Obsah. Informační zpravodaj pro interdisciplinární spolupráci při ochraně před domácím násilím.

Transkript

1 Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze číslo 2 Informační zpravodaj pro interdisciplinární spolupráci při ochraně před domácím násilím. Obsah 1. Úvodní slovo - Barbora Holušová, CSSP středisko intervenční centrum str Interdisciplinární spolupráce v hlavním městě Praze Barbora Holušová, CSSP - středisko intervenční centrum a Policie ČR v hl. m. Praze str. 4 Cena pro policisty v hl. m. Praze za aktivní přístup při řešení případů DN str. 4 Michal Špejra, Možnosti spolupráce se střediskem Probační a mediační služba ČR Praha str. 5 Naše anketa: Jak to vidím já: Jak komunikovat s ohroženou osobou str. 6 Zapojení OSPOD při ochraně před DN str. 7 - odpovídá Zdena Zuzana Bednářová, ředitelka Psychosociálního centra ACORUS 3. Aktuality z CSSP - středisko intervenční centrum Podpůrná skupina žen obětí domácího násilí nebo konfl iktních vztahů v CSSP - středisko interveční centrum str. 9 Novinka pro seniory: podpůrná skupina na pomoc při konfl iktech v rodině str. 10 Australská příručka pro muže, kteří se chtějí změnit Jak se vypořádat s domácím násilím str. 11 Statistika klientek/klientů v CSSP - středisko intervenční centrum v letech str Ozvěny z konferencí, seminářů, vzdělávacích aktivit zaměřených na rozvoj sociálních služeb Barbora Holušová, Konference: Kulatý stůl k zavedení specializace na případy domácího násilí str. 13 Ladislava Poláková, Konference a workshop In IUSTICIA, o.s.: Pomoc obětem sexuálního násilí str. 14 Vzdělávání v sociálních službách: kurzy k problematice DN Psychosociálního centra ACORUS str Domácí násilí v mezinárodním kontextu Marie Šusterová, Přístup policie k řešení případů domácího násilí v Rakousku a ČR str Alexandra Weissenbacher, Vídeňské intervenční centrum a ochrana před DN v Rakousku str Představujeme Vám služby, organizace, aktivity CSSP představuje své ubytovací služby pro lidi v problémech nebo bez domova str Psychiatrická klinika Ke Karlovu, Denní stacionář pro adolescenty str Užitečné kontakty pro každodenní praxi META sdružení pro příležitosti mladých migrantů, Adresář vyškolených tlumočníků str Přečetli jsme si a doporučujeme Pracovnice OSPOD Daniela Bendlová v diplomové práci zkoumá násilí ve vztazích mladistvých dívek str. 27 Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze ČÍSLO 2 Vydává CSSP - středisko intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím Modřínová 1699/1, Praha 8 Kobylisy tel.: , Vychází v elektronické podobě. Centrum sociálních služeb Praha -příspěvková organizace hlavního města Prahy, Chelčického 39, Praha 3 IČO: , číslo účtu / 6000 tel.: linka 30/ fax linka 29, Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze 1 ČÍSLO 2

2 Tým CSSP - střediska Intervenční centrum Tým CSSP střediska intervenční centrum IC tvoří (zprava): psycholog IC a poradny Viola Jaroslav Simon, sociální pracovník Zdeněk Chalupa, před ním psycholožka IC a poradny Viola Zuzana Chomová, vedoucí IC a právnička Barbora Holušová, manažerka projektu OP LZZ a sociální pracovnice IC Marie Šusterová, sociální pracovnice Ladislava Poláková, před ní právnička Zuzana Holubová, zleva sociální pracovnice Jana Kreuzmanová t.č. na MD. Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze 2 ČÍSLO 2

3 Úvodní slovo Milé kolegyně a kolegové, se začátkem nového kalendářního roku jsme pro vás připravili další číslo našeho bulletinu, který obsahuje novinky a zajímavosti k problematice domácího násilí. Jednou z novinek je organizační začlenění poradny VIOLA pro konfliktní vztahy jako součásti CSSP střediska intervenční centrum. Díky narůstajícímu počtu případů tzv. mezigeneračního násilí (tedy mezi zletilými dětmi a rodiči/vnuky a prarodiči) jsme se rozhodli od října loňského roku v rámci podpůrné seniorské skupiny nabídnout takto ohroženým osobám možnost popovídat si o složité situaci, dát nástin řešení anebo jen sdílet tuto (bohužel) negativní životní zkušenost. Vedoucí IC a právnička Barbora Holušová Rovněž jsme se v roce 2013 setkali s policisty místních oddělení i kriminální policie v rámci jednotlivých obvodních ředitelství hl. města Prahy, kde jsme diskutovali možnosti užší a efektivnější spolupráce. Jelikož jsou policisté v mnoha případech první, kteří se dostanou na místo incidentu v rodině, ráda bych vyzdvihla jejich zásadní roli a potřebnost profesionality a proaktivního přístupu v řešení případů domácího násilí. Proto bychom chtěli ocenit policii a policisty, kteří se i ve ztížených podmínkách a přes náročnost těchto případů, dokážou stále lépe orientovat, vyhodnotit danou situaci a profesionálně s lidským přístupem jednat s ohroženými osobami a zastavit násilí. V souvislosti s novým zákonem o obětech, který je účinný od srpna loňského roku, upozorňujeme v našem Bulletinu komentářem nejen na tento předpis, ale rovněž na navázání bližší spolupráce s pražským střediskem Probační a mediační služby ČR, jehož činnost představujeme. Seznámíme vás dále s aktivitami, uskutečněnými v roce 2013, v podobě stáží, seminářů a workshopů v rámci realizovaného mezinárodního projektu Společně za život bez násilí, konkrétně velmi inspirativní zkušenosti z Itálie a Rakouska. Rovněž Bulletin přiblíží nabídku ubytovacích možností Centra sociálních služeb Praha. V roce 2014 bychom se rádi více věnovali zefektivnění spolupráce s orgány sociálněprávní ochrany dětí a také s justicí, tedy státními zástupci a soudci. Chtěli bychom je motivovat k větší empatii a pochopení pro jednání našich klientů/ tek při řešení jejich nelehké životní situace. V roce 2014 nás čeká adaptace na novou legislativu v podobě nového občanského zákoníku a souvisejících předpisů, které přinášejí změny v oblasti rodinného práva. Zákonné změny by mohly být pro ohrožené osoby vesměs pozitivním přínosem, avšak jejich aplikaci a efektivnost v praxi bude možné vyhodnotit až po určité době. Jak vidíte, plánů a návrhů na opatření ke zlepšení ochrany před domácím násilím je z vaší i naší strany více. Jsme přesvědčeni, že ve spolupráci s vámi, interdisciplinárním týmem v Praze, se nám podaří postupně nastavený systém vylepšovat, bořit mýty o domácím násilí a adekvátně v našich podmínkách využít zahraniční zkušenosti. Budeme také rádi za vaše náměty, příspěvky a nové informace k tématu domácího násilí. Věříme, že vám náš informační zpravodaj k problematice domácího násilí v hl. m. Praze přinese mnoho zajímavých podnětů, novinek a bude pro vás inspirativním materiálem pro další činnost a aktivní přístup k řešení případů domácího násilí. Ráda bych vám popřála všechno dobré a hlavně zdraví v roce 2014, aby se vám dařilo v pracovním i osobním životě. Těšíme na spolupráci s vámi. Barbora Holušová, vedoucí intervenčního centra CSS Praha Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze 3 ČÍSLO 2

