Evropa v krizi, co s dluhy a jak dál?

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Evropa v krizi, co s dluhy a jak dál?"

Transkript

1 Evropa v krizi, co s dluhy a jak dál?

2

3 Evropa v krizi, co s dluhy a jak dál?

4 Evropa v krizi, co s dluhy a jak dál? CEVRO Institut Academic Press Edice Policy Studies, svazek 2 AECR je uznána a částečně financována Evropským parlamentem. Názory vyjádřené v této publikaci nemusí být v souladu s názory Evropského parlamentu. Vydavatel: CEVRO Institut, o. p. s., Jungmannova 17, Praha 1 - Nové Město, tel.: , Výroba: Nakladatelství Jalna, Mickiewiczova 17, Praha 6, tel.: , Produkce: Jiří Sládeček Grafická úprava a sazba: Martin Sládeček Tisk: PBtisk a. s. Vydání první Praha, 2013 ISBN

5 Obsah Josef Šíma Úvod 5 Andreas Hoffmann Je euro příbuzným zlatého standardu? 7 Josef Mládek Některé nezamýšlené důsledky uvolněné měnové politiky pro rozvinuté a rozvíjející se ekonomiky 29 Václav Rybáček Soukromé splátky vládních dluhů, lze dluhy splatit? 49

6

7 Úvod Druhá publikace z řady analytických studií Policy Studies vycházející v rámci CEVRO Institut Academic Press je věnována problematice dluhů. Jedná se o velmi žhavé téma dneška, které autoři tohoto svazku přibližují obdobně jako tomu bylo v minulé publikaci Platit, či neplatit Eurem? za pomoci netechnického jazyka s důrazem na vizuální zachycení hlavních trendů a veličin. Každý z autorů na problém nahlédl z poněkud jiného úhlu, aby společně mohli ukázat na opomínané aspekty a souvislosti, a odhalili tak tvůrcům hospodářských politik, novinářům i laické veřejnosti nové pohledy na aktuální problémy dneška. Andreas Hoffmann z Institutu pro studium hospodářské politiky na Univerzitě v Lipsku ve svém textu analyzuje podobnost a rozdíly mezi fungováním eura dnes a zlatého standardu 19. a začátku 20. století. Tvrdí, že vzhledem k silnému politickému závazku zemí vůči projektu eura se podstata obou systému liší. Státy dle něj nemají možnost z eura vyskočit, vrátit se k původním měnám a pomoci si z krize znehodnocením měny. Zároveň řešení současné strukturální krize skrze transfery napříč zónou státy demotivuje od potřebných strukturálních reforem. Text Josefa Mládka z Vysoké školy ekonomické zkoumá vedlejší efekty a nezamýšlené dopady expanzivních měnových politik centrálních bank vyspělého světa na vývoj v rozvíjejících se ekonomikách. Ukazuje, jak tyto politiky podpořily rychlý růst zadlužení, komoditní boom a pro-cyklický vývoj investic. Stávající vývoj v této části světa označuje za neudržitelný a prognózuje, že se potíže Evropy brzy přesunou do těchto zemí. V závěrečném článku publikace upozorňuje Václav Rybáček z vysoké školy CEVRO Institut a Českého statistického úřadu na provázanost soukromých a vládních dluhů. Ukazuje, že standardní členění dluhů je zavádějící, že veškeré dluhy jsou v podstatě dluhy soukromými a že vzhledem ke své výši je není možné splatit jinak než s pomocí inflace. Všechny texty publikace ukazují na důležitost studia hospodářské politiky a já věřím, že je ocení nejen posluchači nového studijního oboru vysoké školy CEVRO Institut Hospodářská politika, ale i široká veřejnost. prof. Josef Šíma, Ph.D. rektor vysoká škola CEVRO Institut CEVRO Institut 5

8

9 Je euro příbuzným zlatého standardu? Financování vládních dluhů a politické závazky v historické perspektivě Andreas Hoffmann Andreas Hoffmann působí jako odborný asistent na Univerzitě v Lipsku (Německo). Ve svém výzkumu se zaměřuje na mezinárodní finance, měnovou politiku a finanční krize. 1 Úvod Významný obhájce zlatého standardu Jesus Huerta de Soto (2012) navzdory současným potížím eurozóny argumentuje, že euro by mělo být zachováno, neboť představuje za druhé nejlepší řešení hned po zlatém standardu. Z pohledu klasického liberalismu poukazuje na podobnost společné měny euro a zlatého standardu, a také na významné výhody měnové unie oproti alternativnímu systému flexibilních směnných kurzů. De Soto (2012) považuje za hlavní výhodu společné měny skutečnost, že se evropské vlády vzdaly měnového nacionalismu. Zlatý standard i euro omezují sílu vlád tím, že zabraňují národním centrálním bankám manipulovat směnným kurzem a monetizovat vládní dluhy. Jak dále zdůvodňuje, současná společná měna i zlatý standard vyžadují důležité reformy a/nebo výdajové škrty v zemích, které čelí vážným dluhovým a strukturálním potížím. Z tohoto pohledu by euro mělo být považováno za blízkého příbuzného zlatého standardu. V následující studii se pokusím diskutovat zmíněné podobnosti ale také rozdíly v institucionálním nastavení klasického zlatého standardu ( ) a Evropské měnové unie (EMU) (1999 ). Dané charakteristiky jednak ovlivňují dluhové financování vlád, jednak možnosti vlád na krizi reagovat. Následuji argumentaci autora, že eliminace měnového nacionalismu a politický závazek vůči pravidlům společné měny původně omezovaly rozsah vládních aktivit a poskytly určitou důvěryhodnost fiskálním politikám. Právě důvěryhodnost se stala hlavním motorem integrace kapitálových trhů a také příčinou nízkých nákladů vlád na vlastní dluhy v obou měnových režimech. CEVRO Institut 7

