PROGNÓZA VÝVOJE POČETNÍHO STAVU A POHLAVNÍ A VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATELSTVA STATUTÁRNÍHO MĚSTA PARDUBIC NA OBDOBÍ

Transkript

1 PROGNÓZA VÝVOJE POČETNÍHO STAVU A POHLAVNÍ A VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATELSTVA STATUTÁRNÍHO MĚSTA PARDUBIC NA OBDOBÍ Východiska, předpoklady a základní výsledky prognózy RNDr. Boris Burcin, Ph.D. Doc. RNDr. Zdeněk Čermák, CSc. RNDr. Tomáš Kučera, CSc. Praha, 2014

2 B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období Obsah Seznam tabulek... 3 Seznam obrázků... 3 Úvodem... 5 Aktuální rámce populačního vývoje... 6 Vstupní metodické a terminologické poznámky... 7 Vymezení sledované populace... 9 Vstupní demografická informace... 9 Obecné podmínky a předpoklady analýzy a prognózy vývoje obyvatelstva Aktuální vývoj a prognóza plodnosti Aktuální vývoj a prognóza úmrtnosti Dosavadní vývoj a perspektivy migrace ZÁKLADNÍ VÝSLEDKY PROGNÓZY VÝVOJE OBYVATELSTVA Vývoj celkového počtu obyvatel Změny věkové struktury Vývoj vybraných věkových kategorií Závěrem... 40

3 B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období Seznam tabulek Tab. 1: Očekávaný vývoj složek demografické reprodukce v letech (vybrané roky), město Pardubice Tab. 2: Dlouhodobý vývoj migrační bilance města Pardubic, Tab. 3: Migrační bilance města Pardubic, , vnitřní migrace, vybrané okresy Seznam obrázků Obr. 1 Výchozí věková struktura obyvatelstva města Pardubic ve srovnání s věkovou strukturou obyvatelstva České republiky (k )... 9 Obr. 2 Intenzita celkové plodnosti, , město Pardubice a hl. m. Praha Obr. 3 Obr. 4a: Průměrný věk matky při narození dítěte, , město Pardubice a hl. m. Praha Intenzita plodnosti podle pětiletých věkových skupin, , město Pardubice Obr. 4b: Intenzita plodnosti podle pětiletých věkových skupin, , hl. m. Praha Obr. 5a: Obr. 5b: Očekávaný vývoj rozložení plodnosti podle věku, , město Pardubice (střední varianta prognózy plodnosti) Očekávaný vývoj úrovně a struktury celkové plodnosti, , město Pardubice (střední varianta prognózy plodnosti) Obr. 6a: Vývoj naděje dožití při narození, , město Pardubice a hl. m. Praha, muži Obr. 6b: Vývoj naděje dožití při narození, , město Pardubice a hl. m. Praha, ženy Obr. 7a: Obr. 7b: Obr. 8a: Vývoj naděje dožití ve věku 65 let, , město Pardubice a hl. m. Praha, muži Vývoj naděje dožití ve věku 65 let, , město Pardubice a hl. m. Praha, ženy Očekávaný vývoj celkové intenzity a struktury úmrtnosti, , město Pardubice, muži (střední varianta prognózy úmrtnosti)... 21

4 B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období Obr. 8b: Očekávaný vývoj celkové intenzity a struktury úmrtnosti, , město Pardubice, ženy (střední varianta prognózy úmrtnosti) Obr. 9a: Struktura migračního salda města Pardubic, , celková migrace Obr. 9b: Struktura migračního salda města Pardubic, , vnitřní migrace Obr. 10: Stěhování mezi městy Pardubice a Hradec Králové, Obr. 11a: Migrační bilance města Pardubic podle věku a státní příslušnosti, , muži Obr. 11a: Migrační bilance města Pardubic podle věku a státní příslušnosti, , ženy Obr. 12: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel města Pardubic, Obr. 13: Očekávaná bilance přirozené měny obyvatelstva města Pardubic, Obr. 14a d: Očekávaná věková struktura obyvatel města Pardubic v letech 2020, 2030, 2040 a 2050 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou (k ) Obr. 15: Očekávaný vývoj průměrného věku, město Pardubice, Obr. 16a: Obyvatelstvo podle základních věkových skupin, město Pardubice, , absolutně Obr. 16b: Obyvatelstvo podle základních věkových skupin, město Pardubice, , relativně Obr. 17 Obr. 18a: Obr. 18b: Obr. 19a: Obr. 19b: Očekávaný vývoj indexu stáří a indexu závislosti obyvatelstva, město Pardubice, Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle vybraných věkových skupin, město Pardubice, , absolutně Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle vybraných věkových skupin, město Pardubice, , relativně Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin, město Pardubice, , absolutně Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin, město Pardubice, , relativně... 40

5 B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období Úvodem Obyvatelstvo České republiky prochází v posledním čtvrtstoletí výraznými změnami základních parametrů svého reprodukčního chování. Mnohé z těchto změn neměly v předcházejícím vývoji obdoby. Zažíváme nejdelší období souvislého a velmi rovnoměrného poklesu úmrtnosti za posledních více než sto let a bezprecedentní pokles celkové úrovně plodnosti z hlediska rozsahu i dynamiky doprovázený výraznou strukturální transformací tohoto dílčího reprodukčního procesu. Zároveň jsme svědky turbulentního vývoje vnitřní i zahraniční migrace, která citlivě reaguje na změny ekonomických podmínek. Výsledkem pozorovaných změn jsou nové, velmi hluboké zářezy ve věkové struktuře obyvatelstva. Ty dále prohlubují již existující značné nerovnoměrnosti věkové struktury založené demografickým vývojem v průběhu celého 20. století. Nerovnoměrný je také početní vývoj obyvatelstva. Přes všeobecnou tendenci k populačnímu růstu se období vzestupu střídají s obdobími poklesu. Souběžně s kvantitou se pak mění také kvalita obyvatelstva, která je bezprostředně vázána na jeho demografickou strukturu, stejně jako ta, která s touto strukturou souvisí pouze zprostředkovaně. Existující územní diferenciace naší společnosti, přestože v mezinárodním kontextu není nikterak mimořádná, vede k územním rozdílům v populačním vývoji. U řady lokálních a regionálních populací pak logicky zaznamenáváme odlišné demografické struktury a výraznější vývojové změny, než jaké pozorujeme na celostátní, tedy v jistém slova smyslu průměrné úrovni. K územním jednotkám s obyvatelstvem významněji se odlišujícím z hlediska demografické struktury i režimu reprodukce od celostátního průměru patří prakticky všechna naše velká města, včetně města Pardubic. Nepravidelnosti demografických struktur obyvatelstva vysoce urbanizovaných celků jsou obvykle výraznější a jejich režim reprodukce se vyznačuje řadou specifických rysů. Nezřídka jsou změny parametrů reprodukce takových populací výraznější a dynamičtější, a vlivem intenzivnějšího působení náhodné složky logicky také rozkolísanější. Uvedené skutečnosti komplikují řízení rozvoje územně správních celků typově odpovídajících statutárnímu městu Pardubice a zvyšují důležitost dostupnosti kvalitních podkladů pro rozhodování. Také proto se ze strany místních samospráv setkáváme se zvýšenou poptávkou po údajích o obyvatelstvu, po dostatečně detailních analýzách a především po prognózách populačního vývoje. Populační prognózy představují realistické, vědecky podložené představy o nanejvýš pravděpodobném budoucím vývoji početního stavu a pohlavní a věkové struktury obyvatelstva daného území. Prognózy pro rozhodovací a plánovací praxi musí být aktuální, dostatečně spolehlivé a zároveň musí pokrývat dostatečně dlouhé období budoucího vývoje. Populační prognózy nalézají uplatnění při operativním rozhodování a při tvorbě krátkodobých

6 B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období a střednědobých plánů. Zároveň jsou jedním z nejdůležitějších záchytných bodů při formulaci dlouhodobých rozvojových strategií. Z přirozené povahy vývoje společnosti a jejích územních součástí vyplývá, že demografické prognózy jsou také základním východiskem prognostických úvah o vývoji řady dalších, nedemografických parametrů obyvatelstva a reálných systémů obyvatelstvo zahrnující nebo jinak s ním spojených. Tyto úvahy jsou z pohledu demografie považovány za prognózy odvozené. Předmětem odvozených prognóz může být vývoj nejrůznějších sociálních nebo sociálně demografických struktur (např. počet a struktura domácností či rodin), potřebných kapacit veřejných zařízení či poskytovaných služeb, zaměstnanosti a situace na trhu práce, příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, technické a bytové infrastruktury, vývoj chování spotřebitelů a marketingových strategií, objemu a struktury nabízených komerčních služeb, produkce spotřebního zboží, apod. Předkládaná demografická studie si klade za cíl poskytnout potenciálním uživatelům co nejspolehlivější prognostický odhad populačního vývoje města Pardubic na období do roku 2050, tedy prognózu změn početního stavu a pohlavní a věkové struktury jeho obyvatelstva. Tvoří ji dvě oddělené části, textová a tabulková. V textové části jsou v ucelené podobě představeny, diskutovány a přehledně prezentovány hlavní výsledky dílčích analýz a prognóz, stejně jako hlavní výstupy souhrnné prognózy. Tabulková část pak v jednoletém detailu i v agregované podobě prezentuje výsledky všech tří variant sestavené demografické prognózy. Kompletní výstupy studie včetně výstupních sestav prognózy ve formátu MS Excel jsou k dispozici v elektronické podobě. Textová i tabulková jsou navíc publikovány v tištěné podobě, a to každá ve dvou exemplářích. Autoři studie si touto cestou dovolují poděkovat Českému statistickému úřadu za účinnou spolupráci při přípravě vstupních datových souborů a pracovníkům odboru hlavního architekta Magistrátu města Pardubic za aktivní spolupráci a pomoc se zajištěním dat a dalších relevantních informací v průběhu příprav a zpracování této prognostické studie. Aktuální rámce populačního vývoje Populační vývoj České republiky, jejích regionů a měst prochází od druhé poloviny 80. let 20. století nepřetržitou řadou významných a často i protichůdných změn. Některé základní vývojové trendy jako například pokles celkové úrovně úmrtnosti přetrvávají již bezmála tři desítky let, jiné se mění a jsou nahrazovány novými směry vývoje, z nichž některé nabírají diametrálně odlišnou orientaci. Zde jako příklad může posloužit obrat ve vývoji úrovně celkové plodnosti po roce V posledních letech se také zásadním způsobem změnil charakter migrace. Přitom se nejedná pouze jen o výsledné objemy a struktury migračních proudů. Nezanedbatelně byly modifikovány také jejich směry. Všechny tyto a mnohé další změny procesu populačního vývoje a jeho jednotlivých složek jsou především reakcí na vývoj podmínek, ve kterých se reprodukce odehrává. K nejvýznamnějším změnám podmínek reprodukce či reprodukčního prostředí posledních let patří bezpochyby vstup země do Evropské unie. Ten vedl k všeobecné akceleraci ekonomického a tím do značné míry i sociálního vývoje u nás. Členství České republiky v Unii působilo ve své úvodní fázi jednoznačně ve směru růstu životní

7 B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období úrovně obyvatelstva a zvyšovalo jeho důvěru v budoucnost. Důvěra v budoucnost asociující se v našem kulturním prostředí především s vývojovou stabilitou je přitom jedním z významných faktorů populační reprodukce. Migraci bezpochyby ovlivnilo i ohlášení přistoupení a následně i vlastní přistoupení naší země k Schengenské dohodě. Na druhé straně nejnovější demografická data dokládají, že reprodukci obyvatelstva významně ovlivnily také ekonomické problémy posledních pěti let a s nimi spojené životní nejistoty dotýkající se podstatné části naší společnosti. Pozorované změny v reprodukci obyvatelstva se logicky nemohly vyhnout ani městu Pardubice. Vyplývá to z jeho postavení v ekonomickém i sociálně geografickém systému České republiky a jeho vnějších vazeb. Pardubice, profitující v období ekonomického růstu zejména ze svého poměrně značného průmyslového potenciálu i obslužné funkce, zvýšily v průběhu první poloviny předcházející dekády svou pracovní, obslužnou a následně také sídelní atraktivitu. Nová bytová výstavba například vedla k dočasné změně charakteru migrační bilance. Po období nepřetržitých migračních ztrát mezi roky 1992 a 2004 spojených z části také s rychle se rozvíjejícím procesem suburbanizace nastoupilo šestileté období početní převahy přistěhovalých nad vystěhovalými. Poměrně dynamicky rostla v posledních deseti letech také plodnost a dále klesala úmrtnost obyvatel. To vše se spolu s nepravidelnostmi výchozí demografické struktury odrazilo v pozorovaném vývoji početního stavu i pohlavní a věkové struktury obyvatelstva města Pardubic a bude zákonitě mít vliv i na jejich další vývoj. Vstupní metodické a terminologické poznámky Demografický vývoj reprezentovaný změnami početní velikosti a věkové struktury obyvatelstva je určován porodností, úmrtností a v případě menších a migračně otevřených územních celků, k nimž správní území města Pardubic jednoznačně patří, také a zejména stěhováním. Stěžejní postavení migrace, která je z důvodu značné komplexity své podmíněnosti nejobtížněji prognózovatelným populačním procesem, vytváří spolu s relativně malou početní velikostí sledované populace poměrně složitou prognostickou situaci. Situace je o to komplikovanější, že v roce 2001 došlo ke změně definice obyvatele České republiky, když do této statistické kategorie byli zahrnuti také cizinci s pobytovým vízem nad 90 dnů (dlouhodobé vízum) nebo s povolením k dlouhodobému pobytu. Tuto čistě administrativní změnu přitom nejméně do poloviny roku 2004 provázely více či méně zásadní úpravy praxe statistického zjišťování zahraničního i vnitřního stěhování cizinců. Sama o sobě pak tato administrativní změna výrazně posílila roli migrace v populačním vývoji Česka na všech úrovních jeho územního členění. V současnosti jsou mezi obyvatele České republiky počítání cizinci s trvalým pobytem a cizinci s pobytem dlouhodobým, kteří splňují podmínku pobytu delšího než jeden rok. Turbulentní vývoj statistické praxe společně s nemožností tuto novou, reprodukčně naprosto odlišnou součást obyvatelstva oddělit na úrovni demografických událostí i bilančních struktur od obyvatel s trvalým pobytem, ovlivnily jak kvalitu dat, tak také do doby změny výše uvedené definice obyvatele relativně značnou vnitřní homogenitu naší populace z hlediska reprodukčního chování. Tím utrpěla srovnatelnost dat v rámci časových řad hodnot jednotlivých charakteristik migrace a z části též charakteristik ostatních reprodukčních procesů. Na druhé straně vzniku této studie významně napomohla

8 B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období dostupnost detailních demografických údajů za město Pardubice, Prahu a Českou republiku, které včetně těch nejnovějších, definitivních údajů za rok 2012 poskytl nebo publikoval Český statistický úřad. Popsané informační podmínky se logicky odrazily v přístupu k řešení zadaného úkolu a ve výběru použitých metod. Při prognostické činnosti byly důsledně respektovány hlavní mezinárodně přijaté zásady a metodická doporučení vážící se k tvorbě populačních prognóz. Jelikož obyvatelstvo města Pardubic patří k populacím relativně méně početným, staly se podstatným vodítkem při analýze a prognózování jeho vývoje také aktuální poznatky a prognostické představy o demografickém vývoji na úrovni vyšších územních celků, jmenovitě Prahy a České republiky. Jedním ze základních východisek zpracování studie bylo též vyhodnocení předpokladů a výsledků prognóz vývoje obyvatelstva řady měst a obcí, regionů i České republiky jako celku vytvořených stejným autorským kolektivem v uplynulých více než dvaceti letech. Při sestavení prezentované prognózy byla použita klasická kohortně-komponentní metoda, jejíž princip spočívá v pojetí procesu demografické reprodukce jako souhrnného procesu tvořeného čtyřmi relativně autonomními dílčími procesy neboli složkami reprodukce: porodností (plodností), úmrtností, imigrací a emigrací, a v samostatném přístupu k prognózování vývoje každé z nich. Výsledky jednotlivých dílčích prognóz jsme v dalším kroku aplikace uvedené metody transformovali do hodnot parametrů odpovídajícího projekčního modelu. Souhrnná prognóza pak vznikla opakovanou aplikací daného projekčního modelu, kdy v jednoletém kroku projekce byly na detailní pohlavní a věkovou strukturu obyvatelstva města Pardubic aplikovány prognózované hodnoty specifických intenzit plodnosti, úmrtnosti a vystěhování a počty přistěhovalých ve stejném členění podle pohlaví a věku. Tímto způsobem jsme postupně získali počty žijících mužů a žen podle jednoletých věkových skupin ke konci každého kalendářního roku období prognózy, které je ohraničeno roky 2013 a Těžiště práce na prognóze vývoje obyvatelstva správního území statutárního města Pardubic spočívalo konkrétně v řešení tří základních problémových okruhů: (a) v určení výchozích věkových struktur, (b) v nalezení základních tendencí a vhodných analogií vývoje a (c) v prognostickém odhadu uvedených složek reprodukce obyvatelstva. Výsledná prognóza byla sestavena s použitím programového vybavení vytvořeného autory studie. V textu studie se objevují některé odborné termíny. Mezi nimi se pak nejčastěji opakují názvy základních agregátních (souhrnných) charakteristik intenzity dílčích reprodukčních procesů, jako je míra úhrnné plodnosti (zkráceně úhrnná plodnost ), naděje dožití v určitém věku a migrační saldo. Úhrnná plodnost vyjadřuje počet živě narozených dětí připadající na jednu ženu za celé její reprodukční období (15 49 let) za předpokladu, že by plodnost zůstala po celou tuto dobu na stejné úrovni jako v daném kalendářním roce nebo jinak vymezeném období. Naděje dožití v konkrétním věku je průměrná doba života zbývající jedinci z dané populace při dosažení daného věku za předpokladu, že by byl v průběhu celého zbytku svého života vystaven intenzitám úmrtnosti odpovídajícím intenzitám úmrtnosti podle věku zaznamenaným v příslušném kalendářním roce či jinak definovaném kalendářním období. Migrační saldo představuje rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých osob, ať již celkem nebo v členění podle pohlaví a věku migrantů.

9 Věk B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období Vymezení sledované populace Vymezení sledované populace určilo zadání objednatele. Jednalo se o vymezení územní a sledovanou populací se tak stalo obyvatelstvo správního území statutárního města Pardubic ve smyslu aktuální statistické definice. Toto správní území má rozlohu 82,66 km 2 včetně Hostovic přičleněných k městu v roce Podle výsledků oficiální bilance obyvatelstva ČSÚ žilo na tomto území k 31. prosinci 2012 celkem obyvatel, z toho (48,7 %) mužů a (51,3 %) žen. Je to o 165 osob méně, než kolik mělo město Pardubice obyvatel k , na začátku současné bilanční řady, pro níž byl výchozí počet obyvatel odvozen z výsledků sčítání v roce Počet obyvatel s obvyklým bydlištěm, zjištěný v rámci sčítáním lidu, domů a bytů k byl vyšší o obyvatel, než bilanční počet obyvatel ke konci roku Znamená to, že v území města patrně bydlí zhruba o 1 až 2 % obyvatel více, než kolik osob zde je přihlášeno k trvalému nebo u cizinců i dlouhodobému pobytu. Vstupní demografická informace Výchozí pohlavní a věková struktura obyvatelstva byla plně převzata z oficiálních bilancí. Český statistický úřad poskytl pro účely této studie detailní struktury obyvatelstva podle pohlaví a jednotek věku s tím, že nejnovější z nich (obr. 1), vztahující se k , byla použita jako výchozí pro souhrnné prognostické výpočty, čímž se konec roku 2012 stal zároveň prahem prognózy. 100 Pardubice Česko MUŽI ŽENY 40 a ,0 0,5 0,0 0,5 1,0 Podíl obyvatel (%) Obr. 1: Výchozí věková struktura obyvatelstva města Pardubic ve srovnání s věkovou strukturou obyvatelstva České republiky (k )

10 B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období Z porovnání relativních věkových struktur obyvatel města Pardubic a České republiky vyplývá jeden důležitý rys, a to obdobné rozložení nepravidelností věkové struktury při jejich zřetelně výraznějších rozdílech mezi lokálními maximy i minimy daného rozložení v případě Pardubic. Vzhledem k tomu, že věková struktura je v krátkodobé a střednědobé perspektivě velmi výraznou determinantou budoucího demografického vývoje, lze očekávat, že v případě města Pardubic bude tato struktura hrát ještě významnější roli, než v případě Česka. Další potřebné demografické údaje, konkrétně počet a struktura zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých podle pohlaví a věku stejně jako počet a struktura živě narozených podle věku matky byly převzaty z běžné evidence demografických událostí zpracovávané taktéž Českým statistickým úřadem. Analytické ukazatele za město Pardubice přitom byly počítány za jednotlivé kalendářní roky období Omezená délka časové řady je vzhledem ke změně definice obyvatele v roce 2001 vyvážena vyšší mírou její vnitřní homogenity. Odhadnuté hodnoty ukazatelů jsou proto v čase srovnatelné. Obecné podmínky a předpoklady analýzy a prognózy vývoje obyvatelstva Plnohodnotná analýza aktuálního populačního vývoje je v případě zadaného územního celku proveditelná pouze s určitými obtížemi. Důvodem v tomto případě nejsou chybějící nebo nedostatečně spolehlivé strukturální údaje umožňující výpočet demografických ukazatelů v potřebném detailu a v dostatečně dlouhých časových řadách, ale především nižší počty událostí, které jsou primárně dány relativně malou početní velikosti zkoumané populace města Pardubic (0,85 % obyvatel České republiky ke konci roku 2012). Z důvodu menších četností vykazují časové řady hodnot většiny ukazatelů významně menší stabilitu za město, než za celou republiku. Proto některé podstatné vývojové trendy objektivně existující na úrovni města Pardubic mohou našemu pozorování zůstat skryty za náhodnými prvky vývoje. Naštěstí je možné učinit si z dostupných informací a jejich porovnání s údaji za republiku nebo hl. m. Prahu jako celek dostatečně konkrétní představu o aktuální úrovni intenzity a struktuře jednotlivých procesů ve sledované lokální populaci. Právě proto se řešení zadané úlohy neobešlo bez opakovaného uplatnění principu analogie již ve fázi analýz, přestože tento princip je obvykle uplatňován zejména ve fázi prognostické. Právě při odhadu perspektivního vývoje lokálních a regionálních populací často přihlížíme k reálnému či očekávanému vývoji v početně větších populačních celcích a v nemalé míře také k obecným poznatkům o pravidelnostech vývojových změn komplexní (územní neboli geografické) a dílčí (např. sociální, etnické, kulturní aj.) diferenciace úrovně jednotlivých složek populační reprodukce. Konkrétně v našem případě jsme při prognózování plodnosti a úmrtnosti vycházeli z poznatků a představ o vývoji těchto procesů ve velkých městech České republiky a v Česku jako celku. Zároveň jsme přihlédli k výsledkům našich dřívějších výzkumů demografického vývoje na území Pardubic a Prahy. Významnou roli nutně sehrály i poznatky o specifických rysech souboru obyvatel města Pardubic jako celku, stejně jako představy o dalším vývoji těchto specifik a také variantní rámcové představy o další bytové výstavbě a poptávce po bydlení.

11 B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období Charakter reprodukce obyvatelstva města Pardubic je do jisté míry formován regionální funkcí tohoto krajského centra a odpovídající strukturou pracovních a dalších příležitostí a ekonomických aktivit v území. Věková struktura obyvatel je v nemalé míře poplatná historii rozvoje města Pardubic a je starší, než je věková struktura obyvatel Česka jako celku. Jak z hlediska podílu osob ve věku 60 a více let (26,1 % ke konci roku 2012), tak z hlediska průměrného věku (42,7 roku) patří město Pardubice k demograficky starším městským populacím. Obyvatelstvo celého státu mělo ke konci roku 2012 průměrný věk o 1,4 roku a podíl osob ve věku 60 a více let o 2,3 procentních bodů nižší. Z grafu na obr. 1 je zřejmé výrazně vyšší zastoupení pardubických žen i mužů ve věku 70 let a vyšším. Celková úroveň plodnosti obyvatelek města je od roku 2007 srovnatelná s celostátními údaji. Zjištěné rozdíly jsou zcela na vrub náhodným výchylkám ve vývoji. Úhrnná úroveň úmrtnosti pardubických mužů a žen je však o poznání nižší vzhledem k poměrně specifické sociálně ekonomické struktuře obyvatelstva Pardubic a snazší dostupnosti lékařské péče. Jeho obyvatelstvo je také prostorově mobilnější. Některé strukturální charakteristiky plodnosti, úmrtnosti a migrace vykazují logicky větší rozdíly svých hodnot ve srovnání s celostátními, než hodnoty agregátních ukazatelů. Je to logické, uvědomíme-li si vliv malých čísel na náhodnou složku vývoje. Při sestavování dále prezentované prognózy jsme uplatnili představy o demografickém vývoji v kategorii stotisícových měst, hl. m. Prahy a zejména Česka jako celku, které jsme získali při tvorbě naší nejnovější prognózy přirozené měny obyvatelstva České republiky z roku Významnou roli sehrály i naše aktuální představy o perspektivách bytové výstavby na území města Pardubic a vývoj poptávky po novém bydlení na základě informací zprostředkovaných zadavatelem. Většinu svých představ jsme přitom korigovali s pomocí informací, které jsme získali z jiných zdrojů. Ty se pak následně odrazily zejména v prognostických představách o vývoji migrace a částečně také plodnosti. V případě vývoje úmrtnosti i nadále počítáme s existenci dlouhodobého a značně stabilního trendu nacházejícího vyjádření v poměrně pravidelném snižování celkové úrovně úmrtnosti. Přes její výrazný pokles za uplynulé více než čtvrtstoletí totiž v porovnání s vyspělými evropskými zeměmi stále ještě v naší populaci, včetně populace města Pardubic, existuje značný potenciál dalšího růstu hodnot naděje dožití. Migrace ještě citlivěji než plodnost reflektuje vývoj na trhu s bydlením. Dokladem je její vývoj v průběhu celého předcházejícího desetiletí. Zaznamenané výrazné zvýšení intenzity tohoto procesu ostatně odpovídá více než deseti letům blokace výraznějších migračních pohybů v rámci Česka, včetně směru gradientu kvality bydlení, z částí měst s nižší kvalitou bydlení do částí s jeho vyšší kvalitou v důsledku poměrně zdlouhavé transformace a rozvoje trhu bydlení v průběhu 90. let a na počátku tohoto desetiletí. Zároveň však bere do úvahy jeho recentní problémy související s globální hospodářskou recesí, výrazné zpomalení hospodářského růstu ve světě a jeho průvodní jevy, zejména prudký pokles poptávky po pracovní síle. Její růst totiž v letech bezprostředně před krizí významně stimuloval stěhování cizinců do České republiky a následný pokles naopak vedl k odlivu části zahraniční pracovní síly. Situace na trhu s bydlením se zkomplikovala také v důsledku vysoké míry uspokojení poptávky v předcházejících letech a poklesu kupní síly obyvatelstva v posledních letech.

12 B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období Orientační přehled výsledných prognostických představ o vývoji jednotlivých složek demografické reprodukce obyvatel města Pardubic poskytují očekávané hodnoty agregátních ukazatelů uvedené v tab. 1. Tab. 1: Očekávaný vývoj složek demografické reprodukce v letech (vybrané roky), město Pardubice Plodnost (úhrnná plodnost) Úmrtnost (naděje dožití při narození) Migrace (migrační saldo) Rok muži ženy nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká ,46 1,49 1,52 75,90 76,43 76,83 81,29 81,78 82, ,42 1,49 1,56 77,15 78,10 78,85 82,30 83,17 83, ,38 1,50 1,61 78,65 80,21 81,38 83,45 84,84 85, ,35 1,50 1,65 79,96 81,99 83,39 84,35 86,26 87, ,32 1,50 1,70 81,13 83,60 85,13 85,17 87,54 89, Aktuální vývoj a prognóza plodnosti Základní rámec pro prognózu plodnosti obyvatel města Pardubic tvořily představy o budoucím vývoji tohoto procesu v České republice a poznatky o odlišnostech recentního vývoje plodnosti pardubických žen. V moderních dějinách obyvatelstva Česka nejvýraznější a do značné míry bezprecedentní změny v úrovni a struktuře plodnosti se odehrály kolem poloviny 90. let 20. století v krátkém úseku pěti či šesti let a charakterizoval je v prvé řadě radikální pokles celkové intenzity tohoto procesu. Ještě na přelomu 80. a 90. let se hodnota úhrnné plodnosti u nás pohybovala na úrovni přibližně 1,90 živě narozeného dítěte na jednu ženu. Stačilo však pouhých pět let, aby se její hodnota propadla na úroveň nižší než 1,20 dítěte, pod níž setrvala až do roku Teprve v posledních pěti letech, a to prakticky poprvé od poloviny 70. let, zaznamenáváme na celostátní úrovni prokazatelný vzestup plodnosti, když hodnota míry úhrnné plodnosti postupně vystoupala na 1,44 dítěte v roce 2007 a od té doby se pohybuje v rozmezí 1,4 až 1,5 živě narozeného dítěte na jednu ženu. Úroveň plodnosti v Česku se přitom ve srovnání s počátkem 90. let snížila téměř ve všech dříve rozhodujících věkových skupinách (ve věku nižším než 27 let), přičemž ve věku do 24 let je v současnosti, přes vzestup celkové plodnosti, dosahováno třetinových až šestinových intenzit plodnosti v porovnání s hodnotami na počátku 90. let. Naopak ve vyšším věku, jmenovitě nad 30 let je současná úroveň plodnosti dvojnásobně až čtyřnásobně vyšší v porovnání se situací před zhruba dvaceti lety, přičemž vývoj podle většiny pozorovaných příznaků směřuje k dalšímu růstu příslušných hodnot. V důsledku uvedených strukturálních změn došlo na celostátní úrovni k posunu průměrného věku ženy při narození dítěte z úrovní nižších než 25 let (mezi roky 1978 a 1992) až na aktuálních zhruba 29,8 roku v roce Plodnost pardubických žen prošla obdobným vývojem jako plodnost žen v celém Česku. Rozdíl spočíval v tom, že úroveň míry úhrnné plodnosti byla mezi lety 2000 až 2006 v průměru o 0,10 živě narozeného dítěte nižší než odpovídající hodnoty za Českou republiku. Do roku 2003 byla v Pardubicích hodnota celkové plodnosti nižší než 1,10 živě narozeného dítěte, což by v dlouhodobém průmětu stačilo pouze na poloviční obměnu generací matek. Kromě toho charakteristiky rozložení plodnosti podle věku včetně průměrného věku matky v Pardubicích tradičně odpovídají poněkud vyššímu stádiu vývoje sledovaného procesu a časově předcházejí vývoji stejných

13 Průmerný věk matky (v letech) Úhrnná plodnost (na 1 ženu) B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období charakteristik v celostátní populaci. Vyvíjí se tak obdobně jako plodnost pražských žen. Ta však v posledních šesti letech byla celkově poněkud nižší (obr. 2) a z hlediska rozložení intenzity plodnosti podle věku starší (obr. 3). 1,6 Pardubice 1,5 Praha 1,4 1,3 1,2 1,1 1,0 Obr. 2: Intenzita celkové plodnosti, , město Pardubice a hl. m. Praha 32,0 31,5 31,0 Pardubice Praha 30,5 30,0 29,5 29,0 28,5 28,0 27,5 Prakticky ve všech časových horizontech mezi roky 2000 a 2012 charakterizovala plodnost pardubických žen ve srovnání s pražskými zřetelně vyšší úroveň intenzity plodnosti ve věku zhruba do 30 let a naopak významně vyšší úroveň ve věku nad touto hranicí. Detailnější pohled na vývoj rozložení plodnosti podle věku poskytují grafy na obr. 4a b. Obr. 3: Průměrný věk matky při narození dítěte, , město Pardubice a hl. m. Praha

14 Plodnost (na 1 ženu) Plodnost (na 1 ženu) B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období , ,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0, Obr. 4a: Intenzita plodnosti podle pětiletých věkových skupin, , město Pardubice 0, ,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0, Obr. 4b: Intenzita plodnosti podle pětiletých věkových skupin, , hl. m. Praha

15 B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období Vývoj plodnosti v posledních třinácti letech, počínaje rokem 2000, je nezbytné nahlížet v kontextu celého vývoje plodnosti po roce Ten především v sestupové fázi její celkové úrovně z první poloviny 90. let nemá co do intenzity a závažnosti v moderní historii populačního vývoje Českých zemí obdoby. Byl odrazem probíhající ekonomické a sociální transformace české společnosti a především pak odrazem radikálně se měnících hodnotových orientací mladých lidí. Faktorem, který bezprostředně podmínil snižování ročních ukazatelů úrovně plodnosti, byla snaha mladých svobodných lidí o oddálení vstupu do manželství (eventuálně nesezdaného soužití či jiné formy partnerského svazku), přičemž se současně měnilo také demografické chování osob žijících v partnerském svazku. Navíc u žen s jedním dítětem se projevovala zřetelná tendence dále nezvětšovat již dosaženou velikost rodiny. Všechny tyto tendence byly přitom zřetelnější v městském (velkoměstském) než ve venkovském prostředí. V souvislosti s poklesem celkové úrovně plodnosti převládá mezi demografy názor, že bezprecedentně nízké intenzity tohoto procesu byly především důsledkem všeobecné snahy mladých lidí odkládat narození dětí na pozdější dobu, kdy mnozí očekávají zvýšení své životní úrovně, a že jen v menšině případů jde o projev principiální neochoty zakládat rodiny a mít děti. Nejenom průzkumy populačního klimatu, ale také vývoj v první dekádě nového století přitom dával demografům částečně, resp. předběžně za pravdu. Odkládání v sobě ovšem nese riziko nenaplnění reprodukčních plánů, o to větší, o co jsou odklady delší, a to včetně trvalé bezdětnosti. S přibývajícím časem je proto stále jasnější, že zdaleka ne všechna v minulosti odložená plodnost bude skutečně realizována. Jak velký nakonec propad bude a bude-li se v neztenčené míře týkat také generací porozených po roce 1980, to zůstává otevřenou otázkou. Mezi základní a zároveň logické předpoklady většiny současných prognóz plodnosti u nás, zejména těch, které se opírají o detailní analýzu plodnosti v generačním pohledu, tak patří předpoklad realizace určité části odložené plodnosti. Tento proces u nás začal nabírat zřetelnější obrysy kolem roku 2000 a způsobila další významné změny struktury plodnosti podle věku, přesněji dynamický růst úrovně plodnosti ve vyšších věkových skupinách potenciálních matek, který byl až do roku 2010 doprovázen výrazným vzestupem hodnot úhrnné plodnosti. Zda a případně jak velký však další vzestup plodnosti bude a jaké bude mít časové parametry, není doposud zcela zřejmé. Nicméně relativně velmi krátký čas zbývající na reprodukci generacím žen narozených v 70. letech 20. století, které se odkládání rodičovství účastnily ve fázi jeho nejdynamičtějšího vzestupu, napovídá, že i přes určité zhoršení vnějších podmínek bude další vzestup plodnosti ve věkových skupinách zhruba od 30 let věku výše s největší pravděpodobností pokračovat. Patrně však bude již méně výrazný a z hlediska celkové úrovně procesu plodnosti do značné míry kompenzovaný poklesem plodnosti v nižších věkových skupinách. Za těchto podmínek neočekáváme výraznější změnu hodnot míry úhrnné plodnosti, jak vyplývá z údajů v tab. 1 výše, ale pouze pokračující postupnou transformaci jeho rozložení plodnosti podle věku, která je v detailu i v ucelenější podobě zachycena na obr. 5a a 5b.

16 Úhrnná plodnost (na 1 ženu) Plodnost (na 1 ženu) B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období ,13 0,12 0,11 0,10 0,09 0,08 0, ,06 0,05 0,04 0,03 0,02 0,01 0, Obr. 5a: Očekávaný vývoj rozložení plodnosti podle věku, , město Pardubice (střední varianta prognózy plodnosti) Věk 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0, Obr. 5b: Očekávaný vývoj úrovně a struktury celkové plodnosti, , město Pardubice (střední varianta prognózy plodnosti) Aktuální vývoj a prognóza úmrtnosti Obdobně jako v případě plodnosti, odehrávaly se také analytické a prognostické úvahy o úmrtnosti v širším kontextu úvah o vývoji tohoto procesu na lokální i celostátní úrovni. Protože vývoj úmrtnosti vykazuje významně větší setrvačnost, než jakou pozorujeme u ostatních složek reprodukce, jsou základní pozorované trendy výrazně stabilnější, což samo o sobě vytváří ještě širší pole pro využití principu analogie, než tomu je u procesu plodnosti. Přihlédneme-li navíc k faktu, že mezi koncem 50. a polovinou 80. let se u nás celková úroveň úmrtnosti prakticky neměnila, pak můžeme konstatovat, že ohledem na změny v úmrtnosti, které se odehrály ve stejné době v západní

17 B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období Evropě, došlo v případě úmrtnosti u nás v uvedeném období k nahromadění značného vývojového potenciálu. Ten je nyní, při přibližování se k nejvyspělejší části světa, postupně uvolňován a vede k postupnému a do značné míry pravidelnému růstu naděje dožití při narození u nás. Tři desítky let stagnace resp. velmi pomalého poklesu úmrtnosti v Česku se v poslední třetině 80. let 20. století změnily v poměrně intenzivní pokles celkové úrovně úmrtnosti jak mužů, tak žen. Na rozdíl od většiny ostatních postkomunistických zemí tento pozitivní trend nebyl počátkem 90. let vystřídán vzestupem úmrtnosti v důsledku sociálních otřesů, ale naopak ještě zesílil a dodnes překvapivě neztratil prakticky nic ze své intenzity, kterou v průběhu 90. let postupně získal. Naděje dožití při narození dosahující v roce 1986 hodnoty 67,5 roku u mužů a 74,2 roku u žen vzrostla poměrně rovnoměrným vývojem na 75,0 roku, resp. 80,9 roku v roce Z mezinárodních srovnání vyplývá, že průměrným ročním přírůstkem naděje dožití mužů a žen při narození za poslední čtvrtstoletí o 0,29, resp. 0,24 roku za rok se Česká republika řadí k zemím s nejdynamičtějším poklesem celkové úrovně úmrtnosti v Evropě. Zlepšování úmrtnostních poměrů bylo ve sledovaném období nejvýraznější zejména v kojeneckém věku a u starších osob seniorů všech věkových kategorií. U mužů se na celkovém zlepšení úmrtnostních poměrů významně podílela také úmrtnost ve středním věku, tj. ve věkové skupině let. V případě obyvatel města Pardubic, můžeme konstatovat, že dlouhodobě vykazují poněkud lepší úmrtnostní poměry než ostatní obyvatelé České republiky. To je logickým důsledkem tradičně lepší dostupnosti a vyšší kvality zdravotní péče ve velkých městech a příznivější vzdělanostní a sociálně profesní struktury jejich obyvatel. Vývojové trendy pozorované u pardubické populace v průběhu 90. let byly prakticky shodné s republikovými, dosahovanými hodnotami naděje dožití se však podobaly spíše vývoji úmrtnosti v Praze. Srovnatelné hodnoty i trendy vývojových změn úmrtnosti v Pardubicích a v Praze jako celku můžeme pozorovat nejen při narození, ale také v přesném věku 65 let (obr. 6a b a 7a b). Pozorované oscilace jsou obdobně jako u plodnosti zákonitým projevem nahodilosti v důsledku relativně malé početní velikosti pardubické populace v kontextu nízké úrovně většiny věkově specifických intenzit úmrtnosti, na jejichž základě se hodnoty naděje dožití odhadují. Hlubší analýza změn úmrtnosti obyvatel Pardubic zaměřená na vývoj tohoto procesu uvnitř jednotlivých, byť netradičně široce koncipovaných věkových skupin se potýká s problémem malého rozsahu statistických souborů. Z čísel za podstatně větší populační celky je možné vyčíst zřetelné pravidelnosti v rozložení příspěvků jednotlivých skupin k pozorovaným změnám naděje dožití. S odvoláním se na jejich obecný charakter můžeme předpokládat, že tyto pravidelnosti existují také v případě Pardubic, byť při pokusu o zachycení se tyto ztrácí vlivem malých čísel v náhodných odchylkách. Předpokládáme tedy, že rozhodující aktuální změny úmrtnosti se odehrávají od středního věku výše s tím, že nejvýrazněji přispívá k celkovému poklesu úmrtnosti u obou pohlaví pokles intenzity tohoto procesu ve věkové skupině let. U žen je však zlepšování úmrtnostních poměrů zřetelně posunuto do vyššího věku. Souvisí to jak s rozdílnou strukturou úmrtnosti podle příčin smrti, tak s nerovnoměrným rozložením v minulosti nahromaděného vývojového potenciálu procesu úmrtnosti u nás, který také do značné míry souvisí s rozdíly v rozložení úmrtnosti podle příčin mezi muži a ženami.

18 Naděje dožití při narození (v letech) Naděje dožití při narození (v letech) B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období Pardubice 77 Praha Obr. 6a: Vývoj naděje dožití při narození, , město Pardubice a hl. m. Praha, muži 83 Pardubice 82 Praha Obr. 6b: Vývoj naděje dožití při narození, , město Pardubice a hl. m. Praha, ženy

19 Naděje dožití ve věku 65 let (v letech) Naděje dožití ve věku 65 let (v letech) B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období Pardubice 17 Praha Obr. 7a: Vývoj naděje dožití ve věku 65 let, , město Pardubice a hl. m. Praha, muži 21 Pardubice 20 Praha Obr. 7b: Vývoj naděje dožití ve věku 65 let, , město Pardubice a hl. m. Praha, ženy Pro prognostický odhad parametrů úmrtnosti jsou rozhodující nejen obecné, ale také i pro každou populaci specifické pravidelnosti vývoje tohoto procesu. Přitom význam pozorovaných náhodných nepravidelností zcela ustupuje do pozadí, neboť tyto nejsou ze své podstaty prognózovatelné. Proto také v našem případě daleko více přihlížíme k poznatkům o aktuálním vývoji sledovaného procesu na úrovni České republiky a hl. m. Prahy. Vývoj v těchto populacích je, jak vyplývá z již uvedeného, nesrovnatelně méně zatížen náhodnou složkou vývoje. Předpokládáme přitom, že většina rozhodujících faktorů, které stojí za pozitivním vývojem úmrtnosti, bude působit i v perspektivě příštích let. K nejstabilnějším činitelům řadíme zejména další upevňování vědomí prospěšnosti individuální péče o zdraví z titulu jeho vazby na výši pracovního příjmu či existenci zaměstnání, pokračující transformaci struktury ekonomické aktivity obyvatelstva s rostoucím podílem zaměstnaných

20 B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období v terciérním a kvartérním sektoru, a s všeobecným zlepšováním kvality pracovního prostředí většiny pracujících; dostupnost stále kvalitnějších farmaceutických preparátů, moderní zdravotnické techniky (diagnostické i terapeutické), nových léčebných postupů a hlavně rozšiřování včasné diagnostiky závažných, vysoce letálních onemocnění, jako jsou nejrůznější zhoubné nádory a kardiovaskulární choroby. Značné rezervy jsou také ve výživové kvalitě konzumovaných potravin, způsobech stravování a životním stylu vůbec, včetně stále velmi rozšířeného kouření. Na druhé straně však proti hlavnímu směru vývoje mohou v blízké či vzdálenější perspektivě krátkodobě či dlouhodobě působit některé další faktory, jako je například potenciální krize veřejného zdravotnictví v důsledku stárnutí obyvatelstva nebo rozšíření některých onemocnění, která zatím neznáme nebo která v našich podmínkách nepředstavují v současnosti zásadní problém. V perspektivním vývoji úmrtnosti obyvatel města Pardubic počítáme s jednoznačným a téměř univerzálním poklesem dílčích intenzit tohoto procesu a odpovídajícím růstem naděje dožití. Nejvýraznější změny přitom i nadále očekáváme u obou pohlaví ve vyšším a u mužů i ve středním věku (obr. 8a b), neboť právě zde stále nejvíce zaostáváme za úrovní úmrtnosti v západních zemích. Na základě uvedených předpokladů vycházejících z detailní analýzy stejně jako z mezinárodních srovnání předpokládáme trvalý růst naděje dožití při narození, přičemž snižování současných meziročních přírůstků hodnot tohoto agregátního ukazatele bude s největší pravděpodobností poměrně pozvolné. Tempa růstu u mužů a u žen se budou vyrovnávat pouze pozvolna a proto očekáváme, že rozdíl v naději dožití mezi oběma pohlavími se bude dále zmenšovat. Přestože lze v horizontu příštích zhruba dvaceti let reálně očekávat zásadní pokrok v praktické medicíně, související například s použitím kmenových buněk nebo využitím nahromaděných poznatků z oblasti genetiky, který může v relativně velmi krátkém časovém úseku zásadně změnit strukturu úmrtnosti podle příčin i její celkovou intenzitu, nelze toto očekávání do naší prognózy promítnout. Jeho časové stejně jako i další parametry jsou totiž stále krajně nejisté. Současně zůstává obdobně nezodpovězenou resp. nezodpověditelnou otázka dalšího vývoje pandemie AIDS, případně jiných, u nás doposud málo rozšířených nemocí, nebo vznik, šíření a projevy zatím neexistujících chorob. Formulování jakýchkoliv představ tohoto druhu a jejich transformace do prognózy parametrů projekčního modelu by bylo neseriózní. Proto se tyto vize stávají součástí prognózy spíše v intuitivní rovině a představa o určitém zlomovém efektu s obtížně určitelným rozsahem a časovou lokalizací je rozložena do vývoje úmrtnosti v průběhu celého období prognózy jen zčásti.

21 Příspěvky (v letech) Příspěvky (v letech) B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období ,5 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0, Celkem Obr. 8a: Očekávaný vývoj celkové intenzity a struktury úmrtnosti, , město Pardubice, muži (střední varianta prognózy úmrtnosti) 7,5 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0, Celkem Obr. 8b: Očekávaný vývoj celkové intenzity a struktury úmrtnosti, , město Pardubice, ženy (střední varianta prognózy úmrtnosti)

22 B. Burcin, Z. Čermák, T. Kučera: Prognóza vývoje početního stavu obyvatelstva statutárního města Pardubic na období Dosavadní vývoj a perspektivy migrace Vývoj obyvatelstva na úrovni obcí a měst je ve značné míře formován migrační bilancí celkovými počty a strukturou přistěhovalých a vystěhovalých. Migrace je vedle přirozené měny další složkou, která je nedílnou součástí populačního vývoje. Ve srovnání s přirozenou reprodukcí je charakter migrační bilance variabilnější jak v čase, tak i v prostoru. Zatímco plodnost i úmrtnost jsou více vázány na celospolečenské populační klima, jsou migrační procesy, resp. jejich intenzita, výrazněji závislé na působení lokálních a regionálních faktorů. I když regionální migrační přírůstky, respektive úbytky nedosahují a podle našich předpokladů asi ani v budoucnosti nebudou dosahovat převratných hodnot, je potřeba vidět, že stěhování významně ovlivňuje nejen absolutní počet obyvatel, ale uplatňuje se také při formování demografických, ekonomických, sociálních i sociokulturních struktur obyvatel měst a regionů. Jakkoli nízké hodnoty migračního salda proto ještě nemusí nutně znamenat, že celkový význam migrace je v daném kontextu malý. Migrace obyvatelstva proto bezpochyby patří k důležitým regionálním procesům a je nedílnou součástí mechanizmů utvářejících geografickou organizaci společnosti. Prognóza migračního vývoje obyvatelstva je poměrně komplikovanou záležitostí. Migrační proudy a jejich struktura představují výsledek interakce celého komplexu různorodých podmínek na straně jedné s aktivně se chovajícími subjekty na straně druhé. Obtížnost odhadu vývoje vnějších podmínek i reakce potenciálních migrantů je v České republice ještě umocněna specifický politickým a ekonomickým vývojem přinejmenším od poloviny 20. století. Naše úvahy o budoucím migračním vývoji mohou vycházet a vycházejí (a) z obecných zákonitostí prostorové mobility obyvatelstva vázaných na hlavní trendy globálního společenského vývoje především ve vztahu k vývoji sídelních systémů a migrační mobility ve vyspělých západoevropských zemích, (b) z analýzy vývoje sídelního systému a migrační mobility v České republice se zvláštním zřetelem k situaci po roce 2000 a (c) z analýzy vývoje migrační bilance města Pardubic a jeho postavení v migračním systému České republiky. Naše hodnocení migračního vývoje je primárně založeno na analýze dat o vnitrostátním a mezistátním migračním pohybu obyvatelstva. Jedná se o data získaná orgány státní statistiky v rámci průběžné evidence migrace, která je v rámci tohoto zjišťování definována jako pohyb osob, při kterém dochází ke změně trvalého bydliště mezi jednotlivými obcemi Česka, od roku 2001 pak také cizích státních příslušníků s povolení k dlouhodobému pobytu (víza nad 90 dnů). Takto definovanou migraci je však třeba posuzovat v souvislosti s ostatními formami prostorové mobility, jako je přechodná či dočasná migrace, nebo dojížďka za prací, za službami či za rekreací. Mezi jednotlivými formami územní mobility totiž existují komplikované souvislosti dochází k jejich vzájemné návaznosti, zastupování nebo doplňování. Důležitá je i problematika spojená s rozdíly mezi formálním a faktickým obyvatelstvem, včetně stále významné úlohy nelegální zahraniční migrace. Tyto úvodní poznámky jsou významné i z hlediska následné interpretace výsledků prognózy. Hlavní vývojové trendy migrace jsou ve všeobecnosti úzce vázány na vývoj sídelních systémů, především na jednotlivé fáze procesu urbanizace. V počáteční etapě urbanizace byla migrační mobilita obyvatelstva vyjádřena především jednosměrně orientovaným stěhováním z venkova do měst. Výrazný podnět k němu tehdy dal zejména rozvoj průmyslové funkce měst. V současné době dochází k ukončování této tzv. statické koncentrace obyvatelstva; již se téměř nerozvíjejí jednotlivá města, ale vznikají rozsáhlé urbanizované oblasti vyznačující se