Cenové ukazatele a indexy České stavebnictví 2013 Domy, byty, bytová výstavba Vývoj stavebnictví Stavební hmoty STAVEBNICTVÍ V KOSTCE

Transkript

1 Cenové ukazatele a indexy České stavebnictví 2013 Domy, byty, bytová výstavba Vývoj stavebnictví Stavební hmoty STAVEBNICTVÍ V KOSTCE 2014

2 KONTAKTY Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR Národní třída 10, Praha 1, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6, Praha 1, Ministerstvo dopravy a spojů ČR nábř. Ludvíka Svobody 12/1222, Praha 1, posta@mdcr.cz, Ministerstvo financí ČR Letenská 15, Praha 1, podatelna@mfcr.cz, Český statistický úřad Na padesátém 81, Praha 10, infoservis@czso.cz, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Na Františku 32, Praha 1, posta@mpo.cz, Hospodářská komora ČR Fredova 27/82, Praha 9, office@komora.cz, ÚRS PRAHA, a.s. Pražská 18, Praha 10, urs@urspraha.cz, FIEC Avenue Louise 66, B Brussels, info@fiec.eu, EUROCONSTRUCT Pražská 18, Praha 10, euroconstruct@urspraha.cz,

3 Úvodní slovo Publikace Stavebnictví v kostce, kterou dnes již podvanácté dostáváte do ruky, pro vás přináší opět řadu pozoruhodných informací, které potřebujete nejen pro svoji práci, ale i pro širší rozhled v našem oboru. Ani v té letošní se neshledáte s takovými údaji o výsledcích stavebnictví za uplynulý rok, které by uspokojovaly netrpělivé očekávání nás všech o opětovném návratu stavebnictví na vzestupnou úroveň. Přesto však došlo ke změně, která nás naplňuje jistým střízlivým optimismem. Nová vláda ve svém vládním prohlášení shrnula priority, které by měly garantovat nejen hospodářský růst země, zaměstnanost, konkurenceschopnost, ale významné místo v něm má také přehled strategických záměrů v oblasti investiční politiky v dopravní infrastruktuře, bytové výstavbě, energetické náročnosti budov, ale také v legislativě, která výstavbu dosud velmi komplikuje. Splnění těchto záměrů bude ovlivňovat ekonomika státu, ale také jistota a důvěra privátních investorů, ochota občanů investovat do výstavby domů a bytů. To všechno bude podmíněno dobrou politickou atmosférou v našem státě a ekonomickým vývojem, jaký docílí naše nová vláda. Věříme, že si je vědoma, že má konečně šanci vytvořit jasnou koncepci rozvoje, což se žádné z minulých vlád nepodařilo. Ing. František Glazar Ing. Václav Matyáš ředitel ÚRS PRAHA, a.s. prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR

4 Obsah Stavebnictví v kostce 2014 Úvodní slovo 1 Obsah 2 Cenové ukazatele a indexy ve stavebnictví 3 Bytová výstavba v letech Významné podniky na českém stavebním trhu 28 Stavebnictví Fórum českého stavebnictví Stavebnictví v Evropě je na minimu, v příštím roce začne pomalu růst 39 Metoda BIM jako budoucnost přípravy a realizace staveb 43 Průmysl stavebních hmot 2013 a jeho další vývoj 47 Ceny stavebních prací 55 Vývoj cen stavebních materiálů v období 2005 až SW nástroje pro plánování sledování hospodárnosti stavebních zakázek menších společností 59 2

5 CENOVÉ UKAZATELE A INDEXY VE STAVEBNICTVÍ Cenové ukazatele slouží pro poměrně jednoduché stanovení orientační ceny objektu, pro rychlé sestavení, respektive kontrolu cenové nabídky, pro zjednodušení přípravné fáze výstavby, ale i pro orientační kontrolu čerpání nákladů při provádění staveb. Rozpočtové cenové ukazatele v podobě průměrných hodnot na měrovou a účelovou jednotku již více než 20 let vznikají v ÚRS PRAHA, a.s., na základě modelového zpracování údajů z cca 1500 realizovaných objektů. Tato databáze je průběžně doplňována a aktualizována do příslušných cenových úrovní. Ukazatele proto musí být vztaženy na vhodnou měrovou jednotku. Běžně jsou užívány jednotky technické. Cenové údaje představují základní náklady (ZRN) a neobsahují náklady související s umístěním konkrétní stavby (NUS), regionální a další cenové vlivy, ceny pozemků a DPH. Výši těchto nákladů je třeba dopočítat individuálně podle konkrétních podmínek. Obory JKSO v RUSO a měrné jednotky 801,803,811,812 m3 obestavěného prostoru, m2 zpevněné plochy, m2 upravené plochy PRO TYTO OBORY JSOU V DALŠÍM ODDÍLE UVEDENY UKAZATELE PRŮMĚRNÉ ORIENTAČNÍ CENY NA MĚROVOU A ÚČELOVOU JEDNOTKU 2013/1, včetně průměrné procentní struktury stavebního díla příslušného oboru (HSV, PSV a Montáže). Indexy ÚRS jsou zpracovány jako pomůcka, která přináší informaci o změnách cen vstupů a jejich vlivu na rozpočtové náklady stavebních objektů v určité cenové úrovni. Znamená to, že se změny ceny vstupů promítají do kalkulací cen, na jejichž základě se stanovují indexy. Výhodou těchto indexů je i jejich srovnatelná časová řada od roku Podkladem pro výpočet indexů jsou směrné ceny ÚRS. Směrné ceny jsou kalkulovány na základě šetření o skutečné výši jednotlivých nákladových vstupů v příslušném časovém období. Šetřeny jsou ceny materiálů a výrobků u výrobců a prodejních firem, mzdové náklady u 100 stavebních podniků, pořizovací ceny stavebních strojů a náklady na jejich provoz, dopravní náklady a režijní náklady. stavebních prací a děl včetně stavebně montážních prací. Tento rozsah základních údajů o vývoji cen umožňuje propočet indexů v odpovídající podrobnosti členění s potřebnou mírou vypovídací schopnosti. Struktura indexů je neměnná a vytváří ucelenou časovou řadu od roku Souhrnné propočtové indexy jsou propočteny v členění podle oborů a technologických souborů JKSO bez dalšího podrobnějšího třídění a včetně specifikací. Základní informaci zde poskytuje řada Stavebnictví celkem (obor 800) a Bytová výstavba (obor 803). nun@urspraha.cz 3

6 812 - Budovy pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce 3,1 3,2 5,1 8,2 3,1 3,4 2,6 766 Konstrukce truhlářské 0,7 1,5 0,6 0,4 0,7 0,4 2 Zakládání 7,4 7,5 2,1 21,7 8,0 13,5 6,2 767 Konstrukce doplňkové kovové 9,6 8,5 2,9 7,2 9,7 8,8 11,2 3 Svislé a kompletní konstrukce 13,2 13,4 12,5 23,9 16,2 21,7 7,1 771 Podlahy z dlaždic 0,8 1,8 0,8 0,1 0,8 0,6 4 Vodorovné konstrukce 8,6 5,5 16,3 8,5 11,5 7,3 2,3 772 Podlahy z přírod.a konglomer.kamene 0,1 0,1 0,3 5 Komunikace 0,3 0,4 0,4 0,4 773 Podlahy z litého teraca 0,1 0,1 0,1 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 7,3 8,5 10,3 3,9 7,6 13,6 3,1 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,1 0,1 8 Rourové vedení 0,3 0,2 0,1 0,3 0,5 0,1 776 Podlahy povlakové 0,2 0,2 0,3 0,1 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 5,2 4,7 1,4 3,7 6,1 11,3 4,8 777 Podlahy syntetické 0,8 1,7 0,7 5,1 0,6 99 Přesun hmot HSV 2,8 3,1 4,7 4,6 3,1 3,1 2,4 781 Dokončovací práce a obklady 1,3 2,3 0,9 0,1 1,5 0,5 782 Dokončovací práce a obklady z kam. HSV celkem 48,2 46,5 52,5 74,8 56,5 74,3 28,6 783 Dokončovací práce - nátěry 2,1 2,4 0,9 0,9 1,2 0,9 4,1 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 1,6 2,1 7,2 3,1 1,7 2,8 0,8 784 Dokončovací práce - malby 0,2 0,3 0,1 0,1 0,2 0,1 712 Izolace střech 3,1 3,3 0,9 4,6 4,1 3,0 1,8 786 Dokončovací práce - čalounické 713 Izolace tepelné 2,0 2,6 1,4 0,8 2,0 1,5 2,4 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,1 0,1 0,1 0,2 714 Akustické a protiotřesové opatření 0,1 0,2 791 Zařízení velkokuchyňské 2,0 715 Izolace proti chemickým vlivům 1,1 0,3 0,1 1,8 0,6 793 Zařízení prádelen a čistíren 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 0,6 0,7 2,9 0,3 0,7 0,5 795 Lokální topení 0,1 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 0,5 0,6 0,2 0,2 0,7 0,2 799 Ostatní 0,1 723 Zdravotechnika - plynovod PSV celkem 32,8 42,9 32,5 18,4 32,7 23,7 26,9 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,6 0,1 21-M Silnoproud 4,4 5,5 6,4 3,2 4,8 3,1 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 1,6 0,8 0,3 0,1 0,4 0,1 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 0,6 0,5 0,2 0,3 0,5 2,1 1,0 731 Ústřední topení, kotelny 1,7 1,5 6,1 1,3 23-M Montáže potrubí 0,1 0,1 0,6 0,2 732 Ústřední topení, strojovny 0,6 2,8 1,0 0,4 0,1 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 0,8 0,5 5,1 0,4 1,3 0,3 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 1,0 1,5 1,2 1,1 0,6 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 0,4 0,2 0,4 0,7 734 Ústřední topení, armatúry 1,2 2,9 1,1 1,1 0,6 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 0,3 0,2 0,2 0,4 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 0,4 0,6 1,1 0,9 0,4 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,6 0,6 1,3 0,9 0,1 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 11,1 2,7 1,8 2,6 1,0 38,6 762 Konstrukce tesařské 0,3 1,0 0,1 0,2 0,1 46-M Zemní práce pro "M" 0,1 0,1 0,1 763 Konstrukce - dřevostavby 0,1 0,3 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,6 0,2 1,2 0,7 764 Konstrukce klempířské 0,7 2,0 0,8 0,3 0,6 1,6 0,4 Mcen celkem 19,0 10,6 15,0 7,1 10,8 2,1 44,5 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,2 CELKEM 100,00 4

7 Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM Budovy občanské výstavby Budovy pro zdravotní péči Budovy pro komunální služby Budovy pro výuku a výchovu Budovy pro vědu,kulturu a osvětu Budovy pro tělovýchovu Budovy pro řízení a administrativu Budovy pro spol.ubytování a rekreaci Budovy pro obchod a spol.stravování Budovy pro sociální péči Konstrukčně materiálová charakteristika: zděná z cihel, tvárnic, bloků 2 monolitická betonová tyčová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílců betonových tyčových 5 montovaná z dílců betonových plošných 6 montovaná z prostorových buněk 7 kovová 8 dřevěná a na bázi dřevní hmoty 9 z jiných materiálů Kč Cena celkem - obor Skupiny dle JKSO

8 803 - Budovy pro bydlení Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce 1,0 1,9 1,3 0,3 0,8 2,3 766 Konstrukce truhlářské 6,9 7,9 9,1 7,3 6,9 0,5 2 Zakládání 5,0 3,4 3,7 6,6 3,8 2,9 767 Konstrukce doplňkové kovové 6,9 2,8 8,6 9,8 6,9 0,6 3 Svislé a kompletní konstrukce 16,6 13,2 11,0 19,2 21,3 5,6 771 Podlahy z dlaždic 1,5 2,8 2,0 0,9 0,6 4 Vodorovné konstrukce 9,1 8,9 12,9 8,6 9,9 2,0 772 Podlahy z přírod.a konglomer.kamene 0,1 0,9 0,5 5 Komunikace 0,1 0,1 773 Podlahy z litého teraca 0,1 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 6,2 9,5 4,9 5,7 5,0 6,6 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,3 8 Rourové vedení 0,1 0,1 0,1 0,9 776 Podlahy povlakové 2,0 1,9 1,8 2,5 2,7 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 3,7 4,7 3,9 2,3 2,4 2,3 777 Podlahy syntetické 0,9 0,1 1,1 1,2 1,0 99 Přesun hmot HSV 4,6 3,5 5,3 5,5 3,3 1,9 781 Dokončovací práce a obklady 1,4 1,9 4,2 1,2 1,3 782 Dokončovací práce a obklady z kam. 0,1 0,2 HSV celkem 46,3 45,2 43,0 48,2 46,7 24,6 783 Dokončovací práce - nátěry 1,2 1,6 1,3 1,7 1,7 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 0,8 1,4 0,7 0,4 0,6 0,7 784 Dokončovací práce - malby 0,8 0,6 0,5 0,6 1,0 712 Izolace střech 1,4 1,4 1,3 1,3 1,5 786 Dokončovací práce - čalounické 0,4 0,2 0,2 0,7 0,4 713 Izolace tepelné 1,4 1,8 1,5 1,1 1,0 0,6 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,3 0,1 0,6 0,2 0,2 714 Akustické a protiotřesové opatření 791 Zařízení velkokuchyňské 0,3 0,3 1,7 0,1 715 Izolace proti chemickým vlivům 0,1 793 Zařízení prádelen a čistíren 0,1 0,2 0,2 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 0,8 1,3 0,8 0,4 0,6 1,2 795 Lokální topení 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 1,2 1,4 1,5 0,8 1,0 0,1 799 Ostatní 0,2 69,7 723 Zdravotechnika - plynovod 0,2 0,4 0,2 0,1 0,1 PSV celkem 43,4 46,3 45,3 41,7 42,0 74,5 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,1 0,3 21-M Silnoproud 4,9 6,7 4,2 4,9 6,1 0,9 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 3,1 5,9 2,2 1,8 1,9 0,2 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 1,1 1,1 1,2 0,8 1,0 726 Instalační+B251 prefabrikáty 4,0 0,1 6,2 5,4 23-M Montáže potrubí 731 Ústřední topení, kotelny 0,4 1,3 0,3 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 0,9 0,4 3,6 0,8 732 Ústřední topení, strojovny 0,2 0,3 0,2 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 2,6 2,5 3,7 2,5 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 1,5 1,4 1,5 1,0 1,3 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 734 Ústřední topení, armatúry 0,8 0,7 0,8 0,7 1,0 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,3 0,6 0,5 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 1,3 1,3 1,4 0,9 1,4 0,2 43-M Montáž ocelových konstrukcí 0,3 0,2 0,3 0,4 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 0,4 46-M Zemní práce pro "M" 762 Konstrukce tesařské 1,2 3,0 0,2 0,3 1,1 0,1 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,2 0,1 0,4 763 Konstrukce - dřevostavby 0,1 Mcen celkem 10,3 8,5 12,1 10,1 11,3 0,9 764 Konstrukce klempířské 1,3 2,4 0,6 0,6 0,9 0,1 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,4 1,1 0,4 CELKEM 100,00 6

9 Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM Budovy pro bydlení Domy bytové typové Domy bytové netypové Domky rodinné 1 a 2 bytové (x)= poze základy pro dřevěné rodinné domky Konstrukčně materiálová charakteristika: zděná z cihel, tvárnic, bloků 2 monolitická betonová tyčová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílců betonových tyčových 5 montovaná z dílců betonových plošných 6 montovaná z prostorových buněk 7 kovová 8 dřevěná a na bázi dřevní hmoty 9 z jiných materiálů Kč Cena celkem - obor Skupiny dle JKSO

