ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA

Transkript

1 ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA Nová zjištní na hrad Skála pedbžná zpráva Hrad Skála se nachází asi 4,5 km vzdušnou arou jihovýchodn od okraje msta Peštice, mezi vesnicemi Radkovice a Zálesí, uprosted erného lesa (okr. Plze-jih). Hrad je poprvé pipomínán v predikátu Viléma ze Skály v roce Za vlády Václava IV. byl celkem tikrát obležen královským vojskem. Bhem husitských válek o hradu nemáme žádné zprávy. V roce 1441 byl hrad obsazen lapky, kteí pustošili okolí, proež byla Skála obležena, dobyta a vypálena vojskem pod vedením Hynka Krušiny ze Švamberka a Hanuše z Kolovrat. Poté byla Skála obnovena Švihovskými, ale již se nikdy nestala centrem panství a byla pipojena ke Švihovu (Sedláek 1996, 175). V roce 1548 byli Švihovští nuceni hrad prodat, poté se rychle vystídalo nkolik majitel a k roku 1568 je již Skála pipomínaná jako pustá (Durdík Sušický 2005, 198). Hradní areál je velice rozsáhlý a komplikovaný a není možné ho zde z kapacitních dvod dostaten popsat. Bude tak uinno pouze velmi zjednodušen. Dispozice hradu je velice nezvyklá. Tvoí jej dv samostatná hradní jádra (tzv. horní a dolní hrad), situovaná za sebou na táhlém buližníkovém hebeni. Horní hrad obíhá podkovovité zemní opevnní, ze kterého na jihu vybíhá zajímavý tvercový útvar, vymezený valovitými tlesy. Rovnž je opevnn Tomáš Maík roník XXIV, 2013,. 3 obvodovou hradbou, ze které na jihu vystupuje baštovitý útvar, na severu pak branská vž. Na východ tvoí obvodová hradba jakýsi baštovitý útvar obrácený proti dolnímu hradu. Nad branskou vží se nacházela budova, z níž bylo možno po mstku vstoupit do úzkého parkánu, ze kterého se vstupovalo do hradního jádra, o jehož podob se dodnes vedou spory. K východnímu ukonení jádra je pisazen zvláštní útvar. Jedná se o obezdnou skálu, piemž obezdívka má tvar jakéhosi jehlanu bez špiky. Dolní hrad sestává z drobné hranolové vže, která je mezi horním hradem a palácem hradu dolního, který se rozprostírá na klesajícím skalním hebeni. Do hradu se vstupovalo ze severu kulisovou branou, která byla zbudována pomrn vysoko, takže bylo možno do ní vstupovat jen za pomoci njaké konstrukce. Jinak hrad postrádá jakékoliv fortifikaní prvky, výjma zbytku valu vybíhajícího od skalního bradla na jihu. Z jádra vedly dv výpadní branky, jedna na jih, druhá pak na severovýchod, na zbytek klesajícího hebene. Od severu jsou k hradnímu areálu ješt pihrazeny dv rozsáhlé obdélné opevnné plochy (jedna je pod horním, druhá pod dolním hradem), o jejichž stáí a úelu se dodnes spekuluje. Díve se uvažovalo i o jejich prehistorickém i ran stedovkém stáí (nap. Pí 1893, 307; Sedlá- Hrad Skála, pohled od jihu. Výez z pohlednice pravdpodobn z poátku 20. století. 33

2 ek 1996, 170). Dnes se spíše usuzuje, že dolní plocha je hradním pedhradím, zatímco horní byla vybudována pozdji a jednalo se o opevnné vojenské ležení (Novobilský Rožmberský 2005, 39; zde je k dispozici i celkový plán hradu). V prostoru hradního areálu i jeho bezprostedním okolí byl proveden povrchový przkum s cílem vyhledat antropogenní zásahy do terénu. V rámci tohoto przkumu bylo zjištno nkolik nových situací. V bezprostedním okolí vlastního areálu hradu byl objeven patrn nedolámaný šíjový píkop, situovaný na klesajícím skalním hebenu za severovýchodním ukonením dolního hradu. V pípad, že by byla tato hypotéza správná, byla by vysvtlena existence výpadní branky, která prolamovala obvodovou ze, uzavírající na severovýchod dolní hrad, z níž je dnes dochován fragment jedné špalety. Branka by tedy spojovala hradní jádro s fortifikaním prvkem, bez nhož by pro hrad pedstavovala spíše ohrožení. V jižní zdi