniku, jejich likvidita je v zásadě nízká. Podnik se v tomto případě snaží co nejrychleji přeměnit zásobu na likvidní prostředky Pohledávky Pohledávky jsou čekající položkou na přeměnu na likvidní prostředky. Pro hodnocení výše pohledávek je opět důležitá doba obratu. Celková konsolidovaná doba obratu následně vypovídá o platební morálce v ekonomice. Položka by poté měla být rozdělena na pohledávky z obchodního styku, pohledávky za státními orgány a pohledávky ostatní. Nutná výše pohledávek souvisí s průměrnou dobou splatnosti na jedné straně a průměrnou dobou placení jednotlivých klientů Přechodné účty Přechodné účty lze definovat jako položky, za které byly vydány prostředky, na druhou stranu ale ještě nedošlo k jejich použití do nákladů společnosti. Mezi tyto položky lze řadit především zálohy, náklady a výnosy příštích období, výdaje a příjmy příštích období či dohadné položky. Další možnou položkou jsou náklady příštích období Závazky Financující položkou v pracovním kapitálu je položka závazků. Jejich výše opět souvisí s povahou podnikání a s povahou průměrné doby splatnosti jednotlivým klientům. 8

10 Závazky z obchodního styku Jedná se o položku závazků, která je používána v hlavním podnikání společnosti. Vzhledem k tomu, že tato položka je financující položkou, cílem je její maximalizace Závazky vůči státu Jedná se o závazky z titulu platby daní a platby ze sociálního a zdravotního pojištění. Opět i u těchto položek je nutno zjišťovat splatnost a vazbu splatnosti na splatnost závazků. Tyto závazky však budou v průběhu konsolidace vyloučeny Investiční činnost Investiční činnost společnost provádí v případě, že má volné peněžní prostředky. V tomto pojetí může být investováno pouze v případě, že jsou volné prostředky financování. Z tohoto důvodu je nutno z financování pracovního kapitálu převést příslušnou hodnotu na financování těchto investic. Do této položky jsou zahrnovány taktéž výplaty společníkům. Výplaty společníků mohou být následně i snížení půjček společníků Investice Investice jsou peněžním oceněním hodnoty investic, které mohou být buď ve formě majetkových účastí, nebo půjček finančních prostředků. Další důležitou hodnotou jsou také výplaty společníkům, ať už jsou v jakékoli formě Majetkové investice Majetkové investice představují hodnoty peněžních prostředků, které byly investovány do majetkových účastí s rozhodovacím právem. Tyto položky nenesou v zásadě výnosy, které jsou pravidelné, výnosy z titulu zvýšení hodnoty akcií, případně výnosy z dividend. Tedy součástí této položky jsou: majoritní majetkové účasti, přidružené podílové investice, ostatní podílové investice Půjčky Druhou formou investic je hodnota půjček. Rozdíl oproti majetkovým CP je pouze v tom, že tyto půjčky by měly nést výnos ve formě úroků. Výnosy z těchto úroků bývají pravidelné. Je možno rozdělovat následující formy půjček: půjčky dceřiným společnostem, půjčky přidruženým společnostem, termínované vklady, ostatní půjčky Výplaty společníkům Jedná se o položky výplat společníkům, které si společníci odebírají pro osobní spotřebu. Pro zajištění finanční stability je samozřejmě nutné omezovat tyto výdaje. Hodnota výplat 9

11 společníkům může být provedena jakoukoli formou, tedy výplaty dividend společníkům, úhrada závazků vůči společníkům Cizí zdroje Cizími zdroji v investiční oblasti jsou myšleny veškeré úvěry, které jsou účelově určeny na financování investic ve společnosti. Tyto půjčky mohou být ve formě bankovních úvěrů a také ostatních půjček Vlastní zdroje Položka vlastních zdrojů představuje převod financování vlastního kapitálu z pracovního kapitálu. Základním předpokladem v tomto modelu je tedy vyrovnanost financování investic a plateb společníkům. Vzhledem k tomu, že investice musí být vždy ve 100 % financovány, tvoří převod vlastního kapitálu nutný převod financování na financování investic. Zbytek je teprve používán jako pracovní kapitál společnosti. Naznačená struktura je pouze horizontální, v rámci vertikální struktury je třeba rozlišovat čtyři základní položky, tedy počáteční stav, přírůstek položky, úbytek položky a konečný stav. 10