10 811 - Haly pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce 3,8 2,4 4,8 0,9 2,6 1,7 766 Konstrukce truhlářské 0,4 1,8 0,4 0,1 0,2 2 Zakládání 7,7 5,0 8,8 9,2 6,5 4,1 767 Konstrukce doplňkové kovové 9,7 8,1 12,5 13,3 7,6 3,4 3 Svislé a kompletní konstrukce 10,1 10,2 16,1 19,7 7,1 4,9 771 Podlahy z dlaždic 0,6 1,0 0,8 1,3 0,4 4 Vodorovné konstrukce 4,7 5,5 8,3 8,3 1,6 0,8 772 Podlahy z přírod.a konglomer.kamene 0,1 0,7 0,1 5 Komunikace 0,7 0,8 1,7 0,6 1,8 773 Podlahy z litého teraca 0,1 0,1 0,6 0,2 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 6,8 5,6 7,4 7,3 6,1 5,3 775 Podlahy vlysové a parketové 8 Rourové vedení 0,2 0,1 0,2 0,2 0,2 0,1 776 Podlahy povlakové 0,1 0,2 0,1 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 3,0 4,4 4,0 2,7 4,9 2,5 777 Podlahy syntetické 1,1 0,2 1,3 1,0 99 Přesun hmot HSV 3,4 4,1 3,8 1,0 3,0 1,5 781 Dokončovací práce a obklady 0,8 4,6 0,8 0,5 782 Dokončovací práce a obklady z kam. 0,1 HSV celkem 40,4 37,3 54,2 51,0 32,6 22,7 783 Dokončovací práce - nátěry 3,2 2,0 2,0 1,5 4,1 6,1 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 1,4 1,7 1,6 2,3 1,1 1,1 784 Dokončovací práce - malby 0,2 0,1 0,2 0,2 0,1 0,1 712 Izolace střech 3,2 2,7 4,9 9,1 1,8 786 Dokončovací práce - čalounické 713 Izolace tepelné 2,2 2,5 2,1 2,5 2,1 1,3 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,4 0,1 0,4 0,4 714 Akustické a protiotřesové opatření 0,1 0,1 0,2 791 Zařízení velkokuchyňské 0,8 715 Izolace proti chemickým vlivům 1,2 3,0 1,9 0,5 0,1 793 Zařízení prádelen a čistíren 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 0,5 1,0 0,7 0,4 0,4 795 Lokální topení 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 0,4 1,0 0,5 0,2 0,3 0,4 799 Ostatní 723 Zdravotechnika - plynovod 0,1 PSV celkem 31,0 46,9 36,0 32,7 23,5 71,1 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 21-M Silnoproud 3,8 4,9 4,5 11,7 2,9 3,3 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 0,2 0,5 0,3 0,5 0,2 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 0,5 0,1 0,7 4,6 0,3 731 Ústřední topení, kotelny 0,3 5,6 0,3 0,1 23-M Montáže potrubí 0,1 0,1 0,1 732 Ústřední topení, strojovny 0,1 0,8 0,1 0,1 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 1,4 3,4 1,1 1,4 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 0,9 3,5 1,0 0,6 0,1 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 0,2 0,3 0,1 734 Ústřední topení, armatúry 0,6 2,8 0,7 0,4 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 0,1 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 0,5 0,6 0,6 0,3 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,3 3,6 0,1 0,2 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 0,1 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 21,9 3,6 2,6 38,4 2,1 762 Konstrukce tesařské 0,4 0,8 1,1 46-M Zemní práce pro "M" 0,2 0,4 763 Konstrukce - dřevostavby 0,9 0,2 0,3 53,3 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,2 0,2 0,3 0,1 0,8 764 Konstrukce klempířské 0,9 1,3 1,0 0,7 0,6 1,4 Mcen celkem 28,6 15,8 9,8 16,3 43,9 6,2 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,2 0,3 2,7 CELKEM 100,00 8

11 Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM Haly pro výrobu a služby Haly výrobní (bez jeřábových drah) Haly výrobní (s jeřábovými drahami) Haly výrobní pro energetiku Haly pro dopravu a spoje Haly pro garážování, opravy a údržbu Haly pro skladování (mimo Haly pro skladování (zemědělské) Haly pro zeměděl. výrobu a chov živ Haly vodního hospodářství Konstrukčně materiálová charakteristika: zděná z cihel, tvárnic, bloků 2 monolitická betonová tyčová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílců betonových tyčových 5 montovaná z dílců betonových plošných 6 montovaná z prostorových buněk 7 kovová 8 dřevěná a na bázi dřevní hmoty 9 z jiných materiálů Kč Cena celkem - obor Skupiny dle JKSO

12 812 - Budovy pro výrobu a služby Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Technologické soubory Technologické soubory Stavební díly a řemeslné obory Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce 3,1 3,2 5,1 8,2 3,1 3,4 2,6 766 Konstrukce truhlářské 0,7 1,5 0,6 0,4 0,7 0,4 2 Zakládání 7,4 7,5 2,1 21,7 8,0 13,5 6,2 767 Konstrukce doplňkové kovové 9,6 8,5 2,9 7,2 9,7 8,8 11,2 3 Svislé a kompletní konstrukce 13,2 13,4 12,5 23,9 16,2 21,7 7,1 771 Podlahy z dlaždic 0,8 1,8 0,8 0,1 0,8 0,6 4 Vodorovné konstrukce 8,6 5,5 16,3 8,5 11,5 7,3 2,3 772 Podlahy z přírod.a konglomer.kamene 0,1 0,1 0,3 5 Komunikace 0,3 0,4 0,4 0,4 773 Podlahy z litého teraca 0,1 0,1 0,1 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 7,3 8,5 10,3 3,9 7,6 13,6 3,1 775 Podlahy vlysové a parketové 0,1 0,1 0,1 8 Rourové vedení 0,3 0,2 0,1 0,3 0,5 0,1 776 Podlahy povlakové 0,2 0,2 0,3 0,1 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 5,2 4,7 1,4 3,7 6,1 11,3 4,8 777 Podlahy syntetické 0,8 1,7 0,7 5,1 0,6 99 Přesun hmot HSV 2,8 3,1 4,7 4,6 3,1 3,1 2,4 781 Dokončovací práce a obklady 1,3 2,3 0,9 0,1 1,5 0,5 782 Dokončovací práce a obklady z kam. HSV celkem 48,2 46,5 52,5 74,8 56,5 74,3 28,6 783 Dokončovací práce - nátěry 2,1 2,4 0,9 0,9 1,2 0,9 4,1 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 1,6 2,1 7,2 3,1 1,7 2,8 0,8 784 Dokončovací práce - malby 0,2 0,3 0,1 0,1 0,2 0,1 712 Izolace střech 3,1 3,3 0,9 4,6 4,1 3,0 1,8 786 Dokončovací práce - čalounické 713 Izolace tepelné 2,0 2,6 1,4 0,8 2,0 1,5 2,4 787 Dokončovací práce - zasklívání 0,1 0,1 0,1 0,2 714 Akustické a protiotřesové opatření 0,1 0,2 791 Zařízení velkokuchyňské 2,0 715 Izolace proti chemickým vlivům 1,1 0,3 0,1 1,8 0,6 793 Zařízení prádelen a čistíren 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 0,6 0,7 2,9 0,3 0,7 0,5 795 Lokální topení 0,1 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 0,5 0,6 0,2 0,2 0,7 0,2 799 Ostatní 0,1 723 Zdravotechnika - plynovod PSV celkem 32,8 42,9 32,5 18,4 32,7 23,7 26,9 724 Zdravotechnika - strojní vybavení 0,1 0,6 0,1 21-M Silnoproud 4,4 5,5 6,4 3,2 4,8 3,1 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 1,6 0,8 0,3 0,1 0,4 0,1 22-M Montáže oznam. a zabezp. zařízení 0,6 0,5 0,2 0,3 0,5 2,1 1,0 731 Ústřední topení, kotelny 1,7 1,5 6,1 1,3 23-M Montáže potrubí 0,1 0,1 0,6 0,2 732 Ústřední topení, strojovny 0,6 2,8 1,0 0,4 0,1 24-M Montáže vzduchotechnických zařízení 0,8 0,5 5,1 0,4 1,3 0,3 733 Ústřední topení, rozvodné potrubí 1,0 1,5 1,2 1,1 0,6 33-M Montáže dopr.zaříz.sklad.zař.a váh 0,4 0,2 0,4 0,7 734 Ústřední topení, armatúry 1,2 2,9 1,1 1,1 0,6 35-M Montáž čerpadel,kompr.a vodoh.zař. 0,3 0,2 0,2 0,4 735 Ústřední topení, vytápěcí tělesa 0,4 0,6 1,1 0,9 0,4 36-M Montáž měř. a regulačních zařízení 0,6 0,6 1,3 0,9 0,1 761 Konstrukce sklobetonové 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 11,1 2,7 1,8 2,6 1,0 38,6 762 Konstrukce tesařské 0,3 1,0 0,1 0,2 0,1 46-M Zemní práce pro "M" 0,1 0,1 0,1 763 Konstrukce - dřevostavby 0,1 0,3 99-M Ostatní práce dle ceníku "M" 0,6 0,2 1,2 0,7 764 Konstrukce klempířské 0,7 2,0 0,8 0,3 0,6 1,6 0,4 Mcen celkem 19,0 10,6 15,0 7,1 10,8 2,1 44,5 765 Konstrukce - krytiny tvrdé 0,2 CELKEM 100,00 10

13 Orientační cena na : m3 obestavěného prostoru Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM Budovy pro výrobu a služby Budovy výrobní pro průmysl Budovy výrobní pro energetiku Budovy vodního hospodářství Budovy pro zeměděl. výrobu a chov Budovy pro dopravu a spoje Budovy pro garážování, opr. a údržbu Budovy pro skladování Budovy pro sklad Konstrukčně materiálová charakteristika: zděná z cihel, tvárnic, bloků 2 monolitická betonová tyčová 3 monolitická betonová plošná 4 montovaná z dílců betonových tyčových 5 montovaná z dílců betonových plošných 6 montovaná z prostorových buněk 7 kovová 8 dřevěná a na bázi dřevní hmoty 9 z jiných materiálů Kč Cena celkem - obor Skupiny dle JKSO

14 822 - Komunikace pozemní a letiště Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Plochy a úprava území Struktura stavebních dílů a řemeslných oborů v % Stavební díly a řemeslné obory Stavební díly a řemeslné obory Zemní práce 42,1 6,1 14,9 19,2 24,9 48,9 72,4 1 Zemní práce 79,5 93,7 7,9 9,6 2,1 6,0 91,5 30,8 2 Zakládání 1,4 2,6 7,1 0,1 1,0 2 Zakládání 1,7 0,6 1,9 10,4 6,6 10,2 2,2 3 Svislé a kompletní konstrukce 2,3 0,2 2,5 1,4 3 Svislé a kompletní konstrukce 1,2 0,1 0,6 13,4 11,1 0,7 2,7 1,3 4 Vodorovné konstrukce 0,7 2,0 0,2 2,1 0,6 0,7 4 Vodorovné konstrukce 0,4 0,1 11,2 3,5 0,2 0,6 5 Komunikace 40,0 81,1 62,1 52,7 57,2 36,5 6,1 5 Komunikace 3,5 2,2 56,9 17,3 32,0 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 0,1 0,7 0,1 6 Úpravy povrchů, podlahy, osazení 1,3 0,1 7,6 13,4 0,6 8 Rourové vedení 1,1 0,4 0,2 0,1 1,2 8 Rourové vedení 0,2 0,1 1,6 2,2 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 6,6 2,4 9,2 2,5 11,9 5,7 19,7 9 Ostatní konstrukce a práce-bourání 2,2 1,8 27,2 1,7 5,5 2,1 4,0 0,2 99 Přesun hmot HSV 5,0 8,2 3,7 10,4 5,8 4,3 1,1 99 Přesun hmot HSV 1,7 1,1 5,2 4,1 6,4 1,2 1,8 2,5 HSV celkem 91,7 99,8 99,7 58,0 50,2 37,7 100,0 72,4 HSV celkem 99,3 100,0 96,3 94,2 100,0 99,7 100,0 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 0,2 7,6 2,5 712 Izolace střech 1,3 15,2 711 Izolace proti vodě a vlhkosti 0,1 0,3 0,2 715 Izolace proti chemickým vlivům 0,3 712 Izolace střech 0,1 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 0,1 0,7 1,1 721 Zdravotech. vnitřní kanalizace 0,1 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 0,1 0,9 722 Zdravotechnika - vnitřní vodovod 0,1 725 Zdravotechnika - zařiz. předměty 0,3 762 Konstrukce tesařské 0,2 762 Konstrukce tesařské 0,3 0,6 767 Konstrukce doplňkové kovové 0,1 1,0 764 Konstrukce klempířské 0,1 0,5 1,4 782 Dokonč. práce a obklady z kam. 767 Konstrukce doplňkové kovové 2,9 0,2 11,6 19,0 13,0 21,2 783 Dokončovací práce - nátěry 0,3 0,1 4,7 771 Podlahy z dlaždic 0,1 0,4 776 Podlahy povlakové 0,5 PSV celkem 0,5 1,7 4,9 0,2 781 Dokončovací práce a obklady 0,1 21,0 21-M Silnoproud 0,1 0,1 783 Dokončovací práce - nátěry 0,6 1,8 1,8 4,4 6,4 23-M Potrubí 0,1 0,7 784 Dokončovací práce - malby 0,2 43-M Montáž ocelových konstrukcí 0,1 1,9 PSV celkem 5,5 0,2 0,3 42,0 42,3 20,5 27,6 46-M Zemní práce pro "M" 0,2 21-M Silnoproud 0,1 1,0 24-M Montáže vzduchotechn. zařízení 0,1 1,1 Mcen celkem 0,2 2,0 0,9 0,1 43-M Montáž ocelových konstrukcí 2,6 5,4 41,8 Mcen celkem 2,8 7,5 41,8 CELKEM 100,00 CELKEM 100,00 12

15 Orientační cena na : m2 plochy komunikace Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM Komunikace a pozemní letiště Komunikace pozemní Plochy charakteru poz. komunikací Třídění dle JKSO Cena Konstrukčně materiálová charakteristika CELKEM Plochy a úpravy území Úpravy území a samost.zemní práce Plochy pro tělovýchovu nekryté Nástupiště a rampy Konstrukčně materiálová charakteristika: 822 a vegetační 2 z kameniva 3 dlážděný 4 monolitický betonový 5 montovaný betonový 6 z kameniva prolévaného živicí 7 z kameniva obalovaného živicí 8 bez krytu 9 z jiných materiálů Kč Cena celkem - obor Skupiny dle JKSO Kč Cena celkem - obor Skupiny dle JKSO 13

16 JKSO Obor Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2014za obor (JKSO) celkem - v Kč Měrné jednotky Druhy indexů Rok m3 OP Budovy občanské výstavby Meziroční X 1,365 1,669 1,223 1,373 1,158 1,395 1,120 1,046 1,032 1,116 1,099 1,037 1,045 1,055 1,048 0,995 0,993 0,969 1,010 0,998 Součtový 1,000 1,365 2,278 2,786 3,825 4,429 6,176 6,919 7,238 7,471 8,338 9,165 9,502 9,932 10,479 10,984 10,929 10,849 10,517 10,622 10,600 Zpětný 0,094 0,129 0,215 0,263 0,361 0,418 0,583 0,653 0,683 0,705 0,787 0,865 0,896 0,937 0,989 1,036 1,031 1,024 0,992 1,002 1, m3 OP Haly občanské výstavby Meziroční X 1,161 1,597 1,222 1,370 1,166 1,392 1,127 1,046 1,029 1,118 1,105 1,038 1,043 1,052 1,052 0,996 0,994 0,969 1,010 1,010 Součtový 1,000 1,161 1,855 2,266 3,105 3,621 5,040 5,681 5,942 6,113 6,832 7,553 7,841 8,180 8,604 9,049 9,015 8,959 8,678 8,762 8,846 Zpětný 0,114 0,133 0,212 0,259 0,355 0,415 0,577 0,651 0,681 0,700 0,782 0,865 0,898 0,937 0,985 1,036 1,033 1,026 0,994 1,004 1, m3 OP Budovy pro bydlení Meziroční X 1,108 1,667 1,254 1,420 1,164 1,381 1,116 1,050 1,032 1,107 1,094 1,036 1,042 1,052 1,046 1,001 0,990 0,971 1,012 0,999 Součtový 1,000 1,108 1,847 2,315 3,288 3,829 5,288 5,899 6,195 6,393 7,074 7,739 8,018 8,357 8,789 9,196 9,202 9,106 8,841 8,951 8,946 Zpětný 0,112 0,124 0,206 0,259 0,368 0,428 0,591 0,659 0,692 0,715 0,791 0,865 0,896 0,934 0,982 1,028 1,029 1,018 0,988 1,001 1, m3 OP Haly pro výrobu a služby Meziroční X 1,302 1,720 1,156 1,380 1,178 1,339 1,112 1,065 1,034 1,126 1,105 1,040 1,042 1,055 1,047 0,993 0,996 0,962 1,010 0,997 Součtový 1,000 1,302 2,238 2,587 3,571 4,206 5,632 6,263 6,670 6,895 7,765 8,581 8,927 9,302 9,813 10,273 10,197 10,159 9,775 9,870 9,844 Zpětný 0,102 0,132 0,227 0,263 0,363 0,427 0,572 0,636 0,678 0,700 0,789 0,872 0,907 0,945 0,997 1,044 1,036 1,032 0,993 1,003 1, m3 OP Budovy pro výrobu a služby Meziroční X 1,423 1,720 1,180 1,370 1,170 1,090 1,110 1,060 1,030 1,050 1,072 1,037 1,041 1,056 1,044 0,996 0,994 0,966 1,011 0,998 Součtový 1,000 1,423 2,448 2,889 3,958 4,631 5,048 5,603 5,939 6,117 6,423 6,882 7,139 7,432 7,849 8,192 8,155 8,108 7,829 7,913 7,900 Zpětný 0,092 0,131 0,225 0,265 0,362 0,423 0,577 0,641 0,679 0,701 0,790 0,871 0,904 0,941 0,994 1,037 1,032 1,026 0,991 1,002 1,000 14

17 JKSO Obor Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2014 za obor (JKSO) celkem - v Kč Měrné jednotky Druhy indexů Rok m3 OP Věže, stožáry, Meziroční X 1,147 1,728 1,096 1,341 1,168 1,359 1,102 1,087 1,034 1,123 1,141 1,035 1,041 1,051 1,040 0,994 0,993 0,957 1,004 0,995 komíny Součtový 1,000 1,147 1,983 2,173 2,913 3,403 4,623 5,095 5,539 5,726 6,433 7,343 7,599 7,911 8,317 8,648 8,596 8,539 8,169 8,201 8,157 Zpětný 0,123 0,141 0,243 0,266 0,357 0,417 0,567 0,625 0,679 0,702 0,789 0,900 0,932 0,970 1,020 1,060 1,054 1,047 1,001 1,005 1,000 1m3 OP Meziroční X 1,512 1,698 1,146 1,313 1,118 1,389 1,108 1,084 1,046 1,117 1,120 1,031 1,047 1,056 1,040 0,980 0,996 0,955 1,006 0,999 Nádrže a jímky Součtový 1,000 1,512 2,568 2,944 3,864 4,320 6,000 6,646 7,205 7,536 8,414 9,422 9,717 10,173 10,742 11,168 10,946 10,906 10,411 10,474 10,459 Zpětný 0,096 0,145 0,246 0,281 0,369 0,413 0,574 0,635 0,689 0,721 0,804 0,901 0,929 0,973 1,027 1,068 1,047 1,043 0,995 1,001 1, m3 OP Meziroční X 1,434 1,708 1,153 1,315 1,162 1,400 1,109 1,089 1,039 1,109 1,104 1,031 1,047 1,049 1,050 0,988 0,990 0,970 1,005 0,994 Objekty pozemní Součtový 1,000 1,434 2,449 2,824 3,713 4,316 6,041 6,701 7,299 7,585 8,409 9,287 9,572 10,022 10,513 11,038 10,906 10,797 10,474 10,525 10,462 ostatní Zpětný 0,096 0,137 0,234 0,270 0,355 0,413 0,577 0,641 0,698 0,725 0,804 0,888 0,915 0,958 1,005 1,055 1,042 1,032 1,001 1,006 1, m délky Objekty Meziroční X 1,439 1,712 1,152 1,315 1,163 1,407 1,109 1,089 1,031 1,117 1,101 1,031 1,034 1,050 1,049 0,988 0,982 0,964 1,005 0,994 pozemní Součtový 1,000 1,439 2,463 2,837 3,732 4,341 6,107 6,772 7,376 7,602 8,491 9,353 9,641 9,972 10,475 10,984 10,852 10,660 10,280 10,330 10,268 oplocení Zpětný 0,097 0,140 0,240 0,276 0,363 0,423 0,595 0,660 0,718 0,740 0,827 0,911 0,939 0,971 1,020 1,070 1,057 1,038 1,001 1,006 1,000 1m Meziroční X 1,218 1,678 1,093 1,296 1,132 1,401 1,121 1,102 1,044 1,120 1,107 1,037 1,039 1,052 1,044 0,979 0,998 0,953 1,012 0,996 Mosty Součtový 1,000 1,218 2,043 2,233 2,894 3,276 4,590 5,144 5,668 5,920 6,631 7,341 7,616 7,912 8,326 8,692 8,513 8,494 8,095 8,195 8,158 Zpětný 0,123 0,149 0,250 0,274 0,355 0,402 0,563 0,630 0,695 0,726 0,813 0,900 0,934 0,970 1,021 1,065 1,043 1,041 0,992 1,005 1,000 15

18 JKSO Obor Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2014 za obor (JKSO) celkem - v Kč Měrné jednotky Druhy indexů Rok m Komunikace Meziroční X 1,160 1,644 1,098 1,210 1,095 1,347 1,090 1,084 1,073 1,128 1,090 1,046 1,064 1,047 1,058 0,987 0,992 0,920 1,005 0,981 pozemní Součtový 1,000 1,160 1,907 2,093 2,533 2,773 3,736 4,072 4,413 4,736 5,344 5,827 6,093 6,483 6,789 7,181 7,091 7,037 6,477 6,509 6,387 a letiště Zpětný 0,157 0,182 0,299 0,328 0,397 0,434 0,585 0,638 0,691 0,742 0,837 0,912 0,954 1,015 1,063 1,124 1,110 1,102 1,014 1,019 1, m Meziroční X 1,118 1,539 1,308 1,242 1,079 1,473 1,109 1,096 1,065 1,118 1,117 1,049 1,066 1,057 1,052 0,985 0,987 0,880 0,992 0,990 Plochy a úpravy Součtový 1,000 1,118 1,721 2,250 2,794 3,015 4,441 4,926 5,397 5,750 6,426 7,176 7,529 8,029 8,485 8,926 8,794 8,676 7,632 7,574 7,500 území Zpětný 0,133 0,149 0,229 0,300 0,373 0,402 0,592 0,657 0,720 0,767 0,857 0,957 1,004 1,071 1,131 1,190 1,173 1,157 1,018 1,010 1,000 1m délky Meziroční X 1,137 1,966 1,144 1,170 1,129 1,385 1,109 1,052 1,079 1,096 1,106 1,045 1,058 1,048 1,083 0,986 0,989 0,961 0,999 0,998 Dráhy kolejové Součtový 1,000 1,137 2,236 2,558 2,994 3,379 4,680 5,188 5,458 5,889 6,455 7,139 7,463 7,895 8,278 8,968 8,843 8,747 8,410 8,403 8,386 Zpětný 0,119 0,136 0,267 0,305 0,357 0,403 0,558 0,619 0,651 0,702 0,770 0,851 0,890 0,941 0,987 1,069 1,054 1,043 1,003 1,002 1, m délky Objekty podz. Meziroční X 0,973 1,717 1,099 1,278 1,128 1,393 1,111 1,076 1,042 1,117 1,102 1,041 1,050 1,049 1,049 1,001 0,979 0,929 1,002 1,000 tunely, šachty Součtový 1,000 0,973 1,670 1,835 2,346 2,646 3,685 4,094 4,405 4,592 5,131 5,656 5,889 6,184 6,487 6,802 6,809 6,664 6,191 6,202 6,202 Zpětný 0,161 0,157 0,269 0,296 0,378 0,427 0,594 0,660 0,710 0,740 0,827 0,912 0,950 0,997 1,046 1,097 1,098 1,074 0,998 1,000 1, m Objekty podz. Meziroční X 0,973 1,717 1,099 1,278 1,128 1,388 1,113 1,066 1,043 1,106 1,099 1,041 1,055 1,051 1,050 0,978 0,985 0,917 1,002 1,000 štoly Součtový 1,000 0,973 1,670 1,835 2,346 2,646 3,671 4,087 4,356 4,545 5,027 5,526 5,753 6,068 6,378 6,697 6,547 6,449 5,913 5,924 5,924 Zpětný 0,169 0,164 0,282 0,310 0,396 0,447 0,620 0,690 0,735 0,767 0,849 0,933 0,971 1,024 1,077 1,131 1,105 1,089 0,998 1,000 1,000 16

19 JKSO Obor Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2014 za obor (JKSO) celkem - v Kč Měrné jednotky Druhy indexů Rok m Objekty podz. Meziroční X 0,973 1,717 1,099 1,278 1,128 1,393 1,111 1,066 1,034 1,108 1,102 1,038 1,036 1,053 1,009 1,014 0,995 0,941 1,002 0,999 studny Součtový 1,000 0,973 1,671 1,836 2,347 2,647 3,686 4,094 4,365 4,511 4,998 5,508 5,717 5,920 6,232 6,288 6,374 6,339 5,962 5,973 5,969 Zpětný 0,168 0,163 0,280 0,308 0,393 0,443 0,618 0,686 0,731 0,756 0,837 0,923 0,958 0,992 1,044 1,053 1,068 1,062 0,999 1,001 1, m délky Vodovody Meziroční X 1,297 1,677 1,300 1,301 1,170 1,361 1,104 1,072 1,054 1,113 1,109 1,045 1,060 1,011 1,054 0,995 0,990 0,931 0,999 1,000 trubní Součtový 1,000 1,297 2,174 2,826 3,677 4,303 5,855 6,462 6,928 7,299 8,126 9,014 9,419 9,985 10,094 10,639 10,586 10,480 9,757 9,745 9,745 Zpětný 0,103 0,133 0,223 0,290 0,377 0,442 0,601 0,663 0,711 0,749 0,834 0,925 0,967 1,025 1,036 1,092 1,086 1,075 1,001 1,000 1, m délky Kanalizace Meziroční X 1,301 1,675 1,302 1,299 1,170 1,359 1,103 1,072 1,054 1,113 1,109 1,045 1,060 1,011 1,054 0,995 0,990 0,921 0,999 1,000 trubní Součtový 1,000 1,301 2,179 2,837 3,684 4,311 5,859 6,463 6,929 7,301 8,129 9,017 9,423 9,989 10,099 10,644 10,591 10,485 9,656 9,644 9,644 Zpětný 0,104 0,135 0,226 0,294 0,382 0,447 0,608 0,670 0,718 0,757 0,843 0,935 0,977 1,036 1,047 1,104 1,098 1,087 1,001 1,000 1, m délky Hydromeliorace Meziroční X 1,280 1,660 1,301 1,289 1,130 1,368 1,120 1,070 1,051 1,098 1,090 1,041 1,067 1,054 1,043 0,990 0,982 0,899 1,005 0,995 Součtový 1,000 1,280 2,124 2,764 3,564 4,027 5,507 6,169 6,600 6,933 7,613 8,298 8,636 9,218 9,711 10,129 10,027 9,844 8,849 8,893 8,844 odvodnění Zpětný 0,113 0,145 0,240 0,313 0,403 0,455 0,623 0,697 0,746 0,784 0,861 0,938 0,976 1,042 1,098 1,145 1,134 1,113 1,001 1,006 1, m délky Meziroční X 1,280 1,660 1,300 1,290 1,130 1,367 1,120 1,070 1,045 1,098 1,079 1,034 1,067 1,019 1,068 1,009 0,996 0,950 1,005 1,006 Hydromeliorace Součtový 1,000 1,280 2,124 2,761 3,562 4,025 5,504 6,164 6,595 6,890 7,564 8,159 8,435 9,002 9,173 9,794 9,879 9,836 9,346 9,391 9,444 závlahy Zpětný 0,106 0,135 0,225 0,292 0,377 0,426 0,583 0,653 0,698 0,730 0,801 0,864 0,893 0,953 0,971 1,037 1,046 1,042 0,990 0,994 1,000 17

20 JKSO Obor Přehled vývoje průměrných ukazatelů od roku 1971 do roku 2014 za obor (JKSO) celkem - v Kč Měrné jednotky Druhy indexů Rok m3 OH Hráze,jezy Meziroční X 1,391 1,575 1,118 1,236 1,132 1,419 1,097 1,112 1,066 1,136 1,083 1,040 1,058 1,052 1,047 0,981 0,990 0,919 0,996 0,999 a stupně Součtový 1,000 1,391 2,191 2,451 3,030 3,430 4,868 5,340 5,940 6,332 7,196 7,796 8,111 8,583 9,030 9,455 9,277 9,183 8,438 8,409 8,400 Zpětný 0,119 0,166 0,261 0,292 0,361 0,408 0,580 0,636 0,707 0,754 0,857 0,928 0,966 1,022 1,075 1,126 1,104 1,093 1,005 1,001 1, m3 OP Ostatní objekty Meziroční X 1,390 1,575 1,119 1,237 1,132 1,420 1,096 1,113 1,073 1,138 1,081 1,045 1,058 1,029 1,050 0,981 0,990 0,925 0,999 1,002 na tocích Součtový 1,000 1,390 2,190 2,450 3,030 3,430 4,870 5,340 5,940 6,376 7,257 7,847 8,200 8,675 8,926 9,372 9,194 9,103 8,420 8,409 8,426 Zpětný 0,119 0,165 0,260 0,291 0,360 0,407 0,578 0,634 0,705 0,757 0,861 0,931 0,973 1,030 1,059 1,112 1,091 1,080 0,999 0,998 1, m Nádrže Meziroční X 1,216 1,757 1,229 1,251 1,093 1,422 1,097 1,105 1,073 1,099 1,100 1,048 1,050 1,052 1,046 0,974 0,969 0,879 0,999 0,982 na tocích Součtový 1,000 1,216 2,136 2,625 3,284 3,591 5,107 5,602 6,189 6,639 7,293 8,020 8,409 8,827 9,286 9,714 9,466 9,173 8,064 8,052 7,909 Zpětný 0,126 0,154 0,270 0,332 0,415 0,454 0,646 0,708 0,782 0,839 0,922 1,014 1,063 1,116 1,174 1,228 1,197 1,160 1,020 1,018 1, m délky Úpravy vodních Meziroční X 1,208 1,771 1,233 1,248 1,093 1,426 1,097 1,108 1,073 1,181 1,093 1,043 1,048 1,056 1,047 0,954 0,948 0,956 0,999 1,005 toků a kanály Součtový 1,000 1,208 2,140 2,638 3,293 3,600 5,134 5,633 6,241 6,696 7,907 8,642 9,012 9,445 9,970 10,435 9,955 9,437 9,019 9,006 9,053 Zpětný 0,110 0,133 0,236 0,291 0,364 0,398 0,567 0,622 0,689 0,740 0,873 0,955 0,995 1,043 1,101 1,153 1,100 1,042 0,996 0,995 1,000 Součtový index : rok 1971 = 1,000 ZpěZpětný index : rok 2014 = 1,000 18

21 BYTOVÁ VÝSTAVBA V ČR V LETECH Podrobné údaje o bytové výstavbě v uplynulých letech v ČR až do úrovně jednotlivých obcí lze získat z údajů ČSÚ v současné době za období let Za rok 2013 jsou k dispozici prozatím předběžné údaje. Po významných objemech bytové výstavby v sedmdesátých a částečně i v osmdesátých letech 20. století, klesl objem nové bytové výstavby (počet dokončovaných bytů) na území ČR na jednu z nejnižších hodnot v roce Dokončeno bylo v tomto roce pouze bytů, což představovalo 1,26 bytů na obyvatel. V dalších letech pak docházelo k postupnému zvyšování počtu dokončených bytů. Tento nárůst pokračoval s malými výjimkami až do roku 2007, kdy bylo dokončeno bytů, což zároveň představovalo nejvyšší počet za posledních 20 let. K rozmachu bytové výstavby v roce 2007 však z velké míry došlo díky přijetí zákona o zvýšení daně z přidané hodnoty od roku 2008, což podstatně urychlilo dokončovací práce na stavbách, ještě za příznivější cenu. V letech 2008 a 2009 bylo kolaudováno , resp bytů, zahájených ještě v době stavebního boomu, který trval do roku V roce 2010 už bylo dokončeno pouze bytů, tedy cca o 5 tis. bytů méně než v roce V dalších letech se již plně projevila ekonomická krize. V roce 2011 se dokončilo již jen bytů, tedy pouze 78,6 % předchozího roku a pouze 68,7 % roku V roce 2012 se dokončilo bytů, tedy sice 103,0 % roku 2011, ale pouze 70,8 % roku Rok 2013 zaznamenal další pokles na dokončených bytů, tj. 88,2 % předchozího roku a současně 60,6 % roku Od roku 1997 do roku 2013 bylo dokončeno na území České republiky ve všech formách výstavby celkem bytů. Zatímco až do roku 2008 počet zahajovaných bytů převyšoval každý rok počet bytů dokončených, v následujících letech (jednoznačně v důsledku recese české ekonomiky, která se naplno promítla i do stavebnictví), bylo každý rok zahájeno méně bytů, nežli bylo dokončeno. V roce 2008 bylo zahájeno 113,4 bytů na 100 dokončených bytů, kdežto v roce 2009 to bylo pouze 97,0 zahájených bytů na 100 dokončených a v roce 2013 pouze 87,6 zahájených bytů na 100 dokončených. V důsledku ekonomické krize se částečně prodlužuje doba výstavby a současně se zmenšuje zásoba rozestavěných bytů. Znamená to, že i v roce 2014 bude velmi pravděpodobně dokončeno ještě méně bytů než v roce V roce 2013 bylo zahájeno bytů. Z celkového počtu dokončených bytů v roce 2013 bylo zkolaudováno bytů v nových rodinných domech a bytů v nových bytových domech. Formou nástaveb a přístaveb bylo získáno 946 bytů v rodinných domech a bytů v bytových domech. Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (346 bytů), byty v nebytových budovách (416 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (705 bytů). Modernizací bylo získáno bytů. Proti předchozímu roku 2012 došlo k absolutnímu poklesu ve všech druzích budov, bylo dokončeno o 11,3 % méně bytů v nových rodinných domech, o 14,7 % méně bytů v nových bytových domech, o 18,3 % méně bytů bylo dokončeno v nástavbách a přístavbách k rodinným domům a o 10,4 % méně v případě nástaveb a přístaveb k bytovým domům. U bytů v DPS a v domovech-penziónech byl zaznamenán mírný pokles o 2,3 %, výrazný (o 28,4 %) v případě vzniku bytů v nebytových budovách a ještě výraznější u bytů získaných stavebními úpravami nebytových prostorů (o 48,5 %), ale i u počtu modernizovaných bytů (o 36,2 %). 19

22 Počet dokončených bytů v letech podle druhu stavby Rok Počet dokončených bytů celkem v rodinných domech v bytových domech k rodinným domům v tom v nástavbách a přístavbách k bytovým domům v DPS a domovech - penziónech v nebytových budovách stavebními úpravami nebytových prostorů Počet modernizovaných bytů Index 2010/ ,7 103,3 79,3 93,1 85,2 318,5 97,9 96,9 99,3 Index 2011/ ,6 88,0 59,4 87,4 109,3 19,4 78,6 92,5 91,0 Index 2012/ ,9 100,3 109,4 96,0 90,7 208,2 94,0 119,4 98,3 Index 2013/ ,7 88,7 85,3 81,7 89,6 97,7 71,6 51,5 63,8 Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. 20

23 Zahájené byty samozřejmě časově předcházejí dokončování bytů, současně však naznačují velmi pravděpodobný objem dokončovaných bytů v nejbližších letech. To je dáno průměrnou dobou výstavby, která byla např. v roce 2012 cca 3,5 roku u bytů v nových rodinných i bytových domech, více než 5,5 roku u nástaveb a přístaveb k rodinným domům (většinou stavěným svépomocně) a necelé 3 roky u nástaveb a přístaveb k bytovým domům. Počet zahájených bytů v letech podle druhu stavby Rok Počet zahájených bytů celkem v rodinných domech v bytových domech k rodinným domům v tom v nástavbách a přístavbách 21 k bytovým domům v DPS a domovech - penziónech v nebytových budovách stavebními úpravami nebytových prostorů Počet modernizovaných bytů Index 2010/ ,4 88,6 52,5 87,5 86,9 71,1 63,6 65,7 99,4 Index 2011/ ,9 102,7 86,5 105,0 95,9 130,7 75,1 94,2 101,3 Index 2012/ ,6 84,4 80,2 89,1 93,3 137,0 108,7 92,5 77,6 Index 2013/ ,7 86,7 120,8 76,0 97,6 83,8 86,1 111,5 82,7 Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. Na počtu zahájených bytů je vidět zvyšující se objemy až do roku 2007, kdy bylo dosaženo maxima bytů, z toho bytů v nových rodinných domech a v nových bytových domech. Z pohledu jednotlivých složek bytové výstavby však toto maximum platilo pouze pro byty v bytových domech. Rodinné domy dosáhly maxima v roce 2008 ( bytů), nástavby a přístavby v rodinných domech v roce 1997 (5 820 bytů), v bytových domech v roce 2000 (3 658 bytů), v DPS a domovech-penziónech v roce 2002 (1 803 bytů), v nebytových

24 budovách v roce 2009 (2 458 bytů), stavebními úpravami nebytových prostorů v roce 2000 (2 875 bytů) a modernizovaných bytů v roce 2006 ( bytů). Z tabulky je patrný stavební boom v letech , začátek krize v roce 2009 a její plný rozvoj v dalších letech. Současně je zjevné, že výkyv v počtu dokončených bytů v roce 2007 byl skutečně způsoben urychlováním dokončování bytů kvůli zvýšené dani z přidané hodnoty od roku 2008, protože vývoj počtů zahájených bytů nic takového nenaznačuje. Z celkového počtu zahájených bytů v roce 2013 bylo bytů v nových rodinných domech a bytů v nových bytových domech. Formou nástaveb a přístaveb bylo zahájeno bytů v rodinných domech a bytů v bytových domech. Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (621 bytů), byty v nebytových budovách (1 100 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (483). Dále byla zahájena modernizace bytů. Proti předchozímu roku 2012 došlo k absolutnímu poklesu celkového počtu bytů (o 7,3 %), bytů v nových rodinných domech (o 13,3 %), nástaveb a přístaveb k rodinným domům (o 24 %), nástaveb a přístaveb k bytovým domům (o 2,4 %), bytů v DPS a domovech-penziónech (o 16,2 %) a bytů v nebytových budovách (o 13,9 %). Rovněž objem bytů, kde byla zahájena modernizace, se vůči předchozímu roku snížil (o 17,3 %). Naproti tomu se vůči roku 2012 zvýšil počet zahájených bytů v nových bytových domech (o 20,8 %) a bytů získávaných stavebními úpravami nebytových prostorů (o 11,5 %). Dokončená bytová výstavba v krajích odrážela rozdílný rozsah a strukturu bytového fondu, dosavadní trendy v rozmístění bytové výstavby a hlavně různou dynamiku rozvoje jednotlivých krajů, a to v kontextu propadu celkového objemu dokončených bytů v rámci republiky. Nejvyšší intenzitu (počet dokončených bytů na obyvatel středního stavu) dosáhl v roce 2013 Středočeský kraj (4,09 bytů na obyvatel), na dalších místech bylo hlavní město Praha (3,09) a Jihomoravský kraj (3,01). Všechny další kraje měly intenzitu bytové výstavby pod 3,00 bytů na obyvatel. V této souvislosti je vhodné připomenout empirickou zkušenost, že pro rozvoj území včetně růstu počtu jeho obyvatel je potřebná intenzita bytové výstavby cca 3-3,5 bytu na obyvatel ročně. Nejnižší intenzitu, a to jak v roce 2013 (1,13), tak v nejsilnějším roce 2007 (1,40), a také v celém období (1,24) měl Ústecký kraj. Především z důvodu významné politické podpory před rokem 1989, která vytvořila značnou zásobu bytů v městech kraje a z propadu po roce 1989 ve formě strukturálního postižení regionu. Zajímavý je proto vývoj dalšího strukturálně postiženého kraje Moravskoslezského s dlouhodobě nízkou intenzitou bytové výstavby (1,73 bytů na obyvatel v letech ). Tento kraj měl jak v celém období , tak v době stavebního boomu v roce 2007, druhou nejnižší intenzitu (1,57 v roce 2007), ale v roce 2013 byl mezi 14 kraji na sedmém místě (1,96). Jako jediný kraj zaznamenal nárůst vůči roku 2007 (o 22,7 %), kdežto všechny ostatní kraje vykázaly významné úbytky (nejvíce hlavní město Praha, a to o 59,2 %, což byl největší propad, ovšem relativně vůči největšímu rozsahu krajské bytové výstavby v roce 2007). Z pohledu jednotlivých okresů bylo nejvíce bytů dokončeno v okrese Praha-východ (1 352 bytů, z toho v rodinných domech). Při krajském hodnocení je třeba brát v úvahu, že na úrovni krajů objemy bytové výstavby meziročně značně kolísají. Nejvyšší objem dokončených bytů v jednotlivých letech byl v roce 2007 v České republice celkem, ale z krajů pouze v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, do kterých míří většina bytové výstavby (a dále už jen v Pardubickém kraji). 22

25 Téměř všechny kraje ovšem zaznamenaly v roce 2013 pokles počtu dokončených bytů vůči předchozímu roku (s jedinou výjimkou stagnace v Karlovarském kraji), a to od 4,4 % v hlavním městě Praze až do 38,2 % v Libereckém kraji. Dokončené byty v krajích Kraj Počet dokončených bytů Podíl kraje na počtu dokončených bytů obyvatel Intenzita bytové výstavby Index počtu dokončených bytů Česká republika ,0 100,0 100,0 100,0 2,85 4,03 2,40 60,6 85,7 Hl.m. Praha ,5 15,2 11,6 11,8 4,06 7,87 3,09 40,8 95,6 Středočeský ,0 21,0 11,4 11,8 4,50 7,24 4,09 61,7 89,9 Jihočeský ,2 5,2 6,1 6,1 2,88 3,31 2,06 62,8 66,2 Plzeňský ,8 5,7 5,4 5,4 3,07 3,42 2,52 75,9 100,1 Karlovarský ,0 1,7 2,9 2,9 1,90 1,78 1,43 79,2 79,2 Ústecký ,5 3,7 8,0 8,0 1,24 1,40 1,13 81,1 73,6 Liberecký ,6 3,1 4,2 4,2 2,47 2,77 1,76 64,6 61,8 Královéhradecký ,9 4,1 5,3 5,3 2,62 3,26 1,89 58,1 75,4 Pardubický ,8 4,0 4,9 4,9 2,77 3,67 1,97 54,6 78,7 Vysočina ,7 4,7 5,0 4,9 2,73 3,28 2,34 71,0 93,6 Jihomoravský ,5 13,9 11,1 11,0 3,23 5,30 3,01 58,5 93,3 Olomoucký ,2 4,9 6,2 6,1 2,38 2,76 1,93 69,8 82,7 Zlínský ,9 3,1 5,7 5,6 2,42 2,82 1,35 47,7 69,7 Moravskoslezský ,4 9,5 12,1 11,9 1,73 1,57 1,96 122,7 89,1 Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. Zahájená bytová výstavba v krajích odráží podobným způsobem jako dokončená bytová výstavba rozdíly mezi kraji, navazuje na dosavadní trendy, na rozdíl od dokončených bytů však rychleji zareagovala na ekonomickou krizi a pokles počtu zahájených bytů je také výraznější. Na druhé straně, stejně jako u dokončených bytů, na úrovni krajů objemy zahájené bytové výstavby meziročně značně kolísají. Nejvyšší objem zahájených bytů v jednotlivých letech byl v roce 2007 v České republice celkem, ale z krajů pouze v Ústeckém, Pardubickém a Zlínském kraji, kdežto v Praze, Libereckém kraji, na Vysočině a v Jihomoravském kraji bylo dosažena maxima už v roce 2006 a 2013/ /

26 v krajích Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Královéhradeckém a Olomouckém až v roce 2008 (a v Karlovarském kraji až v roce 2009). Je nutno konstatovat, že v některých případech jde o velmi malé absolutní rozdíly. Zahájené byty v krajích Kraj Počet zahájených bytů Intenzita bytové výstavby Index počtu zahajovaných bytů 2013/ / 2012 Poměr počtu bytů zahájených k dokončeným Česká republika ,31 4,24 2,10 50,5 92,7 105,2 113,4 80,9 87,6 Hl.m. Praha ,31 6,59 2,69 42,5 118,6 83,7 107,6 70,3 87,2 Středočeský ,44 6,91 2,95 46,7 78,0 95,4 118,3 83,3 72,2 Jihočeský ,68 4,07 2,33 57,7 99,7 123,0 105,0 74,9 112,9 Plzeňský ,51 3,80 2,47 66,7 99,5 111,1 92,3 98,3 97,8 Karlovarský ,50 1,92 2,04 104,4 101,2 108,3 122,5 111,8 142,8 Ústecký ,71 2,32 1,02 44,2 73,8 165,9 184,2 90,2 90,5 Liberecký ,80 2,88 1,45 51,2 85,3 103,8 117,4 59,7 82,3 Královéhradecký ,96 3,79 1,92 50,8 87,3 116,2 124,9 87,9 101,6 Pardubický ,29 4,91 2,06 42,5 96,9 133,9 93,8 84,6 104,2 Vysočina ,06 3,26 1,73 52,7 88,9 99,4 92,0 77,7 73,8 Jihomoravský ,59 4,94 2,40 50,0 93,3 93,4 92,2 79,8 79,8 Olomoucký ,86 3,38 1,90 55,7 102,6 122,7 124,0 78,9 98,0 Zlínský ,67 3,41 1,45 42,5 74,6 121,0 121,2 100,7 107,7 Moravskoslezský ,05 2,59 1,68 63,8 99,4 165,1 159,6 76,9 85,8 Pramen: ČSÚ, propočty a sestavení ÚRS PRAHA, a.s. Nejvyšší intenzitu (počet zahájených bytů na obyvatel středního stavu) dosáhly v roce 2013 stejné kraje jako u dokončených bytů, ale na výrazně nižších hodnotách, nejvyšší intenzitu měl Středočeský kraj (1,96 zahájených bytů na obyvatel oproti 4,09 dokončených bytů na obyvatel), na dalších místech bylo hlavní město Praha (2,67 oproti 3,09) a Jihomoravský kraj (2,40 oproti 3,01). Všechny další kraje měly intenzitu bytové výstavby nižší než 2,40 bytů na obyvatel, nejnižší intenzitu měl Ústecký kraj (1,02 bytů na obyvatel). 24

27 Z pohledu porovnání počtů zahajovaných bytů v roce 2013 s předchozím rokem 2012 a porovnání počtu zahajovaných bytů v roce 2012 s dokončenými v roce 2013 obě hodnoty zaznamenávají pokles, v jednotlivých krajích je však situace různá. Nejvýznamnější je nárůst počtu zahájených bytů v Praze (o 18,6 %) proti roku 2012, z počtu zahájených bytů je vidět, že proti prudkému poklesu v letech (ze bytů v roce 2006 až na bytů v roce 2011) dochází k velmi pomalému, ale postupnému zvyšování tohoto počtu (na bytů v roce 2013). Velmi malý růst, ale na nízkých hodnotách, zaznamenaly i kraje Olomoucký a Karlovarský. Největší pokles je u kraje Zlínského (o 25,4 %), ale také u kraje Středočeského (o 22,0 %), který hraje v bytové výstavbě velmi významnou roli díky rozvoji pražské suburbánní zóny. Kraje s nejvyšším poměrem zahájených bytů k dokončeným (Karlovarský, Jihočeský, Zlínský, Pardubický) ovšem jsou většinou kraje s nízkou, značně rozkolísanou úrovní bytové výstavby. Proto dalším významným poznatkem z těchto dvou ukazatelů je značně negativní pozice Středočeského kraje (kromě poklesu zahájených bytů o 22 % také index 87,2 zahájených bytů na 100 dokončených bytů), která znamená, že se zmíněný rozvoj suburbanizace v zázemí Prahy značně zpomalí. Bytová výstavba v okresech, správních obvodech obcí s rozšířenou působností a v obcích v letech V okresním měřítku probíhala nejintenzivněji bytová výstavba v úhrnu let v obou příměstských okresech v zázemí Prahy, kam se soustřeďovala především výstavba rodinných domů. V šestnáctiletém průměru zde bylo dokončeno více než 10 bytů na obyvatel. Suburbanizační tendence se plně projevily rovněž v rozvoji výstavby v zázemí měst Brna a Plzně. V posledních letech se začínaly více prosazovat i další okresy v širším zázemí Prahy a okresy v zázemí dalších krajských měst (České Budějovice, Jihlava, Hradec Králové, Liberec, Olomouc). Nejnižší intenzitu jak zahajované, tak dokončované bytové výstavby měly okresy ze severních a severozápadních Čech a Ostravska. Okresem s nejnižší intenzitou bytové výstavby (méně než jeden dokončený byt na obyvatel) v průměru šestnáctiletého období byl Most a hranici jednoho dokončeného bytu na obyvatel pouze nepatrně překročily okresy Karviná, Ústí nad Labem, Chomutov, Teplice a další. 25 Z hlediska velikostních skupin obcí se absolutně nejvíce bytů v období postavilo v pěti současných velkoměstech se 100 tis. a více obyvateli, kde dokončených bytů tvoří čtvrtinu celostátního objemu. V relativním vyjádření se nejintenzivněji stavělo v obcích ve velikostní skupině s 1-2 tisíci obyvateli, kde bylo průměrně

28 ročně dokončeno 3,68 bytů na obyvatel. Pouze o málo nižší intenzitu měly velikostní kategorie 2-5 tis. obyvatel, 100 tis. a více obyvatel a tis. obyvatel (všechny s 3,3-3,5 bytů na obyvatel). Nejméně intenzivně se stavělo v kategorii měst s tis. obyvateli a zejména s tisíci obyvateli, kde bylo postaveno v průměru 16 let pouze 1,69 bytů na obyvatel. Zaostávání těchto velikostních kategorií v bytové výstavbě je doprovázeno úbytky obyvatel a většinou je způsobeno tím, že se zde nachází velké procento měst náležejících do strukturálně postižených regionů. V letech kolem roku 2007 nejvíce vzrostl intenzitní ukazatel ve velkoměstech, což odpovídá uspokojování zvýšené poptávky po nových bytech právě v největších městech. V průběhu období byl alespoň jeden byt postaven v obcích, které představují 96,75 % z celostátního úhrnu obcí (6 251 k ). Více než 20 bytů bylo postaveno v obcích, které tvoří více než dvě pětiny počtu všech obcí České republiky, více než 50 bytů v obcích (22 % obcí). Z absolutního hlediska bylo v tomto období nejvíce bytů dokončeno v Praze (78 750), v Brně (20 893) a v dalších krajských městech. Za krajskými městy je na 12. místě Jesenice u Prahy, rychle rostoucí významná obec pražské suburbání zóny. Z relativního hlediska měla nejvyšší intenzitu obec Nupaky v bezprostředním sousedství Prahy (106,58 bytů na obyvatel). Na následujících místech byly další obce v suburbanizovaném zázemí Prahy (Nová Ves, Květnice, Herink, aj.), v zázemí dalších regionálních center (Němčice u Pardubic, Popůvky u Brna, Jenišov u Karlových Varů), případně dalších měst (např. Bradlec u Mladé Boleslavi, Dolní Pěna u Jindřichova Hradce). V letech bylo v jednadvaceti největších městech České republiky (s více než 50 tis. obyvateli) dokončeno celkem bytů (32,0 % celostátního úhrnu). Intenzita bytové výstavby v těchto městech byla téměř shodná s průměrem všech obcí ČR (2,84 vůči 2,85 bytů na obyvatel), nad tímto průměrem však byly hodnoty pouze 6 měst z 21 (Jihlava, Praha, Brno, České Budějovice, Liberec a Olomouc). V roce 2012 se relativně nejvíce (nad průměrem ČR) stavělo v Českých Budějovicích, Brně a Praze, kdežto rok předtím v Českých Budějovicích, Brně a Kladně a v roce 2010 v Jihlavě, Karlových Varech (v obou městech více než 6 bytů na obyvatel), v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Praze, Liberci a Olomouci. Z toho je opět vidět, že intenzita mezi jednotlivými roky výrazně kolísá. Nejnižší hodnoty intenzitního ukazatele za všechna města za úhrn posledních 16 let bylo dosaženo v Karviné, kde bylo dokončeno jen 0,45 bytu na obyvatel. Rozdílná struktura bytového fondu v jednotlivých krajích se částečně promítá i do mezikrajských odlišností struktury bytové výstavby. Vysoký podíl bytů v rodinných domech mezi dokončenými byty vykazují Středočeský a Zlínský kraj a také kraj Vysočina, zatímco vedle hl.m. Prahy se rodinné domy nejméně uplatňují v Libereckém a v Karlovarském kraji, tedy v krajích s velmi malou tradicí individuální výstavby. Od počátku sledovaného období se plocha stavebních pozemků nových rodinných domů zvětšovala až do roku 2005, v následujících třech letech stagnovala, v roce 2009 dosáhla maxima (1151 m 2 ) a od té doby mírně klesá (1 067 m 2 v roce 2011, ale m 2 v roce 2012). Výrazně nejmenší rozlohou stavebních pozemků se vyznačují rodinné domy v hlavním městě Praze (z důvodu velmi vysokých cen pozemků). Počet obytných místností (pokojovost) nových rodinných domů se v období stále zvyšoval, byty se čtyřmi a více pokoji byly v posledních letech zastoupeny v úhrnu dokončených bytů v rodinných domech více než čtyřmi pětinami. Naopak u bytových domů převažovaly byty 2+1, popř. 3+1, významný byl však i podíl maloplošných bytů. Průměrný počet pokojů v bytech vykazoval kolísavý vývoj s mírně rostoucí tendencí především v nových bytových domech (z 2,02 na 2,17 pokojů na byt). Více než 4/5 podílem byly zastoupeny byty se čtyřmi a více 26

29 pokoji ve výstavbě rodinných domů vedle hl. m. Prahy ještě v krajích Středočeském, Zlínském a Vysočina, na druhou stranu maloplošné byty převažovaly ve výstavbě bytových domů v Ústeckém a v Libereckém kraji. Průměrná obytná plocha bytů dokončených v nových rodinných domech se většinou pohybovala v rozmezí 96 a 98 m 2, v posledním roce 2012 klesla na 93,8 m 2. Obytná plocha v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům rostla téměř po celé sledované období, ale v roce 2012 poklesla na 68,8 m 2. Vývoj průměrné obytné plochy bytových domů (vč. nástaveb a přístaveb) má kolísavý průběh, avšak celkově měl mírně rostoucí tendenci, kromě posledních let 2011 (51,3 m 2 u nových bytových domů a 48,3 m 2 u nástaveb k nim) a 2012 (49,6 m 2 u nových bytových domů a 49,4 m 2 u nástaveb k nim). Jednou z nově zjišťovaných charakteristik je od roku 2010 energetická třída účinnosti. Cca 4 % rodinných domů, dokončených v letech , má energetickou účinnost A, cca 30 % účinnost B a dvě třetiny pouze účinnost C, u bytových domů je situace obdobná, jenom o málo lepší. Rodinné domy byly po celé šestnáctileté období stavěny převážně s použitím zděné nosné konstrukce, kde podíl dokončených domů kolísal mezi 90 a 95 % (s mírným poklesem na 85 % v roce 2012). V roce 2012 bylo dokončeno za posledních deset let nejvíce rodinných domů s dřevěnou nosnou konstrukcí (9,9 %), další zvyšování tohoto podílu je žádoucí zejména z ekologického hlediska. U bytových domů má nadpoloviční většinu také zděná nosná konstrukce, podíl montovaných staveb klesl z 22,5 % v roce 1997 na 4,9 % v roce 2012, naopak postupně rostl význam konstrukcí spadajících pod souhrnné označení jiná (včetně kombinací). V posledním roce 2012 činil podíl jiných nosných konstrukcí 41,2 %. Vývoj průměrné doby výstavby za posledních 16 let byl u jednotlivých druhů budov odlišný. Obecně stále platí, že rodinné domy jsou stavěny déle než bytové domy, průměrná doba jejich výstavby se v letech postupně zkracovala (z 56 na 38 měsíců), v posledních letech ale stagnovala (40-42 měsíců). U nástaveb a přístaveb k rodinným domům se však doba výstavby spíše prodlužovala (z 51 měsíců v roce 1997 na 70 měsíců v roce 2011, 68 měsíců v roce 2012). U nových bytových domů kolísala průměrná doba výstavby mezi 27 a 35 měsíci s výkyvem 41 měsíců v roce klima@urspraha.cz mueller@urspraha.cz 27

30 VÝZNAMNÉ PODNIKY NA ČESKÉM STAVEBNÍM TRHU TOP - STAV Stavební podniky a podniky výroby stavebních hmot dle objemu tržeb IČO Podnik TRŽBY v tis. Kč Rentabilita tržeb TRŽBY za stav. činnost z tržeb v % Metrostav a.s.* ,6 96, Skanska a.s.* ,0 80, EUROVIA CS, a.s ,2 86, STRABAG a.s ,6 91, OHL ŽS, a.s.* ,6 98, PSJ, a.s.* ,9 97, PSG-International a.s ,2 77, S group holding, a.s.* ,8 97, S u b t e r r a a.s ,6 97, SWIETELSKY stavební s.r.o ,0 99, SYNER, s.r.o ,9 99, VCES a.s ,6 99, GEMO OLOMOUC, spol. s r.o ,9 99, COLAS CZ, a.s ,0 99, ZAPA beton a.s ,1 *údaje z konsolidované úč. závěrky České stavebnictví se i nadále potýká se snižováním poptávky po své produkci. Klesá rovněž výkonnost celé ekonomiky. Dochází k poklesu veřejných stavebních zakázek i zakázek uzavřených stavebními podniky. V důsledku ekonomického vývoje šetří jak stát, tak i firmy a domácnosti, a to napříč všemi odvětvími. Rok 2012 nepřinesl zlepšení. Index stavební produkce se meziročně snížil o 6,5%. Produkce pozemního stavitelství klesla o 3,4% a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles o 13,6%. Stavební produkce klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 17,0 %. Nejen pro investory domácí i zahraniční, ale i pro další účastníky stavebního procesu jsou TOP žebříčky cennou informací o firmách působících ve výrazně konkurenčním prostředí stavebního trhu. 28

31 Obdobně jako v předchozích ročnících, seznamujeme veřejnost i v tomto ročníku s pořadím největších firem stavebního odvětví. Představením velkých firem v žádném případě nechceme snižovat či podcenit význam středních a malých firem, které jsou významnými partnery na stavebním trhu. Proto i v tomto roce organizujeme samostatnou kategorii pro střední firmy MID-STAV-TOP. V odvětví stavebnictví TOP žebříčky stavebních podniků i výrobců stavebních hmot již od roku 1997 organizuje a zpracovává ÚRS PRAHA, a.s. ve spolupráci se SPS a časopisem Stavebnictví jako mediálním partnerem. Publicita i zájem odborné veřejnosti vytvořila z TOP-Stavebnictví prestižní záležitost jak pro velké tak i střední stavební firmy, kterým byl vytvořen prostor rozšířením TOP o MID-TOP stavebnictví, který je určen středním firmám. Prvních 15 stavebních podniků a podniků výroby stavebních hmot již šestnáctého ročníku TOP STAV , který byl zveřejněn v časopise STAVEBNICTVÍ č.12/2013 a prvních 10 podniků dvanáctého ročníku MID TOP STAV 2012, který byl zveřejněn ve stejném čísle časopisu STAVEBNICTVÍ, je prezentováno v uvedených tabulkách MID TOP - STAV 2012 Podniky dle objemu tržeb IČO podnik TRŽBY (v tis. Kč) rentabilita tržeb % TRŽBY za stav. činnost z tržeb v % Speciální stavby Most spol. s r.o ,5 84, MORYS s. r. o ,8 100, Froněk, spol. s r.o ,7 94, Navláčil stavební firma, s.r.o ,7 99, VHS Břeclav s.r.o ,6 98, KERS s.r.o ,3 99, S-A-S STAVBY spol. s r.o ,7 100, SMO a.s ,3 86, PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s ,5 85, KASTEN spol. s r.o ,5 96,5 kunc@urspraha.cz 29

32 STAVEBNICTVÍ 2013 Česká ekonomika výrazněji nezvyšila svoji výkonnost ani v roce To se negativně odráží i v oblasti stavebních investic, stavebnictví. Stavebnictví již několik let zaznamenává pokles poptávky po své produkci, rentabilita podnikání se snižuje, zvyšuje se převis nabídky nad poptávkou. Pokles poptávky na stavebním trhu zřejmě dosahuje svého dna.. I přes tento nepříznivý trend, stavebnictví patří i nadále k významným odvětvím ekonomiky, které se podílí na zaměstnanosti v ekonomice v úrovni 9%, na tvorbě HDP cca 6,5 %. Stavební produkce v lednu až prosinci 2013 klesla meziročně o 8,3 %. Produkce pozemního stavitelství klesla o 8,1 % a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles stavební produkce o 8,8 %. Stavební produkce od počátku roku do konce prosinci 2013 klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 25,1 %. Stavební produkce od počátku roku do konce prosinci 2013 klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 25,1 % říjen 2013 p) listopad 2013 p) Index (stejné období předchozího roku = 100) prosinec 2013 p) září až listopad p) říjen až prosinec p) meziroční index Index stavební produkce 99,0 90,7 101,4 93,6 90,7 89,6 v tom: pozemní stavitelství 99,7 89,2 97,5 93,7 91,3 90,1 inženýrské stavitelství 97,5 93,3 112,1 93,3 89,4 88,5 ZDROJ: ČSU Podniky s 50 a více zaměstnanci provedly v lednu - prosinci 2013 stavební práce S v hodnotě 198,9 mld. Kč. Oproti roku 2012 bylo provedeno o 7,91 % stavebních prací S méně. Pokles S je u všech skupin firem. Nejvyšší pokles o 14% měly podniky s zaměstnanci (o 1,255 mld. Kč) a podniky s zaměstnanci též pokles o 14% (absolutně o 3,070 mld. Kč). 30

33 Stavební produkce v roce 2013 podniky s 50-ti a více zaměstananci, mil. Kč (b.c.) "S" "ZSV" Počet zahájených bytů v roce 2013 se meziročně snížil o 7,3 % a činil bytů. Počet zahájených bytů v bytových domech vzrostl o 20,8 %, v rodinných domech nastal pokles o 13,3 %. Počet dokončených bytů v roce 2013 meziročně klesl o 14,3 % a činil bytů. Počet dokončených bytů v bytových domech klesl o 14,7 %, v domech rodinných klesl o 11,3 %. Vydaná stavební povolení, jejich počet v roce 2013 meziročně klesl o 13,2 %, stavební úřady jich vydaly Orientační hodnota těchto staveb činila 257,7 mld. Kč a v porovnání se stejným obdobím roku 2012 klesla o 19,1 %. Stavebnictví doplácí na nedostatek investičních prostředků jak ve státní, tak i v soukromé sféře. Nepříznivá situace na straně poptávky se negativně odrazila i na hospodaření stavebních firem i navazujících oblastech podnikání, jako například výrobě stavebních hmot, projekci a developerské činnosti. Výrazným signálem je vývoj veřejných zakázek, které se podílejí na stavební produkci v úrovni 45ˇ%. V roce 2013 bylo zadáno celkem veřejných zakázek na stavební práce (včetně dílčích zakázek a včetně zakázek na dodatečné stavební práce ) v úhrnné hodnotě mil. Kč (včetně DPH), z toho na pozemní stavby zakázek (43,6 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě mil. Kč (31,3 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby zakázek (56,4 %) v hodnotě mil. Kč (68,7 % z celkové hodnoty zadaných zakázek). 31

34 Meziroční srovnání Směr výstavby Rok 2013 Rok 2012 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY ,4 85,2 Z toho : Občanská infrastruktura ,6 81,1 Bytové stavby ,9 163,4 INŽENÝRSKÉ STAVBY ,5 107,5 Z toho: Dopravní infrastruktura ,0 162,4 Technická infrastruktura ,4 71,8 CELKEM ,7 99,4 V meziročním srovnání s rokem 2012 klesla celková hodnota zadaných v roce 2013 o 0,6 %, přičemž u zakázek na pozemní stavby klesla o 14,8 % a u zakázek na inženýrské stavby stoupla o 7,5 %. Z celkového počtu veřejných zakázek na stavební práce za mil. Kč zadaných v roce 2013 zadali zadavatelé vládního sektor zakázek v úhrnné hodnotě mil. Kč, zadavatelé municipální sektoru zakázek v úhrnné hodnotě mil. Kč a ostatní zadavatelé 459 zakázek v úhrnné hodnotě mil. Kč. Hodnota zadaných zakázek v roce 2013 meziročně stoupla u vládního sektoru o 38,1 %, naopak u municipálního sektoru klesla o 15,8 % a u ostatních zadavatelů o 31,6 %. Podíl municipálního sektoru na celkové hodnotě zadaných zakázek v roce meziročně 2013 klesl o 8,0 procentních bodů na 44,1 %, podíl vládního sektoru vzrostl o 12,7 procentních bodů na 45,4 %. Meziroční srovnání Sektor zadavatele Rok 2013 Rok 2012 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Vládní sektor ,4 138,1 Municipální sektor ,9 84,2 Ostatní sektor ,8 68,4 CELKEM ,7 99,4 Největším zadavatelem veřejných zakázek vládního sektoru v roce 2013 byla Správa železniční dopravní cesty, která zadala 58 zakázek za mil. Kč. U municipálního sektoru v roce 2013 zadalo největší objem zakázek Statutární město Plzeň 50 zakázek za mil. Kč. 32

35 33

36 Hodnota zadaných zakázek v roce 2013 meziročně stoupla v 8 krajích, nejvíce v Jihočeském kraji o 45,4 %, klesla v 6 krajích, nejvíce na území v Karlovarském kraji o 36,9 %. Podíl hlavního města Prahy na celkovém objemu zadaných zakázek meziročně klesl o 3,5 procentních bodů na 8,6 %. Zásobu práce stavebních podniků před koncem roku 2013 charakterizuje stav a vývoj zakázek které měly stavební firmy uzavřeny ke konci roku 2013 stav zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí v mld. Kč (b.c.) 160,0 140,0 Zakázky celkem ke konci čtrtletí Podíl hodnoty veřejných a soukromých zakázek u stavebních firem ke konci 4Q 2013 na celkové hodnotě zakáze k 120,0 mld. Kč 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 pozemní stavitelství - tuzemsko inženýrské stavitelstvítuzemsko 42% veřejné soukromé 58% 4 Q 11 4Q 12 4Q 13 Ke konci roku 2013 měly stavební podniky s 50 a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 9,4 tisíc zakázek (růst o 1,4 %) a tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 132,4 mld. Kč (pokles o 5,7 %). Pokračuje tak trend minulých let, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce. Velké stavební firmy s 500 a více zaměstnanci se na celkovém objemu zakázek, které podniky s 50 a více zaměstnanci měly uzavřeny ke konci 4. čtvrtletí 2013, podílejí v úrovni 60 %. Zastavení poklesu a obnovení dynamiky poptávky po stavební produkci v dalších obdobích bude úzce souviset s obnovením dynamiky vývoje české ekonomiky i celého euroregionu. kunc@urspraha.cz 34

37 FÓRUM ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ 2014 Desátý ročník Fóra českého stavebnictví se konal 4. března 2014 v prostorách hotelu Clarion Congress Hotel Prague. Zúčastnilo se ho více než 250 odborníků z celého oboru stavebnictví, kteří si vyslechli příspěvky panelistů a hostů konference. Hlavním tématem byla otázka Jak se vzepřít krizi ve stavebnictví? Ze všech diskusí vyplynula jediná správná odpověď: Přemýšlet a konstruktivně spolupracovat. V úvodním Fóru zahraničních zkušeností vystoupil Jan Blahoňovský, z akciové společnosti ÚRS PRAHA, zástupce České republiky v Euroconstructu, který okomentoval stav a vývoj stavebnictví mezi lety v 19 sdružených evropských zemích. Z jeho prezentace vyplynulo, že je nutné čerpat inspiraci u zemí, které si s dopady finanční krize poradily nejlépe a kde po krátkodobém propadu meziročně rostou stavební výkony. Do této skupiny patří Norsko, Švýcarsko, Polsko a především Německo. Podle Jana Blahoňovského by se měla Česká republika poučit především od bavorských sousedů. 35

38 Příčinou německého nastartování růstu je podle Gerharda Hesse, viceprezidenta a generálního ředitele Bavorského svazu stavebního průmyslu, a Rainera W. Markgrafa, majitele firmy W. MARKGRAF, pokles důvěry ve stabilitu měny, který vyvolal větší zájem o nákup nemovitostí. Spolkové i zemské předpisy umožnily státu a obcím vyšší míru investic do infrastruktury a bytů. Růst podpořil i vládní konjunkturní program dotovaného zaměstnávání na zkrácený pracovní úvazek, tzv. kurzarbeit, který podnikům umožnil nepropouštět zaměstnance a nezadlužovat se. Díky uvedené podpoře zaměstnanosti zůstala zachována poptávka. Gerhard Hess zdůraznil také zásadní nutnost vlivu profesních svazů na politiky. Juha Kostiainen, Senior Vice President finské stavební a developerské společnosti YIT Corporation, hovořil o zásadní úloze státu ve výstavbě infrastruktury a především v bytové výstavbě. Třemi důvody opětovného růstu finského stavebnictví jsou podle něho vládní model urbanizace a nastolení zvýhodněných podmínek pro prodej bytů, které nastartovaly významnou vlnu zájmu o investice do bytů a nájemních domů, dobře načasovaná státní podpora soukromého podnikání nových firem a investice do infrastruktury. Fórum politiků zahájila Věra Jourová, ministryně pro místní rozvoj. Nastínila vládní nástroje pro růst českého stavebnictví: vyčerpat maximum peněz z evropských fondů končícího rozpočtového období, připravit nový sedmiletý plán na čerpání dotací a nový zákon o veřejných zakázkách, který bude reagovat na směrnici Evropské komise. Ministryně chce usilovat o zjednodušení legislativních procesů, rychlé zapracování směrnic EK do zákona o veřejných zakázkách a o vypracování systému jednotkových cen doporučených pro jednotlivé stavební práce. Podle Antonína Prachaře, ministra dopravy, je nejdůležitější změnit pravidla výkonné moci nad plány infrastruktury, protože v současné době nemá stát možnosti, jak prosadit své strategické zájmy. Priority vidí v přípravě zákona o liniových stavbách, který by definoval stavby ve strategickém zájmu státu a usnadnil vyvlastnění s nimi souvisejících důležitých pozemků. Věcný návrh zákona bude podle ministra dopravy předložen do poloviny tohoto roku a bude se v mnohém opírat o inspirativní předlohu, která funguje v Německu. Jiří Koliba, nový náměstek ministra průmyslu a obchodu pro stavebnictví, představil záměr systémového opatření k nápravě roztříštěnosti stavebnictví. Důležité podle jeho slov je, aby se již nikdy neopakovala situace nesystémového přístupu a roztříštěnosti prostředků mezi různé resorty a subjekty, jak tomu bylo v minulosti např. u programu Zelená úsporám. Prezentaci toho, co je schopen český stát udělat pro růst stavebnictví, představil ekonom Petr Zahradník z bruselské kanceláře společnosti ČEZ. Na něho navázal Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, prohlásil, že je ve věci dalšího rozvoje střízlivým optimistou. Pět let říkáme stále to samé a výsledek nula. Nyní nás však Programové prohlášení vlády a škála plánovaných investic může naplnit opatrným optimistickým očekáváním. Během dalšího programu se diskutovalo o tématech možné změny DPH u pozemků, které neočekávaně zvedly ceny bytů, o možnosti urychleného přijetí technické novely zákona o zadávání veřejných zakázek, která by řešila způsob započtení víceprací, a o možnosti refundace existujících stavebních prací jako šance na vyčerpání alespoň části prostředků z fondů končícího programovacího období. 36

39 Panel posledního plenárního Fóra investorů a dodavatelů moderoval Pavel Švagr, expert na stavebnictví. Panelisté Roman Blažíček (generální ředitel společnosti Lasselsberger), Mojmír Nezchleb (první náměstek SŽDC), Evžen Korec (generální ředitel Ekospolu), David Krása (generální ředitel Metroprojektu), Ludmila Navrátilová (radní Pardubického kraje) a Michal Štefl (generální ředitel OHL ŽS) se s publikem shodli na tom, že legislativa nesmí být brzdou investičního procesu a měla by se zjednodušit, aby zkrátila dobu mezi přípravou staveb a jejich realizací. K tomu může pomoci i nevládní sektor, který nabízí své zkušenosti při přípravě zákonů. 37

40 Odpolední program probíhal v paralelních diskusních sekcích. První bylo Fórum středních a menších firem, kde vystoupilo pět majitelů a generálních ředitelů: Ivan Bauer (PP 53), Jiří Havlík (Pozimos), Martin Navláčil, Jaroslav Zvánovec a Josef Podzimek. Diskutovali o svých zkušenostech s krizí, spolupráci s velkými firmami, o výhledu do budoucna a potřebě návratu zodpovědnosti, jasných pravidel a morálních hodnot do stavebnictví. Na specializovaném Fóru státní správy řízeném Pavlem Novákem ze SPS se sešli zástupci městských radnic (Dan Jiránek za Svaz měst a obcí a Věra Palkovská, starostka Třince), zástupci ministerstev (Vladimíra Sedláčková za MMR ČR a Petr Serafín za MPO ČR), podnikatelé ve stavebnictví (Jiří Košulič z RTS) a legislativní odborníci (Andrea Schelleová z Achour & Hájek, dříve ÚHOS). Nejvíce diskutovaným tématem byl zákon o veřejných zakázkách, který velmi často umožňuje rozdílný výklad ze strany ÚHOS, MF ČR a dalších dotčených úřadů. Podle Věra Palkovské omezuje odvahu radnic vybírat v soutěži podle jiných kritérií, než je jen nejnižší cena, chování stavebních firem. Pokud se radnice odváží vybrat vítěze např. podle kvalitativních kritérií, další oslovené firmy se odvolají. Proto jsou v současné době v rámci řízení ÚHOS zadržovány zakázky v objemu 60 miliard korun a dochází ke zcela zbytečnému zmrazení výstavby. Andrea Schelleová potvrdila, že většina problémů ve stavebnictví vychází z nevyjasněné výkladové praxe zákona o veřejných zakázkách, kdy se často stává, že rozhodovací praxe v ÚHOS je v rozporu s následným verdiktem soudů. Na vině není nová směrnice Evropské komise, ale její nepřesný výklad a česká specifika, která do zákona o veřejných zakázkách v minulosti vnesli laičtí zákonodárci. Proto by při přípravě nového zákona bylo zapotřebí více spolupracovat s odbornou veřejností. Diskusnímu Fóru o udržitelném podnikání ve stavebnictví dominovala dvě témata: otázka nástupnictví, které souvisí s generační výměnou manažerů a majitelů ve stavebnictví, a cesty, jak ve stavebnictví zvýšit produktivitu. Z diskuse, do které se zapojili Miroslav Linhart (Deloitte), Zdeněk Bílek (Sika CZ), Jaroslav Kladiva (PKS stavby), Petr Matyáš (di5 architekti inženýři), Steve Spark (4Projects) a Miroslav Vyčítal (Skanska), vyplynulo, že hlavní cestou jsou investice do IT podpory procesů, tedy investice do podpory projektového řízení a průchodu zakázky firmou. Jako jeden ze směrů budoucnosti byl prezentován a diskutován systém BIM a jeho využití. Celkově konference Fórum českého stavebnictví opět potvrdila, že toto nejvýznamnější setkání stavbařů se státní správou a politiky se zaměřuje vždy na aktuální problematiku stavebnictví a investiční výstavby. V letošním roce byla atmosféra konference o to lepší, že vstřícný přístup představitelů ministerstev rozhodujících pro stavebnictví dává naději na příznivý obrat v přístupu k jeho problematice. Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR bude ve své práci v letošním roce vycházet z impulzů, které zazněly v diskusi na konferenci a bude pokračovat v dialogu s ministerstvy a ve spolupráci na opatřeních pro zlepšení pozice českého stavebnictví. cechova@sps.cz 38

41 Euroconstruct tel.: (00420) ÚRS PRAHA, a.s. inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, Praha KONFERENCE EUROCONSTRUCT V PRAZE: STAVEBNICTVÍ V EVROPĚ JE NA MINIMU, V PŘÍŠTÍM ROCE ZAČNE POMALU RŮST Letošní rok představuje pro objem stavebnictví nejnižší bod vývoje. Od roku 2014 začne stavební produkce opět stoupat, i když velmi pomalým tempem. Takový vývoj předpovídá přední evropská výzkumná skupina pro výzkum a analýzu stavebnictví Euroconstruct, která zahrnuje 19 evropských zemí (EC19). 39

42 Vývoj stavební produkce významně souvisí se stavem ekonomiky. Stav rozpočtů domácností, firem i státu se odráží v ochotě investovat do nové výstavby nebo renovací stávajících staveb. Zastavení růstu ekonomiky v ukazateli HDP po roce 2007 a 2011 se zásadně odrazilo v rapidním poklesu stavební produkce ve všech typech výstavby (bytová, nebytová a inženýrská). Celkový objem stavebnictví zemí Euroconstruct klesl od roku 2007 do letošního roku o 22 %, to je o 360 miliardy euro (ve stálých cenách). Ve skupině západních zemí (EC15) je tento pokles produkce velmi významný, současná hodnota (1 214 miliardy euro) je srovnatelná s úrovní z poloviny devadesátých let minulého století. Nutno podotknout, že celých 60 % z propadu jde na vrub Španělska. Země středovýchodní Evropy (EC4) jsou v tomto ohledu jako celek úspěšnější, 40

43 protože jejich současná hodnota (70 miliard euro) je srovnatelná s roky 2006/2007, kdy byly tyto země ještě ve strmém růstu (od roku 2003 do 2008 nárůst o 42 %). Celkový objem stavebnictví (% změna ve stálých cenách) Odhad Předpověď Výhled Země Rakousko -3,9 2,5 2,5 0,5 1,2 1,3 0,8 Belgie 0,4 4,3 0,5-1,3 1,2 1,6 1,7 Dánsko -6,4 5,2-1,3 2,4 3,3 4,2 5,3 Finsko 6,4 2,4-3,7-2,7 0,5 1,6 2,8 Francie -5,9 4,3 0,3-2,8-1,5 0,9 2,2 Německo 2,5 5,2-1,2 0,3 2,7 1,2 0,7 Irsko -28,1-17,5-16,8-3,5 9,8 8,2 10,6 Itálie -6,0-2,6-6,3-3,3-0,3 1,1 1,7 Nizozemí -9,4 3,8-7,2-5,0 0,4 3,4 5,1 Norsko -0,9 6,3 5,5 3,7 3,6 3,7 2,0 Portugalsko -6,2-10,0-15,5-16,5-3,0 2,0 3,0 Španělsko -17,8-20,4-31,8-23,0-6,7-0,5 2,9 Švédsko 4,4 3,1-2,4-0,4 1,6 2,9 2,2 Švýcarsko 2,8 2,6 2,6 2,8 3,6 1,2 1,2 Spojené Království 6,7 2,1-7,8-1,1 2,4 3,1 2,5 Západní Evropa (EC-15) -3,5 0,0-5,4-2,7 0,9 1,7 2,1 Česká republika -7,3-3,8-7,7-8,2-4,2-0,9 1,2 Maďarsko -9,4-9,7-4,3 1,3 7,4 6,4 6,3 Polsko 4,6 11,6 0,0-8,9 3,5 4,4 5,6 Slovensko -3,6-2,8-13,8-7,8-0,8 1,8 2,2 Východní Evropa (EC-4) -1,1 4,1-3,2-7,7 1,9 3,3 4,6 Země Euroconstruct (EC-19) -3,4 0,3-5,2-3,0 0,9 1,8 2,2 Zdroj: Euroconstruct (76. konference) Zdá se, že období turbulencí, které provází evropskou bytovou výstavbu od roku 2007, se letos blíží ke svému konci. Když srovnáme objem stavební výroby v roce 2007 s předpokládaným objemem ke konci roku 2013, je vidět pokles o více než 26 % (ve stálých cenách). Předpovědi dalšího vývoje pro rok 2014 odhadují nárůst o +1,4 %, v roce ,2 % a ,3 %. 41

44 Objem stavebnictví podle typu výstavby (EC19) (%změna ve stálých cenách) Odhad Předpověď Výhled Země Bytová výstavba -1,9 1,9-4,2-2,2 1,4 2,2 2,3 Nebytová výstavba -5,3 0,0-4,6-3,4 0,0 1,4 2,3 Inženýrské stavby -3,6-2,4-8,2-4,0 1,2 1,6 1,7 Celkový objem stavebnictví -3,4 0,3-5,2-3,0 0,9 1,8 2,2 Zdroj: Euroconstruct (76. konference) Zdá se, že období turbulencí, které provází evropskou bytovou výstavbu od roku 2007, se letos blíží ke svému konci. Když srovnáme objem stavební výroby v roce 2007 s předpokládaným objemem ke konci roku 2013, je vidět pokles o více než 26 % (ve stálých cenách). Předpovědi dalšího vývoje pro rok 2014 odhadují nárůst o +1,4 %, v roce ,2 % a ,3 %. V roce 2012 zaujímala nebytová výstavba v zemích Euroconstruct (EC19) 32,6 % celkového objemu stavebnictví, v zemích středovýchodní Evropy (EC4) dokonce 42,5 %. Výstavba nových nebytových staveb v letošním roce poklesla o více než 5 %, stejně jako v minulém roce. V roce 2014 se očekává zpomalování poklesu (-1,0 %) a výhled nové výstavby na následující roky se již pohybuje v černých číslech, konkrétně +1,4 % a +2,9 %. Západní země ovšem porostou pomaleji než východní. V sektoru nebytových staveb je významný podíl renovací (v případě západních zemí téměř 50 %). Objem renovací neprošel v minulých letech takovým propadem (nejvíce -3,4 % v 2013) a tím je tak částečně vyrovnáván celkový pokles nebytové výstavby. Od roku 2008 byly ve většině zemí projekty inženýrských staveb zpožděny, zmenšeny nebo úplně zrušeny, a to z důvodu napjatých rozpočtů nebo neschopnosti zajistit finanční prostředky. Očekává se, že HDP postupně mírně poroste, ale problémy se zadlužením a rozpočtovým deficitem budou významnějším investicím nadále bránit. Největší trh inženýrských staveb je ve Francii s hodnotou 48,1 miliardy euro a těsně za ním následuje Německo s 47,4 miliardami euro. Přitom ještě v roce 2010 představovalo největší trh s více než 48 miliardami euro Španělsko. To má letos dosáhnout objemu jen 10,5 miliardy euro a ještě pořád není na očekávaném minimu. Jak západní, tak i východní země očekávají od roku 2014 výrazné zpomalení poklesu nebo již obrat k růstu. pospisilova@urspraha.cz Výsledky z poslední konference EUROCONSTRUCT jsou nyní k dispozici! Detailní zprávy o každé zemi Euroconstruct Country report a celkové shrnutí a analýzu jednotlivých oblastí stavebnictví Euroconstruct Summary report si můžete objednat na conference@euroconstruct.cz. Euroconstruct je skupina 19 specializovaných výzkumných organizací v rámci Evropy, která je aktivní od roku Za dobu svého fungování si získala mezinárodní uznání a to jak díky své unikátnosti, tak zejména díky vysoké kvalitě nabízených informací. Euroconstruct pravidelně poskytuje analýzy stavebního trhu včetně odborných odhadů dalšího vývoje. Členskými státy jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.»

45 METODA BIM JAKO BUDOUCNOST PŘÍPRAVY A REALIZACE STAVEB Současná nelehká situace na stavebním trhu má, zdá se, naději na zlepšení. Hlasy z řad odborníků a zejména zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že východiskem z krize je proaktivní přístup se zaměřením na moderní trendy a technologie. Právě stavebnictví na rozdíl od jiných průmyslových odvětví ještě plně nevyužilo potenciálu, který digitální technologie přinášejí. Přitom investice do rozvoje nových pracovních postupů mohou pomoci období stagnace nejenom překlenout, ale zároveň z něj vytěžit zkušenosti a vyjít tak konkurenceschopnější. Aktuálním trendem v této oblasti je zavádění metodiky BIM do stavebního procesu. Co zkratka BIM znamená? Jaké výhody přináší? Umožní opravdu snížit náklady a chybovost? O tom více v dalších řádcích. Termín BIM je akronymem tří slov Building Information Modelling a do češtiny bývá překládán jako Informační model budovy. Tento překlad však může být zavádějící, protože BIM se neomezuje pouze na budovy, ale je používán obecně pro všechny stavby (dopravní infrastruktura, vodohospodářství apod.), případně celý stavební proces. Nejdůležitější roli zde však hraje písmeno I představující informace, jen jsou stěžejní pro celý princip fungování BIM. Existuje řada definic, všechny se shodují na tom, že BIM je organizovaný proces, který prostřednictvím modelu vytváří, shromažďuje a spravuje všechny informace (grafické, popisné, finanční, konstrukční, provozní, ) o stavbě napříč celým jejím životním cyklem. Ve smyslu uvedeného je třeba rozlišovat BIM jako model, tedy jako formu informační databáze, a BIM jako proces modelování, který využívá BIM modelu pro výměnu a sdílení informací. BIM model si lze představit jako informační databázi, která může zahrnovat kompletní data od prvotního návrhu, výstavby, správy budovy a případné rekonstrukce až po její demolici, včetně ekologické likvidace stavebního materiálu a uvedení staveniště do původního stavu. Tedy veškeré informace využitelné během celého životního cyklu budovy. Do této informační databáze přispívají svým dílem všichni účastníci stavebního procesu. Uplatňuje se jak u staveb nových, tak při rekonstrukcích a údržbě. Zásadní výhodou tohoto přístupu k informacím o stavbě je efektivní spolupráce bez ztráty dat. BIM se od klasického navrhování staveb liší v mnoha ohledech. Pro dosažení vyšší efektivity je nutná užší spolupráce mezi všemi zainteresovanými skupinami, zejména mezi jednotlivými profesemi při přípravě, ale rovněž se zástupci investora, zhotovitele a budoucího uživatele či správce. Právě koordinační procesy (výměna dat, detekce kolizí, úpravy modelů a parametrů aj.) jsou klíčové pro správné fungování BIM a maximální využití jeho možností. Pokud má být výměna informací účinná, je třeba identifikovat oblasti výměny dat, jejich strukturu, podrobnost a technické aspekty, jako je sdílení modelu, přístup k modelu, rozdělení zodpovědnosti a podobně. V oblasti informačního modelování se pro výměnu dat používá mezinárodně uznávaný datový standard IFC (Industrial Foundation Classes). 43

46 Výhody přijetí BIM principů BIM s sebou přináší řadu výhod. Mezi nedůležitější z nich patří: úspora nákladů a času počítaná za celý životní cyklus stavebního díla, zlepšení komunikace mezi účastníky stavebního procesu, zlepšení kontroly stavebního procesu (automatická detekce kolizí, menší objem víceprací), zlepšení kvality výsledného díla (menší chybovost), zvýšení transparentnosti a lepší přístup k informacím při rozhodování v různých etapách životního cyklu stavby, ochrana životního prostředí díky možnostem simulací v etapě přípravy projektu, snadnější možnost zpracování variant atd. Z průzkumů i zkušeností vyplývá, že klady jednoznačně převyšují zápory. Přesto se při implementaci BIM, stejně tak, jak je tomu u jakéhokoliv nového přístupu, lze setkat s překážkami. Ty představuje zejména neochota měnit zaběhnuté zvyklosti ve stavebním procesu, chybějící impuls ze stran investorů, přílišný tlak na cenu na úkor kvality, nedostatečné vzdělávání v oblasti informačního modelování apod. Většina těchto překážek pramení z neznalosti, a proto se samo nabízí řešení ve formě následujících kroků: šíření osvěty o BIM mezi všechny účastníky stavebního trhu, podpora vzdělávání v oblasti BIM a výchova odborníků, vytvoření standardů pro implementaci BIM do stavebního procesu, převzetí mezinárodních norem pro formální stanovení procesů a jejich adaptování na české prostředí, vytvoření knihovny BIM objektů pro snazší komunikace na bázi otevřeného datového formátu, definice autorských a jiných vlastnických práv pro BIM model a další. Zahraniční zkušenost V zahraničí došlo v posledních několika letech k velkému rozmachu BIM v praxi. Hlavní motivací je využití BIM modelů při správě veřejného majetku a také širší možnosti posuzování návrhů při snaze o snižování uhlíkových emisí a celkové zlepšení udržitelnosti ve výstavbě. Mezi jedny z prvních významných a velkých uživatelů BIM patří zejména státy a jimi spravované organizace. Již několik států podporuje, nebo dokonce vyžaduje využití BIM pro veřejné zakázky. Podobný trend lze sledovat také v EU, která vidí BIM jako nástroj na zvýšení své konkurenceschopnosti. Do své legislativy začlenila BIM principy v podobě aktualizace směrnice o veřejných zakázkách, kde apeluje na kvalitu na úkor nejnižší ceny zakázky jako rozhodujícího hodnotícího kritéria. Česká republika má nyní od února 2014 dva roky na zahrnutí této směrnice do své legislativy. Přijetí a rozvoj BIM tedy začíná být otázkou čím dál bližší budoucnosti. 44

47 BIM v ČR Na uvedeném obrázku je znázorněna přibližná pozice ČR na diagramu vývoje BIM, kdy se jednotlivé úrovně vyvíjí od navrhování s využitím CAD, přes fázi definování standardů a přechod k plnému 3D projektování až po integrované informační modelování, které předpokládá integrovaná a interoperabilní data. 45

48 Česká republika se v současnosti nachází v první úrovni, kdy architekti sice již často používají 3D modely pro vizualizace svých konceptů, ale na mnoha místech stavebního procesu jsou stále používány především 2D výkresy a nestrukturované informace v rozličných formách. Důvodem je však především to, že v ČR zatím neexistují standardy pro BIM na žádné úrovni. Nedostatek kompatibilních systému, standardů a protokolů, rozdílné požadavky klientů a projektantů brzdí rozvoj BIM. Tato technologie má přitom velký potenciál. U projektů modelovaných v BIM je detekce kolizí je snazší, následné změny nákladů nižší, navrhovaná data mohou být rovnou přenášena k výrobním linkám, zobrazení projektu ve 3D přímo na stavbě usnadňuje představivost a eliminuje tak možné chyby a prostoje. Zefektivní stavební přípravu a pracovní postupy s ohledem na energetické a ekologické požadavky z hlediska dlouhodobé udržitelnosti. Všechna data z fáze přípravy a realizace projektu navíc dále slouží pro facility manažery a údržbu objektů až do jejich likvidace. BIM má potenciál propojit stavební proces i stavebnictví jako takové, a tím dát impuls k obnově národního hospodářství. pospisilova@urspraha.cz zdroj dat: BIM příručka Industrial strategy:government and industry in partnership A report for the Government Construction Client Group Building Information Modelling (BIM) Working Party Strategy Paper 46

49 PRŮMYSL STAVEBNÍCH HMOT V ROCE 2013 A JEHO DALŠÍ VÝVOJ Při hodnocení vývoje průmyslu výroby stavebních hmot za rok 2013 je potřeba mít na zřeteli jeho bezprostřední vazbu na sektor stavebnictví. Propad stavební výroby se v roce 2013 zatím sice nezastavil, přesto ředitelé stavebních firem produkujících stavební hmoty a materiály opatrně hovoří o možném konci recese v následujícím roce Stavební produkce v roce 2013 klesla meziročně reálně o 8,3 %. Produkce pozemního stavitelství meziročně klesla o 8,1 % a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles stavební produkce o 8,8 %. Stavební produkce za rok 2013 klesla ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 o 25,1 %. Počet vydaných stavebních povolení v roce 2013 meziročně klesl o 13,2 %, stavební úřady jich vydaly Orientační hodnota těchto staveb činila 257,7 mld. Kč a v porovnání se stejným obdobím roku 2012 klesla o 19,1 %. Počet zahájených bytů v roce 2013 se meziročně snížil o 7,3 % a činil bytů. Počet zahájených bytů v bytových domech vzrostl o 20,8 %, ale v rodinných domech nastal pokles o 13,3 %. Počet dokončených bytů v roce 2013 meziročně klesl o 14,3 % a činil bytů. Počet dokončených bytů v bytových domech klesl o 14,7 %, v domech rodinných klesl o 11,3 %. Zatímco v roce 2008 tvořilo stavebnictví 12 procent HDP, v současné době už je to jen kolem 7 procent. Je to začarovaný kruh: stát nevypisoval soutěže na žádné velké zakázky a privátní investoři šetřili, šetří a méně stavějí. Díky tomu mají stavební firmy minimální výnosy a to se přímo odráží v příjmech do státní pokladny. Snižují se tak možnosti investovat do veřejně prospěšných staveb, stát už nemá ani dostatek prostředků na spolufinancování projektů z fondů Evropské unie. Loňský pokles stavební produkce, vedle kritizovaného neoblíbeného snižování stavu zaměstnanců, velmi významně ovlivnil i dosažené výsledky v průmyslové výrobě stavebních hmot. Objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 ve výši 59,189 mld. Kč byl proti předchozímu roku nižší o 1,4 % (resp. 836 mil. Kč). Nárůst byl zaznamenán jen u 4 oborů, z toho největší ve výrobě pálených zdících materiálů (11 %, resp mil. Kč). U 8 zbývajících oborů byl zaznamenán pokles, z toho největší ve výrobě cementu (cca 8,6 %, resp. 564 mil. Kč). Zatím proto nelze s určitostí tvrdit, že stavebnictví a průmysl stavebních hmot už dosáhly na dno a že mají krizi za s sebou. 47

50 NACE Tab. Objem tržeb a podíl jednotlivých oborů na celkové produkci leden - prosinec 2013 Obor Podíl na celkové produkci Objem tržeb v b.c. / v mil.kč/ % 0800 ostatní těžba a dobývání 17, , výroba žáruvzdorných výrobků 7, , výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * * 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic podobných výrobků 4, , výroba cementu 10, , výroba vápna a sádry 4, , výroba betonových výrobků pro stavební účely 15, , výroba betonu připraveného k lití 12, , výroba malt 10, , výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výrobků 2, , řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 0, , výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 13, ,9 Celkem 100, ,6 za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ, * pro nedostatečný počet respondentů údaje neuváděny PROJEVY A PŘÍČINY KRIZE VE STAVEBNICTVÍ V loňském roce ve stavebnictví již pátým rokem klesala poptávka po jeho produkci, rentabilita podnikání se snižovala, zvyšoval se převis nabídky nad poptávkou. Pokračoval tak trend, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce v důsledku poklesu zakázek. Spotřeba stavebních hmot není ale závislá jen na finančních objemech stavebních prací, nýbrž také především na věcné náplni prací, fyzických objemech staveb a použité technologii. Nejmarkantněji je tato závislost zřejmá u spotřeby cementu, která je takovým nepsaným barometrem o vývoji stavebnictví a investiční výstavby. Z nejnovějších údajů Svazu výrobců cementu ČR vyplývá, že pokles ve výrobě cementu se v roce 2013 nezastavil a že zatím významně zaostává za nejúspěšnějšími roky 2007 a

51 Tab. 2 Výroba cementu v ČR v letech 2007 až 2013 Rok Výroba v mil. tun , , , , , , ,211 Zdroj: Svaz výrobců cementu ČR Dosažené hospodářské výsledky stavebního průmyslu nejsou dobré a výrobci stavebních materiálů v ČR musí reagovat nejen na zpomalení ekonomického růstu, ale zároveň reagovat i na další rizika. Mezi ně patří zvyšující se cena lidské práce, vysoká energetická náročnost, často absence silné značky a slabá vyjednávací pozice vůči odběratelům, když propad stavebnictví zatím stále pokračuje. Úpadek stavebnictví má velmi nepříznivé důsledky pro ekonomiku státu. Oživení investic by prokazatelně mělo bezprostřední vliv na příjmovou stránku státního rozpočtu a samozřejmě i na celkové zlepšení ukazatele zaměstnanosti. POČET A STRUKTURA SUBJEKTŮ PŮSOBÍCÍCH NA TRHU Nižší poptávka po výrobcích a krize donutila i některé velké výrobce radikálně omezovat výrobu a uzavírat úplně nebo jen načas (přes zimu) některé výrobní závody. Počet podniků v loňském roce poklesl celkem o 8 a to především u výroby betonových výrobků. Pro srovnání v roce 2009 bylo o 57 podniků více /evidováno celkem 182 podniků/. 49

52 Tab. 3 Počet podniků výroby stavebních hmot podle oborů* NACE Podniky ostatní těžba a dobývání výroba žáruvzdorných výrobků výroba keramických obkladaček a dlaždic výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výroba cementu výroba vápna a sádry výroba betonových výrobků pro stavební účely výroba betonu připraveného k lití výroba malt výroba vláknitých cementů řezání, tvarování a konečná úprava kamenů výroba ostatních nekovových minerálních výrobků celkem * za organizace s 50 a více zaměstnanci, Pramen: ČSÚ PRACOVNÍCI Trend snižování počtu zaměstnanců pokračoval i v r Počet zaměstnanců v podnicích výroby stavebních hmot již v r poklesl o 7,9%, resp. o osob, v r dalších 0,5 %, resp. 94 osob a v r to bylo o 3,7%, resp osob a v r to bylo o 1,1%, resp osob. Největší pokles o 60 zaměstnanců byl zaznamenán u oboru výroba betonu připraveného k lití. 50

53 Tab. 4 Průměrné evidenční počty zaměstnanců podle oborů NACE Podniky / ostatní těžba a dobývání , výroba žáruvzdorných výrobků , výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných , výroba cementu , výroba vápna a sádry , výroba betonových výrobků pro stavební účely , výroba betonu připraveného k lití , výroba malt , výroba vláknitých cementů * * * 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů , výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n ,6 celkem ,9 za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ * pro malý počet respondentů neuváděno PRŮMĚRNÁ MZDA V důsledku pokračujícího snižování počtu zaměstnanců dosáhla průměrná mzda v roce 2013 v průmyslu výroby stavebních hmot výše Kč a byla oproti roku 2012 cca o 1,4 % nižší. Nižší než průměrná mzda zaměstnanců byla dosažena u 6 oborů. Tab. 5 Průměrná mzda zaměstnanců vybraných oborů NACE Podniky / ostatní těžba a dobývání , výroba žáruvzdorných výrobků , výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných , výroba cementu , výroba vápna a sádry , výroba betonových výrobků pro stavební účely , výroba betonu připraveného k lití , výroba malt , výroba vláknitých cementů * * * 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů , výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n ,1 celkem ,6 Pramen: ČSÚ - organizace s 50 a více zaměstnanci * pro malý počet respondentů neuváděno 51

54 EXPORT DO CIZINY Menší poptávku po stavebninách na domácím trhu se podniky snažily kompenzovat také v loňském roce jejich exportem /především do sousedního Německa, Polska, Rakouska a Slovenska/. Vývoz stavebnin do zahraničí byl vyšší v roce 2013 oproti roku 2012 o 19,9%, resp mil. Kč. Největší nárůst vývozu zaznamenaly obory výroba cementů, výroba pálených zdících materiálů, výroba vápna a sádry a výroba betonových výrobků. Tab. 6 Tržby z přímého vývozů v b.c. /mil. Kč NACE Podniky / ostatní těžba a dobývání , výroba žáruvzdorných výrobků , výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných , výroba cementů , výroba vápna a sádry , výroba betonových výrobků pro stavební účely , výroba betonu připraveného k lití , výroba malt , výroba vláknitých cementů * * * 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů , výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n ,7 celkem ,9 za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ * pro malý počet respondentů v r nehodnoceno Například firma Heluz zdvojnásobil export cihlářských výrobků, sanoval tím pokles tržeb v tuzemsku. Nepříznivému vývoji ve stavebnictví v roce 2013 český výrobce cihlářských výrobků firma Heluz čelil zvýšením exportu. Na obratu 1,264 miliardy korun se podílel zhruba 30 procenty. Zatímco obrat podle předběžných výsledků meziročně klesl řádově o desítky miliónů, vývoz se téměř zdvojnásobil. DALŠÍ VÝVOJ STAVEBNÍHO PRŮMYSLU V ČR SE ZAMĚŘENÍM NA ÚSPORY ENERGIÍ Budovy (veřejné, soukromé, obytné, kancelářské atd.) patří k největším spotřebitelům energie. Spotřebují až 40 % celkové spotřeby energie a produkují 36 % objemu emisí CO2. Proto přitahují největší pozornost při úvahách o snižování energetické náročnosti. Odhaduje se, že v sektoru budov existuje až 28 % potenciálu k úsporám energie do roku

55 Proto byl při přípravě 7. rámcového programu EU vytvořen akční program, nazvaný Inteligent Energy Europe. V rámci tohoto programu přijala většina evropských zemí plán, ve kterém se země zavazují při výstavbě nových budov od roku 2019 stavět s "téměř nulovou spotřebou energie". Program je také prezentován jako program Tj. do roku 2020 snížení spotřeby energie (nejenom na vytápění, jak je někdy mylně chápáno, ale i na větrání, chlazení, osvětlení a teplou vodu) v budovách o 20 %, o 20 % snížení emisí skleníkových plynů a o 20 % zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v porovnání s rokem Evropská komise předpokládá, že většina zemí EU bude mít v letech 2015 až 2020 přijata pravidla pro výstavbu nových budov s "téměř nulovou spotřebu energie". Principy udržitelné výstavby však neznamenají pouze zaměření na výstavbu nízkoenergetických nebo pasivních budov. Udržitelná výstavba má představovat optimální spojení ekonomických, ekologických, sociálně-kulturních, technických a procesních (tedy výrobních) parametrů, navíc ve spojení s parametry kvality místa stavby. Kvalitu budov v souladu s principy udržitelné výstavby vyjadřují i nové certifikační nástroje, vyvíjené v mezinárodním i v národním měřítku. EVROPA JDE JEŠTĚ DÁL V NÁVRZÍCH EVROPSKÉ KOMISE, TÝKAJÍCÍ SE KLIMATICKÉHO RÁMCE DO ROKU 2030 V Bruselu bylo navrženo další navýšení klíčového cíle klimatické politiky a to redukce emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 40 procent a také navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na 27 procent, oboje do roku EU však vyhlašuje své cíle bez součinnosti s ostatními globálními emitenty. A stanovení si několika celoevropských cílů (emise CO 2 a navýšení podílu OZE) povede, jak lze předpokládat, k jejich vzájemnému protipůsobení. Podporu OZE nelze vnímat jako cíl sám o sobě, je to pouze jeden z možných nástrojů pro podporu dekarbonizace. Některé svazy průmyslu v ČR dlouhodobě prohlašují, že ambiciózní snižování emisí CO 2 nesmí vést k nadměrné zátěži pro evropské obyvatelstvo zhoršováním konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Evropská unie s méně významným podílem na světových emisích skleníkových plynů, avšak nákladnou cestou snižování emisí skleníkových plynů, konkurenceschopnost průmyslu snižuje a napomáhá tím jeho přesunu do rozvíjejících se zemí s výrazně vyššími emisemi na jednotku produkce. To ve svém důsledku celkové světové emise paradoxně navyšuje. Návrhy EK k průmyslové politice a požadavky na její posílení nepřináší dostatečně jasné impulsy, tím tak skutečná podpora průmyslu a vize reindustrializace evropského prostoru zůstává spíše na papíře. KONKURENCESCHOPNOST PRŮMYSLU VÝROBY STAVEBNÍCH HMOT Z výše uvedeného je zřejmé, že průmysl včetně stavebního prochází bouřlivým rozvojem. S tím souvisí řada nových trendů. Vznikají výrobci i stavební společnosti zaměřující se na nezvyklé a inovované produkty. Využívají se nové materiály, technologie a stavební postupy. Trendem je stavba zařízení pro vlastní výrobu energie, nízkoenergetické stavby, zařízení na zpracování odpadu a další ekologicky orientované projekty. Zvyšuje se rychlost výstavby prostřednictvím již připravených dílů. Mezi trendy také nesmí chybět vývoj nových kvalitních materiálů s funkční i 53

56 estetickou hodnotou. V oblasti estetiky se prosazují snad všechny myslitelné styly. S rozvojem stavebnictví vznikají nové specializované firmy nabízející jedinečná, na míru připravená řešení. To je dobrá zpráva především pro ty, kteří musí řešit nestandardní situace. Motorem pro nastartování ekonomiky v průmyslu výroby stavebních hmot je ale především domácí spotřeba výrobků těch, kteří je vyrábějí v České republice. Konkurenceschopnost přece nespočívá jenom v ceně, ale také v dalších parametrech. Rozhodujícím parametrem výběru u stavebnin proto nemůže být jenom cena dovezeného materiálu /v poslední době levnějšího zejména z Polska/ bez ohledu na jeho kvalitu a s ní související služby. ZÁVĚR Spolu se zvyšováním stupně urbanizace rostou celosvětové požadavky na bydlení a infrastrukturu. Stavebnictví se významně podílí na emisích CO2. Ve výrobním cyklu počínaje výrobou stavebních dílců, výstavbou, provozem a konče demolicí a recyklací spotřebovává velké množství energie. Důležité je pokračovat ve stavění, ale činit tak efektivně. Podporou stavebních výrobků a materiálu pocházejících od českých výrobců můžeme pomoci rozhýbat naši českou ekonomiku, nikoliv ekonomiky okolních států. malinsky@mpo.cz 54

57 CENY STAVEBNÍCH PRACÍ V ROCE 2013 Rok 2013 z pohledu českého stavebnictví žádnou zásadní změnu nepřinesl. Poptávka po stavebních pracích nedokáže pokrýt kapacity nabízené českými stavebními firmami a nadále také trvá stav, kdy cenové nabídky dodavatelů jsou na rozhraní ekonomické únosnosti a mnohdy již za hranicí poskytující zadavateli jistotu dokončení zadávaného stavebního díla s vybraným dodavatelem, v dohodnutém čase a v požadované kvalitě. Tedy za hranicí tzv. bezpečné ceny. Z dlouhodobého sledování vývoje cen na stavebním trhu lze vyvodit, že existují celkem tři hladiny cen, které zadavatelé vnímají. První hladina je tzv. projektová cena (cena stanovená projektantem před vypsáním výběrového řízení na dodávku stavebních prací), druhá hladina je tvořena nabídkovými cenami (průměrnou cenou nabídek, které zadavatel získá v rámci výběrového řízení) a konečně třetí hladina, která je skutečnou celkovou cenou sledovanou na konci realizace stavby. Zvykem je poměřovat jednotlivé cenové hladiny k prvně jmenované projektové ceně tvořené obvykle tzv. směrnými (orientačními) cenami některé z cenových soustav. Tato cenová hladina v současné době reprezentuje maximální cenu, resp. se předpokládaná cena investičního záměru (předpokládaná cena veřejné zakázky) stanovuje jako projektová/směrná cena mínus x % z této ceny. Proti této hladině pak stojí nabídková cena. Ta obvykle tvoří pro zadavatele opačný extrém běžný rozdíl těchto dvou cenových hladin se pohybuje v rozmezí %. Při této příležitosti je však třeba zdůraznit, že ne vždy jsou nabídkové ceny stanovovány tak, jak si ve smlouvě o dílo představuje zadavatel pod pojmem pevná cena. Poslední cenová hladina, která je nakonec ze všech nejdůležitější, je cena skutečného provedení díla. Tato cenová hladina se pohybuje v rozmezí % projektové ceny, a přestože není tak mediálně sledovaná, vypovídá nejvíce o rozdílech v jednotlivých uvedených cenových hladinách. Vyvstává otázka, proč se cenové hladiny projektových cen a cen skutečného provedení liší uvedeným rozdílem. Odpověď je relativně jednoduchá rozdíl tvoří nezvykle vysoké slevy a rabaty na ceny stavebních hmot poskytované plošně jejich výrobci nebo dodavateli. Jestliže jsou směrné (orientační) ceny kalkulovány na základě oficiálních, pravidelně sledovaných ceníkových cen výrobců a dodavatelů, avšak průměrná poskytovaná sleva se pohybuje ve většině případů okolo %, pak (s ohledem na 50 % podíl stavebních hmot na celkové ceně stavby) vychází oněch % jako téměř jistá úspora, která se (na rozdíl od předchozích let) používá na snížení nabídkové ceny nikoli jako zisk nebo rezerva pro dodavatele stavebních prací. Ostatní zdroje vstupující do směrných cen stavebních prací jako přímé náklady (mzdy, stroje) trvale stagnují nebo jen velmi mírně klesají a nepřímé náklady (režie resp. zisk) jsou již natolik minimalizovány, že věrně kopírují současné šetření ve stavebních firmách. A konečně, řešení rozdílu mezi nabídkovými cenami a cenami skutečného provedení je pak spíše otázka právní než stavebně ekonomická. 55

58 56

59 Odvětví stavební výroby celkem Inženýrské stavby ,000 1,043 1,076 1,145 1,187 1,246 1,306 1,366 1,359 1,341 1,267 1,277 1, ,000 1,044 1,081 1,163 1,199 1,279 1,347 1,426 1,409 1,354 1,248 1,252 1, ,959 1,000 1,032 1,098 1,139 1,196 1,253 1,311 1,304 1,287 1,216 1,226 1, ,958 1,000 1,035 1,114 1,149 1,226 1,291 1,367 1,351 1,298 1,197 1,201 1, ,929 0,969 1,000 1,064 1,103 1,158 1,214 1,270 1,264 1,248 1,179 1,188 1, ,925 0,966 1,000 1,076 1,109 1,183 1,246 1,320 1,304 1,253 1,155 1,158 1, ,873 0,911 0,940 1,000 1,037 1,089 1,141 1,193 1,187 1,172 1,108 1,117 1, ,860 0,898 0,929 1,000 1,031 1,100 1,158 1,226 1,211 1,164 1,073 1,076 1, ,842 0,878 0,907 0,964 1,000 1,050 1,100 1,151 1,145 1,130 1,068 1,077 1, ,834 0,870 0,902 0,970 1,000 1,067 1,124 1,190 1,176 1,130 1,042 1,045 1, ,803 0,836 0,864 0,918 0,952 1,000 1,048 1,096 1,091 1,077 1,018 1,026 1, ,782 0,816 0,845 0,909 0,937 1,000 1,053 1,115 1,102 1,059 0,976 0,979 0, ,766 0,798 0,824 0,876 0,909 0,954 1,000 1,046 1,041 1,027 0,971 0,979 0, ,742 0,775 0,803 0,864 0,890 0,950 1,000 1,059 1,046 1,005 0,927 0,930 0, ,732 0,763 0,787 0,838 0,869 0,912 0,956 1,000 0,995 0,982 0,928 0,935 0, ,701 0,732 0,758 0,816 0,840 0,897 0,944 1,000 0,988 0,949 0,875 0,878 0, ,736 0,767 0,791 0,842 0,873 0,917 0,961 1,005 1,000 0,987 0,933 0,940 0, ,710 0,740 0,767 0,826 0,850 0,907 0,956 1,012 1,000 0,961 0,886 0,889 0, ,746 0,777 0,801 0,853 0,885 0,929 0,974 1,018 1,013 1,000 0,945 0,953 0, ,739 0,770 0,798 0,859 0,885 0,944 0,995 1,054 1,041 1,000 0,922 0,925 0, ,789 0,822 0,848 0,903 0,936 0,982 1,030 1,078 1,072 1,058 1,000 1,008 1, ,801 0,835 0,866 0,932 0,960 1,025 1,079 1,143 1,129 1,085 1,000 1,003 0, ,783 0,816 0,842 0,895 0,929 0,975 1,021 1,070 1,064 1,049 0,992 1,000 0, ,799 0,833 0,864 0,929 0,957 1,021 1,075 1,139 1,125 1,081 0,997 1,000 0, ,786 0,819 0,845 0,898 0,932 0,978 1,026 1,074 1,068 1,054 0,996 1,004 1, ,805 0,840 0,870 0,937 0,964 1,030 1,083 1,148 1,134 1,089 1,005 1,008 1,000 Pozemní stavby Vodohospodářské stavby ,000 1,056 1,088 1,161 1,203 1,258 1,316 1,367 1,360 1,321 1,263 1,277 1, ,000 1,032 1,068 1,136 1,180 1,232 1,294 1,352 1,333 1,241 1,128 1,127 1, ,947 1,000 1,030 1,099 1,139 1,191 1,246 1,295 1,289 1,252 1,197 1,210 1, ,969 1,000 1,035 1,101 1,144 1,194 1,254 1,310 1,292 1,203 1,094 1,093 1, ,919 0,971 1,000 1,067 1,105 1,156 1,209 1,256 1,250 1,214 1,161 1,174 1, ,936 0,966 1,000 1,064 1,105 1,154 1,212 1,267 1,249 1,163 1,057 1,056 1, ,861 0,910 0,937 1,000 1,036 1,084 1,134 1,178 1,172 1,138 1,088 1,100 1, ,880 0,908 0,940 1,000 1,039 1,085 1,139 1,190 1,173 1,092 0,993 0,992 0, ,831 0,878 0,905 0,965 1,000 1,046 1,094 1,137 1,131 1,098 1,050 1,062 1, ,847 0,874 0,905 0,962 1,000 1,044 1,096 1,145 1,129 1,051 0,955 0,954 0, ,795 0,840 0,865 0,923 0,956 1,000 1,046 1,087 1,082 1,051 1,005 1,016 1, ,812 0,838 0,867 0,922 0,958 1,000 1,050 1,097 1,082 1,007 0,915 0,914 0, ,760 0,803 0,827 0,882 0,914 0,956 1,000 1,039 1,034 1,004 0,960 0,971 0, ,773 0,797 0,825 0,878 0,912 0,952 1,000 1,045 1,030 0,959 0,872 0,871 0, ,732 0,772 0,796 0,849 0,880 0,920 0,962 1,000 0,995 0,966 0,923 0,933 0, ,740 0,763 0,789 0,840 0,873 0,912 0,957 1,000 0,986 0,918 0,834 0,833 0, ,735 0,776 0,800 0,853 0,884 0,924 0,967 1,005 1,000 0,971 0,928 0,938 0, ,750 0,774 0,801 0,853 0,886 0,924 0,971 1,014 1,000 0,931 0,846 0,845 0, ,757 0,799 0,824 0,879 0,911 0,951 0,996 1,035 1,030 1,000 0,956 0,967 0, ,806 0,831 0,860 0,916 0,951 0,993 1,043 1,089 1,074 1,000 0,909 0,908 0, ,792 0,835 0,861 0,919 0,952 0,995 1,042 1,083 1,078 1,046 1,000 1,011 1, ,887 0,914 0,946 1,007 1,047 1,093 1,147 1,199 1,182 1,100 1,000 0,999 0, ,783 0,826 0,852 0,909 0,942 0,984 1,030 1,072 1,066 1,034 0,989 1,000 1, ,887 0,915 0,947 1,008 1,048 1,094 1,148 1,200 1,183 1,101 1,001 1,000 0, ,783 0,826 0,852 0,909 0,942 0,984 1,030 1,072 1,066 1,034 0,989 1,000 1, ,892 0,919 0,951 1,013 1,054 1,100 1,153 1,206 1,189 1,107 1,006 1,005 1,

60 VÝVOJ CEN STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ V OBDOBÍ 2005 AŽ 2013 směs maltová suchá pro omítku štukovou univerzální 0-0,6 mm MVJ-2 bal. malta zdicí Hasit mm 30 kg bal. směs maltová suchá Cemix 011/905 zdící 5 MPa bal. 40 kg krytina vláknocementová vlnitá červená A-5vln 1250/918 krytina vláknocementová Česká šablona - Betternit červená 400/400/4 mm vláknocementová deska CEMVIN 1200x2500x18 mm 1,15 1,8 1,55 1,05 index index 1,3 0,95 1,05 0, , ,7 1,6 trubka kanalizační hladká hrdlovaná D 110 x 3,0 x 5000 mm trubka kanalizační ULTRA RIB SN10 UR-2 DN 150 mm/ 5 m trubka kanalizační POLO-KAL 3S 75x2000 mm 1,6 1,5 tvarovka vedlejší betonová hladká dělitelná přírod. KB1/30-A 29x19x39 cm tvarovka betonová běžná plná hladká přírodní HX 4/9/A-0 39x9x19 cm tvárnice Liapor M P+D M240 6MPa 24,7x24x24 cm 1,5 1,4 1,4 1,3 index 1,3 1,2 1,1 1 0,9 index 1,2 1,1 1 0,9 0, , politzer@urspraha.cz 58

61 SW NÁSTROJE PRO PLÁNOVÁNÍ A SLEDOVÁNÍ NÁKLADŮ STAVEBNÍCH ZAKÁZEK MALÝCH A STŘEDNÍCH SPOLEČNOSTÍ Dlouho trvající recese českého stavebnictví se odrazila též v chování stavebních firem. Ty leckdy pod tlakem menšího počtu vypsaných zakázek ve spojitosti s větším počtem uchazečů snižují své nabídkové ceny tak, aby byly co nejvíce konkurenceschopní. Dosahují toho přizpůsobením plánovaného zisku, nebo nákladů. Z hlediska nákladů to vede k vyššímu hledání úspor, důkladnějšímu plánování v nabídkovém řízení, k průběžné systematické kontrole nákladů v průběhu realizace atd. Tento tlak na plánování a kontrolu nákladů a sledování ziskovosti stavby se promítá rovněž do využívání SW nástrojů. Oproti velkým a větším středním stavebním společnostem, které se dlouhodobě neobejdou bez komplexních SW nástrojů s podporou plánování a kontrol nákladů (většinou obsaženy v rámci celkového informačního systému firmy), si důležitost tohoto procesu uvědomují také manažeři menších středních a malých společností. Kompletní informační systémy však pro ně mohou být zbytečně rozsáhlé či finančně nedostupné a naopak jednoduché systémy, které jsou založeny jen na tabulkových editorech (např. MS Excel, aj.), nepostačující. Se zajímavým řešením pro tyto společnosti přichází v současnosti programy pro oceňování a kalkulace stavebních prací (např. SW KROS plus). Ty, mimo komfortních SW nástrojů a databázových podkladů pro kalkulace a plánování nákladů v přípravné fázi stavby, často obsahují také automatické sledování stavby pro celkové porovnání plánovaných a skutečných nákladů a výnosů ve fázi realizace. Kvalitní SW nástroje při plánování nákladů v přípravě staveb obvykle umožňují: Využívat databází směrných cen stavebních a montážních prací a materiálů, včetně rozborů a členění nákladů na materiály, profese, stroje, režie, aj. (takové databáze se souhrnně označují jako Cenové soustavy, např. Cenová soustava ÚRS) Doplňovat a upravovat výše uvedené databáze, nebo tvořit vlastní (firemní) databáze včetně jejich sdílení v podnikové síti Importovat zadání z různých typů souborů využívaných pro přenos zakázek Přiřazovat položkám zadání nákladové složky (rozbory) položek z podnikových databází Libovolně upravovat - kalkulovat přímé náklady (materiály, mzdy, stroje, ostatní přímé náklady), nastavovat nepřímé náklady režie Poptávat a vyhodnocovat nabídky subdodavatelů a zařazovat je do zakázky Zobrazovat a pracovat s tzv. nosnými náklady tj. s náklady, které tvoří většinu nákladů na zakázce a jejichž nositeli je jen několik málo položek (pravidlo 80/20) 59

62 Započítat plánovaný zisk a připravit nabídku, případně exportovat ceny do zadání Obr. č. 1 Příklad plánovaných nákladů v položkovém členění zadání v SW KROS plus 60

63 Na obrázku č. 1 jsou zobrazeny vykalkulované plánované náklady v položkové struktuře zadání. U každé položky je vidět kód, popis, měrná jednotka, množství a jednotková a celková cena. V případě prací, které dodává subdodavatel, je dále uvedeno jméno dodavatele. U vlastních prací jsou zobrazeny hlavní složky nákladů z podrobných kalkulací položek (viz obr. č.2), tj. materiály, mzdy, stroje a režie. Celkový sumář nákladů za celou zakázku je zobrazen pod tabulkou. Obr. č. 2 Příklad kalkulace nákladů položky v SW KROS plus Dobře zpracovaná příprava zakázky v podobě kalkulace nákladů včetně zohlednění firemních technologií, zahrnutí konkrétních cen materiálů, výše mezd vlastních výrobních pracovníků, cen vlastních nebo pronajatých strojů, zahrnutí cen subdodavatelů a přiřazení vlastních režijních nákladů, znamená kvalitní podklad pro sledování a řízení ekonomiky stavby v jejím následném průběhu. Zde potom dochází k porovnání se skutečností na základě údajů z ekonomických (účetních) systémů. 61