62 Nacionalismus v současných dějinách střední Evropy

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "62 Nacionalismus v současných dějinách střední Evropy"

Transkript

1 JAN RYCHLÍK ČESKÁ A SLOVENSKÁ HISTORIOGRAFIE O OBDOBÍ KOMUNISMU V ČESKOSLOVENSKU ČESKÁ A SLOVENSKÁ HISTORIOGRAFIE O DěJINÁCH KOMUNISTICKÉHO ČESKOSLOVENSKA PřED ROKEM 1989 Oficiální marxisticko-leninská historiografie před rokem 1989 se zabývala dějinami Československa po komunistickém převratu roku 1948 jen velmi omezeně. Důvod spočíval v samotné podstatě marxisticko-leninského výkladu dějin, který byl v komunistickém Československu jediný přípustný a povolený. Marxismus chápe dějiny především jako popis a analýzu nejrůznějších sociálních (třídních) střetů a konfliktů, z nichž vychází vždy sociálně dokonalejší a pokrokovější uspořádání společnosti. Podle této interpretace se lidská společnost postupně vyvíjí od prvobytně pospolné společnosti přes otrokářský řád, feudalismus a kapitalismus ke komunismu, beztřídní společnosti lidí nejen právně, ale i sociálně rovných, což představuje nejvyšší a konečnou fázi vývoje lidstva. Nastolení komunistické diktatury (v podmínkách Československa tedy datum 25. února 1948) znamená počátek první fáze komunismu, tzv. lidovou demokracii, která postupně přechází v socialismus. 1 Přerůstání socialismu (což je ještě ne zcela dokonalý komunismus ) v opravdový ( zcela dokonalý ) komunismus 2 se ovšem děje evolučně, bez politických zvratů či sociálních nepokojů. Domyšleno do důsledků tedy tzv. socialistická revoluce, tj. nastolení první fáze komunismu, znamená vlastně konec dějin, neboť další vývoj je již bezkonfliktní. Tato bezkonfliktnost může být narušena snad jedině pokusy poražených tříd o kontrarevoluci, tj. návrat ke kapitalismu, což ale vždy znamená jen jakousi epizodu, která lineární vývoj nemůže trvale ohrozit. 3 1 Podle oficiálního komunistického výkladu byl socialismus v Československu vybudován v roce 1960, což se projevilo i formálně v přijetí nové socialistické ústavy z (úst. zák. č. 100/1960 Sb.) a v novém názvu státu Československá socialistická republika (ČSSR). 2 V 60. letech platila Chruščovova teze, že komunismus bude vybudován v poměrně krátké době, což bylo vyjádřeno heslem ještě naše generace bude žít v komunismu. Brežněvovo vedení KSSS od počátku 70. let naproti tomu tvrdilo, že skutečný komunismus je otázkou vzdálenější budoucnosti. Chruščovovo heslo bylo odmítnuto jako nemarxistické. Místo toho byl zaváděn pojem reálný socialismus, pod kterým se rozuměl stávající systém v evropských komunistických ( socialistických ) státech. 3 Podobně jako člověk stojící na severním pólu může jít (objektivně) pouze na jih, tak i jakékoli sociální či politické střety a konflikty ohrožující komunistický systém musely být 62 Nacionalismus v současných dějinách střední Evropy

2 Z výše uvedeného schématu je zřejmé, jak vypadaly práce o budování socialismu vydávané v Československu v letech Celé dějiny se především musely vejít do předem vypracovaných tezí, které oceňovaly z hlediska marxismu a okamžité politické potřeby jednotlivé epochy (viz např. Dejiny Slovenska 1956). Dílčí studie a celé monografie pak musely uvedeným tezím vyhovovat. Výsledkem uvedeného postupu při zpracování dějin po roce 1948 byla naprostá ztráta narativnosti a redukce popisu celého období na zcela nečtivé výčty úspěchů dosažených pracujícím lidem pod vedením KSČ. Politické boje mezi jednotlivými frakcemi KSČ, popř. mezi komunisty a nekomunistickou opozicí, byly interpretovány na základě politických potřeb, 4 anebo nebyly reflektovány vůbec, neboť nebylo žádoucí, aby o jejich existenci veřejnost věděla. V oblasti česko-slovenských vztahů byla velká pozornost věnována hospodářskému vyrovnání Slovenska s českými zeměmi (Selucký 1960; Turčan 1960). Z výkladu se ztrácela jména osob, které upadly v nemilost a byly povinně zapomenuty, a naopak, různé úspěchy (ať už skutečné nebo vymyšlené) byly připisovány dobovým politickým prominentům. Samozřejmě že tzv. vítězný únor se jevil jako logické završení celého dosavadního historického vývoje Čechů a Slováků a jejich pokrokových a revolučních tradic (Nejedlý 1951). Obecně je ale možno říci, že období po roce 1948 se historici v padesátých letech spíše vyhýbali. Ne vždy přitom šlo jen o nechuť politicky se angažovat na straně komunistů a podrobit se předem daným a velmi úzkým limitům. Svůj význam měl nepochybně i malý historický odstup od popisovaných událostí a naprostá nedostupnost pramenů. Situace se poněkud zlepšila v souvislosti s politickým uvolněním v šedesátých letech a zejména s rehabilitacemi některých osob nevinně odsouzených ve vykonstruovaných politických procesech v padesátých letech. Zejména ve druhé polovině šedesátých let je patrný nový pohled na tyto události. Tzv. zakladatelské období komunismu (léta , tj. od komunistického převratu do smrti J. V. Stalina a Klementa Gottwalda) se již nejevilo jen jako bezproblémové období budování, ale i jako doba, kdy se strana dopustila vážných chyb. 5 Požadavek principiálně nového pohledu na vlastní dějiny včetně období po roce 1948 byl formulován na IV. sjezdu československých historiků v Brně září Sjezd schválil rezoluci požadující svobodu historického báchápány jako (objektivně) kontrarevoluční, neboť byl-li komunismus nejvyšším vývojovým stádiem lidstva a výsledkem všech dosavadních revolucí, pak jakékoli změny mohly vést jedině zpět k méně pokrokovým zřízením. 4 Práce o různých škůdcích lidově-demokratického zřízení měly spíše charakter pamfletů než historických prací (viz např. Agenti 1952). 5 Viz např. Kaplan Práce týkající se února 1948 s určitý přesahem z tohoto období viz podrobněji Kaplan 1993b: 10. Česká a slovenská historiografie o období komunismu v Československu 63

3 dání a odmítl podřizování historické vědy politickým a ideologickým požadavkům. 6 Na IV. sjezdu československých spisovatelů v Praze června 1967 spisovatel Milan Kundera vystoupil s názorem, že období let nelze chápat jako období socialismu, ale je nutno je považovat za zvláštní formaci stalinismus. Za znak tohoto systému označil vědomé odmítnutí domácích humanitních a demokratických tradicí (Protokol 1967). Tento názor, byť vyslovený nehistorikem, se ukázal jako velmi nosný. V letech vyšla celá řada článků a knih věnovaných především počátkům padesátých let. 7 V otázce česko-slovenských vztahů byla pozornost věnována (údajnému) nerovnoprávnému postavení Slovenska v Československu a projektu federace (Falťan 1968; Barto 1968). Produkce let byla ovšem omezena některými limity: únorový převrat (vítězný únor) z roku 1948 byl i nadále hodnocen jednoznačně pozitivně a nedotknutelná zůstala z ne zcela jasných důvodů i osoba prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda, ačkoli i z publikovaných článků a statí bylo jasné, že na nezákonnostech padesátých let má právě on lví podíl. Sovětská okupace Československa 8 a nástup tzv. normalizace pod vedením Gustáva Husáka vrhla historiografii hluboko zpět. Pokud jde o samotné události let , byl jejich výklad dán jednoznačně oficiálně schváleným dokumentem známým jako Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ. 9 Události byly jednoznačně hodnoceny jako kontrarevoluční. Bylo ale jen málo autorů, kteří se v období normalizace uvedeným obdobím zabývali, a těch několik prací, které vyšly, jen rozvádělo hlavní myšlenky obsažené v Poučení (Marko 1971; Matouš 1974). Václav Král, hlavní normalizační historiograf, velmi ostře vystoupil proti znevažování padesátých let (Král 1973a). Historiografie měla naopak vyzdvihnout období budování socialismu, na které měli být všichni uvědomělí občané náležitě hrdí (Král 1973b: 59 až 69). Popis období po roce 1948 se tak opět scvrkl především na výčet hospodářských úspěchů (Plevza 1978; Rapoš 1985). Tyto úspěchy měly být dokumentovány průběžně: v letech přijaly vlády České i Slovenské republiky usnesení o zabezpečení komplexní dokumentace období výstavby socialismu, které ukládaly podnikům, veřejným in- 6 Československý časopis historický (ČsČH), roč. XV, 1967, č. 1, s V roce 1968 vyšlo mimo jiné Doznání Artura Londona a Svedectvo o procese Eugena Löbla, dvou obžalovaných v procesu s Rudolfem Slánským v roce 1952, kteří byli odsouzeni na doživotí a později propuštěni. Z jiných pozoruhodných knih viz Lipták Okupaci Československa dokumentuje sborník dokumentů Sedm pražských dnů 1968 (tzv. černá kniha byla tak nazvána podle barvy svých desek). 9 Poučení bylo schváleno ÚV KSČ v prosinci V roce 1971 vyšlo česky a slovensky samostatně jako brožura, později bylo vydáno ještě v několika vydáních. 64 Nacionalismus v současných dějinách střední Evropy

4 stitucím, muzeím a archivům shromažďovat a vyhodnocovat veškeré doklady a trojrozměrné předměty vztahující se k období výstavby socialismu. 10 Výsledky akce byly nicméně chabé, stejně jako byla chabá produkce autorů píšících občas o tomto období (Suško 1980: 7 35). V oblasti česko-slovenských vztahů bylo sice možné kritizovat období před rokem 1968, avšak věc byla pojata tak, že uzákoněním československé federace 27. října 1968 byl poměr Čechů a Slováků definitivně vyřešen (Rákoš Rudohradský 1973; Plevza 1971; Plevza 1979). Pokud se v letech normalizace objevily nějaké zajímavé práce na téma dějin po roce 1948, pak jedině v samizdatu. Zde byla poměrně velká pozornost věnována právě období let , což bylo dáno už tím, že velká část autorů, přispívajících do samizdatového Historického sborníku, byla s rokem 1968 osobně spjata (Vlk Vaňková Novotný 1993: ). Některé práce vydané nejprve v samizdatu vyšly později tiskem v zahraničí. 11 OBDOBÍ KOMUNISMU V české A SLOVENSKÉ HISTORIOGRAFII PO ROCE 1989 Odstraněním komunistické diktatury padla veškerá dosavadní tabu, a byl tak vytvořen základní předpoklad pro objektivní zkoumání období let V první fázi došlo především k vydání prací, které již dříve vyšly v samizdatu nebo v exilu, a také k postupnému vydávání dokumentů k předmětnému období. Průkopníky v této oblasti byli zejména čeští historici Karel Kaplan a Vilém Prečan žijící v osmdesátých letech v Německu, kteří se hned po listopadovém převratu vrátili do vlasti. Karel Kaplan byl od dubna 1968 tajemníkem tzv. Pillerovy komise, která měla s konečnou platností objasnit politické procesy padesátých let. Tato zpráva byla sice hotova již na jaře 1969, avšak s ohledem na počátek normalizace nebyla zveřejněna, a dokonce ani předložena členům ÚV KSČ. Kaplanovi se však podařilo jednu kopii zprávy propašovat do zahraničí, kde byla publikována. Domácí čtenáři měli možnost se s tímto základním dokumentem seznámit teprve v roce 1990 (O procesech 1990). V krátké době také vyšly některé Kaplanovy práce publikované v Německu 12 a autor se potom 10 Usnesení vlády ČSR č. 234/1980 a usnesení vlády SSR č. 200/1981 o komplexní dokumentaci období výstavby socialismu. Obě usnesení doplňovalo ještě usnesení federální vlády (č. 88). 11 Např. práce Petra Pitharta Osmašedesátý vyšla pod pseudonymem Sládeček v roce 1980 v nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem. V Československu vyšla v Praze v roce Kaplan 1993b (původně: Der Kurze Marsch. Mnichov 1981). Kaplan 1990 (poprvé v Mnichově 1985). Česká a slovenská historiografie o období komunismu v Československu 65