12 2. Struktura položek výsledovky 2.1. Struktura výsledovky privátního sektoru Výnosy privátního sektoru Pokud se budeme chtít zaměřit na strukturu výsledovky z hlediska každého občana nebo rodiny, je jeho zásadním příjmem mzda. Mzda, jako základní faktor odměňování, je největším příjmem privátního sektoru a nejdůležitějším z hlediska udržení požadavků rodiny. Neméně důležitou součástí jsou příjmy z municipalit, tedy především důchody a jiné sociální dávky. Poslední součástí je příjem z využití majetku. Z tohoto pohledu se jedná především o úroky z vkladů, výnosy z jiných půjček a také dividendy a podíly na zisku. Dalšími z možných příjmů jsou příjmy z podnikání. Pro zjištění konsolidovaných výkazů navrhujeme rozvahu v následující struktuře: 11

13 1. Likvidita 1.1. Vklady u bank Banka 1.2. Zůstatky hotovosti Hotovost 1.3. Ostatní finanční majetek Ostatní Celkem likvidita 2. Pracovní kapitál 2.1. Investice a financování v pracovním kapitálu Provozní investice Provozní investice Provozní financování Provozní a investiční úvěry Vlastní kapitál Půjčky společníků Hospodářský výsledek Převod financování neprovozních investic Celkem investice a financování v pracovním kapitálu 2.2. Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba Výrobky Zboží Pohledávky Pohledávky z obchodního styku Pohledávky ostatní Pohledávky za státem Klasifikované pohledávky Přechodné účty Náklady příštích období Zálohy Celkem oběžná aktiva 2.3. Závazky Závazky Závazky z obchodního styku Závazky vůči státu Závazky ostatní Přechodné účty Výnosy příštích období Přijaté zálohy Celkem závazky Celkem pracovní kapitál 3. Investiční činnost 3.1. Investice Majetkové investice Majoritní podílové investice Přidružené podílové investice Ostatní podílové investice Půjčky Půjčky dceřiným společnostem Termínované vklady Ostatní půjčky Výplaty společníkům Celkem investice 3.2. Financování investic Cizí zdroje Investiční bankovní úvěry Ostatní půjčky Vlastní zdroje Převod vlastního kapitálu Celkem investiční činnost Celkem financování investic 12

14 Náklady privátního sektoru Nákladem privátního sektoru je především spotřeba. Spotřebou je v tomto smyslu myšlen penězi ocenitelný výdaj na uspokojení vlastních potřeb či potřeb domácnosti, po jehož použití se jeho hodnota změní na hodnotu, která se blíží nule. Z tohoto pohledu může být spotřebou spotřeba movitých věcí (s dobou použitelnosti delší než jeden rok), jako např. potraviny, oblečení, spotřeba energie, spotřeba uhlí atd., a dále spotřeba služeb, jako je nákup elektrické energie, kadeřník, knihovna apod. V tomto případě se jedná o jednoduché zobrazení Struktura výsledovky podnikatelských subjektů Výsledovka privátního sektoru byla naznačena v úvodu této kapitoly, tedy výnosem jsou běžné výnosy, které jsou uvedeny ve výkazu zisků a ztrát Struktura výsledovky státu a podniků ve vlastnictví státu Výnosy státu Mezi výnosy státu patří výnosy z daňových příjmů. Mezi ně je potřeba počítat jak výnosy z plateb daní, tak i výnosy z plateb sociálního pojištění (platby zdravotního pojištění je potřeba podřadit pod výnosy privátního sektoru). Dalším výnosem jsou výnosy z používání majetku, tedy majetku ve státním vlastnictví. To mohou být veškeré výnosy z pronájmu státního majetku, také výnosy z úroků z vkladů Náklady municipalit Struktura nákladů je podobná jako u nákladů privátního sektoru. Nejdůležitějším nákladem jsou však mandatorní výdaje, tedy výdaje na důchody, sociální dávky apod. Vzhledem ke skutečnosti, že velká část státních financí je zadlužena, je také obrovským výdajem dluhová služba, tedy náklady na úroky. 13

