ady práce Moravskoslezského kraje ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2004 a p edpokládaný vývoj v roce 2005 ezen 2005

Transkript

1 Úřady práce Moravskoslezského kraje ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce a předpokládaný vývoj v roce 2005 Bruntál Opava Ostrava Karviná Nový Jičín Frýdek-Místek březen 2005

2 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 1 OBSAH strana I. Úvod 2 II. Celková charakteristika Moravskoslezského kraje 2 III. Zaměstnanost 5 IV. Nezaměstnanost 16 V. Cizinci na trhu práce 23 VI. Kontrolní činnost 24 VII. Platební neschopnost zaměstnavatelů 25 VIII. Aktivní politika zaměstnanosti 26 IX. Prognóza vývoje trhu práce v roce X. Přílohy - jednotlivé okresy Moravskoslezského kraje 41

3 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 2 I. ÚVOD Do roku 2000 zpracovávaly jednotlivé úřady práce České republiky analýzy předchozího vývoje trhu práce s prognózou na další období samostatně v rámci své okresní působnosti. Úřady práce Moravskoslezského kraje (dále ÚP MSK) velmi pružně a v předstihu zareagovaly na ustavení vyšších územně správních celků a již v polovině roku 2000 iniciativně připravily návrh komplexní osnovy analýzy stavu a vývoje trhu práce na úrovni kraje, který Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále SSZ MPSV ČR) přijala jako jednotný celorepublikově platný metodický návod pro budoucí krajské analýzy. Podle této osnovy a z podkladů úřadů práce v Bruntále, Frýdku-Místku, Karviné, Novém Jičíně, Opavě a Ostravě jsou od roku 2001 zpracovávány roční analýzy trhu práce v Moravskoslezském kraji (dále MSK) a v polovině roku její zkrácené verze se zpřesněnou prognózou vývoje nezaměstnanosti na druhé pololetí. Nyní byla dokončena analýza za rok. Cílem těchto zpráv je poskytnout nejdůležitější informace a poznatky o předchozím a očekávaném vývoji na trhu práce v našem kraji, souhrnně prezentovat činnost ÚP MSK v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti aj. V přílohách jsou obsaženy stručné okresní charakteristiky, vybrané hlavní e zaměstnanosti a nezaměstnanosti včetně prognózy na další období a výsledky aktivní politiky zaměstnanosti jednotlivých úřadů práce. Krajské analýzy se nezabývají podrobnějším hodnocením situace v jednotlivých okresech, k tomu jsou určeny samostatné analytické materiály příslušných okresních úřadů práce. II. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 1. Ekonomická a sociální situace Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodním území České republiky a v jejím rámci sousedí se Zlínským, a Olomouckým krajem. Vně České republiky tvoří hranici s Polskem a Slovenskem. Kraj zahrnuje okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město. Tento územní celek je svým charakterem různorodý, přičemž jeho jádrem je ostravsko-karvinská aglomerace. Jedná se o tradiční industriální oblast s vysokým podílem tzv. velkého průmyslu - především uhelného hornictví, metalurgie, těžkého strojírenství a chemie. Dalšími významnými sektory jsou strojírenský, farmaceutický, elektrotechnický, papírenský, textilní a potravinářský průmysl. Zemědělská výroba má celoplošný charakter, v podhůří Beskyd a Jeseníků je zastoupeno lesní hospodářství. Od roku 1990 probíhá v kraji rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která bouřlivě mění jeho tvář, ale je také provázena uvolňováním desetitisíců zaměstnanců. MSK patří v rámci celé republiky ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a až do roku téměř neustále se zvyšující nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u moravskoslezských zaměstnavatelů bylo zatím nejvýraznější v letech 1997 až 1999, kdy za třicet šest měsíců stoupl evidovaných uchazečů o zaměstnání o (+155,5 %) a celková zaměstnanost u moravskoslezských firem poklesla o (-15,4 %) osob. V roce se dlouhodobé negativní trendy vývoje na nabídkové straně moravskoslezského trhu práce zastavily a doufáme, že tento obrat bude mít trvalejší charakter. 2. Demografická situace MSK, zejména jeho centrální část v okolí měst Ostrava, Havířov, Karviná a Frýdek- Místek, patří k nejhustěji osídleným oblastem České republiky. Na 7 % její rozlohy žije 12,4 %

4 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 3 obyvatel. Všechny okresy kraje s výjimkou okresu Bruntál, který je rozlohou největší ale zároveň nejméně osídlený, mají hustotu osídlení vyšší než je celostátní průměr. Počet obyvatel MSK se již řadu let plynule snižuje. K 31. prosinci zde žilo celkem trvale bydlících obyvatel, což je o (-0,2 %) méně než před rokem a o (-1,8 %) méně než před pěti lety. Velice vážným celospolečenským problémem, který se neustále prohlubuje, je soustavný úbytek mladých lidí do 14 let věku. Od roku 1992 se jejich v MSK snížil o , tj. o 26,4 %. Klesající absolutní i podíl mladých lidí na celkovém stavu obyvatel se promítá do stoupajícího průměrného věku obyvatel MSK, který nyní činí 38,8 roku. Tabulka II/1 - Vývoj počtu obyvatel trvale bydlících v Moravskoslezském kraji ) (celkový ) z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy obyvatelé obyvatelé v produktivním věku 2) obyvatelé věkové kategorie 0-14 let průměrný věk obyvatel 38,2 39,7 38,5 40,0 38,8 40,3 1) Od roku 1996 jsou na základě metodiky SSZ MPSV ČR používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. V pololetních i ročních analýzách stavu a vývoje trhu práce jsou proto uváděny totožné veličiny. 2) Do r započítávány osoby od 15 do 59 let věku, od r zahrnuty osoby věkové skupiny let. Graf II/1 Věková struktura obyvatel Moravskoslezského kraje k _ věk muži ženy

5 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 4 3. Silné stránky Moravskoslezského kraje MSK zůstává jednou z hospodářsky nejvýznamnějších oblastí v České republice. Rozmanitost průmyslových odvětví. Existence řady perspektivních firem vytvářejících ve s rovnání s jinými kraji velký základní ekonomický rozvojový potenciál. Řada zavedených obchodních značek a relativně vysoká exportovatelnost hutních a některých strojírenských výrobků. Existence mnoha vhodných objektů a pozemků pro nové investice, staré průmyslové areály vybavené infrastrukturou, tzv. brownfields, s možností jejich využití pro rozvoj nových podnikatelských aktivit. Připravené a připravované průmyslové zóny. Dostatečný potenciál kvalifikované, popřípadě v řadě oborů dobře rekvalifikovatelné pracovní síly využitelné při rozvoji nových ekonomických aktivit. Postupně se zlepšující životní prostředí. Pohoří Beskyd a Jeseníků - vhodné oblasti pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu. Výhodná geografická poloha z pohledu perspektivních dopravních tras - kraj leží na dopravní křižovatce Česko, Polsko, Slovensko a Rakousko s dobrou pozicí do východních zemí. Blízkost státních hranic s Polskem a Slovenskem a možnost vytvářet ve vazbě na tyto země poměrně silný euroregion. Relativně hustá síť železniční a autobusové dopravy. Letiště pro mezinárodní provoz v blízkosti centra kraje s výhledem výrazného rozvoje. Systém vysokoškolského technického, ekonomického a humanitního vzdělávání (existence tří univerzit a soukromé Vysoké školy podnikání, a.s.). Dostatečná kapacitně dimenzovaná síť středních a vyšších odborných škol. Zvyšující se nabídka vzdělávacích organizací s možností občanů rozšířit a doplnit si vzdělání. Značný potenciál technické odbornosti. Funkční institucionální zázemí pro řešení problémů trhu práce (úřady práce, zaměstnanecké agentury, Agentura pro regionální rozvoj, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, rekvalifikační a poradenské instituce apod.). 4. Slabé stránky Moravskoslezského kraje Nepříznivá struktura ekonomiky daná historickým vývojem - silné soustředění průmyslové činnosti na těžbu uhlí, hutnictví a strojírenství. Značná územní koncentrace podniků metalurgického a strojírenského průmyslu procházejících restrukturalizací. Stále nedokončená restrukturalizace hutnictví a strojírenství. Pomalé tempo zvyšování technologické úrovně výrob (zavádění progresivních technologií), způsobující stále ještě příliš nízkou produktivitu práce, velkou energetickou náročnost a vysoké režijní náklady. Nedostatek podnikatelské infrastruktury a zařízení pro podporu rozvoje malých a středních firem. Absence významných větších investic, které by v kraji zásadnějším způsobem příznivě ovlivnily nezaměstnanost. Nejnižší intenzita podnikatelských aktivit, nejmenší samostatně výdělečně činných osob na 100 ekonomicky aktivních obyvatel v rámci všech krajů ČR. Obtížně řešitelné ekologické problémy spojené zejména s předchozí (Ostrava) a současnou (okresy Karviná a Frýdek-Místek) těžbou uhlí.

6 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 5 Na značné části území kraje ztížené podmínky zemědělského hospodaření (ekologické zábrany, klimatické podmínky apod.), což omezuje možnosti pěstování ekonomicky výhodných plodin a způsobuje útlum zemědělských výrob zejména v podhorských a horských oblastech. Naprosto nedostatečné napojení na evropskou dálniční síť - neustále oddalované zahájení a zcela nedostatečné tempo výstavby dálnice D 47. Morální i fyzická zastaralost značné části dopravní infrastruktury. Soustavný růst jízdného a přepravného, klesající úroveň hromadné dopravy. Dopravní obslužnost je v okresech MSK a zvláště v některých mikroregionech velmi rozdílná. V okresních městech dopravní dostupnost pohyb pracovních sil příliš nekomplikuje. Dojíždění do zaměstnání, doprovázené rostoucími náklady na dopravné, však představuje téměř neřešitelný problém především v obcích, které se nacházejí v řídce osídlených územích, kde byla autobusová a železniční doprava v předchozím období navíc ještě značně omezena. Špatné možnosti dopravy do zaměstnání jsou zejména ve dnech pracovního klidu a pracovního volna nebo při dojíždění na odpolední a noční směny. Růst počtu sociálně nepřizpůsobivých obyvatel (marginalizace určitých sociálních skupin). Pomalu se rozvíjející intelektuální základna, takřka neřešitelný problém získat vysokoškolsky vzdělané odborníky z jiných částí republiky. Nižší zastoupení obyvatel s vyšším stupněm vzdělání, tendence kvalifikovaných osob, zejména mladých, spíše kraj opouštět. Míra nezaměstnanosti dlouhodobě značně nad celorepublikovým průměrem - téměř stabilně je přibližně o dvě třetiny vyšší. Rostoucí podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob. Vysoký občanů se zdravotním postižením většinou jako důsledek jejich předchozího dlouholetého zaměstnání v těžkém průmyslu. Trvalý, neustálý a velmi výrazný nedostatek pracovních příležitostí ve všech okresech kraje. III. ZAMĚSTNANOST 1. Celková zaměstnanost I když se v průběhu roku celková zaměstnanost u moravskoslezských zaměstnavatelů opět snížila, intenzita jejího poklesu byla v porovnání s rokem, kdy ubylo u firem všech velikostních kategorií v kraji pracovníků, ani ne poloviční. Na tomto poklesu se podílely všechny okresy, nejvíce ostravský, opavský a karvinský. Hospodářský vývoj v naší zemi je sice již pátým rokem příznivý, česká ekonomika stále roste, její tempo, které v posledních dvou letech přesahuje tříprocentní hranici, však zatím nevede příliš ke zlepšení situace na trhu práce a k trvalejšímu snížení nezaměstnanosti. Celkový vzestup hospodářství táhnou hlavně investice velkých podniků, zejména zahraničních. Jejich aktivity se konečně začínají projevovat i v MSK, do připravených průmyslových zón začínají investoři, většinou zahraniční, již přicházet. Rozsah jejich investic je však zatím ale pořád malý a nedostatečný a dosud nevytvořili takové množství nových pracovních míst, které by přispěly k celkovému zvýšení zaměstnanosti. Zaměstnavatelé MSK všech velikostních kategorií zaměstnávali k celkem osob, což je o (-0,9 %) méně než před rokem. Na tomto úbytku se podílely výrazněji monitorované podniky se stavem 26 a více osob, u nichž zaměstnanost klesla o pracovníků, u malých nemonitorovaných firem s počtem do 25 zaměstnanců ubylo osob. Graf III/1 - Vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatelů Moravskoslezského kraje všech velikostních

7 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 6 kategorií zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob zaměstnanci u firem se stavem do 25 osob Počet osob samostatně výdělečně činných (dále OSVČ) za uplynulý rok po nepřetržitém jedenáctiletém vzestupu poprvé meziročně klesl (jednotná metodika pro sledování tohoto e platí od roku 1993), a to celkem o (-5,5 %), takže koncem prosince aktivně podnikalo celkem občanů. Tento stav zahrnuje i zaměstnance firem, kteří kromě hlavního pracovního poměru současně vykonávají rovněž samostatnou výdělečnou činnost a jsou podnikateli. Stav zaměstnavatelských subjektů se v průběhu roku zvýšil celkem o 257; koncem prosince jich na trhu práce MSK působilo Tabulka III/1 - Vývoj počtu zaměstnavatelů, zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných (celkový ) 12/-12/ absolutně % zaměstnavatelé všech velikostních kategorií ,0 z toho - zaměstnavatelé se stavem 26 a více osob ,9 - zaměstnavatelé se stavem do 25 osob ,0 zaměstnanci u firem všech velikostních kategorií ,9 z toho - zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob ,8 - zaměstnanci u firem se stavem do 25 osob ,0 osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost ,5

8 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 7 2. Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích Od června 2002 jsme přistoupili k velikostnímu členění firem MSK podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední ( pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Tabulka III/2 - Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnavatelé kategorie k k k 12/-12/ absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , , ,0 50 až , , , ,2 250 a více 211 0, , ,8 0 +0,0 celkem , , , ,0 Celkový roční přírůstek počtu zaměstnavatelských subjektů působících v MSK o 1,0 % nejvíce ovlivnily firmy s 1-49 zaměstnanci (+244), které jsou také v celkovém počtu moravskoslezských podniků zastoupeny nejvýrazněji; jejich podíl koncem prosince činil 94,9 %. Tabulka III/3 - Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnanci kategorie k k k 12/-12/ absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , , ,5 50 až , , , ,9 250 a více , , , ,4 celkem , , , ,9 K meziročnímu úbytku zaměstnanosti o 0,9 % přispěly z jednotlivých velikostních skupin celkově zejména firmy s 250 a více zaměstnanci, jejichž stavy se zúžily o osob, nejvíce u významného ostravského zaměstnavatele a.s. Ispat Nová huť ( osob). Nárůst personálních stavů zaznamenali pouze zaměstnavatelé s 50 až 249 pracovníky (+912 osob). 3. Zaměstnanost v odvětvích u monitorovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců Monitorované firmy jsou od roku 2002 na základě převažujícího předmětu činnosti rozděleny do 14 odvětví podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále OKEČ). Navíc je podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl. Z monitorování firem a výběrových šetření ÚP MSK vyplývá, že za uplynulý rok se zaměstnanost u sledovaných zaměstnavatelů se stavem 26 a více osob celkově snížila o (-0,8 %) pracovníků. Stavy zaměstnanců u větších podniků klesly nejvíce v okrese Ostrava ( osob), dále v okresech Karviná ( osob) a Bruntál (-720 osob). Naopak k nárůstu zaměstnanosti u monitorovaných firem došlo v novojičínském ( osob), frýdeckomísteckém (+716 osob) a opavském (+472 osob) okrese. Tabulka III/4 - Vývoj počtu zaměstnanců v odvětvích podle OKEČ - monitorované firmy se

9 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 8 stavem 26 a více osob odvětví absolutně % absolutně % absolutně % 12/- 12/ zemědělství, myslivost, lesnictví , , ,5-719 těžba nerostných surovin , , , zpracovatelský průmysl , , , z toho - výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků , , , výroba a opravy strojů a zařízení , , , výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků - výroba dopravních prostředků a zařízení - výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení - výroba pryžových a plastových výrobků - výroba textilií, textilních a oděvních výrobků - výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk - výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken - zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků kromě nábytku - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků - výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,1-5 - výroba usní a výrobků z usní 245 0, ,2 99 0, zpracovatelský průmysl jinde neuvedený , , ,6 +16 výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie , , ,5-48 stavebnictví , , ,8 +85 obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost , , ,9-320 ubytování a stravování , , , doprava, skladování a spoje , , ,2-676 finanční zprostředkování , , ,8-428 činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti , , ,7-153 veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení , , ,9-395 vzdělávání , , , zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti , , ,8-57 činnosti domácností a exteritoriální organizace a instituce , , ,8 +18 celkem , , , Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých vybraných odvětvích s výraznějšími změnami v počtech zaměstnanců v roce

10 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 9 Zemědělství, myslivost, lesnictví Zaměstnanost v tomto odvětví, kterou výrazně ovlivňuje sezónní efekt, klesla za uplynulý rok o 719 (-8,9 %) osob. Zimní odliv sezónních pracovníků z důvodu ukončování sezónních prací se projevil ve všech okresech našeho kraje, nejvíce však ve frýdecko-místeckém (-201 osob), opavském (-199 osob), novojičínském (-146 osob) a bruntálském (-106 osob). V okrese Frýdek-Místek ke snížení zaměstnanosti v odvětví navíc přispělo neobnovení většiny pracovních poměrů na dobu určitou, které koncem roku skončily zaměstnancům a.s. CE WOOD zabývající se lesnictvím a těžbou dřeva. Těžba nerostných surovin Za uplynulý rok se zaměstnanců v odvětví těžby nerostných surovin, které je koncentrované do okresů Karviná, Frýdek-Místek a Ostrava, snížil o (-8,2 %). Na tento pokles měl rozhodující vliv úbytek pracovníků zejména z důlních odštěpných závodů dominantního krajského zaměstnavatele a.s. Ostravsko karvinské doly (dále OKD) a z dodavatelské s.r.o. Pol-Alpex - celkově v karvinském okrese ubylo zaměstnanců. Zpracovatelský průmysl U monitorovaných organizací zpracovatelského průmyslu, ve kterém nachází ze sledovaných firem v MSK pracovní uplatnění nejvíce osob (37,7 %), přibylo za uplynulý rok 339 (+0,3 %) zaměstnanců. Na tomto přírůstku se nejvíce podílely firmy zabývající se výrobou dopravních prostředků ( pracovníků), elektrických a optických přístrojů a zařízení (+540 osob) a výrobou pryžových a plastových výrobků (+352 osob). Úbytek naopak nastal zejména u výrobců základních kovů, hutních a kovodělných výrobků ( zaměstnanců), kam jsou zařazeny i hutní podniky, u firem zaměřených na výrobu textilií, textilních a oděvních výrobků (-578 osob) a u producentů potravinářských výrobků a nápojů a tabákových výrobků (-382 osob). Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků Na celkovém snížení zaměstnanosti v odvětví o osob se podílel především okres Ostrava ( osob), a to zejména z důvodu racionalizace pracovních míst v a.s. Ispat Nová huť prostřednictvím akce dobrovolného odchodného, která proběhla ve dvou etapách a přispěla k ukončení pracovních poměrů zaměstnanců. Společnost při odchodech nastavila podmínky nadstandardního odstupného, které byly dříve uplatňovány pouze u vrcholových manažerů a jsou známy pod pojmem Zlatý padák. Naopak ve čtyřech okresech došlo k nárůstu stavů, nejvíce v okrese Karviná (+400 pracovníků), což ovlivnilo zahájení výroby kovových výrobků pro obchodní řetězec IKEA v novém závodě a.s. Kovona Systém a přírůstek pracovníků v bohumínské a.s. ŽDB, a v okrese Opava (+312 osob) vlivem zvýšení počtu zaměstnanců u významné strojírenské a.s. Brano se sídlem v Hradci na Moravicí v návaznosti na nový projekt zaměřený na výrobu komponentů a příslušenství pro autoprůmysl. Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků Počet zaměstnanců u moravskoslezských firem zabývajících se výrobou potravinářských výrobků a nápojů a tabákových výrobků za rok klesl celkem o 382 osob. Úbytek nastal ve všech okresech našeho kraje, zejména v okrese Opava (-134 osob), a to nejvíce u akciových společností Opavia-LU a Bivoj a s.r.o. Nowaco Opava skončením pracovních poměrů na dobu určitou sjednaných na období nezbytně nutné k zabezpečení mimořádných zakázek. Výroba dopravních prostředků a zařízení

11 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 10 Celkový meziroční nárůst zaměstnanosti v odvětví o osob zejména ovlivnilo navýšení stavů v okrese Nový Jičín ( osob), a to převodem s.r.o. MEKO vykazované dříve v odvětví výroby strojů a zařízení a přestěhováním s.r.o. Brose Cz z vsetínského okresu do areálu Podnikatelského parku v Kopřivnici. Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení Zaměstnanost u moravskoslezských firem vyrábějících elektrické a optické přístroje za uplynulý rok vzrostla celkem o 540 osob. Největší nárůst nastal v novojičínském okrese (+491 osob), především rozšířením personálních stavů u zaměstnavatelů zabývajících se elektrovýrobou, tj. v s.r.o. Siemens Automobilové systémy, Siemens Elektromotory, Primus CE a a.s. V.I. CZ. Výroba pryžových a plastových výrobků Sledované podniky navýšily během roku stavy celkem o 352 zaměstnanců. K nejvýraznějšímu přírůstku došlo v okrese Nový Jičín (+179 osob), a to zejména u společností DEC-PLAST a GDX Automotive. Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků Za uplynulých rok došlo k celkovému poklesu o 578 zaměstnanců, a to nejvíce v okrese Bruntál (-254 pracovníků), kde snižování stavů zaměstnanců zapříčinilo ukončení výroby v provozovně s.r.o. KARA SLOVAKIA WT-CZ, Trutnov a odbytové potíže a.s. Moravolen Bruntál. K poklesu počtu zaměstnanců v okrese Bruntál došlo také v krnovské a.s. Pega, jednalo se však především o odchody do starobních důchodů. Snížení zaměstnanosti v okrese Karviná (-217 osob) nejvíce ovlivnila s.r.o. Salon paní O, na niž byl v minulém roce prohlášen konkurz. Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Zaměstnanost u monitorovaných organizací od konce minulého roku klesla o 320 (-1,8 %) osob. Největší úbytky nastaly v okrese Ostrava (-272 osob), zejména u devíti zahraničních obchodních řetězců, které byly donuceny vlivem silného konkurenčního prostředí a nižší kupní síly obyvatel omezit své stavy. Ke karvinskému poklesu (-130 osob) přispěl především úbytek zaměstnanců u obchodního řetězce a.s. Ahold Czech Republik, s.r.o. PR market a s.r.o. Hruška. Také v okrese Frýdek-Místek se zaměstnanost snížila převážně uvolňováním zaměstnanců z jednotlivých subjektů z oblasti obchodu (-103 osob). Naopak k výraznějšímu zvýšení stavů došlo v opavském okrese (+167 osob), kde byl otevřen nový hypermarket a.s. Tesco Stores ČR. Doprava, skladování a spoje Na pokles zaměstnanosti v tomto odvětví o 676 (-2,7 %) osob měla v uplynulém roce negativní vliv zejména změna struktury ve složkách Českých drah z důvodu centralizace řídících činností. K největšímu poklesu došlo v Ostravě (-386 osob), zejména u složek Českých drah a v a.s. Dopravní podnik Ostrava. U obou těchto firem byla důvodem redukce zaměstnanosti snaha o racionalizaci činností, která se promítla i do počtu zaměstnaných osob. V okrese Karviná stavy klesly o 286 zaměstnanců, především u karvinské části uzlové železniční stanice Bohumín. Naopak nárůst zaměstnanosti ve frýdecko-místeckém okrese (+181 osob) způsobil administrativní převod pracovníků a.s. České dráhy, kteří byli původně vykazováni v okrese Vsetín. Finanční zprostředkování Monitorované firmy zabývající se finančním zprostředkováním snížily v průběhu roku

12 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 11 své stavy celkem o 428 (-15,3 %), a to ve všech okresech MSK. Největší úbytky nastaly v okrese Ostrava (-109 osob) v důsledku pokračujících racionalizačních opatření vyhlášených vedením Union banky, a.s. v likvidaci a probíhající transformace některých činností v a.s. Česká pojišťovna Region severní Morava. Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Snížení zaměstnanosti v tomto odvětví o 395 (-2,2 %) zaměstnanců v uplynulém roce nejvíce ovlivnily celní orgány v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie (dále EU), což se týkalo zejména příhraničních okresů našeho kraje, nejvíce karvinského (-196 osob) a frýdeckomísteckého okresu (-138 osob). 5. Vývoj zaměstnanosti u malých nemonitorovaných firem se stavem do 25 zaměstnanců V průběhu uplynulého roku se celková zaměstnanost u malých nemonitorovaných podniků snížila o osob, tj. o 1,0 %. Na meziročním poklesu se kromě ostravského a frýdecko-místeckého podílely všechny zbývající čtyři okresy, především novojičínský ( osob). Drobnému podnikání v MSK se stále nedaří tak, jak nezbytně potřebuje. Není hybnou pákou ekonomického rozvoje jako ve vyspělých zemích, redukce pracovních míst u velkých podniků není kompenzována tvorbou nových pracovních příležitostí u malých firem v takovém množství, které by absorbovalo uvolňované zaměstnance a výrazněji snižovalo stávající nezaměstnanost. Nasávací schopnost této kategorie zaměstnavatelů je pořád malá a nedostatečná - na malé podniky stále negativně působí především: - malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky, - obtížný přístup ke kapitálu omezující možnost financování rozvojových aktivit, - horší přístup k odbornému vzdělávání, nižší dostupnost potřebných informací a poradenských služeb, - ne vždy čistá konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů, - omezení v odbytu hotových výrobků na domácím trhu a zvýšené náklady při jeho vývozu, - konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami, - slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky, - platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost, - vysoké administrativní zatížení. K vykonávalo v MSK samostatnou výdělečnou činnost celkem osob. Jejich se v průběhu roku poprvé od počátku sledování tohoto e snížil o osob (-5,5 %). Od prosince ubylo OSVČ ve všech okresech kraje, nejvíce v ostravském (-1.544). Hlavním důvodem jsou legislativní změny týkající se odvodů pojistného, platné od ledna. Po osmiletém období, kdy OSVČ, které nedosáhly stanovenou příjmovou hranici (bez rozlišení, zda se jednalo o hlavní nebo vedlejší pracovní činnost), nebyly povinny odvádět pojistné a tato doba se jim nezapočítávala pro důchodové účely, mají OSVČ od začátku letošního roku povinnost platit pojistné na důchodové pojištění pokud samostatným podnikáním vykonávají hlavní pracovní činnost. U vedlejší činnosti je účast na pojištění závislá na výši příjmů, tak jak tomu bylo do roku. Z uvedených důvodů proto živnostníci v roce svou výdělečnou činnost ve větší míře ukončovali. Graf III/2 - Vývoj počtu zaměstnanců drobného podnikání

13 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana Volná pracovní místa I když se situace na poptávkové straně moravskoslezského trhu práce v průběhu roku začala pomalu zlepšovat a v polovině roku jsme zaznamenali meziměsíční nárůst počtu volných pracovních míst (dále VPM) meziroční vzestup se projevil v deseti měsících roku, jejich tvorbu se stále nedaří oživit v takovém rozsahu, jaký je pro náš kraj nezbytný. Nová pracovní místa stále vznikají jen sporadicky, v nedostačujícím množství i struktuře. MSK jich nutně potřebuje podstatně více, a to v řádu ne desítek či stovek, ale tisíců. Graf III/3 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v Moravskoslezském kraji v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec uchazeči volná místa

14 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 13 V průběhu roku nahlásili zaměstnavatelé našeho kraje do databází ÚP MSK celkem volných pracovních míst (dále VPM), což je v meziročním srovnání o (-9,3 %) méně. Na celkovém počtu nově zaregistrovaných VPM ve všech okresech republiky v průběhu roku se zaměstnavatelé našeho kraje podíleli pouze 6,7 %. Celkem měli zprostředkovatelé ÚP MSK během celého uplynulého roku k dispozici pracovních příležitostí (meziročně o méně), které mohli nabídnout zájemcům a uchazečům o zaměstnání. Průměrný VPM, z nichž si mohli koncem každého měsíce uplynulého roku klienti úřadů práce našeho kraje vybrat (2.644), se v meziročním srovnání o 174 (7,0 %) zvýšil, přičemž vývoj tohoto e byl v jednotlivých okresech MSK velmi rozdílný. K nárůstu průměrného měsíčního počtu VPM došlo v okresech Ostrava (+183), Nový Jičín (+115) a Opava (+93), ostatní tři okresy MSK zaznamenaly pokles nejvýrazněji Karviná (-203) a v mnohem menší míře Frýdek-Místek (-8) a Bruntál (-5). K evidovaly ÚP MSK celkem VPM, což je o 271 více než před rokem a o 373 více než před dvěma lety. Meziroční nárůst volných pracovních příležitostí se projevil v okresech Nový Jičín(+353), Ostrava (+239) a Opava (+76), úbytek naopak nastal v karvinském (-144), frýdecko-místeckém (-143) a bruntálském okrese (-110). V závěru roku se zaměstnavatelé našeho kraje na celorepublikové poptávce po pracovních silách podíleli jen 5,2 %, což je v meziročním srovnání o 0,8 procentního bodu méně. Graf III/4 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo v ČR a v Moravskoslezském kraji v roce 60,0 50,0 40,0 49,2 47,3 43,2 40,8 41,0 35,4 36,8 38,1 34,9 36,8 40,6 39,4 30,0 20,0 13,7 13,0 13,2 12,5 11,7 11,4 11,6 11,0 11,3 10,6 10,3 10,6 10,0 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ČR Moravskoslezský kraj Dlouhodobě přetrvávající výrazný nesoulad mezi situací na poptávkové a nabídkové straně trhu práce se projevuje v neustále vysokém počtu uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno VPM, což je jeden z nejvýznamnějších ů charakterizujících stav na pracovním trhu. Tento poměr je trvale v MSK ve srovnání s celorepublikovými hodnotami několikanásobně horší. V České republice připadalo koncem roku na 1 VPM v průměru 10,6 uchazečů, v našem kraji to bylo 39,4 osob, tzn., že jsme dosáhli téměř čtyřnásobku celorepublikového průměru. V pomyslném žebříčku tohoto e všech okresů České republiky se koncem roku v první desítce umístilo pět okresů MSK - nejvíce uchazečů o 1 VPM ucházelo v karvinském (120,9 - absolutně nejhorší poměr v celé republice) a bruntálském okrese (44,0 - třetí nejhorší poměr v republice). Nejméně uchazečů na 1 VPM v MSK připadalo v okrese Nový Jičín (16,1 třicátý čtvrtý nejhorší poměr v republice).

15 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 14 Za této kritické situace je proto naprosto nezbytné, aby se do MSK konečně podařilo přilákat v co nejkratší době větší investory, orientované především na výrobní činnost, kteří zde budou budovat nové provozovny a vytvářet pracovní místa - bez toho podstatnější zlepšení nastat nemůže. Kolem nich se soustředí mnoho menších firem, což přinese další potřebné pracovní příležitosti. Tabulka III/5 - Počet uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo podle vzdělání stupeň vzdělání (podle ISCED97) uchazeči volná místa uchaz./ 1 VPM uchazeči volná místa uchaz./ 1 VPM uchazeči volná místa uchaz./ 1 VPM bez vzdělání , , ,0 základní vzdělání , , ,1 střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , , , , ,8 střední všeobecné , , ,0 vysokoškolské , , ,0 celkem , , ,4 6.1 Dlouhodobě evidovaná pracovní místa I přesto, že existuje trvalý nedostatek VPM, zůstávají v databázích úřadů práce našeho kraje některé pracovní příležitosti delší dobu. Na základě pokynu SSZ MPSV ČR jsou od posledního čtvrtletí 2002 za dlouhodobě evidovaná (dále DE) považována taková VPM, která se nedaří obsadit déle než 3 měsíce. Tabulka III/6 - Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání (dále KZAM) k k k třída KZAM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM % % % 1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci , , ,0 2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci , , ,0 3. Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci (včetně příbuzných oborů) , , ,8 4. Nižší administrativní pracovníci , , ,6 5. Provozní pracovníci ve službách a obchodě , , ,5 6. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů) , , ,9 7. Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , , ,7 8. Obsluha strojů a zařízení , , ,5 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , , ,6 celkem , , ,3

16 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 15 K evidovaly ÚP MSK celkem DE VPM, tj. 43,3 % z celkového počtu. Jejich se meziročně zvýšil o 284, podílové zastoupení na celkovém stavu VPM stouplo o 7,0 procentních bodů. V meziročním srovnání přibylo nejvíce DE VPM v novojičínském (+255) a ostravském okrese (+234), nejvýraznější úbytek zaznamenaly úřady práce v Karviné (-172) a v Bruntále (-38). V členění podle tříd KZAM patřilo koncem roku nejvíce DE VPM do 7. třídy (787 míst - nejvíce v profesi svářeč, šička, švadlena a horník) a do 3. třídy (117 míst - především pro pojišťovací poradce a techniky). Největší meziroční nárůst DE VPM byl zaznamenán v 7. třídě (+254) a dále pak ve 2. třídě (+11). Tabulka III/7 - Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM k k k stupeň vzdělání VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM % % % bez vzdělání + základní vzdělání , , ,4 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,8 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,0 střední všeobecné (gymnázia) 7 0 0, , ,0 vysokoškolské , , ,1 celkem , , ,3 Z kvalifikační struktury DE VPM vyplývá, že: 345 (29,8 % z celkového počtu DE VPM) mohly obsadit osoby se základním vzděláním, popřípadě bez vzdělání - převážně svářeči, poštovní doručovatelé a čalouníci, u 606 (52,4 % z celkového počtu DE VPM) bylo požadováno střední odborné vzdělání - hlavně určena šičkám a švadlenám, horníkům, svářečům, zedníkům a zámečníkům, 96 (8,3 % z celkového počtu DE VPM) bylo pro uchazeče se středním odborným vzděláním s maturitou - nejvíce pro obchodní zástupce a techniky, 110 (9,5 % z celkového počtu DE VPM) patřilo vysokoškolákům - především lékařům, vysokoškolským pedagogům a technikům. Důvodem existence DE VPM je zpravidla nedostatek vhodných uchazečů splňujících kvalifikační předpoklady, popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (požadovaný zdravotní stav, absolvování psychotestů, délka praxe). V mnoha případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například nízký výdělek, směnnost u žen - matek, kumulace neúměrných požadavků neodpovídajících finančnímu ohodnocení apod.). Mnohá místa jsou vedena dlouhodobě i z důvodu časté fluktuace pracovních sil v dané profesi. Vyskytují se také případy, že zaměstnavatelé úřadům práce VPM nahlásí, přestože pracovníky aktuálně nepotřebují. Vyslaní uchazeči o zaměstnání jim slouží k sycení vlastních registrů případných zájemců zaměstnání.

17 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 16 IV. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti V roce se evidovaná nezaměstnanost v MSK vyvíjela mnohem příznivěji než v předchozích dvou letech a u řady jejích základních sledovaných ů jsme v meziměsíčním srovnání opakovaně zaznamenali jedny z nejlepších výsledků za celou dobu existence ÚP MSK. Meziměsíční pokles evidenčního stavu uchazečů o zaměstnání se projevil v polovině loňského roku (v roce to bylo jen v pěti měsících) a z hlediska zastavení dlouhodobých negativních růstových trendů hodnotíme celkově loňský vývoj na nabídkové straně moravskoslezského pracovního trhu práce kladně. Největší snížení počtu registrovaných lidí hledajících zaměstnání nastalo v roce v březnu až červnu (-7.665, tj. o 6,9 %) a tak silný nepřetržitý čtyřměsíční pokles nezaměstnanosti jsme v MSK naposled zaznamenali na jaře roku K evidovaly ÚP MSK celkem osob, což je o 818 (-0,8 %) méně než před dvanácti měsíci. Po předchozím dvouletém výrazném nárůstu o osob (+12,8 %) se zároveň jedná o první meziroční prosincový úbytek. Na meziročním poklesu se však podílely pouze tři okresy kraje, a to novojičínský (-943), ostravský (-578) a opavský (-331). Ve zbývajících třech okresech naopak došlo k meziročnímu nárůstu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnáni. Největší zvýšení zaznamenal okres Karviná, (+749), dále Frýdek-Místek (+184) a Bruntál (+101). Jestliže se občané MSK podíleli v prosinci na celkovém stavu obyvatel České republiky 12,4 %, v nezaměstnanosti byli zastoupeni 19,5 %. Znamená to, že téměř každý pátý nezaměstnaný v České republice byl z MSK. V celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání se od počátku vzniku českých úřadů práce střídaly v rámci republiky na 1. a 2. místě ostravský a karvinský okres, od posledního čtvrtletí 1998 zaujímá nejvyšší pozici výhradně jen Ostrava. V rámci celé republiky většina okresů MSK dlouhodobě patří k oblastem nejvíce postiženým nezaměstnaností. Je zřejmé, že přetrvávající růst výkonnosti národního hospodářství ovlivňuje ekonomickou situaci podniků v našem kraji pořád v mnohem menším rozsahu než v jiných částech země. Míra registrované nezaměstnanosti koncem prosince činila 15,7 %. Podle předchozího způsobu výpočtu, používaného do poloviny loňského roku, se její hodnota v meziročním srovnání nezměnila a zůstala na stejné úrovni 16,8 %. Do 30. června byla při stanovení e míry nezaměstnanosti používána následující konstrukce. Čitatel vzorce obsahoval celkový uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce. Jmenovatel zahrnoval zaměstnané z výběrového šetření pracovních sil (dále VŠPS) plus celkový uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce. Vypočtený podíl se násobil stem. S účinností od 1.7. stanovila SSZ MPSV ČR z důvodu přiblížení se metodice Evropské unie (dále EU) pro vý míry nezaměstnanosti tento inovovaný vzorec. V jeho čitateli jsou pouze dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce. Ve jmenovateli se sčítají zaměstnaní z VŠPS, pracující cizinci včetně cizinců s živnostenským oprávněním a dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce. Podíl se opět násobí stem. Za dosažitelné uchazeče jsou považovány osoby, které mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni do rekvalifikačních kurzů nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou podporu v mateřství nebo kterým je poskytováno hmotné zabezpečení (nově příspěvek v nezaměstnanosti) po dobu mateřské dovolené, protože ti všichni si podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) nemohou aktivně hledat práci a nejsou považováni za nezaměstnané.

18 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 17 Hodnota míry nezaměstnanosti v MSK neustále značně převyšuje celorepublikový průměr a v průběhu celého roku byla téměř stabilně cca o dvě třetiny vyšší. Graf IV/1 - Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR a v Moravskoslezském kraji v roce % ,6 17,6 17,5 17,0 16,5 16,5 16,8 16,9 16,6 16,8 16,3 16,3 16,0 16,0 15,8 15,4 15,1 15,2 15,5 15,5 15,7 15,1 14,9 15,0 10,8 10,9 10,7 10,2 9,9 9,9 10,1 10,2 10,1 9,9 9,9 10,3 9,7 9,7 9,5 9,0 8,8 8,9 9,2 9,3 9,1 9,5 8,9 8,9 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ČR-stará metodika MSK-stará metodika ČR-nová metodika MSK-nová metodika V pomyslném žebříčku výše míry nezaměstnanosti 77 úřadů práce ČR se po celý uplynulý rok všechny okresy našeho kraje pohybovaly neustále v jeho první třetině a tři okresy (Bruntál, Karviná a Ostrava) dokonce v první desítce. Šestnáctiprocentní a větší míru nezaměstnanosti (počítáno podle nové metodiky) zaznamenaly koncem roku okresy Karviná (19,6% - 2. místo v republice), Bruntál (17,5 % - 4. místo v republice) a Ostrava (16,6 % - 5. místo v republice). Tabulka IV/1 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce v porovnání s rokem 12/-12/ (celkový ) 12/ 6/ 12/ absolutně % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,8 z toho - ženy ,1 - absolventi škol a mladiství ,6 - uchazeči se změněnou pracovní schopností (osoby se zdravotním ,6 postižením *) uchazeči s nárokem na hmotné zabezpečení (na podporu v nezaměstnanosti *) ,6 volná pracovní místa ,3 uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo 44,2 35,4 39,4-4,8-10,9 *) podle nového zákona o zaměstnanosti č. 435/ Sb., platného od Po každoročně očekávaném a pravidelně se opakujícím lednovém skokovém zvýšení nezaměstnanosti ( uchazečů o zaměstnání), se v únoru situace na trhu práce MSK začala v souladu s našimi předpoklady uklidňovat a evidovaných uchazečů stoupl již jen mírně

19 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana 18 (+553). V březnu až červnu, kdy s příchodem jara a příznivějšími klimatickými podmínkami začal postupně působit pozitivní sezónní efekt, stav nezaměstnaných osob klesal, přičemž tempo jejich úbytku bylo nejrychlejší v dubnu ( uchazečů). Potřebné sezónní pracovníky přijímaly především stavební firmy a lesnické a zemědělské podniky, zvýšená potřeba zaměstnanců byla patrná také v pohostinství, službách a obchodě. V průběhu tohoto čtyřměsíčního období se registry nezaměstnaných ÚP MSK celkově zúžily o osob. V prázdninových měsících se po ukončení školního roku řady uchazečů znovu rozšířily. Stav evidovaných nezaměstnaných občanů se za toto období zvýšil o Po zářijovém ( osob) a říjnovém ( uchazečů) poklesu, který však byl pouze přechodný a dočasný, s příchodem zimního období nezaměstnanost opět stoupla a koncem prosince se vyšplhala na , což je po roce druhý nejvyšší prosincový zaznamenaný. 2. Tok nezaměstnanosti Trh práce MSK je téměř od počátku ekonomické transformace charakteristický obrovským tokem evidované nezaměstnanosti. V průběhu roku se zde do evidence úřadů práce přihlásilo celkem uchazečů o zaměstnání (průměrně měsíčně 7.828), což představovalo 13,9 % všech osob, které se nově zaevidovaly v celé ČR. Vyřazeno bylo osob, z nichž (69,1 %) nalezlo uplatnění na trhu práce, tj. meziročně o více. Z jednotlivých profesí převládali v roce mezi novými klienty ÚP MSK především pomocní a nekvalifikovaní dělníci (cca 6.200), prodavači (cca 4.500), číšníci a servírky (cca 1.900), zámečníci, nástrojáři a kovodělníci (cca 1.600), řidiči (cca 1.600), zedníci a pomocní stavební dělníci (cca 1.500) a kuchaři (cca 1.500). O zprostředkování zaměstnání rovněž požádalo bývalých živnostníků (meziročně cca o více), kteří ukončili, respektive přerušili svoji samostatnou výdělečnou činnost. Tabulka IV/2 - Tok evidované nezaměstnanosti období evidovaní celkem 1) nově evidovaní vyřazení umístění celkem prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem ) koncový stav měsíce K výrazným pohybům v zaměstnanosti dochází každoročně v souvislosti se sezónním efektem na jaře a s příchodem zimy, a to především ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství, obchodě a ve službách, což následně významně ovlivňuje úroveň evidované nezaměstnanosti. 3. Struktura uchazečů o zaměstnání

20 Úřady práce Moravskoslezského kraje _ strana Věková struktura uchazečů o zaměstnání Věková struktura uchazečů o zaměstnání se v průběhu sledovaného období kromě mladých lidí do 25 let věku a starších občanů nad 50 let věku příliš nezměnila, s výjimkou těchto dvou věkových kategorií se jednalo o desetiny procentních bodů. Tabulka IV/3 - Věková struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání věk absolutně % absolutně % absolutně % do 19 let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , ,5 nad 65let *) *) *) *) 30 0,0 celkem , , ,0 *) - údaj nebyl sledován Již pět let postupně klesá podíl a s drobnými výkyvy i mladých lidí do 25 let věku. V meziročním porovnání jejich ubylo (-10,6 %) a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti klesl o 2,4 procentního bodu. Od roku 1999 se mladých lidí vedených v evidencích ÚP MSK snížil o (-17,9 %) a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti klesl o 7,7 procentního bodu. Stav starších lidí nad 50 let věku meziročně naopak stoupl o (+6,2 %) a jejich podílové zastoupení vzrostlo o 1,6 procentního bodu. Počet uchazečů této věkové kategorie se za posledních pět let zvýšil o (+80,5 %) a jejich podílové zastoupení vzrostlo o 8,5 procentního bodu. Průměrný věk uchazečů o zaměstnání se koncem roku se ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšil o 0,7 roku a činil 37,4 let, od roku 1999 průměrný věk vzrostl o 2,6 roku. 3.2 Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání V průběhu roku došlo k meziročnímu poklesu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání pouze u osob se základním vzděláním (-1.117, tj. 3,4 %). Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání se středním všeobecným vzděláním se meziročně nezměnil. V ostatních vzdělanostních kategorií však došlo k mírnému nárůstu. Dlouhodobě nejnější a na celkové moravskoslezské nezaměstnanosti stabilně se podílející více než 45 % stále zůstávají uchazeči se středním odborným vzděláním bez maturity. Jejich se ale meziročně zvýšil jen nepatrně (+30 osob). Z důvodu všeobecného a trvalého nedostatku pracovních míst mají stále vážné problémy se získáním zaměstnání také vzdělanější vrstvy obyvatelstva. Řady uchazečů se středním odborným vzděláním s maturitou se v uplynulých dvanácti měsících rozšířily o 152 (+0,9 %) a přibylo také 5 vysokoškoláků. Tabulka IV/4 - Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání stupeň vzdělání 30.6.