4 Interdisciplinární spolupráce v hl. m. Praze CSSP - středisko intervenční centrum a Policie ČR v hl. m. Praze Setkání zástupců CSSP - střediska interveční centrum a Policie ČR Během listopadu proběhlo několik setkání zástupců CSSP - střediska intervenční centrum s policisty pořádkové a kriminální policie. Realizovala se postupně setkání na všech Obvodních ředitelstvích Praze I., II., III. a IV. Jejich obsahem bylo seznámení policistů nejen se službami Intervenčního centra, ale i poradny Viola, která pracuje s násilnými osobami. Policisty zajímaly konkrétní způsoby práce a i příklady z praxe. Smyslem diskuse bylo zlepšení další spolupráce. Ze setkání vyplynulo, že zkušenosti a přístupy se dle jednotlivých oddělení policie liší. Barbora Holušová IDT 21. listopadu 2013 Setkání se účastnili státní zástupci, policisté a pracovníci probační mediační služby. Hned na začátku se rozproudila živá diskuse mezi státními zástupci a policisty, z níž postupně vzešly konkrétní podněty a výstupy pro zkvalitnění spolupráce. Probační služba seznámila účastníky se svými zkušenostmi a způsoby práce. Policisté prezentovali několik kazuistik. Mezi nimi byly příklady dobré praxe, ale i případy z jejich pohledu neúspěšné, protože trestní řízení vůči násilné osobě bylo přerušením spolupráce s ohroženou osobou zastaveno. Pracovníci CSSP - střediska intervenční centrum byli s tímto konkrétním případem seznámeni, protože s klientkou také pracovali. Klientka ohrožená osoba sice přestala spolupracovat v trestním řízení, avšak svoji situaci vzala do svých rukou a postupně úspěšně vyřešila. Očima policistů viděný neúspěch v oblasti trestního řízení můžeme zároveň hodnotit jako úspěch v oblasti pomoci dané klientce. Živá diskuse mezi účastníky probíhala i během přestávky. Splnilo to naše očekávání při přípravě tohoto IDT. Centrum sociální služeb Praha ve spolupráci s MHMP připravuje ocenění policistů V pátek 24. ledna 2014 se v prostorách Staroměstské radnici, v Brožíkově sále, uskuteční slavnostní předávání cen policistům v hl. m. Praze. Nad celou akcí převzal záštitu radní pro oblast zdravotnictví, sociální politiky a bydlení doc. Ing. Mgr. Martina Dlouhého, Dr., MSc., a přítomni budou rovněž ředitel CSSP Mgr. Tomáš Ján, MBA, krajský policejní ředitel plk. Mgr. Martin Vondrášek, další zástupci Policejního prezidia a médií. Poprvé v historii spolupráce CSSP - střediska intervenční centrum a policie budou oceněna nejlepší místní oddělení policie za aktivní a profesionální přístup při řešení případů domácího násilí. Slavnostnímu předání cen bude předcházet dvouhodinový workshop pro policisty pořádkové a kriminální služby za účasti tří zástupců rakouské policie z Vídně. Prezentace rakouských policistů se zaměří na projekt vídeňské policie, který se realizuje od roku 2008 tzv. preventivní rozhovory s pachateli domácího násilí, nebezpečného pronásledování a vyhrožování. Rakouská policie zve k rozhovoru až 80% mužů, kteří se dopouštějí násilí v rodině. Cílem preventivních rozhovorů je snaha snížit počet případů opakovaného násilí v rodinách. Preventivní rozhovory vedou s pachateli vyškolení policisté - specialisté. Projekt preventivních rozhovorů policie s pachateli domácího násilí zaznamenává v Rakousku natolik dobré výsledky, že se tyto preventivní rozhovory povinně rozšiřují do všech spolkových zemí Rakouska. Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze 4 ČÍSLO 2

5 Možnosti spolupráce s Probační a mediační službou Praha (PMS) V červenci tohoto roku se na CSSP - středisko intervenční centrum obrátilo vedení pražského střediska Probační a mediační služby ČR (PMS ČR) se zájmem o zintenzivnění dosavadních forem spolupráce. Práce s oběťmi trestných činů patří rovněž mezi priority PMS ČR a součinnost s Intervenčním centrem je jednou z cest přispívající ke zkvalitnění služeb PMS ČR formou multidisciplinární spolupráce, ať již jako koordinace nabídky klientům v podobě vzájemně se doplňujících služeb, nebo společného vzdělávání odborných pracovníků obou institucí. Probační a mediační služba České republiky PMS ČR je organizační složkou státu, která spadá pod Ministerstvo spravedlnosti. Věnuje se zajištění a výkonu alternativních trestů a usiluje o zprostředkování řešení konfl iktů mezi pachateli trestné činnostmi a jejich oběťmi. Aktivity probační služby v rámci trestního řízení vymezuje, vedle zákona o probační a mediační službě, také trestní zákoník, a probační pracovníci v rámci těchto zákonných předpisů vykonávají svou činnost na základě pověření orgánů činných v trestním řízení. V rámci provádění mediačních činností mohou pracovníci PMS vstupovat do případu i na základě podnětu ze strany obviněného a poškozeného v dané trestní věci. Práce s odsouzenými z pohledu probační služby Práce probačních pracovníků je specifi cká v tom, že kombinuje a vyvažuje dva zdánlivě odlišné přístupy k odsouzeným. Na jedné straně je velká pozornost věnována kontrole života odsouzených ve snaze zajistit ochranu společnosti, na straně druhé pracovníci služby nabízejí svým klientům cílenou podporu směřující k tomu, aby byli schopni dostát soudem stanoveným závazkům a povinnostem a snížilo se riziko dalšího opakování trestné činnosti. Nástroje kontroly využívané probačními pracovníky: Pravidelný osobní kontakt s odsouzenými v rámci konzultací na středisku PMS ČR Návštěvy odsouzených v místě jejich bydliště Spolupráce s Policií ČR Kontakt s obětí trestného činu Spolupráce s rodinou odsouzeného (typicky u mladistvých klientů) Přístup do centrální evidence stíhaných osob, Rejstříku trestů apod. Testování odsouzených na přítomnost návykových látek Elektronická kontrola (připravuje se pro trest domácího vězení) Mgr. Michal Špejra, vedoucí střediska Probační a mediační služba ČR Praha PMS ČR má přirozeně velký zájem o spolupráci s partnery z neziskového sektoru, neboť dobrá koordinace nabídky služeb mezi profesně příbuznými partnery otevírá prostor také pro celkové zefektivnění práce ve prospěch klientů. Kdo se může na PMS ČR obrátit? Probační služba je otevřenou organizací a mimo orgánů činných v trestním řízení se tak na její pracovníky může obrátit každý, kdo se dopustil trestného činu, přijímá odpovědnost za své protiprávní jednání a je motivován se aktivně podílet na snížení následků, které svým jednáním způsobil. PMS ČR pracuje jak s dospělými, tak i mladistvými klienty. Stejně tak se může na PMS obrátit každý, kdo se stal obětí trestného činu. Pro specifi cké potřeby obětí zřídilo středisko PMS Praha poradnu, kde oběti mohou mimo jiné získat také relevantní informace o právech obětí, možnostech řešení situace související s trestným činem a informace o nabídce služeb organizací specializujících se na pomoc a podporu obětí trestných činů. Poradna pro oběti Kontakt: Středisko PMS ČR Praha Na Míčánkách 1497/2, Praha 10 - Vršovice Tel.: , Konzultační hodiny poradny: úterý 13:00 17:00 čtvrtek 8:00 12:00 Jiný termín lze dohodnout po domluvě Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze 5 ČÍSLO 2