15 3. Vzájemné vztahy a jejich eliminace Teorie konsolidace ekonomiky vychází z teze, že pro vymezenou ekonomiku je bohatství společnosti složeno ze součtu bohatství, tedy rozdílu mezi majetkem a závazky jednotlivých subjektů ekonomiky. V životě však nastává mnoho vzájemných vazeb a předávání určitých hodnot výměnou za oběživo. Vzhledem k tomu, že používáme na zobrazení klasické účetní principy, musí být jednotlivé vzájemné vztahy eliminovány. Za zúčtovací jednotku musíme považovat peníze Vzájemné vztahy státu (státních institucí) a fyzických osob Výplaty sociálních dávek Vzájemné vztahy mezi státem a osobami jsou ve dvojím smyslu, na jedné straně se jedná o daně z titulu mezd, včetně veškerých odvodů na instituce sociálního a zdravotního pojištění. Na druhé straně se jedná o substituční dávky, tedy dávky, které substituují příjem z provedené práce. Tyto substituty jsou především penze, dávky sociálního zabezpečení (přídavky na děti, mateřská apod.), podpora v nezaměstnanosti. Veškeré tyto vazby jsou poté předmětem vyloučení, což samo o sobě znamená, že tyto vydané prostředky nemají žádnou přímou vazbu na ekonomiku. Tyto dodatečné prostředky se projeví až následně, pouze v dodatečném zvýšení spotřeby obyvatelstva. Z tohoto důvodu mají tyto substituty jenom stabilizační dopad a jejich vliv je spíše škodlivý. Pokud tedy bude řečeno, že se budou zvyšovat dávky sociálního zabezpečení, bude to znamenat zvýšení domácí spotřeby. Tato spotřeba se může projevit ve zvýšení tuzemské výroby, což by mělo neutrální dopad na celkovou ekonomiku. Naopak je možné, že zvýšení sociálních dávek se negativně projeví v možnosti spotřeby zahraničních výrobků, což může následně znamenat zvýšení nákladů konsolidované ekonomiky. Z tohoto důvodu je potřeba tyto výdaje minimalizovat, a pokud jsou výdaje nutné, je ku prospěchu věci vázat spotřebu těchto prostředků na spotřebu tuzemských výrobků a služeb. Jestliže nastane odliv prostředků do zahraničí, dochází ke zvýšení nákladů ekonomiky Zdanění fyzických osob Dalším tokem, ale obráceným směrem, je výběr daní ze zisku. Pod tyto příjmy je potřeba podřadit zdanění mezd a platů, a to jak ve formě daňové povinnosti ze mzdy, tak i stržené částky sociálního a zdravotního pojištění. V současné době jsou tyto odvody koncipovány ve výši procentní sazby z hrubé výše mezd, přičemž konečný odvod daňové povinnosti je taktéž závislý na dalších okolnostech, jako je počet dětí, příjmy manželky apod. Filosofie takto stržených dávek je pouze jedna, uhrazuje náklady na spotřebu výdajovým směrem, tedy pokud by neexistovaly státní výdaje, nemusely by existovat ani tyto příjmy státního rozpočtu. Samy o sobě jen snižují disponibilní příjem fyzických osob. Správa majetku je v zásadě vždy prováděna nejefektivněji fyzickými osobami, pokud majetek spravuje stát, vždy je tu nebezpečí korupce a 14

16 neefektivně vynakládaných prostředků. Na druhou stranu určité penzum statků je nutno považovat za veřejné, u kterých není možno přesunout jejich výdaj směrem na fyzické osoby. K těmto statkům patří především vzdělání, zdravotnictví apod. jako neodmyslitelná součást fungující společnosti Vztah státu (státních institucí) a podnikajících osob Vztah státu a podnikajících osob je opět obousměrný, na jedné straně se jedná o platby daní a ostatních odvodů směrem do státního rozpočtu. Na druhé straně se jedná o dotace a ostatní podpory státního rozpočtu směrem k podnikajícím osobám Příjmy státního rozpočtu z daní V rámci těchto příjmů je nutno rozdělovat výběr daní na daně: závislé na spotřebě, závislé na celkovém hospodářském výsledku, závislé na výši majetku, závislé na výši mzdy Spotřební daně Spotřební daně, jako nejvyšší příjem státního rozpočtu, jsou daně, jejichž výběr je závislý na výši spotřeby. Tedy pokud existuje spotřeba, dochází i k výběru daní, pokud spotřeba neexistuje, není ani žádný příjem státního rozpočtu. Mezi tyto daně patří daň z přidané hodnoty a také daně z alkoholu, cigaret a benzínu. V současné době je daň počítána jako určitá procentuální částka z prodejní ceny, tedy z konečné spotřeby. V zásadě se jedná o nejspravedlivější daň. Vzhledem k tomu, že spotřeba zahraničních výrobků je nákladovou položkou ekonomiky, je třeba spotřebu omezovat, k tomu slouží i zdaňování spotřeby. Člověk tedy platí daně pouze ve výši, která odpovídá jeho spotřebě. Lidé s vyššími příjmy proto zaplatí na daních z titulu své osobní spotřeby nejvíce. Úspory, jako druhá složka z rozdělení příjmu, by zdaněny být neměly, resp. by měla být ekonomika motivována k tomu, aby docházelo k co nejvyšší spotřebě. Cenu výrobku lze tedy definovat jako: C = (1 + p / 100) * O, tedy C = O + O * p / 100 přičemž C p O je konečná cena výrobku při prodeji, procentuální sazba spotřební daně, požadovaná obratová cena výrobce. V případě spotřebních daní je ovlivňována konečná cena produktu, a tím i úroveň poptávky, která je touto cenou determinována. Pokud bychom tedy chtěli získat údaj o spotřebě zboží a služeb, bude nám k tomu stačit pouze suma vybrané daně u konečného spotřebitele, čili odvod daně z konečné spotřeby. 15

17 Tedy C = O(1 + p / 100) Spotřeba O se tedy rozděluje na spotřebu zahraničních výrobků a tuzemských výrobků, tedy následně celková spotřeba je vlastně součtem individuálních spotřeb jednotlivých výrobků. S = suma[(t + Z) * (1 + p / 100)] Daně závislé na celkovém hospodářském výsledku V tomto případě se jedná především o daně z příjmu právnických osob. Tato daň a příjem jsou koncipovány jako určité procento z rozdílu nákladů a výnosů (příjmů a výdajů) z podnikání. Tato daň tedy snižuje celkový disponibilní hospodářský výsledek společnosti, resp. majitelů, a takto odebrané prostředky použije na úhradu dodatečných nákladů. Pokud budeme uvažovat o vhodnosti této daně, je nutno říci, že se ne ve všech případech jedná o prostředky, které má společnost k dispozici. Vzhledem k fungování účetnictví je třeba poznamenat, že hospodářský výsledek, tedy zisk, ne vždy znamená zvýšení disponibilních prostředků společnosti. Dle mého názoru se nejedná o daň, kterou se zdaňuje aktivita, takže jde o demotivující faktor podnikání. Bohužel současná ekonomická situace neumožňuje vybírat daně pouze nepřímé. Jde však o nesystémovou daň, která jenom snižuje hodnotu disponibilních prostředků, jež mohou být vynaloženy na rozvoj. Proto by tato nevyhovující daň měla být nahrazena daní, která bude mít vazbu na jinou ekonomickou veličinu. Na tomto místě bych chtěl říci, že se mi zdá padlá na hlavu celková dotační politika společnosti, tedy na jedné straně jsou zdaňovány zisky společností, na druhou stranu jsou z těchto daní placeny investice jednotlivých podniků ve formě dotací z EU. Celý tento proces postrádá prvky smysluplnosti, pokud se budeme zabývat podstatou problému, jedná se pouze o převedení peněz z jedné kapsy do druhé s výrazným odlivem prostředků úředníkům EU, kteří provádí rozdělení, aniž by o reálných potřebách firem věděli vůbec něco kromě pouček a manuálů EU. Tento mechanismus je absolutně neefektivní. Tímto způsobem bylo bohužel nevratně pokřiveno zemědělství v rámci EU, což vede k paradoxům, že zemědělské produkty z úrodnějších krajů mohou být vlivem nesmyslných dotací dražší než z málo úrodných krajů. V této oblasti byly tržní mechanismy naprosto vymýceny Daně závislé na výši majetku Jedná se o podobnou daň jako v případě daně ze zisku. Vzhledem k tomu, že v současné době tato daň není významným zdrojem příjmů státního rozpočtu, je nutno uvažovat o možnosti zrušení. Jedná se o daně z pozemků a nemovitostí, daně dědické a darovací a také daň silniční Daně závislé na výši mzdy V tomto případě se jedná o daň, která je závislá na celkovém výdělku fyzické osoby. Vzhledem k tomu, že v současné době jsou zdaňovány příjmy z mezd, jde o daň, která opět zdaňuje aktivitu, což není správné. V tomto případě se jedná o sociální a zdravotní pojištění, které je vázáno na disponibilní příjem pracovníků. Opět je to dle mého názoru nesystémová daň. Závěrem bych chtěl říci, že jediným možným a spravedlivým způsobem je zdaňovat konečnou spotřebu, tedy zdanit něco, co je nutností, a její výší ovlivňuji přímým způsobem spotřebu, jako nežádoucí faktor, resp. přímým způsobem jsou ovlivněny náklady ekonomiky jako celku. Další daně jsou pouze snížením disponibilního zisku a jejich zvýšení jenom odebírá prostředky, jež by 16