Sborník referátů k semináři Příklady úspěšné spolupráce podniků a škol

Transkript

1 Sborník referátů k semináři Příklady úspěšné spolupráce podniků a škol (konaného dne 3. listopadu 2005) RADA PRO ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ RADA VLÁDY PRO ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ

2

3 Sborník referátů k semináři Příklady úspěšné spolupráce podniků a škol Seminář byl věnován prezentacím úspěšných příkladů spolupráce podnikatelských subjektů a škol, a to především v oblasti vzdělávací činnosti (zajišťování praxe studentů, účasti odborníků z praxe na tvorbě a realizaci studijních programů, vzdělávání zaměstnanců) a v oblasti inovačních a vývojových aktivit. Záštitu nad seminářem převzali: Ing. Martin Jahn místopředseda vlády pro ekonomiku Ing. Milan Urban ministr průmyslu a obchodu Organizátoři: Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí Rada vlády pro rozvoj lidských zdrojů 3. listopadu 2005 Praha

4 Vážené dámy, vážení pánové, důležitým předpokladem úspěšnosti ekonomiky České republiky je konkurenceschopnost naší pracovní síly. Strategie hospodářského růstu zdůrazňuje tři hlavní aspekty její konkurenceschopnosti: kvalifikaci (vzdělanost a odbornou způsobilost) mobilitu (územní a profesní) adaptabilitu (přizpůsobení se novým podmínkám). Charakter pracovní síly je ovlivňován na jedné straně nabídkou vzdělávacích institucí a na druhé straně poptávkou trhu práce reprezentovaného zaměstnavateli. Pro zvyšování konkurenceschopnosti naší ekonomiky má efektivní přizpůsobování vzdělávací nabídky potřebám trhu práce zásadní význam. Jednou z možných cest je spolupráce vzdělávacích institucí a zaměstnavatelů. Jejich spolupráci je proto třeba vnímat jako pozitivní aspekt zejména pro zvyšování uplatnitelnosti absolventů na trhu práce a pozitivní vývoj míry zaměstnanosti. Rada vlády pro rozvoj lidských zdrojů si je tohoto významu vědoma, a také proto jej podporuje aktivní participací na tomto semináři Příklady úspěšné spolupráce podniků a škol. Prezentování a propagace úspěšných příkladů spolupráce vzdělávacích institucí a zaměstnavatelů jsou nedílnou součástí podpory této oblasti. A protože věřím, že příklady táhnou, doufám, že podobné aktivity jako je tato budou úspěšně následovat. Ing. Martin Jahn místopředseda vlády pro ekonomiku předseda Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů

5 Vážení přátelé, do rukou se Vám dostává sborník, který vznikl jako jeden z mnoha výstupů činností Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí. Tato rada usiluje o postupné zvyšování kvality podmínek pro podnikání v České republice, a to pomocí jasně formulovaných a všeobecně přijatelných kroků. Intenzivní propojení podnikatelské sféry se vzdělávacími institucemi na poli inovací a vývojových aktivit nebo zajišťování odborných praxí studentů či vzdělávání zaměstnanců je základní podmínkou pro udržitelný rozvoj ekonomiky v 21. století. Ačkoliv je stále zapotřebí kultivovat legislativní a daňové předpisy tak, aby byly odstraněny veškeré bariéry spolupráce podniků a škol, již nyní funguje celá řada způsobů úzké a vzájemně prospěšné kooperace mezi podnikatelskou a vzdělávací sférou. Věřím, že jejich prezentace a propagace prostřednictvím tohoto sborníku přispěje nebo inspiruje k navázání nových kontaktů mezi firmami a školami, jehož důsledkem budou růst kvalifikace zaměstnanců, inovačního potenciálu domácích firem a v neposlední řadě zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Ing. Milan Urban ministr průmyslu a obchodu předseda Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí

6

7 Obsah ZKUŠENOSTI STUDENTŮ LÉKAŘSKÉ FAKULTY S REALIZACÍ PRAXE Ing. František Barták, předseda Vysokoškolského odborového svazu DUÁLNÍ FORMA STUDIA Ing. Milan Bojanovský, personální ředitel Siemens s.r.o TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY - SPOLUPRÁCE SE ŠKOLAMI VŠECH STUPŇŮ Ing. Boguslaw Heczko, ředitel pro personalistiku a administrativu PRAKTICKÉ VYUČOVÁNÍ VE STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH Mgr. Jana Hrčková, ředitelka Centra odborné přípravy, Tachov, Světce ODBORNÍCI Z PRAXE A VYSOKÉ ŠKOLY Doc. RNDr. František Ježek, CSc., předseda Rady vysokých škol SPOLUPRÁCE TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI S PODNIKY Prof. Ing.Vojtěch Konopa, CSc. - rektor Prof. RNDr. Oldřich Jirsák, CSc.- prorektor, Technická univerzita v Liberci SPOLUPRÁCE S PODNIKY V OBLASTI VÝVOJE A INOVACÍ. TECHNOLOGICKÝ INKUBÁTOR VUT. Prof. RNDr. Ing. Jan Vrbka, DrSc. rektor Vysokého učení technického v Brně KREATIVNÍ SYSTÉM ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ PRO AUTOMOBILNÍ PRŮMYSL Ing. Jaroslav Ponec, ředitel Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kopřivnice ÚČAST ZAMĚSTNAVATELŮ PŘI REALIZACI VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU A ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠKÁCH RNDr. Miroslav Procházka, CSc., ing. Dana Kočková, PhDr. Věra Vašáková Zpracováno v Národním ústavu odborného vzdělávání JAK TO VIDÍ (A DĚLAJÍ) V PETROFU PhDr. Yvonna Ronzová ředitelka úseku lidských zdrojů a představitelka vedení pro jakost a environment PETROF, spol. s r. o SPOLUPRÁCE VYSOKÝCH ŠKOL A PODNIKŮ ZKUŠENOSTI ZE ZAHRANIČÍ Mgr. Aleš Vlk, poradce generálního ředitele Agentura na podporu podnikání a investice CzechInvest

8

9 ZKUŠENOSTI STUDENTŮ LÉKAŘSKÉ FAKULTY S REALIZACÍ PRAXE Ing. František Barták předseda Vysokoškolského odborového svazu Výchova budoucích lékařů má mezi jinými univerzitními obory poněkud zvláštní postavení. Je tomu tak z příčin historických, medicína je jedním z nejstarších univerzitních oborů, především ale proto, že povolání lékaře, pro které jsou na lékařských fakultách studenti připravováni, je spjato s obrovskou mírou odpovědnosti. Budoucí lékař musí nejen zvládnout velké množství teoretických poznatků, získat mnoho praktických dovedností ale především musí být schopen nabytých znalostí a dovedností správně použít. Za tímto jednoduchým výrokem se ovšem skrývá zcela mimořádná zátěž diagnostického a terapeutického rozhodování, často za stresujících podmínek a v časové tísni, fyzická zátěž technicky náročných výkonů v chirurgických oborech, zkrátka požadavek bezchybného výkonu profese za téměř všech myslitelných podmínek, neboť každé pochybení zde může mít pro pacienta fatální následky. Vedle těchto, řekněme technických kompetencí musí být lékař schopen se svým pacientem navázat kontakt, získat jeho důvěru, komunikovat s ním a být schopen účinné pomoci při překonávání strachu a bolesti. Je zřejmé, že výuka medicíny je vedle akademického studia také svého druhu výcvikem, neboť zvládání uvedených zátěží je nutno nacvičit v praxi, která je proto nedílnou součástí výuky. Praktická výuka budoucího zdravotnického personálu (lékařské fakulty dnes vedle tradiční výchovy lékařů připravují v bakalářských studijních programech i adepty ošetřovatelství) představuje proto dlouhodobě ověřený funkční model mimořádně úzké spolupráce školy a zaměstnavatele (nemocnice). Toto propojení jde v medicíně tak daleko, že vedlo ke vzniku zvláštních typů zdravotnických zařízení fakultních (v zahraničí univerzitních) nemocnic, které mají vedle léčebné péče ve své hlavní činnosti také výuku a jsou pro tyto účely také příslušně prostorově, instrumentálně a personálně vybaveny. Vedle této integrální praxe, která je přímo součástí výuky absolvují posluchači medicíny ještě povinnou prázdninovou praxi, která se realizuje i mimo fakultní nemocnice. Je pochopitelné, že zkušenosti s praktickou výukou v medicínských oborech jsou v ostatních oborech využitelné v omezené míře těžko zde budeme hledat podnik, který by tak velkou část své produkční kapacity věnoval výuce jako tomu je ve fakultních nemocnicích. Také podniky, které zaměstnávají absolventy např. v technických oborech se charakterem své produkce i vnitřní strukturou navzájem podobají mnohem méně než zdravotnická zařízení, kam směřují absolventi lékařských fakult. Nicméně vzdor těmto odlišnostem lze nemálo zkušeností využít obecněji. Význam praktické výuky Praxe v oblasti medicíny má zásadní význam pro studenta a jeho budoucí působení v ambulantní či klinické medicíně. Proto některé studijní programy (např. francouzský studijní program, či nemusíme chodit daleko, 3. Lékařské fakulty UK v Praze) do jisté míry kombinují preklinické a klinické obory zároveň s teoretickou výukou a posouvají praxi do nižších ročníků medicíny než je běžné, kdy praxe pro studenty medicíny začíná od 4. ročníku všeobecné- 3

10 ho studia. Student získává další empirické i teoretické znalosti při praktické výchově a dále je cvičen v diferenciálně diagnostické úvaze. V chirurgických oborech má příležitost ověřit si míru své zručnosti a schopnost daný obor dělat. I prázdninová praxe je nedílnou součástí akreditovaného studijního programu i když může být realizována v nemocnicích, které se jinak přímo na výuce nepodílejí. V této souvislosti je nezbytné vědět, že nově akreditované studijní programy zubního lékařství počítají se schopností absolventa zahájit samostatnou činnost ihned po promoci, což zásadně zvyšuje rozsah i náročnost praktické výuky. Přínos praxe pro zaměstnavatele (nemocnice) Přínosem pro fakultní nemocnici, resp. nemocnici, která praxi provozuje, je na jedné straně jistá úspora kapacity středně zdravotnického personálu, který studenti zejména vyšších ročníků mohou plně při své praxi nahradit, ve využití invence studentů pro zlepšení praktické činnosti především středně zdravotnického personálu. Studenti nižších ročníků, kteří dělají především prázdninovou praxi, platí to zejména pro 3. ročník studia, mohou přinést nemocnici úspory nákladů na pomocný personál přeprava pacientů na různá vyšetření, operační sály atd. Studenti se tak seznamují s prostředím nemocnice, organizací péče a zejména se učí komunikovat s pacienty. Chování studentů, resp. jejich reakce na různé situace jsou pro fakultu důležitým zdrojem informací vedoucích k modifikaci výuky. Organizační zajištění praxe studentů Praktická výuka v rámci studijního programu je zajištěna ve fakultních nemocnicích, jejichž odborné kliniky plní funkce výukových pracovišť lékařských fakult. Praxe realizovaná mimo fakultní nemocnice a prázdninová praxe je zajištěna smluvně mezi fakultou a příslušnou nemocnicí. Pro příklad uveďme příklad nejdůležitějších ustanovení smlouvy, která je uzavírána mezi Lékařskou fakultou UK v Plzni a Fakultní nemocnicí: Předmět smlouvy Předmětem této smlouvy je zabezpečení odborné praxe (dále jen praxe) studenta magisterského studia - všeobecné lékařství Místem konáni praxe je pracoviště: Fakultní nemocnice Plzeň Klinika: Termín konání: Kontaktní osoba: vedoucí SZP Praxe je realizována podle náplně práce při prázdninovém praktikování studentů, které tvoří přílohu č. 1 této smlouvy. Obě smluvní strany se zavazují, že budou spolupracovat při realizaci praxe a umožní studentům vykonávat praxi, která je podmínkou získání kvalifikace v daném oboru. Při realizaci praxe musí být dodržena ochrana osobních dat pacientů a zdravotnické dokumentace, respektována mlčenlivost v souladu se zákonem č. 20/66 Sb., a 101/2000 Sb., oba zákony v platném znění. Praxe bude probíhat pod vedením kontaktní osobou pověřeného zaměstnance Fakultní nemoc- 4

11 nice Plzeň: staniční sestra Řízeni praxe a přímý styk se zdravotnickým zařízením zajišťuje Bc. Nina Müllerová, hlavní sestra FN Plzeň, telefon: , Práva a povinnosti školy Škola zajistí, aby studenti používali určený pracovní ochranný oděv. Škola prohlašuje, že studenti jsou očkováni proti přenosným nemocem v souladu s příslušnými ustanoveními vyhl. MZ č. 439/2000 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. Škola zajistí proškolení studentů z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Škola poučí studenty o tom, že musí zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, s nimiž se během praxe seznámí a to v souladu se zákonem č. 20/66 Sb., v platném znění a zákonem č. 101/ 2000 Sb. v platném znění. Práva a povinnosti zdravotnického zařízení Zdravotnické zařízení se zavazuje vytvořit s ohledem na provoz příslušného pracoviště odpovídající podmínky pro průběh praxe a udržovat její potřebnou úroveň tak, aby byl naplněn cíl praxe vymezený v článku II. této smlouvy. Zdravotnické zařízení se zavazuje v době výkonu praxe umožnit studentovi přistup do všech prostor na pracovišti nezbytných pro výkon praxe. Dále mu je povinen umožnit užívat hygienická zařízení a odkládání osobních věcí na bezpečném místě. Zdravotnické zařízení se zavazuje seznámit studenta se všemi zdravotnickými, hygienickými, požárními a jinými předpisy jakož i vnitřními předpisy pracoviště, jimiž student bude povinen se řídit, a to před započetím vlastního výkonu praxe. Zdravotnické zařízení se zavazuje na žádost vystavit studentovi potvrzení o vykonané praxi včetně zhodnocení obsahu praxe a dosažených výsledků. Náklady praxe Smluvní strany se dohodly, že praxe bude probíhat oboustranně bez nároku na odměnu. Odpovědnost za škodu Odpovědnost za škodu, která vznikne během praxe studentů, tedy odpovědnost za škodu způsobenou na majetku a zařízení zdravotnického zařízení, odpovědnost za škodu způsobenou třetímu subjektu nebo odpovědnost za škodu, která vznikne studentovi, se řídí 27 nařízení vlády č. 108/94 Sb. Platnost smlouvy Smlouva se uzavírá na dobu určitou a to na dobu trvání praxe, uvedené v článku I. této smlouvy. Smlouvu je možné ukončit dohodou smluvních stran nebo její výpovědí v případě, že škola nesplní své závazky vyplývající z této smlouvy, praktikující závažným způsobem poruší obecně závazné právní předpisy či vnitřní předpisy zdravotnického zařízení, nebo tehdy, pokud ze strany zdravotnického zařízení nebudou splněny podmínky vyplývající z této smlouvy. V takových případech činí výpovědní lhůta 1 den a počíná běžet dnem doručení výpovědi druhé smluvní straně. 5

12 Z uvedeného textu je zřejmé, co musí organizační příprava praxe především zajistit: bezpečnost studentů při výkonu praxe, jejich vybavení potřebnými pomůckami, odbornou náplň a úroveň realizace praxe odpovídající studijnímu programu. Musí rovněž ošetřit otázku odpovědnosti za možné škody a rozsah příslušných odpovědností obou smluvních stran školy i nemocnice. Prázdninovou praxi si může student dohodnout i individuálně, nemocnice však i v tomto případě uzavírá s fakultou písemnou smlouvu upravující podmínky práce studentů v zásadě stejným způsobem jako v předchozím případě praxe ve fakultní nemocnici. Je tak zajištěno, že odborná úroveň nemocnice je na potřebné odborné úrovni a studenti mají zaručeno při výkonu praxe odborné vedení. Praxe musí být zajištěna v souladu s klinickým provozem. Nemá smysl provozovat praxi v době, kdy se neprovádí diagnostické nebo léčebné metody, kdy tedy student se potuluje po klinikách nebo odděleních bez jasné náplně jeho práce. Náklady praktické výuky Náklady spojené s výkonem praxe studentů nejsou zanedbatelné a zahrnují ochranné prostředky, pracovní oděv. zdravotnický materiál použitý k výuce a konečně i pracovní čas zaměstnanců nemocnice, lékařů i středního personálu pověřeného vedením studentů. Práce studentů není honorována a nemocnice si se školou navzájem neposkytují úhrady. Nemalá část těchto nákladů zůstává skryta v nákladech na poskytovanou péči a věci by nesporně prospěla legislativní úprava, která by nemocnicím, které praxi studentů realizují, umožnila náklady s tím spojené daňově uplatnit. Praxe studentů - motivace nemocnic a podpora státu Výkon praxe studentů lékařských fakult přináší nemocnicím nejen náklady ale také zvyšuje jejich prestiž jako zdravotnických zařízení, která mají potřebnou odbornou úroveň. V zahraničí je běžné, že nemocnice výkon praxe univerzitních studentů uvádějí veřejně jako prestižní parametr a naopak, studijní praxe v prestižní nemocnici může být výhodou při hledání pracovního uplatnění. Jelikož fakulty připravující lékaře jsou u nás prozatím výhradně součástí veřejných vysokých škol, může být podpora státu jen nepřímá. Spočívá v úpravě daňové legislativy a dotační politice. Naléhavým a dlouhodobě neřešeným problémem je, zejména ve vztahu k praktické výuce ve fakultních nemocnicích, transformace těchto stále příspěvkových organizací do podoby univerzitních nemocnic s právním režimem veřejných institucí. Odstranil by se tak problém spočívající v existenci dvou typů zaměstnanců (školských a zdravotnických) s odlišným právním postavením i systémem odměňování. Řešení je otázkou, kterou v tomto příspěvku nelze ani naznačit. Příspěvek byl připraven s odbornou pomocí prof. MUDr. Vladislava Třešky, DrSc, proděkana LF UK v Plzni a doc. MUDr. Václava Fessla, CSc. z ARK FN v Plzni. 6

13 1. Co to je Duální studium? 2. Duální studium v Německu 3. Siemens a Duální studium v Německu 3. Duální studium v ČR 4. Siemens a Duální studium v ČR 5. Proč ANO Duálnímu studiu v ČR Duální forma studia Ing. Milan Bojanovský, personální ředitel Siemens s.r.o. Co to je Duální studium? poměr teorie a praxe 1:1 v Německu hlavní směr odborného vzdělávacího systému - cca 70% v ČR typ odborného vzdělávání na okraji vzdělávacího systému Duální studium v Německu formy Duálního studia: - pro absolventy základních škol (bez maturity) - pro absolventy středních škol (s maturitou) ročně cca 50 tisíc uchazečů (výběr na základě písemných a ústních testů) úspěšné propojení podnikové praxe a akademického vzdělání, ukončeno titulem Bc. nebo Mgr. studijní obory mají akreditaci od Ministerstva školství, náklady daňově uznatelné pro společnost obory duálního studia: - technické, IT, ekonomické konkrétní příklady: - Ekonom pro podnikovou komunikaci - Průmyslový technolog - Bakalář BA Siemens a Duální studium v Německu Siemens - jedna z nejvýznamnějších společností podporující tento typ vzdělávání v Německu vzdělává 5 % ze všech studentů duálního studia ročně cca nových studentů duálního studia vlastní Siemens školy zúčastňuje se cca 50 společností Siemens nejlepší studenti jsou vysíláni na praxi též do společností Siemens v zahraničí zabezpečení studia od shromažďování uchazečů, přes výběrové řízení až po ukončení studia ve společnosti měsíční stipendium ve výši Euro 7

14 Duální studium v České republice v ČR od roku 1995 odvozeno z německého duálního vzdělávání 50 % teorie + 50 % praxe (desetitýdenní cykly střídání teorie a praxe) nemá akreditaci od Ministerstva školství, náklady pro společnost nejsou daňově uznatelné ČNOPK - koordinátor studia mezi školou (teoretická část výuky) a firmami (praktická část výuky) pomaturitní studium firma hradí náklady spojené se studiem - 24 tis. Kč školné + 18 tis.kč poplatek ČNOPK (1x za rok za 1 studenta) - měsíční stipendium ve výši cca 500 Kč jednomu studentovi Podmínky přijetí ke studiu: úplné středoškolské vzdělání dobrá znalost němčiny složení testů (NJ nebo AJ + všeobecný přehled) úspěšné absolvování výběrového řízení ve firmě uzavření smlouvy Ukončení studia dvěma zkouškami: absolutorium - závěrečná zkouška vyššího odborného studia uznaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (titul DiS.) německá závěrečná zkouška před ČNOPK - diplom platný v zemích EU Studijní obory: Bankovnictví Partnerské firmy pro obor Bankovnictví: Commerzbank AG Česká spořitelna, a.s. BAWAG Bank CZ a.s. HVB Bank Czech Republic a.s. 8 Firemní management - Ekonom v průmyslu - Ekonom v zahraničním obchodě - Ekonom v maloobchodě Partnerské firmy pro obor Firemní management: - Christ Car Wash s.r.o. Plzeň - Hettich ČR k.s. Žďár nad Sázavou - Hornbach-Baumarkt CS spol. s r.o. - Kaufland Česká republika v.o.s. - K + B Expert spol. s r.o. Klíčany - KOSTAL ČR spol. s r.o. Zdice

15 - Robert Bosch odbytová spol. s.r.o. Praha - Siemens s.r.o. Praha - THIMM Obaly k.s. Všetaty - Vacuumschmelze s.r.o. Horná Streda - Züblin spol. s r.o. Siemens inicioval vznik DS v ČR účastní se od počátku - r období : 64 absolventů celkem, z toho Siemens 33 absolventů Siemens s.r.o. obor Firemní management - specializace Ekonom v zahraničním obchodě Proč ANO Duálnímu studiu v ČR skloubení teorie a praxe - vzdělávání na míru přidaná hodnota pro firmy skloubení teorie a praxe - vzdělávání na míru přidaná hodnota pro studenty potenciál rozvoje studentů je rozpoznán již během studia získání kvalifikovaného odborného personálu již za 2,5 roku smlouvou zajištěná spolupráce i po ukončení studia na 3-5 let studenti na praxi - pracovní síla - nízké náklady snadnější možnost mezinárodního uplatnění díky zkoušce uznané v EU - podíl na rozšíření přeshraničního trhu práce Co je nutné udělat? změna v daňových předpisech, aby byly náklady daňově uznatelné podpořit ze strany MŠ Pozn.: Převzato a upraveno z prezentace v PowerPointu. 9

16 10 Třinecké železárny - spolupráce se školami všech stupňů Ing. Boguslaw Heczko ředitel pro personalistiku a administrativu Třinecké železárny, a.s. jsou moderním hutním podnikem a rozsahem své podnikatelské činnosti náleží k největším průmyslovým podnikům v regionu i České republice. Společně s dceřinými společnostmi tvoří rozhodujícího zaměstnavatele regionu. Z pohledu našeho regionu a jeho průmyslových tradic je zcela nezbytné se problematikou dalšího rozvoje vzdělávání zabývat, zejména pak technickými obory, které jsou pro tento region předpokladem jeho dalšího rozvoje. Pro udržení konkurenceschopnosti musí mít podniky dostatek kvalitně připravených zaměstnanců jak po teoretické tak i praktické stránce. V souladu s principy partnerství v oblasti vzdělávání spolupracují Třinecké železárny s ostatními společnostmi, firmami, institucemi regionu a v neposlední řadě i s odborem školství hejtmanství Moravskoslezského kraje. Specializace v oboru, kterou firma nastoupila, vyžaduje intenzivnější vtažení většího počtu zaměstnanců do řešení problémů souvisejících s výzkumem a vývojem, s větším využíváním nových poznatků vědy v praxi, se zaváděním progresivních technologií, s rostoucími nároky na kvalitu obsluhy technologických zařízení a dalšími požadavky. To se samozřejmě neobejde bez potřeby dalšího rozvoje intelektuálního kapitálu celého zaměstnaneckého osazenstva firmy a také bez přílivu nové krve, především se specializovaným vzděláním nejen v oboru hutnictví, ale také strojírenství a elektrotechniky. Nedílnou součástí personální strategie je projekt Spolupráce se školami všech stupňů. Řešení tohoto projektu se týká jak již zmiňovaného strategického cíle rozvoje intelektuálního kapitálu, tak personálního zajištění potřeb firmy kvalifikovanými zaměstnanci hlavně technických oborů. Třinecké železárny v rámci spolupráce se školami realizují zejména tyto aktivity: Základní školy Spolupráce s řediteli škol a výchovnými poradci Besedy s rodiči nábor pro SŠ technického směru Dny otevřených dveří Ocenění škol Sponzorství Střední školy Spolupráce s řediteli středních škol Teoretická příprava žáků hutních oborů a jejich proškolení v systému jakosti Sponzorství Finanční podpora žáků hutních oborů - příspěvek na školní pomůcky - příspěvek na školní aktivity - příspěvek na dopravu Vývoj počtu žáků a studentů oborů hutník-operátor, hutník tváření kovů a oboru hutnictví znázorňuje níže uvedený graf:

17 Počet studentů / / / / / /2006 Školní rok hutník-operátor hutník tváření kovů hutnictví Spolupráce s VŠ Poskytování podnikového stipendia studentům technických oborů Pomoc odborníků z TŽ při teoretické přípravě studentů Stáže, praxe, exkurze Zadávání témat a vedení diplomových prací Prezentace TŽ, a.s. v rámci přednášek pro usnadnění volby specializace Prezentace na veletrhu pracovních příležitostí - SYMBIÓZA Finanční podpora hutních oborů ze strany Třineckých železáren, a.s. pomohla překonat bariéry a zvýšit zájem žáků a studentů o tyto obory. Současný vývoj a probíhající restrukturalizace ocelářského průmyslu však ukazuje na další nedostatkové profese a specifikuje potřebu pro budoucnost. Pro zajištění rozvoje hutní druhovýroby v TŽ, a.s. to budou další technické obory, zejména strojní a elektrotechnické. Z tohoto důvodu iniciovaly Třinecké železárny zorganizování konference na téma Perspektivy studia technických oborů v regionu, která se konala 16. června 2005 v Třinci. Záštitu nad konferencí převzal Moravskoslezský kraj. Účastníci konference se shodli na potřebě jednotného a cíleného postupu při působení školy, rodiny i budoucích zaměstnavatelů a nasměrování cesty mladého člověka tak, aby nalezl své uplatnění na trhu práce. Účastníci konference se zároveň dohodli na úzké spolupráci významných firem regionu, Moravskoslezského kraje a státních vzdělávacích institucí. Při realizaci závěrů konference půjde zejména o zvýšení vzájemné informovanosti a o přípravu podpůrných programů. Mnohem víc pro to musí udělat média tisk, televize, ale i různé společenské a zábavné pořady a instituce, a o učitelích ani nemluvě. 11

18 S cílem podchytit talentované žáky v přírodovědných předmětech a technických oborech a motivovat je ještě k lepším výkonům iniciují Třinecké železárny, a.s. každoročně konání akce Talent regionu Pro žáky základních škol a studenty středních škol Zapojení významných firem regionu a Kvalifikační a personální agentury, o.p.s. Umístění v olympiádách a soutěžích technického směru Slavnostní předání ocenění sponzory akce Na akci Talent regionu se finančně podílejí významné firmy regionu. Finanční prostředky sponzorů jsou věnovány výhradně na odměny talentovaným žákům. Pro další období je potřebné nastartování projektu Regionální systém práce s talentovanou mládeží. Třinecké železárny, a.s. nenacházejí na trhu práce vždy adekvátně vyškolené a pro výkon povolání připravené lidi. Proto budou TŽ, a.s. působit v rámci projektu Program spolupráce se školami všech stupňů na školy tak, aby přiblížily výuku potřebám firmy a zajistily dostatek kvalitně vzdělaných absolventů žádaných oborů pro generační obměnu v regionu. Pro zkvalitnění výuky technických oborů v regionu iniciovaly Třinecké železárny podání projektu Vzdělávání v tradičních oborech moderní cestou, který je zaměřen na modernizaci odborných učeben a dílen. Jedním z dalších záměrů Třineckých železáren, a.s. v oblasti spolupráce se školami je zpracování projektu doškolování pedagogických pracovníků středních škol. Cílem je zvýšení kvality výuky a šíření nových vzdělávacích programů, které vycházejí z nejaktuálnějších požadavků průmyslových podniků na odborné znalosti absolventů. Tento projekt ve spolupráci s VŠB-TU Ostrava a Moravskoslezským krajem bychom rádi připravili. 12

19 Praktické vyučování ve středních školách Mgr. Jana Hrčková ředitelka Centra odborné přípravy, Tachov, Světce 1 Příspěvek je koncipován jako nástin dosavadních zkušeností se zajišťováním praktického vyučování ve střední škole, která sdružuje střední odbornou školu, střední odborné učiliště a učiliště. Profilujícími obory vzdělání jsou: 1. strojírenství střední vzdělání s maturitní zkouškou 2. obráběč kovů, zámečník, truhlář, elektrikář a zedník střední vzdělání s výučním listem. Ve školním roce 2005/2006 zde studuje 250 žáků denního studia a 78 studentů dálkového nástavbového studia. Realizace praktického vyučování v provozech firem je jednou z forem úspěšné spolupráce podniků a školy. 1. Teoretická východiska Vzdělávání ve střední škole se člení na teoretické a praktické vyučování Praktické vyučování se člení na odborný výcvik, cvičení, učební praxi a odbornou nebo uměleckou praxi, a to podle jednotlivých oborů vzdělání. Učební dokumenty středních odborných škol také znají pojem praxe. Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách jeho konání tzv. smluvní pracoviště. Praktické vyučování je zařazováno buď jako jeden z odborných předmětů učebního plánu odborný výcvik, praxe, cvičení. Nebo se plánuje v souvislých celcích, cca 14 dnů odborná praxe. Liší se od sebe např. délkou vyučovací hodiny a formami zajišťování. V souvislosti s možností zapojit do praktického vyučování zaměstnavatele, budeme především hovořit o odborném výcviku, praxi (později učební praxi) a odborné praxi Odborný výcvik a praxe spočívá v osvojování si základních dovedností, činností a návyků, zhotovení výrobků, ve výkonu služeb nebo ve výkonu prací, které mají materiální hodnotu. Žáci si ověřují teoretické znalosti získané v odborných předmětech. Odborný výcvik a praxi uskutečňované ve škole vyučují učitel odborného výcviku, učitel praktického vyučování nebo učitel odborných předmětů. Na smluvních pracovištích se provádí za vedení a dozoru pověřených zaměstnanců smluvního partnera instruktorů. 13

20 Výchovnou funkcí vyučovacích předmětů je odpovědnost za kvalitu, vztah k vlastnictví a hospodaření s časem a s materiálem. Odborná praxe je zařazena do učebního plánu 3. ročníku střední odborné školy v délce 2 týdnů. Žák ji absolvuje v reálném pracovním prostředí dohodnuté firmy. 2. Možnosti zajišťování praktického vyučování 2.1. Vývoj Ještě v 80. létech praktické vyučování zajišťovaly podniky ve svých střediscích praktického vyučování a ve 3. ročníku z velké části předávaly žáky přímo do jednotlivých provozů pod dohled instruktorů. Učební obory byly prodlouženy až na 40 měsíců, z toho poslední 4 měsíce byl žák zařazen do pracovního kolektivu. Po roce 1990 došlo k oddělení škol od podniků. Školy získaly právní subjektivitu; většinou jako příspěvkové organizace. Praktické vyučování se stalo prostřednictvím tzv. produktivní práce žáků zdrojem příjmů školy. Výhodou produktivních činností je zapojení žáků do konkrétních pracovních úkolů, ať už v dílně, nebo na pracovišti zákazníka. Výrobek nebo činnost lze prodat, tím pro žáka vzniká výrazný motivátor finanční odměna. 2. polovina 90. let přinesla stále častější požadavky zaměstnavatelů na zapojení žáků odborných škol do reálného pracovního prostředí a respektování podmínek a nabídky trhu práce. Změna se promítla také do učebních dokumentů osnovu odborného výcviku ve 3. ročníku vytváří škola s ohledem na uplatnění absolventů. Za stejným účelem škola také profiluje svou vzdělávací nabídku. Současné učební dokumenty oborů s výučním listem doporučují organizovat praktické vyučování buď v dílnách nebo na smluvních pracovištích. V průběhu 2. a nebo 3. ročníku by měl žák alespoň 10 týdnů získávat pracovní zkušenosti na reálných pracovištích firem a dalších institucí. Cílem tohoto období je především poznání pracovního prostředí, organizace práce, pracovního tempa, nároků na pracovníky, celkové firemní kultury, ale i kontakt se zaměstnanci a zaměstnavateli a rozšíření pracovních i sociálních zkušeností. Obdobnou funkci plní i odborná praxe žáků 3. ročníků oborů s maturitní zkouškou Formy praktického vyučování (PV) 1. Dílenská výuka 2. Dílenská výuka kombinovaná s produktivní činností řízená školou 3. Smluvní pracoviště (právnické nebo fyzické osoby) 4. Kombinace praktického vyučování organizovaného školou a smluvních pracovišť. Praktikování některé z forem PV závisí například na ročníku, na oboru vzdělání a samozřejmě na možnostech školy a zaměstnavatelů (technických i personálních). Jiné zkušenosti mají obory služeb, jiné obory stavební nebo strojírenské. Není také vhodné umisťovat výhradně na smluvní pracoviště žáky 1., popř. ještě 2. ročníků. 14