6 Co může nabídnout PMS ČR obětem? Probační služba je vedle nabídky komplexního poradenství schopna obětem trestných činů nabídnout i některé specifi cké služby, vyplývající z jejího zakotvení v justičním systému. Jedná se o nabídku možnosti aktivního zapojení oběti do procesu řešení následků trestného činu či podporu kroků oběti směřujících k zajištění osobní bezpečnosti od rané fáze probíhajícího trestního řízení. V případech, kde to charakter spáchané trestné činnosti umožňuje, mohou probační pracovníci fi gurovat v roli tzv. mediátorů, kteří obětem zprostředkovávají neohrožující formu komunikace s pachatelem, jejímž cílem může být např. sjednání formy náhrady škody, omluva pachatele či jiné zmírnění následků trestného činu. V případech, kde se oběť cítí být nadále ohrožena pachatelem, pak probační služba může s obětí spolupracovat při formulaci návrhů nebo opatření směrem k orgánům činným v trestním řízení (např. zákaz kontaktu pachatele s obětí apod.) a poté zajistit kontrolu jejich plnění ze strany stíhané či odsouzené osoby. Středisko PMS ČR Praha Adresa: Na Míčánkách 1497/2, Praha 10 Struktura: Oddělení pro mládež Oddělení probace Oddělení zprostředkování řešení konfl iktu a pomoci obětem trestných činů Oddělení parole Oddělení trestu obecně prospěšných prací. Kontakt: PMS_ pdf Naše anketa - Jak to vidím já Zdena Zuzana Bednářová, ředitelka Psychosociálního centra ACORUS Téma Jak komunikovat s ohroženou osobou Jak citlivě komunikovat s obětí domácího násilí Při prvním kontaktu s ohroženou osobou nevíme, zda a jak silné trauma se u ní rozvinulo a co může být spouštěčem případné posttraumatické reakce. Pracovnice nebo pracovník, který se dostává do kontaktu s osobami, jež zažívaly domácí násilí, by měl znát symptomy posttraumatické stresové poruchy a jednání vést tak, aby nedocházelo k jejich další retraumatizaci. Proto je velmi důležitý citlivý a trpělivý přístup, pozorné vnímání neverbálního chování ohrožené osoby a zároveň vědomé používání své vlastní neverbální komunikace. Vím, že pracovníci a pracovnice, kteří pracují v oblasti domácího násilí, znají postupy, jak se svými klientkami a klienty komunikovat, přesto se domnívám, že připomenutí nám neuškodí. Vejde-li ohrožená osoba do konzultační místnosti, doporučuji nechat ji vybrat si, kde chce sedět. Vzhledem k tomu, že traumatizovaní lidé mají potřebu mít věci pod kontrolou, často si sedají tak, aby měli přehled po celé místnosti, viděli na dveře a měli volnou únikovou cestu. Samozřejmostí je, že by v místnosti neměla být jiná osoba, která nemá s případem nic společného. Což se stává často na úřadech, kdy pracovníci a pracovnice sedí po dvou i po třech a nemají k dispozici hovornu. Svoji roli hraje i natočení židlí a předměty, které mezi pracovníkem a klienty jsou položeny. Jistě jste si všimli, že ohrožené osoby často před sebou v ruce drží kabelku, desky apod. a neodloží je ani při konzultaci. To jim dodává pocit bezpečí a ochrany před neznámým světem. Protože traumatizovaní lidé mají obavy, aby se opět nedostali do nepříjemných situací které nemohou ovlivnit, je vhodné na začátku konzultaci jasně strukturovat. Začneme informací jak dlouho konzultace potrvá, jaký bude její obsah, kdo ji povede, kdo bude ještě přítomen a za jakým účelem apod. Také je důležité osobu ujistit, že kdykoli by se necítila dobře, může konzultaci přerušit. Vzhledem k tomu, že člověk v krizi má často fyziologické potřeby, je dobré zajistit přístupné WC (špatná praxe z některých úřadů je, že kancelář sociální pracovnice je ve vyšším patře a toalety pro veřejnost v přízemí). Dále je vhodné nabídnout vodu k pití, protože lidé ve stresu mají často sucho v ústech. Někdy je jim zima, jindy horko, proto je dobré mít k dispozici deku, do které se podle potřeby mohou při rozhovoru zabalit. Dodává jim to nejen teplo, ale také pocit bezpečí a ohraničení jejich vlastního já. Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze 6 ČÍSLO 2

7 Dál je důležité odblokovat všechny nepřiměřené hluky v místnosti, protože mohou vyvolat fl ashbacky (náhle vyvolané vzpomínky, záblesky na událost, která klientku či klienta traumatizovala pozn. redakce). Vylekat klientky a klienty může také náhle zvonící telefon či zvuky z venku, které běžně nevnímáme. Zažila jsem u klientky jeden velmi silný fl ashback se změněným vědomím, jehož spouštěčem byl zvuk motorové pily, který doléhal z přilehlého parku (fl ashbacky mohou mít v danou chvíli na klienta ochromující účinek - pozn. redakce). Také svá gesta si musíme při komunikaci s traumatizovanými lidmi hlídat, protože jedním ze symptomů posttraumatické stresové poruchy je i zvýšená dráždivost a stav ustavičné pohotovosti organizmu k reakci. Proto třeba rozmáchlé a nečekané gesto pracovnice či pracovníka může opět nastartovat posttraumatickou reakci. Stejně tak je důležitá intonace hlasu, rychlost řeči a mimika pracovnice či pracovníka. Téma Zapojení OSPOD při ochraně před DN Některé reakce týraných osob nás mohou zaskočit, ale je nutné si uvědomit, že patří k obrazu traumatu. Nenechte se proto zaskočit agresí klientů a klientek, nespoluprací (často se jedná o naučenou bezmocnost), účelovým lhaním (může jít o naučený mechanizmus přežití), fyziologickými reakcemi jako je třes, zrychlený dech apod. Velmi vyčerpávající pro pracovnice a pracovníky může být dlouho trvající fl ashback nebo fl ashback spojený se změnou vědomí klientky/klienta. Považuji za naprosto nezbytné, aby pracovnice a pracovníci věděli, že tyto situace mohou nastat, a uměli je ošetřit. Je ještě daleko více věcí, které by měla pracovnice či pracovník v komunikaci s osobou ohroženou domácím násilím dodržovat. Připomenula jsem zde jen ty nejzákladnější zásady komunikace, které mají přímou vazbu na prožitá traumata a ne vždy jsou v souvislosti s domácím násilím uváděny. nonstop linka ACORUS Krátký rozhovor Bulletinu se Zdenou Zuzanou Bednářovou, ředitelkou Psychosociálního centra ACORUS Jaká je vaše zkušenost s OSPOD při ochraně před DN? S pracovníky a pracovnicemi orgánu sociální ochrany se dostávám do kontaktu v několika svých pracovních rolích. Jednak z pozice poskytovatele sociálních služeb pro osoby ohrožené domácím násilím, dále z pozice členky komise sociálně právní ochrany jedné městské části, a pak také supervizorky - od roku 2004 vedu supervize pracovnicím a pracovníkům OSPOD, přičemž v posledních 2 letech jsem byla jako supervizorka a koordinátorka začleněna do celorepublikového projektu garantovaného MPSV, kde jsem měla možnost každý měsíc v rozsahu 5 hodin vést supervize několika týmů z různých měst ČR. Šlo tedy o poměrně intenzivní kontakt. V současné době i nadále vedu supervize na několika pracovištích OSPOD. Dále se s pracovníky a pracovnicemi sociálně právní ochrany setkávám z pozice lektorky akreditovaných kurzů ACORUSu zaměřených na problematiku domácího násilí, které právě tito pracovníci/ice hojně navštěvují. Dovolím si říct, že mám v oblasti spolupráce s OSPOD relativně dost zkušeností. Mohu zodpovědně prohlásit, že na většině OSPOD pracovníci a pracovnice mají opravdový zájem osobám ohroženým domácím násilím, resp. jejich dětem, skutečně pomoci. O klientky a klienty mají zájem a snaží se situaci v rámci možností úřadu řešit citlivě. Někdy jsou svázáni prostorovými dispozicemi úřadu, vnitřními psanými i nepsanými pravidly, tlakem nejvyššího vedení, časovými možnostmi, počtem klientů, neúměrnou a stále narůstající administrativou apod. Oproti neziskovým organizacím jsou však ve velkém tlaku, protože jsou odpovědni za rozhodnutí, kde často neexistuje dobré řešení. Rozhodují se tedy mezi dvěma špatnými variantami, a to zda ještě nechat dítě v rodině, či razantně zasáhnout. Před samotným umístěním dítěte mimo rodinu musí samozřejmě vyčerpat všechny dostupné možnosti. V rozhodování jsou často sami a tyto situace jsou velmi stresující. Mám ale zkušenost, že obecně se snaží vyřešit situaci co nejlépe, aby dítě nebylo ohroženo a dále traumatizováno. Prosím uveďte několik příkladů dobré praxe ze spolupráce OSPOD a ACORUSu. OSPOD řešil velmi komplikovaný případ domácího násilí u rodičů s velkými fi nančními prostředky a společenskými kontakty, a vyžádal si odbornou konzultaci ACORUSu. Případ řešil také za pomoci více odborníků na komisi sociálně právní ochrany a na jeden výjezd do terénu přizval pracovnice ACORUSu. Zatím to vypadá, že intervence byla úspěšná, protože se podařily určité kroky a klientka je v kontaktu nejen s OSPOD a policií, ale i s námi. V případě nátlakového a velmi vlivného násilného rodiče s námi situaci konzultovala pracovnice jiného pracoviště OSPOD. Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze 7 ČÍSLO 2

8 Požádala nás o zaslání Metodického doporučení MPSV k postupu orgánů sociálně právní ochrany dětí v případech domácího násilí, a dokázala se tak proti nátlakovému chování a manipulaci jednoznačně vymezit. Některé OSPOD si objednávají v ACORUSu vzdělávací programy zaměřené na problematiku domácího násilí, komunikaci s ohroženou osobou nebo práci s dětmi, které zažily domácí násilí, a požadují realizaci přímo u nich na úřadě. Myslím, že je to dobrá cesta, můžeme jim tak udělat kurz na míru a vyškolit najednou všechny jejich pracovníky, ale často i pracovníky dalších oddělení. Jaká je vaše zkušenost s pořádáním případových konferencí? Považujete je za užitečný nástroj v případech domácího násilí? S novelou zákona o sociálně právní ochraně mají OSPOD také povinnost zpracovávat individuální plány a svolávat případové konference. ACORUS metodou případových konferencí pracuje již od roku 2011, i když v našem pojetí jsou to spíše případová setkání, protože na nich není přítomna osoba násilná a ani tam není její zástupce či někdo, kdo by hájil její práva jako rodiče. Případová setkání svolává ACORUS do svých prostor a zatím vždycky všichni odborníci pozvání přivítali a přijali. Považuji případové konference či setkání za vynikající nástroj, který celý případ posunuje, upřesňuje nejasnosti na všech stranách, ukazuje na skrytou historii případu a zavazuje všechny zúčastněné včetně klientek a klientů činit konkrétní kroky k vyřešení jejich situace ve prospěch dětí a ohroženého rodiče. Takže vidíte kvalitativní posun v práci OSPOD i při řešení případů domácího násilí? Za léta, co spolupracuji s OSPOD, se zcela jednoznačně zvýšila jejich informovanost o problematice domácího násilí, mají k dispozici některé nástroje, které je opravňují dělat či naopak nedělat některé kroky v případech, když jde o domácí násilí. Na druhou stranu ale ještě mnoho věcí chybí a šlo by zlepšit. Ale věřím, že se situace ohrožených osob a možností jim pomoci bude stále rozvíjet a zdokonalovat. Děkujeme za příspěvek i za krátký rozhovor. Zaznamenala Marie Šusterová Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze 8 ČÍSLO 2

9 Aktuality z Intervenčního centra Podpůrná skupina žen - obětí domácího násilí nebo konfliktních vztahů Každý týden v pondělí od 16,30 do 18 hodin se schází podpůrná skupina žen obětí domácího násilí nebo konfliktních vztahů. Zájemkyně se mohou přihlásit u psycholožky Zuzany Chomové, tel Psycholožka Mgr. Zuzana Chomová se snaží podpořit klientky při řešení problémů individuálním poradenstvím a rovněž v rámci skupinové socioterapie. V současné době do skupiny přicházejí nově ženymatky, které zažily násilí ze strany svých dětí, většinou dospělých synů. Skupinová terapie dle naší zkušenosti má příznivý vliv na postupnou stabilizaci žen v životě a jejich smíření s prožitými traumaty z rodiny. Násilí ze strany dospělých dětí je pro matky těžkou a bolestnou zkušeností. Možná bolestnější, než je násilí od intimního partnera. Skupina jim umožňuje se vyrovnat s realitou, vzít ji na vědomí a začít žít běžným životem. Podporujeme jejich sebevědomí, oceňujeme, že se dokázaly vzepřít násilí a svým dětem a daly jasnou hranici pro jejich agresivní chování. Ženy ve skupině se vzájemně podporují: ty zkušenější těm nově příchozím opakovaně říkají: důležité je, že se dokázaly postavit proti agresi, teď musí zase žít jako normální lidi navzdory této zkušenosti. Účastnice skupiny společně hledají věci, které jim do života opět vnesou běžné drobné radosti, zájmy a koníčky. Mgr. Zuzana Chomová Tím, že odmítly násilí, se vlastně vracejí z izolace do společnosti, před kterou se styděly, protože měly pocit viny za to, jak děti vychovaly. O tom všem se na skupině diskutuje, diskuse a výměna vzájemných zážitků a zkušenosti vede po nějaké době ke smíření s tím, co se v rodině stalo. Ve skupině s nimi pracuje Zuzana Chomová (psycholožka) a Marie Šusterová (sociální pracovnice, věkově blízká klientkám skupiny). Všímáme si, že pokud dlouhodobě pracují ve skupině, vrací se jim většinou chuť do života, začínají plánovat a být aktivní. Když opouštějí skupinu, oceňují, že mohou zase žít normálně podle svých představ, mít koníčky, prožívat drobné radosti bez ohledu na traumatizující minulost. NOVINKA PRO SENIORY Podpůrná skupina na pomoc při konfliktech v rodině Seniory, kteří zažívají konflikty se svými blízkými, dospělými dětmi nebo vnuky, zve k účasti na pravidelných setkáních v podpůrné skupině CSSP - střediska intervenční centrum. Skupina seniorů se schází v úterý dopoledne, v intervalu 1x za 14 dnů. Účast na skupině je bezplatná. Více informací o podpůrné skupině pro seniory získáte na tel Kontaktními osobami jsou: PhDr. Marie Šusterová a Zdeněk Chalupa, DiS., tel Oba pracovníci působí v poradně Intervenčního centra pro ženy a muže ohrožené domácím násilím CSSP. Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze 9 ČÍSLO 2

10 Aktuality z Intervenčního centra Podpůrná skupina pro seniory - skupina na pomoc při konfliktech v rodině Sociální pracovník Zdeněk Chalupa má na starost skupinu pro seniory, kteří v rodině zažívají konflikty. V CSSP - středisku intervenční centrum se až ve čtvrtině případů setkáváme se seniory, které trápí vážné konfl ikty s nejbližšími příbuznými, říká sociální pracovník Zdeněk Chalupa. Nedávno jsme pomáhali seniorce (79 let), kterou opakovaně fyzicky napadal a psychicky týral její dospělý syn. Odebíral jí důchod a chtěl, aby na něj přepsala byt v osobním vlastnictví. Situace se před mnoha lety ještě zhoršila, když syn začal užívat alkohol a drogy. Klientka na konzultaci pracovníkům CSSP - středisko intervenční centrum uvedla, že syn jí nadává vulgárními výrazy, strká do ní, jednou měla po jeho napadení modřiny po celém těle. Chová se k ní hrubě i před příbuznými a sousedy, kteří se ho bojí. Seniorka vyjadřovala obavy o svůj život. Pracovníci CSSP - středisko intervenční centrum s klientkou na schůzce probralo bezpečnostní plán, jak se má v případě nebezpečí chovat. Pokud bude syn v napadání pokračovat, klientka může jít na policii a požadovat sepsání incidentu do protokolu. V případě zranění by měla vyhledat lékaře a vyžádat si lékařskou zprávu. Seniorka byla informována o možnosti policie vykázat násilnou osobu ze společného obydlí na 10 dnů, následně pak o možnosti podat návrh na předběžné opatření o vykázání na 1 měsíc, a poté o možnosti vykázání ve vážných případech prodloužit až na půl roku. Klientce bylo nabídnuto v CSSP - středisko intervenční centrum bezplatné sociálně-právní poradenství a psychologická podpora. Seniorka ale po konzultaci uvedla, že chce dát synovi ještě šanci, a pomoc odmítla. Za 2 měsíce poté došlo k prvnímu policejnímu vykázání. Pracovníci CSSP - středisko intervenční centrum klientce nabídli bezplatné sociálně-právní poradenství a psychologickou podporu. Seniorka pomoc pracovníků CSSP - středisko intervenční centrum přijala, nakonec ale nevyužila možnost policejní vykázání prodloužit podáním návrhu k soudu. Přibližně za další měsíc došlo k druhému policejnímu vykázání. Tentokrát žena požádala CSSP - středisko intervenční centrum o pomoc při sepsání návrhu k soudu. Zdeněk Chalupa, DiS. Soud jejímu návrhu do 48 hodin vyhověl a synovi zakázal kontakt, a vykázal ho z bytu a nejbližšího okolí na dobu 1 měsíce. Seniorka tak získala čas na rozmyšlenou, jak dál. Klientka, podporována rodinou, se rozhodla podat návrh na prodloužení vykázání na šest měsíců. Soud návrhu vyhověl. Seniorka podala také žalobu k soudu s návrhem, aby syn její byt vyklidil. I s tímto návrhem ženě pomohli bezplatně právníci CSSP - středisko intervenční centrum. Seniorka už ví, že chce žít ve svém bytě v klidu bez syna. Dala mu šanci mnohokrát, ale on ji nedokázal využít. Centrum sociálních služeb Praha vykázanému muži nabídlo prostřednictvím Policie ČR poradenství a pomoc ve své poradně pro konfl iktní vztahy VIOLA. Muž však na tuto nabídku nereagoval. Seniorka byla zklamaná, protože stále věřila, že syn se k ní začne chovat lépe. Seniorce jsme doporučili, aby se přihlásila do podpůrné skupiny CSSP pro seniory, kteří zažívají náročné a komplikované vztahy. Prožíváte-li podobný příběh, můžete se pokusit ho rozmotávat ve skupině lidí - vrstevníků s obdobnými problémy. Ti sice často nevědí kudy kam, ale chtějí si o tom s někým popovídat. Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze 10 ČÍSLO 2

11 Aktuality z Intervenčního centra Australská příručka pro muže, kteří se chtějí změnit: Jak se vypořádat s domácím násilím Příručka, kterou jsme v CSSP - středisko intervenční centrum pro potřeby klientů Violy a Intervenčního centra se souhlasem Family and Domestic Violence Unit, Department of Child Protection, Western Australia přeložili, se zaměřuje na pomoc lidem, kteří chtějí změnit své chování. Brožurka pro násilné muže je napsaná jednoduše a stručně. Téma domácího násilí se prezentuje na konkrétních příkladech z praxe a příkladech klientů, kteří se rozhodli na sobě pracovat. Brožurka vyzývá násilné muže k zastavení se a zamyšlení nad sebou, nad příčinami a důsledky svého násilného chování. Psycholog CSSP - střediska intervenční centrum a poradny VIOLA PhDr. Jaroslav Simon o brožuře říká: Nejdůležitější je, že je změna chování možná, násilný člověk se může změnit. Pokud k tomu nalezne odvahu. Zájemcům nabízí ve Viole individiuální konzultace a doprovázení na cestě k této změně. Český překlad s doplněním důležitých kontaktů najdete v sekci VIOLA na: PhDr. Jaroslav Simon Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze 11 ČÍSLO 2

12 Aktuality z Intervenčního centra Srovnávací statistika CSSP - střediska intervenční centrum Srovnání počtu kontaktů CSSP střediska intervenční centrum s osobami ohroženými domácím násilím (DN) a počtu vykázání v Praze za rok 2009, 2010, 2011, 2012 a 2013 Měsíc Počet kontaktů s OO Počet vykázání na území Prahy Počet kontaktů s OO Počet vykázání na území Prahy Počet kontaktů s OO Počet vykázání na území Prahy Počet kontaktů s OO Počet vykázání na území Prahy Počet kontaktů s OO Počet vykázání na území Prahy leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Celkem Vysvětlivky zkratek: OO osoby ohrožené domácím násilím, DN domácí násilí Ke dni zpracoval Zdeněk Chalupa. Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze 12 7 ČÍSLO 2

13 Ozvěny z konferencí, seminářů, vzdělávacích aktivit zaměřených na rozvoj sociálních služeb Informace k problematice domácího násilí v ČR Konference: Kulatý stůl k zavedení specializace na případy domácího násilí Dne 12. června 2013 se v prostorách Střední policejní školy v Brně sešli odborníci z řad policie, justice a intervenčních center, aby diskutovali o možnostech zavedení specializace v případech domácího násilí na úrovni orgánů činných v trestním řízení, a to justice a policie. Úvodem představil mjr. Vladimír Vedra z Krajského ředitelství Jihomoravského kraje záměr a obsah iniciativy. Iniciativa, která vznikla v loňském roce, čerpá nejen ze zahraničních zkušeností (např. Španělsko, Velká Británie, Kanada či Brazílie), ale i domácích (model Brna či Ostravy), a analýzy podkladů shromážděných od policistů, soudců i státních zástupců a pracovníků intervenčních center. Výhodou specializace je zkvalitnění práce orgánů činných v trestním řízení díky hlubší věcné znalosti problematiky, relevantní legislativy, interních předpisů i metodik. Další výhodou je obeznámenost s typologií kauz a specifik řízení (např. dokazování, znalecké zkoumání, procedury vykázání atd.). Specializace by mohla vést ke zvýšení důvěry ve schopnost policie a justičního systému řešit případy domácího násilí a efektivně stíhat a trestat pachatele. Komplikací pro prosazení specializace může být personální nedostatečnost a finanční náklady. Ve prospěch osob ohrožených domácím násilím hovoří snížení míry sekundární viktimizace díky odbornému a zároveň lidskému přístupu specializovaných odborníků, zvýšení bezpečí na základě kvalifikované predikce rizika a snížení latence a recidivy případů domácího násilí. Odborníci z různých regionů ČR diskutovali, zda je zavedení specializace potřeba, zda je možné, resp. vhodné propojení specializace s jinými souvisejícími agendami (např. násilí na dětech, seniorech či stalking). Hovořilo se o možném organizačním řešení specializace v rámci profesí a také o dalších opatřeních k prosazení specializace. Diskutující se shodli na zavedení specializace na úrovni státního zastupitelství a kriminální policie. V rámci policie pořádkové, která využívá oprávnění vykázat osobu násilnou ze společného obydlí nejčastěji, by bylo vhodné řešení formou metodického vedení a školení. Analýza, která shromáždí výstupy z kulatého stolu, bude předána státním institucím k dalšímu posouzení. Návrh na zavedení specializace na úrovni policie a justice podpořila na svém jednání v květnu také Rada vlády ČR pro rovné příležitosti žen a mužů, a doporučila resortům justice a vnitra přijmout vhodná opatření. V diskusích odborníků zaznělo několik podstatných informací. Dle názorů většiny by bylo optimální, kdyby měl za případ domácího násilí zodpovědnost vždy jeden policista. V současné době se odpovědnost tříští v případě trestního řízení mezi více zpracovatelů. Důležité je udržení přehledu o vývoji násilí v průběhu řízení ideální je maximální pokrytí fáze řízení jedním zpracovatelem. Přínosem by také bylo kvalitní a hlubší proškolení policistů, ale i dalších odborníků, kteří přijdou do kontaktu s ohroženou osobou. Často případ DN dostane na starost policista, který delší dobu takový případ neřešil a obává se využít vykázání. Má k tomu různé důvody nemá jistotu použít oprávnění vykázat pro konkrétní případ, chybí mu možnost konzultovat své pochybnosti s policejním odborníkem, může mít strach, že pro nedostatek praxe udělá při řešení případu DN chybu. Často však policisté nemají o domácím násilí dostatečné povědomí, chybí jim důkladné proškolení a při řešení případu může dojít k sekundární viktimizaci ohrožené osoby. Účastníci kulatého stolu opakovaně poukázali na potřebu zlepšit komunikaci mezi pořádkovou a kriminální policií. Policista specializovaný na případy domácího násilí na úrovni krajského ředitelství policie by mohl ve vztahu k pořádkové policii působit jako metodik po telefonu. Účastníci zdůraznili nutnost důkladnější přípravy policistů na řešení případů domácího násilí jak v rámci základní odborné přípravy, tak i při dalším vzdělávání policistů. Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze 13 ČÍSLO 2

14 Diskutující se shodli na tom, že důsledné řešení případů domácího násilí si vyžaduje (ze společenského i politického hlediska) jasnou podporu vedení policie. Potírání DN a efektivní řešení těchto kauz by mělo být jednou z hlavních priorit policie. Státní zástupci zaujali ke specializaci souhlasné stanovisko a sami ji velmi podporují, zejména v rovině trestního řízení. V úvahu je nutno vzít důležitou rychlost řízení a také doporučující stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) provádět procesní úkony již v přípravném řízení. Z organizačního hlediska lze o specializaci uvažovat při propojení s podobnými trestnými činy, jako je týrání svěřené osoby, nebezpečné pronásledování či nebezpečné vyhrožování či trestná činnost páchaná na dětech. Podle NSZ lze specializaci státních zástupců pojmout dvěma způsoby: přiřadit k trestným činům na mládeži anebo stanovit specializaci zvlášť. V případě soudů by měla být specializace zavedena na úrovni krajských soudů, a to v rámci civilních i trestních úseků, např. propojit s trestnými činy na mládeži. Okresní soudy by specializaci na domácí násilí mohly řešit pověřením soudce, který se o problematiku zajímá. Systémovým řešením by mohlo být doporučení předsedy krajského soudu a podpora předsedy okresního soudu soudci, který se o DN bude zajímat. Překážkou zavedení specializace mohou být fi nanční a kapacitní možnosti institucí, ale je třeba přihlédnout k faktu, že neřešené či špatně řešené případy DN jsou pro veřejný rozpočet ekonomicky mnohem náročnější. Barbora Holušová, vedoucí IC Praha Konference a workshop In IUSTITIA, o.s.: Pomoc obětem sexuálního násilí Konference i workshop byly součástí ročního projektu mezinárodní spolupráce, jehož cílem je přivézt dobrou praxi ze zahraničí do podmínek České republiky a pokusit se navázat obohacením či rozšířením stávajících služeb nebo založením služeb nových, které zde doposud chybí. Celý projekt je zaměřen na problematiku sexuálního násilí, tedy na problematiku, která je úzce propojena s domácím násilím. Na tomto projektu se od samého počátku podílely dvě pracovnice pražského Intervenčního centra. Při naší práci s klienty v CSSP - středisko intervenční centrum se velmi často setkáváme s problematikou sexuálního násilí. Bývá zde přítomno jak v podobě jedné z forem násilí ve stávajících vztazích našich klientek, tak coby položka v jejich anamnéze. Ladislava Poláková Sociální pracovnice CSSP střediska intervenční centrum Ladislava Poláková se dlouhodobě věnuje problematice sexuálního násilí na ženách. Hledá možnosti, jak nejlépe pomáhat ženám, které zažily sexuální násilí. Už dávno jsme si uvědomili, že toto téma bývá často skryté. Většinou se s ním klientky nesvěřují, ale o to více je trápí. Pracovníci by měli být odborně připraveni pracovat s tímto tématem. Ze spolupráce Zuzany Chomové a Lady Polákové z CSSP - středisko intervenční centrum, Lucie Šídové z Rozkoše bez rizika a později též Petry Kutálkové z La Strady vznikl projekt, který vzala pod svá křídla organizace In IUSTITIA, o.s. Ladislava Poláková V jeho rámci jsme měli možnost navštívit v uplynulých měsících Londýn ve Velké Británii, a Dánsko, zde konkrétně města Aarhus a Kodaň. Ve všech těchto městech funguje ochrana i pomoc zaměřená na oběti sexuálního násilí už řadu let. Máme se tedy co učit. Konference i workshop ve dnech byly jakýmsi shrnutím roční spolupráce realizačního týmu, zahraničních partnerů a odborníků působících na území ČR. Akce se uskutečnila v prostorách pražského Instituto Cervantes a nabídla hned několik úhlů pohledu na danou problematiku. Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze 14 ČÍSLO 2

15 Konference Úvodní blok dal prostor k rekapitulaci poznatků o sexuálním násilí. Sexuolog Radim Uzel pohovořil o sexuálním násilí v ČR a Anja Hareskov Jensen z aarhuského Sexual Assault Centre o formách sexuálního násilí. Program pokračoval přednáškou o sexuálním násilí v právním kontextu v podání Kláry Kalibové z In IUSTITIA, o.s., dále o práci policie při řešeních případů sexuálního násilí a o spolupráci s policií. O speciální péči věnované obětem sexuálních útoků pohovořil MUDr. Jiří Hanáček z Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí. Odpolední program dal prostor dalším odborníkům z ČR, kteří se s případy sexuálního násilí setkávají v rámci své praxe. Účastníci měli možnost vyslechnout řadu odborníků: sexuoložku Janu Spilkovou, vedoucí Pražské linky důvěry Centra sociálních služeb Praha Jitku Medřickou, vedoucí brněnského sdružení Persefona Jitku Čechovou a Rostislava Bezděka, který zprostředkoval pohled kriminální policie na vyšetřování sexuálního násilí. Workshop Workshop zúžil téma konference a zaměřil se na pomoc obětem sexuální násilí z marginalizovaných (okrajových, diskriminovaných) skupin. V úvodním bloku, který byl pro všechny účastníky společný, vystoupila Karen Ingala Smith z londýnské organizace NIA, partnerské organizace projektu. Karen pohovořila obecně o sexuálním násilí z pohledu marginalizovaných skupin a její feministický úhel pohledu byl zajímavou ilustrací dosud markantně odlišeného pohledu na věc v ČR a ve Velké Británii. Doktor Ivo Procházka poté věnoval svůj příspěvek LGBT komunitě (označení pro komunity, organizace a hnutí sdružující lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby) z pohledu nebezpečí sexuálního násilí. Úvodní blok uzavřela ředitelka Rozkoše bez rizika příspěvkem s názvem Lze znásilnit pracovnici v sexuálním průmyslu? Přinesla zajímavé téma, které rozšířila i o téma mýtů spojených se sexuálním násilím. V odpoledním bloku dvakrát dvě skupiny účastníků pracovaly s českými i zahraničními lektory. Témata jednotlivých workshopů se zaměřila na menšiny coby skupiny silně ohrožené sexuálním násilím a vyžadující specifický přístup při poskytování pomoci, ať už jde o intervenci, poradenství či terapii. Je pozitivní, že se téma pomoci obětem sexuálního násilí dostalo opět, alespoň na nějaký čas, do středu pozornosti. Je to jistě potřeba a doufejme, že se tak bude dít čím dál častěji. Za CSSP - středisko intervenční centrum lze říci, že si již delší dobu uvědomujeme závažnost tohoto tématu i množství průsečíků s tématem domácího násilí. Do budoucna proto uvažujeme o rozšíření služeb nabízených CSSP - středisko intervenční centrum o služby zaměřené právě na oběti sexuálního násilí. Vzdělávání v sociálních službách Nabídka vzdělávacích kurzů Psychosociálního centra ACORUS ACORUS, o.s. od roku 2011 nabízí pracovníkům pomáhajících profesí možnost absolvovat akreditované vzdělávací programy na témata přímo související s problematikou domácího násilí nebo se sociálními službami. Celkem se jedná o následujících 5 programů: Domácí násilí Práce s dětmi, které zažily domácí násilí Posttraumatická stresová porucha ve vztahu k domácímu násilí Komunikace s osobou ohroženou domácím násilím Individuální plánování v sociálních službách Od roku 2011, kdy jsme programy začali nabízet, jsme realizovali celkem 45 vzdělávacích kurzů a proškolili 632 odborníků, především z řad pracovníků a pracovnic orgánů sociálně právní ochrany, neziskových organizací a školských zařízení. Tradičně největší zájem je o kurz týkající se práce s dětmi a o kurz zaměřený obecně na domácí násilí. Více podrobností naleznete na našich webových stránkách cz/vzdelavani/vzdelavaci-programy. html nebo pro informace volejte na naši nonstop telefonní linku Zdena Zuzana Bednářová Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze 15 ČÍSLO 2

16 Domácí násilí v mezinárodním kontextu Policie a institut vykázání v Rakousku a České republice Informace jsme získali díky projektovým aktivitám v rámci Mezinárodní spolupráce OP LZZ při pracovních stážích v Rakousku. Dvou poznávacích cest se zúčastnilo deset zástupců interdisciplinárního týmu v hl. m. Praze - pracovníci Intervenčního centra CSSP a zástupci úřadů městských částí a neziskových organizací. Marie Šusterová má na starost projekt OP LZZ Společně za život bez násilí. Podílí se na skupinové socioterapii, nabízí individuální sociální poradenství klientkám, má na starost přípravu bulletinu CSSP střediska intervenční centrum a projektových publikací. V Linci jsme navštívili za doprovodu vedoucí Centra na ochranu proti násilí paní Schwarz-Schlöglmann Kriminální úřad policie. Ve Vídni nás přijala zástupkyně Vídeňského intervenčního centra Alexandra Weissenbacher. Obě zkušené pracovnice intervenčních center známe, slyšeli jsme jejich fundované přednášky již několikrát v Praze na konferencích. Poprvé v rámci projektu fi nancovaného z OP LZZ ve spolupráci s německým partnerem BIG (Berliner Initiative gegen Gewalt an Frauen) a Slováky (Centrum Nádej Pomoc ohrozeným deťom). Podruhé na konferenci v rámci mezinárodního projektu Společně za život bez násilí k problematice domácího násilí s partnery z Rakouska, Itálie a Velké Británie ( ). Na interdisciplinárních týmech v Praze jsme upozorňovali na výbornou práci policie při řešení případů domácího násilí v Rakousku. V roce 2011, tedy za jediný rok, vykázala policie ve Vídni 3487 násilných osob z obydlí. Jak jsme se dozvěděli na pracovní stáži ve Vídni a v Linci, policie je systematicky školená proti násilí v rodině od roku 1997 a spolehlivě zde na okrscích funguje důkladně propracovaný systém preventistů - specialistů na násilí v rodině. Česká statistika vykázání Policií ČR ukazuje na nízké využívání tohoto institutu v boji proti domácímu násilí: za téměř 7 let existujících opatření na ochranu před násilím v ČR vykázala policie v Praze pouze 700 násilníků. Když na konferenci v Praze v roce 2010 vystoupili policisté z Německa a Rakouska, na prvním místě zdůraznili pravidlo, že pro stát a společnost je nepřijatelné násilí, které se děje v soukromí, tedy v rodině. Při prezentaci v Praze policisté zdůraznili svůj zásadní podíl na ochraně před domácím násilím: totiž povinnost policie co nejrychleji využít všechna zákonná opatření k zastavení tohoto násilí. Opatření musí být v Rakousku použita co nejdříve a nikoliv až při opakovaném násilí. Marie Šusterová V Německu i Rakousku se podařilo vyškolit a vybudovat síť speciálně vyškolených policejních úředníků - preventistů na problematiku domácího násilí, kteří organizují pravidelná školení pro řadové policisty a připravují srozumitelné dokumenty o domácím násilí, které usnadňují práci na místních oddělení policie. Z projektových pracovních stáží jsme nabyli pocit, že se v Německu i Rakousku vytvořily a jsou samozřejmostí silné týmy vyškolených odborníků na ochranu před domácím/rodinným násilím. Násilí v rodině je důležité téma pro německou i rakouskou policii - jak pořádkovou, tak kriminální. Speciální policejní úředníci - preventisté, kteří jsou odbornými garanty pro oblast domácího násilí na okrscích, jsou zkušení odborníci a svou jistotu, že proti násilí v rodině je třeba rázně postupovat, přenášejí na své další spolupracovníky a řadové policisty, kteří jsou pro první kontakt s obětí násilí v rodině nejvíce důležití. Za 7 let jsme v CSSP - středisku intervenční centrum byli svědky mnoha změn u Policie ČR. Zpočátku jsme neustále slyšeli při vzájemných setkáních s policií, že domácí násilí je jen marginální - nepatrná část problémů, které musí policie řešit. Na interdisciplinárních setkáních jsme se často policistů ptali na konkrétní postupy, např. proč oběť s třemi nezletilými dětmi, která přišla po dlouhém váhání nahlásit násilí v rodině na místní oddělení, poslali pryč, protože měli právě několik vloupaček. Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze 16 ČÍSLO 2

17 V Linci jsme navštívili v doprovodu paní Schwarz-Schlöglmann Kriminální úřad policie V rámci interdisciplinární spolupráce proto CSSP - středisko intervenční centrum stále opakovaně poukazuje na to, že v rodinách s domácím násilím vyrůstají děti. Z přístupu německé i rakouské policie k domácímu násilí je patrné, že děti jsou vždy zasaženy domácím násilím. Dítě nemusí dostávat rány fyzické, stejně nebezpečné je všudypřítomné psychické násilí a napětí v rodině, které může deformovat vývoj dítěte. Za 7 let činnosti CSSP - střediska intervenční centrum tvrdíme tedy to, co jsme věděli od začátku: včasný zásah proti násilí v rodině může být nejvhodnější prevencí mnoha dalších problémů v rodině. Pokud se násilí v rodině včas a rychle nezastaví, budou i nadále vyrůstat nové oběti a noví násilníci. Společnost může na svůj liknavý přístup k řešení domácího násilí doplatit i ekonomicky. Varovný je stoupající počet mezigeneračního násilí, především násilí dospělých synů na matkách. Právě proto chceme poděkovat všem policistům, kteří se i přes ztížené podmínky a náročnou práci v místních nebo kriminálních odděleních policie, dokázali odborně i lidsky zorientovat v pomoci ohroženým osobám a problematice domácího násilí. Velmi si jejich práce vážíme, oceňujeme to, že navzdory nejrůznějším změnám u policie mnozí policisté dokážou zasáhnout profesionálně a zastavit násilí. CSSP - středisko intervenční centrum se proto za rok 2013 rozhodlo vyhlásit cenu Za aktivní a profesionální přístup při řešení případů násilí v rodině. Vídeňské intervenční centrum proti násilí v rodině: domácí násilí v Rakousku v číslech Alexandra Weissenbacher Přeložila a upravila Marie Šusterová Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze 17 ČÍSLO 2

18 Alexandra Weissenbacher z Vídeňského intervenčního centra upozorňuje, že rakouská policie musí zasáhnout v rodině a vykázat násilníka už při prvním napadení partnerky. Podle výzkumů v Rakousku se násilí páchané blízkými osobami v rodině týká každé páté ženy. Více než polovina vražd se ročně stane v rodinném kruhu, kde oběťmi jsou většinou ženy a děti. Přelom v ochraně před násilím v rodině přinesl rok 1997: zákon na ochranu před násilím zakotvil vznik zařízení - tzv. intervenčních center na ochranu obětí, jejich podporu a doprovázení. Vznikly obecně prospěšné spolky v čele s čestným představenstvem složeným z vážených odborníků, byl vybudován multiprofesionální tým, centra měla za úkol poskytovat poradenství v 8 různých jazycích. Financování této služby zajišťuje spolková vláda - Spolkové ministerstvo pro ženy a veřejnou službu, Spolkové ministerstvo vnitra a Spolkové ministerstvo spravedlnosti v oblasti doprovázení a podpory obětí v průběhu trestního řízení. Alexandra Weissenbacher Zásady práce Vídeňského intervenčního centra: Násilí nelze ničím ospravedlnit nebo omlouvat. Zodpovědnost za násilí nesmí být v žádném případě přisuzována oběti. Odpovědnost za vykonané násilí nese pachatel, útočník. Stát a společenské instituce mají společnou odpovědnost, že je násilí zastaveno, trestáno a je mu zabráněno. Oběti násilí mají nárok na pomoc a podporu, aby vedly život bez násilí. Oběti mají nárok na zacházení s respektem k jejich rozhodnutí. Intervenční centrum ve Vídni bylo otevřeno v roce 1997, intervenční centrum Praha CSSP bylo otevřeno o deset let později. Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze 18 ČÍSLO 2

19 Činnosti Vídeňského intervenčního centra: Proaktivní navázání kontaktu s ohroženou osobou po obdržení zákazu vstupu od policie Informace pro oběť dopisem Telefonické poradenství Osobní poradenství Právní a sociální poradenství Odhad rizika nebezpečnosti a bezpečnostní plán Doprovázení k civilnímu a trestnímu soudu Intervence zaměřené na pachatele/násilníka Spolupráce a síťování Práce s veřejností a školení Cílové skupiny Vídeňského intervenčního centra: Hlavní cílová skupina jsou oběti násilí v rodině Bez ohledu na věk, rod, původ, náboženství a sexuální orientaci Děti jsou násilím vždy zasaženy a potřebují podporu Důraz na přístup k migrantkám: nutno zohlednit nedostatečné jazykové znalosti, závislost na pobytovém režimu a finanční závislost Ohrožovatel/útočník: využitím intervencí proti násilné osobě je třeba zabránit v páchání dalšího násilí Principy práce Vídeňského intervenčního centra: Být vždy na straně oběti Bezplatné poradenství Důvěrnost Zplnomocnění, posílení oběti Právo oběti na sebeurčení a respekt pro rozhodnutí oběti Odpovědnost za násilí nese vždy útočník, důraz na ukončení násilí Proaktivní nabídka pomoci oběti po obdržení faxu nebo u o vykázání od policie intervenční centrum neprodleně oslovuje oběť s nabídkou pomoci, stejný postup převzala ČR. (Poznámka red.: např. v Německu musí získat policie před odesláním faxu do intervenčního centra souhlas oběti DN.) Rakouská intervenční centra organizují společně s dalšími organizacemi kampaně proti násilí, nabízejí nápadité informační materiály a plakáty proti domácímu násilí Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze 19 ČÍSLO 2

20 Intervence zaměřené na násilníka: Je třeba využít všech opatření proti násilníkovi s cílem zastavit násilí v rodině. Prioritou je vždy ochrana obětí. Nemá smysl práce s násilníkem bez ochrany oběti. Zařazení programů pro násilné osoby do intervenčního systému. Adekvátní podpora obětí. Způsoby intervencí zaměřených na pachatele/násilníka jsou závislé na profilu násilné osoby. Opatření musí být použita co nejdříve a nikoliv až při opakovaném násilí. (zdůrazněno red., v ČR je policie školena, že vykázání lze použít až při opakovaném násilí pozn. red.) Terapeut Poradny pro muže ve Vídni Heinrich Kraus nás zaujal podrobným výkladem o skupinových programech proti násilí ve Vídni. Pozoruhodné je, jak tato poradna spolupracuje s Vídeňským intervenčním centrem Příklady intervencí proti násilníkovi: Vídeňské intervenční centrum v roce 2011 doprovázelo celkem 3959 obětí násilí v rodině. Policie intervenčnímu centru předala 3487 případů násilí v rodině, dalších 472 bylo posláno odjinud. Vykázání/zákaz vstupu (v ČR byl zrušen zákaz vstupu, využívá se pouze vykázání pozn.red.) Předběžné opatření zákazu činnosti proti násilníkovi Preventivní právní poučení ohrožovatele/násilníka speciálně vyškoleným policejním úředníkem (pozn. red. - vídeňská policie rozhovor s ohrožovatelem/ násilníkem s úspěchem využívá od roku 2008, rozhovorem projde 80 % osob, které byly vykázány. Rozhovory vyškoleného policisty s ohrožovatelem/násilníkem se ukázaly jako úspěšné preventivní opatření, které přispělo ke snížení opakovaných útoků, proto se metodika rozhovorů povinně rozšířila do policejních okrsků celého Rakouska) V roce 2011 doprovázelo Vídeňské intervenční centrum navíc 1615 obětí z minulých let. Celkový počet doprovázených obětí v roce 2011 byl =5574 osob, z toho ženy tvořily 3488 osob (88 %), muži 471 osob (téměř 12 %). K důležitým činnostem Vídeňského intervenčního centra patří bezplatné procesní doprovázení. V roce 2009 Vídeňské intervenční centrum prostřednictvím advokáta doprovázelo 890 osob u trestního soudu, z toho 836 žen (téměř 94 %) a 54 mužů (6 %). Trestněprávní opatření při odsouzení, nařízení, náklady Tréninkový program poradny pro muže v kooperaci s intervenčním centrem Většina vykázaných násilníků má rakouské státní občanství: 2227 osob (56,3 %). Následují osoby s občanstvím srbským osob (7,5 %), tureckým 191 (4,8 %), polským 138 (3,5 %), rumunským 101 (2,6 %), slovenským 68 (1,7 %), občanstvím Bosna-Herzegovina 58 (1,5 %), bulharským 45 (1,1 %) a ruským 39 (1 %). Méně než 1 % případů domácího násilí ve Vídni zaznamenává statistika u Němců, Chorvatů, Maďarů, Makedonců, Nigerijců, Ukrajinců, Afghánců, Íránců, Indů, Egypťanů, Filipínců (9 osob) a osob bez občanství. Ve Vídeňském intervenčním centru obdivujeme dětský koutek. Domácí násilí se bohužel týká většinou rodin s malými dětmi. I s dětmi svědky DN - je důležité pracovat, aby dopady násilí v rodině na jejich vývoj byly co nejmenší. Bulletin k problematice domácího násilí v hl. městě Praze 20 ČÍSLO 2