Vyhodnocení výzkumu dotazníkové šetření u studentů Policejní akademie České republiky v Praze v roce 2009

Transkript

1 Vyhodnocení výzkumu dotazníkové šetření u studentů Policejní akademie České republiky v Praze v roce 2009 Výzkum byl proveden formou empirického dotazníkového šetření mezi studenty (policisty) Policejní akademie České republiky v Praze (dále PA ČR). Ve své koncepci je součástí prodlouženého Výzkumného záměru PA ČR na léta 2009 a 2010 úkol č. 4 Optimalizace vzdělávacího procesu na PA ČR. Byl řešen jako dílčí výzkumný úkol 4/8: Výzkum vzdělávacích potřeb policistů působících na manažerských pozicích v rámci Policie ČR. Řešitelský kolektiv ve složení: vedoucí: Dr. Bc. J., Šugár, CSc. členové:., Dr. Z., Kovařík, CSc., PhDr. P., Jedinák, Ph.D. Cíl výzkumu Získání reálného obrazu o způsobech vedení lidí u Policie ČR a jak je v praxi uplatňován proces hodnocení příslušníků Policie ČR. K dosažení stanoveného cíle byly formou dotazování využity praktické zkušenosti studentů (příslušníků policie), jichž nabyli v policejní praxi. Získaná data byla zpracována s využitím moderních statistických metod. Popis souboru Označený základní soubor: všichni příslušníci Policie ČR. V rámci výzkumu byl proveden výběr na základě dostupnosti. Respondenti: příslušníci Policie České republiky, kteří studují na PA ČR. Z celkového stavu (k ) 1207 příslušníků, kterým byl následně administrován po internetu připravený dotazník. Dotazníky vyplnilo a odeslalo řešitelům celkem 454 příslušníků Policie ČR. Návratnost dotazníků: 37,6%. Popis použitých metod Metoda výzkumu: Metoda dotazování (technika dotazník). Matematickostatistické metody zpracování dat. Struktura dotazníku: 1. Základní údaje 7 uzavřených otázek. 2. Část I. 19 uzavřených otázek k jednotlivým vymezeným oblastem služebního a průběžného hodnocení příslušníků Policie ČR. 3. Část II. 5 uzavřených otázek souvisejících se způsobem provádění služebního a průběžného hodnocení příslušníků Policie ČR. 4. Část III. 5 otevřených otázek vztahujících se k vedení podřízených v rámci Policie ČR.

2 Použité metody zpracování výstupů z dotazníku: matematicko-statistická analýza empirických údajů. Ke zpracování dat byly využity adekvátní matematicko-statistické procedury, jež jsou obsahem statistického software SPSS v. 13. Statistika v. 8.0., Answer tree v. 3.1 (klasifikační stromy). Použita metoda logistické regrese, řešeno procedurou BINARY LOGISTIC REGRESSION. Pro zvýšení přehlednosti výpočetních výstupů byly použity i nadstandardní softwarové pomůcky 1. Získaná data byla dále zpracována za použití KORESPONDENČNÍ ANALÝZY 2, což je metoda pro podrobný rozbor struktury závislosti v kontingenční tabulce, nejčastěji metodou určení souřadnic a jejich konverze do grafického výstupu korespondenční mapy (jde o relativně mladou statistickou metodu, vyvíjenou v 60. a 70. letech minulého století, jejímž průkopníkem byl Francouz Jean-Paul Benzécri). Výsledné hodnoty Pro názornost uvedeny zpracované výstupy z dotazníku část II. Byly výsledky Vašeho sebehodnocení v rámci metodiky "Sebehodnocení a hodnocení " jednotlivých oblastí v rozporu s výsledky, které zpracoval Váš hodnotitel? Platné Chybí Ano Spíše ano Spíše ne Ne System Počet % Platná % Kumulativní % Tab. 1 Výsledky sebehodnocení a hodnocení A Tab. 2 Výsledky sebehodnocení a hodnocení-b Splnil vlastní hodnotící rozhovor Vaše očekávání? Platné Chybí Ano Spíše ano Spíše ne Ne System Počet % Platná % Kumulativní % Kovařík, Z., Problémy vztahu policistů ke službě, Praha Kovařík, Z., Úvod do počítačové analýzy vícerozměrných úloh z policejní praxe, Praha 2006, s. 113.

