PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Transkript

1 PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Zápis setkání Termín konání: středa Časové rozvržení: 9:00 11:00 (občerstvení zajištěno) Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Malinovského nám. 3 zasedací místnost 111 PROGRAM: 1. Přivítání, program, prezence 2. Finální diskuze ohledně priorit a opatření 3. KPSS v rámci cílové skupiny Osoby se zdravotním postižením a jejich odsouhlasení pracovní skupinou 3. Další ad 1. Přivítání, program, prezence Vedoucí pracovní skupiny E. Janáčková přivítala všechny přítomné, které upozornila, že setkání pravděpodobně přesáhne původně plánovaný čas. Pokud ovšem pracovní skupina finálně odsouhlasí znění priorit, opatření, jejich realizátory a odsouhlasí také návrhy pro chystanou kapitolu Neřešené oblasti a trendy do budoucna v rámci problematiky osob se zdravotním postižením, nebude již nutné, aby se skupina scházela v prosincovém termínu. R. Janík zdůraznil, že na této pracovní skupině musí být odsouhlaseny finální formulace priorit, opatření a také jejich realizátoři. Před zpracováním konečné verze 3. KPSS, která bude předložena k projednání radě a zastupitelstvu města Brna, bude probíhat připomínkovací řízení, ale v jeho rámci již nebude možné např. odstranit, přidat opatření, realizátora apod. Přesto R. Janík požádal zástupce organizací, aby byl návrh dokumentu zástupci důkladně přečten a bylo jimi upozorněno na formální chyby, např. v přesném znění názvů organizací apod. Dále R. Janík uvedl, že název priority by měl být vystihující pro všechna opatření, která pod ni budou spadat. Název priority může být obecnějšího, širšího charakteru, název opatření by měl být naopak konkrétnější. Realizátoři si musí pod každým opatřením představit konkrétní obsah, konkrétní služby či činnosti, které bude organizace vykonávat, poskytovat apod. Organizacím budou zaslány tři formuláře. Jeden se bude týkat komunitního plánu, kam organizace napíší číslo a název opatření, stručný popis opatření, cílový stav v roce 2015, realizátory a partnery. Druhý formulář se bude týkat Akčního plánu. Tam již organizace uvedou obsáhlejší informace, konkrétní představy co a jak budou v následujících letech, nyní konkrétně v roce 2013, v rámci daného opatření realizovat. Např. o kolik bude zvýšena kapacita služby, o kolik bude zvýšen počet zaměstnanců apod. Třetí formulář se bude týkat neřešených oblastí a trendů do budoucna. Tento formulář vyplní ta organizace, která daný problém navrhla. Pokud se žádná organizace zpracování nějakého neřešeného problému neujme, nebude tento bod v rámci 3. KPSS figurovat.

