TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU

Transkript

1 TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Příjemce dotace: Rybníkářství Pohořelice a.s. Vídeňská 717, Pohořelice IČO Registrační číslo projektu: CZ.1.25/3.4.00/ Místo a datum zpracování technické zprávy:brno, Název pilotního projektu: Ověření technologie chovu násadového materiálu a tržního candáta obecného (Sander lucioperca) v intenzivních podmínkách chovu Ing. Roman Osička ředitel společnosti Rybníkářství Pohořelice a.s. Vědecký subjekt: Mendelova univerzita v Brně Odd. rybářství a hydrobiologie Zemědělská 1, Brno IČO Brno Prof. Ing Jaroslav Hlušek, CSc. rektor Zpracovatel technické zprávy: Mendelova univerzita v Brně Odd. rybářství a hydrobiologie Zemědělská 1, Brno IČO Místo a datum zpracování technické zprávy: Brno Jména a příjmení osob, které zpracovali technickou zprávu: doc. Dr. Ing. Jan Mareš, Ing. Tomáš Brabec, Ing. Štěpán Lang, doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zastupovat zpracovatele technické zprávy: Prof. Ing Jaroslav Hlušek, CSc. rektor

2 Souhlas s publikací technické zprávy: Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat: 1. Příjemce dotace: Ing. Roman Osička ředitel společnosti Rybníkářství Pohořelice, a.s. 2. Partner projektu a) Vědecký subjekt Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. rektor Mendelovy univerzity v Brně 2

3 Obsah Cíl 4 Úvod 4 Materiál a metodika 6 Výsledky 8 Závěr 11 Přílohy 13 3

4 Cíl Úvod 1. Cílem řešeného pilotního projektu bylo praktické ověření možnosti intenzivního chovu candáta obecného v klimaticky nepříznivém období roku (zimním období) s použitím oteplené vody a kompletních krmných směsí. A to v provozních podmínkách rybářského podniku s využitím upravených nádrží, které má Rybníkářství Pohořelice a.s. k dispozici. Testována byla produkce jarního násadového materiálu získaného z ročka candáta obecného převedeného na příjem kompletních krmných směsí v podmínkách speciálního zařízení. V návaznosti na zimní odchov pak produkci násadového materiálu a případně lehčí tržní ryby ve venkovních žlabech s použitím kompletních krmných směsí v letním období. V zimním období se jedná o závěsné vaky s oboustranně impregnované plachtoviny doplněné zařízením na ohřev vody, její filtraci a desinfekci, v navazujícím vegetačním období pak venkovní průtočné žlaby. Součásti bude ověření zpětné adaptace intenzivně odchované násady na přirozené podmínky. 2. Inovativnost testované technologie spočívá v provozním ověření a zvládnutí technologie produkce násadového materiálu a případně lehčí tržní ryby v podmínkách kombinované technologie chovu s využitím alternativních nádrží a zdrojů vody a použitím kompletních krmných směsí. Dále v poloprovozním zhodnocení efektu zpětné adaptace násadového materiálu candáta obecného z řízených podmínek chovu do podmínek přirozených. Pro konzumní využití produkovaných ryb pak stanovení nutriční hodnoty různých hmotnostních kategorií candáta obecného, včetně jeho výtěžnosti. 3. Zavedení do praxe výše uvedených bodů inovované technologie produkce candáta obecného přispěje ke zvýšení jeho produkce v podmínkách ČR, umožní zajistit násadový materiál ve vyšší kusové hmotnosti na začátku vegetačního období, zajistí celoroční nabídku candáta pro různé chovatelské využití. Celkově zvýší nabídku velmi kvalitního rybího masa, příznivého složení s významným podílem mastných kyselin řady n-3 (PUFA). Jedná se o možnost zvýšit spotřebu sladkovodních ryb v ČR. Tradičně je svalovina candáta obecného vnímána jako mimořádně kvalitní potravina. Rozšíření nabídky hmotnostního spektra tržního candáta, zkrácení výrobního cyklu, zlepší jeho dostupnost pro konzumenty. Zpracování ryb nižší hmotnosti při dodržení příznivé výtěžnosti může nabídnout další prvek v sortimentu zdravé, hodnotné potraviny s příznivým vlivem na lidský organismus. Produkce candáta v podmínkách intenzivního chovu vychází z jeho adaptace na podmínky speciálních zařízení a použití vhodné strategie výživy. Násadový materiál pro tyto chovy je získáván intenzivním odchovem od raných stádií plůdku získávaných na základě umělého nebo poloumělého výtěru s následnou inkubací v umělých podmínkách nebo převodem rychleného plůdku produkovaného v rybnících do podmínek intenzivního chovu. Takto získaný a odchovaný materiál je základem produkce tržních ryb v intenzivním chovu nebo produkce násadového materiálu, celoročně dostupného, vysazovaného dle potřeby, např. po odeznění letních kyslíkových deficitů do rybničního prostředí nebo v jarním období pro snížení ztrát zimováním v přirozených podmínkách. Produkce candáta v intenzivních chovech je na různé úrovni realizována např. v Holandsku, Dánsku, případně v Polsku. Zkušenosti s produkcí různých věkových kategorií candáta intenzivním způsobem jsou na experimentální úrovni i v ČR. Do určité míry specifikem českého rybářství je, s ohledem na rybníkářskou tradici a zázemí, využívání kombinovaných technologií produkce ryb. 4

