Vyhodnocení veřejných ploch a linií vegetace Vinohrad a Žižkova s vazbami na Náměstí Jiřího z Poděbrad

Transkript

1 Vyhodnocení veřejných ploch a linií vegetace Vinohrad a Žižkova s vazbami na Náměstí Jiřího z Poděbrad Jan Hendrych Náměstí Jiřího z Poděbrad je v celkovém kontextu zástavby Vinohrad (Žižkov oddělen r. 1875) významným kompozičním centrem (tradičně koncipovaným náměstím velkého městského měřítka) na významné urbanistické ose vedoucí ze středu Prahy (Starého města). Zástavba Vinohrad postupující podle bývalé Černokostelecké silnice (dnešní Vinohradská) logicky navázala na osu Václavského náměstí (Koňská brána zbořena r. 1876), ulice Melantrichovy a Staroměstského náměstí. Proměny města probíhající v poslední čtvrtině 19. století byly tak v principu dalším pokračováním městského založení Nového Města (Karel IV.), které vějířovitě rozšířilo Staré Město (Václav I.). V tomto kontextu je nutné vidět i jakkoli překotně a bez propracovaných urbanistických a zastavovacích plánů se rozvíjející zástavbu Vinohrad (včetně dnešního Žižkova), potvrzující i další historické prostorové osy Nového Města. Jižní část Vinohrad se vějířem ulic (mj. Bělehradská, Londýnská, Anglická (dále Francouzská a Ruská) rozvinula od Žitné brány a dnešního Náměstí Míru s kostelem Sv. Ludmily (Mocker), který v ose tříd Ječné a Korunní (dále pak Šrobárova) tvoří vizuální a prostorové propojení s Karlovým náměstím a na opačném konci s dnešními Vršovicemi (Vinohradský hřbitov). Třetí směr rozvíjející se zástavby Vinohrad (po r Žižkov) potvrdil linii staré silnice na Kutnou Horu (dnešní Seifertova), která vedla z Nového Města pražského (Prašnou bránou a Celetnou ulicí ze Staroměstského náměstí) ulicí Hybernskou a Horskou bránou. Od ústí ulice Hybernské bloky (často prostorově stísněné) zástavby sledovaly trojici urbanistických os ulic Husitské (dále Koněvova), Seifertovy (dále Olšanská) a ulice U Rajské zahrady (dále Slavíkova, ústící v prostoru Náměstí Jiřího z Poděbrad na Vinohradskou třídu). V rozšířeném prostoru setkání ulic Seifertovy a U Rajské zahrady je dnešní Náměstí Winstona Churchilla s parkovou úpravou. Odtud odbočuje ulice Italská, vedoucí podél západní strany Riegrových sadů a dále až k Náměstí Míru. Popisované území někdejších Královských Vinohrad byly plochy s rozsáhlými vinicemi, alejemi, promenádami, sady a zahradami, z nichž nejvýznamnější byla zahrada zvaná Kanálka (od r. 1782), hraběte José Emanuela Canala de Malabaila, rozkládající se na velkém území za Koňskou bránou a přilehlé zahrady usedlostí Pštrosky, Rajské, Festlovky,

2 Švihanky, Kuchyňky a Saracínky. Na jejich místě byly později konstituovány Riegrovy sady (viz níže). Zasypáním hradebních příkopů ( ) se otevřely další plochy pro nové elegantní sadové a parkové úpravy, vznikla také (r. 1788) slavná promenáda pod korunami dvou stromořadí lip zvaná Nové aleje, také silnice vedoucí z města byly nově osazovány alejemi lip, jilmů, javorů, jírovců, topolů i akátů. Na území nazvaném Sahara, před Žitnou bránou, založil r Jakub Wimmer zahradu zvanou Růžové aleje se stromořadími topolů a jírovců, s vinicemi, skleníky a se zahradní hospodou, později podle konání výstav dobytka zvanou Kravín. Za Novou branou byla situována po r významná Krennova zahrada, taktéž s výletním hostincem. V okolí se rozkládaly další zahrady a sady, jako zahrady Teissingrova, Boubelova, Čapkova. K vyvrcholení proměn úprav zahradních a sadových prostor na území Vinohrad, jak koncepčních, tak i slohových, došlo po r především stavbou Gröbeho vily na plošině nad strmými jižními svahy nad Botičem. Vila Mořice Gröbeho od architektů Antonína Barvitia a Josefa Šulce, inspirovaná italskou renesancí a soudobými novorenesančními villegiaturami za hranicemi aglomerací, jejichž součástí byly vedle zahrad (giardino) a vinic (vigna) i parkové plochy v neformálním krajinářském duchu, jako připomínka lesních prostředí (bosco) a loveckých obor (barco) rozsáhlých komplexů tradičních italských vil v příměstské krajině. V těchto klasických a pozdně romanticky laděných úpravách, které vyvrcholily stylizovanou skalní grotou, novým prvkem bylo podstatné rozšíření sortimentu především parkových dřevin. Současné druhové zastoupení dřevin v parku je stále pestré (viz výsledky současných dendrologických průzkumů a generelu zeleně Prahy 2). Z nejvýznamnějších dřevin jmenujme na tomto místě pro ilustraci alespoň jinan dvoulaločný a jeho vzácnou sloupovitou formu (Ginkgo biloba, G. b. Fastigiata ), převislou formu jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior Pendula ), jasan pensylvánský (Fraxinus pennsylvanica), břestovec západní (Celtis ocidentalis), dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos), magnolii Soulangeovu (Magnolia x soulangiana), svitel latnatý (Koelreuteria paniculata), ale i četné druhy dubů, javorů, jírovců, cypříšků a dalších jehličnatých dřevin. Další dendrologicky významná a rozsáhlá parková plocha vznikla na základě úsilí města Královské Vinohrady po roce 1902 jako Riegrovy sady spojením pozemků, sadů a zahrad bývalých usedlostí v prostoru za Koňskou bránou (viz výše). Park byl založen vinohradským zahradním ředitelem Leopoldem Baťkem v letech v krajinářském stylu, kde bohaté sortimenty skupin dřevin byly prolnuty systémem otevřených travnatých ploch, jejichž kompozičním vyvrcholením je dlouhý průhled na panorama Prahy s Hradčany.

3 Při hlavním průhledu parkem byla vysazena pestrá paleta dřevin, jako i jinde s ohledem na druhovou rozmanitost, rozmanitost v rámci jednotlivých druhů (tzv. druhové hříčky). Vedle jiných běžných druhů je zde uváděn sloupovitý jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba Fastigiata ), převislý habr obecný (Carpinus betulus Pendula ), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior Diversifolia ), katapa (Catalpa bignonioides), lyrovník tulipánokvětý (Lyriodendron tulipifera), lípa americká (Tilia americana), topol bílý (Populus alba), platan javorolistý (Platanus x acerifolia), jasan zimnář (Fraxinus ornus), jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), nahovětvec kanadský (Gymnocladus dioicus), z jehličnanů jedle stejnobarvá (Abies concolor), smrk pančičův (Picea omorica), zerav obrovský (Thuja plicata) aj.; jako kosterní parková dřevina pak tradiční dub letní (Quercus robur). Pro ilustraci bohatosti a pestrosti historických výsadeb, v původních parkových výsadbách bylo popsáno na dvě stovky kultivarů a variet dřevitých pivoněk (Paeonia suffruticosa), pozornost byla věnována i keřovému patru, plochám a záhonům trvalek, včetně cibulovin a okrasných travin. Vedle těchto velkých a významných parkových ploch se nedílnou součástí nové zástavby Vinohrad stala řada parkových, či téměř parkových náměstí (inspirace městy západní Evropy, především Anglie a Francie, hnutím za krásná, zdravá města). Na konci 19. století (r ) byl na místě původní usedlosti Nigrinka založen park Růžové sady, po r již jako Sady Svatopluka Čecha. Jako autor krajinářských úprav parku je uvažován význačný zahradní umělec František Thomayer (např. parková úprava na Karlově Náměstí), především vzhledem k době vzniku parku, rukopisu umělce, paletě použitých prvků a jejich kompozici. Snad je i dodnes čitelná a vjemově rozpoznatelná autorova dlouholetá zkušenost a inspirace pařížskými parky, a to i přes značné oslabení původní parkové kompozice. Mezi historickými dřevinami v parku jsou nejvýznačnější v hlavním průhledu se v pozadí kontrastně vyjímající červenolistý buk lesní (Fagus sylvatica Atropurpurea ) s předsadbami výrazných světlejších dřevin jako jsou např. lípa americká (Tilia americana); tím bylo dosaženo i optické prohloubení prostoru parkového průhledu a odlehčení jeho centrální části (podobným způsobem například vyznívá i kontrastní svěží zeleň rozměrných listů americké lípy v kontrastu s červenolistými javory v prvorepublikové úpravě parku při Střešovické ulici na Ořechovce). Vedle jerlínů japonských (Sophora japonica) jsou v parku hojné lípy velkolisté (Tilia platyphyllos), javory mléče (), kdysi bohaté keřové patro je dnes z velké části redukováno. V západní části parku byl nástup z ulice Šumavské nověji upraven a doplněn o Štursův pomník se sochou Svatopluka Čecha. Naopak negativním počinem (mimo jiných) bylo zřízení dětského hřiště ve východní části parku. Tím došlo k redukci prostorového propojení s Náměstím Jiřího z Poděbrad, které bylo ještě dále