3 Tab. 3 Splnil rozhovor očekávání -A Tab. 4 Splnil rozhovor očekávání -B Domníváte se, že bylo Vaše závěrečné zhodnocení pracovního výkonu objektivní (i v případě, že jste se neodvolal/a proti závěrům hodnocení)? Platné Chybí Ano Spíše ano Spíše ne Ne System Počet % Platná % Kumulativní % Tab. 5 Objektivita hodnocení -A Tab. 6 Objektivita hodnocení -B Domníváte se, že metodika provádění služebního a průběžného hodnocení příslušníků Policie ČR dokáže objektivně zhodnotit pracovní výkon příslušníka? Platné Chybí Ano Spíše ano Spíše ne Ne System Počet % Platná % Kumulativní % Tab. 7 Objektivita metodiky hodnocení -A

4 Tab. 8 Objektivita hodnocení -B Mohl jste se vyjádřit ke stanoveným úkolům pro Váš další rozvoj, které Vám byly uloženy v rámci hodnocení? Platné Chybí Ano Spíše ano Spíše ne Ne System Počet % Platná % Kumulativní % Tab. 9 Vyjádření se k úkolům pro další rozvoj -A Tab. 10 Vyjádření se k úkolům pro další rozvoj B Ukázky zpracovaných otázek z dotazníku: 1. část I. vyhodnocení otázek

5 Sestupně setříděné oblasti podle míry důležitosti Důležitost odbornosti Důležitost komunikace Důležitost sebeovládání Důležitost odpovědnosti za vykonanou službu Důležitost schopnosti rozhodování Důležitost řízení Důležitost schopnosti týmové služby Důležitost sebevzdělávání Důležitost odolnosti vůči zátěži Důležitost reprezentace policie Důležitost organizačních schopností Důležitost schopnosti získat autoritu Důležitost ochoty a iniciativy Důležitost respektu vůči nadřízenému Důležitost střelecké, taktické a služební přípravy Důležitost administrativních dovedností Důležitost tělesné přípravy Důležitost splnění úkolů uložených posledním služebním hodnocením Důležitost odpovědnosti za majetek státu svěřený policii N Průměr Směrodatná odchylka Tab. 11 Vyhodnocení vymezených oblastí hodnocení 2. část. I. otázka č. 3 Odbornost Tab. 12 Vyhodnocení odbornosti -A

6 Tab. 13 Vyhodnocení odbornosti -B 3. část. I. otázka č. 13 Komunikace Tab. 14 Vyhodnocení komunikace-a Tab. 15 Vyhodnocení komunikace-b 4. část. I. otázka č. 18 Splnění úkolů uložených posledním služebním hodnocením

7 Tab. 16 Vyhodnocení splnění uložených úkolů -A Tab. 17 Vyhodnocení splnění úkolů -B Z daného výzkumy byla po zpracování získána data, vztahující se všeobecně k policejním manažerům (hodnotitelům) - uvedeny 4 tabulky.

8 První nejdůležitější oblast pro úspěšné vedení podřízených Komunikace s podřízenými Respektovaná autorita Odborné znalosti Čestné a slušné jednání s podřízenými Naučit se motivovat podřízené Dobře organizovat rozdělení práce Umět správně rozhodovat Vzájemný respekt, vytvářet dobré vztahy Profesionalita Být po všech stránkách vzorem Schopnost vést podřízené Praxe Úcta a respekt k práci podřízených Lidský přístup Spravedlivé odměňování Morální hodnoty manažera Zájem o práci podřízených Individuální přístup k podřízeným Jasně stanovovat cíle Vytváření lepších pracovních podmínek Administrativní dovednosti Podpora a zastání se podřízených Umění ocenit podřízeného Všeobecný přehled Arogance z nadřazenosti Snaha o týmovou práci Získání manažerských schopností Neměnit svá rozhodnutí Nést odpovědnost za svá rozhodnutí Předávání rad a zkušeností Četnost Procenta Procenta z platných Kumulativní procenta Tab. 18 Nejdůležitější oblasti pro úspěšné vedení podřízených

9 Největší obtíže při vedení podřízených Komunikace s podřízenými Naučit se motivovat podřízené Schopnost vést podřízené Čestné a slušné jednání s podřízenými Spravedlivé odměňování Umět správně rozhodovat Individuální přístup k podřízeným Vzájemný respekt, vytvářet dobré vztahy Respektovaná autorita Umění ocenit podřízeného Zájem o práci podřízených Získání manažerských schopností Být po všech stránkách vzorem Nést odpovědnost za svá rozhodnutí Úcta a respekt k práci podřízených Podpora a zastání se podřízených Dobře organizovat rozdělení práce Jednat s podřízenými na rovinu Morální hodnoty manažera Neumí správně motivovat k práci Lidský přístup Všeobecný přehled Jasně stanovovat cíle Nedostatečné odborné znalosti Nepovyšovat se na podřízené Nerovný přístup k podřízeným Praxe Administrativní dovednosti Náladové chování - sebeovládání Odborné znalosti Sebevzdělávání Vytváření lepších pracovních podmínek Arogance z nadřazenosti Jazykové znalosti Neměnit svá rozhodnutí Neuznání svých vlastních chyb Nezájem o výsledky podřízených Práce na PC Profesionalita Prosazování oblíbenců Předávání rad a zkušeností Četnost Procenta Procenta z platných Kumulativní procenta Tab. 19 Největší obtíže při vedení podřízených

10 První nejdůležitější oblast oceňovaná u policejních manažerů Odborné znalosti Komunikace s podřízenými Profesionalita Respektovaná autorita Umět správně rozhodovat Čestné a slušné jednání s podřízenými Předávání rad a zkušeností Vzájemný respekt, vytvářet dobré vztahy Schopnost vést podřízené Úcta a respekt k práci podřízených Být po všech stránkách vzorem Dobře organizovat rozdělení práce Zájem o práci podřízených Lidský přístup Praxe Spravedlivé odměňování Individuální přístup k podřízeným Morální hodnoty manažera Umění ocenit podřízeného Vytváření lepších pracovních podmínek Naučit se motivovat podřízené Jednat s podřízenými na rovinu Všeobecný přehled Jasně stanovovat cíle Podpora a zastání se podřízených Snaha o týmovou práci Arogance z nadřazenosti Náladové chování - sebeovládání Nerovný přístup k podřízeným Neumí správně motivovat k práci Neuznání svých vlastních chyb Prosazování oblíbenců Získání manažerských schopností Četnost Procenta Procenta z platných Kumulativní procenta Tab. 20 Nejvíce oceňované oblasti u policejních manažerů

11 První negativní oblast činnosti policejního manažera Komunikace s podřízenými Nedostatečné odborné znalosti Arogance z nadřazenosti Nerovný přístup k podřízeným Nezájem o výsledky podřízených Prosazování oblíbenců Náladové chování - sebeovládání Neuznání svých vlastních chyb Nedůslednost Nepovyšovat se na podřízené Nést odpovědnost za svá rozhodnutí Neumí správně motivovat k práci Spravedlivé odměňování Individuální přístup k podřízeným Nespolehlivost Jednat s podřízenými na rovinu Přenášení problémů na druhé Morální hodnoty manažera Dobře organizovat rozdělení práce Lidský přístup Odborné znalosti Neměnit svá rozhodnutí Podpora a zastání se podřízených Schopnost vést podřízené Umět správně rozhodovat Jasně stanovovat cíle Respektovaná autorita Vzájemný respekt, vytvářet dobré vztahy Zájem o práci podřízených Čestné a slušné jednání s podřízenými Malé pracovní nasaze Naučit se motivovat podřízené Úcta a respekt k práci podřízených Umění ocenit podřízeného Získání manažerských schopností Administrativní dovednosti Být po všech stránkách vzorem Demotivování Jazykové znalosti Profesionalita Sebevzdělávání Všeobecný přehled Vytváření lepších pracovních podmínek Fyzická zdatnost, profesní příprava Četnost Procenta Procenta z platných Kumulativní procenta Tab. 21 Nejméně oceňované oblasti u policejních manažerů

