Elektronická komunikace s daovou správou. Bc. Erika Ondroušková

Transkript

1 Elektronická komunikace s daovou správou Bc. Erika Ondroušková Diplomová práce 2006

2

3

4 ABSTRAKT Diplomová práce Elektronická komunikace s daovou správou si klade za cíl analýzu stávající situace elektronického podpisu v oblasti práva s návazností na jeho praktickém využití v daové správ. Vzhledem k aktuálnosti a obecné neznalosti daného problému, vychází ad médií lánky, které tuto problematiku znan zkreslují a zamlžují. V této práci se tedy pokusím objektivn popsat problematiku elektronického podpisu, provést przkum využití elektronického podání daových piznání a na základ zjištných výsledk vyhodnotit souasnou elektronickou komunikaci s daovou správou. Klíová slova: elektronický podpis, kvalifikovaný certifikát, autority, elektronické podatelny, elektronické daové ízení, elektronické podání daových piznání. ABSTRACT The goal of the diploma paper The electronic communication with the tax office is to analyse the present situation of the digital signature in the sphere of law as well as the practical usage of the digital signature in the tax administration. A great number of confusing articles about this subject have been published in regard to the topicality and general ignorance of the problem. The aim of the diploma paper is to describe objectively the questions of the digital signature and carry out the survey of the usage of the electronic tax return submission. The current situation of the electronic communication with the tax office will be analysed on the basis of the results of the aforesaid investigation.abstrakt ve svtovém jazyce Keywords: digital signature, qualified certificate, authorities, electronic registry, elektronic tax procedure, elektronic tax return submission

5 estné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatn a použitou literaturu jsem citovala. Ve Zlín

6 OBSAH ÚVOD...8 I TEORETICKÁ ÁST VÝZNAM A PODSTATA ELEKTRONICKÉHO PODPISU PÍNOS U PÍJEMCE ELEKTRONICKY PODEPSANÉ ZPRÁVY ELEKTRONICKÉ PODEPISOVÁNÍ ZPRÁV OVOVÁNÍ PRAVOSTI PODPISU DIGITÁLNÍ PODPIS PEHLED PLATNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY V R ZÁKON. 227/2000 O ELEKTRONICKÉM PODPISU Vznik zákona o elektronickém podpisu PRO POTEBUJEME ELEKTRONICKÝ PODPIS VYMEZENÍ NKTERÝCH POJM PROSTEDEK PRO BEZPENÉ VYTVÁENÍ ELEKTRONICKÉHO PODPISU KVALIFIKOVANÝ CERTIFIKÁT POSKYTOVATELÉ CERTIFIKANÍCH SLUŽEB POVINNOSTI PODEPISUJÍCÍ OSOBY POVINNOSTI POSKYTOVATELE VYHLÁŠKA ÚADU PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJ INFRASTRUKTURA POSKYTOVÁNÍ CERTIFIKANÍCH SLUŽEB DISTRIBUCE KLÍ AUTORITY Certifikaní autorita Certifikát Další služby certifikaní autority D VRYHODNOST POSKYTOVATELE BEZPENOST VYUŽITÍ ELEKTRONICKÉHO PODPISU V KOMUNIKACI S VEEJNOU SPRÁVOU KOMUNIKACE S VEEJNOU SPRÁVOU...28 II 4.2 PIPRAVOVANÁ EŠENÍ Portál veejné správy Digitální komunity Systémy elektronické veejné správy...30 PRAKTICKÁ ÁST ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE S DAOVOU SPRÁVOU...32

7 5.1 ELEKTRONICKÉ PODATELNY POSTUP PI ELEKTRONICKÉM PODÁNÍ ELEKTRONICKÉ DAOVÉ ÍZENÍ ELEKTRONICKÉ PODÁNÍ BEZ ZARUENÉHO ELEKTRONICKÉHO PODPISU Podání prostednictvím sít Internet Podání prostednictvím diskety ELEKTRONICKÉ PODÁNÍ OPATENÉ ZARUENÝM ELEKTRONICKÝM PODPISEM Elektronické potvrzení o pijetí Zaslání daové písemnosti poplatníkovi PRAKTICKÁ REALIZACE BEZPENÉ KOMUNIKACE S DAOVOU SPRÁVOU ANALÝZA VYUŽITÍ ELEKTRONICKÉHO PODÁNÍ DAOVÝCH PIZNÁNÍ PRAKTICKÉ ZPRACOVÁNÍ DOTAZNÍK ZHODNOCENÍ VÝVOJE ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE S DAOVOU SPRÁVOU SHRNUTÍ A DOPORUENÍ DALŠÍ VÝVOJ...61 ZÁVR...62 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...63 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK...64 SEZNAM OBRÁZK...65 SEZNAM TABULEK...66 SEZNAM PÍLOH...67

8 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 8 ÚVOD V dnešní dob již neexistuje oblast našeho života, kde bychom se nesetkali s poítaem. V zamstnání, v obchod, u lékae, samozejm v bance, ale zcela urit na kterémkoli úad veejné i státní správy picházíme do styku s výpoetní a informaní technikou. Postupný pechod od papírových dokument k elektronickým probíhá všude ve svt a všude ve svt je tedy problém zrovnoprávnní elektronického zápisu s papírovým z hlediska zákona více než aktuální. Nkteré právní ády umožují výkladem svých norem nelpt na konkrétním nosii informací, ale speciáln v podmínkách kontinentálního právního systému, je teba technologické možnosti podložit právní úpravou. Klíovou roli v této problematice hraje práv podpis, resp. elektronický podpis. E-podpis se dá využít všude tam, kde je dnes nutné úední razítko i runí podpis obana nebo úedníka. Všechny dokumenty, které zatím známe v papírové podob, lze pevést na dokumenty elektronické a všechny podpisy je možné nahradit jejich elektronickou formou. Podepisovat i ovovat podpisy lze takto nesrovnateln rychleji a efektivnji. Je možné podepsat dokonce i to, co lze run opatit podpisem jen velmi tžko obsah diskety, fotografii, pístupy do databáze apod. Zakotvení elektronického podpisu a oekávaný následný rozvoj elektronické komunikace mže vnést zcela nové smry do výkonu veejné i státní správy, kdy lze reáln oekávat vytvoení možnosti styku obana a úadu prostednictvím elektronické pošty (z domu, zamstnání i tzv. internetových kiosk). Tímto zpsobem si tedy lze pedstavit zasílání da- ových piznání, odhlášení motorového vozidla nebo jiných úedních dokument..