10 Narozdíl od de Sota (2012) však zdůrazňuji fakt, že ani zlatý standard ani euro samy o sobě reformy a výdajové škrty nevynucují. Ochota uskutečnit reformy a výdajové škrty je spíše ovlivněna existujícími politickými závazky. Rozdílnost institucionálního prostředí obou měnových systémů je spojena s různou mírou politické závaznosti vůči společné měně, a tím též ovlivňuje způsoby, jak se země s dluhovými problémy vyrovnávají. Snaha zachovat zlatý standard i v krizových obdobích vyvolává nutnost provedení reforem a kredibilních politik, v opačném případě země musí zlatý standard opustit. Jinými slovy musí tak existovat silný závazek vůči mechanismu zlatého standardu, aby jej země byla schopna udržet. Kupř. Portugalsko opustilo zlatý standard v letech poté, co deflační tlaky učinily vysoký objem dluhů neudržitelným. Ovšem silnější institucionální integrace a obecný politický závazek vůči evropskému projektu a euru samotnému otevírají dnes prostor pro záchranná opatření, která tlaky na přizpůsobení zmírňují. Výsledkem je na jedné straně motivace euro udržet, na druhé straně potřebné reformy odkládat. Záchranné mechanismy nejenže spíše zesílily všeobecný politický závazek vůči společné měně, ale také přispěly k silnější institucionální integraci. Jak v následujícím textu argumentuji, příbuznost eura a zlatého standardu se v průběhu krize snižuje. Obzvláště často zmiňovaný posun směrem k fiskální unii se tak jeví jako riskantní. Důvěryhodnost eurozóny jako celku tak může být poškozena např. trvalými fiskálními transfery, jež umožňují nezbytné reformy a fiskální konsolidaci odkládat. 2 Institucionální prostředí De Soto (2012) uvádí několik argumentů, proč považovat euro za měnový mechanismus příbuzný zlatému standardu. V prvé řadě se v obou systémech země vzdávají měnové suverenity ve prospěch společného standardu, resp. měny. Stejně tak lze ovšem nalézt výrazné rozdíly, jak v institucionálním uspořádání, tak i v politické zavázanosti vůči zlatému standardu. 2.1 Klasický zlatý standard Klasický zlatý standard představuje projekt, jenž nebyl centrálně plánován. Vlády v 60. letech 19. století cítily potřebu měnové standardizace především ve prospěch vzájemného obchodu. Nebylo sporu, který měnový standard si zvolit (Eichengreen and James 2003, Flaundreau et al. 1998). 8 Evropa v krizi, co s dluhy a jak dál?

11 Zlato během 70. a 80. letech 19. století vyvolalo růst. Z jakých důvodů? Především zlatý standard fungoval v ekonomice s největším a nejlikvidnějším kapitálovým trhem té doby, tedy ve Velké Británii. Pro země se zlatým standardem to znamenala možnost si ve Velké Británii vypůjčit při nižších nákladech právě (Eichengreen and James 2003, Bordo and Rockoff 1996). Navíc přejít na zlatý standard znamenalo díky klesajícím transakčním nákladům pozitivní impuls vzájemnému obchodu s Británií, ale i dalšími zeměmi se stejným měnovým systémem (Lopez- -Cordoba and Meissner 2003). Podle Eichengreen and James (2003) skutečnost, že Británie, Německo a Spojené státy používaly zlato, byla zásadním důvodem jeho dalšího rozšíření. With the three major industrial countries on gold, a new world order was born (Eichengreen and James 2003, p. 6). Měnové suverenity se ve prospěch zlata a stability měnových kurzů vzdala před První světovou válkou většina evropských zemí. Pro přijetí zlatého standardu nebylo nutné plnit formální pravidla či smlouvy, ve skutečnosti mohly země kdykoli směnitelnost za zlato opustit (a také tak činily, obzvláště před rokem 1895) (Flaundreau et al. 1998). Tato změna byla vcelku jednoduše proveditelná vzhledem k tomu, že země i nadále používaly svoji vlastní měnu, dluhy byly obvykle denominovány v domácí měně a nikoli ve zlatě. Přestože byla úroveň mezinárodní integrace velmi vysoká, země netvořily optimální měnovou oblast dle kritérií navržených v Mundell (1961). Zlatý standard tedy z této perspektivy dokonalou měnovou oblastí nebyl, stejně jako dnes můžeme pozorovat podstatné rozdíly mezi Německem či Británii na jedné, a Portugalskem či Řeckem na druhé straně. Země bez možnosti využít nástroje měnové politiky tedy musely spoléhat na domácí fiskální politiku či strukturální přizpůsobení. Zlatý standard byl v Anglii vnímán jako pouhá část klasického liberálního programu, který sestával ze stabilní měny, vyrovnaných rozpočtů a volného pohybu výrobních faktorů vyjádřených v tzv. Gladstonian Trinity. 2.2 Euro Vznik eura naopak vykazoval odlišné charakteristiky. Eurozóna byla utvořena a naplánována jako ostrov měnové unifikace uvnitř světa většinou tvořeného systémem flexibilních směnných kurzů a volného pohybu kapitálu. Argumenty ve prospěch eura byly spíše politické, euro se stalo součástí procesu utváření evropské politické unie. Stejně jako u zlatého standardu ekonomické argumenty mířily na nižší transakční náklady a snížení nejistot ve finančním a obchodním světě (viz. De Grauwe 2009). Zásadní odlišností je, že při zlatém standardu si země své domácí měny dále držely, ovšem připojení k eurozóně znamená tyto měny opustit. Evropská unie CEVRO Institut 9

