Ošetřovatelské postupy 2

Transkript

1 Ošetřovatelské postupy 2 Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014

2 Cíle předmětu Cílem předmětu je, aby si student osvojil základní poznatky, ale i manuální zručnost a jistotu bezpečného a kvalitního provedení odborných výkonů u pacientů. Studenti umí vyjmenovat a popsat základní ošetřovatelské postupy u jednotlivých výkonů a následně je prakticky aplikovat v modelových situacích. Obsah předmětu Předmět je zařazen jako povinný předmět oboru a tvoří základ profesionálních dovedností. Výuka je jak teoretická, tak praktická. Kvalitně provedený výkon respektuje individuální potřeby pacientů, zejména jejich potřebu úcty, jistoty a bezpečí. Název cvičení: 01 - Ošetřovatelský proces u P/K na chirurgickém oddělení (Chirurgie 1) - vyjmenovat jednotlivé druhy obvazových materiálů - vyjmenovat zásady použití jednotlivých druhů obvazových materiálů - zhodnotit vhodnost použití speciálních druhů převazového materiálu - vyjmenovat zásady péče o pacienta s přiloženým sádrovým obvazem - a zná zásady péče o pacienta s extenzí - prakticky základní obvazové techniky - prakticky ošetřit pacienta s extenzí - prakticky provést bandáž pahýlu po amputaci Materiály používané k ošetření ran Druhy obvazových materiálů Ošetření pacienta s imobilizačním obvazem Ošetření pacienta po amputaci Bandáže dolních končetin a bandáž pahýlu po amputaci Nácvik základních obvazových technik Tkaniny, vlákniny, látky ztužující obvazy, dlahy, amputace, bandáž, extenze Obvazové materiály můžeme v základě dělit na vlákniny, tkaniny, látky ztužující obvazy, postřiky a tekuté obvazy a pomůcky zpevňující obvazy. Každý druh obvazového materiálu má své specifické zásady pro použití a manipulaci. Přiložení bandáží na dolní končetiny brání stagnaci krve v dolních končetinách, posiluje svalovou pumpu dolních končetin a podporuje žilní chlopně na dolních končetinách, a tím předcházejí vzniku a rozvoji trombembolické nemoci. Amputace je odnětí části těla. Na dolní končetině ji rozdělujeme na nízkou, střední a vysokou. Otázky/cvičení/úkol: Vyjmenujte jednotlivé druhy obvazového materiálu i s příklady.

3 Připravte základní převazový materiál k ošetření poraněného kotníku a vyzkoušejte jednotlivé druhy obvazů této části těla. Přiložte bandáž na dolní končetinu pomocí elastického obinadla až do třísel. 1. VYTEJČKOVÁ, R. a kolektiv. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II. Praha, GRADA 2013, ISBN SLEZÁKOVÁ, L. a kolektiv. Ošetřovatelství v chirurgii I. Praha, GRADA 2010, ISBN SLEZÁKOVÁ, L. a kolektiv. Ošetřovatelství v chirurgii II. Praha, GRADA 2010, ISBN MIKULA J. a N. MÜLLEROVÁ. Prevence dekubitů. Praha, GRADA 2008, ISBN STRYJA, J. Repetitorium hojení ran. Semily, GEUM, 2008, ISBN POKORNÁ, A. a R. MRÁZOVÁ. Kompendium hojení ran pro sestry. Praha, GRADA 2012, ISBN:

4 Název cvičení: 02 - Ošetřovatelský proces u P/K na chirurgickém oddělení (Chirurgie 2) - rozdělit a charakterizovat jednotlivé druhy operačních výkonů - popsat přípravu pacienta na operační výkon - zhodnotit rizikovost operace pro pacienta podle klasifikace ASA - vyjmenovat časné i pozdní pooperační komplikace - zajistit péči pacientovi po operačním výkonu - popsat jednotlivé druhy chirurgického instrumentária - vyjmenovat zásady mytí a oblékání k operaci - vyjmenovat zásady pro přípravu sterilního stolku Chirurgický zákrok Operace (indikace operace, předoperační vyšetření, příprava: chirurgická, anesteziologická, všeobecná, psychologická, premedikace, riziko ASA, transport na operační sál) Operační výkony: neodkladné, jednodenní Intraoperační období Zaměření pooperační ošetřovatelské péče (komplikace, péče o chirurgické rány, faktory ovlivňující hojení ran, příprava sterilního stolku, drény, drenáže...) Malé chirurgické výkony, mytí a oblékání k operaci Chirurgické instrumentarium Operace, akutní příjem, předoperační vyšetření, premedikace, komplikace, sutura, převaz, drén, instrumentárium Doplňující materiál Operace je invazivní zásah do organismu s jeho různou reakcí. V základu dělíme operační výkony na neodkladné a plánované. Před každou operací je nutné provést operační vyšetření, jehož cílem je zjištění aktuálního stavu pacienta před podáním anestezie, optimalizace předoperační přípravy, snížení perioperační úmrtnosti a výskytu komplikací. Míra rizika pooperačních komplikací pro pacienta určuje klasifikace ASA. Pooperační komplikace dělíme podle doby jejich vzniku na časné a pozdní. Důležitá je po operaci také péče o ránu, kdy si všímáme fáze hojení rány, jejího vzhledu, rozsahu a příp. komplikací. Faktory ovlivňující hojení rány opět rozdělujeme na vnitřní a zevní. U každé rány je potřeba provádět pravidelně převazy se zachováním všech zásad vedení převazu a asepse, abychom tak předešly dalším komplikacím v hojení rány. Pro odvádění fyziologické nebo patologické tekutiny z těla slouží drény. Před každým operačním výkonem je nutné dodržet zásady mytí a oblékání k operaci a použít správné chirurgické instrumentárium. Cvičení je doplněno o videonahrávku přednášky s názvem Ošetřování ran a dekubitů. Otázky/cvičení/úkoly: Popište jednotlivé fáze hojení ran.

5 Co je operace a jak se operace dělí? Vyjmenujte relativní indikace k operaci. Co znamená riziko ASA III? Co je to premedikace a jaké jsou její účinky? Co sledujeme u pacienta po operaci v celkové anestezii? Vyjmenujte časné a pozdní pooperační komplikace. Jaké faktory ovlivňují hojení ran? Vyjmenujte komplikace hojení ran. Definujte pojmy: sutura, excize, incize a exkochelace. 1. VYTEJČKOVÁ, R. a kolektiv. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II. Praha, GRADA 2013, ISBN SLEZÁKOVÁ, L. a kolektiv. Ošetřovatelství v chirurgii I. Praha, GRADA 2010, ISBN SLEZÁKOVÁ, L. a kolektiv. Ošetřovatelství v chirurgii II. Praha, GRADA 2010, ISBN MIKULA J. a N. MÜLLEROVÁ. Prevence dekubitů. Praha, GRADA 2008, ISBN STRYJA, J. Repetitorium hojení ran. Semily, GEUM, 2008, ISBN POKORNÁ, A. a R. MRÁZOVÁ. Kompendium hojení ran pro sestry. Praha, GRADA 2012, ISBN:

6 Název cvičení: 03 - Péče o centrální žilní katétry - vyjmenovat indikace zavedení centrálního žilního katétru - vyjmenovat a ukázat místa zavedení centrálního žilního katétru - provést přípravu pacienta před zavedením centrálního žilního katétru - připravit sterilní stolek s pomůckami pro zavedení centrálního žilního katétru - vyjmenovat zásady péče o centrální žilní katétr - popsat komplikace při zavedení centrálního žilního katétru - popsat poustup zrušení centrálního žilního katétru Centrální žilní katétr definice, popis Indikace zavedení centrálního žilního katétru Místa zavedení centrálního žilního katétru Asistence při zavádění centrálního žilního katétru Komplikace centrálního žilního katétru Poustup zrušení centrálního žilního katétru Centrální žilní katétr, asepse, katétr, vena, převaz Doplňující materiál Centrální žilní katétr slouží pro přístup do centrálního žilního řečiště. Indikacemi zavedení je možnost aplikace léků o větší koncentraci a větším objemu než do periferního žilního řečiště, zajištění bezpečného a spolehlivého žilního vstupu na delší dobu, pro rychlé objemové náhrady, pro mimotělní eliminační metody nebo diagnostické metody. Zavádí se do velkých žil na horní i dolní končetině. Pro správný průběh zavedení centrálního žilního katétru je důležitá správná příprava pacienta a místa vpichu, správně nachystané pomůcky pro zavedení podle zásad asepse a dodržení správného postupu při zavádění. Dále je důležité provádět pravidelně převazy centrálního žilního katétru s dodržením všech zásad asepse. Při převazu by si sestra měla všímat případných známek infekce a dalších komplikací zavedení centrálního žilního katétru. Cvičení je doplněno o videonahrávku s praktickou ukázkou péče o centrální žilní katétr. Cvičení/úkoly: Vyjmenujte a na sobě ukažte místa zavedení centrálního žilního katétru. Vyjmenujte indikace zavedení centrálního žilního katétru. Připravte sterilní stolek s pomůckami pro zavedení centrálního žilního katétru. Vyjmenujte komplikace zavedení centrálního žilního katétru. 1. VYTEJČKOVÁ, R. a kolektiv. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II. Praha, GRADA 2013, ISBN

7 2. SLEZÁKOVÁ, L. a kolektiv. Ošetřovatelství v chirurgii I. Praha, GRADA 2010, ISBN KAPOUNOVÁ, G. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Praha, GRADA 2007, ISBN

8 Název přednášky: 04 - Endoskopie - definovat pojem endoskopie - rozdělit endoskopie a definovat jednotlivé druhy endoskopií - popsat přípravu pacienta na jednotlivé druhy endoskopií - popsat péči o pacienta po jednotlivých endoskopiích Endoskopie - definice Druhy endoskopií Gastroduodenoskopie příprava na vyšetření, péče o pacienta po vyšetření Kolonoskopie příprava na vyšetření, péče o pacienta po vyšetření Rektoskopie příprava na vyšetření, péče o pacienta po vyšetření Endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie příprava na vyšetření, péče o pacienta po vyšetření Bronchoskopie příprava na vyšetření, péče o pacienta po vyšetření Cystoskopie příprava na vyšetření, péče o pacienta po vyšetření Endoskopie, endoskop, fibroskop, lokální anestezie Endoskopie je invazivní vyšetření sloužící k provedení diagnostických a terapeutických výkonů. Před každým endoskopickým vyšetřením je nutné provést lokální anestezii místa zavedení. Po každé endoskopii je nutná monitorace pacienta. Na gastrointestinálním traktu rozlišujeme gastroduodenoskopii, endoskopickou retrográdní cholangiopankreatografii, kolonoskopii a rektoskopii. U dýchacích cest se provádí bronchoskopie. U všech těchto endoskopických metod je společné lačnění před výkonem. Po gastroduodenoskopii, endoskopické retrográdní cholangiopankreatografii a bronchoskopii je nutné minimálně 2 hodiny nepít a 4 hodiny nejíst. Endoskopická metoda na vylučovacím traktu se označuje jako cystoskopie. Úkoly: Definujte pojem endoskopie. Vyjmenujte jednotlivé endoskopické metody na zažívacím traktu. Popište přípravu pacienta na kolonoskopii. Popište péči o pacienta po endoskopické retrográdní cholangiopankreatografii 1. VYTEJČKOVÁ, R. a kolektiv. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II. Praha, GRADA 2013, ISBN SLEZÁKOVÁ, L. a kolektiv. Ošetřovatelství v chirurgii I. Praha, GRADA 2010, ISBN SLEZÁKOVÁ, L. a kolektiv. Ošetřovatelství v chirurgii II. Praha, GRADA 2010, ISBN

9 4. PACÍK, D. Urologie pro sestry. Brno, 1996, ISBN

10 Název cvičení: 05 Péče o stomie - definovat pojem stomie - vyjmenovat základní dělení stomií - posoudit stav jednotlivých druhů stomií - vyjmenovat komplikace jednotlivých druhů stomií - provést výměnu stomické podložky a sáčku jednotlivých druhů stomií - pečovat o jednotlivé druhy stomií Stomie definice, rozdělení Péče o jednotlivé druhy stomií Komplikace jednotlivých druhů stomií Výměna stomické destičky a stomického sáčku Stomie, stoma sestra, kolonoskopie, ileostomie, cystostomie, stomická destička, stomický sáček Doplňující materiál Stomie je uměle vytvořené vyústění dutého orgánu přes stěnu břišní, nebo na ni. Stomie můžeme dělit podle anatomické lokalizace nebo funkce. Nejčastější bývají ileostomie (vyústění terminální části tenkého střeva přes nebo na stěnu břišní), kolonoskopie (vyústění tlustého střeva) a cystoskopie (vyústění močového měchýře). U každého pacienta je důležitá péče o stomii, správné přikládání a výměna stomické destičky a stomického sáčku. Cvičení je doplněno o videonahrávku s praktickou ukázkou provedení očistného klyzmatu. Cvičení/úkoly: Definujte pojem stomie. Vyjmenujte jednotlivé druhy stomie podle anatomického rozložení. Proveďte výměnu stomické destičky a stomického sáčku u kolostomie. 1. VYTEJČKOVÁ, R. a kolektiv. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II. Praha, GRADA 2013, ISBN SLEZÁKOVÁ, L. a kolektiv. Ošetřovatelství v chirurgii I. Praha, GRADA 2010, ISBN SLEZÁKOVÁ, L. a kolektiv. Ošetřovatelství v chirurgii II. Praha, GRADA 2010, ISBN PACÍK, D. Urologie pro sestry. Brno, 1996, ISBN

11 Název cvičení: 06 - Oxygenoterapie - definovat pojem oxygenoterapie - vyjmenovat indikace a kontraindikace k oxygenoterapii - vyjmenovat zásady podávání kyslíku - vyjmenovat bezpečnostní opatření při manipulaci s kyslíkem - vypočítat množství kyslíku v kyslíkové lahvi - vyjmenovat možnosti aplikace kyslíku Definice oxygenoterapie Indikace a kontraindikace k oxygenoterapii Zásady podávání kyslíku z kyslíkové lahve a centrálního rozvodu Bezpečnostní opatření při manipulaci s kyslíkem Možnosti aplikace kyslíku Dýchání, oxygenoterapie, hypoxie, hypoxemie, kyslík, kyslíková lahev, kyslíková maska Doplňující materiály Oxygenoterapie je léčebná metoda, při které je pacientovi aplikována zvýšená koncentrace kyslíku ve vdechované směsi nad 21 %. Cílem je zajistit přiměřenou dávku kyslíku tkáním. Při aplikaci kyslíku je nutné dodržet zásady jeho podávání, aby nedošlo k poškození pacienta i ošetřujícího personálu. Kyslík můžeme podávat z kyslíkové lahve nebo z centrálního rozvodu kyslíku, pokud je v budově. Možnostmi aplikace kyslíku jsou kyslíkové brýle, kyslíková maska, nosohltanový katétr, kyslíkový stan, inkubátor a další. Cvičení je doplněno o videonahrávky s praktickou ukázkou tepelného nebulizátoru a uzavřených odsáváním z dýchacích cest. Cvičení/úkol: Definujte pojem oxygenoterapie. Vyjmenujte indikace a kontraindikace k oxygenoterapii. Vyjmenujte zásady podávání kyslíku. Vyjmenujte bezpečnostní opatření při manipulaci s kyslíkem. Podejte pacientovi kyslík kyslíkovými brýlemi rychlostí 5 l/min z centrálního rozvodu. 1. VYTEJČKOVÁ, R. a kolektiv. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I. Praha, GRADA 2011, ISBN KAPOUNOVÁ, G. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Praha, GRADA 2007, ISBN

12 Název cvičení: 07 - Periferní žilní kanylace - vyjmenovat indikace zavedení periferního žilního katétru - vyjmenovat a ukázat místa zavedení periferního žilního katétru - provést přípravu pacienta před zavedením periferního žilního katétru - připravit pomůcky pro zavedení periferního žilního katétru - vyjmenovat zásady péče o periferní žilní katétr - popsat komplikace při zavedení periferního žilního katétru Periferní žilní katétr definice, popis Indikace zavedení periferního žilního katétru Místa zavedení periferního žilního katétru Postup při zavádění periferního žilního katétru Komplikace periferního žilního katétru Periferní žilní katétr, asepse, katétr, vena, převaz Doplňující materiál Periferní žilní katétr slouží pro přístup do periferního žilního řečiště. Indikacemi zavedení je aplikace léků, krevních derivátů, nízkomolekulární parenterální výživy, rehydratece, odběr krevních vzorků na vyšetření. Zavádí se do periferních žil na horní i dolní končetině. Pro správný průběh zavedení periferního žilního katétru je důležitá správná příprava pacienta a místa vpichu, správně nachystané pomůcky pro zavedení podle zásad asepse a dodržení správného postupu při zavádění. Dále je důležité provádět pravidelně převazy periferního žilního katétru s dodržením všech zásad asepse. Při převazu by si sestra měla všímat případných známek infekce a dalších komplikací zavedení periferního žilního katétru. Cvičení je doplněno o videonahrávku s názvem Invazivní periferní venózní katétr. Cvičení/úkol: Vyjmenujte a na sobě ukažte místa zavedení periferního žilního katétru. Vyjmenujte indikace zavedení periferního žilního katétru. Připravte pomůcky pro zavedení periferního žilního katétru. Vyjmenujte komplikace zavedení periferního žilního katétru. 1. VYTEJČKOVÁ, R. a kolektiv. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II. Praha, GRADA 2013, ISBN SLEZÁKOVÁ, L. a kolektiv. Ošetřovatelství v chirurgii I. Praha, GRADA 2010, ISBN

13 3. KAPOUNOVÁ, G. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Praha, GRADA 2007, ISBN

14 Název cvičení: 08 - Transfúzní terapie - definovat pojem transfuze - vyjmenovat druhy transfuzních přípravků a indikace jejich podání - provést přípravu pacienta před podáním transfuzního přípravku - připravit pomůcky pro podání transfuzních přípravků - asistovat lékaři při podání transfuzního přípravku - vyjmenovat všechny krevní skupiny - popsat reakci antigen x protilátka - vyjmenovat a popsat jednotlivé potransfuzní reakce Transfuzní terapie definice, historie Krevní skupiny a Rh faktor Transfuzní přípravky a krevní deriváty Indikace podání transfuzních přípravků Příprava pacienta a pomůcek před podáním transfuze Asistence lékaři při podání transfuzního přípravku Potransfuzní reakce Transfuze, antigen, aglutinin, Rh faktor, křížová zkouška, sanquitest Transfuze je aplikace krve nebo krevní složky dárce do krevního oběhu příjemce. Rozlišujeme transfuzní přípravky a krevní deriváty. Rozlišujeme 4 krevní skupiny a 2 typy RH faktoru. Před podáním transfuze je nutná příprava pacienta. Pro zabránění záměny krevní skupiny příjemce a dárce, se před podáním transfuze provádí křížová zkouška, sanquitest a biologická zkouška. Aplikace samotné transfuze je pouze v kompetenci lékaře, sestra lékaři při podání asistuje. Nejzávažnější potransfuzní komplikací je hemolytická reakce, jejíž příčinou je nekompaktibilita krevní skupiny dárce a příjemce. Otázky/cvičení/úkol: Jaký je rozdíl mezi transfuzním přípravkem a krevním derivátem? Jaké máme krevní skupiny? U jednotlivých krevních skupin vyjmenujte jejich antigeny a aglutiníny. Proveďte přípravu pacienta na transfuzi. 1. VYTEJČKOVÁ, R. a kolektiv. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I. Praha, GRADA 2011, ISBN KAPOUNOVÁ, G. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Praha, GRADA 2007, ISBN

15 Název přednášky: 09 - Úprava domácího prostředí ve zdraví a nemoci - definovat pojmy zdraví a nemoc - vyjmenovat jednotlivé determinanty zdraví - popsat holistický model zdraví - definovat význam úpravy domácího prostředí - popsat dělení úrazů v domácím prostředí - vyjmenovat rizikové skupiny pro vyšší výskyt úrazů v domácím prostředí - popsat možná preventivní opatření úrazů v domácím prostředí Zdraví, nemoc Determinanty zdraví Úpravy domácího prostředí Rizikové skupiny pro vyšší výskyt úrazů v domácím prostředí Zdraví, nemoc, determinanta, domácí prostředí, úraz Zdraví definuje WHO jako stav úplné tělesné, duševní a sociální rovnováhy a nejen jako nepřítomnost nemoci nebo vady. Determinanty zdraví můžeme dělit na vnitřní a vnější. Opakem zdraví je nemoc. Nevhodná úprava domácího prostředí se v nemoci může negativně projevit na zdravotním stavu, nebo jako domácí úraz a může vést až ke vzniku chorob z maladaptace. Nejrizikovější skupinou pro vznik domácích úrazů jsou děti a senioři nad 65 let. Preventivní opatření spočívají v technických a organizačních opatřeních jak ze strany zdravotníků, tak i rodinných příslušníků. Otázky/úkoly: Definujte zdraví dle WHO. Jak vypadá holistický model zdraví? Co je nemoc. Vyjmenujte základní determinanty zdraví. Popište význam úpravy domácího prostředí. Popište dělení úrazů v domácím prostředí. Vyjmenujte rizikové skupiny pro vyšší výskyt úrazů v domácím prostředí. Popište možná preventivní opatření úrazů v domácím prostředí. 1. VYTEJČKOVÁ, R. a kolektiv. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I. Praha, GRADA 2011, ISBN KOLÁŘ, P. Rehabilitace v klinické praxi. Praha, GALÉN 2009, ISBN

16 Název přednášky: 10 - Thanatologická ošetřovatelská péče - definovat pojmy umírání a smrt - rozdělit proces umírání - popsat jednotlivé fáze procesu umírání - vyjmenovat cíle paliativní péče - definovat pojem eutanazie a popsat její rozdělení - popsat hospicovou péči a její typy - popsat zásady přístupu sestry k umírajícím a k pozůstalým - provést péči o mrtvé tělo Umírání definice, fáze Paliativní péče definice, cíle Eutanazie definice, druhy, etické hledisko Hospicová péče definice, druhy Zásady přístupu sestry k umírajícím a k pozůstalým Péče o mrtvé tělo Umírání, smrt, paliativní péče, eutanazie, hospic Při umírání dochází k selhávání vitálních funkcí, jejichž důsledkem je smrt. Proces umírání se může dělit do tří fází pre finem, in finem, post finem. Paliativní péče poskytuje zmírňující medicínu a péči nevyléčitelně nemocným, umírajícím i jejich pozůstalým. Hospice poskytují paliativní péči umírajícím, o které se rodina nemůže starat sama, a předcházejí tak dlouhodobé hospitalizaci umírajícího v nemocnici. Eutanazie se popisuje jako smrt z milosti nebo usmrcení na vlastní přání nemocného. Rozlišujeme několik typů eutanazie, aktivní eutanazie je v ČR považována za trestný čin. Po definitivním prokázání smrti lékařem je nutné provést péči o mrtvé tělo a poskytnout útěchu pozůstalým. Smrt oznamuje pozůstalým vždy lékař! Otázky/cvičení/úkoly: Definujte proces umírání a popište jeho fáze. Jaké jsou cíle paliativní péče a pro koho je určena? Jaké rozlišujeme druhy eutanazie? Je aktivní eutanazie v ČR legální? Popište zásady přístupu sestry k umírajícím a k pozůstalým. Proveďte prakticky péči o mrtvé tělo. Kdo oznamuje smrt pacienta pozůstalým? 1. VYTEJČKOVÁ, R. a kolektiv. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II. Praha, GRADA 2013, ISBN

17 Název přednášky: 11 - Péče o rodičku - definovat pojem těhotenství - popsat jisté a nejisté známky těhotenství - popsat průběh spontánního porodu - vyjmenovat způsoby operativních porodů - vyjmenovat zásady péče o ženu po porodu Těhotenství nejisté a jisté známky těhotenství Spontánní porod průběh Druhy operativních porodů Zásady péče o ženu po porodu Těhotenství, porod, novorozenec Těhotenství je období, kdy v děloze matky probíhá vývoj zárodku a plodu. Diagnostika těhotenství se provádí na základě jistých a nejistých známek těhotenství, těhotenského testu nebo gynekologického vyšetření. Spontánní porod probíhá ve čtyřech dobách porodních. Při nemožnosti spontánního porodu přichází na řadu operativní metody vedení porodu. Všeobecná sestra musí znát zásady péče o ženu po porodu a v šestinedělí. Otázky/úkoly: Jaké jsou nejisté a jisté známky těhotenství? Popište jednotlivé doby porodní u spontánního porodu. Vyjmenujte zásady péče o rodičku po porodu. 1. VYTEJČKOVÁ, R. a kolektiv. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II. Praha, GRADA 2013, ISBN

18 Název cvičení: 12 - Péče o novorozence, kojence - popsat rozdělení dětského věku - popsat nutné vybavení porodního sálu při porodu - připravit pomůcky pro poporodní ošetření novorozence - popsat zásady prvního ošetření novorozence - popsat vyšetření a hodnocení poporodního stavu novorozence - popsat hodnocení stavu novorozence podle Apgarové - popsat adaptační změny novorozence - popsat výživu novorozenců a kojenců Rozdělení dětského věku Vybavení porodního sálu při porodu Poporodní ošetření novorozence Vyšetření a hodnocení stavu novorozence Adaptační změny novorozence Výživa novorozence Novorozenec, kojenec, porod, kolostrum, mateřské mléko, adaptace Novorozenecké období začíná porodem a končí 4. týden života dítěte. Pro správnou péči o novorozence je důležité správné vybavení porodního sálu, stejně jako znalost zásad péče o novorozence a provedení jednotlivých vyšetření a hodnocení novorozence. Novorozenec si musí zvyknout na podmínky vnějšího prostředí tyto změny nazýváme adaptačními změnami novorozence. Důležitá je pro novorozence také jeho výživa. Nejideálnější stravou pro novorozence a kojence je mateřské mléko. Úkoly: Rozdělte dětský věk. Popište vybavení porodního sálu při porodu. Popište poporodní ošetření novorozence. Popište adaptační změny novorozence. 1. VYTEJČKOVÁ, R. a kolektiv. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II. Praha, GRADA 2013, ISBN