4 erodováno a nakonec zcela přerušeno novodobými změnami v souvislosti se stavbou a s výstupy pražského metra v tomto prostoru u Vinohradské třídy. To je nesmírně významný aspekt i s ohledem na propojení obou těchto parkových náměstí s další rozsáhlou plochou zeleně parku Bezručovy sady, které těsně přiléhají a navazují z jihu (za ulicemi Slezská a Korunní) k Sadům Svatopluka Čecha. Prostorově a vizuálně jasné a transparentní propojení všech těchto tří ploch je důležitým strategickým krokem jak z hlediska funkčnosti a využitelnosti spojitého systému městské zeleně Vinohrad a Žižkova, tak i s ohledem na význam urbanistického uspořádání parteru zástavby a předpoklad pro navrhovanou nominaci kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na seznam památek Světového dědictví - UNESCO. Bezručovy sady byly konstituovány roku 1903 jako Městský sad na místě bývalé usedlosti Šafránka. Již roku 1890 byl ale vypracován půdorysný kompoziční plán; jako autor parkové úpravy je uváděn městský vrchní zahradník K. Gabriel. Původní kompozice parku s dalekými průhledy jižním směrem přes Gröbovku do údolí Botiče byla narušena novodobými výsadbami i výstavbou (mateřská škola, hřiště a sportovní hala); jižní část parku ve svahu nad Francouzskou ulicí tak bohužel byla prostorově odtržena. Ze vzácnějších dřevin se v parku svou barevností uplatnily především panašovaný javor klen (Acer pseudoplatanus Spaethii ), červenolistý buk lesní (Fagus sylvatica Atropurpurea ), katalpa (Catalpa bignonioides), borovice vejmutovka (Pinus strobus), či svým bohatým letním květem jerlíny japonské (Sophora japonica). Jako parkové a hlavní náměstí v zástavbě Vinohrad bylo postupně utvářeno Náměstí Purkyňovo, po r pak Náměstí Míru, při cestě vedoucí od Žitné brány a zároveň se stalo významným bodem na ose z Karlova Náměstí (ulicí Ječnou a dále Jugoslávskou). Náměstí vzniklo parcelací na ploše bývalých sadů Jakuba Wimmera po r a bylo formováno další postupnou zástavbou okolních bloků a domů až do r První parková úprava proběhla podle návrhu Josefa Mockera v souvislosti se stavbou kostela Sv. Ludmily a rozšířena (r ) o severní část. Nevyhovující stav parku byl rekonstruován r podle návrhu ředitele vinohradských sadů Leopolda Baťka a znovu r podle Josefa Kumpána. Z tradičních výrazných parkových dřevin se v kompozici parku vedle javorů mléčů a javorů klenů uplatnily především stříbrné javory (Acer saccharinum) a platany javorolisté (Platanus x acerifolia), převislé buky lesní (Fagus sylvatica Pendula ), či břízy bělokoré (Betula pendula). Na přelomu 19. a 20. století bylo v souvislosti s parcelací a zástavbou Vinohrad konstituováno také Náměstí Jiřího z Poděbrad, výstavba okolních domů byla dokončena

5 v letech V letech náměstí získalo významnou dominantu v podobě farního kostela Nejsvětějšího Srdce Páně od architekta Josipa Plečnika. Parková úprava náměstí, snad podle návrhu arch. V. Hofmana, potvrzovala Plečnikův důraz na vyznění dominanty věže kostela v hlavních pohledech os ulic Mánesovy a Laubovy (pův. Vilímovská), v dálkových pohledech se zřetelně uplatnila i v panoramatu města (např. pohledy z Plečnikovy vyhlídky v zahradě Na Valech pod Pražským hradem). Plečnikovým záměrem pro úpravu okolí kostela bylo velké parkové náměstí, křižované dvěma širokými alejemi (Státní regulační komise pro Velkou Prahu totiž požadovala také návrh uspořádání náměstí). Hlavní vchod kostela proto Plečnik umístil do osy Mánesovy ulice a věž (jejíž výška odpovídá délce celé stavby), uplatňující se v této ose jako monumentální dominanta okolní zástavby, byla rovněž koncipována jako pohledová dominanta bývalé Vilímovy ulice (Laubeho); tento pohled byl významným prvkem stavby a jejího umístění v prostoru náměstí i u dalších Plečnikových variant řešení. Nedatovaný půdorysný plán II. Farního chrámu na Královských Vinohradech (Technická kancelář a podnikatelství staveb V. Nekvasil, Karlín), parafovaný panem Františkem Škardou, předsedou Spolku pro zbudování II. katolického chrámu Páně na Královských Vinohradech (v měřítku 1 : 1 000), ilustruje návrh úpravy náměstí včetně prostoru farní zahrady a zdůrazňuje obě výše uvedené osy a pohledová propojení stavby s okolními ulicemi. Celá plocha náměstí byla na tomto plánu koncepčně rozčleněna do pravidelných bosketů s volnými (travnatými) plochami lemovaných stromy. Obdélný volný prostor před schodištěm u hlavního vstupu (při průčelí kostela) v ose Mánesovy ulice byl na plánu lemován po obou stranách stromořadími. Není jasné, nakolik plán potvrzoval původní Plečnikovy představy o uspořádání náměstí. Těm zřejmě odpovídalo pravidelně vysazené (dnes již prořídlé) stromořadí lip stříbrných (Tilia tomentosa) na severní straně náměstí a další lípy stříbrné v této části parku dokládají snad snahu o světlost a vizuální odlehčení prostoru náměstí. Nicméně příčné cesty v ose ulic Laubova a Nitranská byly až do doby výstavby metra průjezdné kolem průčelí kostela (nebyla však realizována ani Plečnikova idea osového kříže alejí v prostoru náměstí). Zmíněný plán na základě srovnání s historickým leteckým snímkem z r (zdroj: byl nicméně realizován jen z malé části, a to na již zmíněné severní straně náměstí a při jeho obvodu (nejzřetelněji pak na západní straně). Parková úprava jižní části náměstí byla kompozičně propojena s ústím ulice Nitranské (provoz komunikace) a diagonálně ve směru jihozápadním pak především ve vazbě na Sady Svatopluka Čecha (dnes již zrušená vazba; nová úprava s fontánou, výstupy z metra,