2 ad 2. Finální diskuze ohledně priorit a opatření 3. KPSS v rámci cílové skupiny Osob se zdravotním postižením a jejich odsouhlasení pracovní skupinou Priorita 1 Podpora informovanosti v oblasti kompenzačních pomůcek včetně servisu Informovanost o kompenzačních pomůckách, Databáze speciálních pomůcek, Databáze rehabilitačních a zdravotních pomůcek + informovanost lékařů tyto pracovní názvy tří opatření byly po návrhu E. Janáčkové a diskuzi pracovní skupiny sloučeny do jednoho opatření. Opatření 1.1 Průběžná aktualizace databáze rehabilitačních a zdravotních pomůcek a zkvalitnění spolupráce v oblasti informovanosti lékařů Realizátoři: ParaCENTRUM Fenix, Sdružení Veleta, o.s., Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., městská organizace Brno, Sanus Brno, o.s., Roska Brno město a (Liga vozíčkářů?) Partner: Socio-info centrum L. Nováčková z organizace Hewer sdělila, že informovanost lékařů v jejich oboru, co se týká pomůcek, vnímá jako dostatečnou. Většina účastníků pracovní skupiny byla opačného názoru. M. Heroutová ze Slezské Diakonie uvedla, že dle jejích zkušeností se někteří lékaři, konkrétně pediatři, poskytování informací ze strany sociálních služeb, resp. rané péče, brání. V. Vašíček z ParaCENTRUM Fenix informoval o tom, že v rámci databáze se bude organizace zabývat především pomůckami pro jejich cílovou skupinu. Nebude se tedy zabývat např. protézami. Dále sdělil, že informovanost lékařů o pomůckách, možnostech pomoci, nabídce služeb apod. je dle jejich organizace zatím stále nedostatečná. Tento stav se organizace svojí činností směrem k lékařům snaží zlepšit. Zaměstnanci organizace dochází na spinální jednotky přímo za pacienty, na oddělení nechávají k dispozici brožury, letáky. S nedostatečnou informovaností lékařů souhlasila také vedoucí pracovní skupiny E. Janáčková. Uvedla, že jde především o to, aby byli lékaři schopni podat základní, prvotní informace, mezi které patří např. mimo jiné nasměrování pacientů, na koho či jakou organizaci se mohou obrátit, kde se jim dostane podrobnějšího a bližšího vysvětlení, profesionální služby či pomoci. Dále uvedla, že tato problematika je složitou záležitostí, která nemůže být vyřešena v rámci jednoho opatření. V rámci komunitního plánování se schází zvláštní skupina, jejímž tématem je propojování sociálních a zdravotních služeb. R. Janík potvrdil, že v této problematice by mělo jít o vzájemnou spolupráci. Jedna organizace těžko může informovat všechny lékaře. M. Sedláčková, Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., městská organizace Brno, uvedla, že organizace by se připojila k oblasti informovanosti lékařů (vytvoření metodiky), což vychází z jejich praxe, ale v oblasti databáze pomůcek se nevidí. R. Janík upřesnil, že jak již zmiňoval v úvodu setkání, organizace ve formulářích v popisu opatření uvedou aktivity, které budou realizovat. Např. tedy Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., městská organizace Brno se v rámci opatření 1.1 zaměří na oblast informovanosti lékařů, naopak např. Sdružení Veleta, o.s. se zaměří více na průběžnou aktualizaci databáze rehabilitačních a zdravotních pomůcek apod. Dále R. Janík nabídl možnost spolupráce v rámci Socio-info centra. Pokud organizace dodají informace, odkazy apod., ty budou na webu socialnipece.brno.cz následně zveřejněny.

3 Priorita 2 Podpora a další rozvoj terénních služeb Opatření 2.1 Další rozvoj terénních odlehčovacích služeb Realizátoři: Sanus Brno, o.s., Slezská Diakonie Pobytové odlehčovací služby byly z názvu opatření ve 3. Komunitním plánu odstraněny, neboť nebyl nalezen realizátor. Téma pobytových odlehčovacích služeb se tak přesouvá do neřešených oblastí. Dle E. Janáčkové poptávka sice existuje, ale služba je pro organizace finančně náročná. Pobytovou odlehčovací službu tak nyní poskytuje pouze Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež Kociánka. M. Heroutová ze Slezské Diakonie reagovala, že na Kociánce pravděpodobně dojde ke změně vedení a tedy se možná změní i koncepce. Bylo by vhodné případně kontaktovat nového ředitele. L. Janků podotkla, že poskytování pobytových odlehčovacích služeb je finančně náročné nejen pro organizace, ale také pro uživatele. Sociální služby, ať již pobytové nebo terénní, začínají být pro jejich uživatele příliš drahé, nemohou si je z finančních důvodů dovolit. Opatření 2.2 Další rozvoj osobní asistence Realizátoři: Domov pro mne, o.s., Liga vozíčkářů, Hewer, o.s., Slezská Diakonie - Eliada Brno, ParaCENTRUM Fenix N. Minaříková z Ligy vozíčkářů vyjádřila obavu ze slova rozvoj. Pokud je tím myšlen pouze rozvoj kvantitativní, což znamená více asistentů, více klientů či více odasistovaných hodin, mohlo by se stát, že k rozvoji v tomto smyslu nedojde. R. Janík reagoval, že toto opatření je myšleno tak, že je potřeba rozšířit kapacity osobní asistence (poptávka je stále neuspokojená). Rizikem samozřejmě je, že pokud se organizacím nepodaří získat finanční prostředky (z různých zdrojů), nemůže ke kvantitativnímu rozvoji dojít. Opatření 2.3 Rozvoj rané péče pro děti s mentálním, kombinovaným a tělesným postižením a její propagace zařazeno v kapitole PS OMP Realizátor: Poradna rané péče Dorea Priorita 3 Rozvoj pobytových služeb Opatření 3.1 Nezávislé bydlení pro lidi s tělesným postižením s podporou osobní asistence a dalších navazujících služeb Realizátoři: Domov pro mne, o.s., ParaCENTRUM Fenix Partner: Liga vozíčkářů J. Sommerová z Domova pro mne sdělila, že bylo otevřeno Nezávislé bydlení v areálu bohunického kampusu. Jedná se o dva byty pro čtyři uživatele s tělesným postižením.