5 V intenzivním chovu je využíváno řízené prostředí s optimální teplotou vody pro chov candáta, zpravidla v rozpětí C, vysoký obsah rozpuštěného kyslíku (více než 75 %, lépe přes 90 %), nízká úroveň zatížení vody zplodinami dusíkového metabolizmu (dnes zpravidla využití recirkulačních systémů) a zařazenou sterilizací (UV lampy nebo ozonizátor). Pro chov jsou využívány různé typy nádrží, různého tvaru a použitého materiálu s ostatečnou výměnou vody. Pro výživu ryb jsou výhradně použity kompletní krmné směsi, vhodného živinového složení a obsahu energie. Pro produkci násady candáta obecného jsou vhodné směsi s obsahem dusíkatých látek na úrovni % bílkovin (dusíkatých látek) a % tuku. Důležitá je čerstvost směsí s minimem oxidativních změn probíhajících v krmivu. Aplikace krmiva je několikrát denně nebo s použitím krmítek (např. pásová krmítka poháněná hodinovým strojkem). Intenzita krmení odpovídá velikosti ryb (s poklesem s rostoucí hmotností) přibližně od 3,5 % hmotnosti ryb (při 15 g) do 0,8 % (hmotnost ryb kolem 1 kg). Intenzita je ovlivněna i hydrochemickými parametry, zejména teplotou vody (uvedená intenzita krmení platí pro C) a intenzitou příjmu potravy rybami. Důležitým prvkem technologie je třídění ryb na konci stanovené etapy, důvodem je homogenizace velikosti ryb pro optimalizaci volby krmiva (velikosti krmných částic a intenzitu krmení) a ekonomiky chovu, resp. vyřazení pomalu rostoucích ryb. Principem kombinované technologie chovu ryb je využití přirozených podmínek v průběhu vegetační sezony (klimaticky příznivém období roku) a výhod podmínek intenzivních chov (řízené prostředí, pravidla v zimním období). V takových podmínkách je alternativní i výživa ryb. V průtočných systémech chovu lze využít přirozenou potravu i krmné směsi, v recirkulačních systémech téměř výhradně kompletní krmné směsi. Využití průtočných žlabů napojených na teplotně neupravený zdroj vody v letním období snižuje energetickou náročnost na chov ryb a zároveň umožňuje alternativní využití zařízení speciálních chovů. Z těchto důvodů jsou využívány v kombinaci se zimním odchovem na oteplené vodě i venkovní bazény. Ty jsou využívány i pro kontrolu zpětné adaptace uměle odchovávaných ryb před vysazením do přirozených podmínek. Testován bude zimní odchov násadového materiálu candáta obecného v recirkulačním systému s použitím krmných směsí s následným přesazením v letním období do venkovních průtočných žlabů s použitím přirozené potravy a kompletní krmné směsi. Odkazy na zdroje pro testovanou technologii: Baránek V. (2008) Možnosti intenzivního odchovu plůdku a násadového materiálu candáta obecného (Sander lucioperca). Doktorská disertační práce, MZLU v Brně, 104 s. Zakes, Z. (2009) Sandacz: chów i hodowla (Poradnik hodowcy). Olsztyn, 203 s. (souhrnná publikace k chovu candáta v podmínkách intenzivního chovu). Výroční zprávy a výstupy projektů NAZV Vývoj nových metod chovu vybraných perspektivních akvakulturních druhů s využitím netradičních technologií a NAZV 4118 Rozvoj produkce ryb s využitím technických akvakultur a jejich kombinace s rybničními chovy. Odhad přínosu zavedené technologie: Zimní odchov násadového materiálu candáta obecného a lehčích tržních ryb s využitím oteplené vody a kompletních krmných směsí umožňuje získat jarní násadu v hmotnosti dvouleté násady s eliminací ztrát v přirozených podmínkách v teplotně nepříznivém období roku. Po ukončení zimního odchovu pak po roztřídění je možné skupinu ryb s nižší dosaženou hmotností, tedy s předpokládanou nižší rychlostí růstu, využít jako násadový materiál pro vysazení do přirozených podmínek. Tato skupina má výrazně vyšší hmotnost než násada srovnatelného věku získaná 5

6 z přirozených podmínek. Skupinu ryb s vyšší dosaženou hmotností je možné dále odchovávat s použitím krmné směsi pro její využití jako násadového materiálu podle potřeby nebo je vyprodukovat do tržní hmotnosti ve zkráceném produkčním cyklu. Navíc v kontrolovaných podmínkách jsou ryby operativně dle potřeby k dispozici. Pro produkci ryb s různou variantou výživy je možné použít v letním období i stávající venkovní žlaby nebo jiné vhodné nádrže. Materiál a metodika Technologie intenzivního chovu candáta obecného byla ověřována na středisku Velký Dvůr, Rybníkářství Pohořelice a.s. Celá technologie byla rozdělena do dvou částí, zimní odchov s využitím recirkulačního systému a oteplené vody, a letní část realizovaná ve venkovních betonových průtočných žlabech. Pro testování ověřované technologie bylo v zimním období využito objektu Rybníkářství Pohořelice a.s., označovaného jako Teplá odchovna na středisku Velký Dvůr, běžně využívaná k zimnímu chovu dekoračních ryb. Odchovna je vybavena nádržemi tvořenými obdélníkovými závěsnými vaky o objemu cca 6 m 3 (o rozměrech rámu 2x4 m, s výškou vodního sloupce 0,85), celá odchovna je temperována pomocí tepelného čerpadla, jako zdroj vody využívá povrchovou vodu, upravenou ve filtru s pískovou náplní, která je následně v objektu temperována. Odchovna je vybavena rozvodem kyslíku k oxigenaci vody. Vlastní odchov candáta obecného byl prováděn ve třech již zmíněných nádržích vybavených filtračními jednotkami pro úpravu a čištění vody (mechanicko-biologický filtr) vody, zařízením na její desinfekci, vývzdušníky pro oxigenaci vody a topením. Každá nádrž byla vybavena samostatnou filtrační jednotkou, byly testovány dva typy filtračních jednotek. Ve dvou případech jednotky umístěné přímo na nádrži (Tripond CenterVortex C-20, o objemu 1,2 m 3 ), třetí pak (válcovitá s odkalováním o objemu filtrační náplně 0,85 m 3, fi.spurný, Brno) postavena vedle vlastní nádrže. Volba použitých nádrží i struktury filtrace vody vycházela ze snahy o ověření využití části současného vybavení objektu a možnosti alternativního využití. K desinfekci vody byla u prvních dvou nádrží použita kombinace ozonizátoru a UV lampy (Ozon UV-C Redox), u třetí klasická UV lampa odpovídajícího výkonu. Do nádrží byl zaveden kontinuální přítok vody z centrálního rozvodu, který zajišťoval výměnu vody v nádrži přibližně 1x za 48 h. Z důvodu, že celá odchovna je temperována na teplotu nižší, než je optimální pro chov candáta (21-24 C, doporučována je hodnota 23 C), byla voda v nádržích kontinuálně ohřívána. Pro eliminaci změn v intenzitě osvětlení byla na jednotlivých nádržích instalována světelná tělesa s tlumeným rozptýleným světlem, s řízeným světelným režimem. Snahou bylo i eliminovat rozdělení nádrže na více a méně osvětlené části. Jako násadový materiál byl použit roček candáta obecného, převedený ve fázi rychleného plůdku z rybničních podmínek do intenzivního chovu s použitím krmných směsí. Roček byl odchováván v průtočných žlabech na líhni ve Velkém Dvoře a přibližně 1 měsíc před nasazením byl přesazen do závěsného vaku v teplé odchovně. Všechny ryby přijímaly granulovanou směs. Před nasazením byly ryby vytříděny, vyřazeny výrazně malé a extrémně velké ryby. Průměrná hmotnost nasazených ryb byla 16,5 g, při průměrné délce 132 mm, s rozpětím 9,3 25,0 g. Vlastní nasazení proběhlo bezprostředně po zprovoznění celého zařízení. Náplně biofiltrů byly aktivovány v případě Tripond v nádržích s rybami, v třetím případě byla dodavatelem fi. Spurný, Brno aplikována oživovací startovací směs. Součástí odchovu bylo i ověření vhodné hustoty obsádky. Na jeden ze dvou žlabů osazených filtrací Tripond bylo nasazeno ks Ca 1, tj. 167 ks/m 3, to dopovídá hmotnosti 16,3 kg nasazených ryb. Do dalších dvou nádrží bylo nasazeno shodně ks ryb (250 ks /m 3 ) tedy 25 kg. 6

7 Ke krmení byla použita krmná směs s označením SKRETTING BIO 40 s obsahem živin 42,5 % proteinů a 13 % tuku. Velikost použitých granulí byla 2 mm na počátku s přechodem na 4 mm v jeho závěru. K aplikaci krmiva byla použita pro každý žlab 4 pásová samokrmítka. Tato samokrmítka zajišťují podávání krmení přibližně 8 10 hodin v jednom cyklu. S ohledem na běžný provoz v odchovně a plachost candátů byla krmná dávka aplikována denně v době od 15 h přibližně do 23 h. Intenzita krmení byla stanovena na základě hmotnosti ryb a teploty prostředí zpočátku na úroveň 1 % hmotnosti obsádky, s postupným zvýšením na 1,8 %. Výše krmné dávky byla upravována podle pravidelně sledované hmotnosti ryb, denně pak podle intenzity příjmu potravy, případně se zohledněním snížení počtu ryb. Denně byly stanovovány základní hydrochemické parametry (teplota, obsah rozpuštěného kyslíku, hodnota ph), v souvislosti s náběhem biofiltrů pak v první etapě i hodnota obsahu amoniaku, dusitanů a dusičnanů, doplňkově i fosforečnanů. V průběhu odchovu bylo provedeno i 24 h sledování hydrochemických parametrů pro zachycení případného kolísání hydrochemických parametrů v průběhu 24 h. Dále byly denně zaznamenávány ztráty ryb a spotřebované krmivo. Denně bylo z nádrží odstraňováno nespotřebované krmivo a periodicky prováděno čistění nádrží. Před zahájením testování byly individuálně stanoveny délkohmotnostní parametry u 50 ks ryb a provedena analýzy tkání. V pravidelných intervalech, zpočátku měsíčním a dále dvoutýdenních bylo změřeno a zváženo vždy třicet kusů ryb z každé nádrže pro sledování rychlosti růstu a úpravy krmné dávky. Ukončení odchovu bylo stanoveno s ohledem na teplotu venkovního prostředí (požadovaná teplota > 18 C), protože další fáze probíhala již ve venkovních průtočných žlabech. Ukončení první fáze proběhlo dne Ryby ze všech žlabů byly individuálně změřeny a zváženy. Pro další sledování byly rozděleny do dvou skupin. Hranicí pro rozdělení byla hmotnost 95 g. Jedinci s vyšší hmotností byli vysazeni do průtočného betonového žlabu (11 x 2 m, výška vodního sloupce 1m) osazeného 4 pásovými samokrmítky a další odchov probíhal s použitím krmné směsi (opět krmivo SKRETTING) vhodné velikosti. Jedinci menší byli vysazeni rovněž do průtočného betonového žlabu (11 x 3 m, výška vodního sloupce 1m), ale s přisazením krmných ryb vhodné velikosti v množství 30 kg. Přítok do obou žlabů (voda z náhonu) se pohyboval kolem 1 l/s, žlaby byly kontinuálně dotovány kyslíkem přes perforované hadice umístěné na dně žlabů. Součástí ukončení první fáze byl i odběr vzorků na analýzu tkání. Ryby v průběhu odchovu nebyly v nádržích velikostně tříděny. V průběhu další fáze byly opět denně sledovány základní hydrochemické parametry v odchovných žlabech a sledován případný úhyn ryb. V pravidelných intervalech probíhalo kontrolní vážení vzorků (min. 30 ks) ryb obou skupin. U varianty krmené směsí pak upravena krmná dávka (intenzita krmení na úrovni 1,6 % hmotnosti obsádky) a u skupiny krmené přirozenou potravou byla pravidelně dodávána krmná ryba. Dne bylo sledování ukončeno. Byly individuálně změřeny a zváženy všechny ryby, u vybraného vzorku ryb byla stanovena výtěžnost a byly provedeny analýzy tkání obou skupin ryb. Pro vyhodnocení technologie byla zhodnocena úroveň přežití ryb, dosažená hmotnost, konverze krmiva, celkový přírůstek a intenzita růstu, složení tkání a výtěžnost vybrané skupiny. Součástí byla i analýza kritických bodů technologie a jejich úprava. Pro zhodnocení efektu ověřované technologie byly použity metody pro hodnocení produkční účinnosti krmiv FCR. SGR, PER, FCE, apod. (Mareš a Jirásek, 1999), zhodnocení kondičního stavu, složení tělních tkání obsah sušiny, obsah NL (Kjeldahlova metoda), obsah tuku (Soxhletova metoda)ve svalovině a vnitřnostech, spektrum FA (plynová chromatografie, extrakce dle Folch a kol., 7