12 pro účely důvěryhodného a nezvratného zavedení eura utvořila několik institucí a nespoléhá pouze na jednostranné závazky vlád vůči společné měně. Na jedné straně mají možnost do eurozóny vstoupit pouze státy EU, členské státy eurozóny tak užívají stejný právní základ, jejž odsouhlasily samotným vstupem do EU. Na druhé straně EU zřídila v 90. letech instituce, jež mají garantovat 1) svobodný obchod, 2) stabilní měnu a 3) vyrovnané rozpočty, tedy složky zmiňované Gladstonian Trinity. Zaprvé, smlouva o jednotném trhu zajišťuje volný pohyb kapitálu uvnitř eurozóny. Zadruhé, ECB má za úkol garantovat stabilitu měny definovanou jako dvouprocentní růst inflace, tudíž poskytovat více měnové stability než jaké byly země schopny dosáhnout před zavedením eura. Zatřetí, Maastrichtská smlouva (neobsahující žádnou záchrannou doložku) a Pak stability a růstu mají udržet měnu stabilní a přispět k vyrovnaným rozpočtům a udržitelným financím. Eurozóna není optimální měnovou oblastí, nicméně někteří ekonomové se domnívají, že např. rostoucí obchod přispěje k její optimalizaci ex post (Frankel and Rose 1998). Základní ideou je synchronní cyklus, který umožní nezávislé měnové politice typu one-size fits all čelit šokům napříč celou měnovou oblastí. Ve srovnání s klasickým zlatým standardem jde o podstatný rozdíl, neboť zde byla měnová politika zcela vyloučena. ECB může reagovat na potencionální šoky, ovšem její politika ovlivní všechny země zóny. Dokud bude eurozóna nedokonalou měnovou oblastí, do té doby musí být šoky řešeny reformami či fiskální politikou. 3 Politická důvěryhodnost a náklady vládních dluhů Institucionální prostředí eurozóny a klasického zlatého standardu se do značné míry velmi lišilo, zůstává však důležitá podobnost. Až do roku 2007 klesaly náklady vlád na dluhové financování, stejný proces však probíhal i v klasickém zlatém standardu. Euro i zlato poskytovalo určitou politickou kredibilitu, jež ovšem závisí na udržitelnosti fiskálních politik a nízkých inflačních očekáváních. 3.1 Klasický zlatý standard Období zlatého standard ( ) bylo charakteristické relativně vysokým stupněm mezinárodní integrace, svobodu a stabilitou. Úzká propojenost mezinárodních finančních center umožnila v klasickém zlatém standardu značnou integraci kapitálových trhů a také mezinárodní konvergenci. 10 Evropa v krizi, co s dluhy a jak dál?

13 Graf 1: Rozdíly výnosů z vládních dluhopisů v Evropě (srovnáno se sazbou v Británii) procenta ročně leden 1870 leden 1876 leden 1882 leden 1888 leden 1894 leden 1900 leden 1906 leden 1912 Německo Rusko Itálie Španělsko Francie Zdroj: Website of R. Sylla, (Investor s Monthly Manual) Vzdání se měnové suverenity současně snížilo inflační očekávání a stabilita měnového kurzu snížila transakční náklady a nejistoty (Obstfeld a Taylor, 2003). Setrvání na zlatém standardu snižovalo před První světovou válkou náklady vlád na vlastní dluhy. Graf 1 ilustruje právě konvergenci výnosů z dluhopisů evropských vlád. Za jádrové členy zlatého standardu lze považovat země jako Německo, Francie či Itálie, které dlouhodobě udržovaly směnitelnost beze změn v paritách. Tyto země tak byly schopny se refinancovat za úrokové sazby, jež pouze o málo převyšovaly bezrizikové úrokové sazby v Británii (Bordo a Rockoff 1996). Relativně nízké dlouhodobé úrokové sazby v Británii a dalších zemí jádra zlatého standardu umožňovaly výrazné kapitálové toky z bohatých do chudých zemí, jež přispěly k růstu rozvojových trhů (Schularick a Steger 2010). Graf 1 ukazuje pokles výnos ruských dluhopisů, přestože se Rusko až do roku 1897 ke zlatému standardu nepřipojilo. S příchodem nového století začaly výrazně klesat dokonce i úrokové sazby jižních zemí (zde Španělska). Výnosy z dluhopisů evropských vlád se tak ve výsledku sbližovaly až do roku Dle de Sota (2012) zlatý standard curbs and limits the arbitrary decisions of politicians and authorities. It disciplines the behavior of all the agents who participate in the democratic process. Graf 2 ilustruje, že země setrvávající dlouhodobě na zlatém CEVRO Institut 11

14 Graf 2a: Úroveň dluhů k HDP v zemích jádra: vládní dluh v procentech HDP Velká Británie Dánsko Francie Německo Švédsko Nizozemí Data: IMF Public Debt Database 250 Graf 2b: Úroveň dluhů k HDP v zemích jižních Evropy: vládní dluh v procentech HDP Portugalsko Řecko Španělsko Itálie Data: IMF Public Debt Database 12 Evropa v krizi, co s dluhy a jak dál?