9 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 9 I. TEORETICKÁ ÁST

10 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 10 1 VÝZNAM A PODSTATA ELEKTRONICKÉHO PODPISU Elektronický podpis je v dnešní dob nová, postupn se zavádjící technologie, jejímž cílem je vedle klasického podpisu postavit nástroj, který dostaten potvrzuje autorství dotyného lovka. Má tedy být v kybernetickém svt tím, ím je bžný podpis v normální život. Není to ovšem tak jednoduché, jak se na první pohled mže zdát. Název totiž do jisté míry vede k vytváení nkterých pedsudk a nepochopení, které mají základ v rozdílnosti obou svt [Jašek 3]. Elektronická pošta pro adu lidí zajišuje velmi významnou ást z celkového objemu denní komunikace. Zvykli jsme si elektronické pošt dvovat, ale mžeme si být stoprocentn jisti odesílatelem? Urit ne. Technicky je velmi snadné pepsat hlaviku u tak, aby adresát nepoznal, kdo je skuteným autorem zprávy. Pepíšeme v hlavice jméno a e- mailovou adresu odesílatele a sdlené informace jsou podvrženy jak snadné. Nasazením elektronického podpisu však máme k dispozici spolehlivé a velmi efektivní ešení [5]. 1.1 Pínos u píjemce elektronicky podepsané zprávy Identifikaci z pijaté zprávy musí jednoznan vyplývat, od koho pochází, tedy kdo je jejím autorem. Údaj o autorovi musí být dostaten vrohodný, pouhá hlavika u nestaí. Autora uruje identifikace, ovení skutené identity se nazývá autentikace. (V tomto pípad ob tyto vlastnosti hodn splývají). Píjemce chce mít krom toho jistotu i o obsahu zprávy. Byla zpráva od svého podepsání zmnna? Jedná se o vlastnost nazvanou integrita, která zaruuje neporušenost obsahu zprávy. Další významnou vlastností je nepopiratelnost. Autor nemže pozdji popít autorství zprávy, resp. souhlas s obsahem zprávy. Jedná se tedy o tém dokonalou analogii s podpisem vlastnoruním. Pokud tedy píjemce obdrží od nkoho elektronickou zprávu opatenou elektronickým podpisem, mže si být jistý jednak autorem zprávy, dále tím, že zpráva nebyla od svého elektronického podepsání pozmnna. Má také jistotu, že autor nemže v budoucnu popít autorství píslušné zprávy [5]. V kombinaci se šifrováním je možné docílit efektu, díky nmuž je možné provést ovení podpisu až po úspšném rozšifrování zprávy. Zpráva je tedy chránna ped vyzrazením jejího obsahu. Toto je jist výrazn dokonalejší podoba zalepené poštovní obálky [Jašek 3].

11 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 11 Obr. 1. Vlastnosti elektronicky podepsané zprávy. Pevzato z [ 11]. 1.2 Elektronické podepisování zpráv Vlastní podepsání elektronického dokumentu je celkem jednoduché, a to hlavn z toho dvodu, že za celý prbh zodpovídá specializovaný software, takže uživatel pouze zvolí dokument a vydá potebný píkaz. Základním pedpokladem pro to, abychom mohli svj elektronický podpis pipojit k dokumentm, jejichž platnost chceme jeho prostednictvím stvrdit, je pidlení dvou klí privátního a veejného, a certifikátu. Získat je mže každý zájemce u poskytovatele, jehož zákon nazývá certifikaní autoritou (tím je jasn eeno i to, že tato právnická osoba garantuje, proto je i autoritou, že klí skuten vydala a je tudíž platný). Privátní klí slouží samotnému uživateli, který jeho prostednictvím píslušný dokument podepíše a tím jej jednoznan identifikuje. Privátní klí je uren výhradn pro uživatele, jemuž byl vydán a je samozejm zabezpeen bžnými prostedky, jako je heslo. Ostatn vzhledem k tomu, že podpis prostednictvím privátního klíe je právn uznávanou formou stvrzení platnosti,mže mít zneužití pro uživatele velmi nepíjemné dsledky, a je proto v zájmu všech se o svj privátní klí starat.

12 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 12 Veejný klí, jak už název naznauje, je naopak uren široké veejnosti a slouží k ovování platnosti elektronického podpisu, resp. dvryhodnosti dokumentu elektronickým podpisem signovaného. Certifikát je datová zpráva, která pedává data nutná k ovení elektronického podpisu. Vystavují je práv certifikaní autority, tedy dvryhodné organizace k poskytování tchto služeb oprávnné. Certifikát pitom musí obsahovat celou adu položek, které dle novely zákona. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, pesn identifikují osobu, která certifikát využívá [5]. K pochopení, jak vlastní podepsání dokumentu funguje je poteba dále znát ješt dva pojmy - hash a asymetrickou šifru. Hash, neboli otisk dokumentu se vytváí prostednictvím hashovací funkce, jež z libovoln dlouhé zprávy (dokumentu) vytvoí její otisk. Pokud se ve zpráv následn zmní jediné písmeno, otisk se bude lišit. Z otisku pitom nejde urit pvodní text a v rozumném ase ani najít text, který by ml otisk shodný s pvodním textem [10]. Elektronické podepisování zprávy probíhá tak, že se pomocí jednocestné funkce (hash funkce) vytvoí tzv. otisk zprávy, který je zašifrován soukromým klíem a pidán k této zpráv. Píjemce dešifruje získaný zašifrovaný otisk veejným klíem (obsaženým v certifikátu) a zpt za pozici hash funkce vygeneruje ze zprávy nebo datového souboru nový otisk, piemž oba porovná. Pokud jsou totožné, je zejmé, že nedošlo k žádným úpravám zasílaných informací a odesílatel byl identifikován a oven [Jašek 3]. Asymetrická šifra je postavena na již zmínných dvou klíích - privátním a veejném, pi- emž, jak již bylo eeno, jeden slouží k šifrování a druhý k dešifrování.

13 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Ovování pravosti podpisu Ovování pravosti podpisu se dje obdobným zpsobem. Elektronický podpis je píslušným poítaovým programem oven v pípad, že kontrolní výpoty souhlasí pi jejich porovnání s pvodními hodnotami. Pokud k této kontrole nedojde, znamená to, že data byla modifikována (mohla být zmnna i odesílatelem zprávy). Elektronický podpis pozbývá v tomto pípad platnosti [Jašek 3]. 1.4 Digitální podpis V souvislosti s elektronickou autentizací se vedle termínu elektronický podpis objevuje i termín digitální podpis. Zákonit vyvstává otázka rozdílu mezi tmito oznaeními. Elektronický podpis je širším termínem, který zahrnuje vedle výše uvedeného také napíklad biometrické prokazování totožnosti ( otisk prstu, snímání oní rohovky..) nebo jiné prokázání totožnosti (napíklad ipová karta, nebo nco co dotyná osoba jednoznan vlastní). Digitální podpis je speciálním pípadem elektronického podpisu, kdy k ovení pvodu dokumentu dochází na základ šifrování [Jašek 3].