jádra horního hradu se pi pat pravé špalety portálu (v pohledu z exteriéru) nachází hluboká kapsa tvercového prezu. V tomto míst se k jižní stn pimykala uzavírající ze prostoru parkánu. Kapsa tedy nejspíše dokládá existenci devné výztuhy zdiva. Výše popsaná obezdná skála pi východním ukonení obytné ásti horního hradu by snad mohla být mostnicí, na níž mohl nasedat mstek spojující jádro s ochozem baštovitého útvaru, který vybíhá proti dolnímu hradu. V severním prbhu zemního opevnní dolní pihrazené plochy bylo zjištno dosud nezaregistrované perušení. Pozornosti unikalo patrn proto, že bhem vegetaního období je zcela neprostupn zarostlé podrostem. Ani v zimních msících však není snadno pístupné. Val je v tomto míst perušen a píkop ásten zasypán, takže zde vznikl jakýsi zemní most. Zda se jedná o pvodní stedovký vstup do opevnní, nebo o novovkou úpravu není jasné. Na míst v terénu není patrna žádná cesta, která by k perušení smovala, ale na lidarovém snímku hradu a jeho okolí je patrný nevýrazný liniový útvar, který se v tomto prostoru stáí smrem do vnitku opevnné plochy. Mohlo by se tedy jednat o njakou zaniklou cestu. Nkolik metr jihozápadn od západního ukonení zemního opevnní pihrazené plochy horního hradu byl nalezen kruhový rybníek, snad haltý. Rybníek je po obvodu vymezen valovitým tlesem. Jeho prmr je cca 10 metr, prmr vodní hladiny pak 2 3 metry. Další objev má význam pro relativní datování opevnní horní pihrazené plochy. Podél severní ásti prbhu zemního opevnní této plochy se táhne svazek úvoz, piemž dva mají tendenci se v západním smru k valu opevnní pibližovat. Hlubší z nich pozvolna mizí v míst patrn stedovkého perušení opevnní. Druhý, velice mlký úvoz pod tento val zabíhá, respektive je valem perušen. Opevnní tedy není pravké ani ran stedovké, jak se díve usuzovalo. Pi pokusu sledovat dále novodobou cestou perušené úvozy se podailo nalézt další dva rybníky, tsn u sebe. Jsou situovány v lesíku nkolik desítek metr severn od severního opevnní dolní pihrazené plochy. Tyto rybníky jsou obdobných rozmr jako výše popsaný, jen nejsou tak výrazn vymezeny. Pítomnost rybník v bezprostedním okolí pihrazených ploch by snad mohla souviset s hypotetickým vojenským ležením a plnit tak mimo jiné funkci napájení koní a dobytka. V prostoru hradního areálu byly provedeny povrchové sbry. Touto cestou byly v obou pihrazených plochách zjištny koncentrace cihel, které asto nesly stopy opálení. Mohlo by se snad jednat o zbytky otopných zaízení hypotetického Hrad Skála, pískovcové ostní nalezené v jižním vojenského ležení. V pihrazené píkopu horního hradu. ploše horního hradu bylo dále nalezeno nkolik zlomk tvrdé, šedé, redukn pálené keramiky, datovatelné do pozdního stedovku. Obdobná keramika pochází i ze sbr v jáde dolního hradu. V horním hradu byly nalezeny dva fragmenty dlaždic, z nichž jedna na jedné své ploše nesla stopy opotebení v podob velice uhlazeného povrchu. Z pihrazené plochy dolního hradu pochází nález pravkého drtidla. V eskarp vnjšího jižního píkopu pod horním hradem byl nalezen fragment vzhru vytaženého okraje nádoby, který je možno datovat do tináctého století. V jižní ásti podkovovitého píkopu, obkružujícího horní hrad, byl v rumu nalezen fragment pískovcového ostní portálu. Ostní je velice jednoduše profilované a svými rozmry odpovídá negativu dochovaném v portálu vstupu do jádra horního hradu. V tsné blízkosti tohoto ostní byl nalezen pomrn velký žulový kámen. Vzhledem k místnímu geologickému podloží, které je tvoeno výhradn buližníkem, zde tento kámen psobí cizorod. Mohlo by se tedy hypoteticky jednat napíklad o prakový kámen. 34 Hrad Skála, nárt pozice kapsy po devné výztuze zdiva pi vstupu do jádra horního hradu.

3 Rybníek objevený u horní pihrazené plochy. Uvážíme-li, že Skála byla minimáln tyikrát obléhána, je pítomnost militárií všeho druhu na hrad vysoce pravdpodobná. V záí roku 2011 byl objeven rozsáhlý erný výkop (zpsobený patrn detektoráem) v severním svahu pi pat skály horního hradu. Jednalo se o odkopání ásti svahu v délce pibližn ty metr. Výška tém kolmého profilu pak inila cca dva metry. V dolní ásti výkopu se ješt nacházel vkop, zahlubující se do profilu. Osbíráním okolí vkopu bylo získáno velké množství keramických fragment. Jednalo se jednak o keramiku stedovkou a jednak o keramiku pravkou. Veškerá stedovká keramika pochází již ze tináctého století. Pravkou keramiku bylo možno rozlenit do tí kultur. Jednalo se o kulturu chamskou (stední eneolit), eskofalckou mohylovou (stední doba bronzová) a nynickou (pozdní doba bronzová). Na základ tohoto zjištní bylo pistoupeno k záchrannému archeologickému výzkumu pod vedením Mgr. Antonína Zelenky. Došlo k rozšíení vkopu na sondu. Byl ovzorkován profil a sonda prohloubena. Bylo rozlišeno celkem sedm vrstev, z nichž šestá obsahovala výhradn pravké nálezy. Práv do úrovn této vrstvy se zahluboval do profilu zmínný vkop. Je tedy pravdpodobné, že si od tud pachatel odnesl njaký pravký bronzový artefakt i artefakty. Zbývající vrstvy pak obsahovaly pevážn stedovké nálezy, výjimen s nálezy pravkými, které se zde vyskytovaly jako intruze. Stedovká keramika byla datována do tináctého století. Mezi nejzajímavjší stedovké nálezy patí hrnek s hrnískou znakou na dn, dále fragment bíle malovaného hrnce, zlomky keramiky zvané Pfeifentonware (tenkostnná, tvrd pálená bílá keramika), která se k nám dostávala z Nmecka jako obal na suroviny (koení, masti atd.), nkolik zlomk okraj lalonatých pohár, zlomek podstavy sklenné íše i poháru, kostné obložení stenky nože, polovina podkovy atd. Z druhé vrstvy pochází rovnž drobné bronzové kování, které nebylo pesn datováno, pravdpodobn je však stedovké. Z nález chamské kultury je krom znaného množství zlomk nádob teba zmínit nález peslenu a kamenného brousku na ratišt šíp. Mezi nálezy eskofalcké mohylové kultury dominuje bronzová jehlice, která je ve stední ásti tordovaná. Bohužel již postrádá hlavici. Nynickou kulturu, která byla z pravkých kultur na nálezy nejpoetnjší, nejlépe reprezentuje miska, kterou bylo poté možno zrekonstruovat. Dále pak velký fragment amfory. Zajímavým nálezem je napíklad také hrníská epel. V šesté vrstv se také nacházelo blíže nedatovatelné pravké drtidlo. Krom výše popsaného velkého erného výkopu byl menší výkop zaregistrován za hlavní bránou dolního hradu a rovnž v prostoru již staré sondy v paláci horního hradu. Zde však nebyly žádné artefakty nalezeny. Ovšem malých detektoráských jamek v prostoru hradu neustále pibývá, již se jich zde nachází nkolik desítek. U nkterých z nich pak byly nalezeny kovové pedmty, které zde detektorá z njakého dvodu nechal. Mezi n patí napíklad roztržené oko etzu, ležící vedle jamky situované v prostoru výše zmínného úvozu, zabíhajícího pod zemní opevnní horní pihrazené plochy. Dále pak okování podrážky boty, které je však blíže nedatovatelné, i zlomek pozdn stedovké podkovy. Zajímavým nálezem je okování špice vidlí. Vyjma oka etzu pocházejí tyto pedmty z prostoru horní pihrazené plochy. Analogická stedovká keramika pochází napíklad z nedalekého Vícova, kde byly mj. nalezeny také zlomky zboží zvaného Pfeifentonware (Pícka Tetour 2005, ). Podobná keramika pochází také napíklad z výzkumu hradu Angerbach (srovnej Durdík 2004). V rámci aktivit, zabývajících se Skálou, bylo shromáždno i nkolik dosud nepublikovaných starých fotografií a pohlednic, zachycujících hrad. Tyto pocházejí z 19. až první poloviny 20. století. Na nkterých z nich jsou zachyceny ásti hradu, které dnes již neexistují (napíklad okno v budov situované nad branskou vží, i pomrn vysoký step zdiva paláce horního hradu). Nové zjištné skutenosti nabízejí adu otázek, týkajících se zejména vývoje hradu. Horní hrad existoval již ve tináctém století. Vyvstává otázka, kdo jej v této dob založil. Není však žádný závažný dvod nepovažovat za Hrad Skála, erný výkop ped zapoetím záchranného výzkumu. 35

4 Hrad Skála, hrnek z první vrstvy (13. století). zakladatele pány z Rýzmberka. Problém však pedstavuje dispozice hradu v jeho poátení fázi. Ob varianty výkladu zbytk jádra horního hradu, tedy dvoupalácová dispozice a srostlý komplex palác, mezi nimiž je hranolová vž, odpovídají spíše až pozdjšímu období (nap. Durdík Bolina 2001, ; Durdík 2000, 69). Pro tinácté století se jeví pravdpodobnjší njaká jednodušší varianta, nejspíše hradu s palácem jako hlavní obrannou i obytnou stavbou. Tento hradní typ pedstavoval nejjednodušší variantu šlechtických hrad (Durdík 2000, ) a ze tináctého století známe ze západních ech nkolik píklad takovýchto jednoduchých hrad, situovaných na buližníkových skalách, nap. Drštka (srovnej Novobilský Rožmberský 1995a), Homberk (srovnej Novobilský Rožmberský 1995b) i Strašná skála (srovnej Novobilský 1999). Tyto hrady však na rozdíl od Skály ve své jednoduché podob setrvaly až do závru své existence. V první fázi tedy Skála mohla být tvoena palácem na nejchránnjším míst, tedy na skalním hebeni, kolem nhož pravdpodobn již obíhal píkop s valem, jak dokládá step nalezený v eskarp tohoto píkopu. Zda již existovaly zbylé budovy horního hradu nevíme, ale vzhledem k odlišnosti zdiva, se zdá, že vznikly spíše až pozdji. Otázkou zstává pvodní ešení vstupu do jádra, i zpsob jeho ohrazení. Otázka existence dolního hradu ve tináctém století zstává otevena. Palác dolního hradu prokazateln nepochází ze 13. století napíklad kapsy po trámech podlahy jsou kladeny s velkými rozestupy, což odpovídá až pozdní gotice (ústní sdlení Ing. J. Anderleho), rovnž zdivo je znan odlišné od horního hradu obsahuje vysoký podíl cihel a prejz a na rozdíl od jádra horního hradu 36 Hrad Skála, nynická miska z 6. vrstvy. Hrad Skála, foto z r zachycující dnes již neexistující okno v budov nad branskou vží. obsahuje otvory od do zdi zapuštného štenýového lešení. Pokud tedy dolní hrad stál již ve zmínné dob, muselo se jednat o jinou stavbu, než kterou zde mžeme spatit dnes. Otázku pedstavuje stáí a funkce vže dolního hradu. Svými rozmry píliš neodpovídá donjonu (srovnej Durdík - Bolina 2001, 35; 38) a i kdyby jím byla, postrádala by vedle rozsáhlého paláce dolního hradu smysl. Nemohla být ani bergfritem, nebo její stny jsou široké cca 1,2 m, což je velmi málo (nap. Durdík Bolina 2001, 31-32). Je tedy možné se domnívat, že se mohlo jednat jen o jakousi strážnici, hlásku, která byla vystavna souasn s horním hradem nebo o nco pozdji. Stežila by pokraování klesajícího hebene, na nmž až v pozdní gotice vyrostl dolní hrad a vž se stala jeho souástí. Nkdy v prbhu 14. století mohlo dojít k pestavb jádra horního hradu do podoby, kterou známe dnes a mohly vzniknout i zbylé okolní budovy, vetn branské vže. Nkdy v závru existence hradu i v poátku jeho úpadku pak mohl vzniknout hrad dolní. Zdá se však, že nebyl zcela dokonen v pvodním zámru, jak dokládá hypotetický nedolámaný píkop, stejn jako celková absence výraznjších fortifikaních prvk. Výstavba dolního hradu mohla snad souviset s povolením pestavt staré, nebo nov vystavt tyi zámky, které obdržel Vilém mladší od Vladislava Jagellonského (Novobilský Rožmberský 2005, 31). V téže dob mohl vzniknout i podivný zemní útvar, vybíhající na jihu ze zemního opevnní horního hradu. Mohlo by se ist hypoteticky jednat o zemní dlosteleckou baštu. Pokud by tato hypotéza byla správná, byla by tímto zpsobem zajištna pístupová cesta ke hradu, nebo tento tém tvercový útvar velice výrazn pedstupuje ped linii zemního opevnní, ze kterého vybíhá. Ovšem

5 jedná se pouze o jednu z mnoha možností výkladu. V neprospch této varianty mluví zejména znaná hloubka onoho útvaru i ne píliš vysoké valy, které jej vymezují. Pro velké dluhy, které si Švihovští zpsobili budováním mohutných dlosteleckých fortifikací na hradech Švihov a Rabí, mohla být výstavba dolního hradu perušena. Literatura: Durdík, T. 2000: Ilustrovaná encyklopedie eských hrad. Praha; