SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO. Mikroekonomie. distanční studijní opora pracovní sešit. Kamil FUCHS

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO Mikreknmie distanční studijní pra pracvní sešit Kamil FUCHS Sukrmá vyská škla eknmická Znjm 2013

2 Mikreknmie Vydala Sukrmá vyská škla eknmická Znjm 1. vydání Znjm, 2013 recenzní psuzení: Dc. Ing. Jiří Blažek, CSc. Kamil Fuchs, 2013 ISBN

3 Název Mikreknmie Určení Pr výuku všech studijních brů v kmbinvané frmě studia a pr přípravu na semináře v prezenční frmě studia na Sukrmé vyské škle eknmické Znjm - 1. semestr Garant/autr prf. PhDr. Kamil Fuchs, CSc. Cíl Vymezení cíle V předmětu mikreknmie si na základě zvládnutí bsahu studijníh textu svjíte základní teretické znalsti z terie mikreknmie. Vzhledem k tmu, že se jedná první část základníh kurzu eknmie, je v úvdní části kladen důraz na svjení základních suvislstí mechanismu fungvání nárdníh hspdářství jak celku. Důraz je plžen na pchpení předmětu zkumání eknmie a metd, které jsu v eknmii využívány při ppisu a analýze hspdářských prcesů. Výklad mikreknmie pak umžní pchpit mtivaci a důsledky jednání sptřebitelů i firem na trhu a interpretvat tak důsledky fungvání tržníh mechanismu v knkrétních pdmínkách. Tím se vytváří předpklady k úspěšnému zvládnutí nejen terie mikreknmie a bezprstředně navazujícíh kurzu makreknmie, ale naplněna je rvněž funkce teretickéh základu pr brvě prfilující předměty studia. Dvednsti a znalsti získané p studiu textu Úspěšné abslvvání kurzu Vám umžní, na základě zvládnutí základníh pjmvéh aparátu eknmie, pstihvat mikreknmické suvislsti fungvání trhů. Tím se vytváří předpklady k Vaší schpnsti identifikvat mikreknmické jevy a przumět mikreknmickým vlivům na prměny a vývj hspdářské situace. Zvládnutí kurzu by měl především prstit Vaše myšlení d zjedndušených interpretací hspdářských prcesů a tím vytvářet předpklady pr kvalifikvané jednání.

4 Obsah: 1. ÚVODNÍ SEMINÁŘ CHARAKTERISTIKA POJMŮ OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ A PROCVIČENÍ TESTOVÉ OTÁZKY GRAFICKÁ ŘEŠENÍ ROZHODNĚTE, ZDA JE TVRZENÍ SPRÁVNÉ SEMINÁŘ VZTAH POTŘEB, VÝROBNÍCH FAKTORŮ A VÝSTUPŮ V HOSPODÁŘSTVÍ SHRNUTÍ UČEBNÍHO TEXTU CO ROZUMÍME POJMY? OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ A PROCVIČENÍ TESTOVÉ OTÁZKY ROZHODNĚTE, ZDA JE TVRZENÍ PRAVDIVÉ ČI NEPRAVDIVÉ SEMINÁŘ ZÁKONITOSTI UŽÍVÁNÍ ZDROJŮ SHRNUTÍ UČEBNÍHO TEXTU CO ROZUMÍME POJMY? OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ A PROCVIČENÍ TESTOVÉ OTÁZKY ROZHODNĚTE, ZDA JE TVRZENÍ PRAVDIVÉ ČI NEPRAVDIVÉ GRAFICKY ZNÁZORNĚTE SEMINÁŘ ZPŮSOBY KOORDINACE A PŘEDNOSTI TRŽNÍ KOORDINACE EKONOMIKY SHRNUTÍ UČEBNÍHO TEXTU CO ROZUMÍME POJMY? OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ A PROCVIČENÍ TESTOVÉ OTÁZKY ROZHODNĚTE, ZDA JE TVRZENÍ PRAVDIVÉ ČI NEPRAVDIVÉ SEMINÁŘ VÝZNAM KONKURENCE PRO MECHANISMUS TRHU SHRNUTÍ UČEBNÍHO TEXTU CO ROZUMÍME POJMY? OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ A PROCVIČENÍ TESTOVÉ OTÁZKY ROZHODNĚTE, ZDA JE TVRZENÍ PRAVDIVÉ ČI NEPRAVDIVÉ GRAFICKY ZNÁZORNĚTE SEMINÁŘ ANALÝZA CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE SHRNUTÍ UČEBNÍHO TEXTU CO ROZUMÍME POJMY? OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ A PROCVIČENÍ TESTOVÉ OTÁZKY ROZHODNĚTE, ZDA JE TVRZENÍ PRAVDIVÉ ČI NEPRAVDIVÉ GRAFICKY ZNÁZORNĚTE NEBO VYPOČÍTEJTE SEMINÁŘ NÁKLADY FIRMY, POJETÍ A SOUVISLOSTI SHRNUTÍ UČEBNÍHO TEXTU CO ROZUMÍME POJMY? OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ A PROCVIČENÍ TESTOVÉ OTÁZKY... 47

5 7.5 ROZHODNĚTE, ZDA JE TVRZENÍ PRAVDIVÉ ČI NEPRAVDIVÉ GRAFICKY ZNÁZORNĚTE SEMINÁŘ ROVNOVÁHA A CHOVÁNÍ FIRMY NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU SHRNUTÍ UČEBNÍHO TEXTU CO ROZUMÍME POJMY? OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ A PROCVIČENÍ TESTOVÉ OTÁZKY ROZHODNĚTE, ZDA JE TVRZENÍ PRAVDIVÉ ČI NEPRAVDIVÉ GRAFICKY ZNÁZORNĚTE SEMINÁŘ ROVNOVÁHA MONOPOLU SHRNUTÍ UČEBNÍHO TEXTU CO ROZUMÍME POJMY? OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ A PROCVIČENÍ TESTOVÉ OTÁZKY ROZHODNĚTE, ZDA JE TVRZENÍ PRAVDIVÉ ČI NEPRAVDIVÉ GRAFICKY ZNÁZORNĚTE SEMINÁŘ ROVNOVÁHA FIRMY NA OLIGOPOLNÍCH TRZÍCH A TRZÍCH MONOPOLISTICKÉ KONKURENCE SHRNUTÍ UČEBNÍHO TEXTU CO ROZUMÍME POJMY? OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ A PROCVIČENÍ TESTOVÉ OTÁZKY ROZHODNĚTE, ZDA JE TVRZENÍ PRAVDIVÉ ČI NEPRAVDIVÉ GRAFICKY ZNÁZORNĚTE SEMINÁŘ TRHY VÝROBNÍCH FAKTORŮ UTVÁŘENÍ CEN A MEZNÍ PRODUKTIVITA SHRNUTÍ UČEBNÍHO TEXTU CO ROZUMÍME POJMY? OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ A PROCVIČENÍ TESTOVÉ OTÁZKY ROZHODNĚTE, ZDA JE TVRZENÍ PRAVDIVÉ ČI NEPRAVDIVÉ GRAFICKY ZNÁZORNĚTE SEMINÁŘ TRH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST SHRNUTÍ UČEBNÍHO TEXTU CO ROZUMÍME POJMY? OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ A PROCVIČENÍ TESTOVÉ OTÁZKY ROZHODNĚTE, ZDA JE TVRZENÍ PRAVDIVÉ ČI NEPRAVDIVÉ GRAFICKY ZNÁZORNĚTE SEMINÁŘ TRH KAPITÁLU SHRNUTÍ UČEBNÍHO TEXTU CO ROZUMÍME POJMY? OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ A PROCVIČENÍ TESTOVÉ OTÁZKY ROZHODNĚTE, ZDA JE TVRZENÍ PRAVDIVÉ ČI NEPRAVDIVÉ GRAFICKY ZNÁZORNĚTE... 85

6 ÚVOD Pracvní sešit je dplňkvým učebním textem a jeh psláním je vytvřit předpklady pr úspěšné zvládnutí učebníh textu Eknmie základy mikreknmie. Je určen studentům 1. rčníku a umžňuje svjení základních kategrií, suvislstí a záknitstí becné eknmické terie, s důrazem na pchpení základních suvislstí mikreknmické sféry nárdníh hspdářství. Jak dplňkvý text předpkládá studium základníh textu a nemůže h nahradit. Jedntlivé knkrétní tázky a suvislsti, které jsu při prcvičení vleny, mají napmáhat ujasnění pznatků, jejich pchpení a umžnit jejich využití při frmvání dpvědí. Úspěšné zvládnutí studia mikreknmie, jakž i eknmie, vyžaduje schpnst prstit se d zjedndušujících závěrů a pěstvání schpnsti svjvat si pznatky ujasňváním si bsahu jedntlivých kategrií, a t ve vzájemných suvislstech a pdmíněnstech. Právě tmut pslání je nasměrván bsah, frma i struktura pracvníh sešitu. Efektem pečlivéh svjvání si základních pjmů a suvislstí by měla být schpnst vidět a kvalifikvaně vnímat hspdářský svět, který je nám blízký a každdenně se nás bezprstředně dtýká. Je t svět plný záknitstí i nahdilých vlivů, ale také svět prměnlivý, cž přináší rizika zjedndušených, jednstranných a ve své pdstatě nesprávných sudů.

7 1. ÚVODNÍ SEMINÁŘ Psláním pracvníh sešitu z mikreknmie je pdpřit mžnsti samstudia, kde vedle zvládnutí teretickéh bsahu se studiem předmětu nabývají a svjují jak teretické znalsti, tak dvednsti. Pracvní sešit umžňuje snadné věření th, jak byl zvládnut teretický bsah jedntlivých témat. Měl by vést k prhlubení svjených znalstí a zejména napmáhat schpnsti pznatky využívat při řešení knkrétních tázek. Pracvní sešit pěstuje návyk ppisvat i vysvětlvat hspdářské jevy pmcí adekvátníh pjmvéh aparátu. Rvněž napmáhá u jedntlivých jevů a prcesů przumět jejich bsahu, ale především se nedpuštět jednstrannstí při vyslvvání hdntících sudů. Na základě zvládnutí studia uvedených tematických kruhů by se rvněž měla výrazně prjevit vyšší vypvídací schpnst infrmací minulém, sučasném i buducím hspdářském vývji, které jsu publikvány v dbrném tisku. Aby dšl k naplnění presentvanéh závěru, vznikla tat učební pmůcka, která se sustřeďuje na aktivní svjení pjmů a suvislstí, s důrazem na pěstvání schpnsti jejich aktivní využívání při argumentaci. P bsahvé stránce vychází s bsahvé náplně a časvé pslupnsti jedntlivých témat a tmu dpvídá bsahvé řazení kapitl. Jedntlivé kapitly jsu strukturvány následvně: Shrnutí učebníh textu Charakterizujte pjmy Otázky k zamyšlení a prcvičení Testvé tázky Rzhdněte, zda je tvrzení správné Grafická řešení Má-li cvičebnice naplnit cíl, ke kterému je určena, předpkládá aktivní přístup studujícíh. Nežáducí je především tendence pasivně, mechanicky přistupvat k vlbě či vypracvání dpvědi. Měla by být prsazvána zásada, že nejde přednstně či výlučně t, která či jaká dpvěď je správná, ale především schpnst vysvětlit, prč je správná. K tmu je žáducí v jedntlivých částech respektvat následující dpručení. 1.1 CHARAKTERISTIKA POJMŮ V úvdní části jedntlivých kapitl, jsu uváděny pjmy představující základní pjmvý aparát. Smyslem je ujasnění si pjmu a fixaci pjmu s eknmickým bsahem. Zvláště je nutn dbát na skutečnst, že mnhé z uváděných pjmů jsu užívány v běžném živtě (ať se jedná diskuse, vyslvvání názrů či vnímání hspdářských správ ve sdělvacích prstředcích). T ve svém důsledku znamená, že mnhé ze základních pjmů jsu nám pvědmé neb dknce máme pcit, že jsu nám důvěrně známé. S těmit pjmy máme v hlavách již ulžený určitý bsah či alespň představu tmt bsahu. Je nutné upzrnit, že eknmická terie čast s uvedenými pjmy spjuje jiný bsah, a prt je nutn pečlivě ujasňvat, zda je bsah přiřazený danému pjmu v eknmii ttžný s bsahem, který máme 7 S tránka

8 s pjmem spjen. Pkud tmu tak není, je nutn velmi pečlivě nahradit a fixvat bsah, se kterým je makreknmii pracván. Příklady mžných bsahvých dlišnstí: Růst pptávky: Běžně chápán jak zvýšení mnžství, které je pptáván, cž nastane např. při cenvém pklesu. Prt je běžné slvní spjení, v důsledku klesající ceny rste pptávka a napak s rstucí cenu pptávka klesá. V eknmii se však růstem pptávky rzumí skutečnst, že při dané ceně se na trhu prjevuje chta nakupvat větší mnžství. Naturální hspdářství je pjem, se kterým se setkal pakvaně každý a v pvědmí je zalžen, že je t dlišná frma d tržníh hspdářství. Nicméně i zde je zpravidla zalžena nesprávná interpretace bsahu. V běžném živtě se dlišnst naplňuje představu, že v tržním hspdářství se směňuje pmcí peněz, zatímc v naturálním hspdářství se vyměňují výrbky navzájem. Tzn., že především dchází k záměně pjmu hspdářství pjmem směna, cž sam sbě je velmi prblematické. Směna se skutečně může dělit na naturální (výrbek za výrbek, tedy barter) a peněžní. Hspdářství se dělí na naturální a tržní (směnné) pdle th, zda směna existuje či neexistuje. Pkud dchází ke směně (a je jedn, zda má pdbu peněžní či naturální), značíme hspdářství jak tržní. Pkud ale ke směně nedchází, tzn., že pdíl, který získáváme v rzdělvacích prcesech, také v tét frmě sptřebujeme, pak se jedná hspdářství naturální. Obdbně by byl mžn pkračvat i příklady, kdy se prměňuje bsah pjmu v eknmii pdle kntextu, ve kterém je pjem užíván. Např.: Kapitál jak výrbní faktr je představván strjním zařízením, čili statky, které služí ve výrbách a prchází výrbní sptřebu. v suvislsti s kapitálvým trhem půjde peněžní prstředky, které vznikly díky schpnsti spřit a které budu pužity k investvání. v běžném živtě čast zttžňván s penězi, resp. jak kapitál se značují peníze. Investice jsu chápány jak přizvání kapitálvých statků v suvislsti s pskytváním dčasně vlných prstředků pak značení pr jejich pužití za účelem zhdncvání, zejména nákupy cenných papírů. Prt při svjvání pjmů je nutné si vymezvat jejich bsah a ten spjvat s kntextem, ve kterém jsu zaváděny. Obdbně platí pr pjmy, kterými se značuje suvislst mezi jevy. 8 S tránka

9 1.2 OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ A PROCVIČENÍ Jedná se tevřené tázky, které sledují schpnst pjmenvat suvislst mezi výše uváděnými pjmy neb schpnst vyjádřit a presentvat vlastnst (charakteristiku) některéh ze základních pjmů. Zde platí vše uváděné v předchzí části. Tyt vztahy je mžn ilustrvat pjmy z následující první kapitly. Pslední z pjmů, které mají být charakterizvány je hspdářský mechanismus. Pkud bychm chtěli charakterizvat bsah pjmu hspdářský mechanismus, pak uvedeme: Je t mechanismus, kterým se v hspdářství rzhduje tm c, jak a pr kh vyrábět, tzn. mechanismus, kterým je rzhdván tm, jak budu rzděleny mezené zdrje mezi výrby jedntlivých druhů statků. Otázka č. 6 se ptá: Prč musí v hspdářství půsbit hspdářský mechanismus? Pak v dpvědi by měl být zdůrazněn, že mezené zdrje umžňují pskytvat výstup (mnžství statků), který je nedstatečný pr uspkjení všech ptřeb lidí (splečnsti). Prt je nutné, aby byly mezené zdrje přednstně nasměrvány na výrbu těch statků, které služí k uspkjvání naléhavějších ptřeb. Takvé rzdělení a užití zdrjů je psláním hspdářskéh mechanismu. Pkud se tázka č. 8 ptá: Vysvětlete, prč je liberalizace cen předpkladem fungvání tržníh mechanismu. Pak pr dpvěď je nutné si ujasnit pjem tržní mechanismus. Jedná se frmu hspdářskéh mechanismu, která je zalžena na cenvém principu, cž znamená, že je t prces, ve kterém dchází k vzájemnému vlivňvání nabídky, pptávky a ceny na trhu. Tedy kde platí, že subjekty na straně pptávky a nabídky reagují na vývj ceny. K tmu, aby subjekty stjící na pptávkvé a nabídkvé straně trhu mhly na vývj ceny reagvat, musí být svbdnými a mít práv dispzice s tím, s čím na trh přichází (kupující rzhdují tm, jak nalží s penězi, výrbci na straně nabídky rzhdují tm, jak nalží s prdukcí). Tyt předpklady jsu splněny sukrmvlastnickými pměry. 1.3 TESTOVÉ OTÁZKY Tat část je věnvána upevnění získanéh pznatku a věření správné interpretace. Na zadanu tázku je nabídnut šest dpvědí, přičemž pčet správných je d 0 d 6. Při řešení jedntlivých tázek je vhdné nejen vybrat správné dpvědi, ale ujasnit si prč dpvěď je správná. Neméně důležité je u každé nevybrané dpvědi frmulvat důvd, prč jsem ji nevybral. Tím se výrazně umcňuje efekt řešení, nebť argumentace prč je dpvěď špatná může znamenat aktivní prhlubení kvality pznatku. Vějíř důvdů se phybuje d skutečnsti, že dpvěď vzhledem k tázce nedává smysl až p např. důvd, že se jedná jinu charakteristiku či vlastnst dtazvanéh jevu. Uvedenu skutečnst můžeme ilustrvat např. jednduchu tázku z kapitly penězích: Papírvé peníze a. vznikly prt, že mají vyšší trvanlivst než drahý kv 9 S tránka

10 b. měly půvdně pdbu státvek, bankvek a mincí c. byly ve zlatém standardu směnitelné za zlat d. v sučasnsti mají pdbu puze bankvek a mincí e. nejsu v sučasnsti směnitelné za zlat f. mají v sučasnsti pdbu depzit a bankvek K řešení je vhdné připmenut si základní pznatky a vymezení. Tedy peníze se definují jak univerzální prstředek pužívaný k placení ve směně. Papírvé peníze vznikly v pdbě bankvek či státvek. Vedle papírvé frmy peněz (dnes značvané výhradně bankvky) existují i mince a tzv. depzitní peníze (vedené v pdbě záznamů na účtech). Prveďme výběr správných dpvědí. a. Zcela určitě špatná dpvěď, pkud by se vůbec psuzvala trvanlivst peněz, cž není pr eknmii důležitá vlastnst, pak je u drahéh kvu nesrvnatelně vyšší. b. Odpvěď je chybná, prtže skutečně papírvé peníze se prsazují v pdbě bankvek a státvek, nikliv ale mincí ražených z kvů. c. Odpvěď je chybná. V systému zlatéh standardu byla garantvána směnitelnst bankvek (c d půvdu směnky vystavvané bankéři, které ptvrzvaly, že byl zlat slžen a na základě předlžení byly zlatem prplatitelné), nikliv státvek (papírvé peníze emitvané státem, nesměnitelné za zlat, jejich běh byl vynucen záknnu pvinnstí je přijímat v transakcích). d. Odpvěď je chybná. Sučasné papírvé peníze mají pdbu bankvek, mince nejsu papírvé peníze. e. Tat dpvěď je správná. Dnešní měny nejsu vázány na zlat a papírvé peníze (bankvky) nejsu za zlat směnitelné. f. Odpvěď je chybná. Papírvé peníze mají pdbu bankvek, nikliv depzit. Nejčastěji vznikají chybná řešení z důvdu neujasněnsti si tázky. T vede zpravidla k tmu, že se pstupně s dalšími dpvěďmi v pdvědmí mění vnímaný bsah tázky. Příkladem je předchzí dpvěď f. Takvá se nabízí jak správná, pkud by zadání byl nikliv papírvých penězích, ale penězích. Pkud by byla zadána tázka: Peníze mají v sučasnsti pdbu depzit a bankvek uvedená dpvěď je v tmt případě akceptvatelná, nebť jak byl výše uveden, sudbé peníze existují v pdbě bankvek, mincí a depzitních peněz. A dpvěď netvrdí, že peníze mají pdbu puze bankvek neb depzit. Jsu t dvě ze tří frem. Základem úspěšnéh řešení naší půvdní tázky tedy je ujasnění si, že tázka se vztahuje nikliv k penězům becně, ale k jejich papírvé frmě, a t je nutn respektvat u každé jedntlivé dpvědi. Vzhledem k tmu, že pr psuzení th, zda tvrzení je či není správné využijeme grafické řešení, budeme věnvat pznámku nejdříve grafům. 10 S tránka

11 1.4 GRAFICKÁ ŘEŠENÍ Zvládnutí grafických řešení je jedním z nutných předpkladů úspěšnéh zvládnutí předmětu. Výchzí suvislst, která nám umžní prměnit grafická vyjádření v prstředek snadné interpretace změn a ujasnění si suvislstí, kterých vypvídají jedntlivé křivky. Vzhledem k tmu, že učebnicvé výklady jedntlivé grafické nástrje a zbrazení využívají, neměl by vznikat s jejich pužíváním a argumentačním využitím prblémy. Rzhdující část grafických zbrazení v předmětu mikreknmie I využívá křivek mezních a průměrných nákladů a křivek zbrazujících pptávku p výrbku, či d ní dvzených příjmvých křivek. Vzhledem k charakteru grafických úlh je nezbytné vědět, jaký tvar mají jedntlivé křivky, ale také t, prč takvý tvar mají. Zvláště důležité je t v případech, kdy tvar křivky krátkdbé vyjadřuje jinu suvislst než tvar křivky dluhdbé. Obr.: 1.1: Vztah mezních a průměrných nákladů P MC AC 0 Q1 Q Uvedené grafické zbrazení se vztahuje ke krátkému bdbí a pr pchpení a mžnst argumentvání je nutné si uvědmit, že bě křivky jsu nákladvé, bě vyjadřují suvislst mezi mnžstvím prdukce (Q) a jeh cenu (P) na trhu, ale mezní náklad vypvídá, c firmu stjí (jaké má náklady) ddatečná jedntka prdukce, zatímc průměrný náklad (AC) je infrmace vztahující se k danému rzsahu prdukce a uvádí c firmu stjí jedntka prdukce v průměru, když je vyráběn určité mnžství. Např. značené mnžství Q1 je z hlediska nákladvéh charakteristické rvnstí AC = MC, ale jde dvě rzdílné infrmace.: MC vyjadřují náklady na výrbu právě tét, v přadí tedy Q1 jedntky prdukce. Tvar křivky vyjadřuje, že předchzí jedntky byly prdukvány s nižším nákladem všechny další budu napak prdukvány dráž. AC vyjadřuje, jaký je náklad na jedntku prdukce, když je prdukván mnžství Q1. Je nutn knstatvat, že grafických zbrazení bude využíván více. Samzřejmě základním bude zbrazení vztahu nabídky a pptávky na trzích, ale důležité z hlediska výkladu mikreknmie je i grafické řešení rvnváhy sptřebitele. 11 S tránka

12 1.5 ROZHODNĚTE, ZDA JE TVRZENÍ SPRÁVNÉ Tat subkapitla směřuje ve všech tématech k rzvíjení dvednst aktivně užívat pznatky a pmcí nich argumentvat. Jak příklad pkračujme s již zavedeným zbrazením, nyní v suvislsti s tvrzením: Pkud jsu mezní náklady vyšší než mezní příjmy, znamená t, že firma prdukuje výstup větší než ptimální. Ke správné dpvědi se snadn dpracujeme, pkud využijeme MC pužité v předchzím zbrazení a dplníme mezní příjem, který vyjadřuje, klik se zvýší příjem firmy, pkud realizuje na trhu ddatečnu jedntku prdukce. Prvnáním bu veličin získáme dpvěď pr zadané tvrzení. Grafy vypvídají správnst, nebť uvedená nervnst je charakteristická pr výstup větší než ptimální, a platí t pr bě tržní situace, ve kterých se může firma citnut. Tedy pkud může prdávat každu další jedntku stále za stejnu cenu, ale i pr případ, kdy předpkladem realizace dalších jedntek je pkles tržní ceny. Obr. 1.2: Prvnání MC a MR služí k určení ptimálníh mnžství prdukce Rzhdvání výši prduktu pří knstantním MR MC P = MR = AR MR > MC MR < MC 12 S tránka

13 Obr. 1.3: Firma může prdávat větší mnžství, ale za nižší cenu, pak MR je klesající Klesající MR P MC MR AR MR > MC MR < MC Q 13 S tránka

14 2. SEMINÁŘ VZTAH POTŘEB, VÝROBNÍCH FAKTORŮ A VÝSTUPŮ V HOSPODÁŘSTVÍ 2.1 SHRNUTÍ UČEBNÍHO TEXTU Sptřeba je prcesem uspkjvání ptřeb. Statkem značujeme všechn, c nám služí k uspkjvání ptřeb. Z phledu eknmické terie dělíme ptřeby na eknmické a neeknmické (mimeknmické) Eknmické ptřeby jsu uspkjvány sptřebu statků a služeb, které jsu výsledkem hspdářské činnsti. Tyt statky se značují jak statky eknmické (hspdářské). Výrba a ptřeby se vzájemně pdmiňují a vlivňují. Eknmické statky jsu výsledkem hspdářské činnsti (výrby) a jejich vznik předpkládá využití zdrjů - zdrje jsu vzácné, mnžství zdrjů neumžňuje uspkjení všech ptřeb Míst becnéh značení zdrje se při zkumání fungvání trhů pužívá termín výrbní faktry. Rzlišuje tři výrbní faktry, které jsu užívány při výrbě statků: půda, práce, kapitál. Jak již byl uveden, všechny výrbní faktry jsu k dispzici v mezeném mnžství, můžeme je pvažvat za vzácné. Půda je prduktem přírdy, ale není vlně dstupná. Jedná se výrbní faktr vnitřně nehmgenní - půdy se liší svjí kvalitu ta je závislá na bnitě půdy a její plze. Práce je lidsku činnstí, výdej lidské energie, námaha. Nsitelem je člvěk a ten ji kná cílevědmě a sleduje určitý účel. Kná ji především prt, aby mhl uspkjvat své ptřeby. Intenzita práce je mnžství práce vynalžené za časvu jedntku. Prduktivitu práce, která vyjadřuje účinnst vynakládané práce. Prduktivita práce rste, jestliže stejným mnžstvím práce je výrbce schpen vyprdukvat větší mnžství prdukce. Růst prduktivity práce patří k becným záknitstem rzvje výrby. Je pdmíněn zdknalvání strjů a výrbních zařízení, technlgií (způsb využívání výrbních faktrů, rganizací výrby, zvyšváním kvality pracvní síly. Dělba práce - znamená specializaci účastníků výrby na jedntlivé druhy pracvních činnstí neb i pracvní perace. je t sustavný, neustále se prhlubující prces, v jehž průběhu se půvdně jedntný prces výrby statku dělí na jedntlivé části, které se samstatňují. Dělba práce zvyšuje prduktivitu, sučasně prhlubuje vzájemnu závislst výrbců. Kapitál je výsledkem předchzí výrby. Kapitál jak výrbní faktr jsu statky, které byly vyrbeny a pmcí nichž se vyrábějí statky jiné. Kapitálvé statky nesluží knečné sptřebě, ale vstupují d výrbní sptřeby, stávají se výrbním faktrem. Splečnst se musí zabývat nejen vytvářením statků, ale musí také existvat mechanismus, kterým se vytvřený statek dstane d ruku subjektu, který statek sptřebuje Mezi výrbu a sptřebu prběhne prces rzdělvání, ve kterém jedntlivé subjekty nabývají svůj pdíl na vytvřené prdukci. Přímé rzdělvání předpkládá, že t c byl vytvřen je přím přidělen jedntlivým subjektům tak, že mhu uspkjvat ptřeby. Tzn., že subjekt získává v rzdělvání statky, které také sptřebuje. Pkud rzdělvací prcesy tut pdmínku nesplňují, musí nastupit směna. Směna je nutná tam, kde subjekty jsu nuceny prměnit pdíl, který nabývají v rzdělvání v takvé statky, které chtějí a budu sptřebvávat. Hspdářství, které je zalžen na směně, se značuje jak směnné nebli tržní hspdářství. Pkud je základem přímé rzdělvání, hvříme hspdářství naturálním. 14 S tránka

15 Předpkladem směny je dělba práce a sukrmé vlastnictví. Sukrmé vlastnictví zakládá účastníku směny mžnst svbdnéh dispnvání se statkem. Směna pršla histrickým vývjem v závislsti na splečenských pměrech a zejména na vlastnických frmách První směnné transakce prbíhaly jak nahdilé, když se mžnst vzájemné výměny naskytla. Výchzí frma směny měla charakter barteru - přímá výměna výrbku za výrbek - naturální frma směny. Důležitým průvdním jevem rzvje směny se stala tendence směřující k vydělení univerzálníh směnnéh prstředku. Tím se mhla stát puze zbží, p kterých byla všebecná pptávka a za která se stával snazší nakupvat. Dchází ke vzniku zbžvých (kmditních) peněz. Peněžní směna - směna prstřednictvím peněz, se stala impulsem stimulujícím rzvj směny i výrby. Peníze se vyvinuly jak prdukt rzvje směny. Rzvj směny také frmval pžadavky na vlastnsti univerzálníh směnnéh prstředku, tedy na peníze. K takvým pžadvaným vlastnstem patřila: dělitelnst, trvanlivst, stejnrdst, velká hdnta (vyská kupní síla). Peníze plní funkce: prstředek směny (transakční prstředek, prstředek ceňvání (míra hdnt), uchvatel hdnt. 2.2 CO ROZUMÍME POJMY? statek dplňte statek vlný statek eknmický statek sptřební statek kapitálvý výrbní faktr práce dělba práce prduktivita práce intenzita práce směna hspdářský mechanismus naturální hspdářství tržní hspdářství 15 S tránka

16 2.3 OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ A PROCVIČENÍ 1. Vysvětlete, prč se ptřeby mění a jaké t má důsledky pr hspdářství. 2. Vysvětlete, prč je ptřeba subjektivní a c t znamená. 3. V čem spčívá rzdíl mezi prduktivitu a intenzitu práce? 4. Čím se vysvětluje, že existují rzdílné vývjvé tendence u zdrjů a ptřeb? 5. Vysvětlete vztah naturální směny a naturálníh hspdářství. 6. Vysvětlete, jak suvisí mžnsti dělby práce s mžnstí směny mezi subjekty v eknmice. 7. C je přímé rzdělvání? 8. Jaký důsledek vyvlává, pkud není rzdělvání přímé? 9. Pdle čeh rzlišujeme zda je hspdářství naturální neb tržní? 10. C byl příčinu vzniku peněz? 11. Vysvětlete, jak suvisí mžnsti dělby práce s mžnstí směny mezi subjekty v eknmice. 2.4 TESTOVÉ OTÁZKY 1. Ptřeby a) jsu subjektivní a vyvíjejí se b) dělíme na bjektivní a subjektivní c) se mění v čase d) mají vliv na užívání zdrjů e) jsu prměnlivé f) jsu vždy uspkjvána pmcí eknmických statků 2. Růst prduktivity práce a) je důsledkem růstu intenzity práce b) nelze vlivnit, je na člvěku nezávislý c) se prjeví zvýšením prdukce d) umcňuje úrveň intenzity práce e) je zalžen na zvyšvání intenzity práce f) může být vyvlán zdknalením nástrjů a zařízení 3. Kapitálvý statek a) je každý statek, při jehž výrbě byl pužit kapitálu b) je statek vstupující d knečné sptřeby dříve než je sptřebván c) je becné značení pr statky, které nakupujeme d) je statek vstupující d výrbní sptřeby e) není výsledkem výrby a prt služí k výrbě dalších statků f) je prvtní výrbním faktrem 16 S tránka

17 4. Transakční prstředek a) je funkce peněz umžňující uchvání hdnty d buducna b) je značení pr funkci uchvatele hdnt c) znamená, že peníze jsu využívány ve směně d) vyjadřuje, že peníze je mžn přenášet e) znamená, že peníze nelze uchvávat f) je základní funkcí peněz 5. Peníze a) byly zavedeny jak prstředek umžňující uchvávat bhatství b) byly zavedený k rzvji bartervé směny c) vznikly mnetizací zlata d) jsu důsledek mžnsti využívat ve směně papírvé peníze e) jsu výsledkem výrby, jsu tedy kapitálem f) vznikly jak důsledek rzvje směny 6. Rzdělvání a) je fáze mezi výrbu a sptřebu b) se uskutečňuje v peněžní frmě c) se dělí na naturální a tržní d) pkud je přímé, není nutná směna e) je-li přímé, je směna nutnu fází f) vlivňuje rzsah směny 7. K funkcím peněz patří a) sptřeba a) směna b) transakční prstředek c) prstředek ceňvání d) kapitál e) mžnst dlžit nákup d buducna 2.5 ROZHODNĚTE, ZDA JE TVRZENÍ PRAVDIVÉ ČI NEPRAVDIVÉ 1. Dělba práce je nutnu pdmínku výrby statků. 2. Je-li ptřeba bjektivní, pak ji pciťuje každý člvěk. 3. Růst ptřeb je vlivňván rzvjem výrby. 4. Funkce uchvatele hdnt je důležitá, prtže umžňuje uchvávat bhatství v penězích. 5. Jestliže prbíhá přímé rzdělvání, nedchází ke sptřebě a není tedy nutná směna. 6. Směna nesuvisí s dělbu práce, prtže se směňují výsledky výrby. 17 S tránka

18 3. SEMINÁŘ ZÁKONITOSTI UŽÍVÁNÍ ZDROJŮ 3.1 SHRNUTÍ UČEBNÍHO TEXTU Omezenst zdrjů je becnu vlastnstí, ale sučasně platí, že mnžství zdrjů se v čase prměňuje. Z krátkdbéh hlediska můžeme zdrje pvažvat za dané, stejně jak způsby jejich pužívání. Pkud napak budeme sledvat chvání eknmiky v čase, bude nutn zhledňvat skutečnst, že pdmínky na vstupech se mění (c d mnžství a kvality). Omezenst zdrjů nutí k rzhdvání (prvádění vlby), jaké mnžství výrbních faktrů a na jaké činnsti bude vyčleněn. Přitm platí: že stejným mnžstvím výrbních faktrů se vytváří různá mnžství rzdílných statků či služeb Mnžina maximálních výstupů eknmiky, za výše uvedených předpkladů, se nazývá hranice výrbních mžnstí (HVM). HVM vyjadřuje: je-li dán mnžství a kvalita výrbních faktrů, kterými splečnst dispnuje a jsu-li dány způsby jejich pužívání (technlgie), pak existuje hranice výstupů, kteru není mžn za daných pdmínek překnat. Křivka výrbních mžnstí je vyjádřením efektivníh využívání výrbních faktrů. Dsahuje-li eknmika výknu na hranici výrbních mžnstí, dsahuje tzv. výrbní efektivnsti, tzn., že splečnst nemůže zvýšit výstup jednh statku, aniž by snížila výstup jinéh statku. Výkn pd hranicí je prjevem výrbní neefektivnsti, a t bez hledu na skutečnst, c byl příčinu. V tmt pjetí vyjadřuje slv efektivnst, že splečnst nemá mžnst (při daném mnžství a kvalitě výrbních faktrů) zvýšit prdukci jednh statku, aniž by sučasně nebyla nucena mezit prdukci jinéh statku. Křivka ilustruje tzv. náklady bětvané příležitsti - alternativní náklady. Jejich existence plyne ze skutečnsti, že lidé se rzhdují mezi různými alternativami a vlba (upřednstnění) jedné je sučasně dmítnutím statních. Tím na jedné straně získáváme efekt spjený s upřednstněnu variantu, ale sučasně jsme se připravili efekt jiné vlby. Alternativní náklady jsu z definičníh hlediska vyjádřením nákladů druhé nejpříznivější varianty. Tzn. varianty, která nebyla zvlena, ale byla by vybrána, pkud by se nerealizvala varianta první. Zákn klesajících výnsů vyjadřuje: zvyšujeme-li pužívané mnžství některéh z výrbních faktrů, zatímc mnžství statních výrbních faktrů se nemění, zpmaluje se temp růstu celkvéh prduktu. Přírůstek celkvéh prduktu dsažený zapjením ddatečné jedntky výrbníh faktru je tzv. mezní prdukt, v tmt případě mezní prdukt práce (MP L ). MP L = Δ TP = TP 2 - TP 1 Je rzdíl mezi výnsnstí ddatečné jedntky výrbníh faktru (měříme pmcí mezníh prduktu) a výnsnstí výrbníh faktru (měříme pmcí průměrnéh prduktu). Zákn klesajících výnsů se prsazuje d určitéh mnžství variabilníh výrbníh faktru. Zákn klesajících výnsů se prsazuje v krátkém bdbí. V delším časvém bdbí jsu výrbci schpni zvyšvat mnžství všech výrbních faktrů, tedy všechny výrbní faktry jsu variabilní. V tmt případě dchází samzřejmě k růstu celkvéh prduktu (TP), jak důsledku měnícíh rzsahu výrbních faktrů. Prsazují se výnsy z rzsahu. 18 S tránka

19 Sučasně ale platí, že dynamika zapjvání ddatečných vstupů a dynamika růstu prdukce nemusí být identické. Pdle th c platí pr vztah mezi změnu vstupů a změnu výstupu rzlišujeme: klesající výnsy z rzsahu - růst výstupu zastává za tempem zapjvání ddatečných výrbních faktrů na vstupu rstucí výnsy z rzsahu výstup rste rychleji než ddatečné vstupy knstantní výnsy z rzsahu výstup rste stejným tempem jak ddatečné vstupy 3.2 CO ROZUMÍME POJMY? hranice výrbních mžnstí dplňte výrbní efektivnst náklady bětvané příležitsti zákn klesajících výnsů celkvý prdukt mezní prdukt průměrný prdukt výnsnst výrbníh faktru výnsnst ddatečné jedntky faktru technlgie výnsy z rzsahu 19 S tránka

20 3.3 OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ A PROCVIČENÍ 1. Uveďte předpklady, pr které je definván zákn klesajících výnsů. 2. Vysvětlete, čím vyjadřujeme výnsnst ddatečné jedntky výrbníh faktru. 3. Vysvětlete, čím měříme výnsnst jedntky pužitéh výrbníh faktru. 4. Jak vypčítáte velikst mezníh prduktu? 5. Jak vypčítáte velikst průměrnéh prduktu? 6. Vysvětlete význam tzv. alternativních nákladů pr umísťvání zdrjů d jedntlivých výrb. 7. Prč při zapjvání ddatečných zdrjů přihlížíme k faktru času? 8. Kteru eknmicku suvislst vyjadřuje HVM? 9. Uveďte 3 důvdy umžňující, aby nedsažitelný výkn eknmiky se stal dsažitelným. 10. Vysvětlete na knkrétním příkladě, že dšl k pklesu HVM. 3.4 TESTOVÉ OTÁZKY 1. Zapjení ddatečných výrbních faktrů a jejich vliv na změnu celkvéh prduktu, může být ppisván pmcí a) variabilních výnsů z rzsahu b) zákna rstucích výnsů c) klesajících výnsů z rzsahu d) rstucích výnsů z rzsahu e) knstantních výnsů z rzsahu f) zákna klesajících výnsů 2. Je-li dsažen klesající výnsů z rzsahu, platí a) klesá výstup při daném mnžství zdrjů b) klesá výstup pkud klesá mnžství zdrjů c) výstup rste v důsledku zapjení ddatečné jedntky některéh z výrbních faktrů d) výstup rste pmaleji než zapjvání ddatečných jedntek vstupů e) rste mnžství pužitých zdrjů, ale výstup klesá f) jsu zapjvány ddatečné zdrje a zvyšuje se celkvý výstup 3. Výrbní efektivnsti je dsažen a) pkud se zdrje přeměnily ve statky b) vždy, jsu-li využity všechny zdrje c) jestliže se celá prdukce sptřebuje d) pkud neexistují tzv. alternativní náklady e) pkud nelze vyrábět více jednh statku, aniž by snížila prdukce jinéh statku f) pkud je dsažen maximálníh výstupu za daných výrbních pdmínek 4. Mezní prdukt a) rste, pkud se nezvyšuje mnžství výrbníh faktru b) klesá vždy, pkud se zvýší mnžství puze jednh z výrbních faktrů c) prsazuje-li se zákn klesajících výnsů, pak klesá d) je zpravidla vyšší než prdukt celkvý e) může být vyšší než prdukt celkvý f) je přírůstkem celkvéh prduktu 20 S tránka

21 5. Psun hranice výrbních mžnstí a) vyjadřuje, že dšl ke změně všech výrbních faktrů b) může být vyvlán změnu technlgie výrb všech statků c) je grafickým zbrazením zákna klesajících výnsů d) vyjadřuje, že dšl k růstu efektivnsti výrby e) může být vyvlán růstem efektivnsti výrby 6. Hranice výrbních mžnstí a) je mnžina maximálních výstupů za daných výrbních pdmínek b) pkud klesá, vyjadřuje růst výknnsti eknmiky c) může být využita k ilustraci nákladů bětvané příležitsti d) nemůže pklesnut e) pklesne, pkud eknmika nevyužívá kapacity f) rste, pkud jsu dsahvány výnsy z rzsahu 7. Pkud zapjujeme ddatečnu jedntku výrbníh faktru a) průměrný prdukt rste b) výnsnst výrbníh faktru rste neb klesá c) celkvý prdukt se zvyšuje, pkud je průměrný prdukt kladný d) celkvý prdukt se zvyšuje, pkud je mezní prdukt kladný e) rste puze celkvý prdukt, mezní a průměrný klesají f) snižuje se efektivnst výrby 3.5 ROZHODNĚTE, ZDA JE TVRZENÍ PRAVDIVÉ ČI NEPRAVDIVÉ 1. Pkud se zvětší mnžství výrbních faktrů, psune se hranice výrbních mžnstí. 2. Změna technlgie výrby hranici výrbních mžnstí nevlivní. 3. Zákn klesajících výnsů se prsazuje při zvyšvání mnžství výrbních faktrů. 4. Průměrným prduktem se měří výnsnst výrbníh faktru. 5. Pkud platí zákn klesajících výnsů, celkvý prdukt klesá. 6. Pkud mezní prdukt klesá, hdnta průměrnéh je rvněž klesající. 3.6 GRAFICKY ZNÁZORNĚTE 1. Znázrněte pmcí HVM že vzrstl mnžství zdrjů. 2. Znázrněte pmcí HVM že se zdknalily technlgie. 3. Znázrněte pmcí HVM že dšl k růstu prduktivity práce při výrbě statku A (vertikální sa). 4. Znázrněte, jak se budu vyvíjet HVM dvu zemí, kde platí, že M je vyspělejší než N a sučasně v N je vyšší míra akumulace. 5. Graficky znázrněte vzájemný vztah mezi mezním a průměrným prduktem. 6. Graficky znázrněte suvislst, kteru vyjadřuje zákn klesajících výnsů. 21 S tránka

22 4. SEMINÁŘ ZPŮSOBY KOORDINACE A PŘEDNOSTI TRŽNÍ KOORDINACE EKONOMIKY 4.1 SHRNUTÍ UČEBNÍHO TEXTU Hspdářství je sustava vytvřená lidmi z důvdu nutnsti vytvářet statky k uspkjvání ptřeb. Z daných zdrjů mhu vzniknut různé výstupy. Prtže všechny ptřeby nejsu stejně významné, není lhstejn, jakým způsbem jsu využívány mezené zdrje. hspdářský rzvj je dprvázen neustálým zvyšváním nárků na rzsah a kvalitu interakce mezi jedntlivými částmi celku. Musí existvat mechanismus krdinace. Prstřednictvím hspdářskéh mechanismu je rzhdván tm c, jak a pr kh vyrábět. Dvě základní funkce hspdářskéh mechanismu jsu: 1. zabezpečit usměrnění zdrjů vzhledem k ptřebám. 2. nutit výrbce k efektivnímu chvání - hledání způsbů, jak z mezených zdrjů dsáhnut vyššíh výknu Fungvání hspdářskéh mechanismu může být zalžen na různých principech: tradice, příkaz, tržní (cenvý). Hspdářství mderní splečnsti využívá buď mechanismu příkazvéh neb mechanismu tržníh. Tyt dva systémy krdinace jsu na úrvni nárdních hspdářství jak celku prtichůdné a vzájemně neprpjitelné. Je t dán reálnými pdmínkami jejich existence a předpklady jejich fungvání. Nárdhspdářský systém krdinace zalžený na příkazu předpkládá a pkud existuje, pak ve skutečnsti také má pdbu centrálně krdinvané eknmiky s přísně vertikální strukturu, p níž se krdinace uskutečňuje a centralizaci vlastnictví. Hspdářství pírající se cenvý systém (tržní hspdářství) je zalžen na krdinaci, jejímž základem jsu hrizntální tržní vazby, předpkládající sukrmé vlastnictví. Rzdílným způsbem je v bu systémech prsazvány ptimalizace užívání zdrjů. Zatím c tržní systém se ptimalizuje cestu zpětných krků, cž znamená, že v jedntlivém kamžiku nemusí být využívání zdrjů ptimální vzhledem k ptřebám. Důležitým výchdiskem terie centrálně plánvané (tzn. příkazvé) eknmiky byl vždy výchzí předpklad, že existuje mžnst dsažení ptima "předem", tzn. předpklad, že již při rzhdvání využití zdrjů je mžn plně respektvat ptřeby, jejich škálu a preference. Klíčvým prblémem příkazvéh systému je neschpnst zabezpečit sulad mezi plánem a skutečnými ptřebami splečnsti. Nedstatečná efektivnst je důsledkem i závislsti výrbních jedntek na plnění ulženéh plánu, cž nutí výrbce nepřiznávat výrbní mžnsti.plán nepstihuje ani ptřeby ani výrbní mžnsti. Tržní hspdářství je systém zalžený na hrizntální krdinaci, ve kterém lidé tím, že kupují, vyjadřují c chtějí a c nechtějí. Rzhdvání je zalžen na svbdné vlbě suverénníh subjektu trhu. Základem tržníh hspdářství je trh a jeh vnitřní bsah tvří tržní mechanismus, který je frmu hspdářskéh mechanismu a musí plnit bě dvě základní funkce. Tržní mechanismus je prces vzájemnéh vlivňvání tvrby nabídky, tvrby pptávky a tvrby ceny. 22 S tránka

23 Nabídku rzumíme suhrn všech zamýšlených prdejů, se kterými přicházejí na trh výrbci. Její rzměr je určen bjemem výstupu výrby (mnžstvím prdukce, resp. nabízené mnžství prdukce) a cenu, za které jsu výrbci chtni prdat nabízené mnžství zbží. Při výkladu eknmie se rzlišuje nabídka pdle kntextu zkumání trhu: celkvá (agregátní), tržní, individuální. Nabídka (dále S) vždy vyjadřuje funkční vztah mezi mnžstvím vyráběné a nabízené prdukce (Q) a cenu (P), za kteru jsu chtni nabízející prdat. S rstucí cenu se zvyšuje nabízené mnžství je suvislst značvaná jak zákn rstucí nabídky. Pptávka (D) představuje suhrn zamýšlených kupí a je určvána rvněž mnžstvím (v tmt případě pptávaným) a cenu (za kteru jsu kupující chtni kupvat). V případě pptávky budeme rvněž v různých kntextech rzlišvat pptávku: celkvu (agregátní), tržní, individuální. kupující vynakládá svůj důchd na kupě různých výrbků (pdle jejich cen a užitku). Pr pptávkvu křivku je charakteristické, že s rstucí cenu klesá pptávané mnžství a napak. Hvříme záknu klesající pptávky. Tržní cena (resp. její změna) je pr tržní subjekty základní infrmací, d které se dvíjí jejich rzhdvání a jednání v dalším bdbí. Cena je veličinu, která pr kupujícíh znamená běť, kteru musí pdstupit, chce-li na trhu získat statek služící k uspkjení ptřeby. Pr prdávajícíh je tatáž cena efektem, k jehž dsažení musel pdstupit určitu běť (náklady). Změna ceny se bezprstředně prjevuje d kalkulace tržních subjektů. Nezbytnými předpklady půsbení tržníh mechanismu jsu: cenvá liberalizace vlastnická suverenita tržních subjektů. existence trhu výrbních faktrů. 4.2 CO ROZUMÍME POJMY? hspdářská krdinace dplňte principy krdinace hspdářský mechanismus centrálně plánvaná eknmika tržní eknmika smíšená eknmika 23 S tránka

24 pptávka nabídka tržní nabídka tržní pptávka agregátní nabídka agregátní pptávka zákn klesající pptávky kupěschpná pptávka cenvá liberalizace sukrmé vlastnictví trh tržní mechanismus 4.3 OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ A PROCVIČENÍ 1. C t je hspdářský mechanismus a uveďte jeh funkce. 2. V čem spčívá význam vlastnictví pr hspdářství? 3. Uveďte dva důvdy, prč není mžn krdinvat hspdářství plánem a trhem sučasně. 4. Prč je základem centrálně řízené eknmiky státní vlastnictví? 5. Uveďte alespň dva důvdy, které způsbují neefektivnst centrálně plánvané eknmiky. 6. Prč plán nevyjadřuje výrbní mžnsti eknmiky? 7. Odráží centrální plán výrbní mžnsti eknmiky? 8. Definujte tržní mechanismus. 9. Uveďte předpklady nutné pr fungvání tržníh mechanismu. 10. Prč je cenvá liberalizace nutným předpkladem fungvání tržníh mechanismu? 24 Stránka

25 11. Prč je sukrmé vlastnictví předpkladem fungvání tržníh mechanismu? 12. Uveďte, v čem spčívají základní přednsti fungvání tržníh hspdářství. 13. Jaký je vztah mezi hspdářským a tržním mechanismem? 14. Jak suvisí existence trhu výrbních faktrů s fungváním tržníh mechanismu? 4.4 TESTOVÉ OTÁZKY 1. K funkcím hspdářskéh mechanismu patří a) usměrňvat ptřeby pdle dstupnsti zdrjů b) zabezpečit, aby všechn c se vyprdukuje byl sptřebván c) nutit výrbce k efektivnímu chvání d) usměrňvat zdrje vzhledem k ptřebám splečnsti e) mezvat ptřeby f) sukrmé vlastnictví 2. Pptávka na trhu a) suvisí s ptřebami b) zanikne, když všichni nakupí a mají mžnst sptřebvat statek c) je funkční vztah mezi mnžstvím prdukce a cenu d) vyjadřuje, že pptávané mnžství se při změně ceny mění e) je typická tím, že s růstem ceny rste pptávané mnžství f) je chta prdávat určité mnžství při určité ceně. 3. K předpkladům fungvání centrálně plánvané eknmiky patří a) sukrmé vlastnictví b) státní frma vlastnictví c) fungující tržní mechanismus d) cenvá liberalizace e) rzhdnutí eknmickéh centra je závazné pr subjekty eknmiky f) plánvání mezené na úrveň firmy 4. K předpkladům fungvání tržníh hspdářství patří a) jedntný nárdhspdářský plán b) cenvá liberalizace c) existence trhu výrbních faktrů d) sukrmé vlastnictví e) pdřízení eknmickéh centra pdnikům f) ceny se utváří na trhu na základě vztahu nabídky a pptávky 5. Tržní hspdářství a) nevyužívá dělbu práce b) je zalžen na přímém rzdělvání c) využívá mechanismu jehž základním principem je příkaz d) nemusí využívat směnu e) je schpn uspkjit všechny ptřeby splečnsti f) řeší způsb alkace zdrjů pmcí trhu a cenvéh mechanismu 6. Usměrňvání zdrjů vzhledem k ptřebám a) znamená, že se vyrábí statky b) znamená, že se alkace zdrjů dvzuje d preferencí ptřeb c) je funkcí hspdářskéh mechanismu d) je funkcí tržníh mechanismu 25 S tránka

26 e) může garantvat puze vláda dané země f) nemůže být zabezpečen tržně 7. Pptávka vyjadřuje a) že s rstucí cenu se nakupuje menší mnžství b) jaký je vztah mezi cenu statku a mnžstvím statku c) chtu vyrábět d) klik budu výrbci nabízet e) chtu nakupvat f) chtu sptřebvat 8. Zákn klesající pptávky vyjadřuje, že a) lidé nakupují stále méně b) výrbci vyrábí stále více c) s rstucí cenu je pptáván menší mnžství d) s klesající cenu je pptáván větší mnžství e) mezi mnžstvím a cenu je přímá úměra f) s klesající cenu se nabízí méně 9. Cenvá liberalizace a) znamená, že si každý výrbce stanví svji cenu b) znamená, že cena se utváří jak výslednice vztahu nabídky a pptávky c) je předpkladem k tmu, aby cena na trhu plnila infrmační funkci d) se prsazuje puze v pdmínkách plánvané eknmiky e) nemůže v mderním tržním hspdářství existvat f) způsbuje pruchy tržníh mechanismu 4.5 ROZHODNĚTE, ZDA JE TVRZENÍ PRAVDIVÉ ČI NEPRAVDIVÉ 1. Principy krdinace se týkají puze tržníh hspdářství. 2. Cenvý princip je histricky výchzí. 3. Tržní hspdářství je krdinván mechanismem, který bsahuje zpětnu vazbu eliminující následně disprprce mezi nabídku a pptávku. 4. Vztah zdrjů a ptřeb řeší centrálně plánvitá eknmika pmcí plánu, který přizpůsbuje ptřeby mnžství a kvalitě zdrjů. 5. K fungvání tržníh mechanismu je nutná existence trhu výrbních faktrů. 6. Cenvá regulace vytváří předpklady pr vyšší účinnst tržníh mechanismu. 26 S tránka

27 5. SEMINÁŘ VÝZNAM KONKURENCE PRO MECHANISMUS TRHU 5.1 SHRNUTÍ UČEBNÍHO TEXTU Průsečík křivek tržní nabídky a tržní pptávky je bdem rvnváhy trhu. Mnžství prdukce dpvídající průsečíku nazýváme rvnvážné mnžství (q E ) a tmu dpvídající cenu značujeme cenu rvnváhy (p E ). Trh je v rvnváze, je-li nabídka vyrvnána s pptávku. Bdem vyrvnáním nabídky s pptávku máme rzumíme situaci, kdy při dané ceně je nabízené a pptávané mnžství shdné. Tut vlastnst má puze průsečík bu křivek. Pkud se při dané ceně nabízené mnžství a pptávané mnžství shdují, pak při každé jiné ceně, za jinak nezměněných pdmínek, bude situace charakteristická vznikem převisu jedné strany trhu nad stranu druhu. Pří ceně vyšší než p E, bude nabízené mnžství vyšší než pptávané mnžství. Hvříme vzniku převisu nabídky nad pptávku. Jestliže napak tržní cena klesne pd úrveň rvnvážné ceny trhu p E, je pptávané mnžství na trhu vyšší než mnžství, které jsu výrbci za daných cenvých pdmínek na trh chtni ddávat. Dchází k převisu pptávky. Pkud nastane převis pptávky, tzn.: D S růst tržní ceny ( P). Platí: P pkles pptávanéh mnžství ( Q D ) ale také růst nabízenéh mnžství ( Q S ) Při vzniku převisu na straně nabídky bude napak platit: S D pkles tržní ceny ( P) a bude platit: P ( Q D ) a sučasně ( Q S ) Knkurence je prces, ve kterém se střetávají zpravidla prtikladné zájmy tržních subjektů. Prces knkurence je d trhu neddělitelný, nebť základem knkurenčních vztahů je prtichůdnst zájmů tržních subjektů, kterými jsu subjekty na pptávkvé i nabídkvé straně. Má-li existvat trh jak prstředí pkjící zdrje, musí na něm být strana pptávky i nabídky. Pak nutně vzniká knkurenční prstředí mezi nimi (knkurence napříč trhem). Charakter knkurence je vlivněn i pčtem subjektů na jedntlivých stranách trhu. Rzlišujeme knkurenci na pptávkvé straně - knkurenční bj mezi účastníky pptávky. Prtichůdnst jejich zájmů se prjeví výrazně, pkud existuje převaha pptávky nad nabídku. Knkurence na nabídkvé straně je z hlediska vývje trhu a mechanismu jeh fungvání klíčvu frmu. Obecně je tent typ knkurence stimulem pzitivníh phybu tržníh prstředí (převaha nabídky vyvlává cenvý pkles, d kteréh se dvíjí různé pdby zdknalvání ve výrbě). Smysl knkurence mezi firmami jednznačně spčívá ve snaze získat výhdu prti jiným. Výhda se realizuje v pdbě peněžníh důchdu (zisku), který je vyšší, než je bvyklé u knkurentů. 27 S tránka

28 Knkurenci mezi firmami můžeme psuzvat pdle prstředků knkurenčníh bje a pak budeme dlišvat knkurenci cenvu a necenvu. Knkurenci mezi firmami můžeme psuzvat pdle pstavení firem na trhu a pak ji dělíme na knkurenci dknalu a nedknalu. Cenvá knkurence - firmy knkurují prstřednictvím ceny. Prjevuje se ve svém důsledku snižváním ceny. Jestliže tedy dchází k cenvým pklesům, pak t předpkládá, že firma může za nižší cenu prdávat. Má-li th být schpna, musí snížit náklady na výrbu. Tatáž cena výrbku na trhu je výhdnější pr th výrbce, který má nižší náklady na výrbek. Prt snižvání nákladů je cenvu frmu knkurence. Necenvá frma knkurence usiluje přilákání kupěschpné pptávky k prdukci firmy, ale pužívá jiných metd a prstředků. Zejména: kvalitu prdukce širší pdmínky prdeje (servis, garance, úvěr aj.) reklamu dbré jmén firmy značku, atd. Z hlediska pstavení jedntlivých subjektů rzlišujeme knkurenci dknalu a nedknalu. Dknalá knkurence vyjadřuje rvnst pdmínek pr všechny tržní subjekty. Situace, kdy žádný z výrbců nemá mžnst vlivnit cenu na trhu a ttéž platí pr stranu pptávky. Situace by musela naplňvat následující předpklady: na straně výrbců (nabídky) je mnh subjektů, z nichž každý ddává puze dílčí část celkvé nabídky a svjí přítmnstí či nepřítmnstí nemůže vlivnit celkvu nabídku. existuje vlný vstup d dvětví. kvalita výrbků všech prducentů téhž výrbku je shdná (indiferentnst výrbků, výrbky jsu dknalými substituty) a nedchází k upřednstňvání kupě prdukce určitéh výrbce kupujícími. všichni dispnují infrmacemi nezbytnými pr jejich rzhdnutí. při splnění těcht pdmínek existuje na trhu jediná cena, která je vůči výrbcům bjektivní. Nadknalá knkurence je charakteristická nervnstí pstavení knkurujících subjektů a prsazuje se ve třech základních frmách: mnpl (jeden subjekt na straně nabídky) ligpl (malá skupina významných prducentů v dvětví) mnplistická knkurence (velká skupina diferencvaných výrbců, ale nevlivňují tržní nabídku mnžstvím prdukce). 28 S tránka

29 Realizace výsady se pírá existenci určité příčiny. Příčiny umžňující existenci mnplu je mžn dělit pdle různých kritérií. Nejčastěji se užívá dělení pdle časvéh kritéria na příčiny dčasné (krátkdbé) a relativně stálé. Pr mikreknmicku analýzu mechanismu trhu mají zásadní význam mnply relativně stálé. Jejich příčina může být zalžena: na přírdní zvláštnsti (přírdní mnpl) na administrativní státním zásahu (administrativní mnpl) na kntrle zdrjů, např. surviny na tržním pdílu pírajícím se kapitálvu sílu (mnpl eknmické síly). právní restrikcí, např. patenty či chrana autrských práv. Přirzený mnpl - jedna firma bude schpna uspkjvat rzsahem své prdukce tržní pptávku, přičemž bude prdukvat výstup s nižšími náklady, než by byla úrveň nákladů, kdyby v dvětví prdukval více firem. Oligpl je nejtypičtější frmu nedknalé knkurence jedná se výsadu malé skupiny. Je charakteristickým znakem sudbých trhů, že rzhdující část prdukce ddává něklik mál firem. Mnplistická knkurence je charakteristická těmit znaky: velká skupina výrbců (mnh malých), z nichž. žádný nevlivňuje celkvu tržní situaci prdukt (výrbek) je diferencvaný trh se rzpadá na trhy jedntlivých výrbců (pdle kvality, prvedení, značky, jména firmy, dstupnsti na místním trhu atd.). Vznikají trhy jedntlivých prducentů, na nichž se krátkdbě mhu chvat jak jediní (mnplní) výrbci. Mnplistická knkurence představuje "nejjemnější" frmu nedknalé knkurence. Tržní selhání značujeme situaci, kdy trh nefunguje čekávaným způsbem, tzn. nezabezpečuje efektivní alkaci zdrjů, přestže jsu naplněny nezbytné předpklady pr fungvání tržníh mechanismu. Fungvání trhu je závislá na charakteru statku. Trhy funguje lépe v případě tzv. sukrmých statků, pkud je statek veřejný, je zdrjem kmplikací. Sukrmý statek je charakteristický tím, že jeh výrbce je schpen mezit užití vyráběnéh statku na ty sptřebitele, kteří jsu chtni za výrbek zaplatit (vylučení výrbcem). Sučasně však platí, že sptřebitel není nucen statek sptřebvávat, ale pkud se ke sptřebě rzhdně, pak jeh sptřeba statku snižuje dstupné mnžství pr statní sptřebitele (dchází k tzv. rivalitní sptřebě). Statky, které uvedený pžadavek nesplňují, jsu veřejné statky. Jejich charakteristiku je, že jsuli nabídnuty jednmu subjektu, stávají se dstupné i subjektům jiným, které je mhu sptřebvávat sučasně (nerivalitní sptřeba). Jestliže u sukrmých statků je 29 S tránka

30 charakteristická vylučitelnst ze sptřeby, pak v případě veřejných statků je charakteristická její nevylučitelnst. Hlavní příčiny tržních selhání: existenci nedknale knkurenčníh prstředí, kde trh nebude nutit hlavní prducenty k tmu, aby vyráběli nejlevněji (minimalizvali náklady na jedntku prdukce) a napak sptřebitelé budu zpravidla nuceni platit vyšší ceny, než ceny, které by se na trhu ustálily, pkud by výrbci náklady minimalizvali. tzv. externality - jedná se vnější vlivy, které mhu být např. důsledkem hspdářské činnsti, ale nevstupují d nákladů. V důsledku th pzitivně či negativně vlivňují tržní subjekty. Mhu t být i jiné vnější vlivy, které vlivňují tržní transakci (cenu na trhu). Jedná se jevy, kterými jsu vyvlávány tzv. efekty přelévání. 5.2 CO ROZUMÍME POJMY? trh dílčí dplňte cena převis pptávky rvnváha trhu rvnvážná cena rvnvážné mnžství knkurence cenvá knkurence necenvá knkurence dknalá knkurence nedknalá knkurence mnpl - eknmický jev mnpl - tržní struktura ligpl mnplistická knkurence rivalitní sptřeba 30 S tránka

31 nerivalitní sptřeba veřejný statek sukrmý statek tržní selhání externalita efekty přelévání substituty 5.3 OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ A PROCVIČENÍ 1. C znamená, že na trhu vznikl převis pptávky nad nabídku? 2. Jak zareaguje trh, je-li převis pptávky? 3. Jak a prč reagují subjekty trhu na rvnvážnu cenu? 4. Uveďte příklad, kdy se prjevuje knkurence na straně pptávky. 5. Prč je v eknmii kladen důraz na knkurenci na straně nabídky? 6. Jak se chvá výrbce v pdmínkách cenvé knkurence? 7. Které nástrje může výrbce pužít v pdmínkách necenvé knkurence? 8. C je přirzený mnpl? 9. Které příčiny mhu vyvlat vznik mnplu? 10. Je výrbce nucen v každé tržní situaci usilvat zkvalitňvání prduktu? 11. Charakterizujte c má splečnéh a čím se liší mnpl a mnplistická knkurence. 12. Charakterizujte ligpl jak tržní strukturu. 13. Jaké vlastnsti má mnplistická knkurence? 14. C značujeme jak tržní selhání? 15. Kterými faktry může být vyvlán tržní selhání? 16. Jaký je vztah mezi pzitivní a negativní externalitu? 17. Uveďte příklad nerivalitní sptřeby. 5.4 TESTOVÉ OTÁZKY 1. Jestliže je na trhu pptávané mnžství vyšší než nabízené mnžství a) cena se nezmění b) výrbci nebudu měnit chvání c) existuje převis pptávky i nabídky d) existuje převis nabídky e) djde k růstu tržní ceny f) budu výrbní faktry z uvlňvány z výrby tht statku 31 S tránka