6 nevhodná výsadba nízké keřové zeleně (tisy aj.) blokující jak pohyb, tak i pohledy a průchodnost parku). Ze starších výsadeb zbyly v parku javory mléče (), kleny (Acer pseudoplatanus), mahalebky (Prunus mahaleb), lípy srdčité (), i dodnes malebná moruše bílá (Morus alba). Jestliže dálkové pohledy na věž farního kostela Nejsvětějšího Srdce Páně se měly uplatňovat především v osách pohledů z ulic Mánesovy a Laubovy (ale také až z parkově upraveného Škroupova náměstí), pak funkční prostorové osy kompozičního uspořádání parteru odpovídalo osám ulice Mánesova a ose propojení (vizuálního i průchozího) se Sady Svatopluka Čecha. Zánik této spojnice a vlastně hlavního reprezentativního (vžitého) nástupu parku z nároží ulic Slavíkovy a Vinohradské negativním způsobem poznamenal jak kompozici parku, tak ale především samotnou prostorotvornou funkci náměstí v okolní zástavbě. To je závažným pochybením, uvažujeme-li dnes o potenciálu ploch veřejné městské zeleně Vinohrad a Žižkova a možnostech jejich systémového, funkčního a vizuálního propojení, právě s ohledem na významnou centrální pozici Náměstí Jiřího z Poděbrad a kostela Nejsvětějšího Srdce Páně ve struktuře zástavby, protkané řadou parkových náměstí a desítkami uličních stromořadí, s vazbami na plochy parků a významných hřbitovů. Tato struktura je v tomto ohledu v měřítku Prahy významná a ojedinělá. Z dalších parkových náměstí v okolí Náměstí Jiřího z Poděbrad je s ohledem na přímé vizuální a urbanistické vazby důležité především výše uvedené náměstí Škroupovo (s novou úpravou parteru). V prostoru mezi Náměstím Jiřího z Poděbrad, Vítkovem, Parukářkou (Vrch Sv. Kříže) a Židovskými pecemi, které tvoří jedinečný rámec městské krajiny Žižkova, zaujme z hlediska ploch zeleně i řada středně velkých a menších náměstí, především parkově upravené Žižkovo náměstí, Havlíčkovo náměstí, Kostnické náměstí, Sladkovského náměstí, Prokopovo náměstí, Tachovské náměstí, Komenského náměstí, Náměstí Barikád, již zmíněné Náměstí Winstona Churchilla, ale i nedaleká parková úprava před stadionem Viktorie Žižkov, park Bezovka a některé další vnitrobloky. Druhové zastoupení dřevin na těchto a dalších plochách (včetně ploch mimo řešené území) je uvedeno níže v inventarizačním seznamu z generelu zeleně Prahy 3. Náměstí Svatopluka Čecha ve Vršovicích, které je rovněž jedinečným příkladem dobového utváření velkých parkových náměstí, vzniklo na místě starého hřbitova již po r Kompoziční řešení parkové úpravy Náměstí Svatopluka Čecha rozpracoval arch. Josef Gočár a to v souvislosti se stavbou kostela Sv. Václava v letech Tyto úpravy byly opět realizovány pouze z části. Výrazné je řešení diagonál v dolní otevřené části parku, které organicky navazují na okolní uliční síť. Volný travnatý prostor je tak korunován

7 vertikální dominantou kostela se zvonicí a po obou stranách náměstí sevřen hmotami stromoví. Druhově nejvýrazněji se ve skupinách dodnes uplatňují červenolisté buky (Fagus sylvatica Atropurpurea ) a platany javorolisté (Platanus x acerifolia), jejichž zabarvení v tónech od burgundské červené do zlatavě zelené odpovídají Gočárovým intencím tohoto komplexně pojatého prostoru s dominantou stavby kostela (a nerealizovaného schodiště) v jeho středu. K významným větším parkům v širším okolí patří ještě Heroldovy sady, v zastavěném území Žižkova musíme pak z dalších parkových ploch zmínit Park Na Parukářce a Mahlerovy sady (býv. Starý morový židovský hřbitov), pokažené stavbou televizní věže. Krajinářsky jedinečné, především svou vyvýšenou a otevřenou polohou s dalekými výhledy jsou parkové plochy Parukářka - Vrch Sv. Kříže, Vítkov a Židovské pece. Druhové zastoupení dřevin (jakkoli kompozičně a druhově nevýrazné) v těchto plochách zeleně bylo podrobně zpracováno v rámci generelů zeleně a je uvedeno v přílohových materiálech. Mezi většími plochami zeleně uprostřed zástavby se na východě území výrazně uplatňují také Olšanské hřbitovy, Nový židovský hřbitov a Náměstí Jiřího z Lobkovic. Nový židovský hřbitov byl založen již v roce 1890 a dominantou jeho vstupní části se stala novorenesanční obřadní síň od arch. Bedřicha Münzbergera. Romantickou atmosféru hřbitova umocňuje řada honosných hrobek významných rodin a osobností v prostředí, které je v pozitivním smyslu z velké části obklopeno bujně rostoucí stinnou vegetací, která vychází z dochovaného původního, geometricky členěného prostoru hřbitova. Ten je zvýrazněn letitými alejemi a stromořadími v osách linií hrobů a příčnými alejemi s vizuálními ukončeními v podobě tajuplných pohledů na staré náhrobní kameny a architekturu hrobek. Hra světla a stínů, i starobylosti v dokonalém estetickém kontrastu s téměř přírodním lesním prostředím tohoto až nadčasového bosca se stínomilnými kapradinami je výraznou hodnotou prostředí, kde vyhledávanými místy jsou hroby především Franze Kafky, Oty Pavla či Arnošta Lustiga a dalších osobností. Stinné aleje, mnohdy bohatě porostlé břečťanem (Hedera helix), jsou zde tvořeny především tradičními lípami, javory, jasany, jírovci a akáty (, T. platyphyllos,, A. pseudoplatanus, Fraxinus excelsior, Aesculus hippocastanea, Robinia pseudoacacia). Sousedící Ruský hřbitov s pravoslavným kostelem a přilehlá vojenská pohřebiště na sever již spadají pod Olšanské hřbitovy, které pokračují za ulicí Jana Želivského na západ až k ulici Jičínské. Zde, na dnešním Olšanském náměstí (charakteru velké křižovatky) býval původní vstup na hřbitov od kaple Sv. Rocha od arch. J. B. Matheyho. V okolí kaple se