8 1957) s přepočtem na obsah významných mastných kyselin (PUFA). U výtěžnosti podíl filet a viscerosomatický index (VSI). Získané výsledky byly statisticky zpracovány (Statistika 8). Folch J., Lees M., Sloane-Stanley G. H. (1957) A simple method for the isolation and purification of total lipids from animal tissues. Journal of Biological Chemistry, 226: Mareš J.,Jirásek J. (1999) Ukazatelé hodnocení produkční účinnosti krmiv.in:. 50 let výuky rybářské specialitace na MZLU v Brně, Brno : Výsledky Zimní odchov - I. etapa. V první etapě ověřované technologie, zimní odchov candáta obecného v oteplené vodě, byly hlavními sledovanými produkčními parametry úroveň přežití, dosažená hmotnost ryb, konverze krmiva a velikostní zastoupení produkovaných ryb, vliv technologie na složení tkání ryb. Výsledky jsou prezentovány podle jednotlivých nádrží i jako souhrnné. Nádrže jsou označeny 1-3, přičemž nádrž č.1 byla na začátku nasazena 1 tis. ks ročka candáta, nádrže č.2 a č.3 pak ks. Teplota v jednotlivých nádržích se významně nelišila, v průběhu odchovu kolísala v rozpětí 20-22,5 C, hodnoty mimo toto rozpětí byly zaznamenány pouze ojediněle. Obsah rozpuštěného kyslíku se pohyboval zpravidla v rozpětí %, přičemž hodnoty mimo uvedené rozpětí byly výjimkou a nepřekročily hranici 120 a 200 %. Hodnota ph postupně klesala z hodnot 7,8 z počátku odchovu na hodnoty 5,4-6,2 na jeho konci (platí pro žlab s nejvyšší obsádkou na konci odchovu žlab 3). V nádrži s nejnižší obsádkou (č. 1) neklesla hodnota ph pod úroveň 6,1, a to ani na konci odchovu. Hodnoty dalších významných parametrů (obsah amoniaku, dusitanů) měly předpokládaný průběh, tedy postupný nárůst po nasazení před dosažením plné aktivity biofiltru, následný pokles a stálou úroveň mírně ovlivněnou biomasou ryb. Maximální hodnoty amoniaku byly dosaženy den po nasazení na úrovni kolem 1,5 mg/l N-NH 4 +, obsah dusitanů kulminoval s přibližně desetidenním zpoždění na úrovni 0,6 mg/l N-NO 2 -, a to ve všech nádržích. V průběhu celého odchovu se po následném poklesu pohybovaly hodnoty v rozpětí 0,1-0,2 mg/l N-NH 4 a 0,02-0,04 mg/l N-NO 2 u nádrží 1 a 2, resp. 0,06-0,5 mg/l N-NO 2 u nádrže č. 3. Výsledky 24 h sledování odráží dynamiku hydrochemických parametrů v nádržích v průběhu dne. Krmení ryb probíhá přibližně od 15 h po dobu cca 8 h. Po příjmu krmiva rybami dochází postupně ke zvyšování spotřeby kyslíku v souvislosti s probíhajícími trávicími procesy. Zároveň se zvyšuje produkce zplodin metabolizmu, exkrexce amoniaku. Dochází k vyluhování živin z nepřijatého krmiva a v další fázi pak vylučování výkalů. Významné změny sledovaných parametrů by odhalily u recirkulačních systémů nedostatečnou funkci biofiltru, případně nedostatečnou saturaci vody kyslíkem. V průběhu tří sledování, provedených v termínu , a nebyly zjištěny významné odchylky v hodnotách sledovaných parametrů. Souhrnné výsledky produkčních ukazatelů první části technologie jsou uvedeny v tab. 1. Dosažená úroveň přežití se lišila u jednotlivých nádrží. V prvních dnech po nasazení byly ryby ukryty v rozích, potravní aktivita byla nízká a byly zaznamenávány denní úhyny v počtu několika kusů v rozpětí 0-12 ks. V každé z nádrží v průběhu odchovu došlo k jednorázovému zvýšenému úhynu. V nádržích č. 1 a č. 3 došlo v prvním měsíci odchovu ke ztrátám na úrovni 6% a 9% ryb. V nádrži č. 2 v prvních třech týdnech odchovu ke ztrátám odpovídajícím cca 7 % nasazených ryb a následně v průběhu šesti dnů k masovému úhynu 930 ks ryb, kdy v jednom dni bylo ráno v nádrži sebráno 640 ks ryb, které uhynuly v noci. V následující 7 měsících odchovu v této nádrži došlo k úhynu pouhých 41 ks. Obdobná situace nastala v nádrži č. 3 s více než měsíčním odstupem, kdy v průběhu dvou dnů 8

