Neurologie u malých zvířat: diagnostika a terapie vybraných onemocnění

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Neurologie u malých zvířat: diagnostika a terapie vybraných onemocnění"

Transkript

1 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Sborník k semináři na téma: Neurologie u malých zvířat: diagnostika a terapie vybraných onemocnění VFU Brno 2011 Tento seminář je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky 1

2 Autoři: MVDr. Milan Dvořák, Ph.D. MVDr. Pavel Schánilec, Ph.D. MVDr. Pavel Proks, Ph.D. MVDr. Robert Srnec MVDr. Ladislav Stehlík MVDr. Iva Blažek-Fialová MV. Carlos F. Agudelo, Ph.D. MVDr. Ivo Hájek Editace: MVDr. Michal Crha, Ph.D. 2

3 OBSAH: Co víme nového o Borelióze a klíšťové meningoencefalitidě? MVDr. Pavel Schánilec, Ph.D., MV. Carlos F. Agudelo, Ph.D., MVDr. Ivo Hájek Vyšetření cerebrospinálníhomoku - technika odběru a interpretace výsledkŧ MVDr. Pavel Schánilec, Ph.D., MVDr. Ivo Hájek, MV. Carlos F. Agudelo, Ph.D. Technika zhotoveni rtg snímkŧ hlavy a páteře: základy interpretace MVDr. Ladislav Stehlík Nativní rtg v diagnostice onemocnění nervového aparátu MVDr. Ladislav Stehlík Kontrastní vyšetření v diagnostice onemocnění nervového aparátu MVDr. Pavel Proks, Ph.D. CT vyšetření nervového aparátu MVDr. Pavel Proks, Ph.D. Lokalizace neurologické léze z pohledu klinika MVDr. Iva Blaţek-Fialová Neurochirugie I. - onemocnění torakolumbální úseku páteře MVDr. Milan Dvořák, Ph.D. Neurochirurgie II. - onemocnění lumbosakrálního úseku páteře MVDr. Milan Dvořák, Ph.D. Přístup k pacientovi s Wobbler syndromem - diagnostika a moţnosti terapie MVDr. Robert Srnec Neobvyklé příčiny kompresního onemocnění míchy u psŧ MVDr. Robert Srnec 3

4 CO VÍME NOVÉHO O BORELIÓZE A KLÍŠŤOVÉ MENINGOENCEFALITIDĚ? MVDr. Pavel Schánilec, Ph.D., MV. Carlos F. Agudelo, Ph.D., MVDr. Ivo Hájek Oddělení vnitřních chorob, Klinika chorob psů a koček, VFU Brno Úvod Při pobytu v přírodě dochází k těsnějšímu kontaktu, jak lidí, tak i jejich zvířat s volně ţijícími zvířaty. Ve zvýšené míře dochází i ke kontaktu s hmyzem a volně ţijícími roztoči. Tento těsnější styk s potenciálními vektory vede ke zvýšenému riziku přenosu některých onemocnění. S postupně se zlepšujícími diagnostickými metodami, se daří lépe prokazovat nová onemocnění a diferencovat mezi podobnými symptomy různá etiologická agens. Zároveň se výrazně zvýšila ochota majitelů investovat více prostředků do diagnostiky a léčby svých zvířat. Současné studie prokazují, ţe se zvyšuje moţnost přenosu původců onemocnění na vyšší počet rezervoárových hostitelů a zlepšuje se přeţitelnost patogenů v dané oblasti. V Evropě patří mezi klíšťaty přenášené nemoci babesióza (Babesia canis, B. gibsoni), borelióza (Borrelia burgdorferi s.l.), bartonelóza (Bartonella henselae, B. clarridgeiae), anaplasmóza (Anaplasma phagocytophilum), erlichióza (Ehrlichia canis) a klíšťová meningoencefalitída (flavivirus). Výskyt vybraných infekčních onemocnění (borelióza a klíšťová encefalitida) lidí v České republice Sledování provádí Státní zdravotní ústav Praha a výsledky zveřejňuje v databázi Epidat. Tabulka 1: Vybrané infekční nemoci v ČR v letech relativně Hlášený výskyt vybraných infekčních nemocí v České republice v Epidatu v letech , na obyvatel MKN Diagnóza A69.2 Lymeská borrelióza 34,6935,8536,03 31,7835,63 42,5634,48 41,7236,90 34,15 A84.1 Klistova 6,19 6,34 5,94 4,97 6,28 10,025,29 6,05 7,80 5,61 encefalitida Zdroj: Tabulka 2: Vybrané infekční nemoci v ČR v letech absolutně Hlášený výskyt vybraných infekčních nemocí v České republice v Epidatu v letech absolutně - předběţná data MKN Diagnóza A69.2 Lymeská borrelióza A84.1 Klistova encefalitida Zdroj: 4

5 Tabulka 3: Infekce v ČR 2011, kumulativně Kumulativní nemocnost (abs.) vybraných hlášených infekcí v České republice, leden - listopad 2011 porovnání se stejným měsícem v letech kód Diagnóza A69.2 Lymeská borrelióza A84.1 Klistova encefalitida Zdroj: Z uvedených údajů vyplývá, ţe nemocnost u obou infekcí je v České republice stále na vysoké úrovni s maximy v letech 2006 a 2011, přičemţ za rok 2011 nejsou data ještě kompletní. Vyšetření klíšťat za účelem detekce borelií občasně provádějí různá pracoviště a univerzity, ale většinou se jedná o krátkodobá, lokální sledování. Tato sledování mají význam pro incidenci v dané lokalitě, ale nedávají přehled o celkové situaci v České republice. Tento přehled dávají aţ v poslední době výsledky společnosti Protean s. r. o., která je provozovatelem portálu kliste.cz (viz obrázek 1). Obrázek 1: Přehled klíšťat vyšetřených týmem Dr. Burýškové v laboratoři v letech Mapky zobrazují % pozitivních klíšťat ze všech klíšťat testovaných na boreliózu a klíšťovou encefalitidu. 5

6 Zdroj: Borelióza Borelióza je multisystémové onemocnění způsobené spirochetální bakterií Borrelia burgdorferi sensu lato. Původce boreliózy popsal v roce 1982 Willy Burgdorfer (Burgdorfer et al. 1982). Toto onemocnění je známo pod mnoha názvy a synonymy: lymeská (lymská) nemoc, lymeská (lymská) borelióza (borrelióza). Komplex B. burgdorferi s.l. Komplex B. burgdorferi s.l. zahrnuje v současné době celkem 17 genospecií odlišitelných na základě metody DNA-DNA hybridizace. Jsou to: B. burgdorferi sensu stricto, B. afzelii, B. americana, B. andersonii, B. bissetti, B. californiensis, B. carolinensis, B. garinii, B. japonica, B. lusitaniae, B. sinica, B. spielmanii, B. tanukii, B. turdi, B. valaisiana, genomospecies 1 (kmeny CA-29-91, CA 8B-89), genomospecies 2 (kmen CA-2) (Richter et al. 2004, Richter et al. 2006, Postic et al. 2007, Rudenko et al. 2009a, Rudenko et al. 2009b). Pro člověka a zvířata jsou patogenní B. burgdorferi s.s., B. afzelii, B. garinii (Burgess et al. 1987, Greene et al. 1991, Cohen et al. 1992, Levy et Magnarelli 1992, Appel et al. 1993, Jacobson et al. 1996, Štefančíková et al. 1998, Skotarczak et Wodecka 2003, Skotarczak et al. 2005) a jako potenciálně patogenní se jeví i B. spielmanii a B. bissetti (Richter et al. 2004, Rudenko et al. 2008, Rudenko et al. 2009c). U B. valaisiana a B. lusitaniae není patogenní význam jasný. U ostatních genospecies B. burgdorferi s.l. nebyla patogenita zatím prokázána (Postic et al. 2007). V současné době se lymská borelióza stává nejčastější vector-borne disease v Evropě a Severní Americe. 6

7 Tabulka 4: Rozšíření patogenních genospecií B. burgdorferi s.l. a příznaky onemocnění. Druh Rezervoár Vektor Hostitel Rozšíření Příznaky onemocnění B. afzelii hlodavci I. persulcatus člověk Euroasie erythema (Asie) pes migrans I.ricinus (Evropa) koţní léze, B. burgdorferi s. s. hlodavci, ptáci I. pacificus (USA) I. ricinus (Evropa) I. scapularis (USA) I. uriae (Švédsko) B. garinii ptáci I. persulcatus (Asie) I.ricinus (Evropa) B. valaisiana ptáci (ještěrky) I. columnae (Asie) I. nipponensis (Asie) I. ricinus (Evropa) člověk pes člověk pes člověk pes? Evropa, USA Euroasie Euroasie ACA erythema migrans artritída erythema migrans neurologické manifestace erythema migrans (provází B. garinii) (Převzato z Opatová 2008: Sestaveno podle: Bartůněk et al. 2006, Greene et Straubinger 2006) Přenos klíšťaty Na evropském kontinentu byla B. burgdorferi s.l. prokázána i u klíšťat druhů: Ixodes ricinus, I. hexagonus, I. uriae, I. trianguliceps, I. acuminatus, I. frontalis, Dermacentor reticulatus, Haemaphysalis punctata a H. concinna (Kahl et al. 1992, Gern et al. 1998). Borelie přeţívají v klíšťatech rodu Ixodes mezi jednotlivými vývojovými stádii. V infikovaném klíštěti je před jeho přisátím borelií pouze malé mnoţství. Po přisátí a příjmu potravy dochází k proliferaci epitelu střeva a pomnoţování spirochet. Borelie následně pronikají přes hemolymfu do centrálního ganglia, slinných ţláz a dalších orgánů (Burgdorfer et. al. 1989). Proces pomnoţení a migrace do slinných ţláz trvá hodin. Včasné zjištění a odstranění klíšťat můţe sníţit úroveň přenosu borelií a můţe se stát také důleţitou součástí strategie pro prevenci a tlumení této nákazy (Piesman et al. 1987, Ewing et al. 1994). Nejdůleţitějšími rezervoáry patogenních genospecií komplexu B. burgdorferi s.l. jsou volně ţijící drobní savci (některé druhy myší, hrabošů, krys a rejsků /Gern et al. 1998/) a ptáci (vrabci, kos, baţant /Fučík 2001, Kybicová 2010/). 7

8 Patogeneze V místě přisátí klíštěte se borelie pomnoţí a pronikají do tkání v těsném sousedství. Z těchto míst se mohou později rozšířit do mnoha dalších tkání (kůţe, kloubů, svalů, nervové tkáně, ledvin a dalších), kde mohou přeţívat nebo vyvolat klinické příznaky. Šíření můţe probíhat několika cestami. Nejčastějšími jsou hematogenní a lymfatické cesty, ale stejně se mohou borelie šířit i aktivním pohybem do přilehlých tkání (Straubinger et al. 2000). Borelie vyuţívají mnoha různých mechanizmů, k tomu aby se vyhnuly účinkům a reakcím imunitního systému, a tím si zajistily moţnost dlouhodobého přeţívání a vyvolaly chronickou infekci (Hovius 2005). Povrchové antigeny (OspA OpsF) jsou v přímém kontaktu s tkáněmi hostitele. Jsou v rámci jednotlivých genospecies B. burgdorferi s.l. rozdílné a rozdílně imunogenní. Exprese OspA se po nasátí krve na povrchu borelií sniţuje a zvyšuje se exprese OspC, coţ umoţňuje průnik borelií ze střeva do slinných ţláz klíštěte. Změna exprese z OspA ve prospěch OspC (OspA/OspC switch) je nezbytná i pro infekci obratlovců (Hovius 2005, Greene et Straubinger 2006). Antigenní variabilitu a schopnost B. burgdorferi s.l. obcházet imunitní systém poskytují kombinace četných nadbytečných genových kopií, které se nachází v tzv. variable membrane protein-like system (VlsE). V kůţi a kloubních pouzdrech experimentálně infikovaných symptomatických pacientů bylo, pomocí kvantitativní polymerase chain reaction (PCR), prokázáno více spirochet neţ u stejně infikovaných asymptomatických psů (Appel et al. 1993, Hovius et al. 1999c, Straubinger 2000). Symptomatičtí psi měli také vyšší titry protilátek (Straubinger et al. 1997b, Hovius et al. 1999b). Experimentální práce prokázaly, ţe borelióza patří mezi tzv. self-limited diseases. Pro rekonvalescentní fázi je typická křehká rovnováha mezi boreliemi a hostitelských imunitním systémem. Pokud dojde k narušení této rovnováhy, dochází k opakovanému nárůstu borelií v kůţi a vzestupu titrů protilátek. Zároveň můţe dojít k návratu klinických projevů infekce (Straubinger et al. 1997b, Straubinger et al. 2000). Podobné nálezy byly i u přirozeně infikovaných psů (Hovius et al. 1999b, Hovius et al. 1999c). Pokud jsou symptomatičtí psi léčeni účinnými antibiotiky neprodleně, dochází k poklesu počtu borelií rychleji neţ u psů v rekonvalescentní fázi. V některých případech můţe, i několik měsíců po antibiotické léčbě, dojít k vzestupu počtu borelií a k nárůstu titrů protilátek, coţ naznačuje přeţívání původců navzdory léčbě. K těmto situacím dochází zvláště při pouţití kortikosteroidů (Hovius et al. 1999b, Hovius et al. 1999c, Straubinger 2000, Straubinger et al. 2000, Chang et al. 2001). Specifické protilátky třídy IgM se začínají tvořit 1 aţ 2 týdny od počátku infekce (Hovius et al. 1999a) a přetrvávají asi 2 měsíce (Greene et Straubinger 2006). IgG protilátky se tvoří v průběhu 4 aţ 6 týdnů a mohou přetrvávat 1 aţ 2 roky po infekci (Straubinger et al. 2000, Goossens et al. 2001). Inkubační doba je značně variabilní a je dána dobou a stádiem, ve kterém dojde ke klinické manifestaci onemocnění. Klinické projevy u lidí jsou rozděleny do 3 stádií: 1) časná lokalizovaná infekce (stádium I), 2) časná 8

9 diseminovaná infekce (stádium II), 3) pozdní infekce (stádium III) (Hančil 1999, Baranton 2002, Bartůněk et al. 2006). Postup onemocnění se můţe spontánně, v kterémkoli stádiu zastavit. A ani u neléčených pacientů, nemusí dojít ke klinickým manifestacím jednotlivých stádií postupně (Hančil 1999, Baranton 2002, Bartůněk et al. 2006). Stádium časné lokalizované infekce se obvykle projeví 3 dny aţ 4 týdny po přisátí klíštěte. Je charakterizováno zarudnutím kůţe v oblasti přisátí klíštěte. Další klinické příznaky bývají nespecifické a nejčastěji pozorujeme: myalgii, artralgii, cefalgii, regionální nebo generalizovanou lymfadenopatii a hepatopatii (Hančil 1999, Baranton 2002, Bartůněk et al. 2006). Stádium časné diseminované infekce se projeví nejčastěji v rozmezí 4 týdnů aţ 3 měsíců. Obvykle se první klinické příznaky projeví do 6 měsíců od infestace. Klinické projevy jsou jiţ více variabilní. Nejčastější jsou manifestace koţní a neurologické. Mezi koţní projevy se řadí benigní koţní lymfadenóza. Z neurologických projevů jsou nejčastější meningopolyradikulitida, meningoencefalitida, polyneuritida (hlavně kraniálních nervů, nejčastěji nervus facialis, n. vestibulocochlearis, n. opticus). Při vyšetření CSF se zjišťují známky aseptického zánětu a proteinocytologickou asociací. Postiţení dalších orgánových systémů se projeví jako chorioretinitida, tendovaginitida, artritida, myozitida a intersticiální nefritida. Klinicky se toto stádium projevuje cefaleou, febrílií, nauseou, schváceností, relativní bradykardií v důsledku nitrolební hypertenze (Hančil 1999, Baranton 2002, Bartůněk et al. 2006). Klinické příznaky stádia pozdní infekce se objevují několik měsíců aţ let po přisátí klíštěte. Neurologické příznaky zahrnují spongiózní encefalopatii, chronickou encefalomyelitidu nebo polyneuritidu a neuromyozitidu. Dále jsou pozorovány nekrotizující artritídy a chronická atrofizující akrodermatitida (Hančil 1999, Baranton 2002, Bartůněk et al. 2006). Borelióza psŧ U psa byla lymská borelióza prvně popsána v USA v roce 1984 (Lissman et al. 1984). V oblasti Old Lyme bylo pozorováno kulhání spojené s otoky kloubů a s horečkou. U jednoho ze psů byly borelie prokázány v synovii. (Kornblatt et al. 1985). Mezi typické příznaky patří kulhání společně s netečností, malátností, schváceností, nechutenstvím a horečkou s klinickými projevy artralgie a artritidy (Jacobson et al. 1996, Straubinger et al. 1997a, Straubinger et al. 1997b, Straubinger et al. 2000, Skotarczak et Wodecka 2003, Skotarczak et al. 2005). Horečka se objevuje v % případů (Hovius 2005). Klinické příznaky se netýkají pouze postiţení kloubů, ale bývají postiţeny i další orgány. Koţní léze podobné erythema chronicum migrans (ECM) u lidí nejsou u psů pozorovány. Postiţení srdce bývá klinicky zaznamenáno zřídka, ale je popsáno patohistologicky. V Evropě byla z bioptátů popsána nespecifická reaktivní hepatitida spojená s průkazem DNA B. garinii v jaterní tkáni (Hovius et al. 1999c). Membranoproliferativní glomerulonefritida (lymská nefritida) byla popsána v USA a nejčastěji postiţenými plemeny byli zlatí a labradorští retrívři (Greene et Straubinger 2006). V Evropě byly zaznamenány příznaky progresivního renálního selhání se střední aţ těţkou azotémií a hraniční proteinurií u bernských salašnických psů. Renálnímu postiţení předcházely 9

10 horečky a kulhání (Gerber et al. 2007). Kultivačně prokázal borelie ve vzorcích ledvin Appel et al Periferní neuropatie se u psů projevují poruchami propriorecepce, hyperestézií, paraparézou nebo unilaterální parézou n. facialis. Postiţení CNS se projevuje jako meningoencefalomyelitida s projevy agresivity a záchvaty (Hovius 2005). Spirochety byly prokázány v % klinických příznaků v mozkomíšních plenách a CSF (Straubinger 2000, Chang et al. 2001). Ačkoli jsou klinické příznaky stejné jako u lidí, je obtíţné je u psů odhalit a tyto příznaky se vyvinou pouze u malého mnoţství postiţených jedinců (Levy et Magnarelli 1992). Pro stanovení diagnózy boreliózy je poţadována přítomnost protilátek proti B. burgdorferi s. l., typické klinické příznaky a expozice klíštětem. Pozitivní sérologie není dostatečná pro stanovení diagnózy. Ačkoli většina infekcí je subklinická nebo proběhne zcela asymptomaticky, přesto sérologická vyšetření dokládají, ţe séroprevalence protilátek proti B. burgdorferi s.l. je obvykle vyšší u symptomatických neţ u zdravých psů (Hovius et al. 1999b). Onemocnění psů probíhá často skrytě a v mnoha případech se jedná o tzv. self-limited onemocnění. Pokud se objeví klinické projevy, můţe jít i o ţivot ohroţující stavy. V případě klinických projevů se onemocnění léčí antibiotiky. Borelióza koček Borelióza jako důsledek přirozené infekce nebyla u koček doposud popsána. Přestoţe byl u nich prokázán výskyt boreliových protilátek (Magnarelli et al. 1990). Kočky mohou být postiţeny, pokud jsou vystaveny masivní infestaci klíšťaty (Burgess 1992). I u experimentálně infikovaných koček bylo pozorováno minimum příznaků. Bylo pozorováno pouze mírné kulhání, rekurentní lymfocytóza a eozinofilie se souběţnou lymfadenomegálií. Navzdory tomu patohistologické nálezy odpovídají nálezům u přirozeně infikovaných psů. Zjišťovány byly perivaskulární lymfocytární infiltrace kloubních pouzder, mozkových plen a mozku, ledvin, jater a mírná multifokální pneumonie (Hovius 2005). Diagnostika onemocnění Mezi základní kritéria pro stanovení diagnózy borelióza patří: 1) prezentace typických klinických příznaků, 2) vyloučení jiných diferenciálních diagnóz, 3) průkazná infestace klíšťaty nebo pobyt v endemické oblasti, 4) přítomnost protilátek v krevním séru, 5) přímý průkaz původce, 6) rychlá odpověď na antibiotickou léčbu. Přímé a nepřímé diagnostické metody Mezi přímé metody patří: 1) mikrobiologická kultivace a následující biochemická nebo mikroskopická diferenciace, 2) barvení tkáňových řezů nebo nátěrů, 3) nativní průkaz borelií, 4) speciální barvení histologických preparátů, 5) elektronová mikroskopie, 6) přímé stanovení původce metodou PCR. 10

11 Mezi nepřímé diagnostické metody patří: 1) nepřímá imunofluorescence (IFAT), 2) enzyme-linked immunosorbent assay (ELISA), 3) nepřímá hemaglutinace (IHA), 4) immunoblotting (westernblot). Při stanovení protilátek metodami IFAT a ELISA mohou být pouţitím specifických konjugátů stanoveny titry protilátek typu IgM a IgG zvlášť (Burgdorfer et. al. 1982). Citlivější a specifičtější neţ ELISA s 50% pozitivitou během akutní fáze a s více neţ 80% pozitivitou během rekonvalescence se osvědčil immunoblotting (westernblot, /Berg et al. 1991, Wittenbrink et al. 1996/). Ačkoli většina infekcí je subklinická nebo proběhne zcela asymptomaticky, přesto sérologická vyšetření dokládají, ţe séroprevalence protilátek proti B. burgdorferi s.l. je obvykle vyšší u symptomatických neţ u zdravých psů (Hovius et al. 1999b). Terapie Terapie lymské boreliózy musí být zahájena co nejdříve a musí být komplexní. Nejlepší výhled na vyléčení bez následků je v počátečních stádiích, dokud jsou změny postiţených orgánových systémů reverzibilní. Ireverzibilní, morfologické změny v pozdních stádiích, antibiotická léčba neovlivní, ale můţe omezit jejich progresi (Hančil 1999). Základem úspěšné léčby, je kauzální terapie antibiotiky. Ve veterinární medicíně je obtíţné klinicky posoudit efekt antibiotické léčby, protoţe horečka a kulhání mizí často spontánně během 4 dní (Straubinger et al. 2000, Hovius 2005). Oproti tomu bylo prokázáno, ţe ani 30 denní léčba vysokými dávkami antibiotik nedokáţe eliminovat perzistentní infekci a borelie byly v tkáních pomocí PCR detekovány aţ 500 dní po ukončení léčby (Straubinger et al. 1997a, Straubinger 2000). Doxycyklin v dávkách (5 -) 10 mg kg -1, PO, (2 -) 1 x D, je lékem volby pro léčbu boreliózy. Jeho výhodou je dobrý průnik do buněk, tím i chondroprotektivní účinek a zároveň účinek i na potenciálně paralelně probíhající infekce anaplasmou a erlichiemi. Vysoké dávky amoxicilinu (20 mg kg -1, PO, 3 x D) je vhodné pouţívat u velmi mladých jedinců, protoţe nepoškozuje zubní sklovinu jako tetracykliny (Hovius 2005). Prevence a profylaxe U psů preventivní opatření spočívají v prevenci a sníţení rizika přisátí klíštěte a sníţení rizika přenosu infekce: 1) Základem je správné pouţívání dlouhodobě působících akaricidních přípravků na bázi amitrazu, fipronilu nebo syntetických pyretroidů. 2) Kontrola a vyčesání psů po procházce v rizikové oblasti. 3) Co nejrychlejší odstranění jiţ přisátého klíštěte. Odstranění klíštěte do 24 aţ 48 hodin po jeho přisátí výrazně sniţuje riziko přenosu borelií na hostitele (Hovius 2005). Vakcinace Na trhu je dostatečné mnoţství whole-cell bacterin vakcín vyuţívajících různé genospecies B. burgdorferi s.l. V USA byla publikována práce dokládající, ţe incidence boreliózy byla 1 % u vakcinované skupiny a 4,7 % u skupiny nevakcinované (Hovius 2005). 11

12 Na rozdíl od lidí nebyly doposud zaznamenány neţádoucí reakce na vakcinaci, a to ani u zvířat s dříve diagnostikovanou a vyléčenou boreliózou (Hovius 2005). Protilátková odpověď u vakcinovaných psů je omezena na OspA a OspB antigeny. Vakcinační protilátky jsou baktericidní a působí preventivně na reinfekci tím, ţe usmrcují borelie ve střevě klíštěte působením komplementového systému (Hovius 2005). Dostatečná protilátková odpověď je podmíněna dodrţením doporučeného vakcinačního schématu. Klíšťová meningoencefalitida psŧ Klíšťová meningoencefalitida (TBE - tick-borne encephalitis) je onemocnění virového původu. Endemické oblasti jsou hlášeny z mnoha zemí střední, jiţní i severní Evropy, z Ruska a z Dálného východu Asie a z Japonska (obrázek 2, obrázek 3). Obrázek 2: Rozšíření viru TBE Zdroj: 12

13 Obrázek 3: Mapa endemických oblastí v Evropě Zdroj: Česká republika patří k zemím s vysokým počtem onemocnění. V dřívějším Československu byla roční incidence v letech ,2 (1,4 9,9) případů na obyvatel. (Hubálek et Halouzka 1996). Nemocnost lidí v současné době ukazují tabulky 1 3. V současné době dochází ke zvýšenému výskytu onemocnění u lidí s trvale vysokým rizikem těţkých aţ fatálních následků (Kunz 1992, Kleiter et al. 2006). V důsledku zvýšené mobility obyvatel a změny jejich ţivotního stylu v Evropě můţe docházet i k importu TBE do dalších zemí. (Kunz 1999, Skarpaas et al 2006). S potřebou detekce autochtonních ohnisek dochází ke zvýšenému zájmu o sledování výskytu TBEV jak u vektorů (Danielova et al. 2006, Suss et al. 2006), tak i u potenciálních rezervoárů a hostitelů. (Rieger et al. 1999, Klimeš et al. 2001, Muller et al. 2006). Pŧvodce Původcem TBE je neurotropní Flavivirus (TBEV - tick-borne encephalitis virus) ze skupiny Togaviridae přenášený klíšťaty. Patří mezi RNA viry o velikosti nm. Byly popsány 2 subtypy TBEV evropský a dálněvýchodní. V Evropě bylo izolováno více neţ 20 kmenů z různých endemických oblastí z různých zdrojů (lidé, zvířata a vektoři). 13

14 Původce byl prvně v Československu izolován z klíšťat na Berounsku Galou a Rampasem v roce 1948 (Galia et al. 1949). Přenos TBEV Hlavním vektorem v Evropě i u nás je klíště Ixodes ricinus, v jehoţ populaci se přenáší transstadiálně, transovariálně, ale i společným sáním na rezervoárových hostitelích (tzv. co-feeding). V baltických státech a v evropské části Ruska je přenašečem I. persulcatus. Onemocnění je charakterizováno přírodní ohniskovostí a sezónností, které jsou dány výskytem infikovaných vektorů a rezervoárových hostitelů. Rezervoárem jsou převáţně drobní hlodavci, ale i některé druhy volně ţijící zvěře (zajíc, liška, srnčí zvěř) a některá domácí zvířata (skot, ovce a kozy). Studium promořenosti některých druhů rezervoárů je indikátorem rizika pro obyvatele dané oblasti (Zeman et Januska 1999). Přenos mezi rezervoárovými hostiteli a na člověka probíhá prostřednictvím vektora nebo konzumací tepelně neopracovaného mléka a mléčných výrobků hospodářských zvířat (Dumpis et al. 1999). Patogeneze Po přisátí klíštěte a místním pomnoţení viru dojde k rozšíření do regionálních mízních uzlin. Dále se virus šíří lymfatickými cestami do různých orgánů, především do CNS. Současně dochází k tvorbě protilátek i ke vzniku buněčné imunity (Duniewicz 1999). Pro onemocnění lidí je často typický dvoufázový průběh dní, ale někdy aţ za 3 týdny po přisátí klíštěte dochází k primární virémii a produkci cytokinů, které se spolupodílejí na systémových příznacích. Interferony limitují replikaci viru, proto k dalšímu vývoji infekce jiţ nemusí dojít. V ostatních případech dojde k sekundární virémii po replikaci viru v monocytomakrofágovém systému. Neurotropní virus působí na endoteliální buňky kapilár a chorioidálního plexu, a tím dochází k přestupu infekce do CNS a následnému aseptickému zánětu. Klinické příznaky viremické fáze jsou zcela nespecifické, většinou se projevují jako tzv. flu-like symptomy (zvýšená unavitelnost, cefalgie, myalgie a teploty). Tato fáze trvá obvykle 2 7 dní, u některých jedinců můţe ale chybět (Duniewicz 1999). Po této primární fázi můţe nastat období klidu (cca 3 7 dní), po kterém se můţe projevit druhá fáze onemocnění. Ta můţe mít několik forem: 1) inaparentní - bezpříznaková forma, 2) abortivní forma, 3) meningitická forma, 4) meningoencefalitická forma, 5) meningoencefalomyelitická forma. U inaparentí formy nedochází ke klinickým příznakům onemocnění. Dochází pouze ke zvýšení specifických protilátek, které lze prokázat laboratorně. U abortivní formy se projeví pouze první viremická fáze onemocnění, k druhé fázi nedochází. Při rozvoji meningitické formy dochází ve druhé fázi k opětovnému vzestupu teplot a k projevům meningeálního dráţdění (cefalgie, 14

15 blefarospasmus, nauzea aţ zvracení, cervikální dyskomfort s neochotou k ventroflexi hlavy). U forem meningoencefalitické a meningoencefalomyelitické pozorujeme i výraznější neurologickou symptomatologii jako jsou poruchy vědomí, obrny hlavových nervů (CN), vestibulárními příznaky s nystagmem. Nejčastěji bývají postiţeny CN VII, III, IV, VI, VIII, IX, X. U poslední formy pozorujeme i parézy končetin. Meningeální příznaky většinou ustupují do 2 týdnů, obrny hlavových nervů se upravují také poměrně rychle, ale obrny končetin ustupují v průběhu týdnů aţ měsíců a často zůstávají reziduální parézy. Období rekonvalescence trvá obvykle aţ 10 týdnů (Duniewicz 1999). TBE psŧ Pes je povaţován za zvíře k infekci a vzniku klinických projevů onemocnění značně rezistentní. Klinické příznaky u psů jsou popisovány jako těţké progresivní, multifokální postiţení CNS, projevující se vysokou horečkou, záchvaty, opistotonem, desorientací, ataxií, hemiparézami aţ tetraplegiemi, končící během krátké doby úhynem nebo eutanazií (Farkas 2002). Dle našich zjištění jsou klinické příznaky obdobné jako u lidí. Pouze počáteční fáze viremie bývá často u psů přehlédnuta. Onemocnění můţe z počátku imitovat i jiná infekční i neinfekční onemocnění, Druhá fáze onemocnění, neurologická, je charakterizována, stejně jako u lidí, 5 formami s variabilní neurologickou symptomatikou (Weissenböck et Holzmann 1997, Reiner et al. 1999, Klimeš et al. 2001). Popisovány jsou lymfocytární meningitidy, spojené s neuronální nekrózou a destrukcí Purkyňových buněk v mozečku. Likvorologicky zjišťujeme mononukleární (lymfocytární) pleocytózu se zvýšenou proteinorachií. Diagnostika onemocnění Diagnostika vychází z podrobné anamnézy, pobytu v endemické oblasti, infestace klíštětem, klinických a neurologických příznaků, vyšetření CSF a bývá potvrzena zjištěním pozitivních titrů a sérokonverze protilátek proti TBEV v séru (metodami ELISA, HIT, VNT) a CSF. Likvorologické nálezy nejsou specifické pro TBE. Obecné principy diagnostiky jsou popsány u diagnostiky boreliózy. Terapie Pro klinickou TBE neexistuje ţádná specifická léčba. Symptomatická léčba musí být agresivní. V případě rozvoje edému mozku musí být neprodleně zahájena antiedematózní léčba (manitol, furosemid, /kortikosteroidy/), při současném zajištění dostatečné hydratace a tím i perfúze tkání. Součástí léčby je i výrazný klidový reţim. K selhání terapie dochází často po předčasném propuštění pacienta do domácího ošetřování a nedodrţení restrikce pohybu. Zejména u encefalomyelitických forem onemocnění dochází i při menší zátěţi k rychlému vyčerpání pacienta, které můţe vést aţ k úhynu nebo eutanazii. 15

16 Prevence a profylaxe Principy prevence jsou shodné s prevencí boreliózy. Specifická profylaxe psů není zatím dostupná, ale někteří doporučují v ohniscích pouţít vakcíny vyráběné pro očkování lidí. Reference a zdroje: Borelióza: relativne absolutne Appel M.J.G., Allan S., Jacobson R.H., Lauderdale T., Chang Y., Shin S., Thormford S., Todhunter R., Summers B.: Experimental Lyme diseases in dogs produces arthritis and persistent infection. J Infect Dis 1993, 67, (Appel et al. 1993) Baranton G.: Lyme Borreliosis in Human. In: Beugnet F et al. (Eds): Guide to Major Vector-borne Diseases of Pets. Merial, Lyon. 2002, (Baranton 2002) Bartůněk P. a kol. Lymeská borrelióza. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006a, 123 s. ISBN: (Bartůněk et al. 2006) Berg D., Abson K.G., Prose N.S.: The laboratory diagnosis of Lyme disease. Arch. Dermatol., 1991, 127, (Berg et al. 1991) Burgdorfer W., Barbour A.G., Hayes S.F., Benach J.L., Davis J.P., Grunwaldt E.: Lyme disease - A Tick-Borne Spirochetosis? Science 1982, 216, (Burgdorfer et al. 1982) Burgess E.C. Experimentally induced infection of cats with Borrelia burgdorferi. Am J Vet Res 1992, 53, (Burgess 1992) Burgess E.C., Gendron-Fitzpatrick A.,Wright W.O.: Arthritis and systemic disease caused by Borrelia burgdorferi infection in a cow. J Am Vet Med Assoc 1987, 191, (Burgess et al. 1987) Cohen D., Heck F.C., Heim B.: Seroprevalence of antibodies to Borrelia burgdorferi in a population of horses in central Texas. J Am Vet Med Assoc 1992, 201, (Cohen et al. 1992) Fučík K.: Sérologická depistáţ lymské boreliózy u sluţebních psů AČR. Atestační práce k atestaci II. stupně. VFU Brno, (Fučík 2001) Gerber B., Eichenberger S., Wittenbrink M.M., Reusch C.E.: Increased prevalence of Borrelia burgdorferi infections in Bernese Mountain Dogs: A possible breed predisposition. Vet Res 2007, 3, 15. (Gerber et al. 2007) Gern L., Estrada-Peña A., Frandsen F., Gray J.S., Jaenson T.G., Jongejan F., Kahl O., Korenberg E., Mehl R., Nuttall P.A.: European reservoir hosts of Borrelia burgdorferi sensu lato. Zentralbl Bakteriol 1998, 287, (Gern et al. 1998) 16

17 Goossens H.A.T., Bogaard A.E. van den, Nohlmans M.K.E.: Dogs as sentinels for human Lyme borreliosis in The Netherlands. J Clin Microbiol 2001, 39, (Goossens et al. 2001) Greene R.T., Walker R.L., Nicholson W.L., Levine J.F.: Comparison of an enzyme-linked immunosorbent assay to an indirect immunofluorescence assay for the detection of antibodies to Borrelia burgdorferi in the dog. Veterinary Microbiol 1991, 26, (Greene et al. 1991) Greene C.E., Straubinger R.K.: Borreliosis. In: Greene CE (Ed): Infectious Diseases of the Dog and Cat. 3 rd edition. Saunders Elsevier. St. Louis. 2006, (Greene et Straubinger 2006) Hančil J.: Lymeská borelióza. In: Duniewicz M. a kol. (Eds): Neuroinfekce. Maxdorf, Praha, 1999, (Hančil 1999) Hovius K.E.: Borreliosis. In: Shaw SE, Day MJ (Eds): Arthropod-borne Infectious Diseases of the Dog a Cat. Manson Publishing Ltd, London. 2005, (Hovius 2005) Hovius K.E., Beijer B., Rijpkema S.G.T., Bleumink-Pluym N.M.C., Houwers D.J.: Identification of four Borrelia burgdorferi sensu lato species in Ixodes ricinus ticks collected from Dutch dogs. Vet Quart 1999a, 21, (Hovius et al. 1999a) Hovius K.E., Rijpkema S.G.T., Westers P., Zeist B.A.M. van der, Asten F.J.A.M. van, Houwers D.J.: A serological study of cohorts of young dogs, naturally exposed to Ixodes ricinus ticks, indicates seasonal reinfection by Borrelia burgdorferi sensu lato. Vet Quart 1999b, 21, (Hovius et al. 1999b) Hovius K.E., Stark L.A.M., Bleumink-Pluym N.M.C., Pol I. van de, Verbeek-De Kruif N., Rijpkema S.G.T., Schouls L.M., Houwers D.J.: Presence and distibution of Borrelia burgdorferi sensu lato species in internal organs and skin of naturally infected symptomatic and asymptomatic dogs, as detected by polymerase chain reaction. Vet Quart 1999c, 21, (Hovius et al. 1999c) Chang I.F., Novosel V., Chang C.F., Summers B., Ma D.P., Chiang Y.W., Acree W.M., Chu H.J., Shin S., Lein D.H.: Experimental induction of chronic borreliosis in adult dogs exposed to Borrelia burgdorferi-infected ticks and treated with dexamethasone. Am J Vet Res 2001, 62, (Chang et al. 2001) Jacobson R.H., Chang Y.F., Shin S.J.: Lyme disease: laboratory diagnosis of infected and vaccinated symptomatic dogs. Semin Vet Med Surg (Small Anim) 1996, 11, (Jacobson et al. 1996) Kahl O., Stein J., Janetzki C., Radda A., Knűlle W.: Vorkommen und Verbreitung der Schildzecke Ixodes ricinus in Berlin und ihre Trägerrrolle für das FSME-Virus und Borrelia burgdorferi. Comp. Abst. 1992, 15, 9. (Kahl et al. 1992) Kornblatt A.N., Urband P.H., Steere A.C.: Arthritis caused by Borrelia burgdorferi in dogs. J Am Vet Med Assoc. 1985, 186, (Kornblatt et al. 1985) Kybicová K.: Borrelia burgdorferi sensu lato and Anaplasma phagocytophilum in the Czech Republic. Dizertační práce. UK Praha, (Kybicová 2010) Levy S.A., Magnarelli L.A.: Relationship between development of antibodies to Borrelia burgdorferi in dogs and the subsequent development of limb joint borreliosis. J Am Vet Med Assoc 1992, 200, (Levy et Magnarelli 1992) 17

18 Lissman B.A., Bosler E.M., Camay H., Ormiston B.G., Benach J.L.: Spirocheteassociated arthritis (Lyme disease) in a dog. J Am Vet Med Assoc 1984, 185, (Lissman et al. 1984) Magnarelli L.A., Anderson J.F., Levine H.R., Levy S.A.: Tick parasitism and antibodies to Borrelia burgdorferi in cats. J Am Vet Med Assoc 1990, 197, (Magnarelli et al. 1990) Opatová, P.: Srovnání patogenních bakterií Borrelia burgdorferi sensu lato a Leptospira interrogans sensu lato. Bakalářská práce. PřF MU Brno, 2008, 36 s. (Opatová 2008) Postic, D., Garnier, M., Baranton, G.: Multilocus sequence analysis of atypical Borrelia burgdorferi sensu lato isolates - description of Borrelia californiensis sp. nov., and genomospecies 1 and 2. International Journal of Medical Microbiology, 2007, 297, (Postic et al. 2007) Richter D., Schlee, D. B., Allgower, R., Matuschka, F. R. Relationships of a novel Lyme disease spirochete, Borrelia spielmani sp. nov., with its hosts in central Europe. Applied and Environmental Microbiology, 2004, 70, (Richter et al. 2004) Richter, D., Postic, D., Sertour, N., Livey, I., Matuschka, F. R., Baranton, G.: Delineation of Borrelia burgdorferi sensu lato species by multilocus sequence analysis and confirmation of the delineation of Borrelia spielmanii sp. nov. International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology, 2006, 56, (Richter et al. 2006) Rudenko N., Golovchenko M., Mokráček A., Piskunová N., Růţek D., Mallatová N., Grubhoffer L.: Detection of Borrelia bissettii in cardiac valve tissue of a patient with endocarditis and aortic valvestenosis in the Czech Republic. J. Clin. Microbiol. 2008, 46, (Rudenko et al. 2008) Rudenko N., Golovchenko M., Grubhoffer L., Oliver J. H. Jr.: Borrelia carolinensis sp. nov. a new (14th) member of Borrelia burgdorferi sensu lato complex from the southeastern United States J. Clin. Microbiol. 2009a, 47, (Rudenko et al. 2009a) Rudenko N., Golovchenko M., Lin T., Gao L., Grubhoffer L., Oliver J.H. Jr.: Delineation of a new species of the Borrelia burgdorferi sensu lato complex, Borrelia americana sp. nov. J. Clin. Microbiol. 2009b, 47, (Rudenko et al. 2009b) Rudenko N, Golovchenko M, Růţek D, Piskunova N, Mallátová N, Grubhoffer L.: Molecular detection of Borrelia bissettii DNA in serum samples from patients in the Czech Republic with suspected borreliosis. FEMS Microbiol. Letters 2009, 292, (Rudenko et al. 2009c) Skotarczak B., Wodecka B., Rymaszewska A., Sawczuk M., Maciejewska A., Adamska M., Hermanowska-Szpakowicz T., Świerzbińska R.: Prevelance of DNA and antibodies to Borrelia burgdorferi sensu lato in dogs suspected of borreliosis. Ann Agric Environ Med 2005, 12, (Skotarczak et al. 2005) Skotarczak B., Wodecka B.: Molecular evidence of the presence of Borrelia burgdorferi sensu lato in blood samples taken from dogs in Poland. Ann Agric Environ Med 2003,10, (Skotarczak et Wodecka 2003) 18

19 Straubinger R.K.: PCR-Based Quantification of Borrelia burgdorferi Organisms in Canine Tissues over a 500-Day Postinfection Period. J Clin Microbiol 2000, 38, (Straubinger 2000) Straubinger R.K., Straubinger A.F., Härter L., Jacobson R.H., Chang Y.F., Summers B.A., Erb H.N., Appel M.J.: Borrelia burgdorferi migrates into joint capsules and causes an up-regulation of interleukin-8 in synovial membranes of dogs experimentally infected with ticks. Infect Immun, 1997a, 65, (Straubinger et al. 1997a) Straubinger R.K., Summers B.A., Chang Y.F., Appel M.J.G.: Persistence of Borrelia burgdorferi in experimentally infected dogs after antibiotic treatment. J Clin Microbiol 1997b, 35, (Straubinger et al. 1997b) Štefančíková A., Tresova G., Peťko B., Škardová I., Sesztáková E.: ELISA comparison of three whole-cell antigens of Borrelia burgdorferi sensu lato in serological study of dogs from area of Košice, eastern Slovakia. Ann Agric Environ Med 1998, 5, (Štefančíková et al. 1998) Wittenbrink, M.M., Failing, K., Krauss, H.: Enzyme-linked immunosorbent assay and immunoblot analysis for detection of antibodies to B. burgdorferi in dogs. The impact of serum absorption with homolog. and heterolog. bacteriae. Veterinary Microbiology, 1996, 48, (Wittenbrink et al. 1996) Klíšťová meningoencefalitida psŧ Danielova V., Rudenko N., Daniel M., Holubova J., Materna J., Golovchenko M., Schwarzova L.: Extension of Ixodes ricinus ticks and agents of tick-borne diseases to mountain areas in the Czech Republic. Int J Med Microbiol. 2006, 296, Suppl 1, (Danielova et al. 2006) Dumpis U., Crook D., Oksi J.: Tick-borne encephalitis. Clinical Infectious Diseases, 1999, 28, (Dumpis et al. 1999) Duniewicz M.: Arbovirózy. In: Duniewicz M. a kol. (Eds): Neuroinfekce. Maxdorf, Praha. 1999, (Duniewicz 1999) Farkas R.: Tick-borne viral encephalitis of dogs and cats. In: Beugnet F et al. (Eds): Guide to Major Vector-borne Diseases of Pets. Merial, Lyon. 2002, (Farkas 2002) Galia F., Rampas J., Hollender L.: Laboratorní infekce encefalitickým virem. Čas. Lék. Čes. 1949, 88, (Galia et al. 1949) Hubálek Z., Halouzka J.: Arthropod-borne viruses of vertebrates in Europe. Acta Scientiarum Naturalium Brno, 1996, 30, (Hubálek et Halouzka 1996) Kleiter I., Steinbrecher A., Flugel D., Bogdahn U., Schulte-Mattler W.: Autonomic Involvement in Tick-borne Encephalitis (TBE): Report of Five Cases. Eur J Med Res., 2006, 30,11, (Kleiter et al. 2006) Klimeš J., Juřicová Z., Literák I., Schánilec P., Trachta e Silva E.: Prevalence of antibodies to tickborne encephalitis and West Nile flaviviruses and the clinical signs of tickborne encephalitis in dogs in the Czech Republic. Vet Rec 2001, 148, (Klimeš et al. 2001) 19

20 Kunz Ch.: Tick-borne encephalitis in Europe. Acta Liedensia 60, (Kunz 1992) Kunz Ch.: TBE a Risk Factor for Travellers. Zent.bl. Bakteriol., 1999, 289, (Kunz 1999) Muller K., Konig M., Thiel H.J.: Tick-borne encephalitis (TBE) with special emphasis on infection in horses. Dtsch Tierarztl Wochenschr., 2006, 113, (Muller et al. 2006) Reiner B, Fischer A, Godde T, Muller W.: Clinical diagnosis of canine tick-borne encephalitis (TBE): contribution of cerebrospinal fluid analysis (CSF) and CSF antibody titers. Zentralblatt-fur-Bakteriologie. 1999, 289, 5-7, (Reiner et al. 1999) Rieger M. A., Nübling M., Müller W., Hasselhorn H-M., Hofmann F.: TBE in foxes study group : Foxes as Indicators for TBE Endemicity a Comparativ Serological Investigation. Zent.bl. Bakteriol., 1999, 289, (Rieger et al. 1999) Skarpaas T., Golovljova I., Vene S., Unn L., Sjursen H., Plyusnin A., Lundkvist A.: Tickborne encephalitis virus, Norway and Denmark. Emerg Infect Dis., 2006, 12, (Skarpaas et al. 2006) Suss J., Klaus C., Diller R., Schrader C., Wohanka N., Abel U.: TBE incidence versus virus prevalence and increased prevalence of the TBE virus in Ixodes ricinus removed from humans. Int J Med Microbiol., 2006, 22, S1, (Suss et al. 2006) Weissenböck H., Holzmann H.: Immunhistologischer Nachweis der Frühsommer-Meningoencephalitis beim Hund in Österreich. Wiener Tierärzliche Monatschrift 84, (Weissenböck et Holzmann 1997) Zeman P., Januska J.: Epizootiologic background of dissimilar distribution of human cases of Lyme borreliosis and tick-borne encephalitis in a joint endemic area. Comparative-Immunology,-Microbiology-and-Infectious- Diseases, 1999, 22, (Zeman et Januska 1999) 20

21 VYŠETŘENÍ CEREBROSPINÁLNÍHO MOKU - TECHNIKA ODBĚRU A INTERPRETACE VÝSLEDKŦ MVDr. Pavel Schánilec, Ph.D., MVDr. Ivo Hájek, MV. Carlos F. Agudelo, Ph.D. Oddělení vnitřních chorob, Klinika chorob psů a koček, VFU Brno Fyziologie tvorby CSF Mozkomíšní mok (CSF) neboli likvor je produkován v chorioidálních plexech mozkových komor, odkud prostupuje přes strop IV. mozkové komory na konvexitu hemisfér, do cisteren a páteřního kanálu. Likvor vyplňuje mozkové komory, subarachnoidální prostory, cisterny a vak plen v páteřním kanálu (Adam 1999) a vstřebává se v mozkových ţilních splavech. CSF je produkován nepřetrţitě v mnoţství 0,1 0,3 ml/min. Normální tlak CSF kolísá mezi 8 12 mm Hg (Reece 1998). Indikace a kontraindikace odběru CSF (upraveno podle Evans R. J. 1989, Di Terlizzi R. et Platt S. R. 2009, Fitzmaurice 2010) Indikacemi k odběru a vyšetření CSF jsou nejčastěji průkaz či vyloučení zánětlivých/infekčních onemocnění, demyelinizačních procesů, subarachnoidálního krvácení eventuálně průkaz nádorové infiltrace centrální nervové soustavy (CNS). Vţdy je potřeba mít na mysli, ţe odběr CSF není vţdy bez rizika, obzvláště u malých a toy plemen psů a u koček. Mezi kontraindikace odběru CSF patří zejména: 1. Zvýšený nitrolební tlak Mezi nejčastější projevy zvýšeného nitrolebního tlaku patří progresivní dezorientace vedoucí aţ k prohlubujícím se změnám vědomí (stupor koma), můţe být přítomna mydriáza. V těchto případech můţe provedení odběru vézt k herniaci okcipitálních laloků přes tentorium nebo herniaci mozkového kmene (MK) nebo mozečku přes foramen magnum. V případě subarachnoidálního krvácení můţe dojít k jeho obnovení vedoucímu opět k herniaci nebo meningeálnímu dráţdění. 2. Mechanická instabilita cervikokraniální oblasti V případě fraktur v horní části krční páteře nebo lebky nebo v případě subluxace krčních obratlů se stává mícha při manipulaci snadněji zranitelnou. 3. Herniace přes foramen magnum nebo léze utlačující mozkový kmen V případech herniace přes foramen magnum je větší riziko traumatizace vyhřezlých struktur spinální jehlou. Herniaci můţeme předpokládat, pokud jsou postiţeny kraniální nervy (CN) IX. - XII., při postupující mydriáze nebo anizokorii nebo při progresivním zhoršování vědomí. 4. Rizika anestezie Pokud se celková anestezie jeví z jakéhokoliv důvodu riskantní, je odběr mozkomíšního moku kontraindikován. 21

22 Základní vybavení pro odběr CSF Základním vybavením pro odběr CSF jsou spinální jehla se stiletem a zkumavky (Eppendorf), které musí být pro případnou kultivaci CSF sterilní. Měření tlaku CSF většina pracovišť neprovádí. Technika odběru CSF (upraveno podle Evans R. J. 1989, Di Terlizzi R. et Platt SR. 2009, Fitzmaurice 2010) Odběr a základní vyšetření CSF by měla být činnost zvládnutelná v kterékoli standardní veterinární ordinaci, která umoţňuje hospitalizaci pacientů. Základními poţadavky pro odběr CSF je celková anestezie a pravidla aseptického přístupu Odběr CSF provádíme ze subarachnoidálního prostoru v oblasti cisterna magna nebo z lumbálního míšního vaku. Kraniální punkce (odběr z cisterna magna) Týlní část lebky a dorzální část krku oholíme a důkladně povrch kůţe zdesinfikujeme. Pacienta poloţíme do laterální polohy týlem a dorzální stranou krku blízko k hraně stolu. Pro pravorukého odebírajícího uloţíme pacienta na pravý bok. Pomocník drţí hlavu kolmo na podélnou osu nataţeného krku. Podélnou osu krku i podélnou osu hlavy udrţujeme paralelně s podloţkou. Existují 2 moţné, srovnatelné metody kraniální punkce: 1) Místo odběru vytyčíme průsečíkem linií spojujících okcipitální protuberanci a dorzálním obloukem axisu a kolmou linií v úrovni kraniálního výběţku ala atlantis. Mírně kaudálně za středem vzdálenosti mezi tímto bodem a okcipitální protuberancí vypalpujeme prohlubeň v měkkých tkáních a mírně kaudálně za touto prohlubní je místo vpichu spinální kanyly. (Nebo téţ průsečíkem podélné osy a kolmice v úrovni kaudálního výběţku ala atlantis.) Kanylu zavádíme kolmo na kůţi a paralelně s podloţkou. 2) Místo odběru je v průsečíku podélné osy a kolmé linie v úrovni kraniálního výběţku ala atlantis. Jehlu zavádíme pod úhlem směřujícím k úhlu čelisti a paralelně s podloţkou. Obrázek 1: Zavádění spinální kanyly pro odběr CSF 22

23 Kaudální (lumbální) punkce Oblast bederní páteře oholíme a povrch kůţe důkladně zdesinfikujeme. Pacienta poloţíme do laterální polohy. Bederní část stočíme do flexe. U psa provádíme odběr v meziobratlových prostorech L5 L6 nebo L6 - L7, u koček v prostoru L7 S1, vţdy kraniálně před trnovým výběţkem. Spinální kanylu zavádíme kolmo a vodorovně s podloţkou, dokud nezačne vytékat mok (odběr z dorzálního subarachnoidálního prostoru). Další moţností je projít nervovými strukturami aţ na dno páteřního kanálu (odběr z ventrálního subarachnoidálního prostoru). Doporučována je spíše první varianta. Kraniální punkce je vyuţívána daleko častěji neţ odběr kaudální, i s ohledem na to, ţe kaudální odběr je technicky náročnější a jeho výtěţnost bývá menší. S ohledem na převáţně kraniokaudální tok likvoru by mělo místo odběru leţet kaudálně za předpokládaným místem léze. Kraniální punkce proto bývá vyuţívána při onemocněních intrakraniálních a kaudální punkce při předpokládané míšní lokalizaci. Celkový objem odebraného likvoru by neměl u psů a koček přesáhnout 1 ml CSF na 5 kg ţ. hm. (Di Terlizzi R. et Platt S. R. 2009) Metodika zpracování CSF (upraveno podle Evans R. J. 1989, Di Terlizzi R. et Platt SR. 2009, Fitzmaurice 2010) Makroskopické vyšetření Při makroskopickém vyšetření hodnotíme zbarvení, zákal a případné příměsi. Zbarvení Zbarvení hodnotíme v rozptýleném homogenním světle proti bílému podkladu a můţeme ho porovnat s vodou. Fyziologicky je CSF bezbarvý, čirý, připomínající vodu. Jako abnormální můţeme pozorovat jasně červené zbarvení při příměsi čerstvé krve, které bývá nejčastěji způsobeno arteficiálním krvácením při samotném odběru. Temně červené aţ hnědé zbarvení CSF můţeme někdy pozorovat při předcházejícím nebo chronickém krvácení do likvorových cest. Ţluté nebo naţloutlé zbarvení (xantochromie) bývá způsobeno bilirubinem a vypovídá o krvácení starém 48 hodin a více. Mezi další moţné příčiny patří těţká ţloutenka, hydrocefalus, poruchy cirkulace CSF, kompresivní léze nebo vysoká koncentrace bílkovin v CSF. Šedé aţ šedomodré zbarvení bývá způsobeno hnisavým zánětem nejčastěji při hnisavých meningitidách. Zákal Případný zákal posuzujeme vizuálně. V případě zbarvení CSF můţe být posouzení zákalu obtíţné a doporučuje se za zkumavku umístit list s tištěným textem. V případě zbarveného, ale čirého moku by měl být text čitelný, v případě zákalu je text zastřený. V některých případech můţeme i u normálního moku pozorovat mírnou opalescenci. V případě zákalu způsobeného krvácením je likvor po odstředění čirý, ale můţe být zbarvený. Zákal bývá spojený i s výraznou pleocytózou ( 500buněk/µl), a to zvláště v případě hnisavých zánětů nebo deskvamujících tumorů (nejčastěji lymfom). 23

24 Příměsi Sraţeniny nebo fibrinové vločky pozorujeme při kontaminaci krví při těţkých (nejčastěji hnisavých) zánětech nebo krvácení. Mikroskopické (cytologické) vyšetření Cytologie kvantitativní Preparáty pro kvantitativní cytologii musí být připraveny barvením dobře (šetrně) promíchaného moku, abychom se vyhnuli falešně pozitivní pleocytóze, jako důsledku cytosedimentace moku. Kvalitativní vyšetření provádíme počítáním jaderných buněk ve Fuchs- Rosenthalově komůrce. Pro zvýraznění jader barvíme CSF v poměru 1 : 10 metylenovou modří (nebo kterýmkoli jiným barvivem pro barvení jader). Na našem pracovišti provádíme barvení na hodinovém sklíčku, které v průběhu barvení umoţňuje šetrné promíchávání CSF s barvivem. Po cca 10 minutách barvení naneseme obarvený likvor do počítací komůrky kryté krycím sklíčkem a počítáme pod mikroskopem pod ti násobným zvětšením. Buňky počítáme ve všech čtvercích obou komůrek a počty následně zprůměrujeme. Celkový objem jedné komůrky je 3,2 µl a proto se často počty uvádějí ve formátu počet buněk/3. Následným vydělením počtu buněk třemi dostaneme počet buněk v µl. Fyziologické hodnoty viz níţe Základní likvorologické obrazy v mozkomíšním moku, normální obraz. Cytologie kvalitativní Kvalitativní cytologii provádíme počítáním diferenciálního rozpočtu preparátu obarveného běţným hematologickým barvením (Giemsa, May-Grünwald- Giemsa, Wright). Na našem pracovišti pouţíváme rychlého barvení Hemacolor. Pro zhotovení cytologického preparátu můţeme vyuţít několik metod zvyšujících koncentraci buněk. Kaţdá z metod má svoje výhody i nevýhody. 1. Centrifugace Odstředění provádíme v konických mikrozkumavkách (Eppendorf). Odstředění musí být velice šetrné, protoţe buňky CSF jsou v nízkoproteinovém prostředí likvoru velice křehké a náchylné k destrukci. Centrifugujeme po dobu 5 minut při 100- maximálně 500 otáčkách/minutu. Sediment aspirujeme šetrně do stříkačky, nakapeme několik kapek na podloţní sklíčko a fixujeme proudem chladného vzduchu. Po zaschnutí barvíme běţnou technikou. Výhody: Zvýšení koncentrace buněk i při nízkém celkovém počtu, minimální ztráty buněk. Nevýhody: Riziko zvýšené fragility buněk. 2. Sedimentace Pasivní gravitační cytosedimentaci provádíme umístěním tubusu (např. část injekční stříkačky) na podloţní sklíčko za pomoci fixačního gelu. 1 3 ml CSF necháme minut sedimentovat a následně šetrně aspirujeme supernatant a odstraníme tubus. Sediment fixujeme studeným vzduchem, šetrně odstraníme fixační gel a obarvíme. Výhody: Zvýšení koncentrace buněk i při celkovém nízkém počtu, minimální ztráty buněk, nejšetrnější způsob sedimentace. Nevýhody: Riziko kontaminace fixačním gelem. 24

Co víme nového o borelióze a klíšťové meningoencefalitidě?

Co víme nového o borelióze a klíšťové meningoencefalitidě? Co víme nového o borelióze a klíšťové meningoencefalitidě? Schánilec P. Hájek I. Agudelo C. F. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Rozšíření

Více

Vyšetření CSF - technika odběru a interpretace výsledků. Schánilec P. Agudelo C. F. Hájek I.

Vyšetření CSF - technika odběru a interpretace výsledků. Schánilec P. Agudelo C. F. Hájek I. Vyšetření CSF - technika odběru a interpretace výsledků Schánilec P. Agudelo C. F. Hájek I. Fyziologie tvorby CSF Fitzmaurice S. N.: Appendix 2 Cerebrospinal fluid and the ventricular systém. In: Fitzmaurice

Více

Obecné vlastnosti. Borrelia, Treponema, Leptospira. Spirálovité bakterie Aktivně pohyblivé Pro člověka patogenní tři rody

Obecné vlastnosti. Borrelia, Treponema, Leptospira. Spirálovité bakterie Aktivně pohyblivé Pro člověka patogenní tři rody Spirochéty Borrelia, Treponema, Leptospira 1 Obecné vlastnosti Spirálovité bakterie Aktivně pohyblivé Pro člověka patogenní tři rody Borrelia, Treponema, Leptospira Potenciálně patogenní Brachyspira 2

Více

Lymeská borrelióza epidemiologická data za rok 2014

Lymeská borrelióza epidemiologická data za rok 2014 Lymeská borrelióza epidemiologická data za rok 2014 Mapy a grafy incidencí lymeské borreliózy v České republice. Maps and graphs of lyme borreliosis (Lyme disease) in the Czech Republic. 15.září 2015 Doc.MUDr.Bohumír

Více

Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida Klíšťová encefalitida MUDr. Tomáš Simota 12.5. 2012 Šafránkův pavilon, Plzeň Klinika pracovního lékařství LF UK a FN v Plzni Projekt Pracovní lékařství pro lékaře všech odborností Registrační číslo projektu

Více

Lymeská borrelióza - epidemiologická data do roku 2013

Lymeská borrelióza - epidemiologická data do roku 2013 Lymeská borrelióza - epidemiologická data do roku 2013 Březen 2014. doc. MUDr. B. Kříž, CSc., MUDr. Č. Beneš Mapy a grafy incidencí lymeské borreliózy v České republice. Maps and graphs of incidence of

Více

Přínos metody ELISPOT v diagnostice lymeské boreliózy

Přínos metody ELISPOT v diagnostice lymeské boreliózy Přínos metody ELISPOT v diagnostice lymeské boreliózy A. Ondrejková, I. Špačková, H. Švandová Laboratoř klinické imunologie a alergologie, Laboratoře AGEL a.s., Nový Jičín Lymeská borelióza - LB Epidemiologie:

Více

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Nákazy přenášené různými přenašeči Tato skupina infekcí se vyznačuje tím, že zdrojem a rezervoárem nákazy obvykle bývají zvířata,

Více

Očkování proti klíšťové encefalitidě v létě a po přisátí klíštěte

Očkování proti klíšťové encefalitidě v létě a po přisátí klíštěte Očkování proti klíšťové encefalitidě v létě a po přisátí klíštěte Jan Smetana Fakulta vojenského zdravotnictví UO, Hradec Králové X. Hradecké vakcinologické dny, 2. - 4. 0. 204 2 Klíšťová encefalitida

Více

ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Neuroinfekce 1 Dle toho, co postihují: Meningitidy Encefalitidy Myelitidy Kombinovaná postižení Meningoencefalitidy Encefalomyelitidy

Více

KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA pohledem epidemiologa

KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA pohledem epidemiologa KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA pohledem epidemiologa MUDr. Renata Vaverková Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně HVD - Hradec Králové 4. 10. 2013 KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA je nákazou s přírodní

Více

LYMSKÁ BORELIÓZA. jedno z nejčastějších onemocnění lidí a zvířat přenášené klíšťaty VETERINARY MEDICAMENTS PRODUCER

LYMSKÁ BORELIÓZA. jedno z nejčastějších onemocnění lidí a zvířat přenášené klíšťaty VETERINARY MEDICAMENTS PRODUCER LYMSKÁ BORELIÓZA jedno z nejčastějších onemocnění lidí a zvířat přenášené klíšťaty VETERINARY MEDICAMENTS PRODUCER Nebezpečí číhá v lesích, parcích i v zahradách Boreliózu vyvolávají spirálovité bakterie

Více

Lymeská borrelióza. Štrosová L. 15.12. 2012 Šafránkův pavilon, Plzeň

Lymeská borrelióza. Štrosová L. 15.12. 2012 Šafránkův pavilon, Plzeň Lymeská borrelióza Štrosová L. 15.12. 2012 Šafránkův pavilon, Plzeň Klinika pracovního lékařství LF UK a FN v Plzni Projekt Pracovní lékařství pro lékaře všech odborností Registrační číslo projektu CZ.01.07/3.2.02/01.0026

Více

Virus klíšťové encefalitidy (TBEV)

Virus klíšťové encefalitidy (TBEV) Virus klíšťové encefalitidy (TBEV) Imunoenzymatické soupravy k diagnostice klíšťové encefalitidy ELISA soupravy jsou určeny ke stanovení specifických protilátek třídy a IgM v lidském séru, plazmě nebo

Více

po přisátí klíštěte virus prokazován kůže virémie buňky RES (slezina, játra, kostní dřeň) mechanismus invaze do CNS nejasný, HEB při virémii

po přisátí klíštěte virus prokazován kůže virémie buňky RES (slezina, játra, kostní dřeň) mechanismus invaze do CNS nejasný, HEB při virémii Středoevropská klíšťová meningoencefalitida klinický obraz MUDr. Dita Smíšková, PhD Doc.MUDr.Vilma Marešová, CSc. MEK patogeneze po přisátí klíštěte virus prokazován nejprve v Langerhansových h buňkách

Více

Atypický průběh klíšťové encefalitidy. Bartková D., Petroušová L. Klinika infekčního lékařství FN Ostrava

Atypický průběh klíšťové encefalitidy. Bartková D., Petroušová L. Klinika infekčního lékařství FN Ostrava Atypický průběh klíšťové encefalitidy Bartková D., Petroušová L. Klinika infekčního lékařství FN Ostrava Anamnéza Muž, 64 let OA: inkompletní blok pravého Tawarova raménka, mnohočetná cholecystolithiáza,

Více

PCR diagnostika lymeské borreliózy. Mgr. D. Berenová, J. Hořejší, Ing. A. Lukavská, RNDr. P. Kodym, CSc. Národní referenční laboratoř pro lymeskou borreliózu Centrum epidemiologie a mikrobiologie Státní

Více

Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida Klíšťová encefalitida Autor: Michaela Měkýšová Výskyt Česká republika patří každoročně mezi státy s vysokým výskytem klíšťové encefalitidy. Za posledních 10 let připadá přibližně 7 nakažených osob na 100

Více

Likvor a jeho základní laboratorní vyšetření. Zdeňka Čermáková OKB FN Brno

Likvor a jeho základní laboratorní vyšetření. Zdeňka Čermáková OKB FN Brno Likvor a jeho základní laboratorní vyšetření Zdeňka Čermáková OKB FN Brno Likvor laboratorní vyšetření Cytologické vyšetření Biochemické vyšetření Složení likvoru Krev Likvor Na + (mol/l) 140 140 Cl -

Více

Fatální forma influenzy drůbeţe v chovu krůt

Fatální forma influenzy drůbeţe v chovu krůt Fatální forma influenzy drůbeţe v chovu krůt Doc. MVDr. Petr Lány, Ph.D. Mgr. Kateřina Rosenbergová Ústav infekčních chorob a epizootologie MVDr. Miša Škorič, Ph.D. Ústav patologické morfologie Fakulta

Více

Jana Bednářová. Oddělení klinické mikrobiologické FN Brno

Jana Bednářová. Oddělení klinické mikrobiologické FN Brno Aktuální klinická a laboratorní kritéria pro diagnostiku neuroborreliózy Jana Bednářová Oddělení klinické mikrobiologické FN Brno European Journal of Neurology 2010, 17: : 8 16 EFNS guidelines on the diagnosis

Více

Zkušenosti s laboratorní diagnostikou infekcí virem Zika. Hana Zelená NRL pro arboviry Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Zkušenosti s laboratorní diagnostikou infekcí virem Zika. Hana Zelená NRL pro arboviry Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Zkušenosti s laboratorní diagnostikou infekcí virem Zika Hana Zelená NRL pro arboviry Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Základní charakteristika viru Zika Čeleď Flaviviridae, rod Flavivirus obalený RNA

Více

Provádění, možnosti a interpretace mikrobiologických vyšetření

Provádění, možnosti a interpretace mikrobiologických vyšetření Provádění, možnosti a interpretace mikrobiologických vyšetření Lymeská borelióza Zpracoval: prim. RNDr. Roman Jirsa, Oddělení klinické mikrobiologie Oblastní nemocnice Mladá Boleslav Oponoval: prim. MUDr.

Více

ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE

ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Vyšetření likvoru Kateřina Mrázová kapitola ve skriptech - 4.3.6 Co je to likvor Čirá bezbarvá tekutina V subarachnoidální prostoru (mezi arachnoideou a piou mater)

Více

QUO VADIS VAKCINOLOGIE? PRYMULA R. FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ FVZ HRADEC KRÁLOVÉ

QUO VADIS VAKCINOLOGIE? PRYMULA R. FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ FVZ HRADEC KRÁLOVÉ QUO VADIS VAKCINOLOGIE? PRYMULA R. FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ FVZ HRADEC KRÁLOVÉ Dětská obrna - ČR Počet onemocnění Počet úmrtí Smrtnost Rok (v %) 1939 1809 146 8,1 1943 906 98 10,8 1945 594 80

Více

www.printo.it/pediatric-rheumatology/cz/intro Lymeská artritida Verze č 2016 1. CO JE LYMESKÁ ARTRITIDA? 1.1. Co to je? Lymeská artritida je jednou z nemocí vyvolaných bakterií Borrelia burgdorferi (lymeská

Více

Laboratorní diagnostika příušnic v Nemocnici České Budějovice a.s.

Laboratorní diagnostika příušnic v Nemocnici České Budějovice a.s. Laboratorní diagnostika příušnic v Nemocnici České Budějovice a.s. Teislerová 1, Piskunová 1, Trubač 1, Fialová 1, Slámová 2 1 Centrální laboratoře 2 Infekční oddělení Přímý průkaz - PCR Materiál: stěr

Více

Syfilis přehledně. MUDr.Hana Zákoucká Odd. STI, NRL pro syfilis, Státní zdravotní ústav ROCHE 6-2014

Syfilis přehledně. MUDr.Hana Zákoucká Odd. STI, NRL pro syfilis, Státní zdravotní ústav ROCHE 6-2014 Syfilis přehledně MUDr.Hana Zákoucká Odd. STI, NRL pro syfilis, Státní zdravotní ústav ROCHE 6-214 LEGISLATIVA Zákon č. 258/2 Sb., o ochraně veřejného zdraví Vyhláška MZ ČR č. 36/212 Sb., podmínky předcházení

Více

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených pro závislost Sylva Racková Psychiatrická klinika LF UK v Plzni AT konference 28.04. 2010, Špindlerův Mlýn Borna Disease virus (BDV) charakteristika

Více

WWW.DYNEX.CZ DEN LABORATORNÍ DIAGNOSTIKY

WWW.DYNEX.CZ DEN LABORATORNÍ DIAGNOSTIKY DEN LABORATORNÍ DIAGNOSTIKY LYMESKÉ BORRELIÓZY Brno, seminář f. Dynex 1.4.2009 Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Centrum klinických laboratoří Hana Bílková Fránková á Oddělení parazitologie a lékařské

Více

Očkování proti klíšťové meningoencefalitidě indikace a kontraindikace, vedlejší účinky

Očkování proti klíšťové meningoencefalitidě indikace a kontraindikace, vedlejší účinky Očkování proti klíšťové meningoencefalitidě indikace a kontraindikace, vedlejší účinky Šárka Rumlarová Centrum pro očkování a cestovní medicínu Klinika infekčních nemocí FN a LF UK Hradec Králové KME vakcíny

Více

Situace ve výskytu klíšťové encefalitidy do roku 2013 v České republice

Situace ve výskytu klíšťové encefalitidy do roku 2013 v České republice Situace ve výskytu klíšťové encefalitidy do roku 2013 v České republice 31.března 2014 doc. MUDr. B. Kříž, CSc., MUDr. Č. Beneš Popis klinického onemocnění, možností laboratorní diagnostiky a situace v

Více

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0088 KLINICKÁ MIKROBIOLOGIE Klinická mikrobiologie je medicínský obor - pojítko mezi

Více

Sérologická diagnostika chřipky možnosti a diagnostická úskalí

Sérologická diagnostika chřipky možnosti a diagnostická úskalí Sérologická diagnostika chřipky možnosti a diagnostická úskalí Martina Havlíčková, Radka Limberková, Pavla Růžičková, Helena Jiřincová NRL pro chřipku, Státní zdravotní ústav K historii vyšetřování sér

Více

VNL. Onemocnění bílé krevní řady

VNL. Onemocnění bílé krevní řady VNL Onemocnění bílé krevní řady Změny leukocytů V počtu leukocytů Ve vzájemném zastoupení morfologických typů leukocytů Ve funkci leukocytů Reaktivní změny leukocytů Leukocytóza: při bakteriální infekci

Více

PAROTITIDA VRACEJÍCÍ SE ONEMOCNĚNÍ. Vlasta Štěpánová 1, Miroslav Fajfr 1,2, Lenka Plíšková 3

PAROTITIDA VRACEJÍCÍ SE ONEMOCNĚNÍ. Vlasta Štěpánová 1, Miroslav Fajfr 1,2, Lenka Plíšková 3 PAROTITIDA VRACEJÍCÍ SE ONEMOCNĚNÍ Vlasta Štěpánová 1, Miroslav Fajfr 1,2, Lenka Plíšková 3 Ústav klinické mikrobiologie 1, Ústav klinické biochemie a diagnostiky 3, Fakultní nemocnice Hradec Králové,

Více

Aktuální možnosti diagnostiky Lymeskéborreliózy a interpretace výsledků na Ústavu mikrobiologie FNOL a LF UP

Aktuální možnosti diagnostiky Lymeskéborreliózy a interpretace výsledků na Ústavu mikrobiologie FNOL a LF UP Aktuální možnosti diagnostiky Lymeskéborreliózy a interpretace výsledků na Ústavu mikrobiologie FNOL a LF UP Mgr. Pavel Sauer, Ph.D. spirochety Borrelia sp. způsobují onemocnění lymeskou boreliózu(a69.2)

Více

Epidemie Q horečky v Nizozemí a situace v ČR

Epidemie Q horečky v Nizozemí a situace v ČR Epidemie Q horečky v Nizozemí a situace v ČR Kateřina Fabiánová, Čestmír Beneš SZÚ Praha 24. Pečenkovy epidemiologické dny, 15. 17. 9.2010 České Budějovice Epidemiologické charakteristiky Původce: Coxiella

Více

Anaplasma phagocytophilum - další z patogenů přenášených klíšťaty (kazuistika)

Anaplasma phagocytophilum - další z patogenů přenášených klíšťaty (kazuistika) Anaplasma phagocytophilum - další z patogenů přenášených klíšťaty (kazuistika) Ivana Stiborová1, Vlastimil Král1, Jana Pazderková2, Jitka Pohořská1, Josef Richter1 1 Centrum imunologie a mikrobiologie,

Více

Varicella v těhotenství. K.Roubalová Vidia s.r.o.

Varicella v těhotenství. K.Roubalová Vidia s.r.o. Varicella v těhotenství K.Roubalová Vidia s.r.o. Infekce VZV 90% v dětství (3-5 let), 10% v dospělosti (horší průběh) Většina primárních infekcí symptomatická - Varicella Vždy virémie Infekčnost: vysoká:

Více

RNDr K.Roubalová CSc.

RNDr K.Roubalová CSc. Cytomegalovirus RNDr K.Roubalová CSc. www.vidia.cz kroubalova@vidia.cz Lidský cytomegalovirus Β-herpesviridae, p největší HV (240 nm), cca 160 genů Příbuzné viry: myší, krysí, opičí, morčecí Kosmopolitní

Více

Komplexní pohled na laboratorní diagnostiku Chlamydia pneumoniae

Komplexní pohled na laboratorní diagnostiku Chlamydia pneumoniae Komplexní pohled na laboratorní diagnostiku Chlamydia pneumoniae Iva Stoklásková, Lenka Pokorná Seminář, Laboratoře Mikrochem, Šumperk, listopad 2016 Druhy Chlamydia Chlamydia trachomatis Serotypy A-C,

Více

EPIDEMIOLOGIE KLÍŠŤOVÉ MENINGOENCEFALITIDY, MOŽNOSTI OČKOVÁNÍ

EPIDEMIOLOGIE KLÍŠŤOVÉ MENINGOENCEFALITIDY, MOŽNOSTI OČKOVÁNÍ EPIDEMIOLOGIE KLÍŠŤOVÉ MENINGOENCEFALITIDY, MOŽNOSTI OČKOVÁNÍ Roman Chlíbek Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové ZOONÓZY Nákazy s přirozenou ohniskovostí Původní adaptace na zvířata Biotop

Více

Likvorová diferenciální diagnostika serozních zánětů

Likvorová diferenciální diagnostika serozních zánětů Algoritmus likvorologického vyšetření- nejen u Lymeské boreliozy Ondřej Sobek, Pavel Adam, Lenka Hajduková Laboratoř pro likvorologii a neuroimunologii Topelex s.r.o., referenční pracoviště SEKK pro ČR

Více

Obecná epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství, odd. epidemiologie infekčních chorob

Obecná epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství, odd. epidemiologie infekčních chorob Obecná epidemiologie MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství, odd. epidemiologie infekčních chorob Epidemiologie Studium hromadně se vyskytujících jevů Stanovení opatření intervence Analýza

Více

BlueDiver IMUNOBLOT SOUPRAVY K DIAGNOSTICE LYMESKÉ BORRELIÓZY INFEKČNÍ SÉROLOGIE NOVĚ V AUTOMATICKÉM SYSTÉMU PRO ZPRACOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ IMUNOBLOTŮ

BlueDiver IMUNOBLOT SOUPRAVY K DIAGNOSTICE LYMESKÉ BORRELIÓZY INFEKČNÍ SÉROLOGIE NOVĚ V AUTOMATICKÉM SYSTÉMU PRO ZPRACOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ IMUNOBLOTŮ BlueDiver IMUNOBLOT SOUPRAVY K DIAGNOSTICE LYMESKÉ BORRELIÓZY INFEKČNÍ SÉROLOGIE NOVĚ V AUTOMATICKÉM SYSTÉMU PRO ZPRACOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ IMUNOBLOTŮ Přístroj BlueDiver, vyhodnocovací program Immunoblot

Více

Očkování cestovatelů. 1. infekční klinika 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Očkování cestovatelů. 1. infekční klinika 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Očkování cestovatelů Milan Trojánek 1. infekční klinika 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce, Praha Cestovní a

Více

Klinický obraz klíšťové meningoencefalitidy

Klinický obraz klíšťové meningoencefalitidy Klinický obraz klíšťové meningoencefalitidy Václav Chmelík Nemocnice České Budějovice a.s. Pečenkovy dny, České Budějovice 16.9.2010 Jaký je význam klíšťové meningoencefalitidy? KME je dokonale preventabilní

Více

LYMESKÁ BORELIOZA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

LYMESKÁ BORELIOZA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové LYMESKÁ BORELIOZA Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Lymeská borelióza (LB) 1 Nejčastější infekční onemocnění přenášené klíšťaty v ČR Postižení kůže nervového systému, kloubů, srdce 1982 Old Lyme

Více

PERTUSE diagnostika a klinické projevy. Vilma Marešová I.infekční klinika UK 2.LF a IPVZ FN Na Bulovce, Praha

PERTUSE diagnostika a klinické projevy. Vilma Marešová I.infekční klinika UK 2.LF a IPVZ FN Na Bulovce, Praha PERTUSE diagnostika a klinické projevy Vilma Marešová I.infekční klinika UK 2.LF a IPVZ FN Na Bulovce, Praha Pertuse Lidská endemická nákaza, přenos vzduchem Původce: Bordetella pertussis/b.parapertussis

Více

Epidemiologie spály. MUDr. František BEŇA

Epidemiologie spály. MUDr. František BEŇA Epidemiologie spály MUDr. František BEŇA Klinický obraz a diagnostika infekce Charakteristickým příznakem - exantém, pokud streptokok skupiny A produkuje pyrogenní exotoxin (erytrogenní toxin). Dif.dg.

Více

Příloha č.5 Seznam PCR vyšetření

Příloha č.5 Seznam PCR vyšetření Příloha č.5 Seznam PCR vyšetření Obsah Virus hepatitidy B - kvalitativní průkaz... 2 Virus hepatitidy B - kvantita... 2 Virus hepatitidy C kvalitativní průkaz... 3 Virus hepatitidy C - kvantita... 3 Virus

Více

Vyšetření klíšťat na přítomnost borrelií u lidí a zvířat. Co je třeba vědět. Lymská borrelióza

Vyšetření klíšťat na přítomnost borrelií u lidí a zvířat. Co je třeba vědět. Lymská borrelióza Vyšetření klíšťat na přítomnost borrelií u lidí a zvířat V naší laboratoři si můžete nechat vyšetřit odstraněné klíště, které jste si vy nebo váš čtyřnohý miláček přinesli z vycházky či z pobytu v přírodě,

Více

ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ CNS Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Neuroinfekce 1 Dle toho, co postihují: Meningitidy Encefalitidy Myelitidy Kombinovaná postižení Meningoencefalitidy Encefalomyelitidy

Více

www-bml.ucdavis.edu BORELIÓZA Mgr. Marie Vilánková Joalis s.r.o. Všechna práva vyhrazena

www-bml.ucdavis.edu BORELIÓZA  Mgr. Marie Vilánková Joalis s.r.o. Všechna práva vyhrazena www-bml.ucdavis.edu BORELIÓZA www.freeinfosociety.com Mgr. Marie Vilánková 1 BORELIÓZA multisystémové onemocnění zasahující kůži, nervový systém, pohybový aparát, kardiovaskulární systém. První zmínky

Více

Společnost pro transfuzní lékařství

Společnost pro transfuzní lékařství Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně Společnost pro transfuzní lékařství Česká společnost infekčního lékařství ČLS JEP Doc. MUDr. Staňková Marie CSc. předsedkyně V Hradci Králové, 29. května

Více

HIV / AIDS MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství LF MU

HIV / AIDS MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství LF MU HIV / AIDS MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství LF MU e-mail: mizavrel@med.muni.cz I.E.S. Brno, 14. 10. 2014 Historie nákazy 1981 San Francisko, New York mladí pacienti s neobvyklými

Více

Virové hepatitidy. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

Virové hepatitidy. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno Virové hepatitidy MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno Hepatitida A Taxonomie: Picornaviridae, Hepatovirus Morfologie: neobalený ssrna-virus pozitivní polarity, nesegmentovaný, 27 32 nm Stabilita: termostabilní

Více

Plíšková L. Ústav klinické biochemie a diagnostiky LF a FN Hradec Králové

Plíšková L. Ústav klinické biochemie a diagnostiky LF a FN Hradec Králové PCR v diagnostice Lymeské boreliózy Plíšková L. Ústav klinické biochemie a diagnostiky LF a FN Hradec Králové obtížná Diagnostika lymeské boreliózy klinický obraz velmi rozmanitý anamnestické údaje (přisátí

Více

Serologické vyšetřovací metody

Serologické vyšetřovací metody Serologické vyšetřovací metody Serologické reakce Přímý průkaz Nepřímý průkaz průkaz antigenu průkaz nukleové kyseliny průkaz protilátek Nepřímý průkaz = průkaz specifických protilátek neboli průkaz serologický

Více

Parvovirus B 19. Renata Procházková

Parvovirus B 19. Renata Procházková Renata Procházková Parvovirus B 19 - Běžný lidský patogen - Objeven 1975 Yvonne Cossart - Neobalený DNA virus (18-22 nm) - Odolný vůči prostředí - Parvoviridae rod Erythrovirus - 3 genotypy: * klasická

Více

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o. Interpretace serologických výsledků MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o. Serologická diagnostika EBV Chlamydia pneumoniae Mycoplasma pneumoniae EBV - charakteristika DNA virus ze skupiny

Více

Bonusové přednášky dle časových možností

Bonusové přednášky dle časových možností Bonusové přednášky dle časových možností Doplňující přednáška pro VLLM a ZLLM Mikrobiologický ústav LF a FN u sv. Anny v Brně MUDr. Lenka Černohorská, Ph.D. Herpes viry (DNA) http://glycoforum.gr.jp/science/glycomicrobiology/gm07/images/table1.gif

Více

Plně automatizované stanovení EBV infekce na analyzátorech ARCHITECT

Plně automatizované stanovení EBV infekce na analyzátorech ARCHITECT Plně automatizované stanovení EBV infekce na analyzátorech ARCHITECT Firma Abbott Laboratories nabízí panel tří nových metod k detekci protilátek proti antigenům viru Epstein-Barrové (EBV) na imunoanalytických

Více

Klíště obecné (Ixodes ricinus) -největší přenašeč infekčních nemocí

Klíště obecné (Ixodes ricinus) -největší přenašeč infekčních nemocí Klíště obecné (Ixodes ricinus) -největší přenašeč infekčních nemocí Rozšíření: Celá Evropa vč. Británie, Rusko po Volhu, Kavkaz, Zakavkazí; Alžírsko, Tunisko. Vývoj v přírodě 2-5 let, v laboratoři 170

Více

Epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

Epidemiologie. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Epidemiologie MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Epidemiologie Studium hromadně se vyskytujících jevů Stanovení opatření intervence Analýza efektivity intervence Epidemiologie

Více

Laboratorní di agnostik HBV HCV a Vratislav Němeček Státní zdravotní stav ústav

Laboratorní di agnostik HBV HCV a Vratislav Němeček Státní zdravotní stav ústav Laboratorní diagnostika HBV a HCV Vratislav Němeček Státní zdravotní ústav Rozdílná role sexuálního 30 přenosu HBV a HCV 25 Rozdíly v četnosti virové nálože 20 15 10 HCV RNA HBV DNA HBV 5 hlavní způsoby

Více

SANCO/1468/200 Datum poslední aktualizace CZ verze : 29/12/2009

SANCO/1468/200 Datum poslední aktualizace CZ verze : 29/12/2009 SANCO/1468/200 poslední aktualizace CZ verze : 29/12/2009 PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Seznam členských států, poţadujících přechodné podmínky stanovené v článku 9a nařízení Komise č. 1266/2007 z 26 října 2007,

Více

Pertussis - Dávivý (černý) kašel. MUDr. František BEŇA

Pertussis - Dávivý (černý) kašel. MUDr. František BEŇA Pertussis - Dávivý (černý) kašel MUDr. František BEŇA Původce - agens Bordetella pertussis, kokobacil citlivý na sluneční záření, teplo, vyschnutí a běžné dezinfekční prostředky. Výskyt ve čtyřech antigenních

Více

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE CYTOMEGALOVIROVÉ INFEKCE

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE CYTOMEGALOVIROVÉ INFEKCE INFEKČNÍ SÉROLOGIE Virologie IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE CYTOMEGALOVIROVÉ INFEKCE Cytomegalovirus ELISA soupravy jsou určeny ke stanovení specifických protilátek třídy IgA, IgG a IgM v lidském

Více

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE INFEKČNÍ MONONUKLEÓZY

IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE INFEKČNÍ MONONUKLEÓZY INFEKČNÍ SÉROLOGIE Virologie IMUNOENZYMATICKÉ SOUPRAVY K DIAGNOSTICE INFEKČNÍ MONONUKLEÓZY EBV VCA EBV EBNA-1 EBV EA-D ELISA soupravy jsou určeny ke stanovení specifických protilátek třídy IgA, IgG a IgM

Více

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 Identifikátor materiálu EU: PRIR - 60 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor PRIR = Oblast/Předmět Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace žáka

Více

46. Syndrom nitrolební hypotenze 47. Syndrom nitrolební hypertenze 48. Mozkové konusy 49. Meningeální syndrom 50. Likvor a jeho funkce 51.

46. Syndrom nitrolební hypotenze 47. Syndrom nitrolební hypertenze 48. Mozkové konusy 49. Meningeální syndrom 50. Likvor a jeho funkce 51. Obecná neurologie 1. Stavba nervového systému, funkce neuronů a glie 2. Extrapyramidový systém 3. Pyramidový systém 4. Senzorické systémy účastné v řízení motoriky 5. Řízení motoriky: senzomotorická integrace

Více

NEU/VC hodin praktických cvičení / blok

NEU/VC hodin praktických cvičení / blok Studijní program : Všeobecné lékařství Název předmětu : Neurologie Rozvrhová zkratka : NEU/VC012 Rozvrh výuky : 18 hodin seminářů / blok 72 hodin praktických cvičení / blok Zařazení výuky : 4. ročník,

Více

Diagnostické metody v lékařské mikrobiologii

Diagnostické metody v lékařské mikrobiologii Diagnostické metody v lékařské mikrobiologii Výuková prezentace z: Lékařské mikrobiologie Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK 2009 Princip identifikace Soubor znaků s rozdílnou diskriminační hodnotou Základní problémy

Více

Současné možnosti léčby a standardní terapie infekce HBV

Současné možnosti léčby a standardní terapie infekce HBV Současné možnosti léčby a standardní terapie infekce HBV Prof. MUDr. Petr Husa, CSc. Klinika infekčních chorob LF MU a FN Brno, Kongres adiktologů, Špindlerův mlýn 28.4.2010 Rozdělení virových hepatitid

Více

Laboratorní diagnostika spalniček. A. Vinciková, E. Jílková Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem

Laboratorní diagnostika spalniček. A. Vinciková, E. Jílková Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem Laboratorní diagnostika spalniček A. Vinciková, E. Jílková Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem Spalničky Morbilli (lat.), osýpky (slovensky), measles (anglicky) původcem je Morbillivirus z čeledi

Více

Rozdělení imunologických laboratorních metod

Rozdělení imunologických laboratorních metod Rozdělení imunologických laboratorních metod Aglutinace Mgr. Petr Bejdák Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařská fakulta MU Rozdělení imunologických laboratorních

Více

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK Očkování! Nejvýznamnější možnost prevence infekčních chorob! Lepší infekční chorobě předcházet než ji léčit! Významný objev v medicíně,

Více

Podaří se zkvalitněním diagnostiky a očkováním adolescentů a dospělých snížit pertusi u dětí?

Podaří se zkvalitněním diagnostiky a očkováním adolescentů a dospělých snížit pertusi u dětí? Podaří se zkvalitněním diagnostiky a očkováním adolescentů a dospělých snížit pertusi u dětí? Fabiánová Kateřina Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Centrum epidemiologie a mikrobiologie SZÚ Praha

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Nemoci přenášené klíšťaty v podmínkách střední EVROPY

Nemoci přenášené klíšťaty v podmínkách střední EVROPY Nemoci přenášené klíšťaty v podmínkách střední EVROPY Obecně je dobře známo,že klíšťata mohou přenášet některá onemocnění na člověka. Do povědomí většiny z nás již asi pronikla zejména klíšťové encefalitida

Více

Nativní rtg v diagnostice onemocnění nervového aparátu. Ladislav Stehlík Odd. zobrazovacích metod VFU Brno

Nativní rtg v diagnostice onemocnění nervového aparátu. Ladislav Stehlík Odd. zobrazovacích metod VFU Brno Nativní rtg v diagnostice onemocnění nervového aparátu. Ladislav Stehlík Odd. zobrazovacích metod VFU Brno Neurocranium Kongenitální anomálie Infekční a zánětlivé změny Neoplazie 2 Hydrocefalus Dorzální

Více

Soňa Fraňková Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum IKEM

Soňa Fraňková Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum IKEM Soňa Fraňková Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum IKEM 1971 Combes poprvé popsal membranózní glomerulonefritidu asociovanou s HBV infekcí (depozita imunokomplexů) Různé typy glomerulární

Více

Kraniocerebrální poranění u mladého muže Josef Polák Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec Králové

Více

V. Pellantová, P. Rejtar : ADEM a očkování proti hepatitidě B - časová asociace nebo příčinná souvislost?

V. Pellantová, P. Rejtar : ADEM a očkování proti hepatitidě B - časová asociace nebo příčinná souvislost? V. Pellantová, P. Rejtar : ADEM a očkování proti hepatitidě B - časová asociace nebo příčinná souvislost? ¹KLINIKA INFEKČNÍCH NEMOCÍ, ²RADIOLOGICKÁ KLINIKA, LF UK A FN HRADEC KRÁLOVÉ Kasuistika - anamnéza

Více

Elektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku

Elektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku Obecná virologie Viry lat. virus šťáva, jed, v lékařské terminologii infekční činitel 1879 1882: první pokusný přenos virového onemocnění (mozaiková choroba tabáku) 1898: první pokusný přenos živočišného

Více

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů K.Roubalová Specifické vlastnosti herpetických virů ovlivňují protilátkovou odpověď Latence a celoživotní nosičství Schopnost reaktivace,

Více

Klinické projevy lymeské borreliózy, jejich diagnostika a léčba

Klinické projevy lymeské borreliózy, jejich diagnostika a léčba Klinické projevy lymeské borreliózy, jejich diagnostika a léčba Lenka Krbková LF MU a FN Brno Klinika dětských infekčních nemocí XI. den laboratorní diagnostiky nejen lymeské borreliózy Myslivna, 27.3.2012

Více

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU OBECNÁ EPIDEMIOLOGIE MGR. IVA COUFALOVÁ

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU OBECNÁ EPIDEMIOLOGIE MGR. IVA COUFALOVÁ STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU OBECNÁ EPIDEMIOLOGIE MGR. IVA COUFALOVÁ EPIDEMIOLOGIE je obor, který zkoumá rozložení infekčních chorob v populaci, sleduje

Více

Novinky VIDIA v di agnost ce Lymeské borreliózy

Novinky VIDIA v di agnost ce Lymeské borreliózy Novinky VIDIA v diagnostice i Lymeské borreliózy Marie Šteinbachová ELISA testy VIDIA pro diagnostiku LB testy III. generace vysoce specifické rekombinantní antigeny (IgG verze obsahuje VlsE) vysoká specifita

Více

Laboratorní diagnostika klíšťové encefalitidy a dalších

Laboratorní diagnostika klíšťové encefalitidy a dalších Laboratorní diagnostika klíšťové encefalitidy a dalších flavivirových neuroinfekcí Hana Zelená Jan Raszka Jiří Januška Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Centrum klinických laboratoří Virologické i oddělení

Více

Obr.1 Žilní splavy. https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/564x/c3/91/8c/c3918c00db875bb460cf868b26ee1a0c.jpg

Obr.1 Žilní splavy. https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/564x/c3/91/8c/c3918c00db875bb460cf868b26ee1a0c.jpg TROMBÓZA NITROLEBNÍCH ŽIL A SPLAVŮ Autor: Barbora Baštinská Výskyt Mozková žilní trombóza je vzácné onemocnění, jehož příznaky se mohou značně lišit. Vyskytuje se spíše u mladších pacientů a většinou (až

Více

Laboratorní diagnostika Močových onemocnění

Laboratorní diagnostika Močových onemocnění Laboratorní diagnostika Močových onemocnění Onemocnění močového aparátu Chronická močová onemocnění jsou jedny z nejčastějších onemocnění psů a koček Častou příčinou jsou chronické infekce močových cest

Více

Interakce viru klíšťové encefalitidy s hostitelským organismem a patogeneze infekce

Interakce viru klíšťové encefalitidy s hostitelským organismem a patogeneze infekce Parazitologický ústav, Akademie věd České republiky Laboratoř interakcí vektor-hostitel České Budějovice Interakce viru klíšťové encefalitidy s hostitelským organismem a patogeneze infekce Daniel Růžek,

Více

Meningokoková onemocnění ve 21. století pohled klinika

Meningokoková onemocnění ve 21. století pohled klinika Meningokoková onemocnění ve 21. století pohled klinika VILMA MAREŠOVÁ UNIVERZITA KARLOVA, 2. LF I. INFEKČNÍ KLINIKA A KATEDRA INFEKČNÍHO LÉKAŘSTVÍ IPVZ NNB PRAHA Neisseriameningitidis ó Gramnegativní diplokok

Více

Martina Havlíčková Helena Jiřincová. NRL pro chřipku, Státní zdravotní ústav

Martina Havlíčková Helena Jiřincová. NRL pro chřipku, Státní zdravotní ústav Pandemic H1N1 2009 Martina Havlíčková Helena Jiřincová NRL pro chřipku, Státní zdravotní ústav Z historie H1N1 1916-1917 pravděpodobná cirkulace viru, malá ohniska, lokální epidemie ve vojenských táborech,

Více

www.vidia.cz α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. kroubalova@vidia.cz

www.vidia.cz α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. kroubalova@vidia.cz www.vidia.cz α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. RNDr K.Roubalová kroubalova@vidia.cz Průběh infekce α herpesviry HSV1,2: Přenos kontaktem (sliny, poševní sekret,kožní léze) Produktivní

Více

WWW.DYNEX.CZ Lymská Lymská borrelioza, borrelioza její pr ů pr běh ě a úskalí diag dia nostik nostik

WWW.DYNEX.CZ Lymská Lymská borrelioza, borrelioza její pr ů pr běh ě a úskalí diag dia nostik nostik Lymská borrelioza, její průběh a úskalí diagnostiky Marta Šnelerová KICH FN Brno Historie: 1975 Connecticut Old Lyme epidemie i artritid id u dětí v návaznosti na přisáté klíště prof.steer 1982 W.Burgdorfer

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ INFEKČNÍ KLINIKA FN PLZEŇ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ INFEKČNÍ KLINIKA FN PLZEŇ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ INFEKČNÍ KLINIKA FN PLZEŇ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 Romana Kohoutová ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ INFEKČNÍ KLINIKA

Více