5 i nadále zabýval problematikou československého vývoje po roce Vilém Prečan se přičinil o urychlené vydání dokumentů o Chartě 77 (Charta ) a dokumentace o listopadové sametové revoluci (Deset 1990). 14 Vydání tiskem se dočkal také samizdatový sborník věnovaný v roce 1988 dvacátému výročí sovětské okupace (Benčík Domaňský Hájek Kural Mencl 1990; separátně vyšla česky studie Benčík Domaňský 1990). Tiskem vyšla také řada původně samizdatových esejů různých autorů (Hübl 1990; Kusý 1990; Kusý 1991; Šimečka 1990) a reedice všech čísel podzemních Lidových novin. Rozsah prací na téma komunistického období je obrovský a není možné zde jednotlivé práce uvádět. Jen práce (ovšem různé kvality a rozsahu) vydané v České republice v letech a zahrnující pouze období normalizace čítají podle údajů bibliografie vydané Ústavem pro soudobé dějiny (viz o něm níže) 1103 položek (Bibliografie 1999). Místo neplodného výčtu prací se proto zaměřím spíše na jednotlivé instituce a ediční počiny týkající se dějin komunismu v Československu. Jsem si přitom vědom, že přehled není a ani nemůže být úplný. Historické bádání o komunistickém období bylo v České republice soustředěno do nově založeného Ústavu pro soudobé dějiny (ÚSD) Československé akademie věd (od roku 1993 Akademie věd České republiky). ÚSD, u jehož zrodu stál Vilém Prečan, zahájil široce koncipované vydávání dokumentů k poválečným dějinám Československa, přičemž nemalá část se týkala právě období po roce 1948 (Prečan 2003: ). V rámci velké mezinárodní konference s názvem Demokratická revoluce v Československu, kterou ÚSD uspořádal v roce 1989, byly vydány tzv. studijní materiály ÚSD, osvětlující některé události konce osmdesátých let (Vedení 1999; Situační 1999; Hlasy 1999; K vývoji 1999; Československá 1989). V průběžně vycházejících Sešitech ÚSD byly dokumenty zpravidla doprovázeny krátkou monografií nebo studií na dané téma. Tato témata jsou velmi široká a zahrnují i slovenskou problematiku (Šutaj 1993; Benčík 1994; Gajdoš Konečný 1994; Cuhra 1997; Míšková Barvíková Šmidák 1998; Chronologie 1999). Na publikování dokumentů se podílelo i Československé dokumentační středisko (ČSDS), které rovněž založil Vilém Prečan, a to již během svého pobytu v německém exilu. 15 Některé dokumenty 13 Bibliografii Karla Kaplana viz Stránkami 1993: Od roku 1993 vydal Kaplan řadu dalších prací o předmětném období, z nichž pozornost zasluhují zejména: Kaplan 1997; Kaplan Způsobem zpracování bílá kniha přímo navazuje na černou knihu z roku 1968, která byla v roce 1990 znovu vydána. 15 ČSDS bylo zřízeno s pomocí Karla Schwarzenberga na jeho zámku v Scheinfeldu. V devadesátých letech bylo přestěhováno do Prahy. 66 Nacionalismus v současných dějinách střední Evropy