9 uhynulo více než 600 ks ryb. V dalším období již byly úhyny zachyceny výjimečně a dosáhly za zbylé období (6 měsíců) počtu 24 ks. V obou těchto případech došlo k úhynu během víkendu, nebo v návaznosti na něj. Předpokládaná příčina by jednorázový výkyv hydrochemických parametrů v souvislosti se změnou techniky krmení. V běžných pracovních dnech bylo krmivo předkládáno v odpoledních hodinách, přibližně od 15 h. Při víkendových službách byla krmítka nastavena na krmení od ranních hodin. Krmivo zřejmě nebylo rybami přijímáno a způsobilo náhlé zhoršení kvality vodního prostředí. Po úhynech bylo provedeno veterinární vyšetření na VFU v Brně, ovšem bez patologického nálezu. Jedinou připomínkou veterinárních lékařů bylo světlé zbarvení žaber a jaterní tkáně. Pro úpravu anemického zbarvení byl aplikován opakovaně přídavek vitaminu E do krmné směsi na úroveň 400 mg na kg krmiva. U nádrže s nižší hustotou obsádky (č. 1) se objevily dva úhyny na úrovni 350 ks a 100 ks. Úroveň přežití byly významně ovlivněny uvedenými jednorázovými úhyny, které by měly být odstraněny eliminovány vhodnými zásahy (úprava a dodržení techniky aplikace krmiva, důslednější kontrola). V další fázi byla sjednocena doba krmení a zaveden jeden den bez krmení (o víkendu). Průměrná kusová hmotnost odchovávaných ryb v období vzrostla z hodnoty 16,5 g na 96,8 g v nádrži č. 1, 109,9 g (č.2) a 120,4 g (č.3), rozdíly dosáhly statisticky významných rozdílů (p<0,05). Rozpětí kusové hmotnosti ryb v jednotlivých nádržích se pohybovalo v poměrně širokém intervalu. Procentický podíl jednotlivých hmotnostních kategorií je uveden v tab. č. 2. Hmotnost vyšší než 200 g byla dosažena pouze u 3,7 % produkovaných ryb a hmotnost převyšující 300 g byla zjištěna u 2 ks candáta. Konverze krmiva, vyjádřená krmným koeficientem, byla vypočítána jako množství spotřebovaného krmiva ve vztahu k výši přírůstku, tedy rozdílu hmotnosti nasazených a produkovaných ryb. Jeho výši ovlivnil i úhyn ryb v jednotlivých nádržích. Hodnota krmného koeficientu se v závislosti na nádrži pohybovala v rozpětí 2,3 5,0. Přírůstek činil u nádrží č. 1 a č % původní hmotnosti ryb, u nádrže č. 3 pak 164 %. Produkce z jednotlivých nádrží odpovídala hodnotě 1,8-6,8 kg/m 3. Rychlost růstu ryb vyjádřená hodnotou SGR se blížil u nádrže č. 3 hodnotě 1 %/den, což lze považovat za příznivý výsledek. Rychlost růstu je vypočítána z průměrné kusové hmotnosti a neodráží úroveň přežití, má vypovídající schopnost o vhodnosti volby krmiva a podmínek prostředí, je významně ovlivněna intenzitou krmení. Složení tkání ryb je zpravidla ovlivněno složením použitých krmných směsí. Zejména jejich energetickou hodnotou a složením spektra mastných kyselin. Pro analýzy tkání při ukončení první fáze ověřované technologie byly odebrány vzorky z obou skupin ryb (rozdělených dle kusové hmotnosti do a nad 95 g). Při analýzách se potvrdila skutečnost, že candát obecný ukládá energetické rezervy (tuk) ve formě vnitřnostního tuku (obsah tuku na úrovni 61 %) a nikoli do svalové tkáně, ve svalovině jsme zjistili hodnotu na úrovni kolem 0,7 %. Nejpříznivější výsledky byly dosaženy v nádrži č. 3, tedy s vyšší koncentrací ryb a použitím válcové filtrační jednotky s UV lampou. S ohledem na úroveň ztrát v průběhu odchovu je složité přesněji odhadnout optimální koncentraci ryb v testované technologii. Z dosažených výsledků vychází efektivněji vyšší hustota obsádky (počáteční hodnota 1,5 tis ks), z ověřovaných typů filtrace pak válcovitá filtrace umístěná vedle chovného žlabu. V tomto žlabu bylo rovnoměrnější osvětlení, filtrační jednotka nad žlabem vytvářela zastíněné místo vyhledávané rybami, navíc byla umístěn na protilehlé straně oproti krmítkům. Navíc tato filtrační jednotka nezbavovala vodu zakalení, což snižovalo případné rušení ryb činností v hale. Je otázkou, zda zákalí v dalších nádržích odstraňuje zařazený ozonizátor nebo filtrační náplně. 9