8 dochovalo množství náhrobků v současné nevelké parkové úpravě. Plocha Olšanského hřbitova je rozčleněna geometricky křížem hlavních os, které jsou diagonálně dále členěny na menší úseky. Linie jsou osázeny zpravidla lipovými alejemi (, T. platyphyllos), podle významu odpovídajících roztečí. Hlavní aleje mají rozteč řad 5 6 metrů. Centrální osa hřbitova od brány na Želivského ulici je tvořena alejí platanů (Platanus x acerifolia) o rozteči řad 8 metrů a velkorysého sponu 20 metrů mezi jednotlivými stromy. Druhová skladba dřevin je obdobná jako u Nového židovského hřbitova, k tomu se dále připojuje řada dřevin parkových, jako smrk pichlavý (Picea pungens), smuteční jasany (Fraxinus excelsior Pendula ), červenolisté buky (Fagus sylvatica Atropurpurea ), ale i třešeň mahalebka (Prunus mahaleb), jeřáb muk (Sorbus aria) a množství dalších taxonů z mladších výsadeb, jako sloupovité tisy (Taxus baccata Fastigiata ), cypříšky (Chamaecyparis lawsoniana, Ch. pisifera), jedle (Abies alba), u jednotlivých hrobů i šeříky (Syringa sp.), rododendrony (Rhododendron sp.), borovice kleč (Pinus mugo) a smrky (Picea abies). V prostorech Ruského a Vojenského hřbitova se nacházejí i břízy (Betula verucosa, B. pendula), buky lesní (Fagus sylvatica, F.s. Pendula, F.s. Atropurpurea ), stálezelený strom života (Arbor vitae) zerav západní (Thuja occidentalis), borovice lesní (Pinus silvestris), vejmutovka (Pinus strobus), borovice černá (Pinus nigra), kleč (P. mugo), ale i ve stěnách stříhané habry (Carpinus betulus), Tis červený (Taxus baccata), smrky (Picea abies), břečťan (Hedera helix) a dub letní (Quercus robur). Díky novým výsadbám je zde tak oproti Novému židovskému hřbitovu druhové zastoupení pestřejší. Liniová zeleň. V rámci Pražské městské památkové zóny (B2 - Vinohrady, Žižkov a Vršovice), je vedle historických parků a parkových náměstí nepřehlédnutelným a významným pozitivem také liniová zeleň, uliční stromořadí a aleje. Uliční stromořadí v prostoru Vinohrad, Žižkova a části Vršovic je v pražském měřítku jedinečný a z velké části funkčně a vizuálně spojitý systém mnoha desítek ulic lemovaných stromy, jakkoli se s ohledem na svou určitou subtilnost a omezenou sílu výrazu uplatňuje omezeně. Je to způsobeno jak mechanickým způsobem výsadeb v jednotvárných a nevýrazných liniích, bez (například druhově, strukturálně, texturou či barevností) zvýraznění vstupů jednotlivých ulic, nároží, křížení či jejich styku s většími plochami náměstí a parků. Negativem může být i určitá nejasnost a rozpačitost výrazu v takových případech, kdy architektura alejí trpí odlišností habituálních typů stromů v rámci alejových řad, kdy stromořadí jedné strany ulice se druhově a architekturou korun stromů odlišuje od stromořadí na protější straně (např. ulice Přemyslovská). Většina stromořadí navíc působí temným dojmem, někdy až příliš zarostlých a stinných ulic. Dalším problémem je dnešní intenzita a kvalita péče a údržby, včetně

9 prosvětlování, pravidelné obměny nemocných a poškozených stromů a na řadě míst i horší kvalita údržby pochozích ploch (nadměrný provoz a parkování vozidel, venčení psů atp.). Mezi hlavními dřevinami těchto uličních stromořadí se nacházejí jak běžné druhy (akáty - Robinia pseudoacacia, R. p. Umbraculifera, lípy -, T. tomentosa, T. platyphyllos, jerlíny - Sophora japonica, břestovce Celtis ocidentalis, javory - Acer negundo,, A. pseudoplatanus, A. saccharinum, platany - Platanus x acerifolia), ale i řada zajímavých a netradičních dřevin (svitel latnatý- Koelreuteria paniculata, i novější výsadby jinanů Ginkgo biloba, dřezovců - Gleditsia triacanthos Inermis, G. t. Skyline, či jeřábů Sorbus aria, hlohů a vzácně i dalších dřevin jako ambroň Liquidambar styraciflua). Současná struktura uličních alejí a stromořadí (viz schémata) s vazbami na parky a parková náměstí prostupuje zástavbou Vinohrad, Žižkova a zčásti i Vršovic a je ne zcela doceněným fenoménem nejen z hlediska urbanistického, ale i s ohledem na městskou hygienu (snižování hluku, prašnosti, vyrovnávání tepelných extrémů zde je i ohromný potenciál ve smyslu redukování důsledků klimatických změn a oteplování prostředí, zejména městského), ale i z hlediska estetické funkčnosti (kontrast k často jednotvárné blokové zástavbě, její zvýraznění či zaclonění, prosvětlení ulic, zvýraznění nároží a křížení ulic) a estetické hodnoty. Právě estetická hodnota je esenciálním a vítaným zpestřením městského prostoru i s ohledem na jeho příjemnější obyvatelnost a také s potenciálem pro turistiku, vyšší atraktivitu prostředí a možné využití k lepšímu funkčnímu a vizuálnímu propojení dalších ploch zeleně, parků a náměstí a tím i jejich lepší prezentaci a interpretaci v matrici města. Současné trendy trvale ukazují na nárůst zájmu o zahradní a parkovou turistiku, turistiku spojenou se zájmem o historická sídla a architekturu; je potřeba jim vyjít vstříc především zatraktivněním veřejných ploch a linií zeleně a zintenzivněním jejich péče a údržby. To je často problematické s ohledem na developerské tlaky na novou zástavbu (viz např. nová problematická výstavba na Parukářce i jinde) a velmi problematické z hlediska dopravní obslužnosti (současný nadměrný provoz a parkování vozidel, často v podstatě na chodnících a přímo nad kořenovými soustavami stromů). Původní funkce, ať již urbanistické, ekologické, estetické, hygienické, ale v podstatě všechny tradiční funkce zdravého životního prostředí, jsou dnes do značné míry omezeny, mnohde je tlak na přeměnu obytných funkcí na funkce jiné, dále zvyšující nároky na dopravní obslužnost a parkovací plochy atp. Zeleň se tak

10 často stává ne již plnohodnotnou složkou obytného prostoru, ale jen trpěnou, často sterilní plochou bez hlubšího sociálního kontextu (stromy na náměstí nejsou stinným místem k setkávání, ale prostorem k venčení psů atp.). Zřejmý potenciál, který je spojen s komplexním pohledem na zástavbu v širším a historicky relevantním okolím Náměstí Jiřího z Poděbrad a se všemi jeho aspekty (nejen stavebními) v budoucnu může přispět k znovuzískání těsnějšího a pozitivnějšího vztahu a sepětí obyvatel (ale i návštěvníků) s městským prostředím. Plochy a linie zeleně, pokud jsou funkčně a esteticky v pořádku, významným způsobem tento potenciál obohacují a v podstatě i podmiňují jeho plné uskutečnění. Vedle tohoto komplexního pohledu je zapotřebí zmínit některé možnosti a opatření, která ve svém důsledku mohou do budoucna přispět ke zlepšení stavu městské zeleně, jak parkové, tak především uliční. Velký ekologický potenciál uličních alejí a stromořadí, mnohdy doposud ne zcela plně využitý, spočívá ve správném a důsledném pochopení a uchopení správy a údržby této zeleně, především ve smyslu celostní ekologické správy prostředí a dodržováním zásad a principů Ekoelegance zelených měst a parků 21. století. V detailu parteru sem patří například úpravy a zlepšení profilů náměstí a ulic s ohledem na vodní režim a účelnější využití srážkové vody k závlahám travnatých ploch, uličních stromořadí a parkových dřevin (ochlazování prostředí odpařováním vody), i v kombinaci s extenzivními nízko údržbovými trvalkovými plochami a pásy. Jejich aplikace vedle významného zlepšení vodního režimu navíc zvýší pestrost a atraktivitu prostředí. K praktickým opatřením patří tedy v tomto ohledu promyšlenější spádování chodníků, pochozích ploch, spádování ulic ke krajnicím, instalace vsakovacích otvorů a spár uličních obrubníků. Účelné hospodaření s vodou je kritickým předpokladem plně funkční zeleně s ohledem na ekologii prostředí, kde ani kapka dešťové vody by neměla bez užitku, bez využití kořenovými systémy zeleně skončit v kanalizaci. Dopadům oteplování a změnám klimatu, které dnes nejsilněji pociťujeme v městských a příměstských oblastech, způsobené z velké části nadměrným rozrůstáním aglomerací, stísněné zástavby a neprodyšně zpevněných ploch, je účelné čelit právě a především v kritických místech, kterými se dnes městské aglomerace jasně jeví. Ekologicky vyvážený a příznivý management městských zelených ploch v dnešních strategiích zamezování dopadu vlivů klimatických změn hraje významnou úlohu, byť zatím bohužel spíše jen v teoretické rovině. Možnosti, které se obecně nabízejí v souvislosti s návrhem nominací na seznam světového dědictví, by měly být pojaty a využity komplexně i ve výše uvedených intencích. Dnes do značné míry roztříštěný systém veřejné zeleně řešeného území Vinohrad, Žižkova a Vršovic se nabízí jako vhodná lokalita k využití daného potenciálu v tomto ohledu, který