6 a práce vyšly samostatně (Bulínová 1993; Kaplan 1993a; Suk 1997; 1998), a to i ve spolupráci s jinými nakladatelstvími (Otáhal 1993; Vaněk 1996; Hlušičková Otáhal 1993). ÚSD začal vydávat také časopis Soudobé dějiny, jehož některá čísla byla zaměřena monotematicky. Po zřízení Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) začaly zde vycházet dokumenty a materiály ke komunistickému období, ovšem vázané především na činnost ÚDV. 16 Na publikování prací a materiálů z oblasti hospodářských a sociálních dějin komunismu se podílí také Vysoká škola ekonomická v Praze. 17 Na Slovensku bylo historické bádání o období komunismu soustředěno jednak do Historického ústavu Slovenské akademie vied (SAV) a do nově zřízeného Kabinetu politologie, později přetvořeného na Ústav politických vied (ÚPV). 18 Ani zde není možné uvést všechny práce, které vyšly. 19 Velká pozornost je na Slovensku věnována především hospodářskému vývoji Slovenska (Londák 1999), vztahu státu a církve v období komunismu (Pešek Barnovský 1997; Pod kuratelou 1999; Vnuk 1996), totalitnímu režimu v období padesátých let (Barnovský 1995), působení Státní bezpečnosti na Slovensku (Pešek 1996; Jablonický 2000), období normalizace na Slovensku (Česká 2003) a pádu komunistického režimu (Žatkuliak 1999; Verejnosť 1999). V roce 2004 byl na Slovensku zřízen zvláštní Ústav pamäti národa (ÚPN), jehož vzorem je obdobná polská instituce Instytut Pamięci Narodowej (IPN). Dá se předpokládat, že i ÚPN bude podle vzoru IPN a pražského ÚDV vydávat dokumenty týkající se komunistického období. Zvláštní pozornost byla po roce 1989 věnována v bývalém Československu období let , tj. reformnímu procesu v době Pražského jara a počátkům normalizace. Pro objasnění tohoto období byla zřízena zvláštní vládní komise a obdobná komise vznikla i na Slovensku. Materiály sebrané touto komisí posloužily nejprve k vypracování dvoudílné publikace o letech (Kural 1993; Mencl 1993). V následujících letech se započalo s vydáváním materiálů obou komisí v rámci projektu Prameny k dějinám československé krize v le- 16 ÚDV vydává řadu dokumentů a rovněž sborník Securitas imperii zaměřený hlavně na publikování pramenů o činnosti policejních a zpravodajských složek v období let Samostatně ÚDV vydal například výpověď vyšetřovatele StB Bohumila Doubka (Kaplan 2002). 17 Viz např. Průcha 1996; Kalinová 1998; Kalinová 1999; Václavů Na bádáních o vývoji zemědělství se podílí také středisko zřízené při Slováckém muzeu v Uherském Hradišti (Osudy 2002). 18 U zrodu politologického kabinetu SAV stál Jozef Jablonický, významný slovenský historik působící před rokem 1989 v disentu. Vedení ústavu po něm převzal Miroslav Pekník. 19 Přehledné zhodnocení viz Kováč 2003: , srv. též Kamenec 2004: ; Zavacká 2004: Bibliografie slovenských dějin vychází každoročně v HČ, zpravidla vždy v jeho posledním (čtvrtém) čísle. Zde je soudobým dějinám vyhrazen zvláštní oddíl. Česká a slovenská historiografie o období komunismu v Československu 67

7 tech Doposud vyšlo již deset tematických oddílů (např. Příprava československé federace, KSČ v letech , Mezinárodní souvislosti československé krize, Československé Národní shromáždění ), z nichž mnohé mají více svazků. Vydávání dokumentů bude i v budoucnu pokračovat. ZÁVěRY Závěry, ke kterým došli čeští a slovenští historici ohledně období , by bylo možné shrnout asi takto: oproti jiným komunistickým zemí došlo v Československu k nastolení režimu KSČ formou státního převratu, nikoli dosazením komunistů k moci sovětskou armádou, jako například v Maďarsku, Polsku, Rumunsku či Bulharsku. Komunisté působili v Československu legálně, byli již před válkou silní a po válce (v letech ) ještě zesílili. Komunistický režim měl v Československu značnou podporu a mohl se původně opřít i o tradiční české a slovenské rusofilství. Na rozdíl třeba od Polska či Maďarska nebyl komunistický režim chápan jako export z Moskvy. 20 Zda byl komunistický převrat především výsledkem domácí politiky KSČ anebo rostoucí role Moskvy ve východní Evropě a počátku studené války, je mezi historiky předmětem sporů. Nesporné ovšem je, že na nastolení komunistického monopolu moci se podílely oba faktory. Represe vůči skutečným či potenciálním odpůrcům režimu probíhaly po celé období komunistického režimu (s určitou výjimkou v roce 1968). To však neznamená, že tato intenzita byla po celou dobu stejná. Největší represe spojené s porušováním elementárních zásad právního řádu docházelo v tzv. zakladatelském období komunismu, tj v letech (s určitým přesahem do roku 1954). V porovnání s ostatními komunistickými zeměmi sice nebyly perzekuce větší, avšak obyvatelstvem byly vnímány jako enormní. Protože Československo před válkou na rozdíl od většiny ostatních východoevropských států neprošlo obdobím diktatury, byla zde perzekuce politických oponentů režimu neznámou věcí. Komunistický režim byl proto, pokud jde o represe, srovnáván v českých zemích s dobou nacistické okupace a na Slovensku s ľudáckým režimem válečné Slovenské republiky. V druhém případě přitom srovnání vyznívalo jednoznačně v neprospěch komunistického režimu. Od poloviny 50. let byly perzekuce méně časté a spíše selektivní. Charakteristickým rysem komunistického režimu v Československu byla neustálá přítomnost česko-slovenských vztahů a opakovaných pokusů ře- 20 Srovnání vývoje jednotlivých komunistických států viz Vykoukal Litera Tejchman Nacionalismus v současných dějinách střední Evropy

8 šit slovenskou otázku (podrobněji viz Rychlík 1998). Tato zvláštnost vyplývá z mnohonárodnostního charakteru Československa. Dalším faktorem v období komunismu byla přítomnost národnostních menšin, především menšiny maďarské. Krize komunistického režimu v Československu probíhaly asynchronně v porovnání se sousedním Maďarskem či Polskem (podrobněji viz Krízy 1997). K prví krizi došlo již v roce 1953 v souvislosti s měnovou reformou, která vyvolala velké nepokoje. 21 Rok 1956 měl naproti tomu v Československu klidný průběh a nelze jej srovnávat s maďarskými či polskými událostmi. Největší krizí byly události roku 1968, které vyústily do sovětské intervence. V jejím důsledku zmizelo tradiční české a slovenské rusofilství. SSSR již nebyl považován za garanta československé nezávislosti proti případným revanšistickým útokům Německa, ale naopak za překážku této nezávislosti (podrobněji viz Rychlík 2004: 15 23). Režim normalizace se snažil pacifikovat obyvatelstvo systémem hmotných výhod, což se mu celkem dařilo. Proto v ČSSR také nebyly podmínky pro širší opoziční hnutí typu polské Solidarity z let Pád komunistického režimu v Československu byl způsoben vnitřním vyčerpáním systému ve spojení s mezinárodní situací ve východní Evropě v roce I když od roku 1989 udělali čeští a slovenští historici velký kus práce, naše znalosti o dějinách komunistického období v Československu jsou stále ještě neuspokojivé. Chybí nám především syntéza uvedeného období, která by se zaměřila nejen na perzekuci opozice a odpor proti režimu, ale komplexně též na problém sociálních změn, kterými za více než čtyřicet let česká a slovenská společnost prošly. Bádání o komunismu rovněž vyžaduje zapojit československý vývoj do širšího východoevropského kontextu a mezinárodních souvislostí vůbec. 21 Viz Jirásek Šula První dělnické nepokoje v Československu vypukly v Brně koncem roku 1951 v souvislosti se zrušením vánočních přídavků. Šlo však jen o místní nepokoje mající pouze sociální příčinu (Pernes 1997). Česká a slovenská historiografie o období komunismu v Československu 69

9 LITERATURA: Agenti Zelené internacionály nepřátelé naší vesnice (1952). Praha. Barnovský, M. (1995): Od diktatúry k diktatúre. Bratislava. Barto, J. (1968): Riešenie vzťahu Čechov a Slovákov Bratislava. Benčík, A. (1994): Operace Dunaj. Vojáci a Pražské jaro Studie a dokumenty, Sešity ÚSD, 18. Benčík, A. Domaňský, J. Hájek, J. Kural, V. Mencl, V. (1990): Osem mesiacov pražskej jari. Martin. Benčík, A. Domaňský, J. (1990): 21. srpen Praha. Bibliografie k dějinám Československa (1999). Výběr knih, sborníků a článků vydaných v ČR v letech Praha. Bulínová, M. (1993): Československo a Izrael Dokumenty. Praha. Cuhra, J. (1997): Trestní represe odpůrců režimu v letech , Sešity ÚSD, 29. Česká a slovenská společnost v období normalizace / Slovenská a česká spoločnosť v čase normalizácie (2003). Bratislava. Československá cesta k demokracii (1989). Chronologie událostí Praha. Dejiny Slovenska (1956). Tézy. Príloha Historického časopisu, roč. III (1955). Bratislava. Deset pražských dnů listopad 1989 (tzv. bílá kniha; 1990). Dokumentace. Praha. Falťan, S. (1968): Slovenská otázka v Československu. Bratislava. Gajdoš, M. Konečný, S. (1994.): Postavenie Rusínov-Ukrajincov na Slovensku v rokoch , Sešity ÚSD, 21. Hlasy občanské společnosti (1999). Výběr z textů a dokumentů. Praha. Hlušičková, R. Otáhal, M. (1993): Čas demokratické iniciativy Sborník dokumentů. Nadace Demokratické iniciativy pro kulturu a politiku. Praha. Hübl, M. (1990): Cesty k moci. Praha. Charta (1990). Bratislava. Chronologie zániku komunistického režimu v Československu (1999), Sešity ÚSD, 33. Jablonický, J. (2000): Podoby násilia. Bratislava. Jirásek, Z. Šula, J. (1992): Velká peněžní loupež v Československu 1953 anebo 50 : 1. Praha. K vývoji sovětské politiky vůči státům Varšavské smlouvy (1999). Dokumenty a materiály Praha. Kalinová, L. (1998): Sociální reforma a sociální realita v Československu v šedesátých letech, Studie z hospodářských dějin, 5. Kalinová, L. (1999): K sociálním dějinám Československa , Studie z hospodářských dějin, 12. Kamenec, I. (2004): Poznámky k historiografii dvoch totalitných režimov na Slovensku, Historický časopis, 52, č. 2, s Kaplan, K. (1966): Utváření generální linie výstavby socialismu v Československu. Praha. Kaplan, K. (1990): Pravda o Československu Praha. Kaplan, K. (1993a): Stát a církev v Československu Praha Brno. Kaplan, K. (1993b): Nekrvavá revoluce. Praha. Kaplan, K. (1997): Všechno jste prohráli!. Co prozrazují archivy o IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů Praha. Kaplan, K. (2000): Kořeny československé reformy Brno. Kaplan, K. (2002): StB o sobě. Praha. Kováč, D.(2003): Historiografia moderných slovenských dejín po roku In: Česko- -slovenská historická ročenka, s Nacionalismus v současných dějinách střední Evropy

10 Král, V. (1973a): Ke kritice našeho dějepisectví. Praha. Král, V. (1973b): Historie v naší společnosti. In: Úkoly československé historiografie. Praha. Krízy režimov sovietského bloku v rokoch (1997). Historicko-politologické pohľady. Banská Bystrica. Kural, V. a kol. (1993): Československo roku I. Obrodný proces. II. Počátky normalizace. Praha. Kusý, M. (1990): Na vlnách Slobodnej Európy. Bratislava. Kusý, M. (1991): Esseje. Bratislava. Lipták, Ľ. (1968): Slovensko v 20. storočí. Bratislava. Londák, M. (1999): Otázky industrializácie Slovenska ( ). Bratislava. Marko, M. (1971): Čierne na bielom. Bratislava. Matouš, M. (1974): Fronta bez příměří. Praha. Míšková, A. Barvíková, H. Šmidák, M. (1998): Československá akademie věd Restaurace komunistické moci ve vědě, Sešity ÚSD, 30. Nejedlý, Z. (1951): Komunisté dědici velikých tradic českého národa, 4. vydání. Praha. O procesech a rehabilitacích (1990). Zpráva Pillerovy komise o politických procesech a rehabilitacích. Praha. Osudy zemědělského družstevnictví ve 20. století (2002), Studie Slováckého muzea, 7. Otáhal, M. (1993): Opozice, moc, společnost Dvě desetiletí před listopadem 89. Sborník. Historia Nova sv. 3. Praha. Pernes, J. (1997): Brno Příspěvek k dějinám protikomunistického odporu na Moravě. Praha. Pešek, J. (1996): Štátna bezpečnosť na Slovensku Bratislava. Pešek, J. Barnovský, M. (1997): Štátna moc a cirkvi na Slovensku Bratislava. [Pithart, P.] Sládeček (1980): Osmašedesátý. Kolín nad Rýnem (2. vyd. Praha 1990). Plevza, V. (1971): Československá štátnosť a slovenská otázka v politike KSČ. Bratislava. Plevza, V. (1978): Historie československé současnosti. Praha. Plevza, V. (1979): Národnostná politika KSČ a česko-slovenské vzťahy. Bratislava. Pod kuratelou moci (1999). Štátna moc a cirkvi na Slovensku Bratislava. Prečan, V. (2003): Česká historiografie na úseku soudobých dějin. In: Česko-slovenská historická ročenka, s Protokol IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1967). Praha. Průcha, V. (1996): Hospodářský a sociální vývoj Československa Acta oeconomica pragensia č. 3. Praha. Rákoš, E. Rudohradský, Š. (1973): Slovenské národné orgány. Bratislava. Rapoš, D. (1985): Československo. Cesta k socialismu. Bratislava. Rychlík, J. (1998): Češi a Slováci ve 20. století. II. Česko-slovenské vztahy Bratislava Praha. Rychlík, J. (2004): Polska i Czechosłowacja przed 1968 rokiem. In: Wokół praskiej wiosny. Warszawa, s Sedm pražských dnů (1968). Praha (2. vydání Praha 1990). Selucký, R. (1960): Ekonomické vyrovnávání Slovenska s českými kraji. Praha. Situační zprávy ústředního aparátu KSČ (1999). 20. listopadu 1. prosince Pokyny a směrnice vedení KSČ nižším stranickým složkám. Praha. Stránkami soudobých dějin (1993). Sborník statí k pětašedesátinám Karla Kaplana. Praha. Suk, J. (1997, 1998): Občanské fórum. Listopad prosinec I. díl. Události. II. díl. Dokumenty. Praha Brno. Suško, L. (1980): Orientácia XII. zjazdu KSČ na intenzifikáciu ekonomiky a začiatky revizionistického pokrivenia projektu ekonomickej reformy. In: Historické štúdie, 24, s Česká a slovenská historiografie o období komunismu v Československu 71

11 Šimečka, M. (1990): Obnovenie poriadku. Bratislava. Šutaj, Š. (1993): Akcia Juh. Odsun Maďarov zo Slovenska do Čiech v roku Štúdia, Sešity ÚSD, 8. Turčan, P. (1960): Socialistická industrializácia Slovenska. Bratislava. Václavů, A. (1999): Ke sporům o zemědělské družstevnictví a kolektivizaci v Československu, Studie z hospodářských dějin, 10. Vaněk, M. (1996): Nedalo se tady dýchat. Ekologie v českých zemích Historia nova. Praha. Vedení KSČ o disentu a opozici (1999). Dokumenty z ledna 1986 října Praha. Verejnosť proti násiliu Občianske fórum (1999). Svedectvá. Bratislava. Vlk, J. Vaňková, V. Novotný, J. (1993): Minulost a dějiny v českém a slovenském samizdatu Bibliografie. Brno. Vnuk, F. (1996): Pokus o schizmu a iné proticirkevné opatrenia. Bratislava. Vykoukal, J. Litera, B. Tejchman, M. (2000): Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku Praha. Zavacká, M. (2004): Současná slovenská historiografia s tematikou politických dejín 20. storočia so zreteľom na totalitné režimy, Historický časopis, 52, č. 2, s Žatkuliak, J. (1999): November 1989 a Slovensko. Chronológia a dokumenty Bratislava. 72 Nacionalismus v současných dějinách střední Evropy

www.komunistickepravo.cz

www.komunistickepravo.cz Bobek, M. - Molek, P. - Šimíček, V. (eds.) KOMUNISTICKÉ PRÁVO V ČESKOSLOVENSKU Kapitoly z dějin bezpráví Vzor citace: Anna Šabatová OCHRANA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD V TEORII A V PRAXI (1945 1989) Šabatová,

Více

Ženské organizace v českých zemích v druhé polovině 20. století

Ženské organizace v českých zemích v druhé polovině 20. století Emancipace shora Ženské organizace v českých zemích v druhé polovině 20. století Květa Jechová Ženy v Československu dosáhly v letech 1948 1989 řady úspěchů v procesu zrovnoprávnění, ačkoliv právě v té

Více

Duchovní hodnoty a budoucnost českých nadací

Duchovní hodnoty a budoucnost českých nadací STUDIE NÁRODOHOSPODÁŘSKÉHO ÚSTAVU JOSEFA HLÁVKY Duchovní hodnoty a budoucnost českých nadací Lubomír Krbec Prosinec 2010 Národohospodářský ústav Josefa Hlávky Obnovení činnosti Správa Nadání Josefa, Marie

Více

Zahraniãní politika âeské republiky 1993 2004. Úspûchy, problémy a perspektivy

Zahraniãní politika âeské republiky 1993 2004. Úspûchy, problémy a perspektivy Zahraniãní politika âeské republiky 1993 2004 Úspûchy, problémy a perspektivy ZAHRANIâNÍ POLITIKA âeské REPUBLIKY 1993 2004 ÚSPùCHY, PROBLÉMY A PERSPEKTIVY Otto Pick, Vladimír Handl (eds.) a kolektiv

Více

Tiskový pořádek před 15. březnem 1939 Cenzurní opatření za zvýšeného ohrožení republiky 1

Tiskový pořádek před 15. březnem 1939 Cenzurní opatření za zvýšeného ohrožení republiky 1 Tiskový pořádek před 15. březnem 1939 Cenzurní opatření za zvýšeného ohrožení republiky 1 PAVEL ŽÁČEK Ústavní listina Československé republiky ze dne 29. února 1920 v 113 mj. upravovala svobodu tisku a

Více

Sylabus. Kulturní dění a životní styl v 50. a 60. letech 20. století. Přednáškový cyklus. Jiří Knapík, Martin Franc, Juraj Marušiak

Sylabus. Kulturní dění a životní styl v 50. a 60. letech 20. století. Přednáškový cyklus. Jiří Knapík, Martin Franc, Juraj Marušiak Sylabus Přednáškový cyklus Kulturní dění a životní styl v 50. a 60. letech 20. století Jiří Knapík, Martin Franc, Juraj Marušiak projekty.slu.cz/popularizace popularizacevedy.slu.cz Sylabus Přednáškový

Více

RESORTNÍ STATISTIKY - ZÁKLADNÍ ZDROJ INFORMACÍ O KRIMINALITĚ V ČESKÉ REPUBLICE

RESORTNÍ STATISTIKY - ZÁKLADNÍ ZDROJ INFORMACÍ O KRIMINALITĚ V ČESKÉ REPUBLICE INSTITUT PRO KRIMINOLOGII A SOCIÁLNÍ PREVENCI RESORTNÍ STATISTIKY - ZÁKLADNÍ ZDROJ INFORMACÍ O KRIMINALITĚ V ČESKÉ REPUBLICE Alena Marešová Vybrané metody kriminologického výzkumu Svazek 2 Praha 2011 Autor:

Více

1968, 5. duben, Praha. - Akční program KSČ.

1968, 5. duben, Praha. - Akční program KSČ. 1968, 5. duben, Praha. - Akční program KSČ. Ústřední výbor KSČ, vědom si svého závazku k tradicím komunistického hnutí, předkládá straně a všem pracujícím naší socialistické vlasti program své politické

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Jak se žije na Hlučínsku: případová studie obce Bolatice

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Jak se žije na Hlučínsku: případová studie obce Bolatice MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra sociologie Jak se žije na Hlučínsku: případová studie obce Bolatice Bakalářská práce Brno 2008 Autorka práce: Kateřina Malchárková Vedoucí

Více

OBSAH. 1.2 Reforma veřejné správy v globálním kontextu. 1.2.1 Úloha státu a veřejné správy 1.2.2 Mezinárodní tendence v reformování veřejné správy

OBSAH. 1.2 Reforma veřejné správy v globálním kontextu. 1.2.1 Úloha státu a veřejné správy 1.2.2 Mezinárodní tendence v reformování veřejné správy OBSAH Předmluva Kap.1 ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA 1.1 Cíl a metodika analýzy 1.1.1 Účel a cíl 1.1.2 Soustředění na hlavní nedořešené problémy 1.1.3 Přizpůsobení metodiky účelu a možnostem 1.1.4 Návazné práce a

Více

Vznik a postavení Senátu v politickém systému ČR

Vznik a postavení Senátu v politickém systému ČR Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Bakalářská práce Vznik a postavení Senátu v politickém systému ČR Vypracovala: Zdenka Fialová Vedoucí práce: Mgr.

Více

Podkopávej ze všech sil dnešní režim!

Podkopávej ze všech sil dnešní režim! ZABAVENO! Podkopávej ze všech sil dnešní režim! Ilegální tiskoviny odbojové skupiny Za pravdu (1949) PETR BLAŽEK Zabavené výtisky časopisu a několik letáků se jako důkazy protistátní činnosti odbojové

Více

Přehled organizačního vývoje Sboru národní bezpečnosti v letech 1945-1950 se zaměřením na veřejně bezpečnostní (resp.pořádkovou a kriminální) složku

Přehled organizačního vývoje Sboru národní bezpečnosti v letech 1945-1950 se zaměřením na veřejně bezpečnostní (resp.pořádkovou a kriminální) složku Přehled organizačního vývoje SNB v letech 19451950... Internetová verze Sborníku AMV 1/2003 Přehled organizačního vývoje Sboru národní bezpečnosti v letech 19451950 se zaměřením na veřejně bezpečnostní

Více

PRÁVNÍ OCHRANA ETNICKÝCH MENŠIN V ČR Závěrečná zpráva z výzkumu

PRÁVNÍ OCHRANA ETNICKÝCH MENŠIN V ČR Závěrečná zpráva z výzkumu INSTITUT PRO KRIMINOLOGII A SOCIÁLNÍ PREVENCI PRÁVNÍ OCHRANA ETNICKÝCH MENŠIN V ČR Závěrečná zpráva z výzkumu Odpovědná řešitelka výzkumu: PhDr. Markéta Štěchová Spoluřešitelé: Mgr. Petr Kotulan Mgr. Jan

Více

5. PERIODICKÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ ZÁVAZKŮ PLYNOUCÍCH Z ÚMLUVY O ODSTRANĚNÍ VŠECH FOREM RASOVÉ DISKRIMINACE

5. PERIODICKÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ ZÁVAZKŮ PLYNOUCÍCH Z ÚMLUVY O ODSTRANĚNÍ VŠECH FOREM RASOVÉ DISKRIMINACE 5. PERIODICKÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ ZÁVAZKŮ PLYNOUCÍCH Z ÚMLUVY O ODSTRANĚNÍ VŠECH FOREM RASOVÉ DISKRIMINACE OBSAH odstavec strana Obecná část 1-7 3 Demografické složení populace 1-7 3 Přehled menšin 1-2 3 Cizinci

Více

POPULAČNÍ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY

POPULAČNÍ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY POPULAČNÍ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY 199 22 Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova v Praze Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova

Více

OSOBNOST JULIA FUČÍKA V DÍLE MILANA KUNDERY Bakalářská diplomová práce

OSOBNOST JULIA FUČÍKA V DÍLE MILANA KUNDERY Bakalářská diplomová práce UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta Katedra bohemistiky MARIE BENETKOVÁ IV. ročník prezenční studium Obor: Česká filologie se zaměřením na editorskou práci ve sdělovacích prostředcích OSOBNOST

Více

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky INFORMAČNÍ MATERIÁL O POJMU A OBSAHU KONCEPCE ODPOVĚDNOSTI ZA OCHRANU

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky INFORMAČNÍ MATERIÁL O POJMU A OBSAHU KONCEPCE ODPOVĚDNOSTI ZA OCHRANU Ministerstvo zahraničních věcí České republiky INFORMAČNÍ MATERIÁL O POJMU A OBSAHU KONCEPCE ODPOVĚDNOSTI ZA OCHRANU Praha, březen 2014 2 PŘEDMLUVA Ministerstvo zahraničních věcí ČR předkládá veřejnosti

Více

Sylabus Volný čas v Československu 50. a 60. let 20. století

Sylabus Volný čas v Československu 50. a 60. let 20. století Sylabus Přednáškový cyklus Volný čas v Československu 50. a 60. let 20. století Jiří Knapík, Martin Franc, Alžběta Čornejová, Petra Schindler-Wisten projekty.slu.cz/popularizace popularizacevedy.slu.cz

Více

28. října 1918. den vzniku samostatného Československa. V čísle dále naleznete... Vznik Československa Poznáváte? ( díl páty ) číslo 8 2008

28. října 1918. den vzniku samostatného Československa. V čísle dále naleznete... Vznik Československa Poznáváte? ( díl páty ) číslo 8 2008 číslo 8 2008 28. října 1918 den vzniku samostatného Československa V čísle dále naleznete... Vznik Československa Poznáváte? ( díl páty ) www.politicti-vezni.cz 2008 Téma měsíce Vznik Československa SOUVISLOSTI

Více

Odbory, zaměstnavatelé, sociální partneři - odborová organizovanost v ČR a hlavní faktory jejího vývoje

Odbory, zaměstnavatelé, sociální partneři - odborová organizovanost v ČR a hlavní faktory jejího vývoje Odbory, zaměstnavatelé, sociální partneři - odborová organizovanost v ČR a hlavní faktory jejího vývoje A. Kroupa, J. Hála, R. Vašková, Z. Mansfeldová, P. Šimoník VÚPSV Praha 2004 Tato studie je 1. dílem

Více

Česká republika. v Evropě a ve světě. sborník příspěvků. www.vize2020.cz

Česká republika. v Evropě a ve světě. sborník příspěvků. www.vize2020.cz Česká republika v Evropě a ve světě sborník příspěvků www.vize2020.cz Úvodní slovo Zahraniční politika musí důsledně vycházet ze zájmů státu. Tyto zájmy jsou dlouhodobé a společné všem občanům. Jejich

Více

Sport jako nástroj sociální inkluze: Sport pro všechny. MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra sociologie.

Sport jako nástroj sociální inkluze: Sport pro všechny. MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra sociologie. MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra sociologie Bakalářská práce Sport jako nástroj sociální inkluze: Sport pro všechny Vypracovala: Dita Krčmová Vedoucí práce: Dino Numerato Brno, 2007

Více

Martin Chvál a kol. ŠKOLY NA CESTĚ KE KVALITĚ. Systém podpory autoevaluace škol v ČR

Martin Chvál a kol. ŠKOLY NA CESTĚ KE KVALITĚ. Systém podpory autoevaluace škol v ČR Martin Chvál a kol. ŠKOLY NA CESTĚ KE KVALITĚ Systém podpory autoevaluace škol v ČR Školy na cestě ke kvalitě Systém podpory autoevaluace škol v ČR Martin Chvál, Karel Černý, Hana Košťálová, Erika Mechlová,

Více

U N I V E R Z I T A K A R L O V A

U N I V E R Z I T A K A R L O V A U N I V E R Z I T A K A R L O V A Pedagogická fakulta ÚSTAV PROFESNÍHO ROZVOJE PRACOVNÍKŮ VE ŠKOLSTVÍ Centrum školského managementu Církevní škola z pohledu řídícího pracovníka a z pohledu na personalistiku

Více

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Národní. program rozvoje vzdělávání. v České republice

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Národní. program rozvoje vzdělávání. v České republice Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Národní program rozvoje vzdělávání v České republice Bílá kniha Praha 2001 Redakční skupina Jiří Kotásek (vedoucí), František Bacík, Jaromír Coufalík, Dana

Více

Věstník vlády. pro orgány krajů a orgány obcí. Ročník 3 Vydán dne 29. července 2005 Částka 4 OBSAH:

Věstník vlády. pro orgány krajů a orgány obcí. Ročník 3 Vydán dne 29. července 2005 Částka 4 OBSAH: Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Ročník 3 Vydán dne 29. července 2005 Částka 4 OBSAH: Usnesení vlády České republiky ze dne 13. dubna 2005 č. 428 o dalších majetkových změnách a konečných dislokacích

Více

Nový správní řád (nejen) z pohledu osob dotčených rozhodováním

Nový správní řád (nejen) z pohledu osob dotčených rozhodováním âtvrtletní P ÍLOHA VùNOVANÁ OCHRANù VE EJN CH ZÁJMÒ CESTOU PRÁVA Tua res agitur paries cum proximus ardet (O tebe jde, hoří-li sousedův dům) Pfiipravuje nezisková organizace právníkû PILA pro ãasopis Právní

Více

Age management: jak rozumět stárnutí a jak na něj reagovat. Možnosti uplatnění age managementu v České republice

Age management: jak rozumět stárnutí a jak na něj reagovat. Možnosti uplatnění age managementu v České republice Age management: Petr novotný, nina Bosničová, jana Břenková, jiří Fukan, Bohumíra lazarová, dagmar navrátilová, zdeněk Palán, Bohumil Pokorný, Milada rabušicová Asociace institucí vzdělávání dospělých

Více