14 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 14 2 PEHLED PLATNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY V R eská republika se zaadila mezi první evropské zem, které legalizovaly moderní elektronickou formu zpracování dokument. Stalo se tak 1. íjna 2000, kdy nabyl úinnosti zákon. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Význam a dsledky tohoto zákona pesahují bžné legislativní úpravy. Schválením tohoto zákona byla uskutenna novela všech hlavních procesních norem: obanského soudního ádu, správní ádu, trestního ádu a zákona o správ daní a poplatk, v nichž byla zakotvena alternativní možnost elektronického podání opateného zarueným elektronickým podpisem. Rovnž byla provedena novela 40 obanského zákoníku upravujícího podepisování [12]. Zákon o elektronickém podpisu a o zmn nkterých dalších zákon je zcela samozejm zamen na právní aspekty problematiky mnohem více než na technické ešení. Vzhledem k pekotnému vývoji v technologii podpisových schémat by tak ml zstat zákon pevným bodem pro výchozí technické aplikace elektronického podpisu. Ty jsou naopak pedmtem provádcí Vyhlášky Úadu pro ochranu osobních údaj [13]. Provádcí vyhláška má za úkol doplovat zákon o elektronickém podpisu konkrétními požadavky kladenými jak na uživatele e- podpisu, tak na tzv. dvryhodné strany. Tyto dva akty spolu tvoí stavební kámen rozvoje elektronického podpisu, potažmo rozvoje elektronického obchodu v eské republice, komunikace s veejnou a daovou správou. 2.1 Zákon. 227/2000 o elektronickém podpisu Vznik zákona o elektronickém podpisu Zákon vznikl na základ iniciativy podnikatelské sféry (konkrétné Sdružení pro informaní spolenosti nebo SPIS) a poslanc Parlamentu R. Jeho autorem je skupina odborník v oblasti IT a práva vedená doc. Smejkalem a doc. Matesem. Zákon o elektronickém podpisu byl poskytnut k diskusi celé odborné veejnosti a po zapracování znaného množství pipomínek byl pedložen vlád jako poslanecká iniciativa místopedsed ty politických stran: I. Langera, S. Grosse, V. Mlynáe a C. Svobody. Vláda tento návrh odmítla a vrátila jej k pepracování tak, aby zákon odpovídal požadavkm smrnice EU 1999/93/EC [14]. V kvtnu 2000 schválila Poslanecká snmovna parlamentu tém jednohlasn poslanecký návrh zákona o elektronickém podpisu a zmn nkterých dalších záko-

15 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 15 n. Posléze s ním vyslovil souhlas senát a 10. ervence jej podepsal i prezident republiky. Dne 1. íjna 2000 vstoupil v platnost. 2.2 Pro potebujeme elektronický podpis Je tém nemožné jej zfalšovat. Je velice jednoduché ovit pravost tohoto podpisu a dojít tak k jednoznanému a správnému rozhodnutí, zda je podpis platný, i nikoliv. U klasického podpisu je nutný podpisový vzor a je vysoce reálná možnost pehlédnutí nkterých detailních rozdíl porovnávaných podpis. Vždy je zaruena neporušenost zprávy a my mžeme prohlásit, že obsah zprávy je stejný s obsahem v dob podpisu.tomuto íkáme ovování integrity zprávy. O elektronickém podpisu mžeme také prohlásit, že má vlastnost nepopiratelnosti. V praxi to znamená, že podepsaná osoba nemže podepsat prázdný papír, jehož obsah bude doplnn pozdji. Díky této vlastnosti podepsaná osoba nemže popít, že nebyla seznámena s obsahem dané zprávy a že ji tudíž neodeslala ona [Bosáková 1]. 2.3 Vymezení nkterých pojm Pro úely tohoto zákona se rozumí elektronickým podpisem údaje v elektronické podob, které jsou pipojené k datové zpráv nebo jsou s ní logicky spojené a které umožují ov- ení totožnosti podepsané osoby ve vztahu k datové zpráv, zarueným elektronickým podpisem, elektronický podpis, který spluje následující požadavky: Je jednoznan spojen s podepisující osobou. Umožuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zpráv. Byl vytvoen a pipojen k datové zpráv pomocí prostedk, které podepisující osoba mže udržet pod svou výhradní kontrolou. Je k datové zpráv, ke které se vztahuj, pipojen takovým zpsobem, že je možno zjistit jakoukoliv následnou zmnu dat, [12]. V 3 odst. 2 zákona o elektronickém podpisu se dále o zarueném elektronickém podpisu íká, že použití zarueného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifi-

16 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 16 kátu a vytvoeného pomocí prostedku pro bezpené vytváení podpisu umožuje ovit, že datovou zprávu podepsala osoba uvedená na tomto kvalifikovaném certifikátu [12]. Zaruený elektronický podpis podle 4, který zní: použití zarueného elektronického podpisu zaruuje, že dojde-li k porušení obsahu datové zprávy od okamžiku, kdy byla podepsána, toto porušení bude možno zjistit, umožuje ovení souladu pijaté datové zprávy s podepsanou datovou zprávou nebo-li originálem [12]. V dalším textu zákona není nijak upraveno používání ani další vlastnosti bžného elektronického podpisu. Praktické použití elektronického podpisu není tedy podloženo zákonem a je tedy nutné vztahy, založené na tomto elektronickém podpisu, upravit smluvn podle principu smluvní volnosti [12]. V pípad, že by neexistovala smluvní úprava vztah zúastnných stran, která by ešila spor založený na bžném elektronickém podpisu, mohl by být za uritých okolností v rámci dkazního ízení vyhodnocen elektronický popis jako zaruený elektronický podpis a spor by se ešil podle zákona o elektronickém podpisu. ZoEP podporuje bžný elektronický podpis jen minimáln. Zaruený elektronický podpis, který spluje požadavky 2 písm. b) ZoEP, byl vytvoen pomocí prostedk pro bezpené vytváení elektronického podpisu ( 2 písm. m) a je založený na kvalifikovaném certifikátu ( 2 písm. h) již dává obma stranám záruky dle zákona [12 ]. 2.4 Prostedek pro bezpené vytváení elektronického podpisu Zákon dále rozlišuje pojmy prostedek pro vytváení elektronických podpis a prostedek pro bezpeené vytváení elektronických podpis. 2 písm. k) ZoEP zní: prostedkem pro vytváení elektronických podpis se rozumí technické zaízení nebo programové vybavení, které se používá k vytváení elektronických podpis [12]. Prostedek pro bezpené vytvá- ení elektronických podpis je definován v 2 písm. m) takto: prostedkem pro bezpené vytváení elektronických podpis se rozumí prostedek pro vytváení elektronického podpisu, který spluje požadavky stanovené tímto zákonem [12]. Akreditovaní poskytovatelé a poskytovatele certifikaních služeb vydávající kvalifikované certifikáty jsou podle 3 odst. 2) a 6 písm. j) povinni používat bezpené systémy a nástroje elektronického podpisu, jejichž souástí jsou prostedky pro bezpené vytváení elektronických podpis. Prostedky pro ovování elektronického podpisu a prostedky pro bezpené ovování elektronického podpisu jsou též zákonem analogicky rozlišeny. ZoEP v 17 stanovuje požadavky na tyto bezpené prostedky. Používání bžných prostedk pro vytváení a ovo-

17 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 17 vání elektronického podpisu zákon nijak neupravuje. Zákon poskytuje oporu pro elektronický podpis takový, jaký je definován v 3 odst. 2), ili podpis vytvoený zmínnými prostedky pro bezpené vytváení elektronického podpisu. 2.5 Kvalifikovaný certifikát V ZoEP se dále rozlišují pojmy certifikát a kvalifikovaný certifikát. Podle 2 písm. g) ZoEP se certifikátem rozumí datová zpráva, která je vydána poskytovatelem certifikaních služeb, spojuje data pro ovování podpis s podepisující osobou a umožuje ovit její totožnost [12]. Certifikát tedy nemusí obsahovat informace o totožnosti osoby, musí ale obsahovat data identifikující podepisující osobu. Musí zde být též možnost, pomocí tchto dat, zjistit totožnost podepisující osoby. Totožnost osoby prokáže poskytovatel certifikaních služeb. Zákon neklade na bžný certifikát žádná další omezení. Bžný certifikát má tedy vi kvalifikovanému certifikátu podobnou váhu jako elektronický podpis a zaruený elektronický podpis [10]. V 6 odst. 7) ZoEP však stojí, že poskytovatel certifikaních služeb, který vydává kvalifikované certifikáty, musí neprodlen ukonit platnost certifikátu, pokud o to podepisující osoba požádá nebo v pípad, že byl certifikát vydán na základ nepravdivých nebo chybných údaj [12]. Kvalifikovaný certifikát je takový certifikát, který spluje požadavky 2 písm. h): certifikát, který má náležitosti stanovené tímto zákonem a byl vydán poskytovatelem certifikaních služeb, splujícím podmínky, stanovené tímto zákonem pro poskytovatele certifikaních služeb vydávající kvalifikované certifikáty [12]. Zákon stanoví náležitosti kvalifikovaného certifikátu v 12. Abychom mohli oznait certifikát za kvalifikovaný, musí být vydán poskytovatelem certifikaních služeb vydávající kvalifikované certifikáty, který spluje podmínky 6 ZoEP. 2.6 Poskytovatelé certifikaních služeb Zákon dále definuje a rozlišuje ti úrovn poskytování certifikaních služeb. Poskytovatelem certifikaních služeb je subjekt instituce, certifikaní autorita, který vydává certifikáty a vede jejich evidenci, pípadn poskytuje další služby spojené s elektronickými podpisy [12]. Ti kategorie certifikaních autorit:

18 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 18 Poskytovatel certifikaních služeb. Poskytovatel certifikaních služeb vydávající kvalifikované certifikáty. Akreditovaný poskytovatel certifikaních služeb. Pestože v praxi nemusí být ve zpsobu jejich fungování a tudíž ve spolehlivosti a dvryhodnosti jejich služeb žádný rozdíl, je teba upozornit na jejich právní uznatelnost vycházející z jejich postavení. Obyejná certifikaní autorita napíklad nemusí splovat žádné legislativní požadavky a její innost není nikým kontrolována. Poskytovatel certifikaních služeb vydávající kvalifikované certifikáty a Akreditovaný poskytovatel certifikaních služeb musí splovat písná ustanovení Zákona bezpenosti jejich provozu, náležitostí kvalifikovaného certifikátu apod. Nad dodržováním veškerých legislativních požadavk vykonává dozor Úad pro ochranu osobních údaj s pravomocí rozsáhlých sankcí v pípad jejich porušení. Na mnohem vyšší úrovni je v zákon definován institut poskytovatele certifikaních služeb vydávající kvalifikované certifikáty. Povinnosti poskytovatele certifikaních služeb vydávajícího kvalifikované certifikáty jsou pedmtem 6 ZoEP. 6 mimo jiné ukládá poskytovateli: Zajistit, aby kvalifikované certifikáty jím vydané odpovídaly ZoEP. Bezpen ovit totožnost osoby. Zjistit, zda data pro vytváení elektronických podpis odpovídají datumm pro ovování elektronických podpis, která obsahuje kvalifikovaný certifikát. Vedení a zpístupnní seznamu platných a zneplatnných certifikát. Používat bezpené nástroje elektronického podpisu schválené Úadem pro ochranu osobních údaj. Uchovávat veškeré informace a dokumentaci o vydaných kvalifikovaných certifikátech po dobu nejmén 10 let od data zneplatnní. Vést provozní dokumentaci o veškeré innost poskytovatele i s vydanými kvalifikovanými certifikáty. Kvalifikované certifikáty vydává poskytovatel certifikaních služeb podepisujícím osobám na základ smlouvy. Smlouva musí být písemná, jinak je neplatná [12] Na nejvyšší úrovni stojí instituce akreditovaného poskytovatele certifikaních služeb.

19 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 19 Dle 10 odst. 1) mže každý poskytovatel certifikaních služeb požádat Úad o udlení akreditace pro výkon innosti akreditovaného poskytovatele certifikaních služeb. Psobnost této normy je omezen 10 odst. 7): souástí rozhodnutí Úadu o akreditaci je ovení kvalifikovaného certifikátu poskytovatele certifikaních služeb Úadem [12]. Poskytovatel tedy musí vydávat kvalifikované certifikáty. V 10 odst. 5) a 6) se dále zužuje okruh možných kandidát na akreditovaného poskytovatele. Tím mže být pouze poskytovatel se sídlem na území eské republiky a zárove, krom inností uvedených v ZoEP, mže akreditovaný poskytovatel certifikaních služeb bez souhlasu Úadu psobit jen jako advokát, notá nebo znalec [12]. Obsah žádosti o akreditaci je stanoven v 10 odst. 2). Výhodou akreditace je možnost psobení v oblasti orgán veejné moci ( 11). Toto psobení se týká komunikace mezi samotnými orgány veejné moci a též mezi veejností a jednotlivými orgány veejné moci. Podle 9 odst. 2) ZoEP, vykonává Úad nad akreditovanými poskytovateli dozor, udluje a odnímá akreditace, ukládá jim opatení k náprav a pokuty za porušení povinností podle tohoto zákona, vede a uveejuje seznam akreditovaných poskytovatel, vyhodnocuje shodu nástroj elektronického podpisu s požadavky stanovenými tímto zákonem a provádcí vyhláškou a plní další povinnosti stanovené ZoEP. Za úelem výkonu dozoru je akreditovaný poskytovatel certifikaních služeb vydávající kvalifikované certifikáty povinen poveným zamstnancm Úadu umožnit v nezbytn nutném rozsahu vstup do obchodních a provozních prostor, na požádání pedložit veškerou dokumentaci, záznamy, doklady, písemnosti a jiné podklady související s jeho inností, umožnit jim v nezbytn nutné míe pístup do svého informaního systému a poskytnout informace a veškerou potebnou souinnost - 9 odst. 9) ZoEP. Tento odstavec se vztahuje pouze na akreditované poskytovatele certifikaních služeb. Je tedy otázkou, jakým zpsobem bude Úad provádt kontrolu certifikaních služeb vydávající kvalifikované certifikáty. Pokud akreditovaný poskytovatel hodlá ukonit svou innost, postupuje podle 13 ZoEP. Zákon mu v takovém pípad klade povinnost vynaložit veškeré možné úsilí na to, aby platné kvalifikované certifikáty byly pevzaty jiným akreditovaným poskytovatelem certifikaních služeb. Není-li akreditovaný poskytovatel schopen zajistit, aby platné kvalifikované certifikáty pevzal jiný akreditovaný poskytovatel certifikaních služeb, Úad pevezme evidenci vydaných kvalifikovaných certifikát a oznámí to doteným podepisujícím osobám [12]. Jak bylo uvedeno, Úad vykonává nad akreditovanými poskytovateli a poskytovateli certifikaních služeb vydávající kvalifikované certifikáty dozor. Zjistí-li, že akreditovaný po-

20 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 20 skytovatel certifikaních služeb nebo poskytovatel certifikaních služeb vydávající kvalifikované certifikáty porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, uloží mu, aby ve stanovené lht sjednal nápravu, a pípadn urí, jaká opatení k odstranní nedostatku je tento poskytovatel certifikaních služeb povinen pijmou - 14 odst. 1) ZoEP. V pípad závažnjšího porušení zákona je Úad oprávnn udlenou akreditaci odejmout a mže souasn ukonit platnost kvalifikovaných certifikát vydaných dotyným poskytovatelem. 2.7 Povinnosti podepisující osoby Zákon psobí též na podepisující osoby. Podepisující osoba je tedy podle 5 odst. 1) povinna: Zacházet s prostedky, jakož i s daty pro vytváení zarueného elektronického podpisu, s náležitou péi nepotebné odborné úrovni tak, aby nemohlo dojít k jejich neoprávnnému použití [12]. Uvdomit neprodlen poskytovatele certifikaních služeb, který jí vydal kvalifikovaný certifikát, o tom, že hrozí nebezpeí zneužití jejích dat pro vytváení zarueného elektronického podpisu [12]. Zde je vyjádena oznamovací povinnost ve vztahu k poskytovateli certifikaních služeb ohledn existence, by sebemenší možnosti hrozby nebezpeí, zneužití programového vybavení, jehož je k podpisu užito. Podávat pesné, pravdivé a úplné informace poskytovateli certifikaních služeb ve vztahu ke kvalifikovanému certifikátu [12]. 2.8 Povinnosti poskytovatele Zákon o elektronickém podpisu stanoví odpovdnost poskytovatele certifikaních služeb. Tato je stanovena v 7 odst. 1): za škodu zpsobenou porušením povinností stanovených tímto zákonem odpovídá poskytovatel certifikaních služeb vydávající kvalifikované certifikáty podle zvláštních právních pedpis [12] (též Obanského zákoníku).

21 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 21

22 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 22 3 VYHLÁŠKA ÚADU PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJ Zákon o elektronickém podpisu tvoí teoretický a dosti obecný rámec pro používání elektronického podpisu. Svou technickou nezatížeností si klade nároky být jakýmsi stálým bodem na poli dynamicky se mnících informaních technologií. V souladu se smrnicí Evropské unie, na jejíchž základech vznikl, zstává relativn abstraktní v definování práv a povinností zúastnných stran pi používání elektronického podpisu. Z tchto dvod není možné, bez zavedení dalších právních pedpis, pln využívat možnosti, které samotný zákon poskytuje. Zákon totiž pedpokládá existenci provádcích vyhlášek, které jednak upraví konkrétní postupy používání elektronického podpisu v oblasti orgán veejné moci a které stanoví konkrétní požadavky na nástroje a subjekty podle 6 a 17 ZoEP. Vyhláška má za úkol stanovit konkrétní technické parametry nástroj a postup pi realizaci norem ZoEP. Aby bylo možné realizovat elektronický podpis a certifikace na nadnárodní úrovni, je nutné, aby systémy ostatních stát používaly kompatibilní technologie. V tomto ohledu hledá a pejímá EU adu technických norem pro elektronický podpis, které tento požadavek splují. Na lenských státech pak je, aby tyto normy zalenily do svých právních systém. Proces specifikace a zaleování tchto norem do legislativy je vhledem k jejich dležitosti a složitosti velice nároná procedura a jako taková vyžaduje pomrn dost asu [13]. 3.1 Infrastruktura poskytování certifikaních služeb Klíovým mechanismem implementace soudobých IT aplikací provozovaných v otevených sdílených sítích a požadujících záruky za autentinost a bezpenost, tedy i aplikací založených na používaní elektronických podpis, je a zejm dlouho bude asymetrická kryptografie. Používání asymetrické kryptografie si vynucuje dostupnost pomocné infrastruktury pro dvryhodné zveejování veejných klí a identity jejich vlastník a pro správu související s takovou inností.

23 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Distribuce klí Šifrování a podepisování informací vedle svých výhod vyžaduje i dodržování uritých pravidel. Ani sebelepší šifrovací mechanismus totiž nepinese požadovaný bezpenostní efekt, nemá-li dvryhodnou distribuci, uložení a niená svých šifrovacích a dešifrovacích klí. Zajistit jejich bezpen uložení a niení není zpravidla velký problém a lze jej reáln ešit. Velkým problémem je ovšem distribuce. Tato je ešena dvma základními zpsoby: Distribuce zajištná certifikaní autoritou. Distribuce zajištná vzájemnou výmnou klí mezi uživateli. Toto ešení je ale vzhledem k užší vazb na lidský faktor nejvíce rizikové. 3.3 Autority Certifikaní autority patí mezi entity bezpenostních struktur, které souhrnn oznaujeme jako poskytovatele dvryhodných služeb. Tyto podporují ustanovení vztahu dvry mezi zúastnnými stranami poskytováním podprných služeb vydávají certifikáty, podporují kížové uznávání certifikát vydávaných rznými poskytovateli certifikaních služeb, generují asová razítka, udržují a vydávají seznamy neplatných certifikát, umožují on-line pístup do databáze certifikát, pijímají požadavky na zneplatnní Certifikaní autorita Distribuce veejných klí je optimáln ešena prostednictvím dvryhodné tetí strany, oznaované jako certifikaní autorita. Tuto autoritu lze pirovnat ke státnímu notái. Pod pojmem certifikát je možné si pedstavit jistý prkaz totožnosti platný pro celý elektronický svt. Je to doklad o tom, že totožnost držitele veejného klíe byla ovena. Certifikaní autorita je institucí, jejímž úkolem je ovovat a stvrzovat identitu držitel veejných klí a následn vydávat, evidovat a zveejovat, pípadn zneplatovat již vydané certifikáty. V souvislosti s certifikaními autoritami se objevuje pojem registraní autority. Jedná se o dvryhodné subjekty, které jsou zizovány pro provádní inností potebných pro innost certifikaní autority. Úkolem registraní autority je autorizovaný sbr a ovování informací o identit žadatel a certifikát a k urování informací, které je možné certifikaní autoritou vložit do vytváených certifikát. Registraní autorita je v daný okamžik podí-

24 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 24 zena jediné certifikaní autorit. Certifikaní autorita mže mít vytvoenu pro sbr údaj a informací sí registraních autorit [Jašek 3] Certifikát Certifikát spojuje jméno držitele páru soukromého a veejného klíe s tímto veejným klí- em a potvrzuje tak identitu osoby. Slovy zákona o elektronickém podpisu je certifikátem datová zpráva, která je vydána poskytovatelem certifikaních služeb, spojuje data pro ovování podpis s podepisující osobou a umožuje ovit její totožnost. Tuto ovenou identitu lze tedy používat nejen pi podepisování dokument, datových soubor, ale lze ji využít také pi pístupu k dvrným nebo placeným informacím. Výhodou certifikát a certifikaních autorit je to, že pokud dva uživatelé ví stejné certifikaní autorit, potom výmnou certifikát, která podepsala tato certifikaní autorita, si mohou vzájemn pedat a potvrdit své veejné klíe. Tyto klíe potom mohou bezpen používat k šifrování vymovaných dat a k ovování podpis na dokumentech. Proces užívání certifikátu vydaného certifikaní autoritou upravuje smlouva mezi uživatelem a certifikaní autoritou. Tato smlouva jasn stanovuje práva a povinnosti obou smluvních partner. Generování digitálních certifikát a následujícího používání je tedy placenou službou, která se musí ídit pesnými pravidly. Certifikaní autorita nemže nést odpovdnost za škody zpsobené užitím certifikátu, než za kterým byl vydán. Ve smluvním vztahu jsou rovnž definována pravidla pro zpsob uložení soukromého klíe, nebo práv toto uložení má na dvryhodnost certifikátu a bezpenost dat, chránných takovým certifikátem, zásadní vliv [Jašek 3] Další služby certifikaní autority innost certifikaní autority ovšem nespoívá jen ve vydávání certifikát, jejich evidenci, obhospodaování zneplatování tak, jak naizuje Zákon. Mezi služby, které mže certifikaní autorita poskytnout patí [Jašek 3]: asové razítko (Digital Time Stamp DTS) asová razítka nebo asové znaky ovují, ke kterému okamžiku elektronicky podepsaný dokument existoval. Toto ovení je nesmírn dležité nejen z hlediska urení takového

25 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 25 okamžiku, ale i z hlediska ovení, že dokument byl podepsán v dob platnosti certifikátu. Tento druhý aspekt nabývá na významu zejména pokud se taková skutenost ovuje po mnoha letech. asová razítka by mla být i souástí certifikát a údaj o jejich zneplatnní. Doruenky Doruenky mají za úkol potvrdit pijetí dokumentu píjemcem. (Jde o obdobu dopisu s doruenkou, nebo potvrzení z podatelny úadu o uinném podání). Vzhledem k tomu, že je certifikaní autorita nezávislý subjekt, mže být doruenka cenným dokladem pro ob strany smluvního vztahu a v kombinace s asovým razítkem vytvoit dokonalý dkazní ovující as podepsání a as doruení daného dokumentu. Archivaní služby Jejich úkolem je zajistit, aby archivované dokumenty bylo možné kdykoliv vyhledat a stvrdit jejich atributy zpsobem pijímaným jak soukromými osobami, tak úady státní správy. Z tohoto dvodu by nemlo jít jen o prostou archivaci dokument, ale o pevzetí elektronických dokument k archivaci, pi nmž by došlo k ovení pravosti elektronického podpisu klienta, neporušenosti dat a pipojení podpisu archivaní autority s asovým razítkem. Klient by následn, a to i o velmi dlouhé dob, mohl požádat archivaní autoritu o vystavení potvrzení o pravosti a neporušenosti dokumentu, platnosti podpisu nebo údaje k jakému okamžiku dokument existovat. Dále by archivaní autorita mohla vytvoit duplikát dokument v elektronické listinné podob. Veškeré výše uvedené služby mohou certifikaní autority bžn zajišovat už i nyní. Rozhodující pro jejich rozšíení do praxe, bude vývoj v oblasti legislativy a zájem klient o tyto služby. Toto bude samozejm podmínno nejen tím, že o této služb budou vdt, ale také jejich cenou [Jašek 3].

26 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky D vryhodnost poskytovatele Velice dležitým aspektem dvryhodnosti poskytovaných služeb je ovení dvryhodnosti poskytovatele. V 5 odst. 1) Vyhlášky se o datech pro vytváení kvalifikovaného elektronického podpisu poskytovatele íká, že data pro vytváení elektronického podpisu, k nimž byl vydán kvalifikovaný certifikát poskytovatele a která jsou obsažená v kvalifikovaných certifikátech poskytovatele, je poskytovatel povinen používat výhradn pro podepisování vydávaných kvalifikovaných certifikát a seznamu zneplatnných kvalifikovaných certifikát [13]. Pro kvalifikované certifikáty poskytovatele stanoví Vyhláška, že pi zveejování svých kvalifikovaných certifikát osobám spoléhajícím na certifikát je poskytovatel povinn zajistit, že jsou dostupné nejmén dvma na sob nezávislými zpsoby [13]. Dvodem pro požadavek na zveejnní dvma nezávislými zpsoby je možnost ovení jejich správnosti (autenticity). Pedpokládá se, a praxe taková je, že držitel od poskytovatele po podpisu smlouvy o vydání kvalifikovaného certifikátu obdrží zárove jeho kvalifikovaný certifikát. Z uvedených skuteností vyplývá, že osoba spoléhající na certifikát opírá svou dvru v nj o kvalifikovaný certifikát poskytovatele. Tomuto certifikátu tedy musí dvovat. Zo- EP ani Vyhláška neupravují ovování kvalifikovaných certifikát poskytovatel. Ze ZoEP však vyplývá, že dvra ve kvalifikované certifikáty akreditovaných poskytovatel se opírá o dvru v Úad, který akreditaci udlil [www 10]. Je docela pravdpodobné, že poskytovatelé certifikaních služeb budou, s cílem zvýšit svou konkurenceschopnost, uzavírat smlouvy o ovování kvalifikovaných certifikát, aniž by byli k tomu nuceni. 3.5 Bezpenost Vyhláška v 18 odst. 4) upravuje chování poskytovatele v situaci, kdy dojde k vyzrazení dat pro vytváení elektronického podpisu poskytovatel. Vyzrazení dat pro vytváení elektronického podpisu poskytovatele je závažným bezpenostním incidentem, pi nmž hrozí zneužití vyzrazených dat. Z tohoto dvodu je v takovém pípad nezbytné, aby poskytovatel informaci o vyzrazení zveejnil a zárove zneplatnil kvalifikované certifikáty, které mohou být vyzrazením ovlivnny. Jak ZoEP, tak Vyhláška kladou požadavky na osoby vykonávající certifikaní nebo související služby. Osoby vykonávající tyto innosti musí být odborn zpsobilé a poskytovatel jim musí zajišovat prbžná školení [13]. Odpovídající odbornost osob, které certifikaní

27 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 27 služby zajišují, je pedpokladem jejich náležitého fungování. Odbornost je nezbytné prbžn zvyšovat formou školení. Bezpenostní vdomí je uvdomní si všech aspekt bezpenosti pi poskytování certifikaních služeb a uzpsobení vlastního chování tak, aby byla stanovená úrove bezpenosti dodržována. Jedná se o innosti, na které jsou z hlediska náležitého fungování certifikaních služeb kladeny zvýšené nároky a u kterých selhání osoby pi jejich výkonu má vliv na informaní bezpenost. Úastníci elektronické komunikace s využitím elektronického podpisu musí mít záruku, že tyto innosti vykonávají osoby, které jsou dvryhodné. Absence záznamu v rejstíku trest je jedním z výraz dvryhodnosti.

28 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 28 4 VYUŽITÍ ELEKTRONICKÉHO PODPISU V KOMUNIKACI S VEEJNOU SPRÁVOU Existence zákona, který obsahuje základní právní podmínky pro vytváení a používání elektronického podpisu v eské republice, umožnila souasn i pípravu nkterých základních pedpis pro aplikaci tohoto zákona v oblasti veejné správy. Proto bylo v návaznosti na zákon o elektronickém podpisu pijato naízení vlády. 304/2001 Sb., kterým se provádí zákon 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o zmn nkterých dalších zákon. Jeho obsahem je právní úprava základních organizan technických opatení orgán veejné moci vetn územních samosprávných celk provádjících výkon státní správy v rámci penesené psobnosti. Tmito opateními bude zabezpeena povinnost tchto orgán pijmout podání uinné v elektronické podob a podepsané elektronicky, bude-li toto právo orgánm veejné moci stanoveno zvláštním pedpisem. Pro orgány ve- ejné moci toto naízení souasn stanoví povinnost zídit pro píjem a odesílání datových zpráv pracovišt splující požadavky na technické a programové vybavení podle standardu vydaných Úadem pro veejné informaní systémy a umožující používání zarueného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikaních služeb. 4.1 Komunikace s veejnou správou Chodit na úady a vyplovat rzné formuláe, zpsobuje vtšin znané problémy. Tém neešitelným problémem jsou pro zaneprázdnného obana úední hodiny. Dá se návštva úad tedy vyešit zpsobem odpovídajícím souasným životním trendm? Nepotrvá to tak dlouho a spojení s úady bude daleko jednodušší. Komunikovat s úedníky budeme moci, aniž bychom pitom opustili svj byt anebo kancelá. Dálkový, nebo-li elektronický pístup k informacím prostednictvím poítae a Internetu v jednodušší podob už ale nyní funguje. To znamená, že s vtšinou úad, zejména samosprávy, je možné komunikovat v takové té jednoduché podob dotaz odpov. Lze oekávat, že se to velmi brzo za- ne vyvíjet k dalším kvalitativním stupm, nebo se buduje tzv. intranet veejné správy, což je speciální komunikaní sí pro datové penosy, která bude mít veškeré prvky moderního zabezpeení. Ta vytvoí, spolu s již existujícím elektronickým podpisem, jakési technické zázemí pro to, aby bylo možné komunikovat s úadem už nejenom tou formou dotaz odpov, ale skuten elektronicky získávat urité úední výkony, to znamená rzná

29 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 29 potvrzení, rozhodnutí atd. Tímto tedy odpadne osobní cesta na úad a také jednání s úedníky a nakonec i ono dodržování úedních hodin. Dokumenty takto získané budou mít ovšem stejnou právní platnost jako pi návštv osobní. K tomuto ovšem bude poteba ješt upravit nkteré legislativní normy, které zatím s touto možností nepoítají. Pjde o zrovnoprávnní pedávání dokument elektronickou formou s tou dosud existující a známou papírovou formou. Legislativa by také mla zajistit to podstatné pro každého obana, a to vylouit pochybnosti o tom, jestli správní úkon byl uinn opravdu tím, kdo je k nmu oprávnn, a byl uinn správn. Stejn tak jako elektronická komunikace oban úad bude v budoucnu fungovat i elektronické spojení úad úad. Práv elektronická komunikace mezi úady navzájem velmi zrychlí a také podstatn zkvalitní adu správních úkon. Jednoduše eeno, už nebude poteba navštvovat jeden úad za druhým, ale v podstat z jednoho místa, z jednoho úadu bude možné teoreticky vyídit celou agendu píslušného správního úkonu. 4.2 Pipravovaná ešení Veejná správa se musí tedy pipravit na novou generaci oban, která bude schopna z asových dvod komunikovat pouze elektronicky. Pinese to samozejm pozitiva i do úadu: ubude vyzvánjících telefon, penášení papír atd. To zvýší operativnost a výkonnost úedník a v neposlední ad sníží náklady. Microsoft v této souvislosti nabízí ti typy technologie e-governmentu (elektronizace veejné správy), a to portál veejné správy, digitální komunity a systémy elektronické veejné správy [5] Portál veejné správy Jedná se o pístupové místo oban k veejné správ, a to elektronickou cestou. Cílem tohoto projektu je vytvoení virtuálního úadu na bázi elektronické správy, tzv. e- government. Prostednictvím portálu budou z jednoho referenního bodu pístupny vrohodné a aktuální informace z veejné správy R. Uživatelé tak budou moci s úady komunikovat rychle a efektivn. Ml by nám umožnit získat co nejvíce informací o tom, co se kde, jak a za kolik vyizuje. Znamená to, že by oban ml nalézt informace o jednotlivých institucích veejné správy a o postupech pi vyizování konkrétních úedních záležitostí. Zde by mohl také nalézt píslušné formuláe a pípadn si je i elektronicky s úady vym-

30 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 30 nit. Pi píležitosti využívání portálu se mohou obané zúastnit i rzných przkum ve- ejného mínní, zapojit se do politických diskusí Digitální komunity Jednotlivcm jsou nejblíže místní, komunální složky veejné správy. Obecní úady picházejí do styku s vtšinou klíových událostí v život lidí registrují nové obánky, vykonávají satky atd.. Tento základní vztah mezi obanem a obecním úadem se v informaní epoše nezmní. Informaní technologie mohou však tento vztah zkvalitnit, propojit místní instituce dohromady a vytvoit digitální komunity, propojit státní správu, obany, podniky, školy a kulturní instituce Systémy elektronické veejné správy Tyto systémy pomohou státu propojit portál veejné správy, místní digitální komunity a široké spektrum služeb a funkcí veejné správy do jednotného celku. Existence Internetu mní celou spolenost, a tím také veejnou správu, která se stává postupn elektronickou veejnou správou. Internet je dostupný stále vtšímu potu oban, kteí vyžadují pohodlnjší elektronický pístup k veejným službám. Na druhou stranu si úady uvdomují, že díky využívání Internetu mohou významn zkvalitnit své služby a snížit náklady.

