Obchodní možnosti spolupráce českých podniků s podniky v MERCOSUR

Transkript

1 Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Management a marketing zahraničního obchodu Obchodní možnosti spolupráce českých podniků s podniky v MERCOSUR (Bakalářská práce) Autor: Pavel Hruška Vedoucí práce: Ing. Ondřej Tománek Kunovice, srpen 2009

2

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Ing.Ondřeje Tománka a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. Kunovice, srpen 2009

4 Děkuji panu Ing. Ondřeji Tománkovi za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce. Kunovice, srpen 2009 Pavel Hruška

5 Obsah: Úvod Historický přehled vzniku a vývoje Mercosuru Základní principy Mercosuru Základní orgány Mercosuru Soudní orgány Politické a obchodní cíle Mercosuru Popis ekonomik jednotlivých členských států Mercosuru Brazílie Argentina Chile Venezuela Ekvádor Uruquay Paraquay Kolumbie Bolivie Peru Kooperace zemí Mercosuru v příkladech Současný stav obchodně - ekonomických vztahů Mercosuru a EU Charakteristika EU Charakteristika vývoje vztahů EU a Mercosuru Rozvojová pomoc EU Historický význam integrace EU a Mercosuru 35 4 Současný stav obchodně - ekonomických vztahů jednotlivých členských států Mercosuru s ČR Některé obecné zásady při navazování kontaktů Brazílie Argentina Paraquay.40

6 4.1.4 Uruquay Chile Venezuela Ekvádor Peru Kolumbie Bolívie Obchodní vztahy některých českých firem se státy Mercosuru Inpost s.r.o Česká zbrojovka a.s Závěr Resumé Resumé in English 56 Seznam použitých zkratek 59 Seznam použité literatury

7 Úvod Obsahem i cílem bakalářské práce na téma MERKOSUR je zpracování informací o jihoamerickém regionálním sdružení volného obchodu Merkosur - Jižní společný trh v průřezu od historie jeho založení, přes jeho organizační strukturu, politické a obchodní cíle až po jeho postavení a význam ve světové ekonomice. Práce je rozdělena do několika kapitol viz Osnova, samotné téma bylo zpracovateli zadáno vedením školy. Z přehledu o stavu ekonomik jednotlivých členských států lze usoudit, jak byla která země úspěšná v úsilí o ekonomickou prosperitu své země, v jakém stavu se ekonomika aktuálně nachází. Členské státy Merkosuru si uvědomují své zaostávání za vyspělými světovými ekonomikami. Vědí, že, chtějí-li je dohnat aspoň částečně a být jim rovnocenným partnerem, musí navazovat a rozvíjet vzájemné obchodně ekonomické styky s dalšími zeměmi světa, proto se sdružily v ekonomické uskupení, v němž mohou dosáhnout lepších výsledků. Za svůj vzor a ideál budoucího uspořádání svého sdružení považuje Merkosur Evropskou unii - EU, s níž obchoduje zatím na bázi bilaterálních smluv o volném obchodu a celní unie, než se podaří dojednat celkovou dohodu o meziregionální unii. Zpřehledněním bilance zahraničního obchodu mezi oběma subjekty lze posoudit realitu vzájemného obchodování. Merkosur má obchodní spolupráci i s ČR, byť zatím jen v menším procentu. Brzdou je neustálenost politického a podnikatelského prostředí, jistá bezpečnostní podnikatelská rizika a vzájemně nevýhodná geografická vzdálenost, částečně i jazyková bariéra. Přesto stále existují možnosti k rozšíření vzájemného obchodu. V několika ukázkách budou shrnuty praktické zkušenosti našich firem z obchodování s partnery z Merkosuru. Souhrnem všech informací vznikne určitý, byť ne vyčerpávající, informační servis, který může posloužit k získání nebo rozšíření vědomostí o daném tématu všem, kdo se danou problematikou zabývají, o ni se zajímají, nebo některou zde uvedenou informaci 7

8 vědět potřebují. Některá statistická čísla se mohou i rozcházet. Je to dáno často nepřesnou evidencí národních statistických úřadů, různou metodikou jejich sběru a zpracování dat, dokonce i manipulací s čísly na politickou objednávku, zkreslující skutečný stav / hlavně v údajích o nezaměstnanosti apod./ Dokonce to bylo už některým státům ze strany Světové banky i MMF opakovaně vytýkáno. Práce je zpracována z hlediska individuelního pojetí zpracování faktů dané problematiky za použití metody vyhledávání a sběru fakt, jejich vyhodnocení, třídění a kompletace. Z informačních zdrojů byly inspirací různé internetové portály a tiskoviny - denní tisk, knihy, informativní tisky EU či tiskové přehledy zastupitelských úřadů MZV ČR. 8

9 1 Historický přehled vzniku a vývoje Merkosuru. Obr.č.1: logo Mercosur Zdroj: Mercosur. [online] [cit ]. Dostupný na www: Mercosur španělsky Mercado Común del Sur, portugalsky Mercado Comum do Sul Jižní společný trh je jihoamerické regionální sdružení volného obchodu. Vznikl podpisem Smlouvy z Asunciónu ( Tratado de Asunción ) mezi Brazilií, Argentinou, Paraguayí a Uruguayí jako zakládajícími zeměmi. 1.1 Základní principy Merkosuru Podpisem smlouvy se členské země shodly na sdílení společných hodnot demokracie, na pluralitě názorů, lidských práv a svobod, na ochraně životního prostředí a udržitelného rozvoje, stejně jako na upevňování demokracie a právní jistoty, zmírňování chudoby, na hospodářském rozvoji členských států a uplatňování sociální spravedlnosti. Zavázaly se k postupnému procesu integrace jako základní podmínky pro urychlení ekonomického rozvoje a sociální spravedlnosti prostřednictvím volného pohybu zboží, služeb a výrobních faktorů. Zavázaly se k vytvoření společných vnějších celních sazeb, společné obchodní politiky, ke koordinaci makroekonomických a odvětvových politik a k harmonizaci právních předpisů v příslušných oblastech. V r.1994 Smlouva Ouro Preto stanovila institucionální uspořádání Merkosuru, za další fázi prohlašuje fázi konsolidace a prohloubení integrace, podporu volnému obchodu a volnému pohybu zboží, osob a peněz. Stanovuje klíčové nástroje společné obchodní politiky a celní unie se společným celním sazebníkem k vytvoření jednotného trhu. 9

10 V r podepsal Merkosur meziregionální rámcovou dohodu o volném obchodu s EU. Od je toto sdružení deklarováno jako celní unie. V r se staly přidruženými členy Merkosuru Chile a Bolivie. V r byla sjednána dohoda Merkosuru s Andským společným trhem, v níž vyjádřily Kolumbie, Ekvádor a Peru společnou vůli začlenit se do systému Jižní Ameriky a vzájemně vstoupily Andský společný trh do Merkosuru a Merkosur do Andského společného trhu jako celek i jako jednotlivé země. V r byla zásluhou Argentiny přijata za řádného člena i Venezuela. A v r byla uzavřena dohoda o volném obchodu s Izraelem. Završením budování ekonomicko-politického integračního procesu Merkosuru byl vznik Jihoamerického společenství národů /CSN/. Základem tohoto společenství je Deklarace z Cuzka, podepsaná v prosinci r nejvyššími představiteli dvanácti jihoamerických států, v níž se vyslovili pro jednotnou měnu, pas a parlament. Bezesporu je to významný politický akt, jímž tento ekonomicko-politický blok získá na větší politické a ekonomické síle i při jednání s takovými giganty jako jsou USA a EU, nadnárodní monopoly a další ekonomické velmoci. 1.2 Základní orgány Merkosuru Sídelním městem je hlavní město Uruguaye Montevideo. Zde sídlí i Parlament Merkosuru, který byl ustanoven a oficiální činnost zahájil v květnu Je to nejvyšší instituce, reprezentující zájmy občanů smluvních států Merkosuru. Jeho poslanci od r budou již voleni. Společný parlament znamená přínos pro Merkosur, záruku plurality názorů a transparentnosti jeho politiky i prosazování demokracie. Je v přímém kontaktu s občany i s představiteli občanských společností. V deseti výborech jedná o všech životních tématech společnosti. Nejvyšší řídící orgány Merkosuru tvoří: 1. Rada společného trhu, v níž má každý členský stát dva zástupce prezidenty. 2. Skupina společného trhu 3. Komise 4. Rada Administrativní chod Merkosuru zajišťuje Sekretariát v čele s ředitelem, který zodpovídá za plnění všech úkolů a usnesení nejvyšších orgánů, za koordinaci vztahů mezi 10

11 Sekretariátem a dalšími subjekty Merkosuru i za všechny další činnosti nutné při vedení tak velkého celku. Merkosur má své internetové stránky, vydává Úřední věstník, vede Adresář úřadů. Oficiálním jazykem Merkosuru je španělština a portugalština. Oficiální logo Merkosuru bylo schváleno v prosinci r v Brazílii. Tvoří jej čtyři hvězdy v modré barvě ze souhvězdí Jižní kříž nad zakřivenou linií v zelené barvě, symbolizující horizont. Dole je velkým tiskacím písmem v modré barvě nápis MERKOSUR. 1.3 Soudní orgány Soudní moc při řešení obchodních sporů mezi obchodními partnery vykonává Stálý arbitrážní tribunál Merkosuru. Ustaven byl r. 2002, funguje od r Účastnické země se mohou také ve svých sporech obrátit na ALADI ( Latinskoamerická integrační asociace ) nebo soudy v jiných zemích. Soudní orgány sídlí v hlavním městě Paraguaye Asunciónu. 1.4 Politické a obchodní cíle Merkosuru Politické základy Merkosuru stojí na pojmech jako je politická dohoda, spolehlivost, shoda, spravedlnost a předvídatelnost, stabilita, koordinace, demokratické instituce, kooperace, mírová koexistence a jaderné odzbrojení jako základní podmínka integračních procesů a rozvoje světového obchodu. Myšlenka postupné integrace latinskoamerických zemí, vzniklá po nástupu demokratických vlád vedla k postupnému vytvoření jednotného ekonomicko-politického bloku, v něm v koordinované kooperaci a integraci mohou země Merkosuru pozvednout ekonomickou a životní úroveň svých zemí, stát se vůdčí politickou silou celé Jižní Ameriky a vymanit se z politického vlivu USA, jejichž hegemonii současné levicové režimy odmítají. Mohou tak výrazně posílit vliv a vyjednávací sílu svého regionu i na politické scéně mezinárodní. Nejvyšším obchodním cílem Merkosuru je dosažení regionální ekonomické integrace Latinské Ameriky, zařazení se mezi přední světové ekonomiky a získání v ní většího ekonomického vlivu a významu, zvýšení konkurenceschopnosti svých výrobků na mezinárodních trzích, zintenzivnění obchodní výměny se zaměřením na export a realizace 11

12 obchodů bez diskriminace, za vzájemné výhodnosti byla Merkosurem deklarována celní unie jako vyšší stupeň ekonomické integrace v ní se využívá pro volný pohyb zboží zrušení tarifních a kvantitativních omezení, jednotného celního území se společným celním tarifem a celní politikou uplatňovanou vůči třetím zemím. Ve společném vnějším celním sazebníku Merkosuru - Tarifa externa Comúm - TEC jsou uvedeny tarify celní i pro klasifikaci zboží. Aktuální verze Sazebníku v angličtině je k dispozici ke stažení na adrese: zip. Existuje i seznam výjimek z TEC každá členská země má možnost stanovit vlastní sazby až u 100 položek a 2x ročně může měnit sazby u 20% z nich. Od r jsou zrušena vnitřní společná cla mezi členskými státy Merkosuru. 12

13 2 Popis ekonomik jednotlivých členských států Merkosuru Charakteristické pro latinskoamerický region je jeho velký rozvojový potenciál, reprezentovaný vědeckotechnickým a inovačním potenciálem a bohatými přírodními zdroji. Ve 2. polovině 80. let došlo k nastartování hospodářských reforem. Ty spočívaly v rozsáhlé privatizaci, v restrukturalizaci průmyslu a v liberalizaci obchodu se zaměřením na export, ale i v prudkém snižování veřejných výdajů. Striktně zaváděné, způsobily finanční krizi a zhoršování životních podmínek obyvatel. Koncem 90. let se restriktivní monetární a fiskální politikou podařilo zvládnout hyperinflaci vzniklou v důsledku reforem, i když za cenu menšího ekonomického růstu, při vysoké inflaci, zadluženosti a politické nestabilitě. Až pak mohl celý region nastoupit cestu k dalším reformám a k rozvoji svých zemí. Merkosur je největším a nejvýznamnějším ekonomickým sdružením regionu Jižní Ameriky. Od jeho vzniku nejaktivnější roli hraje Brazílie a Argentina. Už jen tyto dva státy představují 95 % ekonomického potencionálu Merkosuru, z toho Brazílie ze 2/3, Argentina ze 30 %. HDP Merkosuru činil v r , 42 biliónu USD. 2.1 Brazílie Obr.č.2: vlajka Brazílie Zdroj: Vlajky-statu. [online] [cit ]. Dostupný na www: Brazilská federativní republika BFR / República Federativa do Brasil. Úřední jazyk: portugalština, užívané jsou i španělština, angličtina. Rozloha: ,8 km2, počet obyvatel: 183,9 mil., hlavní město: Brasilia. Největší města jsou Sao Paulo přes 10 mil. obyvatel a Rio de Janeiro přes 6 mil.obyvatel. Peněžní jednotka : real (mezinárodní označení BRL), dělí se na 100 centavos. Měna není volně směnitelná. 13

14 Při nástupu Inacia Lula da Silva do funkce prezidenta BFR zaměřil se nejdříve na celkovou stabilizaci makroekonomiky pomocí přísně restriktivní fiskální politiky, obnovením důvěry zahraničních investorů a prudkého růstu exportu i importu při zachování vysokého přebytku obchodní bilance. V ekonomické oblasti se Brazílii zatím daří odolávat negativním vlivům nyní již globální finanční a ekonomické krize, vzniklé špatnými úvěry, tzv.hypotéční krize v USA HDP v mld. USD Růst HDP v % 0,5 5,2 2,3 3,7 5,4 HDP/ 1obyv. v USD (podle směnného kurzu) Růst průmyslové výroby v % Roční míra inflace (index IPCA v %) Celková zahraniční zadluženost v mld. USD Saldo státního rozpočtu v % HDP Podíl dluhu veřejného sektoru na HDP v % Bilance běžného účtu v % HDP Přímé zahraniční investice v mld. USD Devizové rezervy v mld. USD Nezaměstnanost v % ,4 7,5 4,0 2,8 6,0 9,3 7,51 5,69 3,14 4,3 235,4 220,2 188,0 172,4 195,2-5,2-2,9-3,3-3,4-2,9 57,2 51,6 50,3 50,0 42,6 0,8 1,8 1,6 1,3 0,6 10,1 18,2 15,5 18,0 35,0 53,0 54,0 53,8 89,8 179,1 12,5 11,5 9,8 10,0 7,2 Kurz BRL/USD 2,95 2,8 2,35 2,14 1,77 Tabulka č. 1: Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let Zdroj: Businessinfo. [online] [cit ]. Dostupný na www: 14

15 V zemědělství se Brazílie zařadila mezi největší velmoci na světě díky masivním investicím do výzkumu a do moderních technologií, zvýšení produktivity práce, snížení státních intervencí a odstranění regulativních opatření a také otevření se domácí ekonomiky a její stabilizaci. Výhodou je i diverzifikované klima země s pravidelnými srážkami, téměř permanentním slunečním svitem, s 13 % veškerého vodstva na Zemi, s 388 mil. ha bonitní zemědělské půdy. Země je dnes největším světovým producentem kávy (zásobuje asi 30 % světového trhu) a ovocných šťáv, cukru a alkoholu na bázi cukrové třtiny - i k technickým účelům (90 % vyráběných dopravních prostředků je na pohon z biopaliv ). V produkci sóji je po USA 2. na světě, v exportu sóji na 1. místě, ale i hovězího a kuřecího masa, tabáku a kůží. V blízké době bude i největším producentem bavlny a rostlinných olejů. Po Číně a Indii je 3.největší producent ovoce na světě. Stala se také největším výrobcem i exportérem pomerančové šťávy na světě. Z dalšího ovoce vyváží jablka, banány, mango, hroznové víno a papáju. Prudký nárůst nastal i v živočišné výrobě, zvlášť u kuřecího masa. Podíl agrobyznysu na HDP činí 33 %, na celkovém exportu asi 38,5 %. Vyváží na různých zemědělských produktů do 200 zemí světa. Zemědělství není subvencováno. Infrastruktura - osobní doprava je závislá hlavně na letecké dopravě vzhledem k velkým vzdálenostem. Silniční síť je relativně hustá, většina území dosažitelná kvalitními klimatizovanými autobusy, ale je přetížená. Vodní doprava je také hodně rozšířená a získává na významu. Železnice je zastaralá, přeprava nákladů je zajištěna kamiony. V energetice je snahou snížení závislosti na vodních zdrojích - vyrábějí 75 % elektrické energie. Počítá se s dostavbou atomové elektrárny ANGRA III a s výstavbou elektráren tepelných. V zahraničním obchodě měla Brazílie v r největší historický obrat export činil 160,6 mld. USD, import 120,6 mld. USD, přebytek 40 mld. USD. Vývozními komoditami byla hlavně ropa, železná ruda, letouny, osobní automobily, mobilní TF, sója, káva, třtinový cukr, dřevná buničina, zmrazené maso, kukuřice, benzin a další. Dovozními produkty byla ropa, nafta, osobní automobily, zemní plyn, části pro elektronický, letecký, chemický a automobilový průmysl, pšenice, černé uhlí, LCD obrazovky, části TF přístrojů aj. další. K úspěchu přispěla i expanze exportu na netradiční trhy do zemí východní Evropy, Afriky, Latinské Ameriky, Asie i Oceánie. Nejvyšší podíl na vývozech připadl na EU 25,2 %. Úspěchy brazilské ekonomiky zajistily její odolnost vůči světové krizi. Jsou 15

16 přitažlivé pro zahraniční investory. Snižují zranitelnost země vůči vnějším vlivům. Roste export i přes posilování domácí měny, devizové rezervy jsou na rekordní úrovni. Poprvé v historii se BFR stala z mezinárodního dlužníka věřitelem. 2.2 Argentina Obr.č.3: vlajka Argentiny Zdroj: Vlajky-statu. [online] [cit ]. Dostupný na www: Argentinská republika Repúblika Argentina. Hlavní město : Buenos Aires má s aglomerací téměř 11,5 mil. obyvatel. Počet obyvatel : asi 37 mil. převážně Argentinci (95 %). Úřední řeč : španělština. Měna : argentinské peso (ARS ) = 100 centavos. Poprvé v historii Argentiny se stala prezidentkou žena, Kristina Fernández de Kirchner. I přes krizi světových ekonomik způsobenou finanční krizí USA podařilo se argentinské Centrální bance udržet zatím měnovou i finanční stabilitu, i když se HDP mírně zbrzdil. V USD HDP (mld.usd) 117,6 142,4 177,8 214,5 261,9 Meziroční růst HDP % HDP na 1obyvatele Míra inflace % Nezaměstnanost v % 8,7 8,8 9,2 8,5 8,5 6,666 7,183 7,753 7,753 8,316 3,7 6,1 12,3 9,8 8,5 14,5 13,5 10,0 10,0 7,5 Kurs ARS/ USD 3,2 : 1 2,9 : 1 3,05 : 1 3,05 : 1 3,1 : 1 Bilance zahraničního obchodu ( mld. ) 15, ,322 13,98 10,427 Tabulka č.2: Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let Zdroj: Businessinfo. [online] [cit ]. Dostupný na www: 16

17 V průmyslu produkce stoupla o 7,1 % hlavně v automobilovém průmyslu, produkci kaučuku a plastů, chemických výrobků a sloučenin. I stavebnictví patřilo k nejvíc rostoucím oborům. V zemědělství je jedním z největších světových pěstitelů sóji, slunečnice, kukuřice a obilí. V exportu sójového a slunečnicového oleje je na 1.místě na světě, prosazuje se výroba kvalitního olivového oleje. Stoupá význam ovocnářství, na severu pěstování tabáku a bavlny. V dobytkářství došlo k útlumu chovu dobytka, přesto výroba hovězího činí 9 % světové produkce. Infrastruktura - doprava je privatizována. Železnice byla v 60. letech moderní, nyní je v katastrofálním stavu. Vláda chce odebrat některé koncese, stejně jako v silniční dopravě pro špatný stav silnic, špatnou údržbu a neochotu koncesionářů investovat. Vzrostla letecká přeprava osob i nákladu, mezinárodní o 7 %. Energetika je privatizována, trh deregulován. Tepelné elektrárny jsou z 90% na zemní plyn. V r došlo vinou Argentiny i v Chile a Uruguayi k akutní energetické krizi, jenž přetrvává dodnes. Dodávku elektrické energie zajišťují ještě dvě atomové elektrárny, elektrárny tepelné, vodní a větrné. Obchodní výměna dosáhla v r objemu přes 98 mld. USD import přes 42 mld. USD ( kapitálové statky, polotovary, osobní auta, spotřební zboží, paliva a maziva ) a export téměř 56 mld. USD ( primární produkty, průmyslové výrobky, zemědělské produkty ), navíc dosáhl historického maxima. 17

18 2.3 Chile Obr.č.4: vlajka Chile Zdroj: Vlajky-statu. [online] [cit ]. Dostupný na www: Chilská republika - República de Chile, zkráceně Chile. Počet obyvatel : 16.5 mil, hlavní město : Santiago de Chile ( 6 mil. obyvatel. ), úřední jazyk : španělština, měna : 1 chilské peso = 100 centavos. Chile je republika v čele s prezidentem. Hlavní politickou silou je demokratická středolevá koalice. Na jihoamerické poměry je velmi bezpečnou a klidnou zemí, přesto doporučují vynechat chudé části Santiaga. V Chile dynamicky roste obrat zahraničního obchodu. Státní rozpočet vykázal v roce 2007 rekordní přebytek ve výši 14, 453 mld. USD. Je to důsledek nárůstu exportu především mědi, produktů zemědělského sektoru a potravinářského průmyslu. Vláda provádí důslednou proexportní politiku s podporou tzv. netradičního vývozu. Země patří mezi velmi otevřené a liberální ekonomiky. Je dovoleno dovážet prakticky veškeré zboží s výjimkou jetých automobilů a jiných dopravních prostředků. Umožňuje i export téměř veškerého zboží do kterékoliv země světa, kromě těch, na které se vztahují rozhodnutí RB OSN o sankcích a zákazech vývozu. 18

19 HDP mld. USD ,6 119,0 164, Vnitřní poptávka- v % Tvorba hrubého kapitálu - %HDP Míra domácího spoření - %HDP Inflace v % Nezaměstnanost v % Růst reálných mezd změna v % Export v mld. USD Import v mld. USD 4,9 7,5 10,4 6,4 7,8 9,1 5,7 10,0 23,9 2,9 11,9 19,3 20,0 22,2 23,4 25,2 25, ,1 2,4 3,7 2,6 7,8 9,5 8,5 8,9 7,93 6,0 7,0 8,0 1,0 1,8 1,9 2,0 2, ,664 32,520 41,297 58,116 67,644 74,700 17,941 22,935 30,492 35,903 43,991 58,400 3,723 9,585 10,805 22,213 23,653 16,300 Saldo obchodní bilance -mil.usd Cena mědi za Libru-v USD Tabulka č.3 : Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let Zdroj: : Businessinfo. [online] [cit ]. Dostupný na www: 0,81 1,30 1,67 3,05 3,23 3,5 Chile patří k zemím s relativně málo diverzifikovanou komoditní strukturou vývozu. Na deset nejdůležitějších komodit připadá více než 70% celkového objemu vývozu. Nejdůležitějším vývozním produktem je měď (56,5 % veškerého exportu ), následuje molybden, celulóza, papír, losos, dřevo a víno. Mezi hlavní dovozní komodity Chile v roce 2007 patřily nerostné suroviny, dopravní prostředky, telekomunikační přístroje, ropa, plyn, osobní a nákladní automobily. 19

20 2.4 Venezuela Obr.č.5: vlajka Venezuely Zdroj: Vlajky-statu. [online] [cit ]. Dostupný na www: Bolívarovská republika Venezuela - República Bolivariana de Venezuela. Počet obyvatel : , hlavní město: Caracas (3 mil, s okolím 5 mil), úřední jazyk: španělština, měna: 1 Bolívar Fuerte /BsF/ = 100 centimos. Od června 2008 opět zkratka (BS). Federální republika, reprezentativní demokracie prezidentského typu. V zemi existuje v současnosti nedefinovaná forma společenského vlastnictví založená na kombinaci státního vlastnictví významných průmyslových odvětví a nosných oborů ( těžba ropy ) a vyvlastněné zemědělské půdy a také družstev zaměstnanců s podílem na správě a řízení velkých podniků, středního a částečně i malého průmyslu. Právo na soukromé vlastnictví je ve Venezuele dlouhodobě a cíleně porušováno. I přes ekonomické potíže, s nimiž se v posledních letech Venezuela potýká, je jednou z ekonomicky nejsilnějších zemí Latinské Ameriky. Jde o zemi se zcela mimořádným nerostným bohatstvím a ekonomickým potenciálem. Neopomenutelné je její současná nepřátelská orientace vůči USA, ač jde o jejího největšího obchodního partnera - přes 60% obchodní výměny země. Venezuela je závislá na těžbě a exportu ropy ( 90,4 % příjmů z celkového exportu ). Dlouhodobým neduhem země je pokračující odliv kapitálu, minimální přímé zahraniční investice, nízká úroveň vnitřních úspor a investic do produktivní sféry. Ztrácí se zájem zahraničních investorů v zemi investovat a rostou obavy o osud nových investic. Významně posilují silové resorty, jako je armáda a policie, země je zařazena mezi země s největší mírou korupce. Prudký růst vládních výdajů r umožňuje venezuelské vládě realizovat vysoké objemy nákupů v zahraničí. Přijatá vládní opatření k omezení dovozů ale k úsporám ve výdajích nevedla. 20

21 Vývoj HDP celkově v mld. USD Reálný Ekonomický růst Devizové rezervy (mld.usd) Ropný export v mil. USD Inflace spotřeb.cen v % Úrok míra aktivní Vývozymld. USD Dovozy mld. USD Přímé zahraniční Investice (mld. USD) Celkový zahraniční. dluh (mld.usd) Celkový zahraniční dluh (v % z HDP) Zahraniční dluh v poměru k exportu v % HDP na obyvatele / (USD) ,8 133,6 138,7 181,8 241,2-7,7% 18,3% 10,3% 10,3% 8,4% 21,37 24,21 30,37 37,44 34,29 32,87 48,14 58,44 62,45 27,1 19,2 14,4 17,0 22,5 24,1 17,3 15,6 14,7 16,7 27,17 38,75 55,49 64,5 69,36 10,69 17,02 24,01 32,50 44,46 2,14 0,92 0,68 0,59 0,65 39,67 42,39 43,18 46,28 52,95 46,23 31,73 31,13 25,46 21,95 146,0 109,4 77,8 72,4 76,34 4,800 4,213 5,220 6,719 8,776 Tabulka č.4: Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let Zdroj: Businessinfo. [online] [cit ]. Dostupný na www: Kromě světově významných zásob ropy a zemního plynu má Venezuela značné zásoby železné rudy, bauxitu, uhlí, zlata, stříbra, cínu, niklu, titanu, thoria, rtuti, niobu, molybdenu, manganu, wolframu, zinku, antimonu a mědi. Z nemetalických minerálů diamanty, chrom, magnezit, fosfáty, síru, sádru, sůl, kaolin, radioaktivní materiály, mramory, vápence a další. Má rozvinutý průmysl petrochemický, automobilový, chemický, stavebních hmot a výrobu cementu, průmysl farmaceutický, potravinářský zpracovatelský. Má také příznivé klimatické podmínky pro rozvoj zemědělské výroby, ale vyvlastňováním půdy prudce poklesla zemědělská výroba a její podíl na HDP je jen 1 %. 21

22 Tradičními exportními komoditami Venezuely jsou ropa, káva, kakao a hliník ten patří mezi nejlevnější na světě. Hlavní dovozní artikl tvoří elektromateriály, stroje a dopravní prostředky, trubky a armatury pro naftařský průmysl. Zahraniční obchod se řídí mezinárodními pravidly. Vývozu ani dovozu nejsou obecně kladeny žádné administrativní překážky. 2.5 Ekvádor Obr.č.6: vlajka Ekvádoru Zdroj: Vlajky-statu. [online] [cit ]. Dostupný na www: Ekvádorská republika - República del Ecuador. Rozloha: km2, počet obyvatel: , hlavní město: Quito, oficiální měna : 1 USD = 100 centů (od r. 2000). Ekvádor je suverénní, nezávislý, demokratický a unitární stát s republikánským prezidentským zřízením, v současné době v čele s levicově zaměřeným prezidentem. Ekonomická politika nové ekvádorské vlády se orientuje na posílení kontroly státu, ale neomezuje iniciativu soukromých podniků. Pokračuje v boji proti korupci, cílem je otevření ekonomiky, zvyšování konkurenceschopnosti a vytváření pobídek k získávání přímých zahraničních investic, také diverzifikace trhů i produktů a snaha snižovat svou závislost na trhu USA, které jsou největším obchodním partnerem Ekvádoru. Ve vývozu jsou mu partnery hlavně Kolumbie, Peru, Chile. Vyváží tradiční komodity ropu a deriváty ropy, banány, kávu, krevety aj.mořské produkty, květiny a kakao. V dovozu je významná Kolumbie, Venezuela, Japonsko a Brazílie. Dováží se odtud stroje a zařízení, suroviny a paliva. 22

23 HDP(v mil. USD) HDP/1 obyvatele (USD) Míra inflace-v % 6,07 2,0 4,36 2,87 3,30 Nezaměstnanost - % 9,3 11,1 11,3 9,82 9,85 Tabulka č.5 : Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let Zdroj: Zdroj: Businessinfo. [online] [cit ]. Dostupný na www: Hlavním zdrojem příjmů do státní kasy jsou příjmy z vývozu ropy, které kryjí přes 36 % rozpočtu. Země má výlučně zemědělský charakter. Zaujímá 1. místo ve vývozu banánů, rostoucí tendenci má vývoz květin a ovocných šťáv. V potravinářství převládá zpracování ryb a korýšů, pěstování tropického ovoce a zeleniny, banánů, kávy a kakaa a výroba nápojů. Problémem ekvádorského hospodářství je chronický nedostatek elektrické energie. Část potřebné el. energie nakupuje v Kolumbii. V průmyslu svůj výkon nejvíce zvýšil těžební průmysl o 5,5 %, převládá však potravinářský zpracovatelský průmysl, textilní průmysl a zpracování minerálů, papírenství a polygrafie. Montují se zde automobily, vzduchotechnika a elektrospotřebiče. Ekvádor jako méně rozvinutá země oblasti získala od Mercosuru dočasné kompenzační preference, ze strany EU požívá výhod preferenční doložky SGP Uruguay Obr.č.7: vlajka Uruguaye Zdroj: Vlajky-statu. [online] [cit ]. Dostupný na www: Uruguayská východní republika República Oriental del Uruguay.Rozloha: km2, počet obyvatel: , úřední jazyk : španělština, hlavní město: Montevideo ( 1, 39 mil. obyvatel ), měna: 1 uruguayské peso / UYU/ = 100 centesimos. 23

24 Uruguay je stát s prezidentským systémem vládnutí, nyní s koalicí levicových stran. Patří k nejrozvinutějším jihoamerickým zemím s poměrně malou ekonomikou, ale v podmínkách politické stability, tržního hospodářství a otevřené investiční politiky. Země má dostatečný hydroenergetický potenciál, příznivé klimatické podmínky a úrodnou půdu. Nemá surovinovou základnu, jen sektor primárního zpracování zemědělských surovin a jejich export, sektor služeb a cestovní ruch. Poučena nevýhodou závislosti, snaží se své vztahy kromě Brazílie a Argentiny zaměřit i na USA, EU, Indii, Čínu aj HDP (mil. USD) Růst HDP v % 2,5 12,3 6,6 7,0 7,4 Vývoz (mil. USD) Dovoz (mil. USD) 2205,9 2918,2 3404,5 3952,5 4496,0 2190,4 3113,6 3878,7 4769,2 5261,4 Saldo (mil. USD) 15,5-195,4-474,2-816,6-765,4 Směn. kurz (UYU/ USD) Směn. kurz (UYU/EUR) Průměrná úrok.míra (%) 29,34 25,5 24,25 24,35 21,69 36,67 34,05 29,80 29,80 31,57 12,2 7, ,5 7,5 Míra inflace (%) 10,19 7,59 4,90 6,38 8,50 Nezaměstnanost (%) 16,9 13,1 12,2 9,8 8,2 Tabulka č.6: Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let Zdroj : Businessinfo. [online] [cit ]. Dostupný na www: Nosným sektorem jejího hospodářství je potravinářství zpracování masa, produkce mléka a mléčných výrobků, mouky, olejů, medu. Význam má i výroba cementu, průmysl papírenský, textilní, kožedělný, obuvnický i dřevozpracující, tabákový a chemický. Služby se na tvorbě HDP podílely téměř 60 %, zejména bankovní a finanční. Za bezpečné a kvalitní bankovní služby byla Uruguay zvána Švýcarskem Jižní Ameriky. Ve vývozu jako hlavní artikl zůstalo maso skopové a hovězí, mléko a mléčné výrobky, rýže, vlna, příze, tkaniny, kůže a kožešiny, mořské plody, citrusy, nově i dřevo, sója a plasty. Dovoz obsahoval ropu, strojírenské a chemické výrobky a dopravní prostředky. Export 24

25 i import byly realizovány se zeměmi Merkosuru, hlavně s Brazílií. V hlavním městě Montevideu sídlí správní orgány Merkosuru. 2.7 Paraguay Obr.č.8: vlajka Paraguaye Zdroj: Vlajky-statu. [online] [cit ]. Dostupný na www: Paraguayská republika ( República del Paraguay ), Tetá Paraguay ( guaraní ). Rozloha : km2, počet obyvatel: 6,055 mil., úřední jazyk: španělština a guaraní, hlavní město: Asunción ( obyvatel), měna : 1 guaraní (PYG ) = 100 centavos, je volně směnitelná. Až po pádu diktátorského režimu v r mohly demokratické vlády začít celkově se změnami. Zemi převzaly jako jednu z nejchudších v Latinské Americe. Chudoba je asi 41 %, v extrémní bídě žije 20 %, největší je na venkově. Začala se liberalizovat ekonomika v měnové a daňové oblasti, byla otevřena burza, začala reforma finančního sektoru a snaha o dosažení makroekonomické stability, boj proti korupci, probíhá pozemková reforma. Podařilo se splnit podmínky MMF stanovené pro poskytnutí půjčky - vytvoření valutových rezerv ve výši 1, 2500 mld. USD, stabilizace domácí měny a udržení míry inflace na 5 %, později i ekonomická stabilita, udržitelný hospodářský růst a snížení chudoby. Hospodářství Paraguaye je závislé na ekonomice Argentiny a Brazílie, na produkci zemědělských výrobků a jejich cenách na světových trzích, důležitá je i stálost počasí. 25

26 HDP mld.usd 5,53 7,15 7,47 9,33 11,99 růst HDP v % 3,8 4,1 2,9 4,0 6,8 HDP na hlavu (USD) míra inflace 9,3 7,1 9,1 12,5 6,0 Nezaměstnanost % 13,0 10,09 7,3 8,5 kurs PYG k USD 5,983 6,000 6,070 5,636 5,033 Tabulka č.7: Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let Zdroj: : Businessinfo. [online] [cit ]. Dostupný na www: Zastaralý průmysl není konkurenceschopný. Dokázal však značně poničit životní prostředí odlesněním velkých území a zamořením řek rtutí z koželužen. Zalesněno je 45 % celkové plochy země. Zemědělství je pro zemi životně důležitou a převažující oblastí, na něm stojí exporty. Hlavní exportní komoditou je bavlna a sója. Paraguay patří mezi největší světové pěstitele hlavně sóji, kukuřice, slunečnice, cukrové třtiny a rýže. Vrací se význam chovu dobytka. Ve výrobě elektrické energie je země soběstačná, dokonce ji vyváží do Argentiny a Brazílie. Je také nejlevnější na světě, v průměru 45 USD / MW. Typické pro zahraniční obchod je pasivní saldo obchodní bilance. V r se vyvezla sojová semena, obiloviny, maso, mouka, rostlinné oleje, dřevo, bavlna aj., hlavně do zemí Merkosuru, Číny a Ruska. Dovezla se hlavně ropa, dále potraviny, nápoje a tabák, také automobily, elektrospotřebiče, polotovary, pohonné hmoty, chemické sloučeniny, stroje, přístroje, motory a dopravní prostředky, hlavně ze zemí Merkosuru. Paraguay má strategickou výhodu disponuje jedněmi z největších zásob pitné vody na světě! V Asunciónu mají sídlo soudní orgány Merkosuru. 26

27 2.8 Kolumbie Obr.č.9: vlajka Kolumbie Zdroj: Vlajky-statu. [online] [cit ]. Dostupný na www: Kolumbijská republika - República de Columbia. Rozloha : km2, počet obyvatel: 44, 4 mil., úřední jazyk : španělština, hlavní město: Bogotá ( 6 mil. obyvatel.), měna : 1 kolumbijské peso ( COP ) = 100 centavos. Kolumbie je svým společenským uspořádáním demokratická republika v čele s prezidentem, s politickou pluralitou, unitárním státem a decentralizovaným řízením země a s dvoukomorovým parlamentem. Hlavním cílem všech vlád je stabilizace hospodářství, boj proti chudobě, obchodu s drogami a proti terorismu, snaha o reformy v politické i hospodářské oblasti. Vedou vojensky stále neúspěšný boj proti organizované guerille. Země je na 14. místě na světě v ohroženosti států pro svoji kriminalitu, únosy, vydírání, bídu, guerillu a nestejnoměrný vývoj v zemi - vláda ani nemá 100 % kontrolu nad svým územím. Kolumbie je stát zemědělsko průmyslový, s těžbou rozličných nerostů i vzácných minerálů. Ekonomika za r byla úspěšná, HDP se zvýšil, ale v r se počítá v důsledku světové krize nižší, přesto země patří mezi 10 nejlépe proti vnějším vlivům chráněným ekonomikám rozvojového světa. Státní dluh má 42 mld. USD. Od uzavřela Kolumbie dohodu o volném obchodu s Merkosurem, od s EU požívá od ní výhod SGP+ ( systém generálních preferencí ), tzn., že do neplatí na své zboží dovážené do EU žádné clo. 27

28 vývoj HDP v mil. USD vývoj HDP na 1 obyvatele v USD roční inflace - % 6,49 5,50 4,85 4,50 5,69 míra nezaměstnanosti 13,3 11,7 10,6 11,2 10,6 Tabulka č.8: Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let Zdroj: : Businessinfo. [online] [cit ]. Dostupný na www: V zemědělství se pěstuje kávovník - v kvalitě hodnocen na předním místě ve světě, dále banánovník (je to preferenční plodina, na 3. místě po Ekvádoru a Kostarice ve světovém vývozu), cukrová třtina, rýže, kukuřice, brambory, tabák, maniok, kokosovník, bavlník, kakaovník, zelenina, nejnověji květiny. Zemědělství je podporováno státem, zaměstnává 2/3 obyvatel. V živočišné výrobě se chová skot, prasata, ovce a koně. Průmysl je potravinářsko - zpracovatelský, papírenský, textilní, automobilový, chemický a ropný, výroba železa a oceli, výroba cigaret, průmysl dřevozpracující, těžební a strojní. Těží se hlavně ropa, zemní plyn ( zásoby se odhadují na 22 let ), uhlí, rudy železa, síra, olovo a také sůl, dále drahé kovy zlato, stříbro, platina a drahokamy ( smaragdy ). Ve výrobě elektrické energie je Kolumbie soběstačná, může ji i vyvážet. Na export v hodnotě 27 mld. USD šla nejvíce káva, nerostné suroviny - ropa a její deriváty, uhlí, vzácné kovy, zlato, smaragdy, dále textil, kůže, tabák, banány a cukr, květiny (vývoz na 2. místě ve světě za Holandskem ). Směřoval hlavně do USA, zemí CAN, EU - za mil.usd, Venezuely, Ekvádoru, Číny a Mexika. Dováží se potraviny ( pšenice, ječmen ), strojírenské výrobky, dopravní prostředky a zařízení a spotřební zboží v hodnotě 33 mld USD hlavně z USA, EU z toho mil. USD, Merkosuru mil.USD, CAN, Mexika a Číny. Ze strany státu nejsou kromě uměleckých památek a některých zemědělských komodit žádná omezení ve vývozu. Kolumbie přijímá zahraniční rozvojovou pomoc, od EU na 3 roky 210 mil. Euro. 28

29 2. 9 Bolivie Obr.č.10: vlajka Bolivie Zdroj: Vlajky-statu. [online] [cit ]. Dostupný na www: Bolivijská republika - República de Bolivia. Rozloha : km2, počet obyvatel: 7, 41 mil., měna : 1 boliviano / BOB / = 100 centavos, úřední jazyk : španělština, uznává se kečuánština a ajmarština. Hlavní město je Sucre s asi 150 tis. obyvatel, vláda sídlí v La Paz. Bolivie je vnitrozemský stát zemědělského charakteru. Většina obyvatel 70 % žije ve vysokohorských podmínkách, ve výšce nad 3000 m n.m. Je to země velmi chudá, jedna z nejchudších v Jižní Americe, paradoxně ale s velkým nerostným bohatstvím, s republikovým zřízením v čele s prezidentem a s dvoukomorovým parlamentem. Její vlády se potýkají s hospodářskými a sociálními reformami, s chudobou, nevzdělaností i drogami. Vynuceným snižováním osevních ploch koky a ničením její úrody se významně snížil příjem peněz do státní pokladny a řadovému rolníkovi hlavní zdroj obživy - bylo zde produkováno 80 % světové spotřeby kokainu. Dále se pěstují obilniny - hlavně kukuřice, brambory, maniok, sója, banánovník, kávovník, cukrová třtina, citroník, tabák a zelenina. V andských horách chovají ovce, skot, lamy a kozy. Zemědělství se na tvorbě HDP podílí l5 %. Bolivie je bohatá na nerosty i vzácné kovy, zaujímá přední místo na světě v těžbě cínu a wolframu. Dále se těží ropa, zemní plyn, olovo, zinek, síra, antimon, zlato, stříbro, azbest, rezervy jsou v těžbě kaučuku. Má po Venezuele největší zásoby zemního plynu v Jižní Americe, avšak hlavní zisky šly na vrub zahraničním těžebním společnostem, země z bohatství příliš neprofitovala. Kromě těžebního a chemického průmyslu za zmínku stojí též průmysl zpracovatelský potravinářský, textilní a kožedělný. 29

30 Infrastruktura - roste význam letecké dopravy i dopravy lodní. Vláda chce vybudovat přístav Puerto Busch na řece Paraguay ( 50 % exportu putuje po vodě ) a tím umožnit přístup svých lodí do bolivijských doků. Elektrická energie se vyrábí v hydroelektrárnách. HDP : 7, 9 mld.usd. Ekonomický růst činil jen 2, 5 %. Státní dluh byl přes 7 mld.usd ale pro dobrou splátkovou morálku má země možnost i nových půjček. Bolivie je stále závislá na rozvojové pomoci. Na export jde ropa a zemní plyn, koncentráty rud neželezných kovů, vzácné kovy, produkty dřeva, ilegálně i kokain. Exporty byly realizovány v objemu kolem 1,5 mld. USD. Importuje se cukr, pšenice a rýže, strojírenské výrobky, počítače a různé spotřební zboží v hodnotě asi 2 mld. USD. Bolivie měla úzké obchodní a politické vztahy s USA, nyní obchoduje i se svými sousedy, se zeměmi Merkosuru i Andského paktu. Využívá preferenčních výhod Merkosuru a Andského společenství. Po znárodňování v r nastal únik zahraničního kapitálu i investorů ze země Peru Obr.č.11: vlajka Peru Zdroj: Vlajky-statu. [online] [cit ]. Dostupný na www: Peruánská republika - República del Perú /španělsky /, Perú Ilaqta (kečuánsky). Rozloha: km 2, počet obyvatel : 27 mil., úřední řeč : španělština a kečuánština, hlavní město : Lima ( 6,5 mil.obyvatel ), měna : 1 nový sol ( S ) = 100 centimů. Republika v čele s prezidentem má jednokomorový Kongres. Přes polovinu území zaujímá porost tropických deštných pralesů. Na západě se táhne úzký pás stepi, při pobřeží polopouště a pouště. Průměrná roční teplota v hlavním městě je 19 C, srážky jen 44 mm 30

31 za rok. Peru je rozvojový, agrárně průmyslový stát s významnou těžbou nerostů a jejich vývozem. Pěstuje se rýže, kukuřice, maniok, brambory, luštěniny, banánovník a zelenina, dále bavlník, cukrová třtina, kávovník, čajovník, citroník, vinná réva, kakaovník, olivovník a tabákovník. Asi 38 % orné půdy se musí zavlažovat. Chovají se ovce, kozy, skot, koně, prasata, v horách lamy, alpaky a vikuně. Hodně se provozuje rybolov země v rybolovu zaujímá přední místo ve světě. Těží se ropa, zemní plyn, černé uhlí, rudy železa i neželezných kovů jako je wolfram, olovo, zinek, molybden, vanad, uran, antimon, rtuť, stříbro, zlato, sůl a guano. Vzhledem k rozmanitosti surovin byl by nutný řízený geologický průzkum. Kromě těžebního průmyslu je zaveden průmysl potravinářský, hutnický, strojírenský, dřevozpracující, chemický, textilní, kožedělný a výroba kostní moučky. HDP : USD na jednoho obyvatele, státní dluh činil 31 mld. USD. Na export jdou hlavně nerostné suroviny např. měď, zinek, olovo, stříbro, ropa, dále bavlník, rybí moučka, textil, cukr, káva, ilegálně kokain. Vysoko ceněná je na burze komodit jemná srst alpak. Import se realizuje hlavně ve strojích a zařízeních, dováží se i některé potraviny, spotřební zboží, paliva a dopravní prostředky. Tradičním obchodním partnerem byly USA a Japonsko. Z těchto stručných údajů o jednotlivých ekonomikách zemí Merkosuru asi nejlepší obraz o životní úrovni dané země nejlépe podá ekonomický ukazatel HDP / 1 obyvatele za jeden rok v USD: 1. Chile USD 2. Venezuela USD 3. Argentina USD 4. Uruguay USD 5. Brazílie USD 6. Ekvádor USD 7. Peru USD 8. Kolumbie USD 9. Paraguay USD 10. Bolivie USD Z přehledu je zřejmé, že podle tohoto ukazatele nejlépe ekonomicky prosperující je zatím Chile, nejhůře Bolivie, kde rozdíl je až 8 násobný. Potrvá mnoho let než se jí podaří Chile dostihnout alespoň na její dnešní úroveň. To se týká i ostatních málo rozvinutých zemí. Pokud si nestanoví správné směry a cesty v programu modernizace, 31

32 konkurenceschopnosti a prosperity svých ekonomik - což je imperativ dnešní doby - a nebudou jej aktivně plnit, zůstanou stále outsidery ve světovém obchodě i ve světové ekonomice Kooperace zemí Mercosuru v příkladech Merkosur má ve svém programu i určité technické projekty, na které svými pracovními zdroji, výrobní kapacitou, technologickou úrovní či finančně apod. jednotlivé státy nestačí, proto na společných projektech participují. Některé akce teprve čekají na svou realizaci, jiné jsou již ve výstavbě, další už realizovány byly. Vodní stavby - Hydroelektrárna na řece Yaciretá, která je dílem Paraguaye a Argentiny a Paraguaye s Brazilií na řece Itaipú. V Paraguayi se také realizuje ambiciózní multilaterální projekt Hidrovia, který pak učiní splavnými řeky Paraná a Uruguay z bolivijského říčního přístavu Puberto Cáceres až do uruguayského atlantického přístavu Puerto Nueva Palmira v délce km. Navazovat má projekt propojení Atlantického oceánu s Tichým oceánem z chilského přístavu Iquique přes Bolivii, Argentinu a Paraguay do přístavů v Brazílii. Vodní přeprava roste, dosahuje miliónů tun přepraveného zboží, proto jsou ty projekty tolik aktuální. Plynovody - v r.1997 byla zahájena stavba plynovodu mezi Bolivií a Brazílií. Nyní je stavba v ohrožení - na brazilském úseku je plynovod v soukromých rukou, v Bolivii naopak se znárodňovalo V návrhu je plynovod z Venezuely do Brazílie nebo společná těžba zemního plynu z pobřežního šelfu na JV Brazílie. Bude se realizovat výstavba plynovodů z Argentiny do Chile a Brazílie. Tento plyn by měl pokrýt víc jak 60 % spotřeby Chile. Pro přetrvávající energetickou krizi Argentiny chce Chile dovážet po moři ještě zkapalněný plyn z Asie. Ve spolupráci s Brazílií míní se Uruguay podílet na těžbě plynu z nového ložiska na svém východním atlantickém pobřeží. Tím by se zapojila do tzv. jihoamerického energetického prstence na dodávky plynu z Peru a Bolivie. Těžba ropy - Uruguay dostala od Venezuely nabídku spoluúčasti na těžbě ropy z bohatého ložiska v povodí řeky Orinoko. Uruguay by tak měla zajištěno pokrytí domácí poptávky levnější venezuelskou ropou na 25 let. Zatím dovážela ropu z Ruska a Afriky 32

33 Uvažuje se také o výstavbě nové rafinérie na zpracování ropy v La Teja v Uruguayi, kterou by Venezuela profinancovala mil. USD. Je zpracován projekt na společnou těžbu venezuelské ropy mezi Venezuelou a Argentinou. I Ekvádor spolupracuje s Venezuelou při společném hledání ložisek nafty v zálivu Quayaquil. Venezuela poskytuje preferenční ceny ropy Brazílii, Argentině, Ekvádoru, Uruguayi a Bolivii. Hutnictví - Paraguay s brazilským kapitálem zpracovává železnou rudu a vyrábí asi t oceli za rok. Železnice - Venezuela a Brazílií. se účastní výstavby železniční sítě spojující ji s Kolumbií Energetika - Venezuela dodává ze svých výrobních kapacit elektrický proud Kolumbii a Brazílii. Argentina směruje svou elektřinu do Chile a Uruguaye. Paraguay dodává elektrický proud do Brazílie a Argentiny, navíc nejlevněji ze všech. Letectví - Plánuje se vytvoření Paraguaye jako centra letového provozu pro celý region. Uruguayská státní letecká společnost LAPSA se stala součástí letecké společnosti Merkosuru TAM. Měla fúzovat s brazilským VARIGEM a vznikla by tak nejsilnější letecká společnost kontinentu. Zatím k fúzi nedošlo. Bankovnictví - Argentina s Venezuelou založily r společnou obchodní banku Banco del Sur. Venezuela odkoupila argentinské dluhopisy za 750 mil. USD, tím jí pomohla v době argentinské krize.. 33

34 3 Současný stav obchodně - ekonomických vztahů Mercosur a EU 3.1 Charakteristika EU EU sdružuje 27 zemí Evropy, je se svými téměř 500 milióny obyvatel po Číně a Indii třetí nejlidnatější oblastí na světě i významnou světovou mocností. Má největší podíl na světovém obchodu a vytváří ¼ celosvětového bohatství. Největším obchodním partnerem EU jsou USA, Čína a Rusko. Dvousměrné toky plynoucí přes Atlantik dosahují téměř 400 mld. euro. Stěžejní složkou vztahů EU se světem je společná politika zahraničního obchodu - v rámci WTO se s partnery po celém světě aktivně podílí na vytváření pravidel pro mnohostranný systém mezinárodního obchodu, ale vyjednává si i své vlastní bilaterální obchodní dohody se zeměmi a regiony. 3.2 Charakteristika vývoje vztahů EU a Merkosuru Oblast Latinské Ameriky považuje EU za privilegovaného partnera, hlavně v posledních 30 letech, protože jsou spjaty řadou historických, politických, kulturních i náboženských pout, ještě větších po vstupu Španělska a Portugalska do EU v r První oficiální dohoda byla podepsána v květnu 1992 a to Dohoda o meziinstitucionální spolupráci mezi Merkosur a EU, v níž se definovala spolupráce v oblasti institucionální podpory, technické podpory, vzniku personální základny a ve výměně informací. Asociační rozhovory mezi EU a Merkosurem byly zahájeny v r podpisem Dohody o meziregionální spolupráci mezi EU a Merkosurem.. Asociační dohoda měla tři hlavní části: Oblast politickou - v ní se jednalo zejména o prohloubení politického dialogu ve formě pravidelných konzultací a setkávání i na nejvyšší úrovni. Oblast rozvojové spolupráce - šlo o realizaci společných programů a projektů v hodnotě asi 200 mil. USD. Oblast ekonomicko-obchodní - vytvoření společného trhu s volným pohybem zboží, osob a kapitálu. Jednání v ekonomické a obchodní části o redukci tarifních i netarifních překážek bránících liberalizaci vzájemného obchodu byla vždy složitá. EU žádala větší ústupky v oblasti služeb a investic a rovnější podmínky při zadávání veřejných zakázek. Nelíbilo 34

35 se jí, že Brazílie odmítá větší ústupky v přístupu firem z EU na poskytování telekomunikačních, transportních a finančních služeb na svůj trh, Argentině vytýkala přílišná omezení v automobilovém, textilním a obuvnickém průmyslu. Merkosur zase požadoval se stejnou vehemencí větší přístup na trhy EU pro své zemědělské produkty a zrušení subvenční zemědělské politiky EU. V dalších návrzích z , kdy původně měla být již ukončena všechna jednání a podepsaná hlavní Meziregionální dohoda měla vstoupit v platnost, byly ještě horší nabídky. EU navrhuje, aby se liberalizace obchodu se zemědělskými produkty rozfázovala na 10 let a u některého zboží nabízí ještě menší přístup než předtím. To by znamenalo např., že při stanovené kvótě tun hovězího masa na l0 let by se mohlo ročně dovézt 6000 tun, přitom jen Brazílie dnes do EU ročně dováží 323 tis.tun, navíc se 150 % celní sazbou! V celém integračním procesu je mnoho dalších nejasností, např. jaké budou záruky pro toho, kdo investuje třeba v Paraguayi, že bude mít stejně volný přístup na trhy kupř. Argentiny, když ještě existují v Merkosuru obchodní omezení mezi jednotlivými členy Merkosuru ( není uvolněn obchod s automobily mezi Argentinou a Brazílií apod.). Další těžkostí je i současný různý stupeň integračního procesu. Za EU vyjednávají komisaři či vyjednavači EU, zatímco za Merkosur ministři či vyjednavači členských zemí Merkosuru, kteří hájí především partikulární zájmy svých zemí. Nebo: EU má společné soudní orgány, měnu ale Merkosur nemá pořádně liberalizovaný ani obchod mezi členskými zeměmi. Také je výrazná asymetrie ve stupni ekonomického rozvoje obou bloků, kdy Merkosur vnímá dohodu jako způsob ekonomické pomoci ze strany silnější EU, zatímco EU by chtěla dohodu formou partnerství a reciprocity. Vzájemné licitace neberou konce, každá strana trvá na regulacích určitých, pro ně citlivých položek. Zatím tedy jsou jednání ve stadiu stagnace. Pokračují alespoň jednání na bilaterální úrovni s jednotlivými zeměmi, nyní s EU jedná Peru a Kolumbie, šanci má i Ekvádor a Bolivie. 3.3 Rozvojová pomoc EU V rámci oficiální rozvojové pomoci zemím světa je EU největším poskytovatelem ( přes 56 % ) rozvojové pomoci bohatších zemí světa ( 47 mld. euro), tj. asi 100 euro na jednoho obyvatele EU. Pomoc je realizována formou společných projektů technického i finančního rázu, podporou vzdělání nebo zdravotní pomocí, směřuje na budování 35