Masarykova univerzita v Brně Fakulta sociálních studií

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Masarykova univerzita v Brně Fakulta sociálních studií"

Transkript

1 Masarykova univerzita v Brně Fakulta sociálních studií Katedra sociální politiky a sociální práce Přínos projektu Agentura podporovaného zaměstnávání optikou klientů se zdravotním postižením Mgr. Šárka Mikulková Magisterská diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. Brno 2007

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem z uvedených zdrojů. diplomovou práci vypracovala samostatně a čerpala pouze V Brně Mgr. Šárka Mikuková 2

3 Poděkování Děkuji Prof. PhDr. Tomáši Sirovátkovi, CSc. za jeho vstřícný přístup a mnoho podnětů, jichž se mi od něj dostalo. Děkuji kolegům a klientům Agentury podporovaného zaměstnávání za cenné impulsy, informace a ochotu při získávání dat potřebných pro vznik této práce. 3

4 Obsah Úvod... 6 Teoretická část Osoby se zdravotním postižením a jejich postavení na trhu práce Osoby se zdravotním postižením - vymezení Postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce Situace na trhu práce zaměstnanost a nezaměstnanost OZP Bariéry při zaměstnávání OZP Podpora zaměstnávání OZP Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti využívané pro skupinu OZP Výhody a příspěvky pro zaměstnavatele Podporované zaměstnávání Agentura podporovaného zaměstnávání o. s. Liga za práva vozíčkářů Realizace služeb Personální zajištění Uživatelé služeb Průběh poskytování služby Dokumentace služeb Potenciální zaměstnavatelé Cíle Agentury podporovaného zaměstnávání a hodnocení účinků...26 Praktická část Výzkumné šetření Metodický postup Kvalitativní výzkum Technika Výzkumné otázky Operacionalizace Schéma rozhovoru Výběr případů Historie získávání dat a jejich analýza Interpretace výsledků Důvody a motivy pro spolupráci Výchozí situace Motivace Cíle spolupráce Průběh spolupráce Využití služeb Vztah s pracovními konzultanty Chybějící služby Očekávání a dosažení cílů

5 7.3.1 Získání zaměstnání Udržení zaměstnání Sociální začlenění Závěrečné shrnutí...52 Přílohy...55 Rejstřík...61 Anotace...62 Annotation...63 Stať...64 Seznam literatury

6 Úvod Nezaměstnanost osob se zdravotním postižením je jednou z nejproblematičtějších oblastí politiky zaměstnanosti a trhu práce. Vysoká míra jejich ekonomické neaktivity a nezaměstnanosti ukazuje na marginalizaci těchto osob na pracovním trhu. V porovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti je jejich počet téměř trojnásobný (Zámečníková, 2004). Řešení marginalizace osob se zdravotním postižením spočívá v jejich začlenění do základních integračních rovin společnosti, tedy i na trh práce. Právo na zaměstnání je základním právem všech lidí. Jakýkoliv handicap, vrozený nebo způsobený pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo úrazem, který se stal mimo zaměstnání, nemůže člověka zbavit tohoto práva či ho jakýmkoliv způsobem zpochybnit. Handicap není nedostatek nýbrž nepřítomnost vyrovnávacích schopností k úplné způsobilosti člověka. Právě na vyrovnávání schopností k úplné způsobilosti člověka s postižením v oblasti zaměstnanosti a zaměstnavatelnosti přispívá služba podporovaného zaměstnávání. Podporované zaměstnávání je časově omezená služba určená lidem, kteří hledají placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. Jejich schopnosti získat a zachovat si zaměstnání jsou přitom z různých důvodů omezeny do té míry, že potřebují individuální dlouhodobou a průběžně poskytovanou podporu poskytovanou před i po nástupu do práce (Vitáková, 2005). Podporované zaměstnávání se v České republice osvědčilo jako účinný nástroj podpory pracovního uplatnění pro skupiny ve zvýšené míře ohrožené nezaměstnaností, tedy i skupinu osob se zdravotním postižením. Cílem této práce je zhodnotit přínos jednoho z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti podporovaného zaměstnávání z hlediska významu, který této službě připisují klienti se zdravotním postižením. Služby podporovaného zaměstnávání se během posledních 2 let začaly rozvíjet také v brněnském regionu. Znepokojivý stav nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením na lokálním trhu práce, zkušenosti s prací s touto cílovou skupinou a samotný zájem ze strany klientů o podporu a pomoc při získání zaměstnání, vedli pracovníky občanského sdružení Liga za práva vozíčkářů k realizaci projektu Agentura podporovaného zaměstnávání v městě Brně. Osobní zapojení do projektu, dvouleté zkušenosti s prací v Agentuře podporovaného zaměstnávání a zájem o danou problematiku byli hlavní důvodem pro zvolení tohoto tématu pro svou diplomovou práci. Práce bude tradičně rozdělena do dvou částí teoretické a praktické. V teoretické části se nejprve zaměřím na vymezení osob se zdravotním postižením a jejich postavení na trhu práce. Zvláštní pozornost budu věnovat situaci na lokálním trhu práce Brno-město a Brno-venkov. Poté se budu orientovat na identifikaci bariér, které lidem se zdravotním postižením brání ve vstupu na trh práce. Třetí kapitola bude věnována formám podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Následně předložím informace o podporovaném zaměstnávání obecně a podrobněji se budu věnovat realizaci projektu Agentura podporovaného zaměstnávání o. s. Liga za práva vozíčkářů. V poslední kapitole teoretické části identifikuji cíle Agentury podporovaného zaměstnávání a způsob hodnocení účinků této služby. Na tyto teoretické koncepty navazuje praktická část. Výzkumným šetřením se pokusím zjistit: Jaké jsou přínosy Agentury podporovaného zaměstnávání z hlediska cílové skupiny osob se zdravotním postižením? Učiním tak na podkladě rozhovorů provedených s klienty Agentury podporovaného zaměstnávání. V rámci výzkumné šetření 6

7 nejdříve vymezím metodu, která byla stěžejní pro mé bádání, dále se zaměřím na strategii a vybranou techniku. Následně se budu orientovat na stanovení hlavní výzkumné otázky a dílčích výzkumných otázek. Poté definuji jednotku šetření a způsob jejího výběru. V závěru nastíním schéma rozhovoru a historii získávání dat a jejich analýzu. Poslední část bude věnována interpretaci výsledků. 7

8 Teoretická část 1. Osoby se zdravotním postižením a jejich postavení na trhu práce Lidé se zdravotním postižením se ve společnosti tradičně setkávali s restrikcemi a omezením, často byli odkazováni do pozice bezmocnosti, která byla výsledky stereotypních předsudků a domněnek, jež reálně nevystihovaly jejich individuální schopnosti a upíraly jim možnost zapojit se do života společnosti a být pro ni také pozitivním přínosem (Víšková, 2005). V současné době je kladen velký důraz na zákaz jakékoliv diskriminace osob se zdravotním postižením, zejména v oblastech vzdělávání, bydlení, dopravy, služeb a přístupu k pracovnímu uplatnění. Postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce je v porovnání s majoritou naprosto odlišné, jejich možnosti pracovního uplatnění jsou omezené především v důsledku kumulace handicapů, které ovlivňují získání a udržení si zaměstnání. 1.1 Osoby se zdravotním postižením vymezení V České republice právně neexistuje jednotící definice osob se zdravotním postižením, která by jednoznačně vymezila okruh těchto lidí. Za osobu se zdravotním postižením lze považovat člověka, který vyhovuje znění zákona o důchodovém pojištění, jež užívá členění částečně a plně invalidní. V případě potřeby pomoci jiné fyzické osoby v důsledku nepříznivého zdravotního stavu jsou dle nového zákona o sociálních službách osoby se zdravotním postižením rozčleněny do 4 kategorií dle stupně závislosti lehká, středně těžká, těžká, úplná. Další vymezení předkládá zákon o zaměstnanosti, který vymezuje osoby se zdravotním znevýhodněním, osoby s těžším zdravotním postižením, osoby se zdravotním postižením. Svou klasifikaci má i zákon o sociálním zabezpečení, obdobně jako zákon o státní sociální podpoře. V rámci jednotlivých právních předpisů ČR tedy dochází k odlišnému způsobu posuzování zdravotního stavu. V důsledku této nejednotnosti zahrnuje každé z výše uvedených vymezení jiný, nepřekrývající se okruh lidí. (Víšková, 2005, s. 1). Zdravotním postižením rozumíme ve shodě se Standardními pravidly OSN existenci orgánové nebo funkční vady, které přinášejí velké množství různých funkčních omezení a vyskytují se v každé populaci ve všech zemích světa. Lidé mohou být postiženi fyzickou, mentální nebo smyslovou vadou, zdravotním stavem nebo duševním onemocněním a jejich kombinacemi. Pro účely této práce bude stěžejní definice osoby se zdravotním postižením dle znění zákona o zaměstnanosti 435/2004 Sb., kde jsou za osoby se zdravotním postižením považovány fyzické osoby, které jsou: a) orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními "osoby s těžším zdravotním postižením", b) orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními, c) rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými "osoby zdravotně znevýhodněné" 1. 1 Za zdravotně znevýhodněnou osobu se považuje fyzická osoba, která má takovou funkční poruchu zdravotního stavu, při které má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího 8

9 Lidé se zdravotním postižením tvoří velmi heterogenní skupinu. Rozlišit postižení můžeme dle doby vzniku na vrozené či získané, dle příčiny na tělesné postižení, smyslové postižení, vnitřní postižení, mentální postižení, duševní postižení či jejich kombinace, dle intenzity na velmi těžké, těžké, lehké. Brázdil (1994) upozorňuje, že je třeba všímat si nejen toho, který orgán a do jaké míry je postižen, ale také toho, jak se postižený ke svému postižení staví, jak ho prožívá. Uvádí, že často malé postižení může mít v určité komunitě větší důsledky než v jiné postižení tzv. těžké. Dle Novosada a Novosadové (2000) lze zdravotní postižení považovat na následek vleklé, kontinuálně se měnící dysfunkce prazákladního systému člověk versus příroda a člověk versus společnost. Tato dysfunkce má jistě variabilní formu, avšak její důsledky jsou vždy velmi závažné pro společnost i jedince. Autoři dále uvádějí determinanty ovlivňující život s postižením. Člení je na determinanty subjektivní a objektivní. Dle jejich názoru je možné některé změnit či pozitivně ovlivnit, některé jsou neměnné a můžeme je pouze kompenzovat či dodatečně eliminovat jejich negativní působení. Subjektivní i objektivní determinanty se prolínají a jejich následky se kombinují. Za subjektivní determinanty můžeme označit: zdravotní stav a omezení, která z něj vyplývají, osobnostní rysy dané souhrnem vrozených dispozic i ovlivněné působení rodiny, školy, komunity, společnosti, vlastní sebehodnocení ve vztahu ke zdravotnímu znevýhodnění a reálným možnostem dosahování životních cílů, schopnost zvládnout nepříznivou sociální situaci, vnější vlivy, na nichž je jedinec závislý (rodina, osobní zázemí, užší sociální prostředí ). Objektivní determinanty ovlivňující život osob se zdravotním postižením jsou: společenské vědomí, postoje k postižené populaci, existující sociální stigmatizace, stav životního prostředí, jež posuzujeme z hlediska podílu na četnosti výskytu postižené populace vlivem zhoršujícího se životního prostředí, sociální politika a sociální služby, vzdělávací politika, zdravotní péče, politika zaměstnanosti, globální vlivy: politické, geopolitické, národní, filozoficko-etické normy, ekonomické, legislativní, kulturní. Je zjevné, že tyto faktory nejsou na osobě zdravotně postiženého závislé, lze je však měnit či ovlivňovat, pokud se k tomuto najde ve společnosti vůle a shoda. Smyslem soustavné péče o zdravotně znevýhodněné jedince je tedy především vyvážené, dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i možnost pracovního uplatnění. 9

10 kvalifikované a dostatečně citlivé působení na zmíněné determinanty (Novosad, 1998, s. 34). 1.2 Postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce Zdravotní postižení člověka ovlivňuje ve všech dimenzích života. V produktivním věku je jednou ze stěžejních oblastí seberealizace člověka práce. Zapojení na trh práce hraje klíčovou roli v předcházení sociální exkluze. Sociální exkluzi chápeme ve shodě se Sirovátkou (2003) jako odtržení od důležitých oblastí života v určité komunitě, kde zvláštní význam ve výkonové společnosti má odtržení od světa placené práce. Dále je sociální exkluze pojímána jako odtržení od přirozených společenských vazeb a seskupení stejně jako organizací. Giddens (in Sirovátka, 2003) shodně uvádí, že ve společnosti, kde práce zůstává hlavním zdrojem sebeúcty a životního standardu, je přístup k práci hlavní podmínkou dosažení příležitostí. Také Mareš (2006) předkládá tvrzení: Za základ sociální exkluze je považováno především vyloučení z placené práce tedy nezaměstnanost, jež je důsledkem nedostatku základních kvalifikačních předpokladů vylučovaných. Úroveň toho, co je dnes považováno za základní kvalifikační předpoklady, přitom stále více roste (lingvistické i obecně vědní znalosti a dovednosti, zejména v oboru informatiky) a stále více se vymyká možnostem sociálně vylučovaných osob a kolektivit jich dosáhnout (vyloučení z příležitostí skrze nedostatečné vzdělání). Sociální marginalizace a exkluze zejména na trhu práce informační společnosti založené na znalostech a lidském kapitálu patří nepochybně mezi nejsilnější impulsy obav ze segmentarizace a partikularizace společnosti a ze šíření anomie v ní. (Sirovátka, 2004, s. 16). Autor dále uvádí, že za klíčovou lze považovat sociální exkluzi na trhu práce. Skupina osob se zdravotním postižením vykazuje dlouhodobě vysokou míru nezaměstnanosti. Sirovátka předkládá tvrzení, že: Za indikátorem vysoké míry nezaměstnanosti lze identifikovat hlubší okruh problémů, kterou souvisejí s pracovním trhem a s jeho fungováním. Na pracovních trzích dochází totiž velice často k trvalejšímu odloučení některých kategorií populace od pracovních a sociálních pozic, které poskytují jistotu zaměstnání, dostatečnou úroveň a stabilitu příjmu, pracovní uspokojení i přijatelnou sociální pozici a roli. (Sirovátka, 1997, s. 4). Lidé se zdravotním postižením jsou v důsledku nedostatečné participace na trhu práce ohroženi sociální exkluzí, jež má dle Sirovátky dvě podoby. Za prvé jde o podobu nové chudoby a podobu dlouhodobé nezaměstnanosti. Na pracovním trhu nabývá sociální exkluze formu vylučující nezaměstnanosti (Sirovátka, 1997, s. 7). Exkluze na pracovním trhu společnost nově rozděluje: část jejích členů se dostává mimo možnost soutěžit, a tedy participovat na trhu (a ve společnosti). Jiné příležitosti participace jsou však v důsledku post-moderního vývoje značně omezené, a tak je nastolen problém sociální integrace. Exkludovaná část společnosti si postupně hledá a nachází alternativní způsoby svého vztahu ke společnosti. Pro označení způsobu existence exkludovaných komunit lidí v moderních vyspělých společnostech v jejich vyhrané podobě byl užit pojem underclass, který je spojován především s neúčastí na pracovním trhu, se závislostí na sociálních dávkách, a se specifickou subkulturou (Sirovátka, 1997, s. 7). Marginalizace a exkluze na pracovním trhu je partně nejvýznamnějším mechanismem v procesu sociální marginalizace a exkluze (Sirovátka, 1997, s. 8). Autor dále uvádí, že: Marginalizace na pracovním trhu redukuje podstatně objektivní šance 10

11 výběru prací: v tomto procesu jak pracovní pozice, tak i lidé se stávají marginálními (Sirovátka, 1997, s. 11). Osoby se zdravotním postižením mají ve značné míře omezen přístup k placenému zaměstnání a vzdělání. Právě zajištění přístupu ke vzdělání, zaměstnání, informacím a odstraňování sociálních a architektonických bariér jsou základními předpoklady zamezení sociálního vylučování této cílové skupiny. Uchází-li se občan se zdravotním postižením o práci, je dle Novosada a Novosadové (2000) handicapován dvakrát: a) primárně tedy zdravotním stavem a společenským náhledem na jeho postižení. Vágnerová a HadjMoussová (2003) konstatují, že postoje k postižení lze chápat jako výraz úrovně rozvoje společnosti. V našich kulturně historických podmínkách jsou postoje k nemocným a postiženým ovlivněny vzestupem prestiže medicíny. Došlo zde k rozšíření obsahu této kategorie, protože se snižuje sociální tolerance i k běžnějším odchylkám (Vágnerová a HajdMoussová, s. 16). Dle autorek medicinizace problému vede na jedné straně ke zmírnění negativního přístupu k lidem s postižením, avšak od medicíny se očekává pomoc i v těch oblastech, kde by bylo na místě spíše řešení pedagogické, psychologické či sociální. Mnohé z postojů k lidem s postižením mívají ráz stereotypů, které jsou těžko ovlivnitelné novou zkušeností. Hodnocení možností a omezení postižených bývá často nesprávné. (Vágnerová, HajdMoussová, 2003, s. 19). Právě na tyto stereotypy a chybné posouzení dovedností a schopností narážejí lidé se zdravotním postižením při procesu hledání zaměstnání. b) sekundárně tedy nedostatky v obvyklých sociálních dovednostech, které se projevují zejména v: neschopnosti napsat pozitivně laděný životopis a umět prodat to, v čem je dobrý, co umí, dokáže, nízkém sebehodnocení a nezvládnutí sebeprezentace, neznalosti potřebných norem chování i norem pracovně a občansko-právních, častém neovládání pravopisu, což brání využití v administrativě a neprospívá image člověka, neschopnosti efektivní komunikace, což brání vyjasnění stanovisek, omezení, možností a jiných podstatných skutečností mezi člověkem se zdravotním postižením a jeho potenciálním zaměstnavatelem, častém selhávání ve vypjatých až konfliktních situacích, kdy lidé se zdravotním postižením reagují neadekvátně (ustrašeně nebo agresivně), nedostatečné vědomostní přípravě na vstupní či úvodní pohovor, část osob se zdravotním postižením ani neví o firmě, práci, profesi, o kterou se uchází, další překážkou ze strany lidí se zdravotním postižením je častá mystifikace až glorifikace vlastního zdravotního handicapu a následné přeceňování pracovních omezení, která z postižení plynou. To je důsledek toho, že se těmto lidem nedostává komplexních informací o jejich zdravotním stavu a jeho prognóze, a že jsou lékařem spíše upozorňovány na dané limity, na to, co dělat nemohou. Druhým extrémem je ignorování zdravotního omezení postižených, což vede k dalšímu zhoršování jejich zdravotního stavu. 11

12 Problémové postavení na trhu práce cílové skupiny osob se zdravotním postižením je ve značné míře dáno kumulací handicapů, jejichž jsou lidé s postižením nositeli. Schopnost pracovat je u osob se zdravotním postižením ovlivněna typem a mírou jejich zdravotního handicapu. Vedle zdravotního postižení a omezení z něj vyplývajících je nízká míra zaměstnanosti této skupiny spojená s dalšími znevýhodněními. Rákoczyová in Winkler et al., 2005) překládá tato znevýhodnění: nízká úroveň vzdělání: Vzdělaností struktura zdravotně postižených je v ČR výrazně horší než v populaci jako celku. Podíl osob, které dosáhly alespoň středoškolského vzdělání s maturitou je u zdravotně postižených poloviční oproti jejich zastoupení v populaci jako celku. O Reilly (in Winkler et al., 2003, s. 71) míní, že právě neschopnost konkurovat odpovídajícími dovednosti a kvalifikací je často klíčovým faktorem vysoké míry nezaměstnanosti zdravotně postižených. vyšší věk: pro populaci osob se zdravotním postižením je charakteristické vysoké zastoupení starších osob, jelikož značný podíl zdravotních handicapů vzniká v souvislosti s pracovní činností. Dle Rákoczyové (2005) je pouze jedna čtvrtina osob se zdravotním postižením mladší 45 let. Vyšší věkové kategorie zdravotně postižených častěji rezignují na participaci na pracovním trhu a stahují se do ekonomické neaktivity. (Rákoczyová, in Winkler et al., 2005, s. 72). V důsledku omezení vyplývajícího z postižení, jeho vnímaní společností, častých nedostatků v sociálních dovednostech a nedostatečnou znalostí svých vlastních silných dovedností, nízkou vzdělanostní strukturou, omezených možností ve vzdělání, zhoršeným přístupem k informacím, nedostatku znalostí o možnostech, jak překonávat překážky na trhu práce, omezených znalostech o potřebách trhu práce, omezených sociálních kontaktů dochází k sociální exkluzi osob se zdravotním postižením. Příslušníci této skupiny jsou ohroženi nezaměstnaností, marginalizací na trhu práce, potažmo sociální exkluzí následkem malé připravenosti a neochoty zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, jejich malé informovanosti, nedostatku pozitivních příkladů pro veřejnost o zaměstnávání lidí s postižením, neexistence efektivního systému vyhledávání práce pro tuto cílovou skupinu. V případě získání zaměstnání zaujímají na pracovním trhu okrajové pozice. Jsou také jednou z kategorií, u které dochází k trvalejšímu odloučení od pracovních a sociálních pozic, které poskytují jistotu zaměstnání, dostatečný příjem a seberealizaci či přijatelnou sociální pozici. Marginalizace a sociální exkluze na pracovním trhu jsou jedním z nejdůležitějších mechanismů marginalizace a sociální exkluze obecně. Lidé se zdravotním postižením jako skupiny exkludovaná na pracovním trhu je podstatnou měrou ohrožena sociálním vyloučení, tedy sociální exkluzí. Osoby se zdravotním postižením můžeme rozčlenit do několika podskupin na základě účasti na trhu práce. Obecně můžeme celkovou populaci České republiky dle participace na trhu práce rozdělit na: zaměstnané, ekonomicky neaktivní, nezaměstnané 2. 2 Nezaměstnané jsou všechny osoby 15-ti leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále uvedené tři podmínky: nebyly zaměstnané, hledaly aktivně práci, byly připraveny k nástupu do práce, t.j., během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku. 12

13 Tuto podskupinu můžeme rozdělit ještě na registrované nezaměstnané, kteří představují tu část nezaměstnaných, která pro aktivní hledání zaměstnání využívá služeb profesionálních organizací, ať již státních (úřady práce) nebo soukromých (zprostředkovatelny práce). Nezaměstnaní registrovaní úřady práce jsou nezaměstnaní splňující obecné podmínky nezaměstnanosti, kteří aktivně hledají zaměstnání prostřednictvím úřadu práce. Není přitom rozhodující, pobírají-li příspěvek před nástupem do zaměstnání nebo ne. Neregistrovaní nezaměstnaní jsou nezaměstnaní splňující obecné podmínky nezaměstnanosti, kteří aktivně hledají zaměstnání jinou formou než prostřednictvím organizací zprostředkovávajících práci, tedy úřadů práce. V rámci těchto podskupin tvoří lidé se zdravotním postižením určitou část celku. Dle výběrového šetření pracovních sil z roku 2006 jsou ve skupině zaměstnaných osob lidé se zdravotním postižením zastoupeni pouze osobami. Oproti tomu ve skupině ekonomicky neaktivních jsou lidé se zdravotním postižením starší 15 let zastoupeni počtem osob. Tito lidé buď nemohou pracovat nebo potenciálně mohou pracovat, ale nemají však motivaci na trh práce vstoupit. V této skupině tvoří lidé se základním vzděláním či se středoškolským vzděláním bez maturity více než 77 %. V skupině nezaměstnaných nalezneme počet osob se zdravotním postižením. I zde tvoří značnou část (83 %) lidé bez vzdělání a bez maturity Situace na trhu práce zaměstnanost a nezaměstnanost osob se zdravotním postižením Dle Analýzy vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2006 v České republice uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením v evidenci úřadů práce postupně ubývalo. Od března 2006 je navíc patrná pozitivní skutečnost v tomto období byl zaznamenán jejich meziroční pokles, nejvýrazněji jich v evidenci meziročně ubylo v prosinci 2006, kdy bylo evidováno 71,3 tisíc uchazečů se zdravotním postižením, což bylo o 4,0 tisíce méně než ve stejném období minulého roku. V průměru bylo v roce 2006 vykázáno na úřadech práce 73,5 tisíc uchazečů se zdravotním postižením, nepatrně méně než v roce 2005, kdy jejich průměrný počet v evidenci činil 75,0 tisíc. Ovšem podíl uchazečů se zdravotním postižením na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání nadále rostl, v roce 2006 činil průměrný podíl uchazečů se zdravotním postižením v evidenci 15,5 %, ve stejném období minulé roku to bylo 14,6 %. Počet volných míst pro osoby se zdravotním postižením v roce 2006 plynule narůstal, po celé sledované období byl meziročně vyšší (v průměru jich bylo evidováno meziročně o více), což souvisí s prudkým nárůstem celkového počtu volných pracovních míst v roce V důsledku tohoto vývoje se mírně meziročně zvýšil podíl míst pro osoby se zdravotním postižením, avšak volná místa pro tuto skupinu představovala v průměru pouze 3,1 % všech hlášených míst (v roce 2005 tento podíl činil v průměru 2,6 %). V roce 2006 připadalo průměrně 28,8 uchazečů osob se zdravotním postižením na jedno volné pracovní místo určené pro tuto skupinu, což je podstatně méně než před rokem, kdy tento ukazatel činil 52,0. V porovnání s podílem na celkovém počtu uchazečů k celkovému počtu volných pracovních míst je však 5-násobný. Problémy s umísťováním uchazečů se zdravotním postižením, i přes zlepšující se situaci na trhu práce nadále přetrvávají. Tendence k dlouhodobé nezaměstnanosti se zvyšují u zdravotně postižených osob ve vyšších věkových kategoriích. Alarmující je také vývoj míry nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Dle Rákoczyové (in Winkler et al., 2005) činila míra nezaměstnanosti osob se zdravotním 13

14 postižením v roce ,2 % (míra nezaměstnanosti v České republice v tomto roce činila pouze 4 %), avšak v letech 1999, 2000, 2001, kdy se celková míra nezaměstnanosti pohybovala v rozmezí od 8,7; 8,8; 8,1, vzrostla nezaměstnanost osob se zdravotním postižením až ke 40 %. Míra nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením v minulém roce (2006) dosahovala téměř 50 % (přesně 44,7 %) a na celkové nezaměstnanosti se podílela téměř 15 %. Skupina osob se zdravotním postižením je vystavena také zvýšenému riziku setrvání v dlouhodobé nezaměstnanosti. Zde se projevuje souvislost se stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání. Nezaměstnaností jsou přibližně čtyřikrát více ohroženi zdravotně postižení se základním vzděláním než zdravotně postižení alespoň se středoškolským vzděláním s maturitou. (Rákoczyová, in Winkler et al., 2005, s. 70.) Také na lokálním trhu práce Brno-město a Brno-venkov je nezaměstnanost osob se zdravotním postižením značným problémem.v brněnském regionu se stále zvyšuje podíl uchazečů se zdravotním postižením na celkové nezaměstnanosti. V polovině roku 2006 činil tento podíl osob se zdravotním postižením na celkové nezaměstnanosti v okrese Brnoměsto 13,8 %, v okrese Brno-venkov v témže období dokonce 21,4 %. V případě okresu Brno-venkov se jedná o hodnotu výrazně vyšší než byla míra nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením v polovině roku 2006 v České republice (16,2 %) i Jihomoravském kraji (17,6 %). V okrese Brno-město je podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu uchazečů o práci nižší, přesto však oproti rokům 2004 a 2005 došlo i v tomto okrese k nárůstu podílu nezaměstnaných osob se zdravotním postižením. Nezaměstnanost osob se zdravotním postižením je jednou z nejproblematičtějších oblastí politiky zaměstnanosti a trhu práce. Vysoká míra jejich ekonomické neaktivity a míra nezaměstnanosti ukazuje na marginalizaci těchto osob na pracovním trhu. Řešení sociální exkluze osob se zdravotním postižením spočívá v jejich začlenění do základních integračních rovin společnosti. Jednou z těchto rovin je i trh práce. Začlenění na pracovní trh je výhodné nejen pro osoby se zdravotním postižením, ale i pro stát a trh. Participace osob se zdravotním postižením na trhu práce je ovlivněna řadou faktorů. Mezi klíčové činitele mající vliv na získání a udržení si zaměstnání u osob se zdravotním postižením patří omezení vyplývající ze zdravotního stavu daného člověka, situace na trhu práce, politika zaměstnanosti a trhu práce, veškerá legislativa týkající se osob se zdravotním postižením, postoje zaměstnavatelů, rozsah a možnosti využívání sociálních služeb, postoje ve společnosti. 14

15 2. Bariéry při zaměstnávání osob se zdravotním postižením Hlavními bariérami, které diskriminují všechny skupiny osob se zdravotním postižením při vstupu na trh práce jsou: Stupeň zdravotního postižení, který některé občany přímo vylučuje z vykonávání jistých druhů práce, ze vzdělání a rozvíjení dovedností potřebných pro trh práce. Lidé se zdravotním postižením mají častěji než osoby zdravé sníženou produktivitu práce, pramenící ze zdravotního omezení. Mají vyšší počet absencí v práci z důvodu nemoci nebo návštěvy lékaře apod. Zaměstnavatelé tedy v důsledku tržních principů, kdy hledají co nejlepší poměr cena/užitek, dávají přednost uchazečům bez zdravotního omezení. Přístup společnosti k lidem se zdravotním postižením a chybějící výchova k vytvoření pozitivních postojů k této skupině občanů. Neracionální přístup potenciálních zaměstnavatelů k lidem s postižením, kteří preferují platbu odvodů do státního rozpočtu místo toho, aby hledaly možnosti, jakým způsobem zaměstnat občany se zdravotním postižením. Obecně panuje celá řada předsudků a neoprávněných obav, které vedou při výběrových řízeních k diskriminačnímu jednání. Zaměstnavatelé nemají přehled o výhodách při zaměstnávání osob se zdravotním postižením, které poskytuje stát. Nedokonalý legislativní rámec, který nedostatečným způsobem využívá svých možností. Nízká kvalifikace osob se zdravotním postižením, jež je v porovnání s celkovou vzdělaností obyvatel České republiky na velmi nízké úrovni (Celoživotní, 2006, s. 33). Absence nabídky systematického celoživotního vzdělávání a možnosti rekvalifikace přímo zaměřené na osoby se zdravotním postižením. Lidé, kteří získají zdravotní handicap v průběhu života, mají velmi omezenou možnost změnit svou kvalifikaci v důsledku neexistence a nefunkčnosti systému vzdělávání dospělých. Tito lidé mají omezenou možnost založit svou pracovní kariéru na nových dovednostech a vědomostech. Zároveň jim zdravotní stav nedovoluje vykonávat práci v původním oboru nebo manuální práci obecně. Setrvání v dlouhodobé nezaměstnanosti. Lidé se zdravotním postižením patří ke skupině s významnou tendencí setrvání v dlouhodobé nezaměstnanosti. Mezi charakteristické důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti patří především: snížení životní úrovně, změna vnímání času, zátěž rodinných vztahů, ztráta zájmu o život společnosti a zhoršení zdravotního stavu. Vztah mezi nezaměstnaností a zdravotním stavem je ovlivněn několika faktory: 1. Zaměstnaní lidé méně navštěvují lékaře, méně pobývají v nemocnicích a lázních, protože se bojí o své pracovní místo, a také nechtějí přijít o plnou mzdu, kterou nemocenské dávky kompenzují jen částečně. 2. Mezi nezaměstnanými bývá více uznaných nemocí, než odpovídá skutečnosti. Lékaři přiznávají nemoc spíše lidem bez zaměstnání než lidem nezaměstnaným. 3. Nezaměstnanost chápána jako stresor vede k různým fyziologickým reakcím, které vyvolávají psychosomatické poruchy. Dlouhodobý stres atakuje imunitní a kardiovaskulární systém. Mezi nezaměstnanými dochází 15

16 ke zvýšenému výskytu nemocí dýchacího ústrojí, plicních a srdečních potíží. 4. Nepřímý vliv na zhoršení zdravotního stavu má nadměrné požívání nikotinu, alkoholu a drog během doby nezaměstnanosti. 5. Nepřímý vliv má také vzrůstající finanční nouze a problémy v partnerství. Výsledky statistických analýz Kesslera a kol. (1988) potvrdily, že při absenci finanční tísně v období nezaměstnanosti se zdravotní důsledky snižují na polovinu (Plesník a kol., 2003). Absence programů podporujících zaměstnávání osob s postižením - regionální nerovnosti. U cílové skupiny osob se zdravotním postižením je významnou bariérou pro vstup na trh práce především kombinace následujících faktorů: nižší kvalifikace a vzdělání, vyšší věk, vyšší nemocnost a zdravotní omezení. Celkově je zájem zaměstnavatelů o zaměstnávání zdravotně postižených malý. Bariérou vstupu na trh práce (dlouhodobé nezaměstnanosti či ekonomické neaktivity) je slabá naděje na získání zaměstnání a často i demotivující vliv sociálních dávek pro osoby s nízkou kvalifikací s potenciálně nejnižšími výdělky v zaměstnání. 16

17 3. Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením Z výše uvedeného vyplývá nutnost podporovat zapojení osob se zdravotním postižením do pracovního procesu. Vysoká míra jejich ekonomické neaktivity a míra nezaměstnanosti ukazuje na omezenou participaci těchto osob na pracovním trhu. Lidé se zdravotním postižením tvoří početně velmi silnou skupinu, i z tohoto důvodu nelze opomíjet jejich práva, požadavky a potřeby. Základní požadavek na zaměstnavatele nediskriminovat osoby se zdravotním postižením v přístupu k zaměstnání není naplněn přesto, že zákon o zaměstnanosti výslovně zakazuje diskriminaci z důvodu zdravotního stavu a také podstatně zvýšil, jak částky odvodů do státního rozpočtu při nesplnění povinnosti zaměstnávání osob se zdravotním postižením, tak přímou finanční pomoc z prostředků úřadu práce. Při řešení problému nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením jsou ve značné míře využity nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti je základním nástrojem pro boj s nezaměstnaností. Jejím prostřednictvím mohou úřady práce pomoci uchazečům o zaměstnání při hledání nové práce. Do aktivní politiky zaměstnanosti patří například rekvalifikace, individuální přístupy k nezaměstnaným, projekty určené nejhůře zaměstnatelným skupinám (např. právě osobám se zdravotním postižením). Prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti stát podporuje firmy, které zaměstnávají uchazeče z problematických skupin, nebo vytvářejí pracovní místa v regionech s nejvyšší nezaměstnaností. Dle Sirovátky a Rákoczyové (2002) můžeme strukturu cílů aktivní politiky zaměstnanosti vymezit následujícím způsobem: 1. prosazování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu, zejména snižováním nákladů při hledání zaměstnání a nápomocí přizpůsobení pracovní síly požadavkům trhu práce, 2. přerozdělení nezaměstnanosti ve prospěch nejvíce ohrožených skupin nezaměstnaných (mezi které patří osoby se zdravotním postižením) s předpokladem, že lépe připravená pracovní síla se rovněž uplatní ve zvýšené míře v důsledku zvýšení poptávky po práci, která vzroste v důsledku toho, že se tak zlepšuje celková kvalita pracovní síly, 3. umožnění prvního kontaktu či udržení kontaktu s pracovním trhem při jeho delším přerušení a ochrana lidského kapitálu a kvalifikace nezaměstnaných, 4. prevence sociální exkluze a prevence zhoršování celkové kvality života nezaměstnaných (Sirovátka, Rákoczyová, 2002, s. 7). 3.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti využívané pro skupinu osob se zdravotním postižením Mezi standardní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří veřejně prospěšné práce, společensky účelná místa, rekvalifikace, příprava na pracovní uplatnění, poradenská činnost, přechod na nový podnikatelský program, překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu zaměstnanců. Specifickými nástroji zaměřenými na osoby se zdravotním 17

18 postižením jsou chráněné dílny, pracovní rehabilitace, příspěvek na zapracování, kvótní systémy, příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a příprava k práci. Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenství a cílené programy k řešení zaměstnanosti. Pro osoby se zdravotním postižením jsou vyžívány tyto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti 3 : Společensky účelná pracovní místa, Chráněné pracovní místo, Veřejně prospěšné práce, Příspěvek na provoz chráněné dílny, Příspěvek na zapracování, Rekvalifikace, Příprava na práci, Pracovní rehabilitace, Kvótní systém, Podporované zaměstnávání. Nezaměstnanost osob se zdravotním postižením je dlouhodobým problémem a při jeho řešení je třeba využívat všechny nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Kombinace nízkých mezd (nízká kvalifikace, nižší pracovní výkon osob se zdravotním postižením) a měkké sociální sítě (vysoké procento částečných invalidních důchodů) působí jako prvek, který občany se zdravotním postižením k nástupu do zaměstnání evidentně nemotivuje. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je podporováno legislativně stanovenými prostředky pro zaměstnavatele, kteří se rozhodnou pro zaměstnání člověka s postižením. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je upraveno zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanostikterý vstoupil po výrazných úpravách 1. října 2004 v platnost. Výrazné změny zasahují také do mnou sledované oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Této problematice je věnována celá III. část zmíněného právního předpisu, tedy Výhody a příspěvky pro zaměstnavatele Zaměstnavatelům, kteří se rozhodnou zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, může příslušný úřad práce, v některých případech Ministerstvo práce a sociálních věcí, přispět na činnost spojenou se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Podmínky a výše příspěvků jsou odvozeny od druhů příspěvků, zákonných úprav, rozpočtu a situace na trhu práce. Podmínky, které omezují poskytnutí finančních výpomocí ze strany úřadů práce a ministerstva, jsou následující: ke každé písemné žádosti zaměstnavatele o kterýkoliv z příspěvků musí být doložena tzv. bezdlužnost, tj. že tento zaměstnavatel nemá nedoplatky na sociálním a zdravotním pojištění nebo na daních. Dotace se nepřizná i 3 Podrobné informace o jednotlivých nástrojích jsou vedeny v příloze. 18

19 v případech, kdy zaměstnavatel nabízí uchazeči nižší mzdu, než je minimální mzdový tarif. Zaměstnavatel příjemce dotací nebo příspěvků musí souhlasit s tím, že v rámci veřejného přístupu k informacím podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, mohou být informace o subjektu a výši dotací zveřejňovány. Jaké jsou zaměstnavateli nabízeny výhody při zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Nekomplikované splnění státem stanoveného podílu pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, daňové zvýhodnění, snížení mzdových nákladů díky státní dotaci, získání motivovaných a stálých zaměstnanců, protože lidé s postižením si většinou velmi váží svého pracovního uplatnění a často mají zájem i o práci pro ostatní zaměstnance neatraktivní, zvýšení prestiže firmy v očích veřejnosti na základě deklarovaného vstřícného postoje k lidem s postižením. 19

20 4. Podporované zaměstnávání Jednou z variant zamezující marginalizaci na trhu práci a sociálního vyloučení je forma podporovaného zaměstnání. Podporované zaměstnání je jedním z programů aktivní politiky zaměstnanosti pro zdravotně postižené, kteří mají vzhledem ke svému handicapu ztíženou možnost pracovního uplatnění a práci si nemohou najít a udržet běžným způsobem. Cílovou skupinu tvoří lidé, kteří mají zájem pracovat na otevřeném trhu práce, ale jsou znevýhodnění, a proto k nalezení a udržení pracovního místa potřebují individuální a přiměřenou pomoc. Zatím však není legislativně samostatně ošetřeno, což způsobuje problémy s jeho aplikací. 4.1 Agentura podporovaného zaměstnávání ( APZ) Liga za práva vozíčkářů, o. s. 4 Posláním APZ je umožnit lidem se zdravotním postižením získat zaměstnání, které odpovídá jejich přáním, dovednostem a schopnostem, čímž bude omezeno jejich sociální vyloučení a zvýšena míra jejich sebeuplatnění. Hlavním cílem podporovaného zaměstnávání je umožnit lidem se zdravotním postižením získat a udržet si vhodné zaměstnání na trhu práce a současně zvýšit míru samostatnosti uživatelů služeb APZ. Služby Agentury podporovaného zaměstnávání jsou zaměřeny na rozvoj služeb aktivní politiky zaměstnanosti pro skupinu osob se zdravotním postižením. Snahou je posílit úlohu aktivní politiky zaměstnanosti při hledání práce pro osoby se zdravotním postižením, tj. osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností. Cílem je vyhledávat a kontaktovat osoby se zdravotním postižením, které chtějí a mohou pracovat, a vyhledávat potenciální zaměstnavatele, kteří by mohli osoby se zdravotním postižením zaměstnat. A především prostřednictvím cíleného, systematického, odborného a individuálního přístupu přispět ke snížení počtu nezaměstnaných osob se zdravotním postižením v lokalitě Brnoměsto a Brno-venkov. Mezi základní prvky služeb Agentury podporovaného zaměstnávání patří individuální konzultace, pracovní diagnostika, mapování vhodného zaměstnání, poradenství v pracovních záležitostech, kariérové poradenství, nácvik dovedností, pracovní asistence, PC kurz a Tranzitní program. Zaměstnavatelům APZ nabízí vyhledání a zprostředkování kontaktů s vhodnými uchazeči se zdravotním omezením, poskytování poradenství v oblasti legislativy pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, podporu při vyřizování formalit souvisejících se zaměstnáním těchto pracovníků, pomoc při zapracování zaměstnance a s přizpůsobením pracovního prostředí potřebám zaměstnance. Agentura podporovaného zaměstnávání poskytuje své služby v sídle organizace (prostory pronajaty), v prostorech speciálních škol v Brně, v prostorech pronajatých za účelem realizace PC kurzů (FAST VUT v Brně). Služby jsou uživatelům poskytovány v průběhu celého roku v pracovní dny v běžné pracovní době. Registrace zájemců o užívání služby APZ probíhá nepřetržitě. 4 Podrobný popis realizace projektu Agentura podporovaného zaměstnávání občanského sdružení Liga za práva vozíčkářů je nutný vzhledem ke správnému pochopení souvislostí a sdělení klientů hodnotících přínos spolupráce v empirické části. 20

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

Projekt realizuje ASISTA, s. r. o.

Projekt realizuje ASISTA, s. r. o. Projekt realizuje ASISTA, s. r. o. Jaké bariéry chceme odstranit Především na první pohled neviditelné bariéry: Snížená ochota zaměstnavatelů zdravotně postižené občany zaměstnávat a dát jim šanci Překážky

Více

Projekt Když potřebujete pomoc při hledání místa...

Projekt Když potřebujete pomoc při hledání místa... Projekt Když potřebujete pomoc při hledání místa... opatření 2.1 OP RLZ integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí územní rozsah: Brno-město a Brno-venkov doba realizace: 9.

Více

Hospodářská komora České republiky

Hospodářská komora České republiky Hospodářská komora České republiky Proč a jak zaměstnávat OZP, kde hledat motivované pracovníky Michal Vokurka Cíl prezentace Uvedení souvislostí zaměstnávání OZP Rekapitulace důvodů proč zaměstnávat OZP

Více

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech

Více

Křižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 1. 3. 2015

Křižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 1. 3. 2015 STANDARD Č.9 Personální a organizační zajištění Platnost od 1. 3. 2015 Organizační struktura a počet pracovních míst Stanovení počtu a struktury zaměstnanců je v kompetenci ředitele KPS. Struktura zaměstnanců

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

Zaměstnávání osob se ZP na volném trhu práce Prostředí, legislativa a ekonomika

Zaměstnávání osob se ZP na volném trhu práce Prostředí, legislativa a ekonomika Zaměstnávání osob se ZP na volném trhu práce Prostředí, legislativa a ekonomika 1 O čem to je Souvislosti a aktuální stav OZP na pracovišti Postoje zaměstnavatele Legislativa a změny Je problém jen v legislativě?

Více

Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst

Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst Nová příležitost Ing. Pavel Široký, Republikové centrum vzdělávání, s.r.o. POSKYTOVATEL DOTACE Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky REALIZÁTOR

Více

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika

Více

V padesáti není pozdě

V padesáti není pozdě Projekt V padesáti není pozdě Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa: 2. Aktivní politika trhu práce Oblast podpory: 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti Střední odborné učiliště

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Rozvoj služby Podporované zaměstnávání v Olomouckém kraji

Rozvoj služby Podporované zaměstnávání v Olomouckém kraji SPOLU Olomouc Rozvoj služby Podporované zaměstnávání v Olomouckém kraji 1.1.2006 31.12.2007 Projekt byl financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR Realizátor projektu: Agentura podporovaného

Více

CZ.1.04/3.3.05/31.00229. Podporované zaměstnávání cílené

CZ.1.04/3.3.05/31.00229. Podporované zaměstnávání cílené Název projektu: Podporované zaměstnávání metoda boje proti nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Zkrácený název projektu: Registrační číslo: CZ.1.04/3.3.05/31.00229 Období realizace: 1. 2. 2010

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Právní úprava zaměstnávání osob se zdravotním postižením Ekonomika nebo charita? JUDr. Jan Hutař Základní předpisy Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Vyhláška č. 518/2004 Sb.,kterou se provádí zákon

Více

Co nabízí? Komu? Jak?

Co nabízí? Komu? Jak? Co nabízí? Komu? Jak? Co je podporované zaměstnávání? individuální flexibilní podpora lidem znevýhodněným na trhu práce a jejich (potenciálním) zaměstnavatelům podpora uchazeči o práci před nástupem do

Více

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Pilotní projekt Praha, 22. 10. 2010 Mgr. Pavel Duba, MPSV Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Ucelená rehabilitace -je souvislá

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Vážení zaměstnavatelé, dovolujeme si Vás oslovit jménem Kontaktního pracoviště Šumperk, Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci s informací

Více

S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079 Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015

S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079 Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015 S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079 Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015 Příjemce: Kvalifikační a personální agentura, o.p.s. (Závodní 815, Třinec) KaPA, o.p.s. byla založena v

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Shrnutí Dotazníkového šetření se zúčastnilo 23 ze 36 oslovených poskytovatelů PZ (včetně jejich poboček) Poskytovatelé PZ zastoupeni ve 13

Více

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dominika Linhartová pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 OZP Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou podle

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení

Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení Posuzování invalidity od 1.1.2010 a ostatní systémy sociálního zabezpečení 1.4.2010 MUDr. Dušan Gajdoštík Obsah 1. Zákon o důchodovém pojištění od 1.1.2010 2. Posuzování invalidity 3. Osoba zdravotně znevýhodněná

Více

Restart hodnocení a prezentace výsledků projektu. Michal Růžička, Julie Wittmannová. Projekt OP LZZ, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.

Restart hodnocení a prezentace výsledků projektu. Michal Růžička, Julie Wittmannová. Projekt OP LZZ, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77. Restart hodnocení a prezentace výsledků projektu Michal Růžička, Julie Wittmannová Projekt OP LZZ, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.00377 Mezinárodní spolupráce P- Centrum FOUNDATION66 HUM London Build on Belief

Více

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor koncepcí trhu práce Statistická ročenka trhu práce v České republice 211 Zpracovaly: Ing. Eva Procházková, Ing. Lucie Šebestová Praha, únor 212

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Člověk a společnost. 14. Člověk ve sféře práce. Člověk ve sféře práce. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz.

Člověk a společnost. 14. Člověk ve sféře práce. Člověk ve sféře práce. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. Člověk a společnost 14. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor koncepcí trhu práce Statistická ročenka trhu práce v České republice 211 Zpracovaly: Ing. Eva Procházková, Ing. Lucie Šebestová Praha, únor 212

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

Konečný příjemce OP RLZ odbor 42

Konečný příjemce OP RLZ odbor 42 Konečný příjemce OP RLZ odbor 42 Zadávací dokumentace pro projekt dodávky služeb hrazený z projektu na administraci nadregionálního grantového schématu Priorita 2 Sociální integrace a rovnost příležitostí

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Právní úprava především zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Důležité dokumenty: - Strategie obnovy a rozvoje EU (pro období 2001 2010) tzv. Lisabonská strategie - Národní akční

Více

Zaměstnávání OZP. Mgr. Lucie Čížková sociální pracovnice, pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8

Zaměstnávání OZP. Mgr. Lucie Čížková sociální pracovnice, pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 Zaměstnávání OZP Mgr. Lucie Čížková sociální pracovnice, pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 7. 3. 2014 Legislativa osoba se zdravotním postižením OZP

Více

S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079. Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015

S námi na trh práce CZ.1.04/3.3.05/96.00079. Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015 S námi na trh práce Doba realizace projektu od 1. 4. 2013 do 31. 3. 2015 Příjemce dotace: Kvalifikační a personální agentura, o.p.s. (Závodní 815, Třinec) KaPA, o.p.s. byla založena v roce 2000 jako obecně

Více

Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 25. října 2013

Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 25. října 2013 Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením 25. října 2013 Legislativní změny od 1. 1. 2012 S účinností od 1. 1. 2012 novelizována ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

PODPŮRNÉ SÍTĚ PRO PRACOVNÍ ZAŘAZENÍ Téma 3 Fáze procesu pracovního zařazení Podtéma 3.1

PODPŮRNÉ SÍTĚ PRO PRACOVNÍ ZAŘAZENÍ Téma 3 Fáze procesu pracovního zařazení Podtéma 3.1 PODPŮRNÉ SÍTĚ PRO PRACOVNÍ ZAŘAZENÍ Téma 3 Podtéma 3.1 Pracovní umístění a sledování pracovních příležitostí Rozhovor a návrh kariérního postupu Hodnocení a osobní profil Počáteční přístup a informace

Více

III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb

III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb Hlavní oblasti hodnocení činnosti škol a školských A: Rovnost příležitostí ke vzdělávání B: Vedení školy/školského III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb Kritéria

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

Výroční zpráva za rok 2003

Výroční zpráva za rok 2003 Výroční zpráva za rok 2003 1. PŘEDSTAVENÍ ORGANIZACE AGENTURA PONDĚLÍ vznikla v lednu 2001 při ÚSP Horní Poustevna. Od 30. 7. 2001 je AGENTURA PONDĚLÍ zaregistrována jako občanské sdružení pod číslem jednacím

Více

50+ NENÍ HANDICAP. Zpátky do práce lze i v mém věku. metodika projektu CZ 2.17/2.1.00/37052

50+ NENÍ HANDICAP. Zpátky do práce lze i v mém věku. metodika projektu CZ 2.17/2.1.00/37052 50+ NENÍ HANDICAP metodika projektu Zpátky do práce lze i v mém věku CZ 2.17/2.1.00/37052 0 Identifikace projektu Název regionálního individuálního projektu Registrační číslo projektu Zpátky do práce lze

Více

CZ.1.04/3.3.05/75.00002

CZ.1.04/3.3.05/75.00002 Život bez překážek v Pardubickém kraji CZ.1.04/3.3.05/75.00002 InHelp, o. p. s. Adresa: Tyrše a Fügnera 7, 568 02 Svitavy Kontakt: info@inhelp.cz, 774 602 021 www.inhelp.cz 1 Život bez překážek Pardubickém

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Palackého v Olomouci Psychologie a výběr pracovníků PhDr. Matúš Šucha, Ph. D., Katedra psychologie Lekce I Přehled Získávání a výběr zaměstnanců Hledáme někoho? Koho hledáme? Firemní kultura

Více

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Hana Potměšilová 7. února 2013 Zákonná úprava 2 Ústava Souběh invalidního důchodu s výdělečnou činností Zákon 435/2004 Sb. o zaměstnanosti ( ZoZ ) část III. 67-84

Více

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem)

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Druh služby: domov se zvláštním režimem dle 50 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita:

Více

POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO SENIORY

POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO SENIORY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO SENIORY dle 79 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Poskytovatel: Lístek, o.p.s. Kroupova 427/102a, 625 00 Brno - Starý Lískovec Název služby: Pečovatelská služba

Více

PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014)

PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014) [PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU] 1 PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014) Realizovaný v rámci projektu Genderová politika - už víme jak na to! Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.4.04/88.00083 Realizátor

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Supervize a koučování v kontextu sociální práce Adéla Mojžíšová Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Cílem koučování

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon

Více

SMĚRNICE ŘEDITELE STANOVUJÍCÍ POSLÁNÍ, CÍLE, ZÁSADY SLUŽBY, CÍLOVOU SKUPINU A ZÁKLADNÍ OBSAH TERÉNNÍHO PROGRAMU

SMĚRNICE ŘEDITELE STANOVUJÍCÍ POSLÁNÍ, CÍLE, ZÁSADY SLUŽBY, CÍLOVOU SKUPINU A ZÁKLADNÍ OBSAH TERÉNNÍHO PROGRAMU Armáda spásy v České republice, z. s. Centrum sociálních služeb Bohuslava Bureše, Tusarova 60, Praha 7 SMĚRNICE ŘEDITELE STANOVUJÍCÍ POSLÁNÍ, CÍLE, ZÁSADY SLUŽBY, CÍLOVOU SKUPINU A ZÁKLADNÍ OBSAH TERÉNNÍHO

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Regionální projekty ÚP ČR. Praha,

Regionální projekty ÚP ČR. Praha, Regionální projekty ÚP ČR Praha, 12. 9. 2016 Záruky pro mladé 11 RIP Záruky pro mladé v kraji navazující na již realizované projekty Odborné praxe pro mladé do 30 let Cíl projektů: poradenské aktivity

Více

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum prevence Vedoucí: Mgr. Ivana Petřeková Kontakt: 599 505 324, 602 264 018, 599

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

dne 21. 11. 2014, od 9,30 hod. Místo konání: Konferenční místnost č. 104 společnosti KVIC, Štefánikova 7, Nový Jičín

dne 21. 11. 2014, od 9,30 hod. Místo konání: Konferenční místnost č. 104 společnosti KVIC, Štefánikova 7, Nový Jičín Aplikační workshop realizovaný v rámci projektu Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti firem (CSR), ve vztahu k zaměstnanosti OZP na volném trhu práce, OP LZZ číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/77.00003

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory)

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

32 APZ Nabídky. Popis modulu

32 APZ Nabídky. Popis modulu 32 APZ Nabídky Uživatelský modul APZ Nabídky náleží k modulům řešícím agendu agentury podporovaného zaměstnávání se zaměřením na osoby se zdravotním postižením. Modul umožňuje evidenci pracovních nabídek

Více

NOVÝ ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI A ZAČLEŇOVÁNÍ OSOB S POSTIŽENÍM DO SVĚTA PRÁCE

NOVÝ ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI A ZAČLEŇOVÁNÍ OSOB S POSTIŽENÍM DO SVĚTA PRÁCE NOVÝ ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI A ZAČLEŇOVÁNÍ OSOB S POSTIŽENÍM DO SVĚTA PRÁCE Jan Šiška 1 Evropský kontext zaměstnávání osob s postižením Zaměstnávání osob s postižením patří mezi priority Evropské unie. Antidiskriminační

Více

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti 1) Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání 2) Kompetence úřadů práce 3) Právo na zprostředkování

Více

Stručná charakteristika

Stručná charakteristika Obsah: 1. Stručná charakteristika 2. Cíl bilanční diagnostiky 3. Klient bilanční diagnostiky 4. Postup a metody bilanční diagnostiky Informativní část Individuální pohovor Vlastní šetření Závěrečná zpráva

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu Centrum vzdelávania - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Zpracovala: Dorota Madziová, Institut EuroSchola, duben 2011 V rámci projektu "Centrum vzdelávania"

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce výstup projektu Rozvoj sociální firmy Výroční konference CIP Equal Praha, 22.-23.4.2008 Ing. Markéta Würtherlová, Fokus Praha, o.s.

Více