12 Vyhodnocení výzkumu Tento výzkum, který byl zpracován v rámci řešení prodlouženého výzkumného záměru PA ČR na léta 2009 a 2010 jako součást řešení dílčího výzkumného úkolu 4/8: Výzkum vzdělávacích potřeb policistů působících na manažerských pozicích v rámci Policie ČR. Byl veden snahou získat reálný obraz o způsobech vedení lidí u Policie ČR a jak je v praxi uplatňován proces hodnocení příslušníků Policie ČR. Na základě analýzy dat lze konstatovat, že vytýčené cíle výzkumu byly splněny. Na základě zpracovaných dat pomocí vědeckých metod bylo získáno velké množství upotřebitelného materiálu, podávající přehled nejdůležitějších faktorů pro úspěšné vedení podřízených příslušníků a naopak, jaké oblasti dělají největší potíže policejním manažerům při vedení podřízených příslušníků. Důležité informace výzkum poskytl i ve vztahu k procesu hodnocení příslušníků (zpětnou vazbu z praxe). Dané výstupy budou po důkladném zpracování předány vrcholovému managementu Policie ČR. Dále budou zapracovány do učebních osnov v rámci výuky na PA ČR v Praze, a to jak pro studující příslušníky policie, tak i v rámci koncepce manažerského vzdělávání managamentu Policie ČR, na kterém se budou podílet akademičtí pracovníci PA ČR v Praze. PREZENTACE VYBRANÝCH VÝSTUPŮ Z VÝZKUMU: Výsledky sebehodnocení v rámci metodiky Sebehodnocení a hodnocení jednotlivých oblastí byly u policistů v rozporu s výsledky zpracovanými hodnotitelem (29,7 % respodentů). Hodnotící rozhovor nesplnil očekávání (41,8 % respondentů). Závěrečné zhodnocení pracovního výkonu nebylo z pohledu hodnoceného objektivní (29,6 % respondentů). Metodika služebního a průběžného hodnocení příslušníků Policie ČR dokáže objektivně zhodnotit pracovní výkon příslušníka (40 % respondentů). Možnost vyjádřit se ke stanoveným úkolům pro další rozvoj hodnoceného (68,9 % respodentů). Nejdůležitější oblastí v metodice hodnocení z pohledu hodnocených příslušníků: odbornost a komunikace. Nejméně důležitou oblastí v metodice hodnocení z pohledu hodnocených příslušníků: důležitost odpovědnosti za majetek státu svěřený policii. Jako nejdůležitější oblast pro úspěšné vedení podřízených a oblast, ve které spatřují největší obtíže při vedení podřízených hodnotí policisté: komunikaci s podřízenými. V textu byly zkráceně představeny výstupy z výzkumu, jež byl proveden ve vztahu k zjištění vzdělávacích a hodnotících potřeb příslušníků Policie České republiky. Hlavní úsilí řešitelů bylo vedeno snahou získat relevantní data pro další zlepšování a zkvalitňování procesu dalšího vzdělávání a hodnocení příslušníků Policie ČR. Každý nejen vrcholový manažer by měl znát základní otázky a metodiky prováděných empirických výzkumů. Získaná data z výzkumů by měla být vyhodnocována a sloužit jako vodítko v rámci zlepšování jednotlivých procesů probíhajících v organizaci. Výzkumy prováděné v rámci organizace by měly vycházet z požadavků praxe a následně výstupy získané z těchto výzkumů by měly do praxe směřovat.