15 Graf 2c: Úroveň dluhů k HDP v zemích střední a východní Evropy: vládní dluh v procentech HDP Rakousko Rusko Data: IMF Public Debt Database standardu (země jádra) vykazují nižší úroveň dluhů vůči HDP. Naopak jižní a země střední a východní Evropy, které nebyly trvalými členy zlatého standardu, vykazují úroveň dluhů vyšší. Je tak zřejmé, že ačkoli vlády nebyly zavázány žádnými smlouvami, byli politici při výkonu fiskální politiky omezeni. Zlatý standard sám o sobě však neposkytoval ochranu proti problémům s vládními dluhy. Investoři měli jednoduchý přístup k informacím o politických událostech a k datům, důvěra a reputace politik vedly ke konvergenci ve výnosech z dluhopisů. Trvalé rozpočtové deficity však nebyly slučitelné s nízkými náklady na výpůjčky, ale také se samotným setrváním na zlatém standardu. Země s vyšší úrovní dluhů k HDP nikoli překvapivě čelily vyšším výnosům, přestože na zlatém standardu fungovaly (Flandreau a Zumer 2004). Stejně tak rozvojové země byly schopné na mezinárodních trzích dosáhnout na dlouhodobé úvěry při klesajících úrokových sazbách pouze při zdravých makroekonomických základech (Mauro et al. 2008, s ). Relativní úroveň dluhů k HDP se v zemích jádra lišila, nicméně vzájemně konvergovala a v neposlední řadě vykazovala klesající trend s tím, jak průměrný růst HDP převyšoval objem fiskálních deficitů. Úroveň dluhů přesto neměla hlavní vliv na důvěryhodnost vládních financí, nýbrž schopnost vybírat daně, ekonomický vývoj a výhled do budoucna (Sylla a Wallis 1998). CEVRO Institut 13

16 3.2 EU Politická důvěryhodnost eurozóny byla vytvořena vznikem institucí eurozóny (Poterba and Reuben 2001, Hallerberg and Wolff 2008). Fiskální a měnová harmonizace prostřednictvím Maastrichtské smlouvy vyžaduje stabilní vládní finance a makroekonomickou konvergenci (viz. Côté and Graham 2004). Vlivem snah o plnění maastrichtských kritérií můžeme od roku 1996 pozorovat znatelnou integraci kapitálových trhů. Vyšší úroveň očekávané návratnosti přilákala na periferii kupř. německé úspory. Vysoké úrokové sazby v jižní Evropě poté započaly pokles k úrovním německých úrokových sazeb. Až do roku 2006 však současně dochází na jihu Evropy, resp. periferii eurozóny, k rychlejšímu růstu mezd i HDP (graf 3). Kapitálové toky z jádrových zemí EU na periferii tak byly následovány růstem exportu relativně k importům a daly tak vzniknout výrazným nerovnováhám uvnitř evropského obchodu (Schnabl and Zemanek 2011). Celkově vzato finanční integrace eurozóny připomínala integraci, jež probíhala při klasickém zlatém standardu. Jelikož je přijetí eura považována za akt neodvolatelný (a zavázaly se respektovat principy eurozóny), pak při očekávání makroekonomické konvergence vzniklo přesvědčení, že banky a regulátoři nebudou rozlišovat dluhopisy jednotlivých států eurozóny. Graf 4 ilustruje, že zavedení eura a opuštění národních měn šlo ruku v ruce s konvergencí v úrovni spreadů ve výnosech evropských vládních dluhopisů. Oproti německým bondům se udržoval pouze mírný rozdíl. Stupeň konvergence je spíše srovnatelný s poslední periodou klasického zlatého standardu. Můžeme namítnout, že měnová unie obecně redukuje riziko selhání jejích členů. Investoři očekávají, že členský stát v problémech bude zachráněn ostatními státy či centrální bankou (Bernoth et al. 2004). Společně s politickými závazky vůči euru s a institucionální integrací přispěly právě tyto faktory ke konvergenci nákladů vládních dluhů. Klauzule, jež má zabraňovat fiskální výpomoci, se tak nejeví jako hodnověrná. Nízké úrokové sazby, které vyvolaly neudržitelný úvěrový boom v jižní Evropě a v zemích jádra, navíc přispěly k posílení dojmu konvergence a kredibility fiskální politiky. Země periférie totiž v prostředí uměle nízkých úrokových sazeb vykazovaly vyšší růst, úvěrový boom zastínil růst fiskálních výdajů a relativní úroveň dluhů k HDP měla tendenci k poklesu. Rozdíly ve výnosech z dluhopisů v zemích eurozóny tak během let 2002 až 2006 ve většině závisely spíše na faktorech jako mezinárodní rizika a vyhlídky na konvergenci v úrovních dluhů k HDP (see e. g. Codogno et al. 2003). 14 Evropa v krizi, co s dluhy a jak dál?

17 Graf 3: Mzdy v Evropě: = Německo Řecko Irsko Itálie Španělsko Portugalsko Data: IMF, International Financial Statistics Graf 4: Rozdíly ve výnosech vládních dluhopisů v eurozóně (oproti německým dluhopisům) 3 2,5 procenta ročně 2 1,5 1 0,5 0 leden 1996 leden 1998 leden 2000 leden 2002 leden 2004 leden 2006 Francie Řecko Itálie Portugalsko Irsko Španělsko Data: IMF, International Financial Statistics CEVRO Institut 15

18 Graf 5: Rozdíl ve výnosech vládních dluhopisů při fixních kurzech (oproti německým dluhopisům) procenta ročně leden 2001 červenec 2001 leden 2002 červenec 2002 leden 2003 červenec 2003 leden 2004 červenec 2004 leden 2005 červenec 2005 Lotyšsko Estonsko Litva Bulharsko Data: Eurostat Důležitost očekávání ekonomické výkonosti pro kredibilitu fiskální politiky může být obzvláště dobře dokumentována na příkladu nových členských států EU. I když se země střední a východní Evropy nestaly členy eurozóny již v 90. letech, již samotné očekávání členství v EU vyvolalo na kapitálových trzích podobný proces, jenž probíhal ve starých členských zemí, včetně zlepšující se makroekonomické stability. Pro nové členské státy EU znamenalo připojení k EU následnou povinnost participovat také na unii měnové. Země střední a východní Evropy akceptovaly společné instituce mající zajišťovat udržitelnou fiskální politiku, což přispělo k haló efektu EU, jenž ovlivnil vládní dluhopisy zmíněných zemí. Náklady vládních dluhů podstatně klesly již po rozhodnutí o vstupu do EU (Luengnaruemitchai and Schadler 2007). Proces dohánění zemí střední a východní Evropy získal po roce 2000 další impuls. Očekávání konvergence a nízké úrokové sazby převážily ostatní faktory, které umožnily podstatný růst, jako byly nízké sazby ECB (Ebner 2009). Znatelný přísun kapitálu a nadměrné půjčky v zahraničí se odrazily ve vyšších tempech růstu úvěrů a vysokých deficitech běžného účtu (Égert et al. 2006, Hoffmann 2010), což platilo obzvláště pro země s fixním směnným kursem vůči 16 Evropa v krizi, co s dluhy a jak dál?

19 Graf 6: Rozdíl ve výnosech vládních dluhopisů u zemí s plovoucím kurzem (oproti německým dluhopisům) procenta ročně leden 2001 červenec 2001 leden 2002 červenec 2002 leden 2003 červenec 2003 leden 2004 červenec 2004 leden 2005 červenec 2005 Česká republika Polsko Maďarsko Rumunsko Slovensko Data: Eurostat euru. Pevně zavěšení, jako je euro či zlatý standard, tak poskytuje dodatečnou kredibilitu (graf 5). Náklady vládních dluhů však na stavu fiskální politiky zcela nezávislé nebyly. To lze ilustrovat na příklad členských států EU, které užívaly flexibilní směnný kurz a současně souhlasily se svým připojením k eurozóně. Na jedné straně Polsko, Slovensko či Česká republika, kde náklady na vládní dluhy po oznámení členství v EU podstatně klesly. Fiskální politika se při očekávání konvergence stala hodnověrnou. Na druhé straně země procházející výrazným volebním cyklem z klesajících nákladů na dluhy v takové míře neprofitovaly, přestože se také staly členy EU a akceptovaly stejné instituce (graf 6). Vývoj výnosů z vládních dluhopisů české, polské a slovenské vlády je srovnatelné s výnosy ruské a rakousko-uherské v 80. a 90. letech 19. století. Zatímco Rusko a Rakousko-Uhersko udržovaly floating vůči zlatému standardu, dokud nepřešly na zlato na konci 90. let, silná propojenost se zlatými zeměmi, otevřenost kapitálového účtu a obezřetná fiskální politika jim umožnily půjčovat si při klesajících úrokových sazbách na mezinárodních trzích. Graf 2 ukazuje, jak fiskální obezřetnost v Rusku a Rakousko-Uhersku vedla ke klesající úrovni dluhu k HDP v letech 1884 až 1910, resp. po roce CEVRO Institut 17

20 4 Problémy s vládními dluhy a politické závazky Politický závazek vůči zlatému standardu byl jednostranným aktem. Země měly možnost buď opustit zavěšení na zlato v případě vážných dluhových potíží, anebo snížit výdaje a provést výrazné reformy. Obecný politický závazek vůči euru a ostatním evropským zemím však umožňuje zemím udržet si euro, ale současně nutné reformy zpožďovat. 4.1 Zlatý standard V této části budu čerpat z rozsáhlé analýzy evropské zkušenosti se zlatem provedené v Flaundreau et al. (1998). Autoři docházejí k závěru, že schopnost zemí setrvat na zlatém standardu závisí především na cenových pohybech a fiskální politice. Pro země na zlatém standardu vždy existovala možnost oddělit v případě krize národní měnu od zlata, neboť země se svých národních měn nevzdaly, pouze je učinily směnitelné do zlata. Zatímco největší evropské země (s klesající úrovní dluhu k HDP) byly trvalými členy zlatého standardu, země jižní, střední a východní Evropy za zlato nejen přecházely, ale také z něj posléze vystupovaly, jak je zřejmé z tabulky 1. Vysvětlením těchto kroků jsou cenové pohyby. Až do roku 1896 působil zlatý standard spíše deflačně, neboť růst v zemích jádra nemohl být vyrovnán odpovídajícími objevy nalezišť zlata (graf 7). Krize jako Baring crisis navíc přispěly v 90. letech 19. století k růstu volatility na mezinárodních trzích s tím, jak rizikově averzní britští investoři začali stále více rozlišovat mezi dlužníky. Země s vyšším vládními dluhy tak následně čelily problémům a potřebě fiskálního přizpůsobení, neboť deflační tendence zvýšily očekávanou budoucí úroveň dluhů k HDP. A náklady dluhů tak rostly. Během 80. a začátkem 90. let 19. století se výše uvedené stalo problémem zejména v jižní Evropě (graf 2), ale také např. v Argentině, kde deflační tlaky a růst nákladů na dluhy vedly k narušení nezávislost centrální banky a ke ztrátě důvěry ve zlatý standard. V letech opustilo zlatý standard Portugalsko, které znehodnotilo měnu a přestalo splácet vnější dluhy. Pouze po krátkou dobu bylo schopnost na zlatém fungovat také Řecko (Flandreau et al 1998) (tabulka 1). Pokud se tlak na vládní finance stával enormním bez reálné možnosti dosáhnout udržitelných deficitů, pak jednostranná povaha závazku zemí vůči zlatému standardu ponechávala možnost úniku. Na rozdíl od politického závazku zlatý standard sám o sobě země k reformám nenutil. Opustit zlato však obvykle znamenalo, že investoři dosáhnou ztrát ze znehodnocení národní měny a budou tak váhat při dalším financování budoucích dluhů. Motivace k reformám tak byla zřejmá. 18 Evropa v krizi, co s dluhy a jak dál?

21 Tabulka 1: Zlatý standard ve střední, východní a jižní Evropě ( ) Jižní periferie Střední a východní Evropa Řecko Itálie Portugalsko Španělsko Polsko Rakousko Maďarsko Rusko Rumunsko Data: Reinhart and Rogoff (2011). 1 znamená, že země funguje v daném roce na zlatém standardu. CEVRO Institut 19

22 Graf 7: Inflace v Evropě: procenta ročně Data: Reinhart and Rogoff (2011), průměr pro Francii, Německo, Řesko, Finsko, Itálii, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko, Velkou Británii, Rakousko, Belgii a Dánsko Graf 8: Počet zemí na zlatém standardu: Data: Reinhart and Rogoff (2011) 20 Evropa v krizi, co s dluhy a jak dál?

23 Následkem deflačních tlaků počet zemí na zlatém standardu až do 90. let stagnoval (graf 8). Po roce 1896 ovšem již inflace nabývala v průměru kladných hodnot (graf 7), což vyvolalo rozšíření zlatého standardu do dalších zemí (graf 8). Vzdání se měnového nacionalismu bylo méně nákladné pro země s vyššími podíly dluhů k HDP. Dokonce i země střední a východní Evropy, které byly daleko rozvinutější než zbytek Evropy, byl schopen přejít na zlato během inflační periody. Zlatý standard tedy přispěl k poklesu nákladů na dluhy a pomohl při financování procesu dohánění (Flaundreau et al. 1998). 4.2 Eurozóna a nové členské země EU Dodržování principů eurozóny je v zásadě ztíženo faktory, jako jsou cenové pohyby a fiskální obtíže na periferii. Ekonomiky eurozóny se od roku 2006 začaly přehřívat a inflace byla na vzestupu. V reakci na růst inflace zvýšila ECB úrokové sazby. Růst úrokových sazeb však zhoršil ekonomický výhled a tím i stabilitu trhu jak na periferii, tak v nových členských zemích. Růst úvěrů a cen aktiv stagnoval. V neposlední řadě náhlý kolaps Lehman Brothers a následná velká recese obrátily finanční svět naruby. Boom ve stavebnictví a objem úvěrů se na periferii eurozóny změnily v pokles. Krize amerického hypotekárního trhu v letech přispěla napříč finančním světem k růstu rizikové averze. V momentě kdy vyschla likvidita na hlavních kapitálových trzích čelily rozvojové trhy významnému odtoku kapitálu a tlakům na znehodnocení měny. Krize byla následována rozsáhlými finančními výpomocemi soukromým a veřejným bankám, ale také podnikům, což vytvořilo dodatečný tlak na růst poměru dluhu k HDP. Splasknutí bublin na periferii navíc přineslo zklamání ohledně rychlé ekonomické konvergence v Evropě. Investoři následně započali rozlišovat mezi různými vládními dluhopisy. Tzv. spready ve výnosech dluhopisů dosáhly úrovně před vznikem eurozóny (graf 9). Toto diferencování nebylo motivováno pouze poměry dluhů k HDP, jinak by Německo muselo čelit většími potížemi s financování než Španělsko (graf 10). Růst nákladů na vládní výpůjčky byl způsoben především zhoršením očekávaného vývoje ekonomik, daňových příjmů a udržitelností bilancí běžných účtů. (Barrios et al. 2012, Aßmann and Boysen-Hogrefe 2012). Jak uvádí Huerta de Soto (2012), the arrival of the Great Recession of 2008 has [ ] further revealed to everyone the disciplinary nature of the euro: for the first time, the countries of the monetary union have had to face a deep economic recession without monetary-policy autonomy. Získat zpět důvěru trhů, zlepšit ekonomický výhled a setrvat na společné měně tak teoreticky vyžaduje hodnověrné reformy především na trhu práce a konzervativní fiskální politiku. Například prasknutí bublin v Řecku jasně odhalilo, že růst CEVRO Institut 21

24 Graf 9: Výnosy z dluhopisů zemí eurozóny: procenta ročně leden 1990 leden 1994 leden 1998 leden 2002 leden 2006 leden 2010 Francie Německo Řecko Itálie Portugalsko Irsko Španělsko Data: IMF, IFS v průběhu první dekády nového století byl neudržitelný. Negativní míry růstu a snižující se objem daňových příjmů zhoršovalo udržitelnost fiskálních politik a způsobilo růst nákladů na vládní půjčky. Protože ohromné daňové úniky a rigidní trh práce omezily manévrovací prostor vlád ve snaze odvrátit fiskální krizi, jediným řešením se tak zůstaly fiskální škrty. Tento postup je obzvláště obtížný v deflačním prostředí, které samo o sobě na růst dluhů tlačí. Výdajové škrty tak nemusí přispívat ke snižování deficitů, pokud růst klesá a dostane se do spirály poklesu (De Grauwe and Ji 2013). Evropská zkušenost se zlatým standardem a eurem jsou zde však ještě vice podobné. S deflačními tlaky a negativními růsty HDP, se vlády dostávají do deflační pasti. S tím, jak roste úroveň dluhů k HDP, fiskální politika ztrácí svoji kredibilitu. Pokud by Řecko dnes užívalo zlato jako svůj standard, pravděpodobně by přerušilo vazbu své měny na zlato, znehodnotilo svoji měnu a vyhlásilo default podobně jako Portugalsko v letech Členové eurozóny se však naopak cítí vůči měně euro zavázáni. Pokud by však toto tvrzení bylo bezvýhradně pravdivé, bylo by euro silným motorem reforem, než kdy bylo zlato. Řecko by muselo liberalizovat svůj trh práce a snížit byrokracii, jež znesnadňuje podnikání, jinak by bylo uvrženo do chaosu. 22 Evropa v krizi, co s dluhy a jak dál?

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy

Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy David Marek Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 110 00 Praha 1, Česká Republika, tel.: +420 221 424 111, fax: +420 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY SRPEN ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (SRPEN ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního

Více

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 1 Financování vlastního bydlení v inflačním m prostřed edí Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 Prof. Dr. Dr.

Více

VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi

VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi Ing. Marcela Cupalová, Ph.D. srpen 2012 Vybraná témata 12/2012 2 Evropská centrální banka (ECB), jako centrální banka pro jednotnou měnu

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Září 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika V září vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 3,4 procent po růstu o 3,3 procent v srpnu. Vývoj inflace byl

Více

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka).

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka). Průzkum MMF REGIONÁLNÍ EKONOMICKÁ TÉMATA Země nově vznikajících trhů v Evropě očekávají silnější růst, ale čelí novým rizikům IMF Survey 13. listopad 2015 Dělníci na ropném vrtu v Rusku: Zatímco většina

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna poklesly spotřebitelské ceny během prosince o 0,3 procenta. V meziročním

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011 Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 15. ČERVNA 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY LETOS OSLAVÍME VE STŘEDU 15. ČERVNA 2011. NA STÁT JSME PRACOVALI 165 DNÍ. 2 Den daňové svobody co

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světové ekonomiky v roce 2008 byl významně poznamenán vážnou hospodářskou recesí. Nejsilnější ekonomika světa USA zaznamenala četné a významné otřesy na finančních

Více

dopady na českou ekonomiku Miroslav Singer guvernér, 129. Žofínské fórum Praha, 12. března 2012

dopady na českou ekonomiku Miroslav Singer guvernér, 129. Žofínské fórum Praha, 12. března 2012 Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku Miroslav Singer guvernér, r, Česká národní banka 129. Žofínské fórum Praha, 12. března 2012 Obsah Příčiny krize v eurozóně Nejnovější makroekonomický

Více

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Důvodem poklesu FKD je zejména

Více

Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy

Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy (Patrik Hudec, Head of Fund Portfolio Management) Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s. květen 2016 2 Globální

Více

Proč konsolidovat veřejné finance

Proč konsolidovat veřejné finance Proč konsolidovat veřejné finance Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Žofínské fórum Praha 6. října 2011 Finanční krize a její metamorfózy Finanční krize a ochromení hospodářského růstu v EU Odezva

Více

Fiskální dopady měnové politiky

Fiskální dopady měnové politiky Fiskální dopady měnové politiky Tomáš Wroblowský 1 Koordinace fiskálních a monetárních opatření je jedním z klíčových problémů hospodářské politiky. Cíle obou typů politik (výstup a zaměstnanost vs. stabilita

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Jan Frait člen bankovní rady ČNB Perspektivy automobilového průmyslu Autosalon Brno, 3.6.2005 Centrální banka a automobilový průmysl? ČNB je institucí, jež

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008 Úvěrová krize ve vyspělých zemích a finanční stabilita v ČR Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady Plzeň, 8. října 2008 I. ČNB - finanční stabilita jako její významný cílc Finanční stabilita

Více

1. Vnější ekonomické prostředí

1. Vnější ekonomické prostředí 1. Vnější ekonomické prostředí Vývoj světového hospodářství a světových trhů se v roce 2009 odehrával ve znamení mírného hospodářského poklesu. Nejvýznamnější ekonomiky světa zaznamenaly prudkou negativní

Více

ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE

ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE Růžena Breuerová Anotace: Článek se zabývá strategií přistoupení

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek Tři poznámky k bankovní unii David Marek Tři úhly pohledu Bankovní unie v kontextu evropské integrace Bankovní unie a evropské krize Problémy dosavadní konstrukce bankovní unie Definice bankovní unie Preventivní

Více

cností Miroslav Singer

cností Miroslav Singer Zadluženost domácnost cností v ČR R podle poznatků ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Euro setkání Život na dluh Corinthia Towers hotel, 25. května 27 Hlavní témata Spotřeba domácností:

Více

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ Prezentace J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, Evropské radě dne 9. prosince 2011 Pakt euro plus v souvislostech Evropa 2020 Postup při makroekonomické

Více

Komisař Solbes představil ekonomickou předpověď EU (2000-2002)

Komisař Solbes představil ekonomickou předpověď EU (2000-2002) Komisař Solbes představil ekonomickou předpověď EU (2000) (Výtah z textu) Ekonomická situace je nejlepší za posledních deset let a to jak z pohledu domácích indikátorů, tak z pohledu pozitivního vlivu

Více

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému

Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Makroekonomické projekce pro eurozónu vypracované odborníky Eurosystému Na základě údajů dostupných k 20. listopadu 2004 sestavili odborníci Eurosystému projekce makroekonomického vývoje eurozóny. 1 Průměrný

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Podzim 2008 Copyright 2008 Oxford Economics 1 PROGNÓZY V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Celkový přehled za šest členských států CECIMO Francie Německo Itálie Španělsko

Více

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 11 Praha 1, Česká Republika, tel.: +42 221 424 111, fax: +42 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz Obsah Nestabilita na

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Zavedení eura. Mirek Topolánek ČR

Zavedení eura. Mirek Topolánek ČR Zavedení eura v České republice Mirek Topolánek předseda vlády ČR Brownovy testy Dostatečnáflexibilitatrhůschopných ustát změnu ekonomického klimatu Dopad na investice Dopad na zaměstnanost Dopad na britský

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

sazby vyšší, bylo by hůř). ČNB sáhla k netradičním nástrojům.

sazby vyšší, bylo by hůř). ČNB sáhla k netradičním nástrojům. Hospodářská politika - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2015 Téma 12 Současné problémy hospodářské teorie a politiky. Intervence ČNB, listopad 2013 Klesá hrubý domácí produkt, roste nezaměstnanost

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace pro konferenci uspořádanou sdružením SOLUS Praha 19. června 2014 Názory obsažené v této

Více

Konvergence a růst: ČR a sousedé

Konvergence a růst: ČR a sousedé Konvergence a růst: ČR a sousedé Eva Zamrazilová členka bankovní rady Česká národní banka Ekonomický růst : očekávání a nástroje Mezinárodní vědecká konference Bankovní institut vysoká škola Praha, Kongresové

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2013 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2013 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Únor 2013 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle konečných čísel klesl HDP meziročně o 1,7 procent a mezi-čtvrtletně o 0,2 procent ve 4. čtvrtletí a potvrdil

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Červenec 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Po růstu o 3,5 procenta v červnu vzrostly spotřebitelské ceny v červenci meziročně o 3,1 procenta. Vývoj

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru

Více

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii . Nominální a reálná konvergence k evropské hospodářské a měnové unii Česká republika podle výsledků za rok a aktuálně analyzovaného období (duben až březen ) plní jako jediná ze čtveřice,, a tři ze čtyř

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.

Více

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka CFO Club Praha, 20. února 2013 Stávající situace čs. ekonomiky Česká ekonomika se nachází již zhruba rok

Více

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002)

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Hospodářský rozvoj kandidátských zemí bude pravděpodobně v letech 2001-2002 mohutný, i přes slábnoucí mezinárodní prostředí, po silném

Více

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD.

VYBRANÁ TÉMATA 17/2011. Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně. Ing. Marcela Cupalová, PhD. VYBRANÁ TÉMATA 17/2011 Dluhová krize v Itálii a perspektivy jejího šíření v eurozóně Ing. Marcela Cupalová, PhD. srpen 2011 Vybraná témata 17/2011 2 Světová ekonomická krize, která byla spuštěna finanční

Více

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) Úvod 1. Česká republika (ČR) se od data vstupu do Evropské unie (EU) účastní třetí fáze hospodářské a měnové

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 14 ŘÍJEN 14 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Výhled české ekonomiky na období 2011-2012. Pavel Mertlík hlavní ekonom

Výhled české ekonomiky na období 2011-2012. Pavel Mertlík hlavní ekonom Výhled české ekonomiky na období 2011-2012 Pavel Mertlík hlavní ekonom 14.10.2010 Globální výhled: růstová pauza prudké zpomalení hospodářského růstu v USA a v eurozóně v druhém pololetí r. 2010 prvním

Více

ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN

ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 LEDEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Čtvrtletní šetření ČNB

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Listopad 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem prosince poklesly spotřebitelské ceny během listopadu o 0,5 procenta.

Více

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví 5. 3. 2013 Současná situace: Jak na tom jsme? Současná situace ve stavebnictví Jediné odvětví v ČR již pátým rokem v recesi V

Více

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Ceny potravin a český spotřebitel Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 Soběstačnost ve vleku EU? Žofínské fórum,25. března 2013 Úvodem Národohospodářský

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA ZEMÍ EU K V Ě T A K U B Á T O V Á Osnova Úvod Daňová opatření přijatá v jednotlivých členských státech EU Daňová politika EU v období krize Závěr Úvod vznik krize 2006 splasknutí

Více

www.pwc.cz Vývoj automobilového trhu Q1 2013

www.pwc.cz Vývoj automobilového trhu Q1 2013 www..cz Vývoj automobilového trhu Q1 213 Aktuální vývoj české ekonomiky Slabá spotřeba 212: -3,5 % r/r 1Q 213: -1,2 % r/r Hluboký propad spotřeby ovlivněn náladou na trhu a vládními opatřeními, která snížily

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu

Více

Pavel Řežábek. Světový a domácí ekonomický vývoj. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB

Pavel Řežábek. Světový a domácí ekonomický vývoj. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Světový a domácí ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Ekonomická přednáška 7. ročník konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu Brno, 20. října 2010 Motto Řečnictví

Více

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Vývoj strukturálních deficitů v EU Zlepšení strukturálních deficitů díky pozitivnímu ekonomickému vývoji v roce

Více

Ekonomický výhled ČR

Ekonomický výhled ČR Ekonomický výhled ČR Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Den otevřených dveří České národní banky Praha, 8. června 2013 Finanční a dluhová krize v eurozóně Podobně jako povodně neznají hranic,

Více

III. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou

III. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou III. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (společný dokument Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a České národní banky)

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

Megatrendy. Aleš Michl

Megatrendy. Aleš Michl Megatrendy Současnost a vize české ekonomiky Aleš Michl ales.michl@rb.cz Megaměsta Zdroj: Ekonom/Michliq 13. září 2012, McKinsey/Urban world: Cities and the rise of the consuming class, June 2012. Jak

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Stabilita veřejných financí

Stabilita veřejných financí Stabilita veřejných financí Pavel Štěpánek, Eva Zamrazilová Česká bankovní asociace Aktuální problémy fiskální politiky Mezinárodní konference Newton College Praha, 25. září 2015 Rizika veřejného dluhu

Více

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 20. května 2010 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své neauditované konsolidované finanční výsledky za první čtvrtletí roku

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více