závěrečná zpráva Analýza potřeb veřejnosti a uživatelů sociálních služeb na Kyjovsku

Transkript

1 závěrečná zpráva Analýza potřeb veřejnosti a uživatelů sociálních služeb na Kyjovsku 8/2012

2 Analýza potřeb veřejnosti a uživatelů sociálních služeb na Kyjovsku Sociotrendy, 2012

3 Obsah Úvod 3 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 4 1. Přehled hlavních výsledků 5 2. Sociotechnická doporučení Vymezení vybraných pojmů 17 II. Odd. ANALÝZY A ZDŮVODNĚNÍ Popis výzkumného souboru základní demografické údaje Schopnost respondentů vyhledat pomoc Informovanost o sociálních službách Dostatek informací o sociálních službách Využívání informačních zdrojů o sociálních službách Typy využívaných sociálních služeb Specifické služby pro děti a mládež Preference druhů pomoci Placení sociálních služeb Spokojenost s dostupností sociálních služeb Typy požadovaných sociálních služeb Požadované sociální služby součet voleb Společensky nejdůležitější sociální služba Společensky nejdůležitější sociální služba podle cílových skupin a podle oblastí regionu Hodnotové hierarchie 66 III. Odd. TABULKOVÁ PŘÍLOHA 70 2 strana 77 celkem

4 ÚVOD Cílem průzkumu Analýza potřeb veřejnosti a uživatelů sociálních služeb na Kyjovsku, který byl realizován v rámci projektu Rozvoj sociálních služeb na Kyjovsku, II.etapa, bylo zmapovat nezávislou výzkumnou agenturou potřeby občanů orientované na aktuální i potenciální využívání sociálních služeb v regionu Kyjovska a porovnat s výstupy výzkumného šetření z r Zadavatel průzkumu výsledky využije v procesu přípravy Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na Kyjovsku do roku K řešení úkolu byla použita integrovaná výzkumná strategie, v níž je důraz kladen na interakce všech participujících v průběhu výzkumu. Byly zjištěny údaje zaznamenané tazatelem do dotazníkového archu. Řízený rozhovor umožňoval respondentům zvážit problematiku sociálních služeb, se kterou se mnozí setkali v rámci dotazování poprvé. Respondenti měli možnost vyjádřit se i k okolnostem, s nimiž by se oni sami, případně jejich spoluobčané, mohli setkat v budoucnu, ačkoliv pro mnohé aktuálně problémové nebyly. Interakce dotázaných a tazatelů měly za následek, že si respondenti uvědomovali, že o jejich stanovisko je zájem a mohou tak přispět svým vyjádřením k naplnění cíle, který byl výzkumným šetřením realizován. Zpráva je členěna do tří hlavních oddílů. V prvním jsou shrnuty výsledky a navržena sociotechnická doporučení, ve druhém jsou uvedeny použité analýzy včetně zdůvodnění závěrů a třetí oddíl obsahuje tabulkové přílohy. 3 strana 77 celkem

5 I. Oddíl ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 4 strana 77 celkem

6 PŘEHLED HLAVNÍCH VÝSLEDKŮ Výzkumný soubor tvořilo 324 jedinců žijících na Kyjovsku. Jednalo se jednak o občany, kteří již sociální služby využívali jako aktuální nebo bývalí klienti různých sociálních organizací či zařízení, jednak o občany, kteří dosud sociální služby nevyužívali. Na základě řízených rozhovorů byli respondenti zařazeni pouze do jedné cílové skupiny, které byly vymezeny jako osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, senioři a osoby se zdravotním postižením, osoby s duševním onemocněním a běžná populace veřejnost. Cílová skupina osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi byla ještě rozčleněna na čtyři specifické podskupiny: děti a dospívající v problémech, rodina v problémech, osoby v krizi a poslední podskupinu tvořily osoby s komplikovaným vztahem k majoritní společnosti. Do skupiny běžná populace veřejnost byli zařazeni respondenti v produktivním věku a tvořili téměř polovinu výzkumného souboru. Je zřejmé, že dotazované osoby mohly spadat do více cílových skupin, např. do skupiny osob se zdravotním postižením, do skupiny osob s rodinnými problémy, případně běžné populace. Nicméně byla volena vždy pouze jedna cílová skupina podle rozhodnutí respondenta. S ohledem na vymezení výzkumného cíle byl pro výběrové šetření použit stratifikovaný postup, pomocí něhož bylo zajištěno optimální rozložení charakteristik a obsahové pokrytí předmětu zkoumání. S jednotlivými občany byly provedeny strukturované rozhovory prostřednictvím tazatelské sítě. Síť tazatelů byla sestavena z osob, jejichž určité osobnostní i profesionální kvality zvýhodňovaly vést řízené rozhovory s ohledem na výzkumný cíl. Pro řešení úkolu byla použita integrovaná výzkumná strategie s převahou kvantitativních postupů. Terénní šetření proběhlo v období červenčervenec 2012 v obcích s rozšířenou působností (ORP) Kyjov. Datová struktura obsahovala 324 záznamů a 195 znaků, celkem číselných údajů. Z těchto dat byly odvozeny sekundární kvantitativní údaje, které byly podkladem pro další analytické činnosti. Obsahovému zpracování byly podrobeny i informace verbálního charakteru. Z celkové analýzy vyplynuly následující závěry: 1. SCHOPNOST RESPONDENTŮ VYHLEDAT POMOC Celkově: Každý člověk se může dostat z nejrůznějších důvodů do složité sociální situace. Může to být cokoliv, ať jsou to manželské či partnerské konflikty, problémy s dětmi, zaměstnavatelem, různé druhy ztrát apod. Respondentům byl položen dotaz, zda vědí, na koho by se mohli při řešení pro ně složité životní situace obrátit. Celkově respondenti převážně vědí, jak mají v případě nouze postupovat. Konkrétní zjištění: Necelá polovina dotázaných (48 %) rozhodně ví, na koho by se měla při řešení složité životní situace obrátit, rozhodně neví pouze 1 % dotázaných. Znalost, na koho by se měl respondent obrátit při řešení složité životní situace, není závislá na příslušnosti respondenta ke zkoumané oblasti regionu. 2. INFORMOVANOST O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Celkově: Množství informací o sociálních službách je více než polovinou respondentů chápáno tak, že dotázaní informace rozhodně nebo spíše mají. V r se jednalo jen o třetinu respondentů, informovanost se v současnosti zlepšila. Pouze méně než desetina dotázaných se vyjádřila, že informace nepotřebuje. 5 strana 77 celkem

7 Konkrétní zjištění: Dostatek informací o sociálních službách Množství informací o sociálních službách je více než polovinou respondentů chápáno tak, že dotázaní informace rozhodně nebo spíše mají. Informovanost je v současnosti lepší než v r. 2008, kdy dostatek informací měla třetina respondentů. Způsob hodnocení dostatečnosti těchto informací není závislý na cílové skupině, která tuto okolnost posuzuje. Využívání informací o sociálních službách Informace z oblasti sociálních služeb jsou respondenty získávány z různých zdrojů. Nejčastěji jsou využívány informace: od blízkých osob (rodiny, přátel, známých), následují informace získávané z internetu a od odborného pracovníka (např. lékaře v intenzitě spíše využívají ). Nejlepší způsob zajišťování informací z oblasti sociálních služeb vnímají respondenti: od pracovníka oboru sociálních věci příslušného úřadu, z internetu, od blízkých osob (rodiny, přátel, známých). 3. TYPY VYUŽÍVANÝCH SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB Celkově: Nejčastěji využívané sociální služby jsou zejména sociální poradenství ( 37) (základní, odborné), pečovatelská služba ( 40), kluby seniorů, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62). Konkrétní zjištění: Další využívané sociální a související služby byly: volnočasové aktivity (klubová činnost, besedy, výlety, spolky apod.) sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením půjčování kompenzačních pomůcek mateřské centrum osobní asistence Vyjmenované typy služeb byly využívány více než deseti procenty dotázaných. Celková spokojenost s využívanými sociálními službami - Intenzita celkové spokojenosti s konkrétní sociální službou, kterou respondent používá nebo používal, je celkově příznivá, záleží však na typu služby a také na počtu jedinců, kteří službu hodnotili. - Nejlépe byly hodnoceny služby: Sociální poradenství ( 37) (základní, odborné), Volnočasové aktivity (klubová činnost, besedy, výlety, spolky apod.), Pečovatelská služba ( 40), Mateřské centrum, Kluby seniorů, Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62ambulantní forma, návštěva dětí v zařízení). Potřebnost sociálních služeb Sociální služby, které jsou z pohledu respondentů nejvíce potřebné: - sociálně zdravotní služby (ošetřovatelské apod.), - půjčování kompenzačních pomůcek (pro osoby zdravotně postižené, seniory apod.), - pečovatelská služba, - domovy pro seniory, 6 strana 77 celkem

8 - domovy pro osoby se zdravotním postižením. 4. SPECIFICKÉ SLUŽBY PRO DĚTI A MLÁDEŽ Celkově: Více než polovina dotázaných uvedla, že se se záškoláctvím nezletilých (ve věku 1518 let) nesetkala. S tímto sociálním jevem se nejčastěji setkali respondenti z cílové skupiny veřejnost a osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi. Konkrétní zjištění: - Na dotaz, zda by respondenti souhlasili s vyhledáváním nezletilých (ve věku 1518 let) v různých lokalitách (restauracích, parcích apod.) v době, kdy by měli být přítomni ve vyučování, většina dotázaných odpověděla, že by souhlasila. - Na upřesnění, kdo by měl toto vyhledávání nebo monitorování nezletilých provádět, většinou bylo odpovězeno, že by to měla dělat policie (zejména městská), také dobrovolníci a příp. pracovníci sociálních služeb. 5. PREFERENCE DRUHŮ POMOCI Celkově: Bylo zjišťováno, jaký druh pomoci respondenti upřednostňují, pokud jsou v současnosti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých. Rovněž bylo zjišťováno, jaký druh pomoci by respondenti upřednostňovali, pokud by byli odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých. Konkrétní zjištění: Současné upřednostnění druhu pomoci - Pokud jsou respondenti v současnosti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, téměř dvě třetiny z nich preferují domácí péči - Na druhém místě se jedná o preferenci ústavní péče - Upřednostnění ústavní péče se týká skupiny seniorů a osob se zdravotním postižením Potenciální upřednostnění druhu pomoci Pokud by respondenti byli v budoucnu odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než polovina respondentů by preferovala domácí péči. Na dalších místech se jednalo o dům s pečovatelskou službou a o docházku do denního centra, denního stacionáře. - Domácí péče převažuje ve všech cílových skupinách. - Na dalších místech se jedná o docházku do denního centra, denního stacionáře u skupiny Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, stejně jako u skupiny Osoby s duševním onemocněním. - U skupiny senioři a osoby se zdravotním postižením se jedná o dům s pečovatelskou službou stejně jako u veřejnosti. 6. PLACENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Celkově: Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup. Konkrétní zjištění: - Necelá pětina dotázaných je ochotna platit částku do 100, Kč, další pětina částku do 500, Kč 7 strana 77 celkem

9 - Malý podíl dotázaných by připlácet nechtěl (5,6 %), případně by byl ochoten připlácet do částky 50, Kč. Jako důvody byly uváděny především nedostatek finančních prostředků a skutečnost, že občané platí, resp. platili celoživotně sociální pojištění. - Nejvíce dotázaných by bylo schopno připlácet v rozmezí 100 až 1500, Kč. - Ochota respondentů za sociální služby připlácet není závislá na jejich příslušnosti k oblastem regionu. - Schopnost připlácet za sociální služby u osob a rodin ohrožených, v problémech a v krizi je nižší, v rozmezí částky do 50 a 100, Kč, rovněž zvýšením četnosti neschopnosti připlácet. 7. SPOKOJENOST S DOSTUPNOSTÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Celkově: Celková spokojenost respondentů s dostupností sociálních služeb byla zjišťována prostřednictvím ohodnocení jednotlivých charakteristik používaných sociálních služeb. Jednalo se o oznámkování charakteristiky služby na školské stupnici. Pokud uvedenou sociální službu nepoužívali, služba známkována nebyla. Respondenti jsou s jednotlivými charakteristikami jimi používaných sociálních služeb celkově spíše spokojeni, současné sociální služby si proto nevyžadují zásadní změny. Konkrétní zjištění: Největší spokojenost uživatelů služeb je s personálem (odborností a kvalifikací) a spokojenost s dopravou (v dosahu MHD do 10 min chůze), rovněž spokojenost s provozem služeb (dostupností časovou, je vhodné rozmezí provozní doby). Pro zajímavost uvádíme i spokojenost s jinou charakteristikou, která byla upřesněna jako např. prostředí. Relativně nejhorší je spokojenost s odstraněním technických bariér v zařízeních. Celková spokojenost uživatelů sociálních služeb s charakteristikami zařízení je podle jednotlivých skupin diferencovaná. Spokojenost od největší spokojenosti k nejmenší je uváděna pro každou charakteristiku zařízení podle cílových skupin. - Pořadí cílových skupin respondentů spokojených s finanční dostupností zařízení je: osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, běžná populace veřejnost, osoby s duševním onemocněním a senioři a osoby se zdravotním postižením - Pořadí cílových skupin respondentů spokojených s dopravou (v dosahu MHD do 10 min. chůze) do zařízení je: běžná populace veřejnost, osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, osoby s duševním onemocněním a senioři a osoby se zdravotním postižením. - Pořadí cílových skupin respondentů spokojených s dosahem zařízení v regionu je: osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, běžná populace veřejnost, osoby s duševním onemocněním a senioři a osoby se zdravotním postižením. - Pořadí cílových skupin respondentů spokojených s provozem služeb (dostupností časovou, je vhodné rozmezí provozní doby) je: senioři a osoby se zdravotním postižením, osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, běžná populace veřejnost a osoby s duševním onemocněním - Pořadí cílových skupin respondentů spokojených s kapacitou zařízení je: : osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, senioři a osoby se zdravotním postižením, běžná populace veřejnost a osoby s duševním onemocněním - Pořadí cílových skupin respondentů spokojených s odstraněním technických bariér v zařízeních je: osoby s duševním onemocněním, osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, senioři a osoby se zdravotním postižením a běžná populace veřejnost - Pořadí cílových skupin respondentů spokojených s odborností a kvalifikací personálu v zařízeních je: osoby s duševním onemocněním, osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, senioři a osoby se zdravotním postižením a běžná populace veřejnost 8 strana 77 celkem

10 - Pořadí cílových skupin respondentů spokojených s mezilidskými vztahy personálu (ochotou a komunikací) je: osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, osoby s duševním onemocněním, senioři a osoby se zdravotním postižením a běžná populace veřejnost - Pořadí cílových skupin respondentů spokojených s informovaností o sociálních službách je: osoby s duševním onemocněním, osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, senioři a osoby se zdravotním postižením a běžná populace veřejnost 8. TYPY POŽADOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Celkově: Na dotaz, jaké sociální služby by si respondenti přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby zaměřit, aby byli respondenti více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních služeb podle osobních preferencí. Službu, kterou by si přáli nejvíce, volili na prvním místě, dále volili druhý až třetí typ služby ze seznamu dvaceti osmi typů služeb, který jim byl nabídnut. Dotázaní měli možnost dopsat i ty služby, které by si přáli, a v seznamu uvedeny nebyly. Součtem tří výběrů služeb podle pořadí požadovaných služeb byl získán umělý znak, nejčastěji byly voleny služby: Rozšíření poradenství pro různé oblasti života Odstraňování architektonických bariér Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství Na specifické programy pro rodiny (nácvik dovedností...) Chráněné dílny pro ZP a rozšíření nabídky pro využití volného času Konkrétní zjištění: Nejčetnější typy služeb podle pořadí jsou v jednotlivých volbách následující: V prvním výběru byly nejčastěji realizovány volby typů služeb: Odstraňování architektonických bariér Rozšíření poradenství pro různé oblasti života Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví Pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny Ve druhém výběru byly nejčastěji realizovány volby typů služeb: Odstraňování architektonických bariér Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Rozšíření poradenství pro různé oblasti života Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) Bydlení pro zdravotně postižené 9 strana 77 celkem

11 Ve třetím výběru byly nejčastěji voleny typy služeb: Rozšíření poradenství pro různé oblasti života Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Rozšíření nabídky pro využití volného času Na specifické programy pro rodiny (nácvik dovedností apod.) Společensky nejdůležitější typ sociálních služeb Na dotaz, jaký typ sociálních služeb je vnímán jako společensky nejdůležitější, odpovídali respondenti tak, že z nabídnutého seznamu služeb vybírali pouze sociální službu jedinou. Na prvních třech místech byly voleny požadavky na Rozšíření poradenství pro různé oblasti života, Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví, Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny. Na dalších místech se jednalo o Rozšíření nabídky pro využití volného času, Na specifické programy pro rodiny, Odstraňování architektonických bariér, Bydlení pro seniory, Chráněné dílny pro ZP. Společensky nejdůležitější sociální služba podle cílových skupin a podle oblastí regionu Tříděním společensky nejdůležitější sociální služby s příslušností respondenta ke konkrétní cílové skupině byly získány další údaje, které potřebu sociálních služeb upřesňují. Volba společensky nejdůležitější sociální služby je závislá na jejich příslušnosti ke konkrétní cílové skupině a je způsobena zvýšeným výskytem odpovědí požadovat sociální služby. Skupinou osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi : Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) Bydlení pro občany v životní krizi Skupinou senioři a osoby se zdravotním postižením : Odstraňování architektonických bariér Zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu Skupinou osoby s duševním onemocněním : - Rozšíření sociální rehabilitace - Na podporu pěstounské péče - Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce existujících zařízení - Na jiný typ služeb Skupinou běžná populace veřejnost : - Bydlení pro zdravotně postižené Tříděním společensky nejdůležitější sociální služby s příslušností respondenta ke konkrétní lokalitě v regionu byly získány další údaje, které potřebu sociálních služeb upřesňují. Volba společensky nejdůležitější sociální služby je závislá na jejich příslušnosti ke konkrétní oblasti regionu a je způsobena zvýšeným výskytem odpovědí požadovat sociální služby: Pro oblast Kyjovska: - Rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince Pro oblast Ždánicka: - Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví - Rozšíření nabídky pro využití volného času Pro oblast Bzenecka: - Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví 10 strana 77 celkem

12 - Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství - Bydlení pro zdravotně postižené - Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi 9. HODNOTOVÉ HIERARCHIE Celkově: Hodnoty zaujímají zásadní místo v životě člověka. Vymezujeme je jako koncepce individua, které potenciálně reprezentují jeho žádoucí psychické interakce, tedy způsoby, prostředky a cíle jednání. Vědění zvláště o cílových individuálních hodnotových hierarchiích zkoumaných osob má stěžejní důležitost v tom aspektu, že nelze žádný problém správně formulovat, pokud nejsou jasně formulovány i s ním související hodnoty a viditelné příznaky jejich ohrožení. Respondentům byly položeny dotazy týkající se skupiny hodnot, které jsou různou mírou v jejich životě důležité. Rovněž bylo zjišťováno, jak dalece jsou u nich tyto hodnoty naplněny. Ze znalosti intenzity hodnot vyplývá i znalost potřeb respondentů. Rovněž lze vzájemným porovnáním výpovědí o důležitosti hodnot a potřeb odhalit konzistenci a validitu zjištěných odpovědí. Na preferenci hodnot se od roku 2008 změnilo málo. Respondenti tradičně kladou na první pozici jako nejdůležitější hodnotu zdraví. Následují hodnoty zaměřené na důležitost spokojenosti s nejbližším okolím. Ve druhé polovině nabízených hodnot se objevuje jako první příjemný život v dostatku jako jedna z tzv. materialistických hodnot. Následují: radost nebo úspěch z práce pro nejbližší okolí, sebevzdělávání, dostatek peněz, dobré zaměstnání a vlastní majetek. Postmaterialistické hodnoty (orientace mimo sebestřednost jedince) zůstávají na posledních místech v hierarchii hodnot. Jedná se nejen o duchovní či náboženské hodnoty, ale i o politickou činnost. Z tohoto úhlu pohledu je zajímavé, že duchovní či politická orientace je respondenty celkově chápána obdobně. Konkrétní zjištění: Jestliže porovnáváme jednotlivé indexy důležitosti konkrétních hodnot, změna k posunu směrem k důležitějším hodnotám je v hodnotě spokojený partnerský vztah, dobré manželství směrem ke zvýšení její důležitosti, obdobně hodnota pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly) a žít náboženským životem (v církvi apod.). Ostatní hodnoty zůstaly na stejné úrovni, případně jejich důležitost mírně poklesla, např. u hodnoty příjemný život v dostatku, dobré zaměstnání, být v něm úspěšný, vlastní majetek, zajímat se o politiku, mít úspěch v politické práci, jak je uvedeno v grafu 10.1 (modré body jsou od osy vzdálenější). Index důležitosti hodnot: - stabilní a relativně dobré zdraví - pocit bezpečí ve svém domově - mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod. - dobří přátelé - spokojený partnerský vztah, dobré manželství 10. POPIS VÝZKUMNÉHO SOUBORU Výzkumný soubor byl tvořen jednak občany, kteří dosud sociální služby nevyužívali, jednak těmi občany, kteří již využívali sociální služby (jako aktuální nebo bývalí klienti různých sociálních organizací či zařízení). Na základě řízených rozhovorů byli respondenti zařazeni pouze do jedné cílové skupiny, které byly vymezeny jako osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, senioři a osoby se zdravotním postižením, osoby s duševním onemocněním a běžná populace veřejnost. Cílová skupina osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi byla ještě rozčleněna na čtyři specifické 11 strana 77 celkem

13 podskupiny: děti a dospívající v problémech, rodina v problémech, osoby v krizi a poslední podskupinu tvořily osoby s komplikovaným vztahem k majoritní společnosti. Do skupiny běžná populace, resp. veřejnost byli zařazeni respondenti v produktivním věku a tvořili téměř polovinu zkoumaného souboru. Další zastoupení jednotlivých skupin v souboru bylo: osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, senioři a osoby se zdravotním postižením a osoby s duševním onemocněním. 11. SHRNUTÍ Téměř polovina dotázaných rozhodně ví, na koho by se měla při řešení složité životní situace obrátit. Znalost, na koho by se měl respondent obrátit při řešení složité životní situace, však není závislá na příslušnosti respondenta ke konkrétní cílové skupině. Množství informací o sociálních službách je více než polovinou respondentů chápáno tak, že dotázaní informace rozhodně nebo spíše mají. V r se jednalo pouze o třetinu respondentů. Pro získávání informací z oblasti sociálních služeb jsou nejčastěji využívány informace o sociálních službách od blízkých osob (rodiny, přátel, známých), následují informace získávané z internetu a od odborného pracovníka (např. lékaře v intenzitě spíše využívají ). Nejčastěji využívané sociální a související služby jsou zejména sociální poradenství ( 37) (základní, odborné), pečovatelská služba ( 40), kluby seniorů, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62) ambulantní forma, návštěva dětí v zařízení, volnočasové aktivity (klubová činnost, besedy, výlety, spolky apod.), sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením ( 66). Celková spokojenost s konkrétní sociální službou, kterou respondent používá nebo používal, je celkově příznivá, záleží však na typu služby a také na počtu jedinců, kteří službu hodnotili (viz tabulka 4.2). Největší spokojenost je se službami: Sociální poradenství ( 37) (základní, odborné), Volnočasové aktivity (klubová činnost, besedy, výlety, spolky apod.), Pečovatelská služba ( 40), Mateřské centrum, Kluby seniorů, Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62). Na dotaz, zda se respondenti setkali během posledního roku se záškoláctvím nezletilých (ve věku 1518 let), více než polovina dotázaných uvedla, že se se záškoláctvím nesetkala a na upřesnění, kdo by měl toto vyhledávání (monitorování) nezletilých provádět, většinou byly odpovědi, že by to měla dělat policie (zejména městská), také dobrovolníci a pracovníci sociálních služeb. Pokud jsou respondenti v současnosti odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, téměř dvě třetiny z nich (60%) preferují domácí péči. Pokud by respondenti byli v budoucnu odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než polovina respondentů (57%) by preferovala domácí péči. Na dalších místech se jednalo o dům s pečovatelskou službou a o docházku do denního centra, denního stacionáře. Ochota měsíčně připlácet za sociální služby byla zjišťována jako blíže nespecifikována. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je např. nákup potravin. Necelá pětina dotázaných je ochotna platit částku do 100, Kč, další pětina částku do 500, Kč. Malý podíl dotázaných by připlácet nechtěl (5,6 %), případně by byl ochoten připlácet do částky 50, Kč. Roztřídění finančních možností je diferencované zejména u cílové skupiny Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, na rozdíl od ostatních skupin. Celková spokojenost respondentů s dostupností sociálních služeb byla zjišťována prostřednictvím dotazů na celkovou spokojenost s jednotlivými charakteristikami používaných sociálních služeb. Největší spokojenost uživatelů služeb je s personálem (odborností a kvalifikací) a spokojenost s dopravou (v dosahu MHD do 10 min chůze), rovněž spokojenost s provozem služeb (dostupností časovou, je vhodné rozmezí 12 strana 77 celkem

14 provozní doby). Pro zajímavost uvádíme i spokojenost s jinou charakteristikou, která byla upřesněna jako např. prostředí. Relativně nejhorší je spokojenost s odstraněním technických bariér v zařízeních. Porovnámeli aktuální údaje s údaji z roku 2008, ve všech položkách nastalo v dostupnosti služeb zlepšení. Pouze v situaci odstraňování bariér je situace z pohledu respondentů stejná jako v r Na dotaz, jaké sociální služby by si respondenti přáli, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli respondenti více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních služeb podle toho, které si přáli nejvíce. Součtem všech výběrů služeb získáváme pořadí volených služeb: Rozšíření poradenství pro různé oblasti života; Odstraňování architektonických bariér; Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života; Rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince; Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví; Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.); Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi; Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství; Na specifické programy pro rodiny (nácvik dovedností apod.); Chráněné dílny pro ZP a Rozšíření nabídky pro využití volného času. Na dotaz, jaký typ sociálních služeb je vnímán jako společensky nejdůležitější, odpovídali respondenti tak, že ze vybírali pouze jednu sociální službu. Na prvních třech místech byly voleny požadavky na Rozšíření poradenství pro různé oblasti života, Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví, Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny. Tříděním společensky nejdůležitější sociální služby s příslušností respondenta ke konkrétní cílové skupině byly získány další údaje, které potřebu sociálních služeb upřesňují. Pro skupinu osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi : Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví; Pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.); Bydlení pro občany v životní krizi. Pro skupinu senioři a osoby se zdravotním postižením : Odstraňování architektonických bariér; Zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu. Pro skupinu osoby s duševním onemocněním : Rozšíření sociální rehabilitace; Na podporu pěstounské péče; Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce existujících zařízení. Tříděním společensky nejdůležitější sociální služby s příslušností respondenta ke konkrétní lokalitě v regionu byly získány další údaje, které potřebu sociálních služeb upřesňují. Volba společensky nejdůležitější sociální služby je závislá na jejich příslušnosti ke konkrétní oblasti regionu a je způsobena zvýšeným výskytem odpovědí požadovat sociální služby: Pro oblast Kyjovska: Rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince. Pro oblast Ždánicka: Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví; Rozšíření nabídky pro využití volného času. Pro oblast Bzenecka: Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví; Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství; Bydlení pro zdravotně postižené a Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi. Hodnoty zaujímají zásadní místo v životě člověka. Na preferenci hodnot se od roku 2008 v zásadě změnilo jen málo. Respondenti tradičně kladou na první pozici jako nejdůležitější hodnotu zdraví. Následují hodnoty zaměřené na důležitost spokojenosti s nejbližším okolím. Ve druhé polovině nabízených hodnot se objevuje jako první příjemný život v dostatku jako jedna z tzv. materialistických hodnot. Následují radost nebo úspěch z práce pro nejbližší okolí, sebevzdělávání, dostatek peněz, dobré zaměstnání a vlastní majetek. Postmaterialistické hodnoty (orientace mimo sebestřednost jedince) zůstávají na posledních místech v hierarchii hodnot. Jedná se nejen o duchovní či náboženské hodnoty, ale i o politickou činnost. Z tohoto úhlu pohledu je duchovní či politická orientace respondenty celkově chápána obdobně. Jestliže porovnáváme jednotlivé indexy důležitosti konkrétních hodnot, změna k posunu směrem k důležitějším hodnotám je v hodnotě spokojený partnerský vztah, dobré manželství směrem ke zvýšení její důležitosti, obdobně hodnota pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly) a žít náboženským životem (v církvi apod.). Ostatní hodnoty zůstaly na stejné úrovni, případně jejich důležitost mírně poklesla, např. u hodnoty příjemný život v dostatku, 13 strana 77 celkem

15 dobré zaměstnání, být v něm úspěšný, vlastní majetek, zajímat se o politiku, mít úspěch v politické práci. SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ Na základě uvedených zjištění, která byla doplněna o zúčastněná pozorování a individuální hloubková interview, specifikujeme následující doporučení: I. Rozvíjet v současnosti již existující sociální a související služby, které jsou zaměřené zejména na: - Poradenství (sociální, sociálně právní, konzultace apod.) - Pečovatelskou službu (nákupy, dovoz stravy, úklid, praní prádla apod.) - Kluby seniorů - Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (ambulantní formu, návštěva dětí v zařízení) - Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením - Mateřské centra - Osobní asistenci - Domovy pro osoby se zdravotním postižením - Terapeutické komunity - Sociální rehabilitaci - Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež terénní formu kontaktu - Sociálně zdravotní služby - Služby následné péče - Jídelny - Sociálně psychiatrickou službu pro duševně nemocné - Odlehčovací služby - Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče II. Zlepšit, ve smyslu upravit směrem k individuálním potřebám klientů, služby: - Chráněné bydlení - Domy na půl cesty - Domovy se zvláštním režimem - Azylové domy - Nízkoprahová denní centra - Chráněné dílny - Krizová pomoc - Intervenční centra - Noclehárny - Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení) - Týdenní stacionáře - Přechodné zaměstnávání - Raná péče - Svoz občanů - Sociálně psychiatrické služby pro duševně nemocné 14 strana 77 celkem

16 - Tlumočnické služby - Ošacovací střediska - Sociálně terapeutické dílny - Telefonická krizová pomoc - Průvodcovské a předčitatelské služby - Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče - Podpora samostatného bydlení - Odlehčovací služby - Tísňová péče III. Nabízet poskytovatelům jasně formulované dotační programy orientované na potřeby uživatelů sociálních služeb, konkrétně na podporu v oblastech: SLUŽBY NA ZÍSKÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ A PRACOVNÍ PORADENSTVÍ - Zajistit služby orientované na získání zaměstnání a pracovní poradenství zejména s orientací na oblasti Bzenecka a pro všechny cílové skupiny. - Vybudovat/rozšířit chráněné dílny pro osoby s duševním onemocněním (podle požadavků jednotlivých lokalit). INFORMOVANOST A PORADENSTVÍ - Rozšíření informovanosti a poradenství o problémech ohrožující zdraví, zejména pro skupinu osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi s orientací na oblasti Ždánicka a Bzenecka. - Do informovanosti o sociálních službách zapojit různé hromadné sdělovací prostředky: regionální média (televizi, regionální rozhlas, tisk). - Do informovanosti o sociálních službách zapojit pracovníky státní správy (města, obce), rovněž odborné pracovníky (lékaře, psychology apod.) s orientací jak pro nejširší veřejnost, tak pro všechny cílové skupiny. - Informovat nejširší veřejnost o změnách v nabídce sociálních služeb (o vytvoření nových typů služeb, rozšířené provozní době atp.). - Pořádat dny otevřených dveří v zařízeních sociálních služeb (soukromých, městských apod.). - Pokračovat v rozšíření informovanosti o sociálních službách zapojením profesionálních organizací (roznáška nabídky služeb formou letáků do domovů občanů apod.) pro všechny cílové skupiny. - Pokračovat v zajištění lokalit (místností v prostorách úřadů měst a obcí), v nichž by byl provozován v odpovídající době Internet přístupný pro nejširší veřejnost. SOBĚSTAČNOST JAKKOLIV ZNEVÝHODNĚNÝCH OBČANŮ, SLUŽBY PRO SPECIFICKÉ POPULACE, OBČANY V KRIZI - Rozšiřovat služby umožňující soběstačnost jedince (zdravotně postižených, dlouhodobě nemocných, seniorů, sociálně znevýhodněných apod.) v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), především v oblasti Kyjovska. - Rozšířit provoz služeb i mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky) v již existujících sociálních zařízeních, zejména pro skupinu senioři a osoby se zdravotním postižením. - Pokračovat v rozšíření/vytvoření služby domácí péče s cílem navštěvovat především seniory, kteří žijí ve své domácnosti sami, poskytovat jim informace z oblasti sociálních služeb a monitorovat jejich osobní situaci (pomáhat při řešení pro ně problematických situací). 15 strana 77 celkem

17 - Vznik služby dobrovolnictví. Zapojit občany dobrovolníky do služby společnost do domácnosti, vyškolit je pro různou úroveň osobní asistence apod. - Zachovat stávající denní stacionáře pro seniory. BYDLENÍ (DLOUHODOBÉ) - Pokračovat v přípravě projektů orientovaných na vybudování (rekonstrukce) objektů, které by mohly sloužit jako různé typy bydlení pro zdravotně postižené, zejména v oblasti Bzenecka. - Pokračovat v zajišťování stávající sítě domů s pečovatelskou službou (bydlení pro seniory). - Pokračovat v přípravě projektů orientovaných na vybudování (rekonstrukce) objektů, které by mohly sloužit jako různé typy krizových bytů pro osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi. - Připravit/pokračovat v projektech orientovaných na vybudování (rekonstrukce) objektů, které by mohly sloužit jako různé typy bytů (např. chráněné bydlení, bydlení na zkoušku ) pro občany s duševním onemocněním. - Zachovat stávající pobytová zařízení sociálních služeb (domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem, domovy pro seniory, azylové domy apod.). - Pokračovat v zajištění sítě nocleháren pro osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi. ODSTRAŇOVÁNÍ TECHNICKÝCH BARIÉR - Zajistit odstraňování architektonických i dalších technických bariér ve všech zařízeních zdravotních i sociálních služeb, rovněž ve všech oblastech státní správy a veřejných institucí, včetně doplňování informačních tabulí pro občany se ztrátou sluchu a typem písma pro nevidomé a technikou se zvukovými informacemi, zejména v oblasti Bzenecka. SLUŽBY ORIENTOVANÉ NA VOLNOČASOVÉ AKTIVITY A ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČÍ OBČANŮ - Pokračovat v podporování klubové činnosti zejména pro seniory a osoby se zdravotním postižením. - Využít potenciálu dobrovolníků/hlídek ve veřejných prostranstvích pro možnost zajistit subjektivní pocit bezpečí občanů. - Připravit projekty orientované na rozšíření nabídek volnočasových aktivit pro všechny cílové skupiny. - Zajistit technické podmínky pro vhodné využití volného času občanů všech cílových skupin a věkových kategorií: volně přístupná hřiště pro děti, prostory pro sportovní aktivity. 16 strana 77 celkem

18 VYMEZENÍ VYBRANÝCH POJMŮ Vysvětlení vybraných pojmů a symbolů, které jsou ve zprávě používány: Respondent dotazovaná osoba, která odpovídala na otázky. Problém jakákoliv zcela subjektivně chápaná a pro jedince nepříjemná situace, která ho vyvede z psychické nebo fyzické pohody. Abs symbol pro vyjádření absolutních četností, tj. počtu odpovědí na položenou otázku. N symbol pro rozsah souboru (počet zkoumaných jednotek). Validní obsahově platný. Znak, charakteristika, proměnná termíny používané podle kontextu pro označení zkoumané vlastnosti, která je zjišťovaná na výzkumné jednotce, v našem případě na respondentovi. Různé druhy znaků jsou rozlišené podle způsobu zjišťování ("měření") konkrétních úrovní, jichž může nabývat. Např. znak "pohlaví" má úrovně "muž", "žena". Jestliže jsou jednotlivé úrovně znaku uspořádané podle velikosti, v našem případě se jednalo o "oznámkování" na školní stupnici 1 až 5, jedná se o tzv. ordinální znak. Pro ordinální znaky můžeme používat "zhuštěné" informace např. pomocí "indexu charakteristiky" a " koeficientu V ". Číselný (metrický) znak má úroveň danou konkrétním číslem. Index spokojenosti je zjišťován jako vážený průměr odpovídajících hodnot číselného nebo ordinálního znaku. Je mírou jeho centrální tendence. Může nabývat hodnot v rozsahu měřící stupnice. Při interpretaci je nutné respektovat logickou orientaci stupnice. V našem výzkumu index nabývá číselných hodnot z intervalu 1 až 5. Čím nižší je odpovídající číslo, tím lepší je ohodnocení znaku. Je používán pro rychlejší přehlednější komparaci (porovnání) odpovědí jednotlivých podskupin (např. lokalit, typů postižení apod.), jestliže preferujeme centrální informaci o zkoumané veličině. Koeficient V je mírou odklonu od centra ordinální měřící stupnice. Je vytvořen tak, že centrální informaci o znaku vynechává. Může nabývat hodnot z intervalu 1 až 1 (pro jakkoliv dlouhou stupnici). Čím větší je číselná hodnota koeficientu v daném směru, tím více jsou dotázaní spokojeni (v případě kladné orientace) či nespokojeni (v případě záporné orientace) s charakterem zkoumaného znaku. Koeficient V je používán rovněž pro přehlednější komparaci odpovědí jednotlivých podskupin (např. lokalit, typů postižení apod.). Při komparacích bereme v úvahu nejen velikost, ale i relace vzhledem k obsahově podobným charakteristikám. Statistický test je specifická procedura používaná při výběrovém zjišťování pravděpodobnostního charakteru. Stručně lze statistický test chápat jako míru odklonu zjišťované okolnosti od předpokládaného modelu (zpravidla nezávislosti) zkoumaných veličin (proměnných). Podle řešeného typu úlohy se používají specifická testová kritéria, přičemž zpravidla volíme míru chyby 5% (sig=,05). 17 strana 77 celkem

19 II. Oddíl ANALÝZY A ZDŮVODNĚNÍ 18 strana 77 celkem

20 1. POPIS VÝZKUMNÉHO SOUBORU ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE Výzkumný soubor byl tvořen jednak občany, kteří dosud sociální služby nevyužívají a jednak těmi, kteří využívají sociální služby jako aktuální nebo jsou bývalí klienti různých sociálních organizací či zařízení. Na základě řízených rozhovorů byli respondenti zařazeni pouze do jedné cílové skupiny, které byly vymezeny jako osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi, senioři a osoby se zdravotním postižením, osoby s duševním onemocněním a běžná populace veřejnost. Cílová skupina osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi byla ještě rozčleněna na čtyři specifické podskupiny: děti a dospívající v problémech, rodina v problémech, osoby v krizi a poslední podskupinu tvořily osoby s komplikovaným vztahem k majoritní společnosti. Do skupiny běžná populace, resp. veřejnost byli zařazeni respondenti v produktivním věku a tvořili téměř polovinu (44%) zkoumaného souboru. Další zastoupení jednotlivých skupin v souboru bylo: osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi (15%), senioři a osoby se zdravotním postižením (33%) a osoby s duševním onemocněním (8%). Poměrové zastoupení cílových skupin ve výzkumném souboru je uvedeno tabulkou 1.1 a grafem 1.1. Podrobné členění uvnitř cílových skupin tak, jak bylo vymezeno zadavatelem, je uvedeno v tabulce 1.2. V dalším textu je pro třídění cílových skupin s ohledem na zkoumaná témata používáno sdružené členění, viz tabulka 1.1. Redukce je užívána z důvodu přehlednosti výstupních informací. Tabulka 1.1 Cílové skupiny osob Skupiny osob Abs % I. Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi 59 18,2 II. Senioři a osoby se zdravotním postižením 88 27,2 III. Osoby s duševním onemocněním 28 8,6 IV. Běžná populace veřejnost Celkem Graf 1.1 Cílové skupiny Převažující zařazení (%, N=324) 46% 18% I. Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi II. Senioři a osoby se zdravotním pos žením 9% 27% III. Osoby s duševním onemocněním IV. Běžná populace veřejnost 19 strana 77 celkem

21 Tabulka 1.2 Cílové skupiny osob podrobné členění Abs % I. 1. děti a dospívající v problémech 11 3,4 I. 2. rodina v problémech 26 8,0 I. 3. osoby v krizi 22 6,8 II.1. senioři 45 13,9 II.2 osoby se zdravotním postižením 43 13,3 III.1 osoby s duševním onemocněním 28 8,6 IV.1 veřejnost ,0 Celkem ,0 Přímý dotaz na aktuální využívání sociálních služeb položen nebyl. Tato okolnost byla zjišťována z poskytnutých odpovědí nepřímo dotazem na používání různých druhů sociálních služeb. Jestliže žádné typy služeb uvedeny nebyly, byl dotázaný zařazen do skupiny neuživatel. Tato skupina má význam potenciálních uživatelů sociálních služeb a tvoří necelou polovinu výzkumného souboru, viz graf 1.2. V každé cílové skupině se nacházeli občané, kteří uvedli, případně i neuvedli, typ používané sociální služby, viz tabulka 2 v příloze a graf 1.3. Graf 1.2 Aktuální uživatelé sociálních služeb (%, N=324) 35% 65% uživatel neuživatel Graf 1.3 Skupiny osob a aktuální uživatelé sociálních služeb (Abs, N=324) I. Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi II. Senioři a osoby se zdravotním pos žením III. Osoby s duševním onemocněním IV. Veřejnost uživatel neuživatel 20 strana 77 celkem

22 V zařízení ústavní péče se nacházelo 8,6 % (celkem 28 jedinců) dotázaných. Z nich necelá třetina (32 %) uvedla jako důvod pobytu jiné než explicitně vyjmenované. V těchto případech se jednalo především o občany s mentálním postižením a jako důvod pobytu v ústavním zařízení byla uváděna např. nemožnost rodiny starat se o osobu blízkou, nařízená ústavní péče apod. Tyto důvody však mohou být zařazeny do zdravotních důvodů. Proto celkově zdravotní důvody jsou nejčastějším důvodem pro pobyt dotázaných v ústavním zařízení u téměř tří čtvrtin respondentů. Další důvody pobytu v ústavním zařízení jsou uvedeny v tabulce 1.3. Tabulka 1.3 Důvod umístění v ústavní péči Abs % Validní % Zdravotní důvody 7 2,2 19,4 Osamocení 6 1,9 6,5 Řešení bytové situace 1,3 6,5 Pomoc s péčí o domácnost a o sebe 5 1,5 6,5 Jiné 9 2,8 9,7 Celkem 28 8,6 100,0 Vynechané údaje ,4 Celkem ,0 Pohlaví dotázaných bylo ve výzkumném souboru zastoupeno převahou žen (63 %), jak je uvedeno v grafu 1.4. Graf 1.4 Pohlaví (%, N=324) 63% 37% muž žena Věkové rozložení dotázaných výzkumného souboru je podrobně uvedeno tabulkou 5, v tabulkové příloze. Ve věkovém rozmezí 2655 let se nacházela více než polovina dotázaných (53%) a více než čtvrtina dotázaných (28 %) v rozmezí 56 a více let, jak je uvedeno v grafu 1.5. Graf 1.5 Kategorizovaný věk (%, N=324) 28% 19% 53% Do 25 let 2655 let 56 a více let 21 strana 77 celkem

23 Nejčetnější zastoupení ve výzkumném souboru měli ženatí respondenti či vdané respondentky (47 %), následují svobodní dotázaní (32 %). Dále se jedná o menší podíly rozvedených (12 %) a ovdovělých (9 %). Podíly v rozložení rodinného stavu jsou uvedené v grafu 1.6. Graf 1.6 Rodinný stav (%, N=324) 12% 9% 32% Svobodný(á) Ženatý vdaná 47% Rozvedený(á) Ovdovělý (á) Vzdělanostní struktura souboru je zřejmá z grafu 1.7 a tabulky 7 v přílohové části. Více než čtvrtina dotázaných měla základní vzdělání bez vyučení (28 %). Téměř čtvrtina dotázaných byla vyučena, (24 %). Středoškolské vzdělání měla více než čtvrtina souboru (28 %). Vyšší vzdělání než středoškolské měla pětina (20 %) dotázaných. Graf 1.8 Nejvyšší dokončené vzdělání (%, N=322) 2% 20% 28% Základní bez vyučení, případně bez vzdělání Vyučen(a) bez maturity 26% 24% Maturita Vyšší odborná škola Zaměstnanecká pozice dotázaných je obsažena v tabulce 1.4. Největší podíl, tj. více než třetinu souboru (36 %), tvořili zaměstnaní respondenti. Přibližně obdobný podíl, necelou třetinu dotázaných (33 %) tvořili nepracující důchodci. Sem byli zařazeni i ti dotázaní, kteří požívali invalidní důchod. Nezaměstnaných respondentů byla desetina (10,5 %) ze všech dotázaných. Studenti, resp. žáci byli zastoupeni 12 % jedinců, zbylých 7% dotázaných patřilo respondentům v domácnosti (včetně mateřské dovolené), případně těm, kteří se zařadili do skupiny ostatní. Tabulka 1.4 Zaměstnanecká pozice Abs % Zaměstnán/a ,8 Soukromý podnikatel 6 1,9 V domácnosti (i mateřská dovolená) 13 4,0 Nezaměstnaný 34 10,5 Důchodce (nepracující), invalidní ,7 Student, učeň, žák 40 12,3 Ostatní 9 2,8 Celkem ,0 22 strana 77 celkem

24 Materiální zajištění domácnosti, ve které respondenti žijí, je téměř dvěma třetinami celkově chápáno jako průměrně zajištěné (65 %). Jestliže k ohodnocení tohoto zajištění použijeme koeficient asymetrie, zjišťujeme, že tento koeficient se již pohybuje v pásmu mírné nespokojenosti (V=0,058). Zde nastala změna ve smyslu šetření v r. 2008, kdy se koeficient pohyboval ještě v pásmu mírné spokojenost (V=0,06), viz graf 1.8 a tabulka 1.5. Graf 1.8 Materiální zajištění domácnosti (%, N=324) 13% 2% 7% 13% 65% Velmi dobře zajištěni Solidně zajištěni Průměrně zajištěni Špatně zajištěni V zásadě chudí Tabulka 1.5 Materiální zajištění domácnosti Abs % Kumulativní % Velmi dobře zajištěni 6 1,9 1,9 Solidně zajištěni 41 12,7 14,5 Průměrně zajištěni ,1 79,6 Špatně zajištěni 44 13,6 93,2 V zásadě chudí 22 6,8 100,0 Celkem ,0 V posuzování materiální zajištěnosti se však projevily statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými skupinami, které jsou zřejmé z prvních dvou sloupců tabulky Tabulka obsahuje index materiálního zajištění jako vážený průměr zajištění domácnosti u odpovídajících zkoumaných skupin. Index může nabývat hodnot v rozmezí 1 až 5. (Čím více je hodnota indexu blíže 1, tím víc je domácnost respondenta chápána jako výborně zajištěná.) Z tabulky vyplývá, že jako relativně nejlépe zajištěné chápe sebe veřejnost, tj. běžná populace. Relativně solidně se cítí být materiálně zajištěna skupina osob s duševním onemocněním. Následuje skupina seniorů a osob se zdravotním postižením a nejhůř se cítí být materiálně zajištěna skupina osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi. 1 Tabulka je doplněna o údaje z r. 2008, které jsou použity pro porovnání aktuální situace s šetřením v r strana 77 celkem

25 Tabulka 1.6 Skupiny osob a index materiálního zajištění (r a 2008) 2012 Počet (2012) Skupiny osob Index materiálního zajištění domácnosti 2008 Index materiálního zajištění domácnosti Počet (2008) Běžná populace veřejnost 3, , Osoby s duševním onemocněním 3, ,96 23 Senioři a osoby se zdravotním postižením 3, ,05 96 Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi 3, ,18 45 Celkem 3, , Graf 1.9 znázorňuje porovnání indexů materiální zajištěnosti respondentů v roce 2012 a V současnosti respondenti vnímají celkově situaci tak, že se necítí být příliš materiálně zajištěni. V r bylo hodnocení ještě v pásmu převažující spokojenosti (do známky 3), v současnosti je koeficient vyšší. Všechny hodnocení se pohybují nad známkou 3, viz odpovídající graf, respondenti se subjektivně cítí být materiálně zajištěni méně. Zejména se to týká cílové skupiny Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi. Graf 1.9 Skupiny osob a index materiálního zajištění domácnosti (komparace údajů r a r. 2008) (1=výborné zajištění domácnosti,, 5=domácnost není zajištěna) r r Běžná populace veřejnost Osoby s duševním onemocněním Senioři a osoby se zdravotním pos žením Osoby a rodiny ohrožené, rizikové, v problémech a v krizi Celkem Terénní šetření proběhlo na základě požadavku zadavatele v níže uvedených lokalitách Kyjovska (55 %), Bzenecka (27 %) a Ždánicka (18 %). Viz tabulka 1.7 a graf Tabulka 1.7 Oblasti regionu Abs % Kyjovsko ,2 Bzenecko 87 26,9 Ždánicko 58 17,9 Celkem strana 77 celkem