Zpráva o závěrech testování trhu Projekt PPP D3. Únor 2013

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zpráva o závěrech testování trhu Projekt PPP D3. Únor 2013"

Transkript

1 Zpráva o závěrech testování trhu Projekt PPP D3 Únor 2013

2 Obsah 1. Úvod Metodika testování trhu Průběh testování trhu Závěry testování trhu... 5 Příloha 1 Předběžné informační memorandum Příloha 2 Dotazník PwC 2/13

3 Důležité upozornění Tato Zpráva o závěrech testování v rámci projektu PPP D3 (déle též Zpráva ) byla vytvořena jako jeden z podkladů pro objektivní rozhodování Ministerstva dopravy a následně Vlády ČR o dalším postupu ve věci záměru realizovat projekt PPP D3. Použití této Zprávy a všech jejích částí se řídí smlouvou o poskytování služeb mezi Ministerstvem dopravy (dále též Objednatel ) a PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. (dále též Poradce, my a náš ) ze dne 13. listopadu 2012 (dále též Smlouva ). Zpráva byla zpracována výlučně pro potřeby Vlády ČR a Ministerstva dopravy v souladu s ustanoveními Smlouvy a nemůže proto být použita pro jakýkoli jiný účel. V tomto smyslu nejsou ve Zprávě obsaženy informace, které by mohlo vyžadovat použití pro jiný účel nebo které by případně jakákoli třetí strana, které bude Zpráva zpřístupněna, mohla pro jiný účel potřebovat nebo očekávat. Případné zpřístupnění obsahu Zprávy třetím stranám tak může být učiněno výlučně pro informační potřeby. Zpráva v žádném ohledu nepředstavuje investiční doporučení pro jakéhokoli investora. Upozorňujeme, že z podstaty ekonomického rozvoje a vývoje faktorů relevantních pro tuto Zprávu plyne, že informace zde prezentované mohou rychle zastarat. PwC 3/13

4 1. Úvod Vláda ČR svým usnesením č. 469 ze dne 26. června 2012 uložila Ministerstvu dopravy zpracovat a předložit vládě Analýzu proveditelnosti a výhodnosti realizace projektu dálnice D3 v úsecích Bošilec- Ševětín-Borek formou PPP (dále též Analýza ), která naplní požadavky zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a bude dostatečně odborným ekonomickým odůvodněním účelnosti zadání zakázky formou PPP. Nedílnou součástí Analýzy je oslovení potenciálních uchazečů o realizaci PPP projektu D3, včetně financujících institucí, za účelem zjištění zájmu trhu o realizaci Projektu a potvrzení vybraných vstupních parametrů Projektu (tzv. testování trhu ). Na základě zadávacího řízení byla zpracováním Analýzy a souvisejících dokumentů (včetně testování trhu) pověřena společnost PricewaterhouseCoopers Česká republika s.r.o. Tento dokument (dále jen Zpráva ) shrnuje metodiku, průběh a hlavní závěry testování trhu. 2. Metodika testování trhu V souladu s metodickými dokumenty Ministerstva financí pro realizaci PPP projektů by měl Zadavatel otestovat zájem trhu o potenciální PPP projekt, a to formou dotazníkového šetření, případně formou následných neformálních jednání s potenciálními uchazeči a financujícími institucemi. Předpokladem testování trhu je poskytnutí základních informací 1 o PPP projektu reprezentativnímu vzorku potenciálních uchazečů a financujících institucí, na základě kterých získá vstupy nezbytné pro další zpracování studie proveditelnosti (zejména pro finanční model, matici rizik a návrh dalšího postupu). Předběžné informační memorandum Pro účely prezentace základních informací o PPP projektu bylo vypracováno tzv. Předběžné informační memorandum, a to v následující struktuře: Informace o zadavateli, strategie zadavatele a cíl projektu, rozsah PPP projektu, popis základních parametrů a charakteristik projektových úseků dálnice předpokládaná alokace projektových rizik platební mechanismus finanční struktura PPP projektu zadávací proces předběžný harmonogram. Předběžné informační memorandum vypracované pro účely testování trhu je v příloze 1 této Zprávy. Dotazník Současně s Předběžným informačním memorandem byl připraven dotazník obsahující jednak otázky k jednotlivým tématům prezentovaným v Předběžném informačním memorandu (viz výše) a jednak otázky směřující ke zjištění zájmu potenciálních uchazečů o realizaci PPP projektu. Dotazník je v příloze 2 této Zprávy. Seznam oslovených institucí a průběh testování trhu je popsán v následující části. 1 V rámci testování však nesmí být některému z potenciálních uchazečů poskytnuty takové informace, které by jej při zadávacím řízení mohly zvýhodnit. PwC 4/13

5 3. Průběh testování trhu Předběžné informační memorandum spolu s dotazníkem bylo distribuováno v období od do , a to následujícím subjektům: Subjekt Kontaktní osoba Typ subjektu Asociace pro rozvoj infrastruktury Tomáš Janeba odborné sdružení (dříve Asociace PPP) Bilfinger Berger Volker Ellenberg stavební společnost, investor Bouygues Francois Tcheng stavební společnost, investor Česká spořitelna/erste Marcel Babczinski poskytovatel seniorního financování ČSOB/KBC Jan Troják poskytovatel seniorního financování DIF Eric Naafs investor Eurovia Fadi Selwan, Zdeněk Synáček stavební společnost, investor Evropská investiční banka Liisa Raasakka multilaterální banka Hochtief Joachim von Lukowicz stavební společnost, investor Meridiam Jens Genkel investor Metrostav Petr Řezáč stavební společnost, investor OHL Carlos Brunat stavební společnost, investor Porr Stefan Ondra stavební společnost, investor Skanska Igor Snopek stavební společnost, investor Strabag Klaus Kathmann, Jiří Dynka stavební společnost, investor Raiffeisen Bank Martin Hofmeister poskytovatel seniorního financování Unicredit Bank Petr Hanák poskytovatel seniorního financování Ke dni jsme obdrželi celkem 12 vyplněných dotazníků, od jednoho respondenta (Evropská investiční banka) jsme získali odpovědi ústní formou při konferenčním hovoru za účasti zástupce Ministerstva dopravy. 4. Závěry testování trhu V této kapitole jsou shrnuty závěry testování trhu, a to včetně shrnutí implikací pro strukturování PPP projektu D3. Dotaz č. 1 Jaký je váš názor na rozsah PPP projektu? Zejména prosím uveďte váš názor na rozšíření PPP projektu o dva úseky dálnice, které budou vystavěny tradiční veřejnou zakázkou a následně předány k provozování a údržbě soukromému partnerovi? Jaké problémy vyplývající z rozšíření PPP projektu vnímáte jako zásadní? Velikost projektu Převážná většina respondentů považuje velikost projektu (měřeno předpokládanými náklady na výstavbu) za vhodnou. Dva respondenti považují projekt za příliš malý a navrhují, aby i navazující úseky 0308/C a 0309/III byly vystavěny koncesionářem v rámci PPP projektu. Zařazení dvou navazujících úseků dálnice (0308/C a 0309/III) vystavěných tradiční veřejnou zakázkou do PPP projektu Převážná většina respondentů považuje zařazení úseků 0308/C a 0309/III vystavěných tradiční veřejnou zakázkou do PPP projektu již vybudované dálnice do PPP projektu za akceptovatelné a proveditelné. K této otázce respondenti uváděli následující komentáře: PwC 5/13

6 Zařazení těchto úseků do PPP projektu může při vhodném strukturování přispět k vyšší efektivitě při správě a údržbě, což by mělo pozitivní vliv na hodnotu za peníze z pohledu zadavatele. Bylo by vhodné zvážit zařazení i dalších úseků již vybudované dálnice do PPP projektu (ideálně až do celkové délky cca km spravovaného a udržovaného úseku dálnice). Řada respondentů však zároveň upozorňuje, že zařazení těchto úseků dálnice do PPP projektu je proveditelné, pokud budou uspokojivě dořešeny následující oblasti: Problematika odpovědnosti za skryté vady na převzatých dálničních úsecích Participace koncesionáře při přejímání staveb od zhotovitelů těchto staveb Postoupení práv ze záruk na koncesionáře, aby mohl řešit případné skryté vady na převzatých dálničních úsecích Zpřístupnění odpovídajícího objemu technických informací o stavu převzatých úseků dálnice Možnost v přiměřené míře provést technické due diligence těchto úseků. Dva respondenti uvedli, že vzhledem k rizikům s tím souvisejícím (zejména riziko skrytých vad převzatých úseků) by bylo vhodné zvažovat variantu PPP projektu bez těchto navazujících úseků dálnice. Z odpovědí respondentů vyplynulo, že obě analyzované varianty PPP projektu D3 jsou v principu z pohledu trhu realizovatelné. Doporučujeme projednat komentáře respondentů s technickými a právními poradci při přípravě zadávací dokumentace a při koncipování návrhu Koncesionářské smlouvy. Dále bude nezbytné projednávat tyto oblasti s uchazeči a jejich financujícími institucemi a nalézt optimální řešení v průběhu zadávacího procesu (soutěžního dialogu). Dotaz č. 2 Jaký je váš názor na rozsah technických informací, které mají být zpřístupněny v Data Room? Respondenti uváděli následující doporučení týkající se rozsahu zpřístupňovaných technických informací: V průběhu zadávacího řízení je žádoucí Zájemcům nad rámec informací uvedených v Předběžném informačním memorandu zpřístupnit: všechnu dostupnou dokumentaci týkající se existujících staveb a staveb v realizaci. Bude-li k dispozici, pak i dokumentaci skutečného provedení stavby. dostupné informace o posuzování vlivu na životní prostředí a příslušná povolení geotechnické a geologické průzkumy projekce dopravních intenzit smlouvu o dílo s dodavateli staveb 0308/C a 0309/III technické přílohy Koncesionářské smlouvy (specifikace požadovaných služeb, plány údržby, požadavky na stav dálničních úseků při zpětném předání atd.) Informace o předpokládaném umístění střediska správy a údržby. Rozsah technických studií a informací, které budou vypracovány a zpřístupněny zájemcům, by měl být diskutován v průběhu zadávacího řízení. Rozsah informací by měl být minimálně obdobný jako u PPP projektu R1 na Slovensku. Výše uvedené požadavky by měly být zohledněny Zadavatelem a jeho technickým poradcem při přípravě technického Data Room. PwC 6/13

7 Dotaz č. 3 Jaký je váš názor na předpokládanou alokaci rizik projektu mezi veřejným a soukromým sektorem? Z odpovědí respondentů vyplývá, že v obecné rovině se jedná o standardní rozdělení hlavních kategorií rizik. Z hlediska realizovatelnosti PPP projektu bude klíčové detailní rozpracování jednotlivých rizik do znění koncesionářské smlouvy. Zásadní pro financovatelnost PPP projektu bude zejména dohodnutá alokace rizik týkajících se správy a provozování úseků dálnice, které nestaví koncesionář a dále způsob vypořádání Koncesionářské smlouvy v případě předčasného ukončení. Návrhy respondentů pro další strukturování alokace rizik: Ustanovení koncesionářské smlouvy týkající se alokace rizik je nutné detailně projednat v průběhu zadávacího řízení Rizika spojená se stavem úseků (např. skryté vady), které nestaví koncesionář, by měl v převážné míře nést veřejný sektor (s ohledem na hodnotu za peníze), Možnost použít alokaci rizik aplikovanou v PPP projektu R1 na Slovensku Rizika spojená se změnou obecné legislativy či daňového režimu by měl v převážné míře nést zadavatel (s ohledem na hodnotu za peníze), popř. by tato rizika měla být sdílena Rizika vyplývající z událostí vyšší moci by měl nést zadavatel Riziko spojené se změnou směnného kurzu v případě financování dluhem denominovaným v Euro by měl nést zadavatel Riziko refinancování by mělo být sdíleno zadavatelem a koncesionářem Riziko poptávky by nemělo být přenášeno na koncesionáře V případě předčasného ukončení by měla být zadavatelem kompenzována plná (či převážná) výše seniorního dluhu. Z odpovědí respondentů vyplynulo, že předpokládaná alokace rizik v rámci PPP projektu D3 je v principu z pohledu trhu akceptovatelná. Doporučujeme projednat komentáře respondentů s technickými a právními poradci při koncipování návrhu Koncesionářské smlouvy. Dále bude nezbytné projednávat tyto oblasti s uchazeči a jejich financujícími institucemi a nalézt optimální řešení v průběhu zadávacího procesu (soutěžního dialogu). Dotaz č. 4 Jaký je váš názor na základní principy platebního mechanismu? Převážná většina respondentů považuje základní principy platebního mechanismu za akceptovatelné. K základním principům respondenti uváděli následující komentáře: Platební mechanismus založený na platbách za dostupnost je zcela zásadní pro úspěch tohoto PPP projektu Nedoporučujeme v rámci platebního mechanismu přenášet riziko poptávky (dopravní intenzity) na koncesionáře (pozn. aktuální návrh platebního mechanismu s tímto nepočítá) Jedná se o relativně standardní platební mechanismus pro tento typ PPP projektu, klíčové bude detailní rozpracování těchto principů v průběhu zadávacího procesu (indexace, výše srážek, jednoznačnost a určitost katalogu srážek, uplatnění či neuplatnění srážek za plánovanou údržbu atd.) Někteří respondenti uváděli doporučení k dalšímu rozpracování platebního mechanismu: Mechanismus srážek ze služebného by měl být vypracován renomovaným technickým poradcem Bylo by vhodné detailní návrh platebního mechanismu projednat s trhem ještě před zahájením zadávacího řízení Zadavatel by neměl požadovat neomezenou výši srážek Výška srážek by měla být omezena na úroveň postačující k umořování dluhu Srážky týkající se úseků, které nestavěl Koncesionář, by neměly ovlivnit výši služebného za úseky PwC 7/13

8 vystavěné Koncesionářem Zadavatel by měl zvážit bonusy v případě překročení stanovené úrovně dopravní intenzity Platby při předčasném ukončení (kompenzace) by měly odrážet tržní standard Pro posouzení platebního mechanismu budou rovněž klíčové ustanovení týkající se kompenzačních událostí a předčasného ukončení Odpovídající část služebného by měla být indexována na vývoj směnného kurzu Kč/EUR Podíl části služebného, který bude podléhat indexaci, by měl být stanoven v nabídkách Platby by měly být rozděleny na část platby za výstavbu a platby za správu a údržbu Platební mechanismus by měl zahrnovat jednorázové uvolnění prostředků z rozpočtu SFDI na úhradu částky odpovídající odvedené DPH při předání do užívání. Z odpovědí respondentů vyplynulo, že předpokládané principy platebního mechanismu PPP projektu D3 jsou z pohledu trhu akceptovatelné. V další fázi projektu doporučujeme projednat komentáře respondentů s technickými a právními poradci při koncipování návrhu detailního návrhu platebního mechanismu. Dále bude nezbytné projednávat tyto oblasti s uchazeči a jejich financujícími institucemi a nalézt optimální řešení v průběhu zadávacího procesu (soutěžního dialogu). Dotaz č. 5 Jaká je dle vašeho názoru nejvhodnější finanční struktura pro tento projekt? Jaký je váš odhad následujících parametrů: Měna čerpaného dluhu Poměr cizího a vlastního kapitálu Doba splatnosti dluhu Marže IRR? Uvažovali byste o alternativních strukturách financování projektu? Respondenti uváděli následující očekávané parametry financování: Měna čerpaného dluhu Převážná většina respondentů uvedla, že s ohledem na velikost projektu by byl seniorní dluh pravděpodobně čerpán v Kč. Zbytek by zvažoval čerpání dluhu v EUR. Poměr cizího a vlastního kapitálu Rozsah uváděných hodnot je relativně široký a pohybuje se od 60:40 až po 90:10. Nejčastěji respondenti uvedli předpokládaný poměr cizího a vlastního kapitálu ve výši 90:10 až 85:15. Doba splatnosti dluhu Většina respondentů předpokládá splatnost možnost dosažení splatnosti v rozmezí 20 až 27 let. Počet bank, který bude schopen takové splatnosti nabídnout bez minipermové struktury bude spíše menší. Někteří respondenti očekávají spíše splatnost okolo 20-ti let s využitím minipermové struktury. Marže komerčních bank Rozsah uváděných hodnot je relativně široký, od 200 do 400 bps, průměrná hodnota činí 300 bps. IRR Rozsah uváděných hodnot je relativně široký, od 10 % do 15 %, průměrná hodnota činí cca 12 %. Alternativní struktury financování projektu Většina respondentů považuje za nejpravděpodobnější strukturu popsanou v Předběžném informačním memorandu (tzn. financování seniorním dluhem). Někteří respondenti uvedli, že by bylo alternativně možné uvažovat o financování prostřednictvím dluhopisů. Jeden z respondentů navrhl strukturu spočívající PwC 8/13

9 v postoupení pohledávek generálního dodavatele za zadavatelem bance (či syndikátu bank), s tím že tato banka by se stala věřitelem zadavatele. Jeden z respondentů uvedl, že by alternativně bylo možné uvažovat o tzv. stapled financování. Evropská investiční banka principiálně projevila zájem o participaci v PPP projektu D3 v roli multilaterální financující instituce. Maximální objem seniorního úvěru ze strany EIB může činit 50 % investičních nákladů Projektu. Indikované parametry financování byly použity jako vstupní data do finančního modelu, na základě kterého je analyzována výhodnost PPP projektu D3. V dalších fázích projektu bude nezbytné projednávat tyto oblasti s uchazeči a jejich financujícími institucemi a nalézt optimální řešení v průběhu zadávacího procesu (soutěžního dialogu). Pro finanční strukturu projektu je rovněž významné, že Evropská investiční banka principiálně projevila zájem o participaci v PPP projektu D3 v roli multilaterální financující instituce, což vzhledem k výhodným podmínkám může vést k podstatnému snížení nákladů na financování Projektu. Dotaz č. 6 Jaký je váš názor na použití soutěžního dialogu pro zadání veřejné zakázky? Jaký je váš názor na kvalifikační a hodnotící kritéria? Převážná většina respondentů považuje za vhodné použití soutěžního dialogu Respondenti uváděli následující komentáře k zadávacímu řízení a ke kvalifikačním a hodnotícím kritériím: Zadávací řízení Nezbytné je takové zadávací řízení, které umožňuje zadavateli s uchazeči projednávat otázky týkající se strukturování projektu Je nutné použít buď soutěžní dialog či jednací řízení Tak jako v obdobných PPP projektech v zahraničí je nutné zvolit takové zadávací řízení, které dává zadavateli možnost omezit počet zájemců, a to především z důvodu velmi vysokých nákladů na přípravu nabídek, které nejsou při příliš vysokém počtu zájemců opodstatněny pravděpodobností úspěchu daného zájemce. Vzhledem ke značným nákladům na účast v zadávacím řízení je nutné zajistit ze strany kvalitní podklady pro zadávací řízení (zejména vyvážený návrh smlouvy) Důraz na transparentnost zadávacího procesu. Kvalifikační kritéria Kvalifikační kritéria by měla zahrnovat finanční postavení (pozn. po novelizaci ZVZ již toto není možné) Kvalifikační kritéria by měla zahrnovat zkušenosti s realizací silničních PPP projektů v rámci regionu střední a východní Evropy. Hodnotící kritéria Rozhodujícím hodnotícím kritériem by měla být cena vyjádřena čistou současnou hodnotou plateb za dostupnost (služebné) Měla by být jasně definována, aby neumožňovala odlišnou interpretaci Míra závaznosti financování by neměla být hodnotícím kritériem (uvedl jeden respondent). Významná preference soutěžního dialogu. PwC 9/13

10 Dotaz č. 7 Prosíme o váš názor na předpokládaný harmonogram projektu (délka zadávacího řízení, doba výstavby a doba provozování). Převážná většina respondentů uvedla, že uvažovaný harmonogram je realistický. Dva respondenti jej považují za ambiciózní, jeden respondent uvedl, že některé fáze zadávacího řízení je naopak možné zkrátit. Někteří respondenti uvedli, že dodržení lhůty na výstavbu (24 měsíců) bude záviset na načasování finančního uzavření s ohledem na stavební sezónu. Délka zadávacího řízení může být ovlivněna kvalitou zadávací dokumentace připravenou zadavatelem. Respondenti očekávají, že optimální délka provozování bude předmětem jednání v rámci zadávacího procesu. Z odpovědí respondentů vyplynulo, že předpokládaný harmonogram PPP projektu D3 je z pohledu trhu realistický a akceptovatelný. Dotaz č. 8 Tento projekt má v rámci vašich plánů: vysokou prioritu střední prioritu nízkou prioritu? Prosíme o zdůvodnění vaší odpovědi. Převážná většina respondentů uvedla, že případný PPP projekt D3 by představoval střední či vysokou prioritu. Jeden z respondentů uvedl, že kvůli menšímu rozsahu projektu a jeho pilotnímu charakteru, je priorita tohoto projektu spíše střední či nízká. Z některých odpovědí rovněž vyplývá, že úroveň priority projektu by byla ještě vyšší, pokud by existoval předpoklad použití PPP konceptu i v dalších dopravních projektech a pokud by existovala jasná politická podpora tomuto projektu. Z odpovědí respondentů vyplynul velký zájem o realizaci PPP projektu. Trh by však uvítal jednak jasnou politickou podporu tomuto projektu a v případě úspěšné realizace pilotního PPP projektu rovněž i potenciál pro realizaci dalších PPP projektů. Dotaz č. 9 Jaké atributy projektu jsou pro vás atraktivní? Jaké další aspekty mohou mít vliv na atraktivitu projektu? Jaké kroky či opatření ze strany Ministerstva dopravy by přispěla k dalšímu posílení či udržení atraktivity projektu? Respondenti uváděli následující atributy, které činí projekt atraktivním: Pozitivní zkušenosti respondentů s obdobným typem projektů Vhodná velikost projektu (s ohledem na jeho pilotní charakter) Vhodná uvažovaná struktura projektu Jedná se o pilotní dálniční projekt v ČR, zkušenosti lze využít pro další projekty Vhodný typ projektu pro PPP, na rozdíl od jiných v minulosti připravovaných PPP projektů v ČR PwC 10/13

11 Silný a stabilní úvěrový rating České republiky. Mezi faktory, které mají vliv na atraktivitu (či neatraktivitu) projektu, byly jmenovány následující: Proveditelná a realistická alokace rizik Počet účastníků v zadávacím řízení; v případě velkého počtu atraktivita projektu klesá, neboť s účastí v zadávacím řízení jsou spojeny významné náklady Kvalita zadávací dokumentace Transparentnost zadávacího řízení Jasná politická podpora tomuto projektu. Někteří respondenti uváděli následující doporučení pro zvýšení atraktivity projektu: Vyjádření jasné politické podpory projektu Zvětšení velikosti projektu (uvedli dva respondenti) Nezahrnování správy a údržby úseků nestavěných koncesionářem do předmětu PPP projektu či důkladné posouzení a projednání podmínek v případě, že tyto úseky budou do PPP projektu zahrnuty Úhrada části nákladů vynaložených neúspěšnými uchazeči v zadávacím řízení Příprava zadávací dokumentace a souvisejících dokumentů renomovaným poradenským týmem Dostatečné odborné zázemí na straně zadavatele pro realizaci PPP projektu Zajištění pružných schvalovacích procedur na straně veřejného sektoru. Pro úspěšnou realizaci PPP projektu je žádoucí: Vyjádření jasné politické podpory projektu Důkladné posouzení a projednání podmínek správy a údržby úseků nestavěných koncesionářem v případě, že tyto úseky budou do PPP projektu zahrnuty Příprava zadávací dokumentace a souvisejících dokumentů renomovaným poradenským týmem Dostatečné odborné zázemí na straně zadavatele pro realizaci PPP projektu. Dotaz č. 10 Po zvážení dostupných informací o připravovaném PPP projektu, předpokládáte účast v zadávacím řízení? Obecný zájem o účast v zadávacím řízení (ať již přímo či nepřímo jako financující instituce) vyjádřili všichni respondenti. Jeden z respondentů předpokládanou účast podmínil zvětšením velikosti projektu. Z odpovědí respondentů vyplynul velký zájem o účast v zadávacím řízení pro realizaci PPP projektu. Lze tedy předpokládat dostatečnou soutěž mezi uchazeči. PwC 11/13

12 Příloha 1 Předběžné informační memorandum PwC 12/13

13 Příloha 2 Dotazník 1. Jaký je váš názor na rozsah PPP projektu? Zejména prosím uveďte váš názor na rozšíření PPP projektu o dva úseky dálnice, které budou vystavěny tradiční veřejnou zakázkou a následně předány k provozování a údržbě soukromému partnerovi? Jaké problémy vyplývající z rozšíření PPP projektu vnímáte jako zásadní? 2. Jaký je váš názor na rozsah technických informací, které mají být zpřístupněny v Data Room? 3. Jaký je váš názor na předpokládanou alokaci rizik projektu mezi veřejným a soukromým sektorem? 4. Jaký je váš názor na základní principy platebního mechanismu? 5. Jaká je dle vašeho názoru nejvhodnější finanční struktura pro tento projekt? Jaký je váš odhad následujících parametrů: Měna čerpaného dluhu Poměr cizího a vlastního kapitálu Doba splatnosti dluhu Marže IRR? Uvažovali byste o alternativních strukturách financování projektu? 6. Jaký je váš názor na použití soutěžního dialogu pro zadání veřejné zakázky? Jaký je váš názor na kvalifikační a hodnotící kritéria? 7. Prosíme o váš názor na předpokládaný harmonogram projektu (délka zadávacího řízení, doba výstavby a doba provozování). 8. Tento projekt má v rámci vašich plánů: vysokou prioritu střední prioritu nízkou prioritu? Prosíme o zdůvodnění vaší odpovědi. 9. Jaké atributy projektu jsou pro vás atraktivní? Jaké další aspekty mohou mít vliv na atraktivitu projektu? Jaké kroky či opatření ze strany Ministerstva dopravy by přispěla k dalšímu posílení či udržení atraktivity projektu? 10. Po zvážení dostupných informací o připravovaném PPP projektu, předpokládáte účast v zadávacím řízení? PwC 13/13

KONCESNÍ PROJEKT. Centrální zásobování teplem v Kopřivnici. ve smyslu zákona č. 139/2006 Sb. v platném znění NÁZEV KONCESNÍHO ŘÍZENÍ: Zadavatel

KONCESNÍ PROJEKT. Centrální zásobování teplem v Kopřivnici. ve smyslu zákona č. 139/2006 Sb. v platném znění NÁZEV KONCESNÍHO ŘÍZENÍ: Zadavatel KONCESNÍ PROJEKT ve smyslu zákona č. 139/2006 Sb. v platném znění NÁZEV KONCESNÍHO ŘÍZENÍ: Centrální zásobování teplem v Kopřivnici Zadavatel Město Kopřivnice Zpracovatel TEPLO Kopřivnice s.r.o., 01/ 2008

Více

OBSAH 1. Úvod... 3 2. Analýza... 18 3. Závěr... 47 Analytická část - přílohy....49

OBSAH 1. Úvod... 3 2. Analýza... 18 3. Závěr... 47 Analytická část - přílohy....49 květen 2010 OBSAH 1. Úvod... 3 1.1 Metodický postup zpracování analytická část... 4 1.2. Vymezení pojmu brownfields... 7 1.3. Stávající stav brownfields v České republice... 8 1.4. Mezinárodní zkušenosti

Více

PROGRAM REALIZACE STRATEGICKÉ KONCEPCE HL. M. PRAHY NA OBDOBÍ 2009-2015

PROGRAM REALIZACE STRATEGICKÉ KONCEPCE HL. M. PRAHY NA OBDOBÍ 2009-2015 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA PROGRAM REALIZACE STRATEGICKÉ KONCEPCE HL. M. PRAHY NA OBDOBÍ 2009-2015 Zpracoval Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce ve spolupráci s odbory Magistrátu hl. m. Prahy

Více

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/25/EU

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/25/EU 28.3.2014 Úřední věstník Evropské unie L 94/243 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky,

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Příručka pro střední školy - - žadatele a příjemce v oblasti podpory 1.5 Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost VERZE: 1 VYDAL: Řídicí orgán OP VK DATUM PLATNOSTI:

Více

Obsah: Je připravena smlouva o financování 21

Obsah: Je připravena smlouva o financování 21 Obsah: PŘÍPRAVA PROJEKTU 2 Nápad na papíře - Projektový záměr/fiche 3 Jak zaplatit realizaci? Vytipování finančních zdrojů 6 Kde a jak zažádat o peníze? Příprava žádosti o grant/dotaci/úvěr 10 Žádost,

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY na veřejnou zakázku ANALÝZY A SYSTÉMOVÁ PŘÍPRAVA zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v

Více

PŘÍLOHA Č. 5 MANUÁL PRO HODNOCENÍ PROJEKTŮ PRO OBLAST INTERVENCE 3.3 INTEGROVANÉHO OPERAČNÍHO PROGRAMU

PŘÍLOHA Č. 5 MANUÁL PRO HODNOCENÍ PROJEKTŮ PRO OBLAST INTERVENCE 3.3 INTEGROVANÉHO OPERAČNÍHO PROGRAMU PŘÍLOHA Č. 5 MANUÁL PRO HODNOCENÍ PROJEKTŮ PRO OBLAST INTERVENCE 3.3 INTEGROVANÉHO OPERAČNÍHO PROGRAMU Řízená kopie elektronická Vydání: 1 Revize: 0 Strana 1 z 46 OBSAH: 1. ÚVOD... 3 2. PODMÍNKA NESTRANNOSTI

Více

2014: ROK ZMĚN V DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE

2014: ROK ZMĚN V DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE 2014: ROK ZMĚN V DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE 16. dubna 2014 návrh k diskuzi 1. ZMĚNIT PŘÍSTUP 8 2. PŘIJMOUT ZÁVAZNOU KONCEPCI A AKČNÍ PLÁN 9 3. ZAJISTIT STABILNÍ A DOSTATEČNÉ FINANCOVÁNÍ 10 4. POSÍLIT ROLI

Více

Strategie MPSV pro oblast dalšího vzdělávání. Fond dalšího vzdělávání. Finální verze

Strategie MPSV pro oblast dalšího vzdělávání. Fond dalšího vzdělávání. Finální verze Strategie MPSV pro oblast dalšího vzdělávání Fond dalšího vzdělávání Finální verze Tato zpráva je výstupem ze zakázky "Strategické vyhodnocení pro oblast dalšího vzdělávání" financované z projektu technické

Více

Strategie působení ČR v EU Aktivní politika pro růst a konkurenceschopnou Evropu

Strategie působení ČR v EU Aktivní politika pro růst a konkurenceschopnou Evropu III. Strategie působení ČR v EU Aktivní politika pro růst a konkurenceschopnou Evropu Obsah I.1. Úvod...3 I.2. Perspektivy hospodářské a měnové unie...3 I.3. Prioritní oblasti zájmu ČR...5 II. Ekonomická

Více

VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY NA ROZCESTÍ

VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY NA ROZCESTÍ S T U D I E B Y L A S P O L U F I N A N C O V Á N A E V R O P S K Ý M S O C I Á L N Í M F O N D E M A S T Á T N Í M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P U B L I K Y VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY NA ROZCESTÍ Analýza

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském fondu pro strategické investice a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č.

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském fondu pro strategické investice a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 13.1.2015 COM(2015) 10 final 2015/0009 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském fondu pro strategické investice a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013

Více

Zhodnocení možností aplikace integrovaného plánu rozvoje města v rámci Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Zhodnocení možností aplikace integrovaného plánu rozvoje města v rámci Operačního programu Praha Konkurenceschopnost Zhodnocení možností aplikace integrovaného plánu rozvoje města v rámci Operačního programu Praha Konkurenceschopnost se zapracováním dosavadních zkušeností s realizací integrovaných plánů rozvoje měst

Více

STAV A TRENDY HODNOCENÍ VÝZKUMU V ZAHRANIČÍ

STAV A TRENDY HODNOCENÍ VÝZKUMU V ZAHRANIČÍ STAV A TRENDY HODNOCENÍ VÝZKUMU V ZAHRANIČÍ František Hronek 1. ÚVOD Cílem této studie je podat informace o aktuálním stavu a trendech hodnocení (evaluace) v zahraničí. Podrobněji je uvedena problematika

Více

Závěrečná zpráva projektu

Závěrečná zpráva projektu Závěrečná zpráva projektu Analýza absorpční kapacity a návrh cílových hodnot indikátorů Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ HaskoningDHV Czech Republic,

Více

Komplexní udržitelné systémy v zemědělství 2012-2018 KUS

Komplexní udržitelné systémy v zemědělství 2012-2018 KUS Ministerstvo zemědělství Komplexní udržitelné systémy v zemědělství 2012-2018 KUS Program zemědělského aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje Zadání pro veřejnou soutěž Praha, červen 2014 Schváleno

Více

Návrh programu Národní program udržitelnosti I na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Návrh programu Národní program udržitelnosti I na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací III. Návrh programu Národní program udržitelnosti I na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací 1. Název programu Národní program udržitelnosti I (dále jen Program NPU I ) 2. Identifikační kód

Více

III. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na rok 2015

III. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na rok 2015 III. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na rok 2015 Obsah 1 Úvod... 4 2 Koncepční východiska pro oblast sociálních služeb... 6 2.1 Sociální služby a oblast financování v kontextu procesů střednědobého

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Používání e-tržišť nejčastější otázky a odpovědi. Uživatelská příručka. www.mmr.cz

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Používání e-tržišť nejčastější otázky a odpovědi. Uživatelská příručka. www.mmr.cz MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Používání e-tržišť nejčastější otázky a odpovědi Uživatelská příručka www.mmr.cz Tento materiál vznikl v rámci projektu Národní infrastruktura pro elektronické zadávání

Více

Obsah: bsah:...................................................................................................................................

Obsah: bsah:................................................................................................................................... III.A Shrnutí legislativních změn, jejichž provedení je navrhováno k posílení účinnosti zákona o svobodném přístupu k informacím a k odstranění jeho aplikačních nedostatků Zpracovalo Ministerstvo vnitra

Více

Sociální služby a způsob financování podklad k odborné diskusi Zpracovatel: PhDr. Jakub Čtvrtník MBA, Ing. et Mgr. Matěj Lejsal

Sociální služby a způsob financování podklad k odborné diskusi Zpracovatel: PhDr. Jakub Čtvrtník MBA, Ing. et Mgr. Matěj Lejsal Sociální služby a způsob financování podklad k odborné diskusi Zpracovatel: PhDr. Jakub Čtvrtník MBA, Ing. et Mgr. Matěj Lejsal - 1 - Obsah Cíl:... 3 Používané pojmy a zkratky... 3 I. Výchozí principy

Více

Příloha č.1. Praha 12. července 2012 Čj.: ČTÚ-120 780/2012-613

Příloha č.1. Praha 12. července 2012 Čj.: ČTÚ-120 780/2012-613 0 Příloha č.1 Praha 12. července 2012 Čj.: ČTÚ-120 780/2012-613 Vyhlášení výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 800 MHz,

Více

UDRŽITELNOST PROJEKTŮ ROP Jihovýchod

UDRŽITELNOST PROJEKTŮ ROP Jihovýchod UDRŽITELNOST PROJEKTŮ ROP Jihovýchod Newsletter 08/2011 SPECIÁL TÉMA DNE: UDRŽITELNOST PROJEKTŮ aneb slavnostním zahájením provozu to teprve začíná A je to konečně tady, ten den, kdy zahajujete užívání

Více

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE. Zpráva o České republice 2015. {COM(2015) 85 final}

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE. Zpráva o České republice 2015. {COM(2015) 85 final} EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.2.2015 SWD(2015) 23 final PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Zpráva o České republice 2015 {COM(2015) 85 final} Tento dokument je pracovním dokumentem útvarů Komise. Nepředstavuje

Více

DOPLŇUJÍCÍ VÝKLAD K POSTUPŮM PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK

DOPLŇUJÍCÍ VÝKLAD K POSTUPŮM PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK DOPLŇUJÍCÍ VÝKLAD K POSTUPŮM PRO ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK SPOLUFINANCOVANÝCH ZE ZDROJŮ EU, NESPADAJÍCÍCH POD APLIKACI ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007-2013 Platné od 1.

Více

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY. Část A Základní ustanovení. Článek 1 Obecná ustanovení

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY. Část A Základní ustanovení. Článek 1 Obecná ustanovení VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Část A Základní ustanovení Článek 1 Obecná ustanovení 1. Všeobecné podmínky jsou nedílnou součástí Smlouvy o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu (dále jen Smlouva

Více

Národní program reforem České republiky

Národní program reforem České republiky 2015 Národní program reforem České republiky Úřad vlády České republiky Obsah Shrnutí...1 1. Úvod...2 2. Aktuální makroekonomická predikce ČR...3 3. Pokrok v implementaci doporučení Rady z roku 2014...5

Více

PRAHA - KONKURENCESCHOPNOST

PRAHA - KONKURENCESCHOPNOST PROJEKTOVÁ PŘÍRUČKA Operační program PRAHA - KONKURENCESCHOPNOST Verze: 5.3 Datum účinnosti: 30. 7. 2014 PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Evropský fond pro regionální rozvoj OBSAH ČÁST A ZÁKLADNÍ

Více