10 Navazující letní odchov II. etapa. Produkční ukazatele dosažené ve druhé fázi odchovu jsou uvedeny v tabulce č.3. Pro tuto etapu byly ryby rozděleny do dvou skupin podle dosažené kusové hmotnosti a následně odkrmovány různou potravou. Délka druhé etapy byla 61 dnů, z toho 32 dny přesahovala teplota vody 20 C. Teplota se pohybovala v rozmezí 17,4 23,8 C (průměr 20,6 C) s poklesem pod 18 C poslední 3 dny před ukončením odchovu. Obsah rozpuštěného kyslíku byl udržován s výjimkou pěti dnů nad úrovní 100% nasycení (128,2±24,0 %). Rychlost růstu (SGR) u skupiny ryb krmených krmnou směsí (skup. 1) dosáhla hodnoty 0,85 % za den, což znamenalo kusový přírůstek 68 % původní hmotnosti. Tato rychlost růstu umožňuje dosáhnout 100% přírůstku za 90 dnů. Intenzita krmení byla stanovena na 2% hmotnosti ryb s redukcí na 1,8 % při poklesu teploty pod úroveň 20 C. Hodnota krmného koeficientu převýšila hranici dvou 2,16. Při hodnocení délko - hmotnostní charakteristiky bylo u první skupiny vyřazeno 12 ks ryb, u nichž byla zjištěna nižší hmotnost ve srovnání s počáteční hmotností, všechny změřené a vypočítané parametry byly vysoce významně ovlivněny použitou dietou (p<0,01). Podrobně v tab. 4. Pro zhodnocení výtěžnosti produkovaných ryb bylo provedeno srovnání dvou vybraných hmotnostních skupin. Jednalo se o skupinu g a g odkrmených kompletní krmnou směsí (vždy v počtu 10 ks). Jen pro porovnání jsou v tabulce uvedeny srovnatelné parametry i u ryb na přirozené potravě. Tyto ryby měly však výrazně nižší kusovou hmotnost (podrobně v tab. 5). U skupiny ryby o hmotnosti nad 350 g přesáhla hmotnost filet 150 g při úrovni výtěžnosti 45 %. U zbylých dvou skupin se výtěžnost pohybovala na srovnatelné úrovni, hmotnost filet byl výrazně nižší. Hmotnost ryb neovlivnila významně hodnotu výtěžnosti (p>0,05). Podmínky chovu ovlivňují vedle produkčních ukazatelů i nutriční parametry svaloviny chovaných ryb a energetickou hodnotu jejich těla. Nejčastěji dochází ke změnám v obsahu tuku v návaznosti na použití krmných směsí s vyšším obsahem tuku. Pro vyhodnocení dopadu použité výživy na složení tkání candáty obecného byla provedena analýza celých ryb a jejich svaloviny. Zatímco při porovnání obsahu tuku ve svalovině nebyl zjištěn významný rozdíl (p>0,05), u ryb na přirozené potravě byla zjištěna průměrná hodnoty 0,51 % tuku ve svalovině, s použitím krmné směsi pak 0,72 %. Při analýze celých ryb byl zjištěn více než trojnásobný nárůst obsahu tuku při použití krmné směsi, a to 1,07 % u přirozené potravy a 3,76 % u krmiva Skretting (p<0,01). Převážná část tuku byla uložena jako tuk viscerální. Tomu odpovídá i hodnota viscerosomatického indexu (VSI), který u přirozené potravy dosáhl hodnoty 6,01 % hmotnosti celých ryb, oproti 11,5 % zjištěných u ryb krmených krmnou směsí (p<0,01). Tato hodnota samozřejmě ovlivňuje výtěžnost ryb. Při předpokládané produkci filetů bez kůže nebyl zjištěn výrazný nárůst obsah tuku ve svalovině candátů při použití krmné směsi. Podrobnější údaje o vlivu použité krmné směsi včetně senzorické analýzy by bylo vhodné doplnit při dalším sledování. Spektrum mastných kyselin (FA) vykázalo určité rozdíly v jejich procentickém zastoupení i absolutních hodnotách vyjádřených v g konkrétní FA na kg rybího masa. Podrobně v tab. 8. Určitě zajímavý je vyšší obsah ALA, EPA i DHA u ryb odchovaných s použitím krmné směsi ve srovnání s přirozenou potravou. Součástí letní fáze odchovu bylo testování zpětné adaptace ryb odchovaných ve speciálním zařízení na přirozenou potravu. Pro tento test byla využita skupina menších ryb s nižší růstovou schopností, konkrétně skupiny ryb nedosahujících na konci první etapy odchovu 95 g. Dosažená úroveň přežití (92 %), průměrný kusový přírůstek (71 %) i rychlost růstu (SGR 0,87 %/d), prokázaly bezproblémovou zpětnou adaptaci na přirozené podmínky. V testované technologii chovu lze tedy doporučit využití ryb s nižší rychlostí růstu k vysazení do přirozených podmínek. 10