11 v sobě bezesporu doposud skrývá. Jeho využití navíc spočívá v úpravách, které jsou řešitelné v rámci zintenzivnění péče a managementu jednotlivých lokalit a komplexně i celého území, v aplikaci současných principů a znalostí souvisejících s výše uvedenou tématikou. Je nasnadě, že funkčně a ekologicky příznivé změny se pozitivně projeví i zlepšením estetických funkcí a vznikem (či obnovou) estetických hodnot, významných pro další rozvoj území a jeho atraktivitu jak z hlediska jeho stálých obyvatel, tak i podnikatelských aktivit a turismu. Přílohy: Analytická schémata systému zeleně v řešeném území Legenda a seznam ploch a linií ke schématům Seznam hlavních dřevin uličních stromořadí Inventarizace zeleně - seznam taxonů dřevin k inventarizovaným plochám zeleně převzatý z generelu zeleně Prahy 3. Další přílohy (kompletní generely zeleně Prahy 2 a Prahy 3) jsou v elektronické formě, a to vzhledem k jejich rozsahu a systému zpracování po jednotlivých plochách, většinou mimo řešené území.

12 S m. ANALÝZA PLOCH A LINIÍ ZELENĚ, SCHÉMA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ S VYZNAČENÍM HLAVNÍCH PLOCH A LINIÍ VEŘEJNÉ ZELENĚ V MĚSTSKÉM PARTERU

13 A Vítkov, A2 Na Krejcárku B Náměstí Winstona Churchilla B2 Viktoria Žižkov C Kostnické náměstí D Náměstí barikád E Na Parukářce F Sladkovského náměstí G Havlíčkovo náměstí G2 Prokopovo náměstí G3 Tachovské náměstí G4 Komenského náměstí H Parukářka, Vrch Sv. Kříže CH Basilejské náměstí I Riegrovy sady, Rajská zahrada J Škroupovo náměstí K Mahlerovy sady, Starý Židovský olšanský hřbitov L Atrium, vnitroblok ul. Čajkovského L1 Bezovka M Žižkovo náměstí N Olšanské hřbitovy O Olšanské hřbitovy, Nový židovský hřbitov P Židovské pece Q Hollarovo náměstí, Vinohradský hřbitov Q2 Náměstí Jiřího z Lobkovic R Náměstí Míru S Sady Svatopluka Čecha, Bezručovy sady T Nám. Jiřího z Poděbrad U Gröbovka, Havlíčkovy sady V Heroldovy sady, Vršovické náměstí, Oblouková W Krymská, Kodaňská X Žitomirská Y Nám. Svatopluka Čecha Z Meandr Botiče R I B U C B2 A S F T W V G Z G L1 L K M 14 J G3 G b H D N X Y 59 29c b 29 E Q d CH O 63 P 64 A2 Q 1 Vinohradská - Robinia pseudoacacia,, T. tomentosa, T. platyphyllos 2 Italská -, T. platyphyllos 3 Anny Letenské - Robinia pseudoacacia,, Cerasus sp. 4 Blanická - Robinia pseudoacacia,, Acer negundo 5 Budečská - Robinia pseudoacacia 6 Třebízského - Robinia pseudoacacia 7 U Kanálky - Koelreuteria paniculata 8 Slavíkova -, Tilia platyphyllos, Robinia pseudoacacia 9 Mánesova - Robinia pseudoacacia 10 Lucemburská -, Tilia platyphyllos, Tilia tomentosa 11 Přemyslovská - Koelreuteria paniculata, Prunus serrulata 12 Krkonošská -, Zvonařova a Pospíšilova -, A. pseudoplatanus 13 Čerchovská - Acer pseudoplatanus, 14 Na Švihance - Prunus fruticosa 15 U Rajské zahrady, Ulmus minor, Fraxinus excelsior 16 Kubelíkova - Fraxinus excelsior,, A. negundo 17 Ševčíkova -, A. pseudoplatanus, A. saccharinum, Blodkova - A. platanoides, A. pseudoplatanus, Laubova A. platanoides 18 Ondříčkova - Tilia platyphyllos, 19 Milešovská -, T. platyphyllos, Robinia pseudoacacia 20 Čajkovského a Velehradská - Robinia pseudoacacia, Sorbus aria a resp. 21 Bořivojova (a Orlická) -, Robinia pseudoacacia, R. p. Umbraculifera, 22 Jagelonská - Gleditsia triacanthos Inermis, ( Skyline ) 23 Radhošťská -, Tilia platyphyllos, Tilia tomentosa 24 Baranova -, Tilia platyphyllos, Robinia pseudoacacia 24b Boleslavská - 25 Sudoměřská - 26 Pražačka (Vítkov) Acer saccharinum 27 Domažlická - Robinia pseudoacacia 28 Hájkova - Robinia pseudoacacia 29 Zelenky Hajského - Robinia pseudoacacia, 29b Roháčova -, 29c Žerotínova -, Tilia tomentosa 29d Biskupcova - Prunus mahaleb, Sophora japonica,, 30 Londýnská - Platanus x acerifolia,, Tilia platyphyllos, Quercus robur Fastigiata 31 Belgická -, Tilia platyphyllos, Robinia pseudoacacia 32 Americká - Acer negundo, Robinia pseudoacacia, Sorbus aria, 33 Francouzská - Sophora japonica 34 Korunní - Acer campestre, Robinia pseudoacacia,, Tilia platyphyllos 35 Slovenská - A. platanoides, A. pseudoplatanus, R. pseudoacacia,, T. platyphyllos 36 Uruguajská - Koelreuteria paniculata, Robinia pseudoacacia 37 Záhřebská -, Tilia platyphyllos, Crataegus monogyna Stricta 38 Jana Masaryka - Platanus x acerifolia,, Tilia platyphyllos 39 Máchova - Ginkgo biloba, Robinia pseudoacacia 40 Čermákova -, Tilia platyphyllos, Robinia pseudoacacia 41 Šmilovského - Koelreuteria paniculata, 42 Varšavská - Platanus x acerifolia, Robinia pseudoacacia, 43 Na Kozačce - Carpinus betulus, Prunus serrulata, R. pseudoacacia, S. aria, T. cordata, T. platyphyllos 44 Sázavská - Acer negundo, Liquidambar styraciflua, Sorbus aucuparia 45 Budečská - Gleditsia triacanthos Inermis, Robinia pseudoacacia 46 Šumavská - Robinia pseudoacacia, 47 Chodská - Corylus colurna, 48 Moravská - Gleditsia triacanthos Inermis, Robinia pseudoacacia, Sophora japonica 49 Lužická - Celtis ocidentalis, Catalpa bignonioides 50 Kladská - Acer saccharinum, A. platanoides, A. pseudoplatanus, A. negundo, T.cordata, T. platyphyllos 51 U vodárny - A. negundo, A. platanoides, A. pseudoplatanus, Fraxinus pennsylvanica, Koelreuteria paniculata 52 Nitranská -, Robinia pseudoacacia 53 Řipská -, Robinia pseudoacacia,, T. tomentosa 54 Perunova - Gleditsia triacanthos Inermis, Robinia pseudoacacia 55 Kolínská -, 56 Libická - 57 Čáslavská -, Robinia pseudoacacia 58 Ruská -, T. tomentosa, T. platyphyllos 59 Benešovská -, Tilia tomentosa 60 Kodaňská -, T. tomentosa, T. platyphyllos pluku -, T. tomentosa, T. platyphyllos 62 Olšanské hřbitovy, lipová alej 63 Olšanské hřbitovy, diagonální systém alejí, platanová alej 64 Nový židovský hřbitov, ortogonální systém alejí 65 Hradecká - Prunus serrulata 66 Šrobárova - Platanus x acerifolia 67 Žitomirská -, Robinia pseudoacacia 68 Tolstého -, Robinia pseudoacacia, 69 Na Míčánkách -, 70 Chorvatská - Robinia pseudoacacia, S m. ANALÝZA PLOCH A LINIÍ ZELENĚ, SCHÉMA S LEGENDOU K JEDNOTLIVÝM HLAVNÍM PLOCHÁM A LINIÍM VEŘEJNÉ ZELENĚ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

14 S m. ANALÝZA PLOCH A LINIÍ ZELENĚ, SCHÉMA STÁVAJÍCÍCH HLAVNÍCH PROSTOROVÝCH A POHLEDOVÝCH OS KOSTELA NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE PÁNĚ

15 S m. ANALÝZA PLOCH A LINIÍ ZELENĚ, SCHÉMA HLAVNÍCH URBANISTICKÝCH A PROSTOROVÝCH VAZEB VEŘEJNÝCH PLOCH A LINIÍ ZELENĚ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ PARTERU MĚSTA

16 S m. ANALÝZA PLOCH A LINIÍ ZELENĚ, SCHÉMA STÁVAJÍCÍCH HLAVNÍCH PROSTOROVÝCH A POHLEDOVÝCH OS KOSTELA NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE PÁNĚ A REVITALIZACE SYSTÉMU PROPOJENÍ URBANISTICKÝCH VAZEB PLOCH A LINIÍ VEŘEJNÉ ZELENĚ V RÁMCI ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

17 S m. ANALÝZA PLOCH A LINIÍ ZELENĚ, PŘEHLEDOVÉ SCHÉMA PĚŠÍHO PROPOJENÍ HLAVNÍCH PLOCH A LINIÍ ZELENĚ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

18 Seznam ulic s alejemi a stromořadími, včetně specifikace hlavních druhů dřevin, viz legenda ke schématu analýz ploch a linií zeleně výše. 1 Vinohradská - Robinia pseudoacacia,, T. tomentosa, T. platyphyllos 2 Italská -, T. platyphyllos 3 Anny Letenské - Robinia pseudoacacia,, Cerasus sp. 4 Blanická - Robinia pseudoacacia,, Acer negundo 5 Budečská - Robinia pseudoacacia 6 Třebízského - Robinia pseudoacacia 7 U Kanálky - Koelreuteria paniculata 8 Slavíkova -, Tilia platyphyllos, Robinia pseudoacacia 9 Mánesova - Robinia pseudoacacia 10 Lucemburská -, Tilia platyphyllos, Tilia tomentosa 11 Přemyslovská - Koelreuteria paniculata, Prunus serrulata 12 Krkonošská -, Zvonařova a Pospíšilova -, A. pseudoplatanus 13 Čerchovská - Acer pseudoplatanus, 14 Na Švihance - Prunus fruticosa 15 U Rajské zahrady, Ulmus minor, Fraxinus excelsior 16 Kubelíkova - Fraxinus excelsior,, A. negundo 17 Ševčíkova -, A. pseudoplatanus, A. saccharinum, Blodkova - A. platanoides, A. pseudoplatanus, Laubova A. platanoides 18 Ondříčkova - Tilia platyphyllos, 19 Milešovská -, T. platyphyllos, Robinia pseudoacacia 20 Čajkovského a Velehradská - Robinia pseudoacacia, Sorbus aria a resp. 21 Bořivojova (a Orlická) -, Robinia pseudoacacia, R. p. Umbraculifera, 22 Jagelonská - Gleditsia triacanthos Inermis, ( Skyline ) 23 Radhošťská -, Tilia platyphyllos, Tilia tomentosa 24 Baranova -, Tilia platyphyllos, Robinia pseudoacacia 24b Boleslavská - 25 Sudoměřská - 26 Pražačka (Vítkov) Acer saccharinum 27 Domažlická - Robinia pseudoacacia 28 Hájkova - Robinia pseudoacacia 29 Zelenky Hajského - Robinia pseudoacacia, 29b Roháčova -, 29c Žerotínova -, Tilia tomentosa 29d Biskupcova - Prunus mahaleb, Sophora japonica,, 30 Londýnská - Platanus x acerifolia,, Tilia platyphyllos, Quercus robur Fastigiata 31 Belgická -, Tilia platyphyllos, Robinia pseudoacacia 32 Americká - Acer negundo, Robinia pseudoacacia, Sorbus aria, 33 Francouzská - Sophora japonica 34 Korunní - Acer campestre, Robinia pseudoacacia,, Tilia platyphyllos 35 Slovenská - A. platanoides, A. pseudoplatanus, R. pseudoacacia,, T. platyphyllos 36 Uruguajská - Koelreuteria paniculata, Robinia pseudoacacia 37 Záhřebská -, Tilia platyphyllos, Crataegus monogyna Stricta 38 Jana Masaryka - Platanus x acerifolia,, Tilia platyphyllos

19 39 Máchova - Ginkgo biloba, Robinia pseudoacacia 40 Čermákova -, Tilia platyphyllos, Robinia pseudoacacia 41 Šmilovského - Koelreuteria paniculata, 42 Varšavská - Platanus x acerifolia, Robinia pseudoacacia, 43 Na Kozačce - Carpinus betulus, Prunus serrulata, R. pseudoacacia, S. aria, T. cordata, T. platyphyllos 44 Sázavská - Acer negundo, Liquidambar styraciflua, Sorbus aucuparia 45 Budečská - Gleditsia triacanthos Inermis, Robinia pseudoacacia 46 Šumavská - Robinia pseudoacacia, 47 Chodská - Corylus colurna, 48 Moravská - Gleditsia triacanthos Inermis, Robinia pseudoacacia, Sophora japonica 49 Lužická - Celtis ocidentalis, Catalpa bignonioides 50 Kladská - Acer saccharinum, A. platanoides, A. pseudoplatanus, A. negundo, T.cordata, T. platyphyllos 51 U vodárny - A. negundo, A. platanoides, A. pseudoplatanus, Fraxinus pennsylvanica, Koelreuteria paniculata 52 Nitranská -, Robinia pseudoacacia 53 Řipská -, Robinia pseudoacacia,, T. tomentosa 54 Perunova - Gleditsia triacanthos Inermis, Robinia pseudoacacia 55 Kolínská -, 56 Libická - 57 Čáslavská -, Robinia pseudoacacia 58 Ruská -, T. tomentosa, T. platyphyllos 59 Benešovská -, Tilia tomentosa 60 Kodaňská -, T. tomentosa, T. platyphyllos pluku -, T. tomentosa, T. platyphyllos 62 Olšanské hřbitovy, lipová alej 63 Olšanské hřbitovy, diagonální systém alejí, platanová alej 64 Nový židovský hřbitov, ortogonální systém alejí 65 Hradecká - Prunus serrulata 66 Šrobárova - Platanus x acerifolia 67 Žitomirská -, Robinia pseudoacacia 68 Tolstého -, Robinia pseudoacacia, 69 Na Míčánkách -, 70 Chorvatská - Robinia pseudoacacia,

20 Inventarizační seznam taxonů dřevin převzatý z generelu zeleně Prahy 3. Inventarizace byla zpracována na následujících lokalitách: Bezovka Havlíčkovo náměstí Komenského náměstí Kostnické náměstí Krejcárek Náměstí Barikád Náměstí Jiřího z Poděbrad Náměstí Winstona Churchilla Olšanské náměstí Park Na Parukářce Park Ohrada Park před FK Viktoria Park u nákladového nádraží Park u sv. Rocha Prokopova - Lupáčova Rajská zahrada Sladkovského náměstí Škroupovo náměstí Táboritská Tachovské náměstí U památníku U Rajské zahrady, Vozová Uliční stromořadí Vnitroblok Flóra Vnitroblok Radhošťská Vrch sv. Kříže Žižkovo náměstí a ulice Ondříčkova Bezovka Ailanthus altissima Betula pendula Fraxinus excelsior Negundo aceroides Picea pungens Populus simonii Prunus sargentii 'Accolade' Prunus serrulata 'Kanzan' Robinia pseudoacacia Havlíčkovo náměstí Acer pseudoplatanus Acer saccharinum Corylus colurna

21 Picea pungens Pinus sp. Prunus mahaleb Tilia platyphyllos Komenského náměstí Acer pseudoplatanus Betula pendula Fraxinus excelsior Populus nigra Prunus avium Pyrus communis 'Beech Hill' Robinia pseudoacacia Sophora japonica Tilia platyphyllos Tilia tomentosa Kostnické náměstí Acer pseudoplatanus Fraxinus excelsior Quercus robur Náměstí Barikád Acer pseudoplatanus Prunus cerasifera Prunus cerasifera 'Nigra' Prunus mahaleb Prunus subhirtella 'Pendula' Tilia platyphyllos Náměstí Jiřího z Poděbrad Acer pseudoplatanus Ailanthus altissima Celtis occidentalis Fraxinus excelsior Morus alba Prunus mahaleb Prunus serrulata 'Kanzan' Prunus sp. Prunus subhirtella 'Pendula' Tilia tomentosa

22 Náměstí Winstona Churchilla Acer pseudoplatanus Ailanthus altissima Platanus acerifolia Populus sp. Prunus mahaleb Sophora japonica Ulmus glabra Olšanské náměstí Acer campestre Acer pseudoplatanus Aesculus hippocastanum Amelanchier sp. Betula pendula Malus sp. Platanus acerifolia Populus sp. Prunus serrulata 'Kanzan' Prunus sp. Tilia platyphyllos Park Na Parukářce Acer ginnala 'Globosum' Acer pseudoplatanus Ailanthus altissima Betula pendula Carpinus betulus Corylus colurna Crataegus sp. Fraxinus americana Fraxinus excelsior Laburnum anagyroides Malus sp. Pinus nigra Prunus avium Prunus domestica Prunus mahaleb Prunus serrulata 'Kanzan' Pyrus communis Quercus robur Quercus rubra Sambucus nigra

23 Park Ohrada Aesculus hippocastanum Ailanthus altissima Betula pendula Carpinus betulus Catalpa speciosa Corylus colurna Fagus sylvatica 'Dawyck' Larix decidua Negundo aceroides Padus avium Pinus nigra Populus sp. Prunus mahaleb Quercus robur Robinia pseudoacacia Ulmus minor Park před FK Viktoria Acer ginnala 'Drummondii' 'Globosum' 'Summershade' Acer pseudoplatanus Aesculus x carnea 'Briotii' Ailanthus altissima Crataegus sp. Fraxinus excelsior Ginkgo biloba Malus sp. Pinus nigra Pinus sylvestris Populus sp. Prunus avium Prunus mahaleb Pyrus communis Robinia pseudoacacia Park u nákladového nádraží Acer pseudoplatanus Celtis occidentalis Malus sp. Negundo aceroides

24 Park u sv. Rocha Aesculus hippocastanum Carpinus betulus Fraxinus excelsior Padus avium Platanus acerifolia Robinia pseudoacacia Taxus baccata Tilia platyphyllos Prokopova - Lupáčova Acer ginnala Betula pendula Fraxinus excelsior Negundo aceroides Picea omorica Picea pungens Pinus nigra Populus sp. Populus tremula Prunus avium Prunus domestica Prunus mahaleb Prunus sp. Pseudotsuga menziesii Pyrus communis Robinia pseudoacacia Salix matsudana 'Tortuosa' Tamarix sp. Taxus baccata 'Fastigiata' Rajská zahrada Abies concolor Acer campestre Acer pseudoplatanus Acer saccharinum Aesculus hippocastanum Aesculus x carnea Betula pendula Carpinus betulus 'Fastigiata' Cedrus atlantica Corylus colurna Fraxinus excelsior Ginkgo biloba Chamaecyparis lawsoniana Larix decidua

25 Liriodendron tulipifera Magnolia kobus Malus sp. Padus avium Pinus contorta Pinus nigra Pinus sylvestris Platanus acerifolia Prunus avium Prunus mahaleb Prunus sp. Pyrus communis Quercus robur Quercus rubra Robinia pseudoacacia Salix caprea Tilia platyphyllos Sladkovského náměstí 'Globosum' Carpinus betulus Celtis occidentalis Prunus serrulata 'Kanzan' Robinia pseudoacacia 'Umbraculifera' Škroupovo náměstí 'Globosum' Prunus sp. Tachovské náměstí Acer saccharinum Prunus cerasifera Prunus mahaleb Ulmus minor U Rajské zahrady, Vozová Acer campestre Acer pseudoplatanus Betula pendula Carpinus betulus Fagus sylvatica Fraxinus angustifolia 'Raywood' Fraxinus excelsior Pinus nigra Pinus strobus Pinus sylvestris Prunus avium

26 Pyrus communis Quercus robur Quercus rubra Sorbus aucuparia Ulmus minor Uliční stromořadí Acer campestre 'Queen Elizabeth' 'Clevelanď 'Columnare' 'Emerald Queen' 'Globosum' 'Olmsted' Acer pseudoplatanus Acer saccharinum Aesculus hippocastanum Carpinus betulus 'Fastigiata' Gleditsia triacanthos 'Inermis' Gleditsia triacanthos 'Skyline' Koelreuteria paniculata Picea pungens 'Glauca' Populus nigra Populus nigra 'Italica' Prunus avium Prunus mahaleb Prunus serrulata 'Kanzan' Prunus sp. Prunus subhirtella Pyrus calleryana 'Chanticleer' Robinia pseudoacacia Robinia pseudoacacia 'Monophylla' Robinia pseudoacacia 'Umbraculifera' Salix caprea Sambucus nigra Sophora japonica Sophora japonica 'Fastigiata' Sorbus aria 'Magnifica' 'Greenspire' Tilia platyphyllos Tilia tomentosa Vnitroblok Flóra Betula pendula Vnitroblok Radhošťská Acer campestre

27 Acer pseudoplatanus Aesculus hippocastanum Aesculus x carnea Betula pendula Crataegus sp. Ginkgo biloba Malus sp. Platanus acerifolia Prunus avium Prunus cerasifera 'Nigra' Prunus mahaleb Pyrus communis Quercus robur Quercus rubra Sophora japonica Tilia platyphyllos Ulmus glabra 'Pendula' Vrch sv. Kříže Acer campestre Acer campestre 'Elsrijk' 'Globosum' Acer pseudoplatanus Acer saccharinum Aesculus hippocastanum Ailanthus altissima Carpinus betulus Celtis occidentalis Crataegus sp. Fraxinus excelsior Gleditsia triacanthos Juglans regia Malus sp. Negundo aceroides Padus avium Picea abies Picea omorica Pinus mugo Pinus nigra Pinus uncinata Platanus acerifolia Populus nigra Populus sp. Prunus avium Prunus cerasifera Prunus domestica Prunus mahaleb Prunus sp.

28 Pyrus communis Quercus petraea Quercus robur Quercus rubra Robinia pseudoacacia Salix caprea Sambucus nigra Sorbus aria Sorbus aucuparia Tilia platyphyllos Tsuga canadensis Žižkovo náměstí a ulice Ondříčkova Acer ginnala Fagus sylvatica Fraxinus excelsior Malus sp. Picea omorica Populus nigra 'Italica' Prunus cerasifera Quercus rubra Sophora japonica Tilia platyphyllos Tilia tomentosa Ulmus glabra

29 Literatura: Bašeová, Olga : Pražské zahrady. [Katalog obr. části zpracovala]: Vilímková, Milada. Praha (= Pragensia.) Bečková, Kateřina : Zmizelá Praha. Dodatky 2. Historická předměstí a okraje Prahy - pravý břeh Vltavy. Praha Bedrníček, Pavel : Obce vůkolní před branami měst pražských. Praha, Beran, Lukáš - Valchářová, Vladislava : Industriál Prahy 3. Průmyslová architektura a technické stavby. Průvodce. Praha Dějiny Prahy. [Ed.]: Janáček, Josef. Praha Dějiny Prahy. Díl 2. Od sloučení pražských měst v roce 1784 do současnosti. [Aut.]: Bělina, Pavel et al. Praha Do přírody. Časopis Klubu čs. turistů, odboru Král. Vinohrady. Praha [193-] - [1939]. Dumbrovská, Šárka : Znovuzrozená Grébovka. Projekt. Měsíčník pro stavebnictví a interiéry 11, 2007, č. 10, s Emler, J[osef] : Kanálka. Český svět 2, , č. 9, s. 10. Fojtík, Pavel - Prošek, František : Vinohradská elektrická dráha. Praha Fuksa, [František] : Vinohrady Královské. In: Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Díl 26. U-Vusín. Praha 1907, s Havlíček, Josef : Řád stavební pro král. hl. město Prahu a předměstí, to jest pro město Karlín, Smíchov, Král. Vinohrady, Žižkov, pak pro místní obce Košíře, Třešovice s Třešovičkami, Břevnov s Týnkou, Dejvice, Bubeneč, Libeň, Troju, Vršovice, Nusle a Pankrác, Michle a Podolí s dod. stavby průmyslové. Praha Hlavsa, Václav : Pražské teritorium v druhé polovině 19. století (rozvoj zástavby). Pražský sborník historický [vyd. 1970], s Holec, František : Zápas o Velkou Prahu. Pražský sborník historický [vyd. 1970], s Holec, František - Mikota, Miloslav : Počátky stavebního vývoje Žižkova. Pražský sborník historický 1966, s Horký, Jaroslav : Kanálka. Historie jedné vinohradské zahrady. Část 1., 2. Noviny Prahy 2 6, 2004, č. 5, s. 5; č. 6, s. 5. Horký, Jaroslav : Zahrada Kanálka. Zahrada - park - krajina 16, 2006, č. 4, s Horký, Jaroslav : Zeleň v historickém vývoji Královských Vinohrad. Od vinic k parkům. Noviny Prahy 2 4, 2002, č. 10, s. 6. Hořínková, Marie : Příběhy pražských zahrad. Praha s., fot.

30 Hrubeš, Josef - Hrubešová, Eva : Grébovka. Zelená perla Královských Vinohrad. Praha Hrůza, Jiří : Město: Praha. Praha Hübschmann, Bohumil - Wirth, Zdeněk - Janák, Pavel : Jak rostla Praha. Díl II. 2. vyd. Praha Hurtigův Schematismus Prahy a předměstí obsahující: I. Staré město, II. Nové město, III. Malou stranu, IV. Hradčany, V. Josefov, VI. Vyšehrad, VII. Holešovice, pak Karlín, Smíchov Vinohrady, Král. Vršovice a Žižkova s udáním čísel domovních, ulic, náměstí jakož i veřejných budov. Praha [mapa v příloze] Janeček, Julius : Město Královské Vinohrady. S vyobrazeními a plánem. Seznam domů a ulic. Praha Jásek, Jaroslav : Klenot města. (Historický vývoj pražského vodárenství). Praha Jeřábek, Luboš : Pražské zahrady a paláce. Dojmy, črty a nálady. Praha K otázce stavby nového vodovodu. Odůvodnění postupu Kr. Vinohradů, Žižkova a Smíchova proti jednotném vodovodu na tvrdou vodu studničnou z pobřeží labsko-jizerského. Brožura pro širší kruhy. Praha Kniha o Praze 10. [Ed.]: Augusta, Pavel. Praha Kniha o Praze 2. [Ed.]: Augusta, Pavel. Praha [2. vyd. 2002] Kniha o Praze. 1958, Sv. 1, 2. [Red. rada]: Koreček, Jaroslav - Poche, Emanuel - Stefan, Oldřich. Praha 1958, [sborník k 80. narozeninám Zdeňka Wirtha] Kohout, Jiří - Vančura, Jiří : Praha 19. a 20. století. Technické proměny. Praha Královské Vinohrady. [Red. rada]: Cabalka, Josef Václav et al. Praha Kupka, Vladimír : Pražská opevnění. Praha Lašťovková, Barbora : Pražské usedlosti. Praha Ledvinka, Václav - Pešek, Jiří : Praha. Praha Méně známé pražské zahrady a parky. [Ed.]: Pacáková-Hošťálková, Božena. Praha Mikota, Miloslav : Karel Hartig a počátky Žižkova v 19. století. Praha Mikota, Miloslav : Zmizelý letohrádek Bál ve Wimmerových sadech. Documenta Pragensia 20, 2002, s Neckářová, Libuše - Vanoušek, Alois - Wagner, Jiří : Vinohradský hřbitov včera & dnes. Praha Nová kniha o Praze 3. [Ed.]: Augusta, Pavel. Praha Pacáková-Hošťálková, Božena : Pověstná Kanálka a jiné zahrady na plánu Viničních hor u Prahy z roku Zprávy památkové péče 68, 2008, č. 1, s Pacáková-Hošťálková, Božena a kol. : Pražské zahrady a parky. Praha 2000.

31 Památník města Královských Vinohradů. [Red.]: Pavlík, František. Vinohrady Pelzbauerová, Věra : Dějiny částí Prahy jako dějiny farních obvodů. Praha Platovská, Marie : Královské Vinohrady a jejich urbanizační vývoj v 19. a 20. století. Umění 57, 2009, č. 3, s Platovská, Marie : Vývoj stavebních dispozic na Královských Vinohradech. In: Pro arte. Sborník k poctě Ivo Hlobila. Praha 2002, s Plavec, Michal - Vojtášek, Filip - Kaššák, Petr: Praha v plamenech. Nálety na hlavní město za druhé světové války. Cheb Podlaha, Antonín : Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém od pravěku do počátku 19. století. [Díl ] 28, Politický okres vinohradský. Praha, Poche, Emanuel : Prahou krok za krokem. Uměleckohistorický průvodce městem. [Doplňky k dějinám Prahy napsal]: Janáček, Josef. Praha Poche, Emanuel - Wirth, Zdeněk : Zmizelá Praha. [Díl]4. Vyšehrad a zevní okresy Prahy. Praha, Polák, Milan Slavíková, Jitka : Město Královské Vinohrady. Praha Politický a školní okres vinohradský a paměti i rozvoj národních jeho škol. Soudní okresy: Král.-Vinohradský, Žižkovský a Jílovský. [Uspoř.]: Rais, Karel et al. Praha, J. Otto [1898]. Prag mit den Vororten Karolinenthal, Smichow, Kgl. Weinberge und Žižkov. Statistischer Bericht über die wichtigsten demographischen Verhältnisse. Verfasst vom Prager Städtischen Bureau. [Dir.]: Erben, Josef. Wien Praha 3. Urbanismus. Architektura. [Koncepce a texty]: Sedlák, Jan - Lukeš, Zdeněk. Praha Pražské historické zahrady. [Red.]: Skalická, Eva. Praha [vydáno ke stejnojmenné výstavě, Praha ] Pražský industriál. Technické stavby a průmyslová architektura Prahy. [Ed.]: Beran, Lukáš - Valchářová, Vladislava. Praha [2. rozš. vyd. 2007] Ruth, František : Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl 1. Ulice Anenská - Karlov. Díl 2. Karlova třída - U Půjčovny. Díl 3. Purkyňova ulice - Žofín. 2. vyd. Praha [Faksimile 1. vyd. v Praze r. 1903] Scheufler, Pavel : Praha Praha Smažík, Rudolf : Kanálka. Praha Smažík, Rudolf : Kanálka, Král. Vinohrady a pražské zednářství 18. století. 2., přepracované vydání Praha Smažík, Rudolf : Sady Wimmerovy. Vinohradské Noviny 1912.