31 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 31 II. PRAKTICKÁ ÁST

32 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 32 5 ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE S DAOVOU SPRÁVOU Prostedí Internetu a jeho dostupnost stále širšímu okruhu oban a organizací vytváí píznivé podmínky pro využití elektronické komunikace v bžném život každého z nás. Existence Internetu mní celou spolenost, a tím také státní správu, která se stává elektronickou státní správou (e-government). Internet je dostupný stále vtšímu potu oban, kteí vyžadují pohodlnjší elektronický pístup k veejným službám. Na druhou stranu si úady uvdomují, že díky využívání Internetu mohou významn zkvalitnit své služby a snížit náklady. Jde o pínos zejména v zavádní elektronické komunikace mezi obanem - daovým poplatníkem, resp. plátcem (daovým subjekt), a daovou správou Ministerstva financí eské republiky. Co konkrétn e-government v oblasti daní pro obana i organizaci znamená? Strun e- eno, jde o to plnohodnotn nahradit výmnu listinných dokument, spojenou s jejich fyzickým peposíláním mezi obanem a finanním úadem, uritým elektronickým mechanizmem, a to prostednictvím veejné datové sít Internet. Aby náhrada byla skuten plnohodnotná, musí mít tento mechanizmus adu vlastností, jako nap. jsou: Elektronický dokument obsahuje úplnou informaci, má pesn definovanou strukturu a význam jednotlivých datových položek. Údaje o struktue a významu položek elektronických daových podání jsou v plném rozsahu veejné, takže další firmy vytváející nap. software pro podporu úetnictví mohou jejich automatizovanou tvorbu zahrnout do svých produkt. Elektronický dokument je dvryhodný, tj. bu podepsaný zarueným elektronickým podpisem podle ZoEP nebo jinak kryptograficky ochránn proti neautorizovanému vytvoení i zmn. Pi transportu pes prostedí internetu je dvrnost dokumentu (tj. zabezpeení proti petení) ochránna šifrováním. Zaslání dokumentu jednou stranou musí být druhou stranou elektronicky potvrzeno, a toto potvrzení musí být v potebné míe nezpochybnitelné a musí být uloženo pro pípadné pozdjší ízení.

33 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 33 Na stran obana i organizace by práce s daovým elektronickým dokumentem nemla vyžadovat žádné speciální investice nad rámec bžného vybavení, jež je pro pipojení k internetu nutné (poíta, pipojení k síti, internetový prohlíže). Možnost podání písemností pro daovou správu v elektronické podob je zpracováno v souladu s platnou legislativou zejména se zákonem. 337/1992 Sb., o správ daní a poplatk, ve znní pozdjších pedpis, zákonem. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znní pozdjších pedpis a metodickým pokynem D-252. Dne 1. ervence 2002 vstoupila v platnost novela zákona. 337/1992 Sb., o správ daní a poplatk, která mimo jiné upravuje elektronickou formu komunikace mezi daovými subjekty a jejich správci dan. Tímto skonilo faktické právní vakuum, které (mimo mnoha jiných faktor) dosud bránilo plnému využití možností, které elektronický podpis nabízí. Novela má tu moc zjednodušit a zrychlit agendu, která souvisí s podáním daových piznání všech možných typ. Snahou zákonodárc pitom bylo aplikovat elektronický podpis na celou oblast správy daní. Ministerstvo financí v souladu s platnou legislativou pipravilo pro daové subjekty možnost podávat daové piznání a další písemnosti v elektronické podob. Podání lze uskutenit jako podání s datovou zprávou opatenou zarueným elektronickým podpisem nebo jako podání s datovou zprávou neopatenou zarueným elektronickým podpisem. Daová správa Ministerstva financí eské republiky uvedla již zaátkem roku 1993 do provozu Automatizovaný Daový Informaní Systém (dále jen ADIS ), který je od po- átku koncipován jako ucelená poítaová podpora celého spektra inností spojených se správou daní podle píslušné legislativy. Je proto logické umožnit obanm a organizacím využít potenciál výpoetní techniky pro pímou elektronickou komunikaci s finanním úadem, usnadnit jim mnohdy znan obtížné runí vyplování daových piznání a v neposlední ad uvolnit kapacitu pracovník daové správy smrem od runího poizování dat z listinných dokument k automatizovanému daovému ízení s použitím zkontrolovaných autorizovaných elektronický dat. Správa konkrétní dan pro uritého obana i organizaci je podle zákona o správ daní a poplatk vždy místn píslušná ke konkrétnímu finannímu úadu (FÚ), resp. konkrétnímu správci dan, který dan spravuje s podporou automatizovaného systému ADIS. Pi klasické listinné komunikaci je oban v kontaktu s tímto lokálním správcem dan a pouze ve

34 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 34 speciálních pípadech (nap. odvolání) vstupuje do hry vyšší orgán, finanní editelství (F) nebo Ústední finanní a daové editelství (ÚFD). Autorizace listinných podání se dje formou klasického podpisu, který však za nepítomnosti subjektu nelze ovit, protože daová správa neeviduje podpisové vzory. 5.1 Elektronické podatelny Nástrojem elektronické komunikace mezi obanem a úady jsou podle naízení vlády elektronické podatelny. Elektronická podatelna je zpravidla založena na komunikaci prostednictvím elektronické pošty nebo prostednictvím webových technologií. Z pohledu obana se mže zdát ová komunikace jednodušší a pirozenjší, asto ovšem pináší problémy. Obtížn se zde kontroluje, zda oban dokument vyplnil a jestli jej správn elektronicky podepsal. V pípad elektronické komunikace, tj. podávání daových piznání subjektem prostednictví internetu, je situace v ad podstatných aspekt odlišná. První odlišností je, že subjekt nekomunikuje se svým lokálním FÚ, ale s technickým zaízením na ÚFD, které zákon o správ daní a poplatk oznauje jako tzv. spolené technické zaízení správc dan. 5.2 Postup pi elektronickém podání Technické zaízení na ÚFD automatizovan poskytuje následující služby: 1. Dává k dispozici specializovanou aplikaci pro elektronická podání (dále jen EPO), kterou si subjekt spustí ve svém internetovém prohlížei. 2. Umožní vyplnit nebo pevezme a zkontroluje daové podání zaslané subjektem. Veškeré zpracování probíhá na PC poplatníka bez odesílání jakýchkoli citlivých údaj. Kontroly daových piznání berou v úvahu nejen požadavky píslušného tiskopisu, ale i algoritmus všech kontrol, které na skuteném piznání provádí správce dan (vetn kontrol na íselníky, jako nap. seznam katastrálních území, platné sazby atd.). Zkontrolované podání má subjekt možnost odeslat on-line na spolené technické zaízení správc dan. 3. Pi píjmu podání je zkontrolován zaruený elektronický podpis, provedou se kontroly správnosti struktury písemností a podání je uloženo do centrálního bezpeného úložišt. V rámci trvajícího spojení s prohlížeem daového subjektu mu technické