11 Ověření technologie produkce násadového materiálu a tržních ryb v provozních podmínkách a vyhodnocení výsledků proběhlo podle standardního postupu, s využitím běžně používaných ukazatelů a standardních metod, doplněných vědeckým statistickým zhodnocením. Na počátku byla korektně stanovena metodika, vycházející ze známých prvků zásad chovu candáta obecného v podmínkách intenzivního chovu s úpravou na konkrétní podmínky Rybníkářství Pohořelice a.s., resp. českého rybářství. Stanovená metodika byla v průběhu testování a zhodnocení dodržena. Při zajištění provozu, celoročním sledování, sběru a zpracování dat a výsledků, úzce spolupracovali pověření pracovníci Rybníkářství Pohořelice a.s. a Odd. rybářství a hydrobiologie Mendelovy univerzity v Brně. V průběhu testování technologie byly získány praktické zkušenosti, definovány problémy jednotlivých fází chovu, které byly ve spolupráci s vědeckým subjektem řešeny. Jednalo se např. o úpravu hydrochemických poměrů, optimalizace krmné strategie, zhodnocení výtěžnosti lehčích tržních ryb, zastoupení hmotnostních kategorií produkovaných ryb, zhodnocení efektu zpětné adaptace na přirozenou potravu atd. V provozních podmínkách se tradičně objevují některé aspekty, které zpravidla nejsou řešeny v experimentálních podmínkách. Z toho důvodu je pro praktické zavádění nových technologických prvků do běžné praxe nezbytná spolupráce provozních a vědeckých subjektů. Nicméně doba řešení pilotního projektu v délce 1 roku neumožnila vyřešit všechny definované problémy spojené s testovanou technologií. Závěr V průběhu testování technologie chovu násadového materiálu a tržního candáta obecného v intenzivních podmínkách chovu byla prokázána možnost adaptace této technologie do podmínek provozních podniků českého rybářství. V zahraničí používané technologie jsou vázány na nově budované systémy, často bez vazby na rybníkářské hospodářství, využívající v celém technologickém cyklu speciální zařízení. V podmínkách rybníkářství Pohořelice a.s., byla k produkci násadového materiálu a lehčích tržních ryb využita kombinovaná technologie. V zimním období byl produkován násadový materiál uvedeného druhu s použitím oteplené vody, kompletní krmné směsi a recirkulačních systémů, který byl v další fázi využit buď jako jarní násadová ryba do přirozených podmínek s přirozenou potravou, nebo s použitím krmných směsí odchován až do hmotnosti lehčí tržní ryby. Při zimním odchovu bylo využito upravené zařízení provozního subjektu (závěsné vaky), doplněné o sekci na úpravu kvality vody. V navazujícím letním období pak průtočné betonové žlaby využívané běžně jako manipulační nádrže. Ke krmení candátů byla využita vhodná běžně dostupná komerčně vyráběná krmná směs. V průběhu zimního období se objevil jednorázový úhyn ryb, který nepříznivě ovlivnil hodnotu úrovně přežití a konverze krmiva a následně i produkci ryb. V podmínkách intenzivních chovů jsou takové ztráty zpravidla spojeny s chybou v dodržení technologie nebo s technickou závadou, které je následně se potřeba vyhnout. Samostatnou kapitolou je optimalizace podmínek prostředí u recirkulačních systémů. Rychlost růstu ryb (blížící se 1 %/den SGR) odpovídala podmínkám a lze ji hodnotit příznivě. Vyšší kusové hmotnosti by bylo možné dosáhnout dřívějším zahájením zimního odchovu a vyšší teplotou v jeho průběhu. Při následném odchovu ve venkovních žlabech byl dosažen u skupiny ryb krmených směsí kusový přírůstek na úrovni 68 % (SGR 0,85 %/d) při hodnotě krmného koeficientu 2,16. Intenzivní chov negativně neovlivnil nutriční hodnotu (tučnost) svaloviny. U ryb o kusové hmotnosti nad 350 g byla zjištěna, při příznivé hodnotě výtěžnosti filet (čisté svaloviny)na úrovni více než 45 %, hmotnost filetů nad 150 g. Ty by mohly rozšířit segment tabulových (porcových) ryb. Spektrum mastných 11

12 kyselin ve svalovině vykázalo určité rozdíly. Nicméně v rámci řešení tohoto pilotního projektu nebylo možno v provozních podmínkách faktory ovlivňující nutriční parametry masa candáta detailně ověřit. Ryby odchované v zimním období na oteplené vodě s použitím krmné směsi se bez problémů adaptují zpětně na přirozenou potravu. 12

13 Přílohy Tab. 1 Hodnoty produkčních ukazatelů v první fázi odchovu. Parametr/ varianta Nádrž č. 1 Nádrž č. 2 Nádrž č. 3 celkem Termín nasazení Počet ryb Kusová hmotnost (g)- průměr a rozpětí 16,3 16,8 16,5 16,5 9,3-25,0 Celková hmotnost ryb (kg) 16,3 25,2 24,8 66,3 Hmotnost obsádky na m 3 (kg) 2,71 4,20 4,13 Termín ukončení Počet dnů odchovu 215 Počet ryb Kusová hmotnost (g)- průměr(±sd) a rozpětí 96,8±35,36 A ,9±41,05 B ,4±45,68 C , Celková hmotnost ryb (kg) 26,8 41,4 65,6 133,8 Hmotnost obsádky na m 3 (kg) 4,46 6,9 10,9 7,37 Spotřeba krmiva (kg) 51,4 64,4 93,2 209,2 Úroveň přežití (%) Přírůstek kusový (g) 80,5 93,1 103,9 95,1 Přírůstek kusový (%) Přírůstek obsádky (kg) 10,5 16,2 40,8 67,8 Přírůstek obsádky (%) Přírůstek obsádky na m 3 (kg) 1,75 2,7 6,8 3,8 Krmný koeficient (FCR) 4,89 3,98 2,28 3,08 FCE 0,2 0,25 0,43 0,32 SGR (%/den) 0,83 0,88 0,93 0,89 PER 0,48 0,59 1,03 0,76 Tab. 2 Procentický podíl jednotlivých hmotnostních skupin na konci první etapy odchovu Hmot. kategorie/varianta Nádrž č. 1 Nádrž č. 2 Nádrž č. 3 celkem Hmotnost 90 g (%) ,8 Hmotnost 120 g (%) ,5 Hmotnost 150g (%) ,7 Hmotnost 180g (%) ,1 Hmotnost 210 g (%) ,8 Hmotnost 300g (%) 0, ,17 13

14 Tab. 3 Hodnoty produkčních ukazatelů ve druhé fázi odchovu Parametr/ varianta Nádrž č. 1 Nádrž č. 2 Termín nasazení Počet ryb Průměrná ks. hmotnost (g) 136,3 73,5 Celková hmotnost ryb (kg) 96,78 34,12 Hmotnost obsádky na m 3 (kg) 4,39 1,03 Použité krmivo Skretting Živá potrava Termín ukončení Počet dnů odchovu 61 Počet ryb Kusová hmotnost (g)- průměr a rozpětí 229,0±67, ,0±32, Celková hmotnost ryb (kg) 151,4 53,6 Hmotnost obsádky na m 3 (kg) 6,88 1,62 Spotřeba krmiva (kg) Úroveň přežití (%) Přírůstek kusový (g) 92,7 52,5 Přírůstek kusový (%) Přírůstek obsádky (kg) 54,62 19,48 Přírůstek obsádky (%) 56,4 57,1 Přírůstek obsádky na m 3 (kg) 2,49 0,59 Krmný koeficient (FCR) 2,16 5,13 FCE 0,46 0,19 SGR (%/den) 0,85 0,89 PER 1,09-100% přírůstek (dny) Tab. 4 Délko - hmotnostní charakteristika odchovaných ryb Varinata/parametr Délka celková (mm) Skretting 295,6±22,01 B Přirozená potrava 249,9±20,25 A Kf koeficient dle Fultona Iv index vysokohřbetosti Iš index širokohřbetosti Kusová hmotnost (g) 230,4±62,13 B ,0±32,56 A Kf Iv Iš (%) 1,34±0,10 B 0,9 1,8 1,28±0,08 A 0,8 1,9 4,9±0,26 B 4,4 5,5 5,4±0,68 A 4,7 8,1 13,2±0,92 B 11,7 16,3 12,1±0,51 A 11,3 13,3 14

15 Tab. 5 Výtěžnost odchovaných ryb Varianta/parametr Délka celková (mm) Skretting g Skretting g Přirozená potrava 321±8,99 B ,2±12,0 C ,3±6,33 A VSI viscerosomatický index HSI hepatosomatický index Kusová hmotnost (g) 301,45±22,91 B ,6±37,94 C ,07±12,81 A 135,1 183,4 Hmotnost filet (g) 135,57±13,09 C 116,3 151,7 173,8±23,43 B 145,1 219,0 73,09±9,48 A 57,9 84,3 Výtěžnost filet (%) 45,85±1,83 43,3 49,6 45,09±2,43 41,7 48,0 45,69±3,21 42,4 50,0 VSI (%) HSI (%) 11,62±0,85 B 10,0 12,4 11,43±1,23 B 10,2-13,5 6,01±0,72 A 4,9 6,9 11,62±0,85 B 10,0 12,4 11,43±1,23 B 10,2 13,5 6,01±0,72 A 4,9 6,9 Písmena použitá u číselných hodnot v tabulkách označují významnost rozdílů. Mezi hodnotami bez označení nebo označenými shodným písmeny nejsou statisticky významné rozdíly Tab. 6 Složení tkání odchovaných ryb. Varianta/ parametr Skretting celá ryba Skretting svalovina Přirozená celá ryba Přirozená svalovina Sušina (%) Obsah bílkovin v ČH (%) Obsah bílkovin v sušině (%) Obsah tuku v ČH (%) Obsah tuku v sušině (%) 27,38 16,61 55,86 3,76 14,34 21,23 18,58 87,54 0,72 3,58 23,73 17,74 74,77 1,07 5,96 20,75 18,74 90,31 0,51 2,81 Tab. 7 Procentický podíl jednotlivých hmotnostních skupin na konci druhé etapy odchovu, skupina krmená kompletní krmnou směsí (ryby nasazeny v hmotnosti >95 g). Hmot. kategorie/varianta Skretting Hmotnost g (%) 35,2 Hmotnost g (%) 52,2 Hmotnost g (%) 9,1 Hmotnost g (%) 1,6 Hmotnost g (%) 0,3 15

16 Tab. 8 Spektrum mastných kyselin ve svalovině odchovaných ryb. FA/varianta Přirozená potrava (% FA) Přirozená potrava (g FA/kg svaloviny) Skretting (% FA) Skretting (g FA/kg svaloviny) C 14:0 0,59 1,66 1,59 5,21 C 16:0 21,77 59,89 21,28 69,74 C 16:1n7 1,67 4,63 2,92 9,56 C 18:0 7,39 20,23 5,84 19,14 C 18:1n9c 10,44 28,71 11,41 37,40 C 18:1n7 1,94 5,32 1,82 5,98 C 18:2n6c 9,42 25,85 11,31 37,08 C 18:3n6 0,20 0,55 0,16 0,54 C 18:3n3 0,67 1,85 1,17 3,83 C 18:4n3 0,15 0,41 0,58 1,89 C 20:1 0,63 1,73 1,23 4,03 C 20:4n6 6,97 19,04 1,44 4,72 C 20:4n3 0,26 0,71 0,34 1,10 C 20:5n3 6,50 18,07 8,38 27,52 C 22:4n6 0,52 1,42 0,11 0,37 C 22:5n6 1,48 4,04 0,50 1,65 C 22:5n3 2,02 5,53 1,74 5,74 C 22:n3 27,36 75,11 28,18 92,45 Nasycené FA 29,76 81,79 28,71 94,10 Mononenasycené 14,68 40,38 17,39 56,98 Polynenasycené 55,56 152,58 53,91 176,89 n-6 18,40 50,35 13,36 43,83 n-3 36,96 101,68 40,38 132,53 C20+C22 33,87 93,17 36,56 119,97 n-3/n-6 2,01 2,02 3,02 3,02 C20+C22/n-6 1,84 1,85 2,74 2,74 16

17 Obr. 1: Závěsné vaky s instalovanými filtry Obr. 2: Venkovní žlaby Obr.3: Candát obecný produkovaný s použitím krmné směsi 17