Česká zemědělská univerzita v Praze. Katedra ochrany rostlin

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Česká zemědělská univerzita v Praze. Katedra ochrany rostlin"

Transkript

1 Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Katedra ochrany rostlin Integrovaná ochrana rybízu proti nesytce rybízové (Synanthedon tipuliformis C.) a vlnovníkovi rybízovému (Cecidophyopsis ribis W.) DIZERTAČNÍ PRÁCE Školitel: doc. Ing. Evţenie Prokinová, CSc. Konzultant: Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., VÚRV, v.v.i. Autor práce: Ing. Jana Ouředníčková 2011

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem dizertační práci na téma Integrovaná ochrana rybízu proti nesytce rybízové (Synanthedon tipuliformis C.) a vlnovníkovi rybízovému (Cecidophyopsis ribis W.) vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţené bibliografii. V Jičíně... dne:

3 Poděkování Povaţuji za svou milou povinnost poděkovat na tomto místě všem, kteří se jakýmkoliv způsobem zaslouţili o zdárné dokončení předloţené práce. Zvláště bych chtěla poděkovat odbornému konzultantovi prof. RNDr. Ing. Františku Kocourkovi, CSc. a vedoucí práce doc. Ing. Evţenii Prokinové, CSc. za odborné vedení, metodickou pomoc a poskytnutí cenných rad a připomínek při zpracování dizertační práce. Velký dík patří i mým spolupracovníkům z VŠÚO Holovousy za významnou pomoc při zakládání a hodnocení pokusů. Poděkování patří i všem pěstitelům, kteří nám ve svých výsadbách umoţnili sledování výskytu škůdců a zaloţení a hodnocení pokusů k ověření účinnosti různých metod ochrany. Děkuji také mému manţelovi a rodičům za bezmeznou trpělivost a podporu ve studiu. Tato práce byla realizována jako součást projektu Mze ČR NAZV QH71164 Inovace systémů integrované ochrany drobného ovoce proti komplexu škodlivých činitelů se zvláštním zřetelem na produkci jahod určených jako surovina pro dětskou výţivu (doba řešení ).

4 OBSAH 1 ÚVOD LITERÁRNÍ REŠERŠE Integrovaná ochrana Škůdci rybízu Nesytka rybízová - Synanthedon tipuliformis (Clerck, 1759) Zařazení do systému Pouţívané názvy druhu Popis škůdce Příznaky poškození Ţivotní cyklus Hostitelské rostliny Ochrana Vlnovník rybízový - Cecidophyopsis ribis (Westwood, 1869) Zařazení do systému Pouţívané názvy druhu Popis škůdce Příznaky poškození Ţivotní cyklus Hostitelské rostliny Ochrana CÍL PRÁCE Dílčí cíle MATERIÁL A METODY Metoda dezorientace Pokusná lokalita Feromonové odparníky Aplikace, dávkování Hodnocení účinnosti Napadení výhonů Feromonové lapáky Potravní atraktanty Metoda hromadného vychytávání... 26

5 4.2.1 Pokusná lokalita Feromonové lapáky a odparníky Aplikace, dávkování Hodnocení účinnosti Biologická ochrana pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri Biologická ochrana pomocí dravého roztoče Amblyseius cucumeris Mechanická ochrana proti vlnovníkovi rybízovému Chemická ochrana proti vlnovníkovi rybízovému Kombinace chemické a biologické ochrany VÝSLEDKY Nesytka rybízová Metoda dezorientace Metoda hromadného vychytávání Vlnovník rybízový Lokalita A - Holovousy (Bobuloviny) Lokalita B Chlum Lokalita C Volanice DISKUZE Nesytka rybízová Metoda dezorientace Metoda hromadného vychytávání Vlnovník rybízový ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY... 80

6 1 ÚVOD Rybíz (Ribes L.) je významným druhem drobného ovoce pěstovaného v Evropě především pro komerční účely. Většina produkce je určena pro zpracovatelský průmysl, ale poptávka po čerstvém ovoci se stále zvyšuje (Gordon, 2008). V České republice je v současné době převáţná většina pěstitelů rybízu sdruţena ve Svazu pro integrované systémy pěstování ovoce (SISPO). Do tohoto svazu bylo ke dni přihlášeno více neţ 960 ha rybízových plantáţí (z celkového počtu cca 1204 ha plodných výsadeb v ČR), z toho 688 ha je jiţ drţitelem ochranné známky pro rok 2010 (164 ha černého, 522 ha červeného a 2 ha bílého rybízu) (Buchtová, 2010). Bobuloviny jsou kaţdoročně napadány širokým spektrem hmyzích škůdců, kteří mohou velmi významně sníţit kvalitu, redukovat výnosy a mohou mít negativní vliv na efektivnost pěstování tohoto ovoce (Gordon, 2008). Metody ochrany proti škůdcům rybízu v integrovaném systému pěstování ovoce jsou jen velmi málo prostudované a vyvinuté (Cross a Easterbrook, 1998). Změny v dostupnosti pesticidů a zvyšující se poptávka supermarketů po čerstvých produktech mění způsob produkce. Po nedávném posouzení vlivu pouţívání pesticidů v Evropě jich bylo mnoho vyřazeno. Lze očekávat, ţe počet dostupných pesticidů při pěstování drobného ovoce bude i nadále klesat, coţ povede ke změně spektra škůdců mezi plodinami. V systému integrované ochrany rostlin (IPM Integrated Pest Management) mají pěstitelé k dispozici určité chemické látky, ale ty musí být pouţívány pouze jako součást komplexního přístupu při ochraně rostlin, který kombinuje různé metody a strategie ochranných opatření (Gordon, 2008). V popředí zájmů producentů a především spotřebitelů jsou poţadavky na bezpečnost produktů pro lidské zdraví a důraz je kladen na pěstování plodin s minimálním nebo ţádným obsahem reziduí. Ačkoliv bylo zaznamenáno pouze několik případů, u kterých byly překročeny maximální povolené hodnoty výskytu reziduí pesticidů (MRL Maximum Residue Limits), tak i to je příčina znepokojení některých skupin konzumentů (Gordon, 2008). V roce 2009 bylo u kontrolovaného českého ovoce zaznamenáno 28,3 % vzorků s pozitivním nálezem obsahu reziduí pesticidů, u 2,2 % byl tento obsah nadlimitní. Ve vzorcích ovoce států EU bylo nalezeno 5,3 % ovoce s obsahem reziduí a pouze 0,5 % obsahovalo nadlimitní mnoţství. 8,9 % ovoce dovezeného ze třetích zemí mělo pozitivní nález obsahu reziduí a nadlimitní mnoţství reziduí bylo u 0,6 % (Schneeweiss, 2010). 1

7 Vývoj integrované ochrany drobného ovoce je velkou měrou ovlivněn malou pěstební plochou, coţ má za následek pomalejší rozvoj tohoto sektoru oproti hlavním druhům ovoce pěstovaných v Evropě. Mnoho škůdců napadajících drobné ovoce je specializováno na daný druh, coţ téměř znemoţňuje převzetí jiné technologie ochrany (Gordon, 2008). Většina kultivarů černého rybízu (Ribes nigrum L.), pěstovaná po celém světě, je citlivá k velkému počtu škůdců, kteří v případě neadekvátně prováděné ochrany mohou zdevastovat celý porost. Vzhledem k tomu, ţe je rybíz dlouhodobá vytrvalá plodina, tak v případě ponechání porostu bez kontroly má napadení škůdci tendenci se rok od roku zvyšovat (Cross a Easterbrook, 1998). Mezi nejdůleţitější škůdce černého rybízu patří vlnovník rybízový Cecidophyopsis ribis (Westwood, 1869) a nesytka rybízová Synanthedon tipuliformis (Clerck, 1759). Vlnovník rybízový, jakoţto hlavní vektor virového zvratu rybízu (Blackcurrant reversion associated virus - BRAV), je limitujícím faktorem ţivotnosti výsadeb černého rybízu (Cross, 2006). Hlavním problémem v ochraně proti tomu fytofágnímu roztoči je potřeba častých postřiků akaricidy. Pěstování nových kultivarů černého rybízu rezistentních k vlnovníkovi či ke zvratu je prvním reálným krokem k vývoji integrovaného systému ochrany pro tuto plodinu a přispělo by k významnému poklesu spotřeby pesticidů (Cross a Easterbrook, 1998). Vzhledem k tomu, ţe po většinu roku je vlnovník ukryt v hálkách, není ochrana dostatečně účinná (Hluchý a kol., 1997). Chemická ochrana proti dospělcům nesytky rybízové není moţná, neboť období letu nesytek se shoduje s obdobím sklizně (Carlen a kol., 2006). Ochrana proti housenkám pomocí insekticidů je velmi obtíţná, protoţe larvy ţijí skryté uvnitř výhonů (Scott a Harrison, 1979; Suckling a kol., 2005). Identifikace feromonu nesytky rybízové vedla k rozvoji alternativních metod ochrany vyuţívajících tyto látky jak pro monitoring a hromadné vychytávání, tak i pro metodu matení samců (Suckling a kol., 2005). 2

8 2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Integrovaná ochrana Integrovaná ochrana tvoří nejdůleţitější součást systému integrovaného pěstování ovoce. Průvodní škodlivé účinky častého pouţívání pesticidů v sadech vedou ovocnáře a výzkumné pracovníky k pouţívání a stálému zdokonalování metod integrované ochrany. Současné monokulturní výsadby vytvářejí vlivem nízké druhové rozmanitosti příznivé prostředí pro snadné šíření, rozvoj chorob a přemnoţení ţivočišných škůdců. V těchto systémech nelze zatím udrţet škodlivé organizmy pod prahem ekonomické škodlivosti jen s vyuţitím biologické nebo mechanické ochrany. Jelikoţ budou obdobné výsadby převaţovat i v dohledné budoucnosti, počítá se nadále s potřebou chemické ochrany. Je však třeba omezit pouţívání syntetických pesticidů na nezbytně nutnou míru a preferovat biologické a ostatní nechemické metody a prostředky ochrany (Lánský a kol., 2005). Základní definice pro integrovanou ochranu rostlin stanovená v roce 1973 Mezinárodní organizací pro biologickou ochranu (IOBC) zní: Integrovaná ochrana rostlin (IOR) je systém regulace škodlivých činitelů, který vyuţívá všechny ekonomicky, ekologicky a toxikologicky přijatelné metody pro udrţení škodlivých organizmů pod prahem hospodářské škodlivosti s přednostním záměrným vyuţitím přirozených omezujících faktorů (Lánský a kol., 2005). Integrovaná ochrana ovocných výsadeb je dle Lánského (2005) systém, který v sobě slučuje a v účelných kombinacích vyuţívá všechny známé způsoby regulace škodlivého výskytu houbových chorob a ţivočišných škůdců. Upřednostňuje nepřímá ochranná opatření, která trvale a preventivně brání neţádoucímu rozvoji škodlivých organizmů a umoţňuje minimalizaci potřeby chemických ošetření ovocných dřevin při zachování jejich úrodnosti i kvality vypěstovaného ovoce (Lánský a kol., 2005). Integrovaná ochrana ovoce je zaloţena na dodrţování tří základních poţadavků: 1) vyuţívání metod monitorování výskytu škodlivých organizmů a provádění ochranných opatření jen kdyţ výskyt překročí ekonomický práh škodlivosti; 2) podpoře výskytu přirozených nepřátel škůdců, zejména preferencí selektivních pesticidů, biologických a nechemických metod ochrany; 3) zabránění vzniku rezistentních populací škodlivých organizmů k pesticidům. 3

9 Jak uvádí Blaţek (2001), tak základ systému tvoří chemické, biotechnické, biologické a mechanické způsoby ochrany. Pouţívají se biologické přípravky a chemické selektivní insekticidy, které jsou účinné jen na jeden nebo určitou skupinu škodlivých organizmů. Významnou součástí integrované ochrany však tvoří některé preventivně působící metody biologické a mechanické ochrany. 2.2 Škůdci rybízu Nesytka rybízová - Synanthedon tipuliformis (Clerck, 1759) Nesytka rybízová je téměř celosvětově rozšířený škůdce černého i červeného rybízu, méně často angreštu (Mazüraitis a kol., 2006; Suckling a kol., 2005; Laštůvka, 2010). Kromě rybízu se vyvíjí i v brslenu evropském (Euonymus europaea L.) (Šedivý a Kodys, 1959; Hluchý a kol., 1997; Laštůvka, 2010). Obývá níţiny, pahorkatiny a podhorské oblasti celého našeho území. Je známa skoro z celé Evropy a západní části Asie, byla zavlečena do USA, Kanady, Austrálie, Tasmánie a na Nový Zéland (Laštůvka, 2010). Ohroţeny bývají starší a zanedbané výsadby (Lánský a kol., 2005), ale i udrţované rybízovny, protoţe samička při kladení preferuje poraněná místa, např. vrcholky odlomených výhonů (Šefrová, 2006), rány po řezu a poranění po mechanizované sklizni (Laštůvka, 2010). Podle Laštůvky (2010) dosahuje nesytka rybízová obvykle vyšší početnosti v pěstovaných porostech hostitelských rostlin (rybízovny, zahrady) neţ na rybízech a angreštech v lesním podrostu. To je patrně způsobeno vhodnějšími mikroklimatickými podmínkami v porostech pěstovaných rostlin a snadnější dostupností pro kladoucí samice. Význam má i vysoká koncentrace rostlin v kulturách (Laštůvka, 2010) Zařazení do systému Čeleď nesytkovití (Sesiidae), řád motýli (Lepidoptera) (Kůdela a Kocourek, 2002). 4

10 Pouţívané názvy druhu Currant clearwing moth, currant borer moth, Aegeria tipuliformis Clerck, Conopia tipuliformis Clerck, Ramosia tipuliformis Clerck, Sesia tipuliformis Clerck, Synanthedon salmachus Linnaeus, Trochilium tipuliformis Clerck (Kůdela a Kocourek, 2002) Popis škůdce Nesytka rybízová patří k drobným druhům, má rozpětí křídel jen mm (Laštůvka, 2010). Délka těla dospělců se pohybuje od 10 do 14 mm, širocí jsou 2 aţ 3 mm (Thomas, 1998). Tělo je modročerně zbarvené s purpurovým leskem. Samec má na zadečku čtyři a samička tři úzké ţluté krouţky. Na konci zadečku mají trs delších šupinek, tzv. anální chvostek, který je u samců zřetelně větší neţ u samiček a připomíná vějířek. V klidovém stavu má motýl křídla rozloţená. Uprostřed předního křídla je obdélníkovitá černohnědá diskoidální skvrna, rovněţ špička křídla je tmavá se ţlutými skvrnkami mezi ţilkami. Zbývající části předního i celá zadní křídla jsou sklovitá, pouze jejich okraje lemují třásně z černošedých šupinek (Obr. 1) (Laštůvka, 2011, osobní sdělení). Po páření klade samička 100 i více vajíček. Vajíčko je diskovitého tvaru, na povrchu s jemnou síťovitou skulpturou. Zbarveno je skořicově hnědé, v průběhu embryonálního vývoje se jeho zbarvení nemění (Šedivý a Kodys, 1959). Rozměry jsou 0,7 0,5 mm (Laštůvka, 2010). Obr. 1 - Dospělec nesytky rybízové Obr. 2 - Housenka nesytky rybízové Housenky jsou po vylíhnutí krémově bílé se světle hnědou hlavou a měří přibliţně 2 mm. Během vývoje procházejí 6 larválními instary. Dorostlé housenky měří nejčastěji mm. 5

11 Hlava se zbarvuje do červena aţ hněda. První hrudní článek (prothorax) je světle hnědý, ostatní články jsou jednotně krémové (Obr. 2) (Thomas, 1998). Kukla měří přibliţně 10 mm, na počátku formování je krémově bílá, uzavřená v chodbě přepaţené tenkým hedvábným předivem, za několik málo minut od začátku kuklení tvrdne a přechází do tmavě hnědé barvy. Před líhnutím se barva mění na černou se zlatými prouţky a je jiţ jasně zřetelný dospělec (Thomas, 1998). Kuklení se odehrává v blízkosti vzniklého otvoru po předchozím ţíru housenky. Vzhledem k ohebnému zadečku je kukla krátce před líhnutím dospělce schopná se částečně dostat ven z kukelní komůrky a přední polovinu těla vysunout ven z větvičky rybízu (Laštůvka, 2011, osobní sdělení) Příznaky poškození Uvnitř výhonů rybízu je vyţraná dlouhá chodba, nejčastěji se nachází ve spodní třetině prutu nebo kdekoliv na kmínku (Obr. 3 a 4) (Lánský a kol., 2005). V jedné chodbě se vyskytuje většinou jedna housenka, výjimečně aţ tři. Chodby bývají dlouhé okolo 1-12 cm. Šedivý a Kodys (1959) zaznamenali chodbu dlouhou i 57 cm. Napadené části rostlin vadnou a zasychají. Dochází k oslabení a lámání prutů. Tvorba poupat na napadených částech prutu je nerovnoměrná (Grassi a kol., 2002). Před kuklením se housenka proţírá k povrchu prutu, kde je ponecháno pergamenové okénko. Po výletu motýlů zůstává exuvie vyčnívat z prutu (Lánský a kol., 2005). Nesytka rybízová patří do skupiny nesytek, u nichţ není trus z chodby vyhrnován a hromadí se v chodbě (Šedivý a Kodys, 1959). Ţír uvnitř výhonů sniţuje ţivotnost rostlin spojenou se sníţením výnosu a kvality (Cowles a kol., 2005). Obr. 3 a 4 - Příznaky poškození výhonů housenkou nesytky rybízové 6

12 Ţivotní cyklus Nesytka rybízová má jednu generaci za rok (Thomas a Burnip, 1991). Přezimuje téměř nebo zcela dorostlá housenka (12-20 mm), méně často v některém z časnějších instarů, v tenkostěnném zápředku uvnitř výhonů rybízu (Laštůvka, 2010). Během zimy housenky ţír zastavují a aţ na jaře pokračují v prodluţování chodby, převáţně za účelem usnadnění vylezení kukly z prutu. Ţír je v tomto období jiţ krátký. Po dokončení chodby aţ k výletovému otvoru, uzavřenému tenkou vrstvou kůry, se housenka kuklí (Lánský a kol., 2005). Kuklení probíhá od konce dubna do konce července. Stádium kukly trvá 14 dnů (Laštůvka, 2010). V laboratorních pokusech se při konstantních teplotách 22 C a relativní vlhkosti vzduchu % motýli líhnou po 25 dnech (Šedivý a Kodys, 1959). Kukla před líhnutím proráţí blanité okénko a částečně vylézá ven z prutu. Poté se líhne motýl (Lánský a kol., 2005). Na severní polokouli začínají létat na přelomu května a června (Cowles a kol., 2005), objevují se aţ do srpna (Labanowska, 2001). Nejvíce motýlů se líhne v době, kdy denní průměrné teploty vystoupí nad 15 C, tj. u nás v druhé polovině června (Šedivý a Kodys, 1959). Začátek letu lze odhadnout distanční metodou, sumací efektivních teplot, při SET 0,0 (h) = 4000 o C (Juroch a Perutka, 1997). Dospělé nesytky létají pouze ve dne, aktivita je úzce spojená s teplotou a slunečním svitem, neboť tento druh je heliofilní, tj. sluncemilný (Pultar, 2010, osobní sdělení). Nejvíce poletují v poledních hodinách, v této době se také páří. V noci a za studeného počasí jsou ukryti v keřích hostitelské rostliny, zvláště v jejích přízemních částech. Dospělci ţijí průměrně 5-7 dnů, za studeného deštivého počasí aţ 16 dnů (Šedivý a Kodys, 1959). Stejně jako u jiných nesytek se samice krátce po vylíhnutí páří a ihned kladou vajíčka (Laštůvka, 2010). Vajíčka jsou kladena na šupinky pod pupeny, v místech rozvětvení větví s popraskanou, odloupnutou borkou a do sousedství ran po ulomených a uříznutých postranních větvičkách, většinou jsou kladena jednotlivě, při silném napadení plodů někdy po dvou. Na příhodná místa můţe naklást vajíčka několik samic, takţe na silně napadených keřích jsou vzácně i ve skupinkách aţ po čtyřech (Šedivý a Kodys, 1959). Vajíčka nejsou nikdy vykladena na jednoleté dřevo, tento škůdce upřednostňuje dvou a víceleté výhony (Fraval a kol., 1998) a přednostně je vyhledáváno dřevo na horních prosluněných částech keřů (Šedivý a Kodys, 1959). Z vajíček se dle teplot, po 4-10 dnech, líhnou drobné housenky, které prokousávají v horní části chorionu na libovolném místě otvor, kterým opouští vajíčko. Ihned po vylíhnutí hledají vhodné místo, jímţ pronikají do větve, kde probíhá ţír a další vývoj. V některých případech ţere housenka několik dní pod kůrou, kde vyhryzává chodbičku po obvodu větve a pak teprve 7

13 proniká kolmou chodbičkou do dřeně. V jiných případech proniká do dřeně pupenem nebo ranami. Za 24 hodin po vylíhnutí vyhryţe v prutu aţ 2 cm dlouhou chodbu. Nejrychleji dorůstají housenky na keřích na slunci, nejhůře na keřích rostoucích ve stínu, kde vývoj můţe trvat aţ do srpna. Dvouletý vývoj housenek však nebyl v našich podmínkách potvrzen (Šedivý a Kodys, 1959). Ţivotní cyklus se uzavírá přezimováním housenek uvnitř napadených větví (Grassi a kol., 2002). Většina housenek přezimuje ve větvích ve výšce cm nad zemí. Nízké teploty v zimě snášejí housenky velmi dobře (Šedivý a Kodys, 1959) Hostitelské rostliny Hlavními hostiteli jsou zástupci rodu Ribes, především černý, červený a bílý rybíz, meruzalka a různé kultivary angreštu (Grossularia L.) (Hardy, 1982). Kromě rybízu se vyvíjí i v brslenu evropském (Euonymus europaea L.) (Šedivý a Kodys, 1959; Hluchý a kol., 1997). Literatura uvádí jako další ţivné rostliny i bez černý (Sambucus nigra L.), škumpu (Rhus L.), maliník (Rubus L.), jalovec (Juniperus L.), vinnou révu (Vitis vinifera L.) a kopretinu bílou (Leucantheum vulgare L.) (Šedivý a Kodys, 1959). Vývoj v těchto plodinách však nebyl prokázán a za spolehlivé hostitelské rostliny lze povaţovat jen druhy rodu Ribes, Grossularia a Euonymus (Šefrová, 2011, osobní sdělení) Ochrana Bionomie a způsob ţivota ztěţují ochranu proti tomuto škůdci. Účinnost pesticidů je limitována krátkým obdobím, kdy nejsou larvy chráněny dření uvnitř výhonů (Grassi a kol., 2002). Vývoj je rozvleklý, často bez výrazného vrcholu letu dospělců, stádium vajíčka je krátké a housenky se rychle proţírají do výhonů. Případná chemická ochrana se shoduje s obdobím sklizně a není moţné dodrţet ochranné lhůty přípravků (Laštůvka, 2010). Efektivita pesticidů je také limitována nedostatkem účinných látek registrovaných v Evropě do rybízu a angreštu (Grassi a kol., 2002) a rovněţ nejsou k dispozici přípravky s odpovídající ochrannou lhůtou (Lánský a kol., 2005). Z tohoto důvodu jsou alternativní metody ochrany nepostradatelné (Grassi a kol., 2002). Nepřímá ochrana je zaloţená na podpoře přirozených nepřátel. Housenky napadá kuklice Pelatachina tibialis (Fallén, 1810). Prokázána byla i účinnost aplikace suspenze entomopatogenních hlístic Steinernema feltiae Filipjev, Při koncentraci 25 tisíc hlístic/ml bylo dosaţeno 99% mortality larev (Cowles a kol., 2005). Tyto hlístice fungují 8

14 lokálně, nutná je cílená aplikace přímo na výhony rybízu, celoplošný postřik je neefektivní a málo účinný (Laštůvka, 2010). Do přímých metod lze zařadit odstraňování vadnoucích a napadených větví aţ k jejich bázím (Hluchý a kol., 1997). Likvidace takovýchto prutů a provádění pravidelného hlubokého řezu kultury s odstraňováním starých a napadených větví je doposud nejúčinnější ochranou (Lánský a kol., 2005; Šedivý a Kodys, 1959). Přitom je nezbytné odstřihávat pruty u samé báze. V pahýlech cm a delších je schopna se nesytka vyvíjet jako v normálních prutech (Pultar, 2010, osobní sdělení). Monitorování se provádí zimní kontrolou dvou- a víceletých větví, které se odstřihují u země. Větev se postupně stříhá po 5 centimetrových segmentech. Pokud se narazí na chodbu, rozštípne se prut a hledá se ţivá housenka. Zaznamenává se procento napadených prutů s housenkou (Lánský a kol., 2005). Letovou aktivitu dospělců lze spolehlivě monitorovat feromonovými lapáky (Labanowska, 2001). Vyuţití feromonů v ochraně rybízu Poţadavky na ochranu ţivotního prostředí a negativní vliv pouţívání pesticidů vedly k výzkumu principů a zavádění dalších metod regulace populací škůdců. Optimálním řešením je vytvoření integrovaného systému ochrany rostlin s dlouhodobou regulací škůdců a s minimálním poškozením ţivotního prostředí. Feromony jsou často vyuţívány v systému integrované ochrany rostlin. Synteticky vytvořené sexuální feromony jsou velmi často pouţívány k získávání informací o populacích mnoha druhů hmyzu, zvláště motýlů (Koltun a Yarchakovskaya, 2006). Na základě úlovků v lapácích se synteticky vyrobeným sexuálním feromonem je moţné určit přítomnost konkrétního druhu hmyzu. Škůdce můţe být zaznamenán mnohem dříve, neţ se rozmnoţí a rozšíří. Pouţíváním lapáků je moţné přesně monitorovat populaci hmyzu a stanovit optimální termín pro ochranná opatření. Pouţívání feromonů v kombinaci s pesticidy vytváří moţnost sníţení mnoţství pesticidů a jejich cíleného pouţití (Koltun a Yarchakovskaya, 2006). Hmyz, především z řádu motýlů, pouţívá sexuální feromony ke komunikaci při páření. Tento objev vedl k myšlence, ţe sexuální komunikace a hledání jedinců k páření můţe být přerušeno uvolněním syntetických feromonů do atmosféry. Přerušení moţnosti paření pomocí feromonů se stalo komerčně velmi realizovanou technikou ochrany (Witzgall a kol., 2008). Synteticky vyrobené sexuální feromony jsou pouţívány k regulaci hmyzu jak pomocí dezorientace (Grassi a kol., 2002), tak i vychytáváním velkého mnoţství jedinců pomocí feromonových lapáků (Koltun a Yarchakovskaya, 2006). 9

15 Metoda dezorientace Principem technologie, pro niţ se ustálily názvy metoda dezorientace nebo metoda matení (anglicky mating disruption a disorientation method ), je celoplošná aplikace syntetického samičího feromonu ve formě speciálních odparníků. Samci z několika řádů hmyzu (zejména motýlů), se při vyhledávání samiček řídí především čichem, tj. následují tzv. feromonovou vlečku, která se vine vzduchem od zdroje, volající samičky. Samička uvolňuje feromon v krátkém období, kdy je připravena k páření. Samec vyhledává samičku podle zvyšující se koncentrace feromonu, avšak vlivem prosycení prostředí feromony není feromonová vlečka pro samce rozpoznatelná a samice zůstávají neoplozené. Dochází k výraznému poklesu reprodukce druhu na stanovišti a tím ke sníţení jeho škodlivosti. Efekt je však podmíněn stanovištními poměry (především velikostí a tvarem ošetřené plochy) a populační hustotou druhu. Další zásadní vliv na účinnost metody má typ a mnoţství pouţitých odparníků. V případě vysoké populační hustoty se některé druhy hmyzu při vyhledávání druhého pohlaví pro páření neřídí pouze chemickými signály, ale vyuţívají jiných smyslů, zejména zraku. V takových případech se můţe účinnost metody dezorientace sniţovat, protoţe k páření můţe docházet navzdory narušení chemické komunikace. Účinnost metody dezorientace je proto do značné míry limitována populační hustotou škůdce (Ouředníčková a Falta, 2010). Díky intenzivnímu výzkumu v oblasti směsí feromonů i konstrukce odparníků vyvinula společnost Shin Etsu Chemical Co. Ltd. (Tokyo, Japonsko) řadu přípravků Isomate / Isonet, které představují světovou špičku v této oblasti. Proti nesytce rybízové se pouţívají umělohmotné (PVC) odparníky červené barvy Isonet Z. Účinnou látkou je směs syntetických sexuálních feromonů (E,Z)-2,13-octadecadienyl acetát (68 mg) a (E,Z)-3,13-octadecadienyl acetát (2 mg), doporučené dávkování je 300 kusů na hektar (CBC Europe, 2010) (Obr. 5 a 6). Obr. 5 a 6 - Feromonový odparník Isonet Z 10

16 Odparníky se aplikují před výletem prvních dospělců cílového druhu, před dosaţením SET 0,0 (h) = 4000 o C, nejpozději v době odchytu prvního kusu do feromonového lapáku v tom případě musí být odparníky aplikovány ještě týţ den. Dřívější aplikace, i o několik týdnů, je vhodná a nemá negativní vliv na celkovou dobu odpařování feromonů. Aplikace se provádí ručně rozvěšením odparníků na keře, rozmístění musí být rovnoměrné po celé výsadbě, pouze na okraje ošetřované plochy se dává dvojnásobné mnoţství odparníků, neţ v ostatní části plochy. O zvýšený počet odparníků na okrajích se poniţuje počet odparníků ve středu plochy. Na rostlině se odparníky umísťují do horní třetiny keře obtočením okolo tenčí větévky. Pro zajištění odparníku na rostlině stačí jedno zatočení drátku. Přílišné stahování můţe vést k prasknutí odparníku a rychlému vypaření feromonu. Během léta by měly být odparníky ve stínu listů a nemělo by na ně svítit celý den slunce. Odparníky nesmí být umístěny na drátěnou konstrukci, protoţe vlivem vyšší teploty drátu dochází k nadměrnému odpařování feromonu (Hluchý, 2007). Dodrţení zvýšené dávky je důleţité zejména ze strany převládajících větrů. Na silně svaţitých plochách (nad 8 ) se na horní část svahu umístí více odparníků neţ na spodní stranu. Při svaţitosti se dává na horní třetinu plochy 1/2 odparníků a na ostatní plochu zbývající polovina odparníků. Při svaţitosti se jiţ dává na horní třetinu plochy 2/3 odparníků a na ostatní plochu zbývající třetina odparníků. Pokud po skončení aplikace zbudou odparníky, umísťují se do ohnisek napadení nebo na návětrný okraj. Při sniţování dávky se na okraji nechává pás ošetřený plnou dávkou (Hluchý, 2007). Aplikace feromonů má oproti konvenčním insekticidům mnoho výhod (Witzgall a kol., 2008). Patří mezi ně vysoká účinnost. Při správném pouţití lze dlouhodobě dosahovat nulového napadení porostu. Dále je to dlouhodobé působení. Odparníky se aplikují pouze jedenkrát ročně a uvolňují feromony rovnoměrně po celou sezónu. Postupně lze sniţovat dávky při udrţení vysoké účinnosti (Hluchý, 2007). Sexuální feromony jsou netoxické a druhově specifické (Witzgall a kol., 2008), nemají vliv na jiné organizmy a tudíţ je tato metoda vysoce selektivní produkty nezabíjí ţádné organizmy, pouze mění chování cílového druhu. Rizika pro zdraví a ţivotní prostředí jsou velmi nízká. V produktech nezůstávají ţádná rezidua. Metoda je vhodná do systému integrované i organické produkce ovoce a pro antirezistentní strategii. Nevýhodou metody je její pouţitelnost pouze na větších plochách (Hluchý, 2007). Selektivita je také nevýhodou sexuálních feromonů. Plodiny mohou být napadeny více škodlivými druhy, anebo mohou přiletět jiţ oplodněné samičky z okolí. Úspěch matení také závisí na nízké počáteční populační hustotě škůdce (Witzgall a kol., 2008). Pro první pouţití metody matení samců je nutno znát napadení porostu v předchozím 11

17 roce a podle toho zvolit strategii ochrany. Při vysokém napadení je nutné kombinovat další doplňkové metody, aby bylo dosaţeno intenzivního sníţení populační hustoty škůdce (Hluchý, 2007). Pro hodnocení účinnosti dezorientace se pouţívá metoda rozstříhání výhonů podle Karalius a kol. (2003), kdy se vzorky výhonů rozřeţou a spočítají se housenky uvnitř. Také je moţné na dezorientačních plochách pouţít feromonové lapáky s desetinásobnou dávkou feromonu. Na těchto lapácích by nemělo docházet k odchytu cílových druhů motýlů pouze výjimečné náhodné záchyty (Hluchý, 2007). Nálet většího počtu signalizuje moţnou krátkodobou disproporci (vrchol letové aktivity), která vyţaduje zvýšenou pozornost, ale nemusí znamenat neúčinnost metody dezorientace. Nálety vytvářející souvislou křivku s odlišným vrcholem jsou jiţ varováním. Podle Pultara (2008) u nás však není registrována ţádná další korektivní metoda k redukci nesytky při selhání dezorientace. Feromonové kapsle pro nesytku rybízovou jsou druhově specifické, necílové druhy motýlů se vyskytují v lapácích velmi málo a jsou snadno odlišitelné (Pultar, 2008). Feromonové lapáky se vyvěšují současně s odparníky na dezorientaci na místa, na kterých je vysoká pravděpodobnost sníţení účinnosti metody (vyvýšeniny, sousedství starých rybízových porostů, ohniska silného napadení). V homogenním porostu bez předchozích případů se lapáky umísťují na návětrnou stranu sadu. V České republice převaţují severozápadní větry, proto je vhodné je umístit na severozápadní nebo západní okraj porostu. Nosičem je pryţ na bázi přírodního kaučuku. Účinnost po vyjmutí z obalu a expozici lapáku je 8-10 týdnů. Odparník se vyměňuje na přelomu července a srpna (Pultar, 2008). Potravní atraktanty Potravní atraktanty mohou být také vyuţívány k ochraně plodin proti škůdcům (Witzgall a kol., 2008). Nejčastěji se pouţívají k hromadnému vychytávání dospělců obou pohlaví za účelem sníţení jejich početnosti (Lánský a kol., 2005). Nejvyšší účinnosti je dosahováno při jejich pouţití v kombinaci s velkoobjemovými lapáky nebo kontaktními insekticidy. Efekt se zvyšuje, pokud jsou lákány i samičky. Jako návnada pro samce mohou slouţit samicí produkované feromony, ale také vůně rostlin či vedlejší produkty kvašení (Witzgall a kol., 2008). Metoda je účinná proti nesytce jabloňové Synanthedon myopaeformis (Borkhausen, 1789). Jako atraktant slouţí směs jablečného dţusu a piva v poměru 1:1 (Lánský a kol., 2005). Dle Pultara (1994) je vhodnou návnadou směs melasy, kyseliny octové, jablečné šťávy a vody. Ve Švýcarsku jsou proti nesytce rybízové pouţívány lapáky s potravními atraktanty 12

18 tvořenými směsí jablečného dţusu (85 %), rybízového dţusu (10 %) a octa (5 %) (Carlen a kol., 2006). Metoda hromadného vychytávání pomocí feromonů Metoda hromadného vychytávání samců (anglicky mass trapping ) do feromonových lapáků je zaloţena na principu zintenzivnění atraktivity feromonových lapáků pro samce pomocí synteticky vyrobeného samičího feromonu. Následkem toho je omezeno páření a samice kladou neoplozená vajíčka. Tím dochází k postupnému sníţení populační hustoty škůdců a poškození rostlin (Koltun a Yarchakovskaya, 2006). Princip metody vychází z dobrých zkušeností s vyuţitím metody likvidace samců (male annihilation technique, MAT) subtropických a tropických vrtulí rodu Bactrocera (Steiner a kol., 1965 aj.), nebo vrtule ovocné Ceratitis capitata (Wiedemann, 1824) (Cunnigham, 1989) a jako mass trapping aplikované na celou řadu škůdců (přehled podává publikace El-Sayed a kol., 2006). Lapáky typu funnel (Obr. 7) (UNITRAP) nebo delta (Obr. 8) (BIOLATRAP) jsou v případě nesytky rybízové opatřeny feromonovým odparníkem se směsí (E,Z)-2,13- octadecadien 1-yl acetát a (Z)-13-octadecen-1-yl acetát (Plant Research International, Wageningen, Holandsko) (Pultar, 2007). Lapáky typu funnel jsou efektivnější a nedochází u nich k neţádoucímu přeplnění škůdci při vysoké populační hustotě (Suckling a kol., 2005). U delta typu byla prokázána nejvyšší atraktivita ţlutých a zelených lapáků. U typu funnel vykázaly vyšší účinnost lapáky kombinovaného zbarvení (zelená stříška, ţlutý reflektor a bezbarvý, resp. bílý kolektor) neţ jednobarevně ţluté. Při testování různých feromonových lapáků se však ukázalo, ţe ţlutě zbarvené lákají i uţitečné druhy hmyzu, zejména čmeláky, samotářské včely, pestřenky a srpice (Pultar, 2010, osobní sdělení). Obr. 7 - Feromonový lapák typu funnel Obr. 8 - Feromonový lapák typu delta 13

19 Instalace je prováděna na přelomu května a června, před dosaţením SET 0,0 (h) = 4000 o C, zavěšením na dřevěný či kovový kolík zatlučený do půdy v řadě mezi keři tak, aby byl lapák umístěn ve výšce vrcholků keřů. Odparníky se během vegetace nevyměňují. Rozmístění lapáků musí být rovnoměrné, v minimální vzdálenosti od sebe 50 m (viz. Obr. 9). Při pouţití lapáku typu delta se lepové vloţky vyměňují v pravidelných asi 14denních intervalech, úlovky se kontrolují 1-2x týdně (Pultar, 2007). Při sklizni rybízu je vhodné lapáky odstranit, aby nedošlo k jejich mechanickému poškození a po průjezdu sklízecího stroje je opětovně vyvěsit. Lapáky se ponechávají ve výsadbě do konce letové aktivity škůdce, tj. přibliţně do poloviny srpna. Obvyklý způsob hodnocení účinnosti vychytávání pouţívá metodu rozstříhání výhonů, kdy se vzorky výhonů rozřeţou a housenky uvnitř se spočítají. Zaznamenává se procento napadených prutů housenkou (Karalius a kol., 2003). Obr. 9 - Doporučované rozmístění lapáků s ohledem na tvar parcely se zřetelem na převaţující směry větrů (u nás západní aţ severozápadní) (Pultar, 2010) Vlnovník rybízový - Cecidophyopsis ribis (Westwood, 1869) Nebezpečnost a škodlivost tohoto mikroskopického roztoče spočívá v přenosu virového zvratu rybízu (Blackcurrant reversion associated virus BRAV), při kterém dochází k morfologickým změnám a k degenerativním změnám květních orgánů a díky tomu neplodí ani pupeny, které nejsou přímo poškozeny vlnovníkem. Velmi často je příčinou likvidace i velkých plantáţí především černého rybízu (Kazda a kol., 2003). U černého i červeného rybízu se vyskytuje výrazná odrůdová preference. Nově byly vyšlechtěny rezistentní odrůdy, které roztoč nenapadá nebo neohroţuje jejich plodnost (Cross a Easterbrook, 1998). 14

20 Zařazení do systému Třída pavoukovci (Arachnida), řád roztoči (Acarina), čeleď vlnovníkovití (Eriophyidae) (Kůdela a Kocourek, 2002) Pouţívané názvy druhu Hálčivec rybízový, blackcurrant bud mite, blackcurrant gall mite, big bud mite, currant bud mite (Kůdela a Kocourek 2002), Phytoptus ribis (Nalepa, 1893), Eriophyes ribis (Nalepa, 1898), Cecidophyes ribis (Keifer, 1946) (Lindquist a kol., 1996) Popis škůdce Tělo dospělce vlnovníka je červovité, krémově bílé, se dvěma páry nohou. Samičky jsou dlouhé 0,21-0,25 mm, samečci kratší (0,18-0,20 mm). Chelicery bodavě savého ústního ústrojí jsou modifikovány v dlouhé stilety (bodce). Přední část těla pokrývá široce zaoblený hřbetní štítek, bez hřbetních bradavek, brv a výstupku nad bodci, na bocích je zrnitý, podélně rýhovaný s rýhami rozvětvenými jak směrem dolů, tak bočně ke středu štítku (Jeppson a kol., 1975). Hysterosoma (zadeček) je jemně příčně krouţkované, se stejným počtem hřbetních a břišních polokrouţků, které jsou pokryty zašpičatělými, kruhovitými mikrohrbolky. Zpeřené drápky chodidel jsou 5-6 paprsčité (Alford, 2007). Samičí pohlavní orgány těsně přiléhají ke kyčlím, krycí chlopeň je ţebrovaná, nejčastěji se 14 podélnými ţebry ve 2 nestejnoměrných řadách (Boczek, 1971). Vlnovníci nemají vytvořené oči, cévní soustavu, vzdušnice a vylučovací ústrojí. Na konci těla jsou dvě dlouhé štětinky (Laštůvka a kol., 1996) Příznaky poškození Tento mikroskopický roztoč napadá především černý rybíz. Proniká do listových pupenů a způsobuje vznik zduřelých kulovitých hálek velkých aţ 1,5 cm (Obr. 10 a 11). Hálky na jaře neraší, zasychají a hnědnou. Zasychající pupeny roztoči opouštějí, krátkou dobu se pohybují po listech, kde sají a posléze zalézají do nových pupenů, pokračují v sání a rozmnoţují se. U napadených rostlin se postupně sniţuje výnos vlivem redukce počtu zdravých pupenů (Kazda a kol., 2003). 15

21 Obr. 10 a 11 - Příznaky napadení vlnovníkem rybízovým Ţivotní cyklus Přezimují dospělci i nymfy. Roztoči jsou schopní odolávat teplotám od -7 C do -2 C (Jeppson a kol., 1975). Na jaře při teplotách vyšších neţ 5 C kladou samičky vajíček uvnitř pupenů, na stěny zkadeřených základů listů (Lánský a kol., 2005). Ke kladení vajíček dochází v průběhu celého roku, ale nejčastěji v jarních a podzimních měsících (Jeppson a kol., 1975). Za 3-4 dny (při nízkých teplotách za dnů) se z vajíček líhnou larvy, které sají listová pletiva. Rozmnoţování v loňských pupenech probíhá ve 2-3 generacích. Většina roztočů však napadené pupeny při rašení opouští a přesídluje na nové (Lánský a kol., 2005). Migrace začíná na začátku března, pokračuje aţ do poloviny června, ale vrchol nastává ve druhé polovině dubna a v květnu (Jeppson a kol., 1975), tj. v době otevření prvních dvou květů na hroznu a probíhá po celou dobu kvetení (Lánský a kol., 2005). Část populace napadá nové pupeny po páření na listech a květech, část klade vajíčka na povrch listů, výhonů a květů. Nové pupeny sice napadá jen 1 % populace, avšak i toto mnoţství stačí k závaţnému výskytu škůdce (Lánský a kol., 2005). Během migrace ţijí roztoči nechráněni a ţiví se vnějšími vrstvami pupenů, listů a výhonů (Jeppson a kol., 1975). Tento významný škůdce rybízu se rozšiřuje převáţně pomocí opylovačů, větrem a sadbou. Má několik generací v roce v závislosti na klimatických podmínkách (Kazda a kol., 2003). 1997) Hostitelské rostliny Vlnovník napadá především rybíz černý, ale i ostatní druhy rodu Ribes (Hluchý a kol., 16

22 Ochrana Monitoring Monitoring výskytu roztočů je prováděn vizuální zimní kontrolou. Odebírá se 60 celých větví a zjišťuje se přítomnost či nepřítomnost napadení i podle jediného napadeného pupenu, nebo se kontrolují letorosty podíl napadených pupenů (Lánský a kol., 2005). Nepřímá ochrana Podle Crosse a Easterbrooka (1998) je základem ochrany pouţívání rezistentních kultivarů. Ve Skotském výzkumném ústavu (SCRI) byly vyšlechtěny kultivary rybízu rezistentní jak k napadení vlnovníkem ( Ben Hope ), tak i rezistentní k virovému zvratu černého rybízu ( Ben Gairn ). Tyto kultivary jsou základním prvkem vývoje integrovaného systému ochrany proti škůdcům černého rybízu (Cross a Easterbrook, 1998). Velmi důleţitá je výsadba zdravé, roztoči nenapadené sadby (Niemczyk a kol., 2000). Školky a nové výsadby by se měly zakládat ve vzdálenosti nejméně 500 m od napadených keřů. Keře je nutné pravidelně kontrolovat. U napadených rostlin se kaţdým rokem ořezávají výhonky s hálkami (Atlas škůdců, 2008). Přímá ochrana Chemická ochrana Chemická ochrana proti vlnovníkovi rybízovému je zaloţena na aplikaci akaricidů. Donedávna spočívala ochrana v rutinním pouţívání širokospektrálních přípravků v pevně stanovených termínech podle vývojové fáze rostliny (Cross a Harris, 2003). Vzhledem ke způsobu ţivota vlnovníka je nejdůleţitější vhodné načasování. Roztoči stráví většinu ţivota uvnitř hálek, na jaře a v časném létě migrují a napadají nové pupeny. Migrace není ovlivněna pouze vývojovou fází rostlin či denními teplotami. Na tento proces má vliv více faktorů, jako je stupeň zduření hálek, stáří hálek, počet roztočů přítomných v hálce a jejich reprodukční cyklus závislý na teplotě a rychlost migrace z hálek, která je přímo závislá na teplotě. Migrace je silně ovlivněna denními rytmy, vrcholu dosahuje v poledne a téměř nulová je v půlnoci (Cross a Easterbrook, 1998). Cross a Eastebrook (1998) doporučují také postřik sírou na počátku vegetace, čímţ se zabraňuje prolomení rezistence. Cross a Harris (2003) povaţují kombinaci pouţívání rezistentních kultivarů a aplikaci síry za efektivní strategii ochrany rybízu. 17

23 Podle Hluchého a kol. (1997) se první ošetření akaricidy provádí v prvních jarních dnech, kdy teplota dosáhne alespoň 13 C, druhé těsně před rozkvětem rybízu a třetí asi po 10 aţ 14 dnech na konci kvetení. Při prvních výskytech v rozsáhlejších rybízovnách je účelné zváţit likvidaci a spálení napadených keřů (Hluchý a kol., 1997). Lánský a kol. (2005) uvádí jako vhodný termín ochrany období před květem a po sklizni. První ošetření je třeba časovat co nejblíţe době květu a s ohledem na ochranu včel aplikovat večer. Důleţité je přidání smáčedla a vyšší objem postřiku (1000 l/ha). Druhé ošetření se doporučuje ihned po sklizni. Ošetření se provádí při napadení větším neţ 5 %. Přípravky registrované v rámci integrované ochrany rybízu v České republice jsou pouze Omite 570 EW a Omite 30 W (Seznam povolených přípravků, 2010). Hodnocení účinnosti aplikace pesticidů, i dalších metod ochrany, je obvykle prováděno kaţdoročně v období dormance kontrolou počtu hálek (Cross a Harris, 2003). Biologická ochrana pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri Scheuten, 1857 Dravý roztoč Typhlodromus pyri z čeledi Phytoseiidae patří mezi mimořádně významné biologické regulátory populací různých škodlivých fytofágních roztočů, zejména svilušek a vlnovníků. Je známo, ţe pouţíváním širokospektrálních chemických přípravků na ochranu rostlin (zejména insekticidů na bázi syntetických pyrethroidů, ale i některých fungicidů), byly populace těchto uţitečných dravců zdecimovány. Zejména Typhlodromus pyri patří mezi nejvýznamnější dravé roztoče a dokázal se přizpůsobit pouţívání některých insekticidů a v současné době je jediným druhem úspěšně pouţívaným v programech biologického boje proti sviluškám a vlnovníkům v intenzivně obhospodařovaných sadech a vinicích (Chudíček, 2006). T. pyri napadá škodlivé roztoče, ale i larvy třásněnek a jiný drobný hmyz. Dravé jsou i nymfy. Má vysokou bioregulační schopnost a vrozený model péče o kořist, takţe působí dlouhodobě. Alternativou ţivočišné kořisti jsou pylová zrna rozličných druhů rostlin, mycelia nebo spory hub. Proto je vhodné v sadech nebo vinicích budovat druhově bohaté ozelenění, které skýtá pro roztoče T. pyri alternativní potravní zdroj (Šarapatka a kol., 2008). Několik týdnů je schopen dravý roztoč přeţít i zcela bez potravy (Hluchý a kol., 2008). Kapkovité krémově bledé tělo dospělce dosahuje délky přibliţně 0,3 mm. Dlouhé nohy umoţňují tomuto dravci rychlý pohyb i v prostředí listů hustě porostlých trichomy (Psota, 2010). Oplozené samičky přezimují ve skupinách v trhlinách kůry na starších větvích nebo kmeni. V závislosti na teplotě se samice na jaře probouzí a opouští úkryty. Nejprve vyhledávají kořist, kterou představují drobní roztoči, ale také larvy třásněnek a jiného drobného hmyzu. Úţivný ţír samic trvá několik týdnů. Poté kladou jednotlivá vajíčka na 18

24 trichomy nad povrchem listů proto, aby nedocházelo k predaci jedinci vlastního druhu či blízce příbuznými druhy. Často najdeme vajíčka v blízkosti střední ţíly (Hluchý a kol., 2008). Přezimující samice naklade v průměru 16 vajíček, samice dceřiné populace klade v průměru aţ 29 vajíček (Zemek, 1993). Nejprve se líhnou samci a později i samice nové generace. V našich klimatických podmínkách má druh T. pyri dvě aţ tři generace za rok (Hluchý a kol., 2008). V přírodě se šíří po rostlinách zejména za pomocí větru. S příchodem krátkých dnů na podzim zastaví kladení vajíček a stěhují se do zimních úkrytů k přezimování. Samečci hynou s nástupem zimy (Chudíček, 2006). V České republice je do sadů a vinic dostupný přípravek s obsahem tohoto dravého roztoče Biolaagens - TP (Biola, Chelčice) a "Typhlodromus pyri" (Biocont laboratory s.r.o., Brno) (Seznam povolených přípravků, 2010). Do vinic se keři na ha se aplikuje 1000 pásů (letorostů)/ha, do ovocných sadů pásů dle sponu stromů. Pouţívá se např. 1 letorost na keř či strom, 1 plstěný pás na kaţdý 3. keř. Aplikace je jednorázová a účinnost dlouhodobá. Během prvních dvou sezón dochází ke stabilizaci T. pyri. Teprve potom dochází k plnému účinku dravého roztoče (Katalog prostředků biologické ochrany rostlin, 2009). Biologická ochrana pomocí dravého roztoče Amblyseius cucumeris (Oudemans, 1930) Amblyseius cucumeris (syn. Neoseiulus cucumeris) je kolem 0,5 mm velký roztoč, má mléčně bílou aţ narůţovělou barvu. Přední pár končetin je pouţíván jako tykadla. Od příbuzných druhů rodu Amblyseius (A. californicus, A. bakeri), ale například i druhu Typhlodromus pyri, je při menším zvětšení a bez speciální preparace prakticky nerozlišitelný (Rod a kol., 2005). Vajíčka jsou oválná, průsvitná, růţově bílá o velikosti cca 0,14 mm. Dospělec ţije po dobu cca 3 týdnů (Helyer a kol., 2003). Vyhledává, napadá a vysává larvy třásněnek. Je schopen se vyvíjet i na sviluškách, roztočících, vlnovnících, hálčivcích či na pylu (Predatory mite, 2009). Vývoj z vajíčka do dospělosti trvá v závislosti na teplotě a potravě 6 10 dní. Po vylíhnutí má larva 6 končetin a po několik hodin nepřijímá potravu. Následující dvě nymfální stádia jiţ mají 8 končetin a jsou velmi mobilními a efektivními predátory. Dospělci se chovají obdobně (Helyer a kol., 2003). Minimální teplota pro vývoj je 8 C, maximální pak kolem 30 C. Při teplotě 20 C trvá vývoj asi 11 dnů, rozhodující vliv na vývoj má také relativní vlhkost. Pod 60 % relativní vlhkosti vajíčka zasychají (Rod a kol., 2005). Dospělý roztoč denně vysaje asi 3 larvy třásněnky. Pouţívá se především ve sklenících, fóliovnících, při vyšší vlhkosti i v domácnosti. Aplikace je nutná na počátku výskytu škůdce 19

25 nebo i preventivně (Katalog prostředků biologické ochrany rostlin, 2009). Způsob pouţití se liší dle formulace přípravku. V případě formulace roztoče v pilinách či otrubách uzavřených do papírové trubičky s plastovým víčkem opatřeným centrálním sypacím otvorem (Biolaagens Acu Biola Chelčice; Amblyseius cucumeris Biocont Laboratory, Brno) je aplikován sypáním pilinového substrátu či otrub přímo na listy rostlin. Aplikace by měla být prováděna při teplotě C a optimální vzdušné vlhkosti % v mnoţství 50 roztočů/m 2 (rostlinu) preventivně nebo 100 roztočů/m 2 kurativně (Katalog prostředků biologické ochrany rostlin, 2009). Druhou moţností je zavěšení papírového sáčku s háčkem na rostliny (Thripex Plus Koppert, Holandsko) v době maximálního opouštění pupenů vlnovníkem, tj. při otevření prvních dvou květů na hroznu. V následujících dnech by mělo být po několik hodin během dne 20 C. Substrátem pro dravého roztoče jsou piliny, jako jeho dočasná potrava je pouţíván Tyrophagus putrescentiae Schrank (1781). V kaţdém sáčku je dle výrobce garantováno 1000 dravých roztočů. Aplikuje se v dávce 1 sáček/keř. Sáček se umísťuje do stínu, do dolní části keře, aby byla udrţena vlhkost (Thripex plus, 2009). Roztoče lze kombinovat s ostatními bioagens v systému biologické ochrany rostlin. Vysoce toxické chemické přípravky, zejména akaricidy, se pouţívat nesmějí. Po aplikaci roztočů není třeba dodrţovat ţádnou ochrannou lhůtu (Katalog prostředků biologické ochrany rostlin, 2009). Nechemická ochrana (mechanická a fyzikální) Sadbu a řízky rybízu je vhodné ponořit na 30 minut do vody 50 C teplé, tím dochází k usmrcení roztočů v případně napadených pupenech (Lánský a kol., 2005). Jeppson a kol. (1975) uvádí jako vhodnou teplotu vody 40 C a dobu máčení 40 minut. Ve výsadbách s citlivými odrůdami je základem ochrany pečlivá kontrola keřů v zimě a krátce po květu a vylamování napadených hálek či odstraňování infikovaných rostlin (Cross a Easterbrook, 1998). 20

26 3 CÍL PRÁCE Cílem práce bylo v polních pokusech na provozních plochách rybízu ověřit účinnost nových i některých stávajících metod ochrany na regulaci populací nesytky rybízové a vlnovníka rybízového jako podklad pro zavedení systému integrované ochrany rybízu. 3.1 Dílčí cíle 1) Metoda dezorientace proti nesytce rybízové. Testované hypotézy: Po aplikaci feromonových odparníků Isonet Z se sníţí napadení výhonů rybízu nesytkou rybízovou nebo se nebude nadále zvyšovat. Velikost populační hustoty nesytky rybízové má vliv na účinnost metody dezorientace. 2) Metoda hromadného vychytávání proti nesytce rybízové. Testované hypotézy: Po aplikaci feromonových lapačů a následném vychytání samců se sníţí napadení výhonů rybízu. Velikost populační hustoty nesytky rybízové má vliv na účinnost metody. 3) Biologická ochrana proti vlnovníkovi rybízovému pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri. Testované hypotézy: Dravý roztoč T. pyri je schopný účinně regulovat vlnovníka rybízového a po jeho introdukci dojde ke sníţení napadení pupenů rybízu. 4) Biologická ochrana proti vlnovníkovi rybízovému pomocí dravého roztoče Amblyseius cucumeris. Testované hypotézy: Dravý roztoč A. cucumeris je schopný účinně regulovat vlnovníka rybízového i v polních podmínkách a po jeho inokulaci dojde ke sníţení napadení pupenů rybízu. 5) Mechanická ochrana proti vlnovníkovi rybízovému - vylamování napadených hálek. Testované hypotézy: Po mechanickém odstranění napadených pupenů rybízu na jaře se sníţí následné napadení. 21

27 6) Chemická ochrana proti vlnovníkovi rybízovému pomocí přípravku Sanmite 20 WP (pyridaben). Testované hypotézy: Biologická účinnost akaricidu Sanmite 20 WP je na vlnovníka rybízového dostatečná. 7) Kombinace chemické a biologické ochrany (Sanmite 20 WP a T. pyri). Testované hypotézy: Při kombinaci chemické a biologické ochrany dojde ke zvýšení účinnosti oproti účinnosti při testování těchto metod samotných. 22

28 4 MATERIÁL A METODY 4.1 Metoda dezorientace Pokusná lokalita Metoda dezorientace pomocí feromonových odparníků Isonet Z byla testována na dvou lokalitách s odlišným počátečním napadením výhonů (tj. napadením těsně před zahájením pokusu). Počáteční napadení výhonů rybízu na lokalitě A (Drahoraz U lesa) činilo 19 %, na lokalitě B (Holovousy) bylo napadeno 3,75 % výhonů. K porovnání účinnosti metody dezorientace slouţila neošetřená kontrola, která byla vzhledem k moţnosti přeletu motýlů mezi výsadbami záměrně umístěna v dostatečné vzdálenosti od pokusných ploch. Výchozí napadení kontrolní neošetřené výsadby (Chodovice) dosahovalo 21 %. Celková rozloha obou pokusných ploch černého rybízu byla 4 ha. Výsadby se rozkládají na rovině, jsou pravidelného tvaru a dostatečně izolované od nejbliţších rybízových plantáţí (min. 1 km). Podrobné charakteristiky výsadeb jsou uvedeny v tabulce 4.1. Tab Charakteristika pokusných výsadeb pro metodu dezorientace LOKALITA ROZLOHA ODRŮDA SPON (m) ZALOŢENÍ A Drahoraz (U lesa) 4 ha Titania + Ben Hope 4,3 x 0, B - Holovousy 4 ha Titania + Öjebyn 4 x 0, Kontrola - Chodovice 2 ha Titania 4 x 0, Feromonové odparníky Účinnou látkou přípravku Isonet Z (Shin Etsu Chemical Co. Ltd., Tokyo, Japonsko) je směs syntetických sexuálních feromonů (E,Z)-2,13-octadecadienyl acetát (68 mg) + (E,Z)- 3,13-octadecadienyl acetát (2 mg). Umělohmotné (PVC) odparníky červené barvy mají tvar tzv. špaget (Obr. 12). Skládají se ze dvou souběţných plastových trubiček. V jedné z nich je umístěn hliníkový drát, coţ umoţňuje snadnou aplikaci v polních podmínkách a druhá je naplněna specifickou směsí feromonů. K uvolňování účinné látky dochází dle výrobce dní. 23

29 Obr Feromonový odparník Isonet Z Aplikace, dávkování Odparníky byly aplikovány před výletem prvních dospělců cílového druhu. Termíny instalace odparníků Isonet Z jsou uvedeny v tabulce 4.2. Aplikace byla provedena ručně rozvěšením odparníků na keře v doporučené dávce od výrobce, tj. 300 ks na hektar. Odparníky byly rozmístěny rovnoměrně po celé ploše výsadby. Na okraji ošetřované plochy bylo dáno vyšší mnoţství odparníků neţ v ostatní části plochy. O zvýšený počet odparníků na okrajích se poníţil počet odparníků ve středu plochy. Na rostlině byly odparníky umístěny do horní třetiny keře, do stínu lehkým obtočením drátku okolo tenčí větévky. Tab Termíny instalace feromonových odparníků Isonet Z LOKALITA Drahoraz Holovousy Kontrola Hodnocení účinnosti Efektivita metody dezorientace byla stanovena: 1) měřením stupně napadení výhonů před a po aplikaci odparníků, 2) podle počtu samců chycených do feromonových lapáků s desetinásobným mnoţstvím feromonu, 3) podle počtu chycených motýlů obou pohlaví do potravních atraktantů (Grassi a kol., 2002). 24

30 Napadení výhonů Pro hodnocení účinnosti metody dezorientace byla pouţita metoda rozstříhání výhonů podle Karalius a kol. (2003), kdy se vzorky výhonů rozřezaly a spočítaly se housenky uvnitř. Zaznamenáno bylo procento napadených výhonů housenkou. Na pokusných plochách bylo kontrolováno 100 výhonů ve 4 opakováních (40 keřů/10 výhonů). Na neošetřené kontrolní ploše, která byla velká pouze 2 hektary, bylo hodnoceno 50 výhonů ve 4 opakováních (20 keřů/10 výhonů) Feromonové lapáky Na dezorientačních plochách byly pouţívány feromonové lapáky UNITRAP N funnel s feromonovým odparníkem SUPERLURE-ST/w s účinnou látkou (E,Z)-2,13-octadecadienyl acetát a (Z)-13-octadecenyl acetát, 10 mg/odparník (Plant Research International, Wageningen, Holandsko). Feromonové lapáky (3 ks/plocha) byly vyvěšovány současně s odparníky na dezorientaci. Úlovky byly kontrolovány 1x týdně. Odparník s feromonem byl vyměňován na přelomu července a srpna. Na referenční plochu (neošetřenou metodou matení samců) se umístily tyto lapáky pro standardní sledování náletu motýlů Potravní atraktanty Lapáky s potravním atraktantem byly instalovány současně s feromonovými odparníky a lapači (Tab. 4.2) na střed pokusných ploch i do kontrolní neošetřené výsadby. První typ potravního atraktantu (A) byl tvořen směsí rybízového a jablečného dţusu a piva v poměru 25:25:50. Druhou testovanou variantou atraktantu (B) byla směs rybízového a jablečného dţusu a octa v poměru 10:85:5. Ocet slouţil jako konzervant. Do obou pokusných výsadeb i do kontrolní neošetřené plochy byly instalovány vţdy 3 lapače se směsí A a 3 se směsí B. Atraktant byl vyměňován kaţdých 14 dní, úlovky v lapácích se kontrolovaly kaţdých 7 dní. V případě účinnosti těchto atraktantů se zachycení jedinci uchovávají v 90% alkoholu, stanovuje se poměr pohlaví a přítomnost spermatéky v samicích. 25

31 4.2 Metoda hromadného vychytávání Pokusná lokalita Metoda hromadného vychytávání samců do feromonových lapáků (mass trapping) byla testována na dvou různě velkých lokalitách s různým počátečním poškozením výhonů. První lokalita s výsadbou černého rybízu (Drahoraz Silnice) byla před zahájením pokusu napadena z 3 %. Na druhé pokusné lokalitě (Chloumky) dosáhlo počáteční napadení 19,25 % poškozených výhonů. Na kontrolní neošetřované ploše v Ostroměři bylo napadeno 36 % výhonů rybízu. Výsadby byly záměrně umístěny v dostatečné vzdálenosti mezi sebou i od ostatních rybízových plantáţí, aby nedocházelo k vzájemnému přeletu motýlů. Podrobné charakteristiky výsadeb jsou uvedeny v tabulce 4.3. Tab Charakteristika pokusných výsadeb pro metodu hromadného vychytávání LOKALITA CELKOVÁ ROZLOHA ODRŮDA TYP/POČET LAPÁKŮ SPON (m) ZALOŢENÍ A Drahoraz (Silnice) 1,6 ha Ben Hope delta / 10 ks 4 x 0, B Chloumky 4 ha Titania funnel / 24 ks 4,3 x 0, Kontrola - Ostroměř 4 ha Titania x 0, Pozn.: v roce 2010 byly i na plochu A instalovány lapáky funnel Feromonové lapáky a odparníky Vychytávání bylo prováděno pomocí lapáků na bázi sexuálního feromonu typ delta (zelená barva) a funnel (zelená stříška, ţlutý reflektor a bílý kolektor) (Biola, Chelčice) v počtu 6 ks na hektar. Účinnou látkou byla směs feromonů (E,Z)-2,13-octadecadienyl acetát a (Z)-13-octadecenyl acetát. Nosičem této směsi je gumová kapsle. Kapsle nebyly během vegetace vyměňovány Aplikace, dávkování Lapáky byly instalovány na přelomu května a června, před dosaţením SET 0,0 (h) = 4000 o C (Tab. 4.4), zavěšením na dřevěný či kovový kolík zatlučený do půdy v řadě mezi keři tak, aby byl lapák umístěn ve výšce vrcholků keřů. Rozmístění lapáků bylo rovnoměrné, 26

32 v minimální vzdálenosti 50 metrů od sebe. Při pouţití lapáku typu delta se lepové vloţky vyměňovaly v pravidelných 14 denních intervalech nebo po znečištění lepové desky zbytky těl ulovených motýlů. Kontroly probíhaly 1x týdně. Tab Termíny instalace feromonových lapáků LOKALITA Drahoraz Chloumky Kontrola Hodnocení účinnosti Účinnost tohoto způsobu ochrany byla hodnocena v zimních měsících na základě počtu poškozených výhonů housenkou nesytky rybízové. Na větší výsadbě (Chloumky) a v kontrole bylo kontrolováno 4 x 100 výhonů a na menší výsadbě (Drahoraz) 4 x 50 výhonů. 4.3 Biologická ochrana pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri Účinnost biologické ochrany pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri (Biolaagens TP, Biola, Chelčice) proti vlnovníkovi rybízovému byla hodnocena na dvou lokalitách s rozdílným sponem rostlin. Obě výsadby s odrůdou Titania byly vysázeny v roce Keře rybízu v Holovousích (lokalita A) byly vysazeny ve sponu 4 x 1,5 m, rostliny nesrostly v souvislou řadu. Spon výsadby na Chlumu (lokalita B) činí 4 x 0,8 m, keře tvoří husté pásy. Introdukce byla prováděna na začátku vegetace (duben) v dávce 3000 ks/ha (Tab. 4.5). Roztoči byli aplikováni v plstěných páscích (Obr. 13), přesná dávka byla určena dle sponu rostlin a počtu roztočů v jednom pásku. Na lokalitě A byl na kaţdý keř aplikován 1 plstěný pásek, na lokalitě B 1 plstěný pásek vţdy na kaţdý 5. keř. Dle výrobce bylo v kaţdém pásku pět dravých roztočů. 27

33 4.4 Biologická ochrana pomocí dravého roztoče Amblyseius cucumeris Účinnost biologické ochrany pomocí dravého roztoče Amblyseius cucumeris byla testována v obci Volanice, ve výsadbě černého rybízu tvořené směsí odrůd, zaloţené v roce Spon rostlin byl 4 x 1,5 metru. Roztoč byl do porostu aplikován v době maximálního opouštění pupenů vlnovníkem, tj. při otevření prvních dvou květů na hroznu. Aplikován byl v papírových sáčcích s háčkem na zavěšení (Thripex Plus Koppert, Holandsko) v dávce 1 sáček/keř (Obr. 14). Sáček byl umístěn do stínu, do dolní části keře, aby byla udrţena dostatečná vlhkost. Termíny inokulace jsou uvedeny v tabulce 4.5. Obr Plstěný pásek s T. pyri Obr Papírový sáček s A. cucumeris 4.5 Mechanická ochrana proti vlnovníkovi rybízovému Účinnost mechanické ochrany ručním vylamováním napadených hálek byla taktéţ hodnocena ve Volanicích, ve výsadbě černého rybízu tvořené směsí odrůd, zaloţené v roce Spon rostlin byl 4 x 1,5 m. Všechny poškozené (napadené) pupeny byly ručně odstraňovány vţdy na začátku vegetace (Tab. 4.5). 28

34 Tab Termíny aplikace dravých roztočů, provedení mechanické ochrany METODA OCHRANY T. pyri (A) - Holovousy T. pyri (B) - Chlum A. cucumeris - Volanice Mechanická o. - Volanice Chemická ochrana proti vlnovníkovi rybízovému Z chemických preparátů byla hodnocena účinnost přípravku Sanmite 20 WP (pyridaben) v dávce 0,75 kg/ha (1000 l vody), který není do této plodiny v České republice registrován. Testování probíhalo v Holovousích (Bobuloviny) ve výsadbě černého rybízu s odrůdou Titania vysazené v roce 1999, ve sponu 4 x 1,5 m. Termín ošetření byl kaţdoročně stanovován na základě monitoringu aktivity vlnovníka rybízového a dle sledování průběhu teplot. Od roku 2008 byly testovány 3 různé kombinace termínů ošetření: 2x aplikace před sklizní (časná a pozdní); 1x před sklizní (časná) + 1x po sklizni a 1x před sklizní (pozdní) + 1x po sklizni. Konkrétní data jsou uvedena v tabulce 4.6. Tab Termíny aplikace přípravku Sanmite 20 WP (pyridaben) (0,75 kg/ha) Termín aplikace SET (10) h ( C) Termín aplikace SET (10) h ( C) Termín aplikace SET (10) h ( C) Termín aplikace SET (10) h ( C)

35 4.7 Kombinace chemické a biologické ochrany V rámci těchto pokusů byla hodnocena účinnost dravého roztoče T. pyri v kombinaci s ošetřením přípravkem Sanmite 20 WP. Dávkování, termíny aplikace a hodnocení bylo shodné jako při aplikace samotných metod. Hodnocení účinnosti všech výše zmíněných metod ochrany proti vlnovníkovi rybízovému K porovnání účinnosti všech testovaných metod ochrany proti vlnovníkovi rybízovému (Kap ) slouţily neošetřené plochy na pokusných lokalitách. Počáteční napadení a napadení v dalších letech bylo hodnoceno v době vegetačního klidu na základě výskytu poškozených pupenů hálkami na výhonech rybízu. Hodnoceny byly vţdy tři předem bílou roubovací páskou označené výhony na kaţdém keři. Počítán byl podíl napadených a nenapadených pupenů. Termíny hodnocení jsou uvedeny v tabulce 4.7. a počty hodnocených keřů a počet opakování v tabulce 4.8. Tab Termíny hodnocení napadení výhonů rybízu vlnovníkem rybízovým METODA OCHRANY NAPADENÍ NAPADENÍ NAPADENÍ NAPADENÍ T. pyri (A) - Holovousy Chemická - Holovousy T. pyri (B) - Chlum A. cucumeris - Volanice Mechanická - Volanice Tab Počet hodnocených keřů v opakování a počet opakování v jednotlivých variantách METODA OCHRANY POČET KEŘŮ POČET OPAKOVÁNÍ T. pyri (A) - Holovousy 15 3 Chemická - Holovousy 15 3 T. pyri (B) - Chlum 5 5 A. cucumeris - Volanice 5 5 Mechanická - Volanice

36 Statistické vyhodnocení výsledků Statistické vyhodnocení výsledků ze všech pokusů bylo provedeno v programu UPAV GEP - Uspořádání pokusů a analýza výsledků ve smyslu metodik EPPO 152 a 181. Verze: 1.6 (oprava ). Autor: Mgr. Michal Perutka, Ing. Ivan Fikulka, PhD., Brno. V případně metody dezorientace a hromadného vychytávání proti nesytce rybízové byla získaná data zpracovaná analýzou rozptylů (ANOVA Tuckeyův test) a byla spočítána biologická účinnost dle Abbotta vůči neošetřené kontrole v jednotlivých letech. Dále byly porovnány hodnoty průměrného napadení jednotlivých variant v průběhu řešení práce k prokázání statisticky významných rozdílů napadení mezi jednotlivými pokusnými ročníky. Výsledná data metod ochrany proti vlnovníkovi rybízovému byla zpracovaná téţ analýzou rozptylu (ANOVA), byla počítána relace průměrů vůči neošetřené kontrole, která představovala 100 %. A taktéţ byly porovnány hodnoty průměrného napadení jednotlivých variant v průběhu řešení práce k prokázání statisticky významných rozdílů v napadení mezi jednotlivými pokusnými ročníky. 31

37 5 VÝSLEDKY 5.1 Nesytka rybízová Metoda dezorientace Tab Počáteční napadení pokusné plochy (Drahoraz) OPAKOVÁNÍ VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 22/78 22 B 18/82 18 C 14/86 14 D 22/78 22 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 19 % Tab Počáteční napadení pokusné plochy (Holovousy) OPAKOVÁNÍ VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 0/100 0 B 7/93 7 C 3/97 3 D 5/95 5 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 3,75 % Tab Počáteční napadení kontrolní plochy (Chodovice) OPAKOVÁNÍ - 50 VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 13/37 26 B 8/42 16 C 10/40 20 D 11/39 22 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 21 % Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) - rok 2008 ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 2 1,482 0,741 10, % 0,475 B 3 0,104 0,035 0, % 0,575 R 6 0,421 0, % 0,838 32

38 Tab Srovnání průměrů (%) - účinnost dle Abbotta vůči kontrole v roce 2008 VAR. SKUP. PRŮMĚR TRANSF.PR. ÚČINNOST % 90 % 95 % 99 % 3 K 21,00 1,34 0,00 A A A 1 TP 19,00 1,29 9,52 A A A 2 TP 3,75 0,57 82,14 B B A Počáteční napadení výhonů rybízu nesytkou rybízovou v roce 2008 na lokalitě A (Drahoraz) činilo 19 %, na lokalitě B (Holovousy) 3,75 %. Výchozí napadení kontrolní neošetřené výsadby (Chodovice) dosahovalo 21 %. Statisticky významné rozdíly na hladině významnosti α = 0,05 byly prokázány mezi oběma pokusnými lokalitami navzájem (V1 a V2) a mezi neošetřenou kontrolou (V3) a lokalitou B (V2) (Tab ). Tab Napadení pokusné plochy (Drahoraz) OPAKOVÁNÍ VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 28/72 28 B 26/74 26 C 28/72 28 D 20/80 20 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 25,5 % Tab Napadení pokusné plochy (Holovousy) OPAKOVÁNÍ VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 4/96 4 B 1/99 1 C 0/100 0 D 1/99 1 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 1,5 % Tab Napadení kontrolní plochy (Chodovice) OPAKOVÁNÍ - 50 VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 21/29 42 B 12/38 24 C 11/39 22 D 14/36 28 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 29 % 33

39 Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v roce 2009 ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 2 3,328 1,664 75, % 0,267 B 3 0,171 0,057 2, % 0,323 R 6 0,133 0, % 0,470 Tab Srovnání průměrů (%) - účinnost dle Abbotta vůči kontrole v roce 2009 VAR. SKUP. PRŮMĚR TRANSF.PR. ÚČINNOST % 90 % 95 % 99 % 3 K 29,00 1,46 0,00 A A A 1 TP 25,50 1,42 12,07 A A A 2 TP 1,50 0,33 94,83 B B B Na pokusné ploše A i na kontrolní neošetřované ploše došlo v roce 2009 ke zvýšení napadení výhonů rybízu. V pokusné výsadbě z 19 % na 25,5 % a v kontrolní z 21 % na 29 %. Na pokusné ploše B bylo zjištěno 1,5 % napadených výhonů, coţ je niţší oproti počátečnímu napadení (3,75 %). Statisticky významné rozdíly na hladině významnosti α = 0,05 byly opět prokázány mezi oběma pokusnými lokalitami navzájem (V1 a V2) a mezi kontrolou (V3) a lokalitou B (V2). Biologická účinnost přepočtená dle Abbotta k neošetřené kontrole dosáhla na lokalitě A 12,07 % a na lokalitě B 94,83 % (Tab ). Tab Napadení pokusné plochy (Drahoraz) OPAKOVÁNÍ VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 26/74 26 B 28/72 28 C 44/56 44 D 32/78 32 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 32,5 % Tab Napadení pokusné plochy (Holovousy) OPAKOVÁNÍ VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 1/99 1 B 0/100 0 C 2/98 2 D 4/96 4 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 1,75 % 34

40 Tab Napadení kontrolní plochy (Chodovice) OPAKOVÁNÍ - 50 VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 13/37 26 B 11/29 22 C 15/35 30 D 14/36 28 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 26,5 % Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v roce 2010 ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 2 3,282 1,641 72, % 0,270 B 3 0,164 0,055 2, % 0,327 R 6 0,136 0, % 0,476 Tab Srovnání průměrů (%) - účinnost dle Abbotta vůči kontrole v roce 2010 VAR. SKUP. PRŮMĚR TRANSF.PR. ÚČINNOST % 90 % 95 % 99 % 1 TP 32,50 1,52 0,00 A A A 3 K 26,50 1,44 0,00 A A A 2 TP 1,75 0,37 93,40 B B B Na pokusné ploše A došlo v roce 2010 opět ke zvýšení napadení výhonů aţ na 32,5 %. Ve výsadbě B zůstalo napadení stále nízké (1,75 %). V kontrole počet napadených výhonů mírně klesl a to z 29 % na 26,5 %. Statisticky významné rozdíly na hladině významnosti α = 0,05 byly opět prokázány mezi oběma pokusnými lokalitami navzájem (V1 a V2) a mezi kontrolou (V3) a lokalitou B (V2). Biologická účinnost přepočtená dle Abbotta k neošetřené kontrole dosáhla na lokalitě B 93,40 %. Na lokalitě A bylo napadení výhonů vyšší neţ v neošetřené kontrole a tudíţ byla účinnost nulová (Tab ). Tab Napadení pokusné plochy (Holovousy) OPAKOVÁNÍ VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 13/87 13 B 5/95 5 C 14/86 14 D 9/91 9 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 10,25 % 35

41 Tab Napadení kontrolní plochy (Chodovice) OPAKOVÁNÍ - 50 VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 14/36 28 B 11/39 22 C 12/38 24 D 12/38 24 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 24,5 % Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v roce 2011 ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 1 0,289 0,289 24, % 0,181 B 3 0,069 0,023 1, % 0,245 R 3 0,35 0, % 0,449 Tab Srovnání průměrů (%) - účinnost dle Abbotta vůči kontrole v roce 2011 VAR. SKUP. PRŮMĚR TRANSF.PR. ÚČINNOST % 90 % 95 % 99 % 2 K 24,50 1,41 0,00 A A A 1 TP 10,25 1,03 58,16 B B A Vzhledem k vysokému napadení porostu ve výsadbě A byla plocha ihned po sklizni 2010 zlikvidována a napadení jiţ nebylo v roce 2011 vyhodnoceno. Na pokusné ploše B v Holovousích došlo ke zvýšení napadení na 10,25 %. V kontrole počet napadených výhonů mírně klesl, z 26,5 % na 24,5 %. Mezi neošetřenou kontrolou a pokusnou lokalitou byly prokázány statisticky významné rozdíly na hladině významnosti α = 0,05. Biologická účinnost přepočtená dle Abbotta k neošetřené kontrole dosáhla na lokalitě B 58,16 % (Tab ). Tab Souhrn - úlovky v lapácích na pokusných plochách CELKOVÝ POČET ÚLOVKŮ (KS) rok Lapák Atraktant Lapák Atraktant Lapák Atraktant lokalita 10 mg A/B 10 mg A/B 10 mg A/B Drahoraz /0 0 0 Holovousy / Kontrola /

42 V roce 2008 nebyli na ani jedné z pokusných lokalit zaznamenáni v lapácích s desetinásobným mnoţstvím feromonu ţádní samci. V kontrolní výsadbě bylo chyceno 81 jedinců. V roce 2009 bylo na lokalitě A (Drahoraz) chyceno celkem 15 samců, na lokalitě B 14 a na kontrolní ploše 374. Potravní atraktanty se ukázaly jako neefektivní, neboť ve výsadbě A nebyly zaznamenány ţádné úlovky a ve výsadbě B byly zaznamenány pouze 4 úlovky samci. V roce 2010 nebyli během vegetace na lokalitě A (Drahoraz) do feromonových lapáků chyceni ţádní samci, na lokalitě B bylo chyceno celkem 67 samců nesytky, na kontrolní ploše 171. Potravní atraktanty se ukázaly opět jako neefektivní, neboť nebyly chyceni ţádní motýli nesytky rybízové (Tab ). Srovnání průměrného napadení jednotlivých variant mezi roky 2008 (2010) 2011 Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) - lokalita A Drahoraz ( ) ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 2 0,099 0,049 4, % 0,183 B 3 0,003 0,001 0, % 0,222 R 6 0,063 0, % 0,323 Tab Srovnání průměrů (%) lokalita A Drahoraz VAR. SKUP. PRŮMĚR TRANSF.PR. 90 % 95 % 99 % 2010 TP 32,50 1,52 A A A 2009 TP 25,50 1,42 AB AB A 2008 TP 19,00 1,29 B B A Napadení výhonů rybízu nesytkou rybízovou na lokalitě A (Drahoraz) se v roce 2008 statisticky významně lišilo na hladině významnosti α = 0,05 od roku 2010 (Tab ). Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) - lokalita B Holovousy ( ) ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 3 1,229 0,410 3, % 0,629 B 3 0,089 0,030 0, % 0,734 R 9 0,999 0, % 0,993 37

43 Tab Srovnání průměrů (%) lokalita B Holovousy VAR. SKUP. PRŮMĚR TRANSF.PR. 90 % 95 % 99 % 2011 TP 10,25 1,03 A A A 2008 TP 3,75 0,57 AB A A 2010 TP 1,75 0,37 B A A 2009 TP 1,50 0,33 B A A Mezi napadením výhonů rybízu nesytkou rybízovou na lokalitě B nebyly na hladině významnosti α = 0,05 prokázány ţádné rozdíly. Na hladině významnosti α = 0,1 se napadení v roce 2009 a 2010 statisticky významně lišilo od roku Mezi roky 2009 a 2010 nebyly prokázány rozdíly (Tab ). Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) kontrola Chodovice ( ) ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 3 0,036 0,012 3, % 0,112 B 3 0,048 0,016 4, % 0,130 R 9 0,031 0, % 0,176 Tab Srovnání průměrů (%) kontrola - Chodovice VAR. SKUP. PRŮMĚR TRANSF.PR. 90 % 95 % 99 % 2009 TP 29,00 1,46 A A A 2010 TP 26,50 1,44 AB A A 2011 TP 24,50 1,41 AB A A 2008 TP 21,00 1,34 B A A Mezi napadením výhonů rybízu nesytkou rybízovou v neošetřené kontrole nebyly mezi roky 2008 aţ 2011 na hladině významnosti α = 0,05 prokázány ţádné rozdíly. Na hladině významnosti α = 0,1 se napadení v roce 2008 statisticky významně lišilo od roku Mezi roky 2010 a 2011 nebyly navzájem prokázány ţádné významné rozdíly (Tab ). Napadení výhonů rybízu (%) všech variant v průběhu celého pokusu je znárodněno v grafu 1. 38

44 % Drahoraz Holovousy Chodovice - kontrola Graf 1 - Napadení výhonů (%) na pokusných plochách v jednotlivých letech Metoda hromadného vychytávání Tab Počáteční napadení pokusné plochy (Drahoraz) OPAKOVÁNÍ - 50 VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 1/49 2 B 0/50 0 C 2/48 4 D 3/47 6 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 3 % Tab Počáteční napadení pokusné plochy (Chloumky) OPAKOVÁNÍ VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 24/76 24 B 18/82 18 C 22/78 22 D 13/87 13 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 19,25 % 39

45 Tab Počáteční napadení kontrolní plochy (Ostroměř) OPAKOVÁNÍ VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 46/54 46 B 28/72 28 C 44/56 44 D 26/74 26 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 36 % Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v roce 2008 ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 2 2,392 1,196 23, % 0,409 B 3 0,182 0,061 1, % 0,494 R 6 0,311 0, % 0,721 Tab Srovnání průměrů (%) - účinnost dle Abbotta vůči kontrole v roce 2008 VAR. SKUP. PRŮMĚR TRANSF.PR. ÚČINNOST % 90 % 95 % 99 % 3 K 36,00 1,55 0,00 A A A 2 TP 19,25 1,30 46,53 A A A 1 TP 3,00 0,51 91,67 B B B Na lokalitě A (V1 - Drahoraz, 1,6 ha) bylo před zahájením pokusu v roce 2008 zaznamenáno 3 % napadených výhonů, na lokalitě B (V2 - Chloumky, 4 ha) 19,25 % a v kontrole (V3 - Ostroměř, 4 ha) 36 % napadených výhonů housenkou nesytky rybízové. Statisticky významné rozdíly na hladině významnosti α = 0,05 byly prokázány mezi oběma pokusnými lokalitami navzájem (V1 a V2) a mezi kontrolou (V3) a lokalitou A (V1) (Tab ). Tab Napadení pokusné plochy (Drahoraz) OPAKOVÁNÍ - 50 VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 0/50 0 B 3/47 6 C 2/48 4 D 0/50 0 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 2,50 % 40

46 Tab Napadení pokusné plochy (Chloumky) OPAKOVÁNÍ VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 13/87 13 B 13/87 13 C 13/87 13 D 16/84 16 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 13,75 % Tab Napadení kontrolní plochy (Ostroměř) OPAKOVÁNÍ VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 46/54 46 B 28/72 28 C 44/56 44 D 44/56 44 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 40,50 % Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v roce 2009 ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 2 3,074 1,537 18, % 0,523 B 3 0,131 0,044 0, % 0,633 R 6 0,510 0, % 0,923 Tab Srovnání průměrů (%) - účinnost dle Abbotta vůči kontrole v roce 2009 VAR. SKUP. PRŮMĚR TRANSF.PR. ÚČINNOST % 90 % 95 % 99 % 3 K 40,50 1,61 0,00 A A A 2 TP 13,75 1,17 66,05 A A AB 1 TP 2,50 0,39 93,83 B B B Na lokalitě A bylo v roce 2009 zaznamenáno 2,5% napadení porostu. Oproti počátečnímu napadení (3 %) došlo k mírnému sníţení. Napadení výhonů rybízu na lokalitě B také kleslo z 19,25 % na 13,75 %. V kontrolní variantě došlo k nárůstu počtu poškozených výhonů z 36 % na 40,5 %. Statisticky významné rozdíly na hladině významnosti α = 0,05 byly prokázány mezi oběma pokusnými lokalitami navzájem (V1 a V2) a mezi kontrolou (V3) a lokalitou A (V1). Biologická účinnost přepočtená dle Abbotta k neošetřené kontrole dosáhla na lokalitě A 93,83 % a na lokalitě B 66,05 % (Tab ). 41

47 Tab Napadení pokusné plochy (Drahoraz) OPAKOVÁNÍ - 50 VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 3/47 6 B 2/48 4 C 0/50 0 D 2/48 4 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 3,50 % Tab Napadení pokusné plochy (Chloumky) OPAKOVÁNÍ VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 12/88 12 B 11/89 11 C 7/93 7 D 8/92 8 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 9,50 % Tab Napadení kontrolní plochy (Ostroměř) OPAKOVÁNÍ VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 28/72 28 B 30/70 30 C 32/68 32 D 24/76 24 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 28,50 % Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v roce 2010 ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 2 1,645 0,822 17, % 0,386 B 3 0,194 0,065 1, % 0,467 R 6 0,278 0, % 0,681 Tab Srovnání průměrů (%) - účinnost dle Abbotta vůči kontrole v roce 2010 VAR. SKUP. PRŮMĚR TRANSF.PR. ÚČINNOST % 90 % 95 % 99 % 3 K 28,50 1,47 0,00 A A A 2 TP 9,50 1,01 66,67 B AB AB 1 TP 3,50 0,56 87,72 C B B Napadení výhonů v roce 2010 ve výsadbě A dosáhlo 3,5 %. Oproti napadení v předchozím roce (2,5 %) došlo k mírnému nárůstu. Napadení porostu na lokalitě B kleslo z 13,75 % na 9,5 %. V kontrolní variantě došlo k poklesu počtu poškozených výhonů z 40,5 % na 28,5 %. Statisticky významné rozdíly na hladině významnosti α = 0,05 byly prokázány mezi neošetřenou kontrolou (V3) a lokalitou A (V1), na hladině významnosti α = 0,1 mezi všemi 42

48 variantami. Biologická účinnost přepočtená dle Abbotta k neošetřené kontrole dosáhla na lokalitě A 87,72 % a na lokalitě B 66,67 % (Tab ). Tab Napadení pokusné plochy (Drahoraz) OPAKOVÁNÍ - 50 VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 3/47 6 B 4/46 8 C 2/48 4 D 1/49 2 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 5 % Tab Napadení pokusné plochy (Chloumky) OPAKOVÁNÍ VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 9/91 9 B 7/93 7 C 14/86 14 D 12/88 12 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 10,50 % Tab Napadení kontrolní plochy (Ostroměř) OPAKOVÁNÍ VÝHONŮ POČET NAPADENÝCH/ NENAPADENÝCH VÝHONŮ % NAPADENÍ A 56/44 56 B 52/48 52 C 50/50 50 D 50/50 50 PRŮMĚRNÉ NAPADENÍ 52 % Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v roce 2011 ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 2 2,012 1,006 39, % 0,286 B 3 0,021 0,007 0, % 0,346 R 6 0,152 0, % 0,504 Tab Srovnání průměrů (%) - účinnost dle Abbotta vůči kontrole v roce 2011 VAR. SKUP. PRŮMĚR TRANSF.PR. ÚČINNOST % 90 % 95 % 99 % 3 K 52,00 1,72 0,00 A A A 2 TP 10,50 1,05 79,81 B B B 1 TP 5,00 0,74 90,38 C B B 43

49 Napadení výhonů ve výsadbě A stouplo na 5 %. Oproti napadení v předchozím roce (3,5 %) došlo k mírnému nárůstu. Napadení porostu na lokalitě B také mírně stouplo z 9,5 % na 10,5 %. V kontrolní variantě došlo k nárůstu počtu poškozených výhonů z 28,5 % na 52 %. Statisticky významné rozdíly na hladině významnosti α = 0,05 byly prokázány mezi neošetřenou kontrolou (V3) a lokalitou A i B (V1 a V2), na hladině významnosti α = 0,1 mezi všemi variantami navzájem. Biologická účinnost přepočtená dle Abbotta k neošetřené kontrole dosáhla na lokalitě A 79,81 % a na lokalitě B 90,38 % (Tab ). Průměrné napadení výhonů rybízu (%) jednotlivých variant je znázorněno v grafu 2. % Drahoraz Chloumky Ostroměř - kontrola Graf 2 - Napadení výhonů (%) na pokusných plochách v jednotlivých letech Tab Souhrn - úlovky v lapácích na pokusných plochách LOKALITA CELKOVÝ POČET ÚLOVKŮ (KS) Drahoraz Chloumky V roce 2008 bylo na lokalitě A za celou vegetaci do delta lapáků chyceno celkem 43 motýlů, na lokalitě B do funnel lapáků 925 motýlů. V roce 2009 bylo do delta lapáků ve výsadbě A chyceno 34 samců, na lokalitě B do funnel lapáků V roce 2010 byly i do výsadby A 44

50 úlovky (ks) úlovky (ks) instalovány lapače funnel a celkem bylo chyceno 75 samců, na lokalitě B 1338 jedinců (Tab ). Průběh letu motýlů na základě těchto úlovků znázorňují grafy Graf 3 - Úlovky samců do feromonových lapáků (typ funnel, Chloumky, 4 ha, 2009) Graf 4 - Úlovky samců do feromonových lapáků (typ funnel, Chloumky, 4 ha, 2010) 45

51 úlovky (ks) úlovky (ks) Graf 5 - Úlovky samců do feromonových lapáků (typ delta, Drahoraz, 1,6 ha, 2009) Graf 6 - Úlovky samců do feromonových lapáků (typ funnel, Drahoraz, 1,6 ha, 2010) 46

52 Srovnání průměrného napadení výhonů jednotlivých variant mezi roky Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) lokalita A Drahoraz ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 3 0,266 0,089 0, % 0,782 B 3 0,033 0,011 0, % 0,913 R 9 1,544 0, % 1,234 Tab Srovnání průměrů (%) lokalita A Drahoraz VAR. SKUP. PRŮMĚR TRANSF.PR. 90 % 95 % 99 % 2011 TP 5,00 0,74 A A A 2010 TP 3,50 0,56 A A A 2008 TP 3,00 0,51 A A A 2009 TP 2,50 0,39 A A A Mezi napadením výhonů rybízu nesytkou rybízovou na lokalitě A (Drahoraz) nebyly v průběhu pokusu zaznamenány ţádné statisticky významné rozdíly na hladině významnosti α = 0,05 (Tab ). Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) lokalita B Chloumky ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 3 0,198 0,066 5, % 0,205 B 3 0,010 0,003 0, % 0,240 R 9 0,106 0, % 0,324 Tab Srovnání průměrů (%) lokalita B Chloumky VAR. SKUP. PRŮMĚR TRANSF.PR. 90 % 95 % 99 % 2008 TP 19,25 1,30 A A A 2009 TP 13,75 1,17 AB AB A 2011 TP 10,50 1,05 B B A 2010 TP 9,50 1,01 B B A Napadení výhonů rybízu nesytkou rybízovou na lokalitě B (Chloumky) se v roce 2008 statisticky významně lišilo na hladině významnosti α = 0,05 od roku 2010 a Mezi roky 2010 a 2011 nebyly navzájem prokázány ţádné významné rozdíly (Tab ). 47

53 Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) kontrola Ostroměř ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 3 0,138 0,046 8, % 0,140 B 3 0,037 0,012 2, % 0,163 R 9 0,049 0, % 0,220 Tab Srovnání průměrů (%) kontrola Ostroměř VAR. SKUP. PRŮMĚR TRANSF.PR. 90 % 95 % 99 % 2011 TP 52,00 1,72 A A A 2009 TP 40,50 1,61 AB AB AB 2008 TP 36,00 1,55 BC B AB 2010 TP 28,50 1,47 C B B Napadení výhonů rybízu nesytkou rybízovou v neošetřované kontrole se v roce 2011 statisticky významně lišilo na hladině významnosti α = 0,05 od roku 2008 a Mezi roky 2008 a 2010 nebyly navzájem prokázány ţádné významné rozdíly. 48

54 5.2 Vlnovník rybízový Lokalita A - Holovousy (Bobuloviny) Tab Počáteční napadení jednotlivých variant vlnovníkem rybízovým (%) v roce OPAKOVÁNÍ PRŮMĚR VARIANTA A B C VARIANT V1 - kontrola 15,82 9,35 10,38 11,85 V2 Sanmite 20 WP 17,52 12,42 13,44 14,46 V3 Sanmite 20 WP + T. Pyri 15,83 7,96 5,84 9,88 V4 Typhlodromus pyri 12,56 11,74 3,29 9,20 Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v roce 2007 ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 3 50,189 16,730 2, % 5,929 B 2 109,279 54,639 8, % 7,076 R 6 37,538 6, % 10,152 Tab Srovnání průměrů (%) - (relace vůči kontrole) v roce 2007 VAR. SKUP. PRŮMĚR RELACE % 90 % 95 % 99 % 2 TP 14,46 122,03 A A A 1 K 11,85 100,00 A A A 3 TP 9,88 83,35 A A A 4 TP 9,20 77,61 A A A Před zahájením pokusů bylo provedeno počáteční napadení porostu procento poškozených pupenů rybízu. Napadení pupenů vlnovníkem rybízovým v kontrole (V1) činilo 11,85 %, ve variantě V2 (Sanmite 20 WP) 14,46 %, ve variantě V3 (kombinace Sanmitu 20 WP a Typhlodroma pyri) 9,88 % a ve variantě V4 (samotná introdukce Typhlodroma pyri) 9,2 %. Mezi napadením jednotlivých variant nebyly prokázány ţádné statisticky významné rozdíly (Tab ). 49

55 Tab Napadení jednotlivých variant vlnovníkem rybízovým (%) v roce OPAKOVÁNÍ PRŮMĚR VARIANTA A B C VARIANT V1 - kontrola 23,58 17,75 13,09 18,14 V2 Sanmite 20 WP 20,21 20,16 9,76 16,71 V3 Sanmite 20 WP + T. Pyri 18,55 13,53 6,04 12,71 V4 Typhlodromus pyri 11,22 16,1 6,38 11,23 Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v roce 2008 ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 3 95,594 31,865 4, % 6,289 B 2 211, ,988 15, % 7,506 R 6 42,233 7, % 10,768 Tab Srovnání průměrů (%) - (relace vůči kontrole) v roce 2008 VAR. SKUP. PRŮMĚR RELACE % 90 % 95 % 99 % 1 K 18,14 100,00 A A A 2 TP 16,71 92,12 AB A A 3 TP 12,71 70,05 AB A A 4 TP 11,23 61,93 B A A V roce 2008 se napadení nejvíce zvýšilo v neošetřené kontrole a to na 18,14 %. Po ošetření Sanmitem 20 WP stouplo napadení na 16,71 %, po ošetřením Sanmitem 20 WP v kombinaci s introdukcí T. pyri činilo napadení pupenů rybízu 12,71 % a po samotné introdukci T. pyri bylo poškozeno 11,23 % pupenů rybízu. Statisticky významné rozdíly na hladině významnosti α = 0,05 prokázány nebyly, pouze na hladině významnosti α = 0,1 mezi neošetřenou kontrolou (V1) a variantou, kde byl introdukován Typhlodromus pyri (V4) (Tab ). 50

56 Tab Napadení jednotlivých variant vlnovníkem rybízovým (%) v roce OPAKOVÁNÍ PRŮMĚR VARIANTA A B C VARIANT V1 - kontrola 17,94 13,32 5,35 12,20 V2 Sanmite 20 WP 25,76 20,78 13,61 20,05 V3 Sanmite 20 WP + T. Pyri 21,41 13,84 8,08 14,44 V4 Typhlodromus pyri 12,62 12,72 3,75 9,70 Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v roce 2009 ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 3 175,521 58,507 22, % 3,862 B 2 282, ,124 53, % 4,609 R 6 15,928 2, % 6,613 Tab Srovnání průměrů (%) - (relace vůči kontrole) v roce 2009 VAR. SKUP. PRŮMĚR RELACE % 90 % 95 % 99 % 2 TP 20,05 164,30 A A A 3 TP 14,44 118,36 B B AB 1 K 12,20 100,00 BC BC B 4 TP 9,70 79,46 C C B Napadení v kontrole (V1) kleslo na 12,2 %, při samotné aplikaci přípravku Sanmite 20 WP (pyridaben) v dávce 0,75 kg/ha (V2) došlo ke zvýšení napadení na 20,05 %. Na ploše ošetřené Sanmitem 20 WP v kombinaci s introdukcí dravého roztoče Typhlodromus pyri (V3) bylo zjištěno 14,44% napadení a varianta, kde se testovala pouze biologická ochrana za pomoci dravého roztoče Typhlodromus pyri (V4) byla napadena na 9,7 %. Po odečtení napadení z roku 2008 došlo ve V1 k poklesu napadení o 5,94 % a ve V4 došlo také k poklesu o 1,53 %. Naopak ve V2 se napadení zvýšilo o 3,33 %, ve V3 o 1,73 %. Celkově došlo ve všech variantách k poklesu o 0,6 %. Statisticky významné rozdíly na hladině významnosti α = 0,05 byly prokázány mezi V2 a V3, V4 a mezi V3 a V4 navzájem (Tab ). 51

57 Tab Napadení jednotlivých variant vlnovníkem rybízovým (%) v roce OPAKOVÁNÍ PRŮMĚR VARIANTA A B C VARIANT V1 - kontrola 14,8 17,07 6,97 12,95 V2 Sanmite 20 WP 22,61 18,72 14,23 18,52 V3 Sanmite 20 WP + T. Pyri 24,1 16,01 8,65 16,25 V4 Typhlodromus pyri 13,65 15,79 5,15 11,53 Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v roce 2010 ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 3 90,233 30,078 3, % 6,594 B 2 227, ,843 14, % 7,870 R 6 46,429 7, % 11,291 Tab Srovnání průměrů (%) - (relace vůči kontrole) v roce 2010 VAR. SKUP. PRŮMĚR RELACE % 90 % 95 % 99 % 2 TP 18,52 143,05 A A A 3 TP 16,25 125,54 AB A A 1 K 12, AB A A 4 TP 11,53 89,06 B A A Kontrola (V1) byla v roce 2010 napadena z 12,95 %, při samotné aplikaci přípravku Sanmite 20 WP (V2) došlo k 18,52% napadení. Na ploše ošetřené Sanmitem 20 WP v kombinaci s introdukcí dravého roztoče Typhlodromus pyri (V3) bylo zjištěno 16,25 % napadených pupenů a varianta, kde se testovala pouze biologická ochrana za pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri (V4), byla napadena na 11,53 %. Po odečtení napadení z roku 2009 došlo v kontrole k nárůstu napadení o 0,75 %, po ošetření Sanmitem v kombinaci s T. pyri o 1,81 % a po introdukci pouze T. pyri o 1,93 %. K poklesu napadení došlo pouze po samotné aplikaci akaricidu Sanmite 20 WP a to o 1,53 %. Celkově došlo ve všech variantách k nárůstu napadení o 0,7 %. Na hladině významnosti α = 0,05 nebyly prokázány ţádné rozdíly. Statisticky významné rozdíly na hladině významnosti α = 0,1 byly prokázány mezi V2 a V4 (Tab ). Grafické znázornění relací jednotlivých variant vůči neošetřené kontrole v průběhu pokusu znázorňuje graf 7. Průměrné napadení pupenů vlnovníkem rybízovým (%) v jednotlivých variantách v průběhu pokusu (Bobuloviny, VŠÚO Holovousy) je shrnuto v grafu 8. 52

58 kontrola Sanmite 20 WP Sanmite 20 WP + T.pyri T.pyri Graf 7 - Spojnicový graf - srovnání průměrů - relace vůči neošetřené kontrole (VŠÚO Holovousy - Bobuloviny) % Napadení 2007 Napadení 2008 Napadení 2009 Napadení kontrola Sanmite 20 WP Sanmite 20 WP + T.pyri T.pyri Graf 8 - Napadení pupenů vlnovníkem rybízovým (%) v jednotlivých variantách v průběhu pokusu (VŠÚO Holovousy - Bobuloviny) 53

59 Napadení pupenů rybízu vlnovníkem rybízovým při různých termínech ošetření Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v roce 2008 ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 2 145,486 72,743 23, % 11,179 B 1 24,040 24,040 7, % 10,400 R 2 6,235 3, % 23,722 Tab Srovnání průměrů obou variant (%) v roce 2008 VAR. SKUP. PRŮMĚR 90 % 95 % 99 % 1 TP 19,38 A A A 2 TP 16,84 AB AB A 3 TP 7,90 B B A Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v roce 2009 ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 2 81,751 40,875 3, % 21,587 B 1 13,172 13,172 1, % 20,083 R 2 23,251 11, % 45,808 Tab Srovnání průměrů obou variant (%) v roce 2009 VAR. SKUP. PRŮMĚR 90 % 95 % 99 % 1 TP 23,58 A A A 2 TP 17,31 A A A 3 TP 14,81 A A A Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v roce 2010 ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 2 141,969 70,984 11, % 15,918 B 1 7,707 7,707 1, % 14,810 R 2 12,644 6, % 33,780 Tab Srovnání průměrů obou variant (%) v roce 2010 VAR. SKUP. PRŮMĚR 90 % 95 % 99 % 1 TP 23,35 A A A 2 TP 17,36 A A A 3 TP 11,44 A A A 54

60 Mezi průměrným napadením pupenů rybízu obou variant (Sanmite 20 WP; Sanmite 20 WP + T. pyri) při různých termínech ošetření nebyly v roce 2009 a 2010 prokázány statisticky významné rozdíly. Pouze v roce 2008 bylo dosaţeno nejvyšší účinnosti při aplikaci jednou před sklizní (později na jaře) a jednou po sklizni (Tab ). Napadení pupenů vlnovníkem rybízovým (%) v jednotlivých variantách při rozdílných termínech ošetření (Bobuloviny, VŠÚO Holovousy) je znázorněno v grafu 9. % 30 2 x před sklizní 1x před (časná) + 1x po sklizni 1x před (pozdní) + 1x po sklizni Sanmite 20 WP Sanmite + T. pyri Sanmite 20 WP Sanmite + T. pyri Sanmite 20 WP Sanmite + T. pyri Graf 9 - Napadení pupenů vlnovníkem rybízovým (%) v jednotlivých variantách při rozdílných termínech ošetření (VŠÚO Holovousy - Bobuloviny) 55

61 Srovnání průměrného napadení pupenů jednotlivých variant mezi roky Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v kontrole v letech ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 3 0,069 0,023 2, % 0,250 B 2 0,182 0,091 8, % 0,299 R 6 0,067 0, % 0,428 Tab Srovnání průměrů (%) v kontrole VAR. SKUP. PRŮMĚR TRANF. PRŮMĚR 90 % 95 % 99 % ,14 1,27 A A A ,95 1,12 A A A ,20 1,08 A A A ,85 1,10 A A A Mezi napadením kontrolní varianty nebyly v letech zaznamenány ţádné statisticky významné rozdíly (Tab ). Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) ve variantě ošetřené Sanmitem 20 WP v letech ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 3 0,028 0,009 1, % 0,163 B 2 0,094 0,047 9, % 0,195 R 6 0,029 0, % 0,280 Tab Srovnání průměrů (%) ve variantě ošetřené Sanmitem 20 WP VAR. SKUP. PRŮMĚR TRANF. PRŮMĚR 90 % 95 % 99 % ,05 1,31 A A A ,52 1,28 A A A ,71 1,23 A A A ,46 1,18 A A A Mezi napadením varianty ošetřené Sanmitem 20 WP nebyly v letech zaznamenány ţádné statisticky významné rozdíly (Tab ). 56

62 Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) ve variantě ošetřené Sanmitem 20 WP v kombinaci s Typhlodromem pyri letech ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 3 0,068 0,023 12, % 0,102 B 2 0,338 0,169 91, % 0,122 R 6 0,011 0, % 0,175 Tab Srovnání průměrů (%) ve variantě ošetřené Sanmitem 20 WP v kombinaci s Typhlodromem pyri VAR. SKUP. PRŮMĚR TRANF. PRŮMĚR 90 % 95 % 99 % ,25 1,20 A A A ,44 1,16 AB A AB ,71 1,10 BC AB AB ,88 1,00 C B B Statisticky významné rozdíly na hladině významnosti α = 0,05 byly ve variantě ošetřené Sanmitem 20 WP v kombinaci s Typhlodromem pyri prokázány mezi roky 2007 vůči rokům 2009 a Mezi roky 2009 a 2010 rozdíly prokázány nebyly (Tab ). Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) ve variantě, kde byl introdukován Typhlodromus pyri letech ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 3 0,026 0,009 2, % 0,148 B 2 0,454 0,227 58, % 0,177 R 6 0,023 0, % 0,254 Tab Srovnání průměrů (%) ve variantě, kde byl introdukován Typhlodromus pyri VAR. SKUP. PRŮMĚR TRANF. PRŮMĚR 90 % 95 % 99 % ,53 1,06 A A A ,23 1,06 A A A ,70 0,98 A A A ,20 0,96 A A A Mezi napadením varianty, kde byl introdukován T. pyri, nebyly v letech prokázány ţádné statisticky významné rozdíly (Tab ). 57

63 5.2.2 Lokalita B Chlum Tab Počáteční napadení pokusné plochy vlnovníkem rybízovým (%) v roce OPAKOVÁNÍ PRŮMĚR VARIANTA A B C D E VARIANT V1 - kontrola V2 Typhlodromus pyri 6,3 5,96 5,12 8,32 5,6 6,26 Na celé pokusné ploše bylo před zahájením pokusu zjištěno 6,26 % napadených pupenů rybízu vlnovníkem rybízovým (Tab ). Tab Napadení jednotlivých variant vlnovníkem rybízovým (%) v roce OPAKOVÁNÍ PRŮMĚR VARIANTA A B C D E VARIANT V1 - kontrola 9,43 13,64 11,86 8,51 13,56 11,4 V2 Typhlodromus pyri 5,8 4,89 2,84 4,17 2,76 4,09 Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v roce 2009 ANOVA DF SS MS F TUKEY (min.rozdíly) A 1 133, ,517 27, % 3,071 B 4 9,259 2,315 0, % 3,907 R 4 19,771 4, % 6,473 Tab Srovnání průměrů - (%) (relace vůči kontrole) v roce 2009 VAR. SKUP. PRŮMĚR RELACE % 90 % 95 % 99 % 1 K 11,40 100,00 A A A 2 TP 4,09 35,89 B B B Napadení v ošetřené variantě činilo v roce ,09 %, oproti počátečnímu napadení pokleslo o 2,17 %, v kontrole se zvýšilo na 11,4 %, tj. o 5,14 %. Mezi testovanou variantou a neošetřenou kontrolou byly prokázány statisticky významné rozdíly na hladině významnosti α = 0,05 (Tab ). 58

64 Tab Napadení jednotlivých variant vlnovníkem rybízovým (%) v roce OPAKOVÁNÍ PRŮMĚR VARIANTA A B C D E VARIANT V1 - kontrola 7,69 6,67 3,45 6,25 5,34 5,88 V2 Typhlodromus pyri 2,81 2,67 0,23 2,62 2,12 2,09 Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v roce 2010 ANOVA DF SS MS F TUKEY (min.rozdíly) A 1 35,910 35, , % 0,675 B 4 13,876 3,469 14, % 0,858 R 4 0,954 0, % 1,422 Tab Srovnání průměrů (%) - (relace vůči kontrole) v roce 2010 VAR. SKUP. PRŮMĚR RELACE % 90 % 95 % 99 % 1 K 5,88 100,00 A A A 2 TP 2,09 35,54 B B B Na obou plochách došlo v roce 2010 k poklesu napadení. Po introdukci roztoče pokleslo napadení pupenů ze 4,09 % na 2,09 % a v kontrole z 11,4 % na 5,88 %. Mezi testovanou variantou a neošetřenou kontrolou byly prokázány statisticky významné rozdíly na hladině významnosti α = 0,05 (Tab ). Grafické znázornění relací jednotlivých variant vůči neošetřené kontrole v průběhu pokusu znázorňuje graf 10. Napadení pupenů vlnovníkem rybízovým (%) v jednotlivých variantách v průběhu pokusu (Chlum) je shrnuto v grafu

65 Typhlodromus pyri kontrola Graf 10 - Spojnicový graf - srovnání průměrů - relace vůči neošetřené kontrole (Chlum, soukromý pěstitel) Napadení 2008 Napadení 2009 Napadení 2010 % Typhlodromus pyri kontrola Graf 11 - Napadení pupenů vlnovníkem rybízovým (%) v jednotlivých variantách v průběhu pokusu (Chlum, soukromý pěstitel) 60

66 Srovnání průměrného napadení pupenů jednotlivých variant mezi roky Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v kontrole v letech ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 2 0,203 0,101 10, % 0,146 B 4 0,023 0,006 0, % 0,174 R 8 0,074 0, % 0,243 Tab Srovnání průměrů (%) v kontrole VAR. SKUP. PRŮMĚR TRANF. PRŮMĚR 90 % 95 % 99 % ,40 1,09 A A A ,26 0,86 B B AB ,88 0,83 B B B Napadení pupenů rybízu vlnovníkem rybízovým v kontrolní neošetřené variantě se v roce 2009 statisticky významně lišilo na hladině významnosti α = 0,05 od roku 2008 a Mezi roky 2008 a 2010 nebyly prokázány rozdíly mezi napadením pupenů (Tab ). Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) ve variantě, kde byl introdukován Typhlodromus pyri letech ANOVA df SS MS F TUKEY (min. rozdíly) A 2 0,402 0,201 18, % 0,159 B 4 0,156 0,039 3, % 0,189 R 8 0,088 0, % 0,264 Tab Srovnání průměrů (%) ve variantě, kde byl introdukován Typhlodromus pyri VAR. SKUP. PRŮMĚR TRANF. PRŮMĚR 90 % 95 % 99 % ,26 0,86 A A A ,09 0,70 B A AB ,09 0,46 C B B Napadení pupenů rybízu vlnovníkem rybízovým ve variantě, kde byl introdukován Typhlodromus pyri, se v roce 2010 statisticky významně lišilo na hladině významnosti α = 0,05 od roku 2008 a Mezi roky 2008 a 2009 nebyly prokázány rozdíly mezi napadením pupenů (Tab ). 61

67 5.2.3 Lokalita C Volanice Tab Počáteční napadení jednotlivých variant vlnovníkem rybízovým (%) v roce OPAKOVÁNÍ PRŮMĚR VARIANTA A B C D E VARIANT V1 - Kontrola (C) 20,93 8,7 9,73 16,92 19,42 15,14 V2 - A. cucumeris 12,4 13,46 10,91 11,36 11,72 11,97 V3 - Mechanická o Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v roce 2008 ANOVA DF SS MS F TUKEY (min.rozdíly) A 1 25,122 25,122 1, % 5,712 B 4 61,331 15,333 0, % 7,267 R 4 68,385 17, % 12,038 Tab Srovnání průměrů (%) - (relace vůči kontrole) v roce 2008 VAR. SKUP. PRŮMĚR RELACE % 90 % 95 % 99 % 1 K 15, A A A 2 TP 11,97 79,06 A A A Počáteční napadení pupenů rybízu vlnovníkem ve variantě, kdy byl později inokulován Amblyseius cucumeris, činilo 11,97 %, před provedením mechanické ochrany nebylo hodnocení provedeno a v neošetřované kontrole dosáhlo napadení pupenů 15,14 %. Mezi napadením pokusných variant nebyly prokázány statisticky významné rozdíly (Tab ). 62

68 Tab Napadení jednotlivých variant vlnovníkem rybízovým (%) v roce OPAKOVÁNÍ PRŮMĚR VARIANTA A B C D E VARIANT V1 - Kontrola (C) 23,21 16,67 34, ,3 25,96 V2 - A. cucumeris 35,94 21,88 27,93 25,43 28,87 28,01 V3 - Mechanická o. 1,47 2,83 4,95 12,92 7,57 5,95 Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v roce 2009 ANOVA DF SS MS F TUKEY (min.rozdíly) A , ,845 26, % 8,059 B 4 153,318 38,330 1, % 9,585 R 4 224,175 28, % 13,358 Tab Srovnání průměrů (%) - (relace vůči kontrole) v roce 2009 VAR. SKUP. PRŮMĚR RELACE % 90 % 95 % 99 % 2 TP 28,01 107,9 A A A 1 K 25, A A A 3 TP 5,95 22,91 B B B Po prvním pokusném roce stouplo napadení pupenů v neošetřované kontrole na 25,96 %, tj. o 10,82 %, po aplikaci dravého roztoče Amblyseius cucumeris (V2) stouplo napadení pupenů na 28,01 %, tj. o 16,04 % a po provedení mechanické ochrany (V3) bylo napadeno 5,95 % pupenů. Mezi variantou, kde byla prováděna mechanická ochrana a neošetřenou kontrolou, byly prokázány statisticky významné rozdíly na hladině významnosti α = 0,05. Mezi kontrolou a variantou, kde byl inokulován A. cucumeris nebyly v roce 2009 rozdíly prokázány (Tab ). 63

69 Tab Napadení jednotlivých variant vlnovníkem rybízovým (%) v roce OPAKOVÁNÍ PRŮMĚR VARIANTA A B C D E VARIANT V1 - Kontrola (C) 6,67 0 5,02 4,55 6,36 4,52 V2 - A. cucumeris 3,39 2,78 6,86 0 5,82 3,77 V3 - Mechanická o. 0 3, ,47 1,15 Tab Výpočet ANOVA a Tukey (min. rozdíly) v roce 2010 ANOVA DF SS MS F TUKEY (min.rozdíly) A 1 31,386 15,693 2, % 3,601 B 4 22,985 5,746 1, % 4,283 R 4 44,955 5, % 5,969 Tab Srovnání průměrů (%) - (relace vůči kontrole) v roce 2010 VAR. SKUP. PRŮMĚR RELACE % 90 % 95 % 99 % 1 K 4,52 100,00 A A A 2 TP 3,77 83,41 A A A 3 TP 1,15 25,35 A A A Ve všech variantách došlo v roce 2010 k poklesu napadení. Na keřích, kde byl inokulován dravý roztoč (V2), došlo k poklesu napadení pupenů z 28,01 % na 3,77 %, mechanická ochrana (V3) byla téţ velmi efektivní, napadení pupenů se sníţilo z 5,96 % na 1,15 %. I kontrolní varianta byla napadena pouze ze 4,52 %. Mezi jednotlivými variantami nebyly prokázány ţádné statisticky významné rozdíly (Tab ). Grafické znázornění relací jednotlivých variant vůči neošetřené kontrole v průběhu pokusu znázorňuje graf 12. Napadení pupenů vlnovníkem rybízovým (%) v jednotlivých variantách v průběhu pokusu (Volanice) je shrnuto v grafu

70 A. cucumeris mechanická ochrana kontrola Graf 12 - Spojnicový graf - srovnání průměrů - relace vůči neošetřené kontrole (Volanice, soukromý pěstitel) Napadení 2008 Napadení 2009 Napadení 2010 % A. cucumeris mechanická ochrana kontrola Graf 13 - Napadení pupenů vlnovníkem rybízovým (%) v jednotlivých variantách v průběhu pokusu (Volanice, soukromý pěstitel) 65

Ochrana rybízu proti nesytce rybízové metodou hromadného vychytávání

Ochrana rybízu proti nesytce rybízové metodou hromadného vychytávání Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o. Ochrana rybízu proti nesytce rybízové metodou hromadného vychytávání Ing. Jana Ouředníčková Zpracováno na základě získaných výsledků při hodnocení

Více

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 23. TÝDEN

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 23. TÝDEN MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 23. TÝDEN Kateřina Kovaříková, Kamil Holý Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V letošním roce získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny.

Více

Integrovaná ochrana rybízu proti nesytce rybízové a hál ivci rybízovému Ing. Jana Ou ední ková VŠÚO Holovousy

Integrovaná ochrana rybízu proti nesytce rybízové a hál ivci rybízovému Ing. Jana Ou ední ková VŠÚO Holovousy Integrovaná ochrana rybízu proti nesytce rybízové a hál ivci rybízovému Ing. Jana Ou ední ková VŠÚO Holovousy Úvod Rybíz (Ribes) je významným druhem drobného ovoce p stovaného pro komer ní ú ely v Evrop

Více

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 26. TÝDEN ( )

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 26. TÝDEN ( ) MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 26. TÝDEN (24.6.2019) Kamil Holý Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V roce 2019 získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny. Monitoring

Více

Monitoring rezistence obaleče jablečného proti CpGV v ČR

Monitoring rezistence obaleče jablečného proti CpGV v ČR Monitoring rezistence obaleče jablečného proti CpGV v ČR Tereza Zichová 1,2, Jitka Stará 1, Vladan Falta 1, František Kocourek 1, Pavel Ryšánek 2, Jiban Kumar Kundu 1 1 Výzkumný ústav rostlinné výroby,

Více

VÝSLEDKY VELKOPLOŠNÝCH APLIKACÍ FEROMONOVÝCH PŘÍPRAVKŮ ISONET L PLUS A ISONET LE V OCHRAVĚ JIHOMORAVSKÝCH VINIC PŘED OBALEČI II (2007-2009)

VÝSLEDKY VELKOPLOŠNÝCH APLIKACÍ FEROMONOVÝCH PŘÍPRAVKŮ ISONET L PLUS A ISONET LE V OCHRAVĚ JIHOMORAVSKÝCH VINIC PŘED OBALEČI II (2007-2009) VÝSLEDKY VELKOPLOŠNÝCH APLIKACÍ FEROMONOVÝCH PŘÍPRAVKŮ ISONET L PLUS A ISONET LE V OCHRAVĚ JIHOMORAVSKÝCH VINIC PŘED OBALEČI II (2007-2009) Ing. M. Hluchý, Ph.D., Ing. M. Broklová Pozn.: Výsledky 2. etapy

Více

Aktuální problémy integrované ochrany proti škodlivým činitelům révy. Petr Ackermann Ekovín, o.s. Brno

Aktuální problémy integrované ochrany proti škodlivým činitelům révy. Petr Ackermann Ekovín, o.s. Brno Aktuální problémy integrované ochrany proti škodlivým činitelům révy Petr Ackermann Ekovín, o.s. Brno Směrnice EP a R 2009/128 ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnosti Společenství

Více

VINOENVI MIKULOV

VINOENVI MIKULOV ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ ISO 9001:2015 www.ukzuz.cz VINOENVI MIKULOV 16.2.2018 AKTUÁLNÍ VÝSKYTY KŘÍSKA RÉVOVÉHO JEDEN Z PŘÍKLADŮ INFORMACÍ NA ROSTLINOLÉKAŘSKÉM PORTÁLU ÚKZÚZ Mikulov,

Více

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko Šešuloví škůdci na ozimé řepce Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko Pod termínem šešuloví škůdci na ozimé řepce máme na mysli zejména krytonosce šešulového (Ceutorhynchus

Více

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 24. TÝDEN ( )

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 24. TÝDEN ( ) MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 24. TÝDEN (10.6.2019) Kamil Holý Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V roce 2019 získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny. Monitoring

Více

Bioagens: současné prostředky biologické ochrany

Bioagens: současné prostředky biologické ochrany DRAVÍ ROZTOČI 1. Amblyseius cucumeris Amblyseius cucumeris Oudemans, 1930 (Acari: Phytoseiidae) patří mezi dravé roztoče a pouţívá se k ochraně zeleniny a okrasných rostlin ve skleníku proti třásněnkám

Více

Mimořádně silné výskyty škůdců řepky v podzimním období a z toho vyplývající rizika pro jaro

Mimořádně silné výskyty škůdců řepky v podzimním období a z toho vyplývající rizika pro jaro Mimořádně silné výskyty škůdců řepky v podzimním období a z toho vyplývající rizika pro jaro Praha seminář 30.11. 2016 Prezentovány jsou výsledky projektu MZe QJ1610217 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek,

Více

Škůdci na smrku. Škůdci jehlic, pupenů a výhonů. 1) Korovnice (zelená, šišticová)

Škůdci na smrku. Škůdci jehlic, pupenů a výhonů. 1) Korovnice (zelená, šišticová) Škůdci na smrku Škůdci jehlic, pupenů a výhonů 1) Korovnice (zelená, šišticová) Mšice, jejichž vývoj probíhá na různých lesních dřevinách. Jehlice a výhony jsou deformovány v důsledku sání larev tvorba

Více

Nové poznatky v nechemické ochraně sadů část 3 Ţivočišní škůdci

Nové poznatky v nechemické ochraně sadů část 3 Ţivočišní škůdci Nové poznatky v nechemické ochraně sadů část 3 Ţivočišní škůdci Ing. Martin Bagar, Ph.D. Seminář pro ovocnáře 13.12.2011 Přípravky pro ochranu sadů před škůdci: Madex obaleč jablečný Isomate - Matení samců

Více

Errata: Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení Přípravek je ke dni 25.9.2014 povolen pouze pro profesionální uživatele

Errata: Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení Přípravek je ke dni 25.9.2014 povolen pouze pro profesionální uživatele Errata: Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení Přípravek je ke dni 25.9.2014 povolen pouze pro profesionální uživatele Dokonalá ochrana proti botrytidě a sekundárním chorobám Popis přípravku

Více

RAK 1+2 M. Jednoduše lákavé

RAK 1+2 M. Jednoduše lákavé RAK 1+2 M Jednoduše lákavé Biotechnický způsob boje proti škůdcům - obaleči mramorovanému a jednopásému Jediné rozmístění za rok Snadná aplikace Zaručený účinek U škůdců se nevytvoří rezistence Včely nejsou

Více

Curzate M wp Talendo Tanos 50 wg

Curzate M wp Talendo Tanos 50 wg Curzate M wp Talendo Tanos 50 wg Fungicidy firmy DuPont k ochraně révy vinné Curzate M wp Osvědčený a spolehlivý kombinovaný fungicid proti plísni révy Účiné látky: cymoxanil 4,5 % + mancozeb 68 % Přednosti

Více

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 34. TÝDEN

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 34. TÝDEN MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 34. TÝDEN Kamil Holý, Kateřina Kovaříková Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V letošním roce získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny.

Více

Rostlinolékařský portál

Rostlinolékařský portál Rostlinolékařský portál pomocník zemědělce Jan Juroch Mendel-Info 2014, Žabčice 13.02.2014 Integrovaná ochrana rostlin Legislativa (Směrnice, zákon, vyhláška, národní akční plán Rostlinolékařský portál

Více

Jak načasovat zásah proti časným škůdcům řepky

Jak načasovat zásah proti časným škůdcům řepky Jak načasovat zásah proti časným škůdcům řepky Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc. Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko K časným škůdcům ozimé řepky patří v jarním období tzv. stonkoví krytonosci,

Více

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 33. TÝDEN

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 33. TÝDEN MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 33. TÝDEN Kamil Holý, Kateřina Kovaříková Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V letošním roce získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny.

Více

Ochrana před skladištními škůdci v ekologické produkci

Ochrana před skladištními škůdci v ekologické produkci Ochrana před skladištními škůdci v ekologické produkci - Bionomie a charakteristika hlavních skupin škůdců - Bioagens použitelná ve skladech a skladovaných zásobách - Mikrobiální insekticidy - Botanické

Více

Praktická biologická ochrana proti živočišným škůdcům Současný sortiment biologických prostředků na bázi predátorů

Praktická biologická ochrana proti živočišným škůdcům Současný sortiment biologických prostředků na bázi predátorů Praktická biologická ochrana proti živočišným škůdcům Současný sortiment biologických prostředků na bázi predátorů Biologická ochrana rostlin 3/8 Amblyseius californicus (McGregor) Dravý roztoč z čeledi

Více

ZPRÁVA O VÝSKYTU ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ A DOPORUČENÍ K OCHRANĚ RÉVY Zpráva č.: 2 Týden: 20 Období: 12.5.2014 18.5.2014

ZPRÁVA O VÝSKYTU ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ A DOPORUČENÍ K OCHRANĚ RÉVY Zpráva č.: 2 Týden: 20 Období: 12.5.2014 18.5.2014 1. Obecné informace a) Meteorologická situace 3-denní předpověď ÚT ST ČT Břeclav 13 C 15 C 9 C Brno Hodonín Uherské Hradiště 13 C 14 C 12 C 14 C 14 C 11 C 14 C 14 C 10 C Znojmo 13 C 13 C Týdenní předpověď

Více

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 19.6. 218. Peronospora chmelová na přelomu druhé a třetí dekády června vytvořily vhodné podmínky pro šíření peronospory chmelové.

Více

Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) na kukuřici a ochrana proti němu

Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) na kukuřici a ochrana proti němu Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) na kukuřici a ochrana proti němu Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko Kukuřice je jednou z významným zemědělských plodin,

Více

Výsledky pokusů Ovocné dřeviny. Tetčice, 3. prosince Václav Psota. Vybrané pokusy byly podpořeny z projektů NAZV QJ

Výsledky pokusů Ovocné dřeviny. Tetčice, 3. prosince Václav Psota. Vybrané pokusy byly podpořeny z projektů NAZV QJ Výsledky pokusů 2013 Ovocné dřeviny Vybrané pokusy byly podpořeny z projektů NAZV QJ1210209 Tetčice, 3. prosince 2013 Václav Psota STRUPOVITOST JABLONĚ (VENTURIA INAEQUALIS) ZAČLENĚNÍ PŘÍPRAVKU ALGINURE

Více

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 10.07. 2018. Peronospora chmelová Při posuzování nutnosti jednotlivých ochranných zásahů vycházíme z meteorologických dat

Více

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 2.7. 212 Peronospora chmelová Podle krátkodobé prognózy výskytu této choroby byly splněny podmínky pro růst a vývoj peronosporového

Více

Jak omezit vzrůstající škodlivost zavíječe kukuřičného. Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.

Jak omezit vzrůstající škodlivost zavíječe kukuřičného. Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc. Jak omezit vzrůstající škodlivost zavíječe kukuřičného Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc. V posledních letech se škodlivost zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis) zvyšuje a proto je nutné omezovat jeho výskyt

Více

Způsoby ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným

Způsoby ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným Způsoby ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc. Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) je obecně známým škůdcem, který se

Více

Monitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech

Monitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Monitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva č. 4 23.4. 2013 17. týden 1. Aktuální situace 2. Doporučení 3. Přípravky 1. Aktuální situace 1.1. Fenofáze východní Čechy Jabloň, hrušeň, třešeň,

Více

Fungicidní pokusy u ozimé pšenice v roce 2011 na pracovištích firmy SELGEN

Fungicidní pokusy u ozimé pšenice v roce 2011 na pracovištích firmy SELGEN Fungicidní pokusy u ozimé pšenice v roce 2011 na pracovištích firmy SELGEN V roce 2011 byl netypický výskyt houbových chorob na obilninách. Vlivem suchého a poměrně teplého jara se choroby objevovaly jen

Více

Změny rostlinolékařské legislativy v ES. Petr Ackermann Ekovín, o.s. Brno

Změny rostlinolékařské legislativy v ES. Petr Ackermann Ekovín, o.s. Brno Změny rostlinolékařské legislativy v ES Petr Ackermann Ekovín, o.s. Brno Nařízení EP a R 2009/1107 ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh Směrnice EP a R 2009/128 ES o udržitelném používání pesticidů

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Ukázka knihy z internetového knihkupectví Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz ÚČINNÁ OCHRANA ZAHRADNÍCH PLODIN Josef Horák I Jaroslav Rod ROSTLINOLÉKAŘ RADÍ Grada Publishing 3 1 Integrovaná chrana ovocných kultur MUDr. Josef

Více

Vliv luskovino obilných směsek na výskyt a distribuci škůdců v porostu. Marek Seidenglanz; Igor Huňady; AGRITEC Šumperk

Vliv luskovino obilných směsek na výskyt a distribuci škůdců v porostu. Marek Seidenglanz; Igor Huňady; AGRITEC Šumperk Vliv luskovino obilných směsek na výskyt a distribuci škůdců v porostu Marek Seidenglanz; Igor Huňady; AGRITEC Šumperk Nejvýznamnější škůdci hrachu listopasi rodu Sitona kyjatka hrachová (Acyrthosiphon

Více

Přípravky k ochraně révy vinné od společnosti DuPont

Přípravky k ochraně révy vinné od společnosti DuPont Přípravky k ochraně révy vinné od společnosti DuPont DuPont Curzate M WG FUNGICID Účinné látky: cymoxanil 4,5 %, mankozeb 68 % Osvědčený a spolehlivý kombinovaný fungicid proti plísni révy Spolehlivá účinnost

Více

TECHNICKÝ LIST PROLECTUS

TECHNICKÝ LIST PROLECTUS Biologická funkce Číslo povolení Účinná látka fungicid 5011-0 fenpyrazamin 500 g/kg (50% hm.) Formulační úprava Co je? WG - ve vodě dispergovatelné granule Fungicid určený k ochraně révy vinné, jahodníku,

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_4/56 jméno autora DUM: Tomáš Korelus datum (období), ve kterém byl DUM vytvořen

Více

Integrovaná ochrana rostlin. ano, jistě, ale jaká vlastně

Integrovaná ochrana rostlin. ano, jistě, ale jaká vlastně Integrovaná ochrana rostlin ano, jistě, ale jaká vlastně Definice IOR (definice FAO): systém regulace četností populací škodlivých činitelů, který využívá všech metod regulace četnosti populací škodlivých

Více

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 22. TÝDEN

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 22. TÝDEN MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 22. TÝDEN Kateřina Kovaříková, Kamil Holý Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V letošním roce získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny.

Více

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 5.6. 215 Vývoj mšice chmelové z primárních hostitelských rostlin stav k 4.6. 215 (Zdroj: automatické meteorologické stanice

Více

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k... Jak je patrné z přiložených tabulek a grafů s meteo-daty z období od.. do.., je stávající charakter počasí vhodný pro šíření

Více

Hmyz s proměnou nedokonalou

Hmyz s proměnou nedokonalou Prir2-III-29 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Anotace: Materiál slouží jako pomůcka při výkladu probíraného učiva zaměřeného na téma hmyz s proměnou nedokonalou (6. ročník) Hmyz s proměnou

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ HÁĎÁTKO BOROVICOVÉ BURSAPHELENCHUS XYLOPHILUS Odbor ochrany proti škodlivým organismům Ing. Petr Kapitola Ing. Martina Jurášková Ztracená 1099, Praha 6, PSČ

Více

ZPRÁVA O VÝSKYTU ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ A DOPORUČENÍ K OCHRANĚ RÉVY Týden: 19 Období:

ZPRÁVA O VÝSKYTU ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ A DOPORUČENÍ K OCHRANĚ RÉVY Týden: 19 Období: 1. Obecné informace a) Meteorologická situace 3-denní předpověď ÚT Břeclav Brno Hodonín Uherské Hradiště Znojmo ST ČT 16 C 17 C 19 C 16 C 18 C 17 C 19 C 17 C 18 C Týdenní předpověď 18 C Předpověď počasí

Více

Změny v systému ochrany biovinic pro 2019

Změny v systému ochrany biovinic pro 2019 Změny v systému ochrany biovinic pro 2019 Štěpán Hluchý Mikulov 4.4. Změny v systému ochrany biovinic v r. 2019 +platný limit 4 kg Cu/ha /rok + potřeba optimálně volit dávky Cu fungicidů + Využít veškerá

Více

V platném rozhodnutí o povolení je u indikace okrasné rostliny (skvrnitosti listů, rzi, pravé plísně (oomycety) uvedená koncentrace 0,07 % (0,7 kg/ha)

V platném rozhodnutí o povolení je u indikace okrasné rostliny (skvrnitosti listů, rzi, pravé plísně (oomycety) uvedená koncentrace 0,07 % (0,7 kg/ha) Errata: o Delan 700 WDG, číslo povolení 4182-4: v indikační tabulce (str. 122) je u indikace okrasné rostliny (skvrnitosti listů, rzi, pravé plísně (oomycety) v sloupci dávka na ha chybně uvedená koncentrace

Více

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 25.06. 2013. Stávající charakter počasí, tj. abnormální srážky a vysoká relativní vlhkost vzduchu vytvářejí optimální podmínky

Více

Monitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech

Monitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Monitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva č. 5 29.4. 2013 18. týden 1. Aktuální situace 2. Doporučení 3. Přípravky 1. Aktuální situace 1.1. Fenofáze východní Čechy Jádroviny - růžové

Více

Další škůdci révy vinné

Další škůdci révy vinné Ploštice (rody Lygus, Adelphocoris, Eurydema) Pletiva listů a mladých letorostů v místech vpichu nekrotizují. Listy se kadeří a deformují. Poškození není druhově specifické, může je způsobit mnoho druhů

Více

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 19.07. 2013. Jak je patrné z přiložených tabulek a grafů z meteo-daty z období od počátku července (04.07.) do konce druhé

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_007

Více

Vývoj a využití feromonu lýkožrouta vrcholkového Ips acuminatus. Milan Švestka. Úvod

Vývoj a využití feromonu lýkožrouta vrcholkového Ips acuminatus. Milan Švestka. Úvod THAYENSIA (Znojmo) 2001, 4: 153-159 Vývoj a využití feromonu lýkožrouta vrcholkového Ips acuminatus Milan Švestka Úvod Předmětný výzkumný námět a záměr řešit daný problém v česko - kanadské spolupráci

Více

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 9.7. 212 Peronospora chmelová Podle krátkodobé prognózy výskytu této choroby jsou splněny podmínky pro růst a vývoj peronosporového

Více

Přípravky k ochraně révy vinné od společnosti DuPont

Přípravky k ochraně révy vinné od společnosti DuPont Přípravky k ochraně révy vinné od společnosti DuPont Nové, jedinečné účinné látky Prověřená účinnost a spolehlivost méně starostí pro Vás Vhodné do integrované produkce Nehubí užitečný hmyz DuPont Tanos

Více

nový postřikový fungicid se zcela unikátním mechanismem účinku a bezkonkurenčně dlouhodobým účinkem na ochranu pšenice a ječmene proti padlí travnímu

nový postřikový fungicid se zcela unikátním mechanismem účinku a bezkonkurenčně dlouhodobým účinkem na ochranu pšenice a ječmene proti padlí travnímu Talius nový postřikový fungicid se zcela unikátním mechanismem účinku a bezkonkurenčně dlouhodobým účinkem na ochranu pšenice a ječmene proti padlí travnímu 1 Přednosti použití dlouhodobá účinnost na padlí

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. ISO 9001:2015

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. ISO 9001:2015 ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ ISO 9001:2015 www.ukzuz.cz Co ukazují výsledky dlouhodobého monitoringu škodlivých organismů řepky? Ing. Štěpánka Radová, Ph.D., ÚKZÚZ Brno Konference IOR,

Více

Registrační číslo:

Registrační číslo: ungicid Registrační číslo: 4098-0 Charakteristika Postřikový kontaktní fungicid s vedlejší akaricidní účinností ve formě dispergovatelných granulí (WG) na ochranu proti padlí u jabloní, broskvoní, okurek,

Více

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 1.6. 218 Mšice chmelová Podle SET byl ukončen přelet 5. generace mšice chmelové od 23.5. (Olomouc) do (Kralovice). Nyní probíhá

Více

Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech

Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva č. 11 7.6. 2011 23. týden 1. Aktuální situace 2. Sumy teplot 3. Doporučení 1. Aktuální situace Jádroviny se nacházejí ve fenologické fázi vývoje BBCH 74

Více

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 2.7. 215 V období od 29.6. do 5.7. byl na Tršicku i Žatecku ukončen přelet 6. mšice chmelové (Phorodon humuli Schrank) ze

Více

Škodlivé druhy mravenců v ČR a možnosti jejich hubení

Škodlivé druhy mravenců v ČR a možnosti jejich hubení Škodlivé druhy mravenců v ČR a možnosti jejich hubení Seminář: Škodlivé druhy mravenců RNDr. Václav Rupeš, CSc. Konzultant pro desinsekci a deratizaci Sdružení DDD 5. března, 2013 Popovičky Mravenci stručně

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. Udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin v České republice (Národní akční plán)

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. Udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin v České republice (Národní akční plán) www.ukzuz.cz Udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin v České republice (Národní akční plán) Konference k problematice pesticidů Praha, 19. května 2016 Ministerstvo zemědělství ČR 5/20/2016 1

Více

Jste připraveni na insekticid nové generace?

Jste připraveni na insekticid nové generace? www.bayercropscience.cz Jste připraveni na insekticid nové generace? Nároky na insekticidní ochranu se stále zvyšují Pěstování řepky olejky má pro naše zemědělce mimořádný význam. Mimo jiné však musí překonávat

Více

Pesticidy v zemědělství - fakta a souvislosti

Pesticidy v zemědělství - fakta a souvislosti Pesticidy v zemědělství - Ing. Miroslav Florián, Ph.D. ředitel Sekce zemědělských vstupů Úvod Světová populace setrvale roste Světová poptávka po zemědělských produktech (nejen potravinách) setrvale roste

Více

Na jehličnanech se vyskytují nejobávanější škůdci lesního hospodářství.

Na jehličnanech se vyskytují nejobávanější škůdci lesního hospodářství. Škůdci na smrku Rozsáhlé monokultury jehličnanů pěstované v nepřirozených podmínkách, často ve špatném zdravotním stavu, poskytují škůdcům bohatou nabídku potravy a příhodné podmínky k rozsáhlým gradacím

Více

Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného

Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného Effect of reduced soil tillage on occurrence wireworms and corn borer Jiří Rotrekl ABSTRAKT Z výsledků, které jsme získali za

Více

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 24.04. 2019 Peronospora chmelová I když stávající průběh počasí není příznivý pro vývoj peronospory chmelové, což se projevuje

Více

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 07.07. 2016. Stávající charakter počasí vytváří optimální podmínky pro šíření peronospory chmelové. Jak vyplývá z přiložených

Více

Škůdci máku a jeho narůstající plochy v posledních letech

Škůdci máku a jeho narůstající plochy v posledních letech Škůdci máku a jeho narůstající plochy v posledních letech Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko Stále vzrůstající plochy máku setého pěstovaného v České republice

Více

Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a k němu prováděcí předpis Nařízení

Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a k němu prováděcí předpis Nařízení Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a k němu prováděcí předpis Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se

Více

Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar

Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření Martin Bagar Zpracování monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v různých režimech produkce (konvenční, integrovaná a ekologická) Hluchý,

Více

Zpráva o vývoji chorob a škůdců

Zpráva o vývoji chorob a škůdců Zpráva o vývoji chorob a škůdců Zpráva č. 7 16.4. 2012 16. týden 1. Aktuální situace 2. Sumy teplot 3. Doporučení 1. Aktuální situace 1.1. Fenofáze: Jabloně ve východních Čechách i na J. Moravě ve fázi

Více

JÁDROVINY - ŠKŮDCI. Jaroslav Rod. Verze: 08/A

JÁDROVINY - ŠKŮDCI. Jaroslav Rod. Verze: 08/A JÁDROVINY - ŠKŮDCI Verze: 08/A Jaroslav Rod Příčina: roztoči rodu Acarina SVILUŠKY vajíčka vrchní a spodní strana listů Ochrana: ošetření proti přezimujícím škůdcům (Frutapon 7 E, Oleoekol, Talstar 10

Více

Užitečné organismy háďátka pavouci roztoči Typhlodromus pyri hmyz obratlovci ptáci, savci

Užitečné organismy háďátka pavouci roztoči Typhlodromus pyri hmyz obratlovci ptáci, savci Vliv ozelenění meziřadí na výskyt užitečných organismů v sadu K. Holý, V. Falta, R. Vávra 2, P. a J. Štranc 3 1 VÚRV, Praha-Ruzyně 2 VŠÚO, Holovousy 3 ČZU Praha Užitečné organismy háďátka pavouci roztoči

Více

STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA

STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ SPRÁVA Zemědělská 1a, 613 00 Brno Metodika pro hodnocení biologické účinnosti herbicidů PLEVELE V MÁKU Biologické hodnocení herbicidů zahrnuje program pokusů pro hodnocení herbicidů

Více

Denní motýli Nové Paky

Denní motýli Nové Paky ZÁKLADNÍ ŠKOLA NOVÁ PAKA, HUSITSKÁ 1695 ročníková práce Denní motýli Nové Paky a okolí Věra Tranová Vedoucí ročníkové práce: Mgr. Lukáš Rambousek Předmět: Přírodopis Školní rok: 2010 / 2011 1 Prohlašuji,

Více

Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o.

Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o. Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o. Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o. Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o. Výzkumný a šlechtitelský

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.20 Stavebně truhlářské výrobky a jejich

Více

Integrovaná ochrana rostlin z pohledu legislativy MENDEL INFO 2014 13. února 2014

Integrovaná ochrana rostlin z pohledu legislativy MENDEL INFO 2014 13. února 2014 Integrovaná ochrana rostlin z pohledu legislativy MENDEL INFO 2014 13. února 2014 1 osnova Pesticidní právní balíček EU + udržitelné používání pesticidů Legislativní podklady pro IOR v EU a v ČR Národní

Více

Cena bez DPH: 32,85 Kč Cena s DPH: 39,75 Kč. Skladem: ANO

Cena bez DPH: 32,85 Kč Cena s DPH: 39,75 Kč. Skladem: ANO Objednací číslo:2572_ccr Acrobat MZ/WG 2 x 10g Acrobat MZ WG je postřik proti plísním. Kombinovaný fungicid se systémovým a kontaktním účinkem na plíseň na listech rostlin. Působí na plíseň bramborovou,

Více

Ochrana brambor. podle vývojových fází INSEKTICIDY DESIKANT HERBICIDY FUNGICIDY. www.syngenta.cz

Ochrana brambor. podle vývojových fází INSEKTICIDY DESIKANT HERBICIDY FUNGICIDY. www.syngenta.cz Ochrana brambor podle vývojových fází HERBICIDY FUNGICIDY INSEKTICIDY DESIKANT www.syngenta.cz Ochrana brambor podle vývojových fází HERBICIDY HERBICIDY HERBICIDY Chcete-li být v cíli jako první, musíte

Více

CZ.1.07/2.2.00/28.0018

CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Výzkumný projekt 2014 Prof. Ing. E. Kula, CSc. Řešitel Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Vývojový cyklus: 57-7, A, A, 7/9+9,

Více

Klikoroh borový. (Hylobius abietis)

Klikoroh borový. (Hylobius abietis) Klikoroh borový (Hylobius abietis) Taxonomické zařazení: Třída: Insecta (hmyz) Řád: Coleoptera (brouci) Čeleď: Curculionidae (nosatcovití) Rod: Hylobius (klikoroh) Druh: Hylobius abietis (klikoroh borový)

Více

Biologická ochrana jak mluví statistika a celosvětové trendy

Biologická ochrana jak mluví statistika a celosvětové trendy ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ ISO 9001:2015 www.ukzuz.cz Biologická ochrana jak mluví statistika a celosvětové trendy Ing. Štěpánka Radová, Ph.D., ÚKZÚZ Brno Biologická ochrana / biopesticidy

Více

Metody regulace populací škůdců. metody ochrany rostlin proti živočišným škůdcům

Metody regulace populací škůdců. metody ochrany rostlin proti živočišným škůdcům Metody regulace populací škůdců metody ochrany rostlin proti živočišným škůdcům Přehled metody regulace populací škůdců chemické agrotechnické fyzikální mechanické biologické bioracionální genetické Agrotechnické

Více

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 2019 Mšice chmelová I když na přelomu měsíce května a června počty mšic v sacích pastech proti minulému období nepatrně vzrostly,

Více

Metodický pokyn č. 2/2012

Metodický pokyn č. 2/2012 Metodický pokyn č. 2/2012 kterým se stanovují specifická pravidla pro: pravidla pro zakládání a údržbu ovocných sadů vegetační pokryv sadů meziřadí vinic krajinné prvky v režimu ekologického zemědělství

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

MADEX Spolehlivá biologická ochrana

MADEX Spolehlivá biologická ochrana MADEX Spolehlivá biologická ochrana Technické informace pro pěstitele Cílový škůdce Pro ochranu proti obaleči jablečnému (Cydia pomonella). Ovocné druhy Jabloně, hrušně, vlašské ořechy, kdoule, meruňky,

Více

Kontrola dodržování požadavků na používání POR v integrované produkci révy vinné

Kontrola dodržování požadavků na používání POR v integrované produkci révy vinné Kontrola dodržování požadavků na používání POR v integrované produkci révy vinné výsledky, zkušenosti Školení integrované produkce révy vinné, Mikulov 17.2.2017 Ing. Ivana Martincová ÚKZÚZ, Oddělení rostlinolékařské

Více

Účinná látka Přípravek Držitel registrace Obsah Plodina, předmět, oblast použití Škodlivý činitel, účel použití

Účinná látka Přípravek Držitel registrace Obsah Plodina, předmět, oblast použití Škodlivý činitel, účel použití Příloha II. B. II. Makroorganismy používané k regulaci biologických škůdců - přípravky na bázi makroorganismů Účinná látka Přípravek Držitel registrace Obsah Plodina, předmět, oblast použití Škodlivý činitel,

Více

VYHODNOCENÍ SYSTÉMŮ REGULACE POLÉHÁNÍ Z POHLEDU TERMÍNU APLIKACE, ROZDĚLENÍ DÁVEK A KOMBINACÍ MORFOREGULÁTORŮ V POKUSECH ROKU 2008

VYHODNOCENÍ SYSTÉMŮ REGULACE POLÉHÁNÍ Z POHLEDU TERMÍNU APLIKACE, ROZDĚLENÍ DÁVEK A KOMBINACÍ MORFOREGULÁTORŮ V POKUSECH ROKU 2008 VYHODNOCENÍ SYSTÉMŮ REGULACE POLÉHÁNÍ Z POHLEDU TERMÍNU APLIKACE, ROZDĚLENÍ DÁVEK A KOMBINACÍ MORFOREGULÁTORŮ V POKUSECH ROKU 28 Karel KLEM Agrotest Fyto, s.r.o. Úvod Jedním z rozhodujících limitujících

Více

VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která:

VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která: VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která: a) uvádí přípravky na trh b) používá přípravky v rámci svých profesních činností jak v oblasti zemědělství,

Více

HLAVNÍ VÝHODY A PŘÍNOS POUŽITÍ PŘÍPRAVKU ACANTO

HLAVNÍ VÝHODY A PŘÍNOS POUŽITÍ PŘÍPRAVKU ACANTO DuPont TM HLAVNÍ VÝHODY A PŘÍNOS POUŽITÍ PŘÍPRAVKU ACANTO Dlouhodobé fungicidní působení proti hlavním chorobám až 6 týdnů a ochrana nových přírůstků u obilnin, řepky a máku Fungicidní přípravek obsahuje

Více

Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola. Karel Pepperný Státní zdravotní ústav

Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola. Karel Pepperný Státní zdravotní ústav Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola Karel Pepperný Státní zdravotní ústav Rezidua pesticidů Účinné látky, jejich metabolity a reakční a rozkladné produkty,

Více

POŽADAVKY NA ŠKOLKAŘSKÉ VÝPĚSTKY

POŽADAVKY NA ŠKOLKAŘSKÉ VÝPĚSTKY POŽADAVKY NA ŠKOLKAŘSKÉ VÝPĚSTKY V současné době platná legislativa již nerozděluje školkařské výpěstky do kategorií podle tvarů tak jak tomu bylo v minulosti (např. Výpěstky bez korunky a Výpěstky s korunkou)

Více

Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech

Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva č. 14 28. 6. 2011 26. týden 1. Aktuální situace 2. Sumy teplot 3. Doporučení 1. Aktuální situace Jádroviny se nacházejí ve fenologické fázi vývoje BBCH 75-77

Více

Vybráno z MENDELNET 2011 Vliv mečíkové třásněnky na kvetení a na kvalitu květů u vybraných odrůd gladiol Vlachová P., Svitáčková B.

Vybráno z MENDELNET 2011 Vliv mečíkové třásněnky na kvetení a na kvalitu květů u vybraných odrůd gladiol Vlachová P., Svitáčková B. Vybráno z MENDELNET 2011 Vliv mečíkové třásněnky na kvetení a na kvalitu květů u vybraných odrůd gladiol Vlachová P., Svitáčková B. ÚVOD Světový sortiment mečíků (Gladiolus L.) zahrnuje v současnosti přibliţně

Více