4 M. Odstrčil z ParaCENTRA Fenix podotkl, že organizace bude během následujících tří let usilovat o zprovoznění podobného typu bydlení. Opatření 3.2 Výstavba pobytového centra ParaCENTRUM Fenix Realizátor: ParaCENTRUM Fenix Priorita 4 Integrace a aktivizace osob se zdravotním postižením Opatření 4.1 Udržení a další rozvoj aktivizačních služeb pro zdravotně postižené (včetně zdravotně postižených seniorů) Realizátoři: ParaCENTRUM Fenix, Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., městská organizace Brno Opatření 4.2 Rozvoj sociální rehabilitace osob se zdravotním postižením především v pracovní oblasti Realizátoři: ParaCENTRUM Fenix, Liga vozíčkářů, (Agapo?) Dále se E. Janáčková a R. Janík zeptali zástupců organizací, zda někdo nechce přijít s novým opatřením, zda některá z organizací neplánuje realizovat něco, o čem se na skupině dosud nehovořilo. R. Janík dále sdělil, že formulacím systémových priorit a opatření se bude věnovat koordinační skupina. Systémová priorita C 3 Stávající název: Zajištění komplexní informovanosti a spolupráce v sociální oblasti Pracovní název:? Potřeba trvá Opatření C.3 Stávající název: Rozvoj a spolupráce NNO, MMB a JMK v oblasti podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením a osob ohrožených sociálním vyloučením Pracovní název:? Potřeba trvá ad 3. Další R. Janík k neřešeným oblastem sdělil, že ve 3. KPSS budou zmíněné body, pod nimiž bude stručně popsána daná problematika. O popsání problematiky, obsahu jednotlivých bodů, budou požádáni ti, kteří daný bod navrhnuli. Pokud podklady, komentář k danému bodu žádná organizace nedodá, nebude daný bod do 3. KPSS zařazen.

5 R. Janík dodal, že informace obsažené v KPSS města Brna budou postoupeny také Krajskému úřadu. Tím by mělo dojít k přenosu zásadních informací také na úroveň ministerstva. Krajský úřad je koordinátory KPSS JMK na schůzkách průběžně informován, tudíž se o případných problémových oblastech, které se na jednotlivých obcích JMK řeší, dozvídá. KPSS tak představuje jak pro Krajský úřad, tak pro orgány města Brna určitý podnět zevnitř, ovšem v žádném případě není od věci, když zásadní podněty přicházejí ke kompetentním osobám a orgánům města Brna také přímo od organizací, aby tak bylo na zásadní problémy upozorňováno i zvenčí. Neřešená témata: - Problematika osob se zdravotním (tělesným) postižením, kteří se ocitli bez přístřeší a bez finančních prostředků (bez omezení věku) - Provázanost sociální a zdravotní péče - Není systematicky řešena individuální bezbariérová doprava osob s hendikepem (doprovod k lékaři na rehabilitaci, do lázní apod.). N. Minaříková z Ligy vozíčkářů nadnesla problém dopravy lidí pohybujících se na invalidním vozíku. Pojišťovny odmítají předepisovat sanitky nebo se do sanitek lidé na vozíku nevejdou. Liga vozíčkářů dopravu provozuje, ale finančně je tato služba ztrátová. Pojišťovny organizaci proplatí zhruba polovinu nákladů. - Do budoucna lze předpokládat zvyšující se počet osob, které nebudou schopny platit nájem (s tím souvisí riziko ztráty bydlení) P. Panovská ze Sdružení Filia upozornila na fakt, že lidé budou ztrácet finanční schopnost platit nájem a bude tak hrozit reálné riziko např. vystěhování. Je potřeba na tento problém poukázat. - Zlepšení spolupráce a informovanosti mezi bytovým odborem a sociálními službami P. Panovská ze Sdružení Filia upozornila na malou provázanost a spolupráci bytového odboru a sociálních služeb. Někteří lidé nebudou schopni platit nájem a budou tak přicházet o bydlení. Lidé se snaží tuto situaci řešit (výměna bytu, snížení nájmu, splátkový kalendář), ale bytový odbor jim příliš nevychází vstříc. M. Sedláčková, Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., městská organizace Brno reagovala, že bytové odbory výměny bytů nedělají. Také se v současné situaci může stát, že cena nájmu menšího bytu může být stejná jako cena nájmu bytu většího. Někteří tělesně postižení lidé přišli o příspěvky, a z toho důvodu se pro ně zaplacení bydlení stává problémem. - Nedostatečný počet bezbariérových bytů M. Kašparová, Roska Brno město, upozornila na problém týkající se nedostatku bezbariérových bytů. Člověka bydlícího ve čtvrtém patře bez výtahu upoutá nemoc na invalidní vozík. Popřípadě výtah v domě je, ale vozík se do něj nevleze. L. Janků v této souvislosti upozornila na změnu v příspěvcích. Zatímco dříve existoval příspěvek na úpravu bytu, v jehož rámci byly propláceny jak stavební práce, tak sanita, nyní jsou v rámci příspěvku na zvláštní pomůcku ÚP propláceny pouze stavební práce, které se týkají např. rozšíření dveří. Příspěvek mohl být dříve použit i na vybudování výtahu, to teď možné není. - Bezbariérové byty často využívají osoby, kterým nejsou určeny (kteří je nepotřebují)

6 P. Riglová, Jihomoravská krajská rada zdravotně postižených, upozornila nejen na nedostatečný počet bezbariérových bytů, ale především na to, kdo tyto byty obývá. V praxi jsou situace, kdy člověk se zdravotním postižením zemře a v bytě dál zůstává jeho zdravý partner, který nepotřebuje bydlet v bezbariérovém bytě. - Iniciace změny zákona o soc. službách ve věci sociálního šetření tzn. ihned po stanovení diagnózy, ale s dočasnou platností - ÚP nestíhá sociální šetření - Nevhodné nastavení kritérií zdravotních pojišťoven v oblasti kompenzačních pomůcek (dlouhá doba vyřízení, zdlouhavý a složitý byrokratický proces, který je administrativně náročný) E. Janáčková podotkla, že z vlastní zkušenosti ví, jak je obtížné domoci se servisu a opravy pomůcky. Vyřízení poukazu trvá velmi dlouho a je to velmi náročné. Celý proces je zdlouhavý kvůli nevhodně nastaveným podmínkám zdravotních pojišťoven. - Komplikovaný způsob získávání kompenzačních pomůcek Dle E. Janáčkové je komplikovaný také způsob získání pomůcky. Ať již ze strany lékaře nebo ze strany pojišťovny. Opět z vlastní zkušenosti uvedla příklad, kdy byl pojišťovnou vrácen vypsaný poukaz na pomůcku s tím, že podpis lékaře je nečitelný. - Nedostatek míst pro pobytové odlehčovací služby pro osoby se zdravotním postižením (potřeba výzkumu poptávky ze strany uživatelů) L. Horký ze Slezské Diakonie navrhl specifikovat, odkud vyplývá potřeba pobytové odlehčovací služby, pokud měly organizace problém s jejím naplněním. E. Janáčková odpověděla, že dle jejího názoru nelze specifikovat, kdy bude pečující potřebovat pobytové odlehčovací služby využít. M. Vrbecká z organizace Sanus Brno odpověděla, že dle jejich organizace je to především v létě, kdy měli kapacitu naplněnou, po zbytek roku tomu tak nebylo. Což byl jeden z důvodů, který vedl ke zrušení služby. Organizace poskytovala služby nejen seniorům, ale také zdravotně postiženým. L. Janků se zeptala, zda nemohl být problém v informovanosti, protože pro zdravotně postižené kromě ÚSP Kociánky tuto službu nikdo nenabízí. Odlehčovací služby při střediscích pečovatelské služby nejsou schopny přijmout člověka, který se o sebe není schopen postarat. E. Vernerová z organizace Parkinson Klub Brno podotkla, že pobytové odlehčovací služby chybí všeobecně. Pracovní skupina souhlasila s dodatečným doplněním Ligy vozíčkářů (N. Minaříková zkonzultuje s vedením organizace) k opatření 1.1. a Agapa (organizaci nutno kontaktovat) k opatření 4.2 Pracovní skupina přistoupila k hlasování o znění priorit, opatření a realizátorů 3. KPSS. Pracovní skupina plným počtem členů odsouhlasila hlasování o všech bodech dohromady. Hlasování o 3. KPSS: Pro: 15 účastníků Proti: 0 účastníků Zdržel se: 0 účastníků

7 Na závěr se vedoucí pracovní skupiny E. Janáčková se všemi účastníky rozloučila, poděkovala jim za účast a spolupráci a dodala, že prosincové setkání se již neuskuteční. Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: