UNIVERZITA KARLOVA PRAHA, EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA KARLOVA PRAHA, EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA"

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA PRAHA, EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Rodina jako neformální pečovatel o nesoběstačného seniora, zdroje a možnosti podpory, rizika a ohrožení Bakalářská práce Zdeňka Michálková Vedoucí práce: PaedDr. Marie Vorlová Studijní program: B 7508 Sociální práce Studijní obor: Pastorační a sociální práce Rok: 2013

2

3 Prohlašuji, že jsem tuto písemnou bakalářskou práci s názvem: Rodina jako neformální pečovatel o nesoběstačného seniora, zdroje a možnosti podpory, rizika a ohrožení napsala samostatně a výhradně s použitím citovaných pramenů. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna veřejnosti ke studijním účelům. V Brně dne: Zdeňka Michálková

4

5 Bibliografický záznam MICHÁLKOVÁ Zdeňka. Rodina jako neformální pečovatel o nesoběstačného seniora, zdroje a možnosti podpory, rizika a ohrožení: diplomová práce. Praha: Universita Karlova, Evangelická teologická fakulta, Vedoucí diplomové práce PaedDr. Marie Vorlová

6

7 Anotace Bakalářská práce se věnuje problematice neformálních pečovatelů o nesoběstačného člena rodiny seniora. Rozebírá podporu a zdroje rodinných pečujících, problémy, zátěž a úskalí této péče. Věnuje se také stáří a rodině obecně. Vychází z odborné literatury, dostupných výzkumů a analýz, informací z MPSV a z šetření v Brně a okolí. Klíčová slova: Brno, národní program, ošetřovatelská péče, pečovatelské služby, podpora, rodina, rodinná péče, sociální služby, stáří Annotation This bachelor writing is dealing with the problematic of amateur caregivers who take care of old disabled family members. This writing analyses the support and resources for family carers, the problems, load and pitfall of this care. This writing pays attention to old age and family. It issues from expert literature, available research works, information from MPSV and enquiry in Brno and surroundings. Key words: Brno, family, family care, national program, nursery care, old age, social care, support

8

9 Poděkování Děkuji vedoucí mé práce PaedDr. Marii Vorlové za čas, který mi věnovala, podporu, cenné rady a doporučení.

10

11 Obsah Obsah Úvod Stáří Biologické, chronologické stáří Psychologický pohled na stáří Sociologický pohled na stáří Služby, které mohou být v rodinné péči o nesoběstačného seniora využity Služby poskytované v rámci zákona 108/2006 Sb Služby neposkytované podle zák. 108/2006 Sb Rodinná péče v domácím prostředí versus péče v instituci Rodina a péče Současná rodina a rodinná solidarita Péče v rodině a aspekt gender Rizika péče v rodině Změna rolí v důsledku péče Institucionální péče z pohledu rodiny Problémy rodinných pečovatelů Psychická zátěž Zdravotní problémy Osamělost Finanční problémy

12 6.5 Rodinné problémy Časová náročnost Rodinní pečující a jejich podpora Podpora pečujících osob společností, sociální podpora Rodinná podpora Laická sdružení Opora na dálku Národní programy přípravy na stárnutí Podpora rodinných pečujících v regionu Brno a okolí Specifikace regionu Demografická struktura obyvatel města Brna Služby, které mohou být využity v domácí péči o nesoběstačného seniora Shrnutí tématu Návrhy a doporučení Závěr Bibliografie

13 1 Úvod Naše populace stárne, do dalších let se předpokládá zvyšování podílu velmi starých lidí. Vzhledem k tomu, že se stářím většinou přichází nemoci a nějaká forma disability, můžeme předpokládat, že bude stoupat i podíl lidí, kteří potřebují péči jiné osoby. Podle výpočtů, o kterých mluví M. Chudobová 1, představovaly zdravé roky života (použity úmrtnostní tabulky a subjektivní pocit) v roce 2007 u ženy 63,2 a u mužů 61, 3 roku. Naše společnost uznává potřebu a důležitost toho, aby starý člověk, i když je nesoběstačný, měl možnost co nejdéle zůstat ve svém přirozeném prostředí, tedy ve své dosavadní domácnosti nebo v rodině. Takto bylo i zdůvodňováno přijetí zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách a zavedení příspěvku na péči pro osobu závislou na péči jiné osoby. Je obtížné odhadovat, jaký bude zdravotní stav starších lidí a jak se bude vyvíjet. Probíhají různé studie a vynořují se různé odhady a teorie, jak bude vypadat v blízké budoucnosti složení obyvatelstva z hlediska soběstačnosti. Budoucí potřebě dlouhodobé péče a jejímu zajišťování se věnuje např. zpráva OECD 2, ve které se uvádí, že většina ze zkoumaných 19 zemí (Austrálie, Rakousko, Kanada, Německo, Maďarsko, Irsko, Japonsko, Korea, Lucembursko, Mexiko, Nizozemí, Nový Zéland, Norsko, Polsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie, USA) vynakládá na dlouhodobou péči mezi 0,5 % až 1,6 % hrubého domácího produktu, zatímco Norsko a Švédsko vynakládají podstatně více (2,15% a 2,89%). Dále zpráva uvádí, že více než polovina prostředků je 1 Chudobová, Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. 2 Long-term Care for Older People. OECD, Paris,

14 vynakládána na péči v institucích. To vedlo ke změně postojů v mnoha zemích a vytvoření programů podpory péče v domácnosti, komunitních a terénních služeb a podobně. V souvislosti se stárnutím populace a očekáváním nárůstu lidí odkázaných na pomoc druhých se všechny země obávají nárůstu nákladů na tuto pomoc. Velikost nákladů se dá jen velmi těžko odhadnout, mimo jiné bude záležet také na ochotě a možnosti rodin dále pečovat o své závislé členy rodiny. Lze předpokládat, že mladší senioři se budou pravděpodobně v daleko větší míře podílet na zajištění neformálních služeb o své blízké (Podle současného zdravotního stavu populace a demografického vývoje se předpokládá, že nejvíce dlouhodobé péče budou potřebovat senioři nad 80 let). Je tedy třeba v podpoře péče v rodině a neformálních pečujících více zohlednit také potřeby pečujících seniorů. Ve své práci se budu zabývat postavením rodinného pečovatele pečujícího o nesoběstačného seniora. O profesionální a institucionální péči o nesoběstačné lidi je naše veřejnost dostatečně informována, stejně tak i o péči o děti s postižením zajišťované v rodině. O rodinné péči o nesoběstačného seniora se příliš nemluví (ať jde o pečujícího seniora či člena rodiny v produktivním věku). Myslím si, že problematice rodinných pečujících se naše společnost dostatečně nevěnuje, zejména jde-li o péči dlouhodobou (měsíce a zejména roky). Moje otázka, na kterou hledám ve své práci odpověď, zní: Je podpora rodiny pečující o svého nesoběstačného seniora v naší společnosti dostatečná? Můj předpoklad je, že není. Mým záměrem je, objasnit, zda je můj předpoklad oprávněný či ne. Zda nejde o podporu pouze na papíře a zda jsou rodinné pečující osoby společností 14

15 oceněny. Zejména, pokud jde o péči o starší a staré těžce až úplně nesoběstačné. Dále se budu zabývat riziky a úskalími, která mohou pečující ohrožovat a zdroji podpory, které mohou či by mohly být pečujícími využity. Institucionální péči se budu věnovat jen v nezbytné šíři, jakou vyžaduje základní srovnání s péčí v rodině. Využila jsem informace z literatury a již proběhlých dostupných výzkumů a analýz a dále informace např. z MPSV či Kulatého stolu pořádaného Národním centrem transformace. Jako vzorek podpory rodinných pečujících v konkrétní části naší republiky jsem si vybrala Brno a jeho blízké okolí, protože v Brně žiji. Využila jsem informace z jednání pracovních skupin na komunitním plánování (kterých se osobně účastním) města Brna (a to jednání pracovní skupiny pro zdravotně postižené a skupiny pro seniory), osobní zkušenost s některými poskytovateli a informace z internetových stránek jednotlivých poskytovatelů. 15

16 2 Stáří Definice stáří jsou v různých pramenech pojaty různě, nakonec i lidé vyššího věku jsou různí, ke stáří přistupují různě a různě na ně doléhá. Jak píše H. Haškovcová ve své knize Fenomén stáří, stáří je jaké je. Ale konkrétní pojetí stáří, hodnocení starých lidí a pohled na ně si vytváří každá společnost sama. Zaujala mne a velmi se mi líbí myšlenka J. Křivohlavého: Stárnutím se rozumí děj, proces, obrazně řečeno: plynutí vody od pramene k moři. Stářím se rozumí stav, kdy lidé jsou staršího věku obrazně: stav vody řeky v určitém místě Biologické, chronologické stáří Světová zdravotnická organizace 4 klade počátek skutečného stáří do věku 75 let (do 89 let), věk 60 až 74 let považuje za rané stáří a na druhém pólu stojí dlouhověkost, 99 a více let. 2.2 Psychologický pohled na stáří Psychologické pojetí stáří je závislé na změnách ve struktuře a funkcích organismu. Dochází k poklesu výkonnosti a schopností. Jak píše Leingmeier ve Vývojové psychologii 5, je nesnadné odpovědět na otázku, od kdy je člověk starý. Každý z nás je individuální, a zatímco jedna složka dovedností může vykazovat pokles, jiná stále ještě roste. V současnosti je dolní hranice pro stáří ve vyspělých zemích uváděna 65 let, ale začíná se posouvat do věku spíš kolem 75 let, horní hranice se pohybuje okolo 120 let 6. Leingmeier se zabývá změnami, které stáří 3 Křivohlavý, Stárnutí z pohledu pozitivní psychologie, s Kuchařová, Komplexní analýza sociálně ekonomických podmínek, s Leingmeier, Vývojová psychologie Leingmeier, Vývojová psychologie. 2007, Kalvach, Úvod do gerontologie a geriatrie

17 provází. Kognitivní změny se projevují zhoršeným smyslovým vnímáním, zhoršuje se paměť, zejména pokud se týká nových událostí. Dochází k poklesu inteligence. Ale jednotlivé složky inteligence se mění různě. Fluidní inteligence, která vyžaduje jemnou senzomotorickou koordinaci a pohotovost k učení se novému, klesá se stoupajícím věkem. Inteligence krystalická, která se opírá o zkušenosti a vrozené schopnosti se stoupajícím věkem stoupá (též Kalvach, 1997), sociální inteligence, morální usuzování a tvořivost jsou zachovány i ve vysokém věku. Dalšími změnami vyššího věku jsou emoční změny, jako změny v afektivním prožívání (větší trpělivost, ale na druhé straně apatie, menší schopnost nadchnout se pro nové věci), změny v osobnosti člověka. Ve stáří se člověk stává spíše introvertem, i když původní základní struktura se příliš nemění. Citové vztahy ve stáří se nemění, vzrůstá význam rodiny a rodinného zázemí (zde je důležitá role prarodiče), obvykle sílí manželské vztahy a se ztrátou životního partnera se člověk ve stáří obtížně vyrovnává. Ve vyšším věku se hůře navazují nová přátelství. 2.3 Sociologický pohled na stáří Ve smyslu sociologickém je stáří pojímáno jako sociální událost, člověk odchází do důchodu, stáří je spojováno se změnou rolí, změnou životního způsobu a ekonomického zajištění a je poukazováno na možná nebezpečí pro společnost, je vytvářen obraz seniora jako nemocného a závislého člena společnosti, který již nic společnosti neposkytuje. Často též slýcháme (například v médiích), že starý člověk už nic nepotřebuje, nemá žádné potřeby, všechno již má. Není tomu tak, má stejné potřeby, jen se zvyšujícím se věkem a nesoběstačností některé ustupují do pozadí a jiné se zvýrazňují či je jejich potřeba zvýšena (potřeba bezpečí, lásky a péče, touha být potřebným). Stejně 17

18 tak o potřebách upravených pro velmi staré (old old) desorientované osoby mluví i N. Feil ve své knize 7. Uvádí potřebu lidského kontaktu, bezpečí, lásky, identity, potřebu vlastní ceny, potřebu moci vyjádřit emoce, potřebu obnovení smyslu pro rovnováhu, potřebu najít místo, kde se daný člověk cítí příjemně, i když toto místo není v reálné přítomnosti, ale minulosti, potřebu řešení nedokončených problémů, tedy potřebu zemřít v míru. Potřeby a jejich uspokojování jsou pro člověka nezbytností v každém věku a postavení. Ať jde o nesoběstačného opečovávaného nebo jeho pečovatele. Věk je používán jako regulátor přístupu k některým rolím a pro přisuzování nedostatků a neschopnosti ve srovnání s mladými. Mluvíme o agegismu, vytváří se mýty o stáří 8 staří = nemocní, chudí, bezmocní a nesoběstační, oškliví, duševně nemocní, osamocení Staří lidé jsou označováni za zátěž, problém 9. Vidovičová se zmiňuje o demografické panice, kdy jsou označovány vybrané skupiny za hrozbu pro společnost: Obecně (demografická panika) pramení z předpokladu, že blahobyt národa, je přímo závislý na věkovém složení populace. hovoří o nevyhnutelném zbrzdění či přímo zastavení ekonomického i sociálního vývoje a automatickém zchudnutí všech stárnoucích společností pouze na základě jejich populačního stárnutí 10 7 N. Feil, VALIDATION, The Feil Method How To Help Disoriented Old-Old, p Tošnerová, Agegismus. Průvodce 2002a, Sýkorová. Senioři Vidovičová, Stárnutí, věk a diskriminace 2008, Kalvach, Úvod do 1997, Sýkorová. Senioři Vidovičová, Stárnutí, věk a diskriminace nové souvislosti, 2008, s

19 Podle Vidovičové dnešní společnost v ČR splňuje všechna kritéria společnosti podléhající demografické panice, média, postoje veřejnosti (nadhodnocení počtu budoucích seniorů, obavy z budoucnosti), vládní vyjádření typu nebudou peníze na penze, nebude toho, kdo by pracoval na důchodce, penze rostou, populace stárne, nerodí se děti jen tuto paniku podporují a rozdmýchávají. Vidovičová také mluví o věkové identitě, kdy v sebepojetí člověka není tak důležitý biologický (chronologický) věk, ale to, jak sám jedinec svůj věk a změny dané věkem, vnímá. Ten, kdo sám sebe vnímá jako ne-starého, lépe zvládá objektivní změny stáří, zůstává déle mladým. Tento subjektivní věk je lepším ukazatelem než věk chronologický. Vidovičová dále uvádí zajímavou skutečnost, která vyplynula z výzkumu (v zahraničí i u nás), kdy osoby i vysokého věku (80 let) odmítly označení starý. Stáří je v naší společnosti podáváno jako období, kdy senior již nemá svému okolí co dát, je jen pasivním příjemcem, který je na obtíž. V tradičních společnostech bylo stáří spojováno s moudrostí a úctou. Staří lidé se těšili velké úctě celé společnosti. Ale tato moudrost, nadhled, životní postoje, zkušenosti, vše, co nám mohou starší lidé předávat, se nevytratilo, tento cenný potenciál mají stále. Nejsou pro nás hrozbou, jak se nás snaží někteří politici a média přesvědčit. Starší lidé jsou studnicí, ze které bychom měli čerpat, co máme sil, pečovat o ni, ne ji nechat bez zájmu vyschnout. Koneckonců všichni budeme jednou na místě dnešních seniorů a svým jednáním si připravujeme vlastní stáří. 19

20 3 Služby, které mohou být v rodinné péči o nesoběstačného seniora využity Co je vlastně obsahem termínu nesoběstačnost? Obecně schopnost člověka vést samostatně důstojný život v přirozeném prostředí a schopnost sám se o sebe postarat bez pomoci jiné osoby. Nesoběstačnost v naší legislativě definována sice není, ale v zákoně 108/2006 Sb., o sociálních službách je pro účely posuzování nároku na příspěvek na péči definována osoba závislá jako ten, kdo z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu potřebuje pomoc jiné osoby při zvládání základních životních potřeb. Ty jsou pak dále definovány a vymezeny deseti oblastmi života (mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví a osobní aktivity) a podle schopnosti/neschopnosti zvládat tyto potřeby se závislá osoba rozděluje do čtyř kategorií: stupeň I. lehká, stupeň II. středně těžká, stupeň III. těžká a stupeň IV. úplná závislost. Závislá osoba si může požádat o přiznání příspěvku na péči a ten použít na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci. Jeho výše je odstupňována podle stupně závislosti 800,- /4000,- /8000,- /12000,-Kč pro sobu starší 18 let. 3.1 Služby poskytované v rámci zákona 108/2006 Sb. Pro rodinnou péči o nesoběstačného seniora lze využít tyto služby: Osobní asistenci služba poskytovaná osobám se sníženou soběstačností, jejichž stav vyžaduje pomoc jiné osoby. Služba se poskytuje v přirozeném prostředí osoby. Asistent je klientovýma 20

21 rukama a nohama. Maximální výše úhrady od klienta činí dle vyhlášky č. 505/2006 Sb. 120,- Kč za hodinu podle skutečně spotřebovaného času. Pokud poskytování služby netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí. Pečovatelskou službu poskytovaná osobám se sníženou soběstačností, které potřebují pomoc jiné osoby. Služba se poskytuje ve vymezeném čase v bytě klienta. Pečovatelská služba obsahuje tyto úkony: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředním. Maximální úhrada od klienta se liší podle úkonu, který je poskytován. Úkony týkající se stravy: 25,- Kč za dovoz nebo donášku jídla, 160,- Kč za celodenní stravu nebo 75,- Kč za oběd. Další úkony: za úkon velký nákup je to 110,- Kč, při praní a žehlení prádla 60,- Kč/kg prádla. Za ostatní pečovatelské služby klient platí 120,- Kč/hod., pokud poskytování těchto úkonů netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí. Pokud si poskytovatel v tomto případě účtuje cenu v maximální výši, nelze započítat do času poskytované péče doba cesty do/z bytu klienta. Odlehčovací služby terénní, ambulantní a pobytové. Jsou poskytovány osobám se sníženou soběstačností, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Cílem služby je umožnit pečujícím osobám odpočinek. Hradí je klient osoba se sníženou soběstačností, se kterou je také sepisována smlouva o poskytování péče. Maximální úhrada podle vyhlášky je 120,- Kč/ za hodinu skutečně spotřebovaného času na úkon, 160,- Kč za celodenní stravu (minimálně 3 hlavní jídla) nebo 75,- Kč za oběd, 200,- Kč za ubytování (včetně provozních nákladů), jde-li o pobytovou službu. Někdy se můžeme setkat pro pobytovou odlehčovací službu s názvem respitní péče. 21

22 Tísňovou péči poskytuje nepřetržitou distanční hlasovou a elektronickou komunikaci s osobami vystavenými stálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života. Klient hradí skutečné náklady na provoz technických prostředků. Průvodcovské a předčitatelské služby poskytují se osobám se sníženou soběstačností a pomáhají jim vyřídit si osobní záležitosti. Maximální výše úhrady je 120,- Kč za hodinu podle skutečně spotřebovaného času. Centra denních služeb v těchto zařízeních jsou poskytovány ambulantní služby osobám se sníženou soběstačností, jejichž stav vyžaduje pomoc druhé osoby. Pobyt nemusí být pravidelný a každodenní, jako je tomu u denních stacionářů. Klientem denního stacionáře může být i klient s chronickým duševním onemocněním. Úhrada u obou služeb je stejná: 160,- Kč za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 jídel nebo 75, Kč za oběd a 120,- Kč za hodinu, podle skutečně spotřebovaného času u ostatních poskytovaných úkonů. Týdenní stacionáře pro osoby se sníženou soběstačností. Poskytují ubytování, stravu a pečovatelské služby. Klient hradí 200,- Kč za ubytování, 160,- za celodenní stravu či 75,- Kč za oběd a dále hradí pečovatelské služby. 3.2 Služby neposkytované podle zák. 108/2006 Sb. Rodina může využít těchto služeb: Ošetřovatelská péče v domácnosti spadá do pravomoci Ministerstva zdravotnictví a je zrazená zdravotními pojišťovnami. Do domácnosti dochází kvalifikovaná zdravotní sestra a provádí ošetřovatelské úkony podle indikace ošetřujícího lékaře. Jde například o sledování 22

23 zdravotního stavu, ošetřování ran, podávání léků, měření krevního tlaku, aplikace inzulínu V rozporu s výše uvedenou vyhláškou uvádí materiál MPSV ve výčtu ošetřovatelské péče: Jedná se zejména o poskytování pomoci v základních aktivitách denního života (jídlo, koupání, hygiena, základní mobilita a podobně). 11 Což v praxi mezi ošetřovatelské úkony řazeno není a není tedy ani hrazeno ze zdravotního pojištění a tyto úkony provádí pečovatelská služba podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách, za úhradu od klienta. V této souvislosti bych zmínila i dokument Národní program přípravy na stárnutí (období 2008 až 2012), který mluví o zdravotní péči a dlouhodobé péči (včetně paliativní péče), která je ústavní, ambulantní ale i poskytovaná v domácnostech. Zmiňuje i to, že dlouhodobá péče je zdravotní i sociální. To, že tyto obě složky péče jsou neoddělitelné. Zde je rozpor s praxí. V České republice se užívá pojem dlouhodobá péče spíše ve smyslu lůžkové zdravotní péče a její poskytování je nesystémově rozděleno mezi ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) a ministerstvo zdravotnictví, kraje a obce. Což vede k nerovnostem a nedostatečnému zajištění potřebné péče. Například, pokud nesoběstačný ležící potřebuje péči ošetřovatelskou a rehabilitační, nelze mu zajistit na pojišťovnu oboje. Buď péče ošetřovatelská, nebo rehabilitační a u péče rehabilitační je obtížné najít pracovníka, který dochází rehabilitovat do domácnosti (např. v celém JmK jsou tito pracovníci dva 12 ). Tímto problémem se zabývá i materiál MPSV 13 kde se zmiňuje o jeho řešení začleněním dlouhodobé péče do systému koordinované rehabilitace. Předpokládá realizaci komplexního plánu dlouhodobé 11 Diskusní materiál k východiskům dlouhodobé péče v České republice, MPSV, s Hrkal a kol., Analýza kapacit a sítě poskytovatelů dlouhodobé péče, Základní východiska zavedení koordinované rehabilitace zdravotně postižených v ČR, MPSV, s

24 péče (propojení ošetřovatelsko-sociálně-rehabilitační), zavedení nového systému úhrad, uplatnění komunitní péče. Rodina může též využít neformální péči - tedy sousedskou, přátelskou výpomoc, zajišťovanou na základě domluvy laickými pečovateli. 24

25 4 Rodinná péče v domácím prostředí versus péče v instituci Jak uvádí Diskusní materiál k východiskům dlouhodobé péče v České republice 14, péče poskytovaná rodinnými příslušníky představuje většinu péče poskytované seniorům, a to i přesto, že se způsob pečování, skladba pečujících a jejich profil v jednotlivých evropských zemích poněkud liší. Stejně tak se liší i způsoby podpory rodinných pečujících, ať se již jedná o finanční podporu, služby a podobně. Jde o způsob péče, který je lidmi široce upřednostňován. Spoléhání se společnosti na rodinnou péči je však nebezpečné, a to zejména proto, že neformální péče není zdaleka zadarmo, naopak její náklady jsou vysoké, někdy neúnosně vysoké (hodiny spotřebované péčí, zhoršená kvalita života a zdraví pečujících, ztížení pracovního a společenského uplatnění pečujících, a to často v dlouhodobém horizontu a podobně). Pobytová následná, ošetřovatelská a dlouhodobá péče jsou poskytovány jako celek v různých typech zařízení (Léčebny dlouhodobě nemocných, lůžka ošetřovatelské péče v nemocnicích, psychiatrické léčebny). Legislativně není vymezeno, kdo má dlouhodobou péči poskytovat, stejně tak není nikde dosud legislativně zakotven pojem dlouhodobá péče. Národní informační systém rozlišuje v poskytování následné ošetřovatelské péče tyto druhy zařízení: nemocnice následné péče, léčebny dlouhodobě nemocných, hospice, ostatní odborné léčebné ústavy, oddělení a pracoviště ošetřovatelské následné péče, dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské a dlouhodobé intenzivní péče v nemocnicích akutní péče a fakultních nemocnicích, oddělení gerontopsychiatrická, agentury domácí 14 Diskusní materiál k východiskům. MPSV

26 zdravotní péče, psychiatrické léčebny, rehabilitační ústavy, dětské léčebny a ostatní OLÚ. Zvláštní skupina jsou interní oddělení v nemocnicích, která mnohdy poskytují z části ošetřovatelskou následnou péči. Dlouhodobé pobyty pacientů v těchto zařízeních jsou hrazeny ze zdravotního pojištění a to včetně stravy, veškerých léků a pomůcek, které si jinak pacient pokud je v domácím prostředí hradí nebo na ně přispívá. Pacient v zařízení hradí pouze poplatek 100,-Kč za den. Protože jde o péči nákladnou, jsou pacienti v těchto zařízeních často omezenou dobu, obvykle maximálně 3 měsíce (i když tento postup je v rozporu se zákonem 15 ) a pak jsou překládáni z jednoho zařízení do druhého, což neprospívá jejich psychickému ani fyzickému zdraví. O této skutečnosti (překládání pacientů, hospitalizace pacientů na nevyhovujících odděleních pacienti v terminálním stadiu v léčebnách dlouhodobě nemocných) píše i Kalvach 16. Upozorňuje také na skutečnost, že v nemocnicích nejsou oddělení specializovaná na geriatrické pacienty (Chybějící specializované všestranné geriatrické péče a problémů z toho vyplývajících si všímá i Čevela 17 ), jsou chybně ztotožňována s následnou péčí či jsou pacienti rozptýleni po různých odděleních, která nejsou připravena na péči o takovéto pacienty (Zejména na špatně pohyblivé pacienty, nesoběstačné pacienty), také upozorňuje na skutečnost, že není kultivován proces propouštění starých nesoběstačných pacientů, chybí koordinace mezi rodinou a domácí péčí při propouštění těchto pacientů z nemocničního prostředí. Pokud bychom se vrátili k zákonu 108/2006Sb., o sociálních službách je možné umístit seniora v některém z pobytových zařízení (domov pro seniory, domov se zvláštním režimem), pobyt zde klient hradí a 15 Délka pobytu v léčebně dlouhodobě nemocných, web průvodce službami pro seniory 16 Kalvach, Bariéry a diskriminace seniorů ve zdravotnictví a sociální péči v ČR, Čevela, Kalvach, Sociální gerontologie,

27 není poskytována péče ošetřovatelská (Pro přijetí seniora do některého z těchto zařízení existují zdravotní omezení znemožňující jeho přijetí). Pro opečovávanou osobu v domácím prostředí je důležitá silná emocionální podpora rodiny, která má nesporně pozitivní vliv na psychiku a tím i na zdravotní stav, stejně tak má pozitivní vliv známé rodinné prostředí. Nebezpečí kapénkové nákazy, která je v institucionální péči běžná a pro seniora nebezpečná, také není zanedbatelné. Péče v rodině nemá smysl, pokud si ji potřebný člen rodiny z jakéhokoli důvodu nepřeje. Rozhodování v rodině je různé, záleží na zázemí rodiny, možnostech rodiny, na tom, má-li rodina člena, který je ochotný a může se starat. Je rozhodující, kdo chce, kdo může a kdo se nakonec bude starat. Důležité jsou hodnoty, které rodina vyznává, Některé rodiny jsou rozhodnuty hned a svěří péči o svého nesoběstačného člena instituci. Pro jiné je to velice těžké rozhodování, a pokud se rozhodnou pro ústavní péči, trpí výčitkami a pocitem selhání, jak píše ve své práci Jeřábek Jeřábek, Rodinná péče o staré lidi

28 5 Rodina a péče Jak uvádí Jeřábek, H. Graham zabývající se péčí v obecné rovině zdůrazňuje, že vztah péče je třeba definovat jako péči, která je prožívána jako práce z lásky, bez úhrady a je v ní třeba pokračovat, i když láska klopýtne. V této charakteristice péče o nesoběstačného starého člověka je obsažena jak emoce, tak pevné sepětí a závislost mezi opečovávanou a pečující osobou. O emocionální složce péče v rodině jako o spojujícím prvku pečujících mluví i Tošnerová 19. Emocionální složka péče je důležitou součástí domácí péče v rodině a v institucionální péči většinou chybí. Dalším rysem rodinné péče je zkušenost pečujících s nikdy nekončící prací, která je většinou vidět jen tehdy, když není udělána. Jde o opakující se, stále stejné úkony s nebezpečím sklouznutí k rutině. Podstatným rysem je její izolující charakter, izoluje pečující, ale i nemohoucí osobu od okolního světa. Formy péče můžeme rozdělit na různé stupně podpory: 1. Péče, která není permanentní. Jde o péči psychicky i fyzicky méně náročnou, poskytovanou podle potřeby, je to občasná podpůrná péče (zajištění větších oprav, velký úklid, jednání na úřadech, velký nákup.), jde o péči, kterou potřebuje většina méně soběstačných seniorů, není pravidelná ani časově náročná. Důležitou součástí je emocionální podpora. 2. Neosobní péče například péče o domácnost, vaření, praní, pravidelné nákupy, Jde o péči pravidelnou, náročnější časově, zahrnující materiální částečně i emocionální složku. 19 Tošnerová, Pocity a potřeby pečujících o starší rodinné příslušníky,

29 3. Osobní péče péče ve všech oblastech člověka, tedy péče pravidelná, časově (24h denně, každodenně), fyzicky i psychicky náročná. Neodkladná, nepřetržitá péče (včetně péče intimní). Osobní péče vyžaduje od pečující osoby pravidelnost, vytrvalost, obětavost a značnou odpovědnost. Starý člověk je na této péči plně závislý. Péče je často provázena stavy beznaděje, bezmoci a samoty pečující osoby. Emocionální podpora opečovávané osoby je samozřejmostí a tvoří důležitou součást péče. Rodinná péče je historicky nejstarší formou péče, kdy se rodiče starali o své děti a ty pak o své rodiče. 5.1 Současná rodina a rodinná solidarita Rodinu definuje Giddens ve své knize jako: Skupinu osob přímo spjatých příbuzenskými vztahy, jejíž dospělí členové jsou odpovědni za výchovu dětí 20. Kdy za příbuzenství považuje sňatek nebo pokrevní vazby. Za základní považuje spolu s jinými autory rodinu nukleární, tedy rodiče a jejich děti žijící ve společné domácnosti. Se změnami ve společnosti došlo i ke změnám v rodině. Mění se její velikost, způsoby soužití i její funkce. Některé funkce, které v minulosti plnila jedině rodina, převzal stát. Funkce rodiny jako výrobní jednotky pro zajištění všeho potřebného pro život, 21 již neplatí. Stejně tak neplatí její funkce obranná (Povinnost mužských členů rodiny hájit ji se zbraní v ruce.), ale stále platná a velmi důležitá je její funkce podpůrná, to, že je rodina cenným zdrojem všestranné podpory pro své členy, 20 Giddens, Sociologie, 1999, s Keller, Nedomyšlená společnost, 29

30 i když i zde, pokud rodina selhává, nastupuje podpora státu. Z velké části je role rodiny nezastupitelná ve výchově dítěte, zejména během prvních let života (Ve formě školství se na ní částečně podílí stát), ta jde ruku v ruce s funkcí socializační. Funkce reprodukční nyní již také není vázána pouze na rodinu, stále více dětí se rodí mimo manželství. Jak píše Matoušek 22, rodiny jsou v dnešní době zakládány pro uspokojení citových potřeb obou manželů, city jsou velmi křehké, je tedy i stabilita rodiny velice křehká. Současná rodina je menší, i když je větší společně v jedné domácnosti žijí většinou jen členové nukleární rodiny, počet dětí je nižší. Ale žijí prarodiče i praprarodiče, kteří mají vlastní domácnost, žijí odděleně, často i ve značné vzdálenosti od dospělých dětí či vnoučat. Tradiční model soužití dvou generací v jednom obydlí, kdy staří rodiče se odebrali na výminek a v případě potřeby byly děti po ruce pro pomoc, již neplatí. Znamená to tedy, že z tohoto důvodu se snižuje solidarita v rodině a péče o staré rodiče není již samozřejmostí? Problémem mezigenerační vzájemné výpomoci se ve svém výzkumu zabývala Havlíková 23. Cílem její studie bylo popsat podobu mezigenerační solidarity v rodině vyššího věku. Vzorkem byly rodiny, které měly již dospělé děti, a rodiče dosáhli věku minimálně 50+ let. Spolupráci v rámci rodiny rozděluje Havlíková následně: 1. vzestupný familiarismus členové rodiny žijí samostatně, ale poblíž, mají spolu častý kontakt. Převažuje pomoc od dospělých dětí ke starým rodičům (více jak 70 let) 2. sestupný familiarismus rodiny žijí poblíž, vzájemný kontakt je častý, pomoc směřuje od rodičů k dospělým dětem (převládá péče o vnoučata). 22 Matoušek, Metody a řízení sociální práce Havlíková, Mezigenerační vzájemná výpomoc 2012, Sociální práce s. 102 až

31 3. podpora na dálku jednotlivé generace nežijí poblíž, kontakt není častý, podpora probíhá směrem od rodičů k dospělým dětem (finanční pomoc). Rodiče jsou většinou ještě zaměstnaní. 4. autonomie generace nežijí blízko sebe, kontakt je minimální a vzájemná pomoc nízká (často jde o domácnost rozvedeného rodiče, většinou otce) Z průzkumu vyplynulo, že rodina v ČR je třígenerační (rodiče jsou již prarodiči), někdy až čtyřgenerační (rodiče mají žijící rodiče nebo mají vnoučata vlastní děti). Není zde myšlena rodina, kde všichni její členové žijí ve společné domácnosti, ale rodina ve smyslu členové jednotlivých generací žijí a mají samostatnou domácnost. Ve zkoumaných rodinách převažovalo bydlení v blízkosti s častým kontaktem (denně nebo víckrát týdně). Rodiče nejsou již většinou ekonomicky aktivní, ale ještě relativně zdraví. Pomoc přijímali častěji rodiče od dětí (vnoučat) než ji sami poskytovali, i když jde o bilanci téměř vyrovnanou. Nejčastější byly modely vzájemné výpomoci oběma směry, model finanční pomoci byl méně častý (ekonomicky aktivní rodiče, bohatí rodiče). Samostatné bydlení není překážkou vzájemné solidarity v případě nutné pomoci. Případná intenzivní pomoc rodičům se ve výzkumných rodinách ukázala být nad rámec možností dětí, protože byly většinou ještě ekonomicky aktivní. V naší společnosti je vzájemná podpora v rámci rodiny brána téměř jako samozřejmost. A to ať jde o podporu mladých rodin rodiči až do jejich vysokého věku nebo o vrácení podpory rodičům v období jejich nesoběstačnosti. V tomto případě je podpora rodiny většinou kombinována s odbornou pečovatelskou či ošetřovatelskou péčí. Četnost a šíře rodinné péče je závislá na ochotě a možnosti vyvázat se z jiných závazků (zaměstnání, péče o jiného člena rodiny) a často závisí i na obavě, pochybách pečujícího o vlastních schopnostech tuto péči kvalitně poskytovat. 31

32 Běžnou a nejčastější formou péče v rodině je oboustranná psychická a morální pomoc a podpora, pomoc s vnoučaty v mladé rodině a u starších rodičů pomoc od dospělých dětí ve fyzicky náročnějších případech. Tavel ve své knize Psychologické problémy v starobe I. mluví o kladném vlivu prarodičů na vnoučata. Kontakt s prarodičem formuje identitu a chápání hodnot vnoučete, prarodiče spojují rodinnou přítomnost s minulostí a budoucností a tím dávají vnoučeti pocit kontinuity vlastního života. Mohou být pro vnouče spojencem, podporou a tím mají kladný vliv na jeho zdraví a duševní pohodu. Podrobněji k pomoci dětí rodičům viz následující tabulka (převzato z šetření Život ve stáří, V. Kuchařová) Závislost forem pomoci rodičům na věku rodičů (podíly v %*) * relativní řádkové četnosti pro celý soubor a pro respondenty s rodiči ve věku 65+ *** Možnost doplnit uvedené formy pomoci o nějakou jinou nebyla téměř využita (jen 8 %) Jak píše Možný 24, rodinné chování se mění, přibývá domácností jednotlivců, a to nejen ovdovělých, ale i mladých, kteří si zvolili tento způsob života. Přibývá rodin s jedním dospělým a dětmi (ženy rozvedené, svobodné matky), tedy neúplných rodin. Neúplná rodina často žije v domácnosti rodiny jiné, obvykle rodičů matky. Důvodem 24 Možný, Rodina a společnost

33 bývá finanční situace a možnost výpomoci rodičů s výchovou. Přibývá soužití nesezdaných párů, a to mezi staršími lidmi a důchodci. Přesto všechno zůstává rodina tradiční hodnotou i pro mladé. Nemáme nic lepšího, co by ji nahradilo. Život jedince v rámci společnosti se změnil, stáří je jiné a je i jinak prožíváno. Přesto je i nyní rodinná péče o nesoběstačné členy považována za přirozený a optimální způsob péče. Je třeba udělat vše pro to, aby i ve změněných podmínkách mohla rodina realizovat kontinuální péči o stárnoucího a starého člověka v každém případě je žádoucí udělat vše pro to, aby stárnoucí a starý člověk mohl co nejdéle a aktivně žít ve svém prostředí Péče v rodině a aspekt gender Pečujícími jsou většinou životní partneři, pokud žijí, častěji manželky, dále dospělé děti dcery (snachy). Jak uvádí Bartoňová (in Jeřábek 26 ), většina opečovávaných a většina pečujících jsou ženy, a to v celé Evropě, zajímavé je, že v Austrálii a Kanadě je podíl pečujících žen a mužů téměř vyrovnaný. Skutečnost, že rodinnými pečujícími jsou nejčastěji ženy, potvrzují i výsledky studie rodinných pečujících o seniory 27, kdy bylo zjištěno, že typickým pečujícím o seniora je žena věku 56 let. Gendrovému aspektu péče se věnuje i Přidalová 28, Marhánková 29 a Tošnerová 30. Jedním z důvodů péče může být, a u mnohých žen je, to, že jim připadá přirozené a naprosto samozřejmé převzít péči o rodiče, pokud ji 25 Haškovcová, Fenomén stáří. 1990, s Jeřábek, Rodinná péče o staré lidi Karmelitová, Problematika rodinných pečujících v MČ Praha 8 a 7, výzkum pro Úřad MČ Praha 8 28 Přidalová, Mezigenerační solidarita Marhánková, Genderová studia Tošnerová, Potřeby a pocity pečujících o

34 potřebuje. O jiných alternativách neuvažovaly a péče jim přináší uspokojení. Jde tedy o naplnění očekávání v souvislosti s rolí ženy. Jiné ženy do péče vpluly, neviděly jinou možnost, i když jim připadá svazující a nestojí o ni. Jiní autoři dle Přidalové považují péči ženy za něco přirozeného, ženě daného. Další důvod vidí Přidalová v nerovném postavení na pracovním trhu muž vydělává peníze, nemůže tedy převzít péči o staré rodiče. Strach ze ztráty zaměstnání uvádí mnozí pečující. Většina žen se ale stará o rodiče i přesto, že má zaměstnání. Muži, pokud se péči o rodiče věnují, většinou doplňují péči ženy. Další zajímavý aspekt a zdůvodnění je to, že s péčí o nesoběstačného seniora je spjata i intimita (péče o hygienu, vykonávání potřeby), péče o tělo tato práce bývá pojímána jako práce ženská (zdravotní sestra), proto je tato část péče přenechávána ženě. Tošnerová v této souvislosti mluví o špinavé práci, která je určena ženě, proto ji dělá žena a není placena, na rozdíl od práce muže živitele. Ale na druhé straně, uvádí Přidalová, jde-li o intimní péči o otce, je tato péče přenechávána synům. Dle stejné autorky se dá závěrem k tomuto tématu říci, že veškeré úvahy o tom, co má kdo dělat, pokud jde o péči o nesoběstačného člena rodiny, předpokládají, že žena je této roli předurčena a z titulu svého pohlaví ji udělá lépe než muž (Je to tedy role pojímaná jako rodem daná, ne získaná schopnost). Stejný důvod uvádí i Tošnerová: Péče o nemocného jakožto domácí práce je určená ženě, která ji bude vykonávat bez nároku na mzdu, ochotně, s láskou, bez ohledu na věk a zdravotní stav, se samozřejmostí ženě vlastní. Zároveň považujeme za platné, že stejně jako k jiným domácím pracím není k pečování třeba žádná kvalifikace či znalosti a dovednosti Tošnerová, Pocity a potřeby pečujících o starší rodinné příslušníky, s

35 To však neznamená, že by muži necítili odpovědnost za péči o své rodiče. Jen ji z titulu své role jako muže cítí jinak. Vystupují spíše jako zprostředkovatelé profesionálních pečovatelů, manažeři péče či pečovatelé doplňující hlavního pečovatele. Role přímého pečovatele se ujímají tehdy, není-li jiná možnost, jiný případný pečovatel v rodině. Přidalová upozorňuje na fakt, že role mužů pečovatelů bývá zlehčována a nedostatečně oceňována. 5.3 Rizika péče v rodině Jak vnímají péči o staré nesoběstačné rodiče jejich dospělé děti, tím se zabýval ve své studii i Jeřábek. Šlo o zjišťování postojů dospělých potenciálních pečovatelů (50 až 65 let). Byli dotazováni na ochotu přijmout pečovatelskou roli za různých podmínek včetně finanční pomoci státu a vlastní dlouhodobé nezaměstnanosti. 80 % dotázaných vyjádřilo ochotu postarat se o své rodiče v případě potřeby v domácím prostředí. Největší překážku péče spatřovali dotázaní shodně ve ztrátě zaměstnání, k němuž by se případně museli odhodlat, dále v časové náročnosti poskytované péče, v potřebě přestěhovat rodiče do vlastního bytu nebo v obavách z nezvládnutí psychické nebo fyzické zátěže. Pokud situace potřeby péče o závislého člena rodiny nastane, není rodina nikdy na nutnost péče o těžce nesoběstačného člena dostatečně připravena, může s ní počítat (pokud vidí, že se zdravotní stav zhoršuje), třeba někdy do budoucna, ale přesto tato situace, když již nastane, zaskočí. Stejně tak nejsou připraveni senioři, kteří péči potřebují. Nechtějí být rodině na obtíž. Pro stárnoucího člověka není jednoduché přijmout skutečnost, že potřebuje pomoc druhých, že se bez ní neobejde, je nesoběstačným. Považuje to za nedůstojné, ponižující. Někteří nejsou tuto roli schopni přijmout, považují to 35

36 za osobní selhání. Tyto skutečnosti, ukázal například i výzkum Sýkorové 32. Z výzkumu provedeného Kuchařovou Život ve stáří vyplynulo, že senioři si chtějí uchovat nezávislost na pomoci svých dětí: tři čtvrtiny to vyjadřují souhlasem (47 % rozhodně ano + 30 % spíše ano) dvě třetiny souhlasem s tvrzením povinnost pečovat o staré rodiče zatěžuje vztahy v rodině 88 % souhlasem s výrokem člověk se má na stáří připravit tak, aby byl co nejméně závislý na pomoci svých dětí. Na straně druhé staří členové rodin na pomoc dětí v případě potřeby spoléhají a věří v ni: podle 85 % dotázaných jsou jejich děti ochotny poskytnout pomoc a podle 83 % jejich děti umí pomoc poskytnout. Protože zkušenosti např. sociálních pracovníků jsou takové, že pomáhat rodičům s omezenou soběstačností bývá pro jejich potomky velmi náročné a často těžko zvládnutelné fyzicky i časově, byl ve výzkumu vznesen dotaz, jak to vidí sami senioři. Ti vyjádřili velkou důvěru ve své děti, mnohdy asi proto, že si náročnější formy pomoci neumějí představit (56 % nesouhlasí s tím, že na ně děti pro pracovní povinnosti nebudou mít čas). Na otázku o tom, zda by jejich děti v případě potřeby omezily nebo ukončily zaměstnání, převažovaly záporné odpovědi (39 % spíše ne, 30 % rozhodně ne). To může dle výzkumného týmu znamenat jak přesvědčení, že to není třeba, tak nedůvěru dotázaných ve schopnost sebeobětování jejich dětí. Vzhledem k vyjadřované silné důvěře bude většinou asi platit první varianta. Zde pak může vzniknout riziko nenaplnění očekávání seniora, že se děti postarají a na straně dětí frustrace z neschopnosti náležitě se postarat 32 Sýkorová, Senioři v České republice

37 o svého seniora až zlost na nemohoucího rodiče a nebezpečí týrání, jak se o něm zmiňuje Tošnerová 33. Procházková 34 se zabývá mezigeneračními konflikty v souvislosti s péčí o nesoběstačného seniora v rodině. Konflikty se mohou vyskytovat jak ve vztahu mezi dospělým dítětem a seniorem (tedy původní rodině dítěte), tak v rodině dospělého dítěte. Plynout mohou z nutnosti přijetí nové role (pečovatel), vzájemně si konkurujících rolí (dítě, manžel/ka). Ze ztráty intimity, soběstačnosti, nezávislosti, ztráty kompetencí, nespokojenost s péčí na straně seniora (není respektována autonomie seniora, senior je vytlačen z možnosti rozhodovat). Z výzkumu Procházkové vyplynulo, že nejvíce harmonických rodin je ve skupině, kde domácnosti pečujícího a opečovávaného jsou odděleny, nejméně harmonické se ukázaly rodiny, které svěřily seniora do péče některé z pobytových forem péče. Péče o nesoběstačného člena rodiny přináší i mnoho pozitivního. Jde o posílení vazeb mezi pečujícím a opečovávaným, posílení rodinných vazeb, společné sdílení, sounáležitost a lásku, radost z úsměvu a spokojenosti blízké nesoběstačné nemocné osoby. Někteří pečovatelé svou roli pečujícího nepovažují za nic neobyčejného, považují svou péči za samozřejmou, normální roli, i když v mnoha směrech omezující. 5.4 Změna rolí v důsledku péče Jak píše Haškovcová 35, je těžké, například, pro děti přijmout změnu osobnosti rodiče z toho, který byl vždy schopen poradit, pomoci, byl léta autoritou, na toho, kdo je nesoběstačný, kdo není třeba schopen samostatného rozhodování, kdo potřebuje každodenní neustálou péči i ve zcela intimních potřebách. Taková péče je vyčerpávající, 33 Tošnerová, Špatné zacházení se seniory Procházková, Konsenzus a konflikt v rodinách Haškovcová, Fenomén stáří

38 nesoběstačný člověk potřebuje péči jako malé dítě, ale roztomilým dítětem není ani nevyroste a nestane se soběstačným na rozdíl od dítěte. Dědeček či babička se ostatním v okolí mohou jevit jako roztomilí, trochu zapomětliví, částečně popletení a lehce mnohomluvní. Zkuste však tyto projevy snášet denně po léta, přidejte k tomu námahu plynoucí z každodenní péče a fakt, že situace, pokud se v budoucnu změní, tak k horšímu a pochopíte vyčerpání a prožívanou úzkost těch starajících se. 36 Výše uvedená skutečnost, že situace nebude lepší, ale horší, to, že vývoj situace je nevyzpytatelný, vše se může změnit během okamžiku, nic se nedá odkládat, časté pocity bezmocnosti, nemožnost situaci změnit, nejistota, zda to, co dělám, dělám dobře, nedostatek odpočinku to vše se na pečujících podepisuje. O emocionálním dopadu péče mluví Tošnerová 37 jako o společném prvku pečujících. Zmiňuje smutek z toho, že ten, o koho pečujeme, ztrácí síly, mobilitu, mění se psychicky, a nikdy již nedosáhne svého původního životního potencionálu, o životním otřesu v rodině, pocitu izolace, frustraci. Stresu, nedostatku času, depresi, zmařených snech druhých. Ale též zmiňuje další společný prvek pečujících vnitřní sílu, o které většina pečujících neví, dokud nepečují o statečnosti pečovat nehledě na bolest. A mnozí si tuto svou sílu neuvědomí ani při péči samé, jsou do ní příliš ponořeni. Ale ani přijetí role nemohoucího, péči potřebujícího není snadné. Pocity selhání, nepotřebnosti, pocit ztráty důstojnosti nejsou ničím neobvyklým (Musí-li otec žádat dceru o pomoc při vykonávání potřeby a následné hygieně, je to těžké pro oba). 36 Haškovcová, Fenomén stáří. 1990, s Tošnerová, Pocity a potřeby pečujících

39 5.5 Institucionální péče z pohledu rodiny Péči seniorům neposkytuje jen rodina, ale i jiné státní či nestátní subjekty. Jak píše Barvíková (in Jeřábek 38 ), umístění rodinného příslušníka představuje pro některé rodiny určité stigma ( Co na to řekne okolí? ) a rodina hledá nějaké pro ni přijatelné zdůvodnění svého jednání ( Je to dle lékařů to nejlepší. ). Jindy jde o nezbytné řešení po zhoršení zdravotního stavu opečovávaného člena rodiny nebo pečujícího či nějaké nenadálé události v rodině, která znemožní další rodinnou péči. Rodina cítí v takovém případě na jedné straně úlevu (po vyčerpání z dosavadní péče), na straně druhé pocit viny a selhání, které jsou velmi zraňující a stresující. Po umístění do ústavu mají snahu se o seniora dále starat časté návštěvy, drobné úkony pomoci. Personál tyto činnosti mnohdy přehlíží nebo je bere jako zasahování do vlastní péče místo aby je podporoval a předcházel tak zhoršení stavu pacienta, daného přesunem do zařízení. Přechod starého člověka do ústavní péče pro něj znamená postižení ve všech oblastech života, naruší se jeho mezilidské vztahy, ztratí dosavadní zázemí vlastního domova, soukromí, změní se denní harmonogram, dojde ke snížení sebehodnocení, to vše se odrazí na zdravotním stavu. V povědomí lidí je institucionální péče poslední zastávkou, kde mě nic dobrého nečeká, pouhé čekání na smrt, odsud není již žádný návrat domů. K obdobným závěrům o hodnocení péče v institucích dospěla i Přidalová 39. Záleží na poskytovatelích, jakou pověst si vybudují, zda se budou považovat za konkurenci rodinné péči (jako profesionální pečovatelé něco lepšího ) či jako doplnění, alternativa rodinné péče se vzájemným respektem a úctou nebo pouhé odkladiště nepotřebných na nezbytně nutnou dobu. 38 Jeřábek, Rodinná péče o staré lidi Přidalová, Motivy péče o stárnoucí rodiče

40 Důvěru v pomoc institucionální péče zjišťoval výzkum jak u seniorů (Život ve stáří 2002), tak u lidí z mladší a střední generace (Rodina 2001). Porovnání ukazují následující tabulky: Odpovědi na otázku, jakou pomoc očekávají lidé pro zajištění svého života ve stáří Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Pomohou děti Pomohou příbuzní Pomohou sousedé či přátelé Pomůže obec Pomůže stát Rozhodně ne Pomůže charitativní či obdobná organizace Pramen: Život ve stáří 2002 Odpovědi na otázku, jakou pomoc lidé očekávají pro zajištění svého života ve stáří (lidé 18letí a starší a lidé ve věku 60 a více let v případě odlišného rozložení) Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Pomohou děti Pomohou příbuzní Pomohou sousedé či přátelé Pomůže obec Pomůže stát Pramen: Rodina 2002 Rozhodně ne Ze zpracovaných odpovědí je zřejmá převažující důvěra v pomoc rodiny a i přání právě v rodině nalézt podporu v případě její zvýšené potřeby. Schopnost poskytovat pomoc a podporu svým rodičům závisí mimo jiné na celkových poměrech v širší rodině (závazky k jiným členům rodiny) a na geografické blízkosti bydlení různých generací 40

41 jedné rodiny (vícegenerační soužití po dovršení dospělosti dětí a jejich osamostatnění není v naší republice obvyklé). Pro dokreslení dostupnosti jednotlivých typů dlouhodobé péče uvádím následující tabulku: Základní parametry pro jednotlivé typy dlouhodobé péče Typ péče Index dostupnosti pro populaci 65+ Nemocniční lůžka následné péče (LDN, oš. lůžka) 0,5 % Dlouhodobá lůžková péče 0,6 % Domácí zdravotní i sociální péče 7,6 % Péče v domovech pro seniory 3,4 % Sociální potřebnost (všechny varianty péče) 16 až 20 % předpoklad Zdroj:materiál MPSV, Diskusní materiál k východiskům dlouhodobé péče v České republice Dále se ve zmíněném materiálu uvádí také některá doporučení EU, jako např.: do roku 2020 zvýšení domácí zdravotní péče o 2,6 %, zvýšení dostupnosti pečovatelské služby o 4,5 %. Postojům rodiny k péči o seniora se věnoval i výzkum Vidovičové a Rabušice 40. I zde se rodiny přiklánějí k tomu, aby se o seniora postarala rodina: manžel/ka, děti. Jako krajní řešení (v případě nouze) instituce, stát. K institucionálnímu řešení se více přiklání muži a ateisté. Z výzkumu mimo jiné vyplynulo, že muži by preferovali v případě potřeby péči doma s pomocí dětí, příbuzných a v domově důchodců, ženy v domě některého z dětí. 40 Vidovičová, Rabušic, Senioři a sociální opatření

42 6 Problémy rodinných pečovatelů Problémům a zátěži plynoucí pro pečovatele z péče o seniora v rodině se věnuje Tošnerová 41. Mluví o problémech psychických (deprese, syndrom vyhoření), tělesné a finanční zátěži, zátěži plynoucí z okolního prostředí (úprava prostředí, změna bydlení seniora), sociální zátěži (izolace, únava), citové zátěži (odpovědnost, izolace, smutek ze změny osobnosti u milované osoby). 6.1 Psychická zátěž Úloha rodinného pečovatele přináší změnu, která ovlivňuje hned několik oblastí života pečujícího a případně i jeho rodiny. Změny mohou působit na osobní růst pečovatele, ale zároveň jsou zdrojem stresu, napětí i úzkosti. To vše je vyčerpávající tělesně i duševně. Výzkumem psychické zátěže rodinných pečujících se zabývala Jedlinská a kol. 42 Použila dotazníkové šetření zaměřené na prožívaný stres a podporu pečujících. Soubor tvořily z 80 % ženy. Všechny sledované subjektivní stresové faktory (např. pocit přetížení, časový stres, vysoká míra odpovědnosti a neovlivnitelnost situace, pocit malého kontaktu s lidmi, pocit nesvobody a bezmoci) byly přítomny téměř u všech respondentů průměrně jako spíše velké a velké. Z měření zátěže vyplynulo, že laičtí pečovatelé jsou vystaveni nadměrné psychické zátěži, dokonce u 30 % byl diagnostikován syndrom vyhoření. Jako nejrizikovější byla vyhodnocena délka péče, soužití ve společné domácnosti, tíže zdravotního stavu závislé osoby. Jako stresory byly vyhodnoceny především nadměrné napětí, nedostatek 41 Tošnerová, Pocity a potřeby pečujících 2001, Příručka pečovatele Jedlinská, Psychická zátěž laických rodinných pečujících 42

43 času, neznalost situace, psychické a fyzické přetížení, změna mezilidských vztahů a finanční situace. Z výzkumu dále ale vyplynulo, že i přes tyto všechny negativa je péče vnímána pečujícími kladně. Stav psychické pohody či spíše nepohody nastiňuje následující tabulka. Souhlas s výrokem V poslední době u sebe pozoruji: Kategorie ztráta pocitu, že mám věci pod kontrolou masivní nástup deprese a beznaděje velmi často Často Zřídka vůbec ne bez odpovědi 8,86 % 26,97 % 42,20 % 17,53 % 4,43 % 11,18 % 24,08 % 40,85 % 20,23 % 3,66 % pocit velké únavy 27,36 % 43,35 % 24,08 % 3,08 % 2,12 % ztráta schopnosti užít si volné chvíle 27,94 % 34,10 % 22,74 % 11,95 % 3,28 % ztráta schopnosti radovat se 11,75 % 29,29 % 36,03 % 19,85 % 3,08 % ztráta osobních životních perspektiv 22,16 % 31,41 % 26,78 % 15,03 % 4,62 % Zdroj: Michalík, J. Valenta, M. Průběžná zpráva 2009 výzkumu GAČR č. 406/09/0177 Kvalita života rodin pečujících o člena rodiny s těžkým zdravotním postižením, UP Olomouc, Ve výzkumu byly získány odpovědi 519 osob pečujících o člena rodiny ve III. a IV. stupni závislosti na péči z celé České republiky. Položka volný čas je velmi důležitá, neboť v souvislosti s dlouhodobou péčí je právě tato oblast velmi výrazně potlačena a osoby, které pečují o opravdu závislého na péči, např. člověka ve III. nebo IV. stupni závislosti téměř pojem volného času neznají. Časové náročnosti péče se věnuji níže. Je nepochybné, že pocit únavy a beznaděje z dlouhodobě náročné péče musí mít za následek i dopady na schopnost prožívat obyčejnou lidskou radost. Ať už z velkých či malých věcí. Je faktem, že u pečujících osob se někdy jedná i jen o schopnost radovat se z vývoje a pokroku osoby, o níž je pečováno apod. Ztráta životních i osobních 43

44 perspektiv získané údaje jsou velmi pesimistické, více jak 53 % odpovědělo na tuto otázku kladně. Vysoká psychická zátěž má pak za následek další problémy, kterým se věnuji níže. 6.2 Zdravotní problémy Zdravotní problémy pečujících osob jsou dány dlouhodobostí péče, psychickou a fyzickou námahou, přepínáním organismu pečující osoby. Z toho pramení často potíže pohybového aparátu a potřeba léčení a rehabilitace. A zde pak může být problém, protože pečující nemá možnost na léčení nastoupit a pokud není jiná možnost, nastává stresující otázka, kdo se po dobu nezbytné léčby bude starat místo něho? Náročnost psychická může přinášet též potíže psychické, dané stresem a psychickým vypětím při dlouhodobé péči (měsíce, léta). Pocity beznaděje, viny, bezmoci, úzkost a deprese. Pro potvrzení těchto údajů si opět můžeme nahlédnout do výzkumu J. Michalíka: můj zdravotní stav se zhoršil plných 45% respondentů tohoto výzkumu uvádí zhoršení zdravotního stavu. Toto číslo je opravdu velmi vysoké a potvrzuje známá, ale stále ne dosti zdůrazňovaná fakta o nesmírné náročnosti dlouhodobé péče a obrovských dopadech této péče na pečujícího jedince. 6.3 Osamělost Osamělost pečujícího je dána celodenní nutností péče, neodkladností. Nese s sebou nutnost přerušení dřívějších kontaktů s přáteli, opuštění zaměstnání, koníčků. Pečující jsou často měsíce bez kontaktu s ostatním prostředím tam venku, mnohdy opomíjeni i širší 44

45 rodinou. Jsou sociálně, společensky izolováni, nedostatečně oceněni společností a někdy i nejbližším okolím. Jsou osamělí i v konkrétní péči. Lze si sice zajistit pomoc ve formě pečovatelské služby, může docházet ošetřovatelská péče, ale jde jen o zlomek nutné péče, drtivá tíha leží na rodinném pečovateli. Ale jsou i pečovatelé, kteří jakoukoli pomoc odmítají, považují péči za nutnost, povinnost vůči rodiči, partnerovi, kterou musí zajistit sami bez pomoci druhých. Společenskou izolaci a snížení společenského života u pečujících osob potvrzuje i již zmiňovaný výzkum J. Michalíka respondenti v celých 55 % uvádějí, že dlouhodobá péče o člověka s postižením je vzdálila ostatní společnosti, znemožnila jim obvyklé a běžné kontakty, které prožívají jejich vrstevníci. 57 %, respondentů potvrdilo zhoršení společenských možností života rodiny. 6.4 Finanční problémy Pečující osoba je nucena omezit zaměstnání, ale ve většině případů je nucena se svého zaměstnání vzdát úplně. Práce na zkrácený úvazek či flexibilní pracovní doba, tedy způsoby zaměstnání, které by bylo možno využít při péči o méně závislou osobu, nejsou formy u nás příliš rozvinuté. Tak ztratí pečující pravidelný příjem a dostává se do finančních problémů. O situaci se zaměstnáním vypovídá i následující graf. 45

46 Zdroj: J. Michalík, Výzkum pracovních kompetencí osob pečujících o člena rodiny se zdravotním postižením na území hlavního města Prahy, 2008 Vyloučení z práce, ztráta kontinuity s profesí má vliv na sebehodnocení pečující osoby, ale toto rozhodnutí má následky i do budoucnosti, kdy již potřeba pečovat o člena rodiny pomine. Dlouhý výpadek z pracovního zařazení má za následek nezaměstnanost a nezaměstnatelnost, později se vše projeví ve výši důchodu pečující osoby. Pracovní kompetencí pečujících se zabývala 2. část výzkumu Michalíka. 43 Výzkum potvrdil ztrátu pracovních kompetencí (zahrnuje široký soubor znalostních a dovednostních parametrů, stejně jako subjektivní vztah respondenta k této kategorii) již v období do deseti let po zahájení péče. Nesoběstačná osoba je příjemcem příspěvek na péči a ten může dát pečujícímu rodinnému příslušníku. Ano, může a nemusí. Tento příspěvek je většinou použit na platby spojené s kvalifikovanou péčí (tedy toho zlomku péče svěřené profesním pečovatelům pečovatelské a odlehčovací služby). Pokud by i celý příspěvek na péči jeho příjemce předal rodinnému pečujícímu za jeho péči, nenahradí příspěvek svou výší plat z opuštěného zaměstnání a už vůbec není ochranou před 43 Michalík, Výzkum pracovních kompetencí osob pečujících o člena rodiny se zdravotním postižením na území hlavního města Prahy 46

3.3. Výdaje na dlouhodobou péči

3.3. Výdaje na dlouhodobou péči 3 3% 2 2% 1 1% % Výsledky zdravotnických účtů ČR 21 215 3.3. Výdaje na dlouhodobou péči Zdravotnické účty v minulosti zahrnovaly pouze výdaje na dlouhodobou zdravotní péči, která byla financována z veřejných

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová

Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice Kamila Svobodová Struktura prezentace Demografické stárnutí v ČR od počátku 90. let 20. století a jeho perspektivy do budoucna Důsledky

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Komunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služe

Komunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služe Komunitní péče Mgr. Martina Pluháčková Komunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služeb plánování

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

pečovatelská služba, 40 zákona 108/2006Sb. o sociálních službách Broučkova 5352, Zlín, tel.: ,

pečovatelská služba, 40 zákona 108/2006Sb. o sociálních službách Broučkova 5352, Zlín, tel.: , Veřejný závazek soubor zveřejněných informací o službě, které se poskytovatel zavazuje plnit více viz. Popis realizace poskytované služby a vnitřní metodiky sociální služby Charitní pečovatelská služba

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

Neformální péče v ČR východiska a možnosti řešení. Neformální péče v životě osob se zdravotním postižením

Neformální péče v ČR východiska a možnosti řešení. Neformální péče v životě osob se zdravotním postižením Neformální péče v ČR východiska a možnosti řešení Neformální péče v životě osob se zdravotním postižením Definice neformální péče V textu J. K. Chaloupkové 1) se uvádí: Neformální péče, tj. neplacená péče

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11 3. března 2012, Olomouc Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Příspěvek na péči (dále jen příspěvek ) se poskytuje

Více

PÉČE O SENIORA V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ ROLE RODINNÝCH A PROFESIONÁLNÍCH PEČOVATELŮ. PhDr. Kateřina Kubalčíková, Ph.D.

PÉČE O SENIORA V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ ROLE RODINNÝCH A PROFESIONÁLNÍCH PEČOVATELŮ. PhDr. Kateřina Kubalčíková, Ph.D. PÉČE O SENIORA V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ ROLE RODINNÝCH A PROFESIONÁLNÍCH PEČOVATELŮ PhDr. Kateřina Kubalčíková, Ph.D. DEMOGRAFICKÁ PROJEKCE ČESKÉ REPUBLIKY (střední hodnoty) rok Věková skupina (obě pohlaví)

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Geriatrický pacient Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje V rámci projektu Využití ICT ve výuce Březen 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Čím hřešíme

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Model sociální služby Osobní asistence

Model sociální služby Osobní asistence Model sociální služby Osobní asistence Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby 4. Optimální

Více

Model sociální služby Pečovatelská služba

Model sociální služby Pečovatelská služba Model sociální služby Pečovatelská služba Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby 4. Optimální

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

NEFORMÁLNÍ PÉČE EKONOMICKY NEVIDITELNÁ A PŘESTO POTŘEBNÁ. zpracovala: Bc. Iva Homolová květen 2016

NEFORMÁLNÍ PÉČE EKONOMICKY NEVIDITELNÁ A PŘESTO POTŘEBNÁ. zpracovala: Bc. Iva Homolová květen 2016 NEFORMÁLNÍ PÉČE EKONOMICKY NEVIDITELNÁ A PŘESTO POTŘEBNÁ zpracovala: Bc. Iva Homolová květen 2016 CO SE SKRÝVÁ POD NÁZVEM NEFORMÁLNÍ PÉČE Neformální péče je péče poskytována blízkými příbuznými, přáteli

Více

DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost. Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku

DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost. Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku ÚVOD K DLOUHODOBÉ PÉČI DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY VÝZKUMNÁ ČINNOST PŘÍPRAVA-KOMISE-SPOLUPRÁCE

Více

Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby

Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby Datum doručení (vyplní domov): Evidenční číslo (vyplní domov):. Zájemce o poskytování sociální služby:. příjmení jméno rodné příjmení 2. Narození:. den,

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Adresa Právní forma IČ Zřizovatel Geriatrické centrum Turkova čp. 785 Týniště nad Orlicí 517 21 /adresa Geriatrického centra je shodná s místem poskytování služeb / Příspěvková organizace

Více

SPOLUPRÁCE RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ SE ZDRAVOTNICKÝM PERSONÁLEM V PÉČI O SENIORY V DOMOVECH SENIORŮ

SPOLUPRÁCE RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ SE ZDRAVOTNICKÝM PERSONÁLEM V PÉČI O SENIORY V DOMOVECH SENIORŮ SPOLUPRÁCE RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ SE ZDRAVOTNICKÝM PERSONÁLEM V PÉČI O SENIORY V DOMOVECH SENIORŮ Iveta Sladká, Alena Machová X: 1 107, 2008 ISSN 1212 4117 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně

Více

Dlouhodobá péče 13. ledna 2015. Ing. Iva Merhautová,MBA

Dlouhodobá péče 13. ledna 2015. Ing. Iva Merhautová,MBA Dlouhodobá péče 13. ledna 2015 Ing. Iva Merhautová,MBA Meziresortní pracovní skupina Vznik meziresortní pracovní skupiny k řešení problematiky na zdravotně - sociálním pomezí Zástupci MPSV, MZ ČR, krajů

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí Soubor respondentů Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí senioři celkem lidi ženy muži celkem 300 214 86 % 100% 71% 29% V dotazování jsme vyhodnotili

Více

Vyhláška č. 505/2006 Sb.

Vyhláška č. 505/2006 Sb. Vyhláška č. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb., vyhlášky č.

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

ÚŘEDN[ HODINY Pondělí - Pátek 7.00-15.30 Nám. T. G. Masaryka 1,261 01 Příbram 1

ÚŘEDN[ HODINY Pondělí - Pátek 7.00-15.30 Nám. T. G. Masaryka 1,261 01 Příbram 1 ÚŘEDN[ HODINY Pondělí - Pátek 7.00-15.30 Nám. T. G. Masaryka 1,261 01 Příbram 1 KONTAKT Nám. T. G. Masaryka 1, 261 01 Příbram 1 tel./fax: 318635 050,777 942 520 e-mail: info@charita-pribram.cz ŘEDITELKA

Více

1 Úvod Azylové domy ( 57) Centra denních služeb ( 45) Denní stacionáře ( 46)... 3

1 Úvod Azylové domy ( 57) Centra denních služeb ( 45) Denní stacionáře ( 46)... 3 Obsah 1 Úvod... 3 1.1 Azylové domy ( 57)... 3 1.2 Centra denních služeb ( 45)... 3 1.3 Denní stacionáře ( 46)... 3 1.4 Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48)... 3 1.5 Domovy pro seniory ( 49)...

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková

mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková Ostrava 10. října 2014 Řešení nepříznivé situace starších žen Paní J. má 76 let, paní M. 81, obě bydlí samy

Více

PEČOVATELSKÁ SLUŽBA VARNSDORF. Sídlo: Lesní 2970, 407 47 Varnsdorf, Telefon: 412 371 466

PEČOVATELSKÁ SLUŽBA VARNSDORF. Sídlo: Lesní 2970, 407 47 Varnsdorf, Telefon: 412 371 466 PEČOVATELSKÁ SLUŽBA VARNSDORF Sídlo: Lesní 2970, 407 47 Varnsdorf, Telefon: 412 371 466 Zřizovatelem pečovatelské služby je Město Varnsdorf. Pečovatelská služba je poskytovaná v souladu se zákonem č. 108/2006

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Výroční zpráva 2017 projít životem důstojně a s oporou

Výroční zpráva 2017 projít životem důstojně a s oporou Výroční zpráva 2017 projít životem důstojně a s oporou OBSAH ČLENSKÁ ZÁKLADNA... 1 POSLÁNÍ A CÍLE ORGANIZACE... 2 BILANCE AKTIVIT ORGANIZACE V ROCE 2017... 3 PEČOVATELSKÁ SLUŽBA... 4 DOMÁCÍ HOSPICOVÁ PÉČE...

Více

Oblastní charita Strakonice

Oblastní charita Strakonice www.charita-strakonice.cz Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice (dále OCH) je samostatnou organizační jednotkou církve s vlastní právní subjektivitou. OCH je profesionálním registrovaným

Více

PODPORA A ROZVOJ NEFORMÁLNÍ PÉČE JAK NA TO

PODPORA A ROZVOJ NEFORMÁLNÍ PÉČE JAK NA TO PODPORA A ROZVOJ NEFORMÁLNÍ PÉČE JAK NA TO Jak podpořit pečující osoby v rámci Pardubického kraje Senát Parlamentu ČR 5. března 2019 Pardubický kraj ČR Pardubický kraj Obyvatelstvo 10 637 794 519 878 4,89%

Více

Nemocnice Na Pleši s.r.o. Nová Ves pod Pleší 110, PSČ PRÁVA PACIENTŮ

Nemocnice Na Pleši s.r.o. Nová Ves pod Pleší 110, PSČ PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA PACIENTŮ 1. Právo na svobodný informovaný souhlas a osobní svobodu: Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem. Pacient má právo svobodně se rozhodnout

Více

pečovatelská služba, 40 zákona 108/2006Sb. o sociálních službách Broučkova 5352, Zlín, tel.: ,

pečovatelská služba, 40 zákona 108/2006Sb. o sociálních službách Broučkova 5352, Zlín, tel.: , Veřejný závazek soubor zveřejněných informací o službě, které se poskytovatel zavazuje plnit více viz. Popis realizace poskytované služby a vnitřní metodiky sociální služby Charitní pečovatelská služba

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb.

Více

Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST

Více

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3.1. Teoretický úvod Obecně je možné sociální služby charakterizovat jako specializované činnosti zaměřené na pomoc lidem, kteří se dostali do nepříznivé

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

Péče o závislého člena rodiny

Péče o závislého člena rodiny Péče o závislého člena rodiny Projekt: Rozšíření služeb pro rodinu v centru Břežánek Aktivity projektu Rozšíření služeb pro rodinu v centru Břežánek jsou podpořeny z dotačního programu Rodina. Druhy a

Více

Model sociální služby Podpora samostatného bydlení

Model sociální služby Podpora samostatného bydlení Model sociální služby Podpora samostatného bydlení Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009. Zřizovatelem služby je Český červený kříž oblastní

Více

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí č. 505/2006 Sb. ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

N á v r h. Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči. Příloha Status klienta dlouhodobé péče

N á v r h. Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči. Příloha Status klienta dlouhodobé péče N á v r h Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči Příloha Status klienta dlouhodobé péče Vymezení dlouhodobé péče a jejích klientů Dlouhodobá péče je spektrem kombinovaných zdravotních

Více

Vyhláška č. 505/2006 Sb.

Vyhláška č. 505/2006 Sb. Vyhláška č. 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-505 Částka 164/2006 Platnost od 29.11.2006 Účinnost od 01.01.2007

Více

Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí

Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí HANA NERUŠILOVÁ hana.nerusilova@gmail.com Vedoucí diplomové práce: Prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc.

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST PRVNÍ

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST PRVNÍ 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu

Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu Mgr. Petr Wija, Ph.D. Institut důstojného stárnutí, Diakonie ČCE Možnosti zlepšení podpory pečujících o Zpracovat

Více

Vyhláška č. 505/2006 Sb.

Vyhláška č. 505/2006 Sb. Vyhláška č. 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006 505 Částka 164/2006 Platnost od 29.11.2006 Účinnost od 01.01.2007

Více

čj.: KUJCK 12481/2012 KHEJ/3 datum: vyřizuje: Bc. Kamila Křížová telefon:

čj.: KUJCK 12481/2012 KHEJ/3 datum: vyřizuje: Bc. Kamila Křížová telefon: O D B O R K A N C E L Á Ř H E J T M A N A čj.: KUJCK 12481/2012 KHEJ/3 datum: 28. 5. 2012 vyřizuje: Bc. Kamila Křížová telefon: 386 720 225 *KUJCP00SGOCC* KUJCP00SGOCC Odpověď na žádost o poskytnutí informace

Více

Výroční zpráva 2016 projít životem důstojně a s oporou

Výroční zpráva 2016 projít životem důstojně a s oporou Výroční zpráva 2016 projít životem důstojně a s oporou OBSAH 1. ČLENSKÁ ZÁKLADNA... 1 2. POSLÁNÍ A CÍLE ORGANIZACE... 2 3. PŮSOBENÍ... 3 4. BILANCE AKTIVIT ORGANIZACE V ROCE 2016... 4 5. PEČOVATELSKÁ SLUŽBA...

Více

Model sociální služby Chráněné bydlení

Model sociální služby Chráněné bydlení Model sociální služby Chráněné bydlení Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby 4. Optimální

Více

Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně

Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně Mgr. Šárka Hlisnikovská únor 2015, Ostrava Pár tezí a otázek na počátek S kým spoluprac

Více

Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2014

Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2014 Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2014 Sociální služby Lanškroun Pečovatelská služba NÁZEV ORGANIZACE: SÍDLO ORGANIZACE: Sociální služby Lanškroun pečovatelská služba Janáčkova 1003, 563 01

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Vila Vančurova o.p.s.

Vila Vančurova o.p.s. Vila Vančurova o.p.s. Kontaktní údaje Adresa: Vila Vančurova o.p.s. Vančurova 1217/5 746 01 Opava E mail Web: reditel@vilavancurova.cz socialni.pracovnice@vilavancurova.cz recepce@vilavancurova.cz http://www.vilavancurova.cz

Více

Příloha A Obsah a rozsah služby

Příloha A Obsah a rozsah služby Příloha A Obsah a rozsah služby Druh sociální služby Identifikátor sociální služby Forma poskytování služby Individuální okamžitá kapacita Skupinová okamžitá kapacita Počet lůžek Cílová skupina Místo poskytování

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Příloha 1A Obsah a rozsah služby

Příloha 1A Obsah a rozsah služby Příloha A Pověření Příloha 1A Obsah a rozsah služby Druh sociální služby Identifikátor sociální služby Forma poskytování služby Individuální okamžitá kapacita Skupinová okamžitá kapacita Počet lůžek Cílová

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Nejlepší praxe v podpoře pečujících a seniorů. Holiday Inn, Prague Congress Centre. 11. prosince 2018

Nejlepší praxe v podpoře pečujících a seniorů. Holiday Inn, Prague Congress Centre. 11. prosince 2018 Nejlepší praxe v podpoře pečujících a seniorů Holiday Inn, Prague Congress Centre 11. prosince 2018 Místo úvodu analýza současného stavu - Péče se promítá do celého života pečující osoby - Vysoká emocionální

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

Standard č. 1. Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby

Standard č. 1. Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby Standard č. 1 Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby Terénní odlehčovací služba, jejímž zřizovatelem je Církevní střední zdravotnická škola s.r.o., Grohova 112/16, 602 00 Brno, má písemně

Více

SOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK

SOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Sociální standard Veřejný závazek Místo realizace: Účel standardu: Cíl standardu: SOCIÁLNÍ STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Domov se zvláštním režimem Vejprty Krakonoš Jasně definovaná pravidla fungování

Více

Popis realizace služby. Pečovatelská služba Bánov Bánov 721

Popis realizace služby. Pečovatelská služba Bánov Bánov 721 Popis realizace služby Název poskytovatele Druh služby Forma služby Název zařízení a místo poskytování Oblastní charita Uherský Brod Pečovatelská služba terénní Pečovatelská služba Bánov 687 54 Bánov 721

Více

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory)

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb.

Více

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem)

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Druh služby: domov se zvláštním režimem dle 50 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita:

Více

Bc. Sabina Šmatová, DiS.

Bc. Sabina Šmatová, DiS. Bc. Sabina Šmatová, DiS. Příspěvek na péči Žádá se na úřadu práce dle trvalého místa bydliště Nezáleží na výši důchodu, posuzuje se zdravotní stav Lze využívat doma i v domově pro seniory, hospici atd

Více

Sebeposuzovací dotazník : stress a syndrom vyhoření včetně vyhodnocení dotazníku

Sebeposuzovací dotazník : stress a syndrom vyhoření včetně vyhodnocení dotazníku Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Sebeposuzovací dotazník : stress a syndrom vyhoření včetně vyhodnocení dotazníku vždy často někdy zřídka nikdy počet bodů 4 3 2 1 0 1. Obtížně se soustřeďuji 4 3

Více

PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková

PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková PALIATIVNÍ PÉČE A DOPROVÁZENÍ UMÍRAJÍCÍCH 8. BŘEZNA 2017 Mgr. Martina Jenčková Paliativní péče/medicína Z lat. pallium = plášť, obal Přeneseně poskytnutí ochrany nemocnému v nepříznivé situaci Útěšná vs.

Více

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími PhDr. Eva Křížová, Ph.D., Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu "Podpora rozvoje

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí. ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí. ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 387/2017 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních

Více

Pečovatelská služba města Horní Planá

Pečovatelská služba města Horní Planá Pečovatelská služba města Horní Planá Pečovatelská služba je poskytována na základě oprávnění dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších právních předpisů. Město Horní Planá

Více

OD ZÁVISLOSTI K SAMOSTATNOSTI

OD ZÁVISLOSTI K SAMOSTATNOSTI OD ZÁVISLOSTI K SAMOSTATNOSTI Zkušenosti z Poradenského centra SPMP ČR SAMOSTATNOST Samostatnost v dovednostech, sebeobsluha hygiena, oblékání, jídlo atd. limity potřebují vždy určitou míru podpory a péče

Více

Odbor sociálních služeb a sociální práce

Odbor sociálních služeb a sociální práce Stanovisko MPSV k otázce rozšíření registrace u sociální služby sociální rehabilitace o cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách Zákon o sociálních službách nehovoří nikde o tom,

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE SOCIÁLNÍ SLUŽBY V NEMOCNICI ŠUMPERK

INFORMACE PRO ZÁJEMCE SOCIÁLNÍ SLUŽBY V NEMOCNICI ŠUMPERK INFORMACE PRO ZÁJEMCE SOCIÁLNÍ SLUŽBY V NEMOCNICI ŠUMPERK K žádosti je nutné přiložit: 1. vyjádření lékaře o aktuálním zdravotním stavu žadatele, 2. kopie rozhodnutí o Příspěvku na péči, 3. kopie Listu

Více

Výroční zpráva pečovatelská služba.

Výroční zpráva pečovatelská služba. Obec Dětmarovice Dětmarovice čp. 27, 735 71 Dětmarovice e-mail: obec@detmarovice.cz, tel.: 596 540 140 ------------------------------------------------------------------------------------ pečovatelská

Více

Veřejný závazek Chráněné bydlení Vejprty

Veřejný závazek Chráněné bydlení Vejprty Veřejný závazek Veřejný závazek Chráněného bydlení Vejprty je základní charakteristikou této registrované sociální služby a určuje pravidla jejího fungování. Všichni zaměstnanci se řídí tímto Veřejným

Více

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI VYHLÁŠKA č. 505/2006 Sb. ze d 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustvení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí ství podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Sčítání lidu, domů a bytů představuje jedinečný zdroj dat o velikosti a struktuře domácností jak v podrobnějším územním detailu, tak v kombinaci s charakteristikami úrovně

Více

6. Zařízení sociálních služeb

6. Zařízení sociálních služeb 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,

Více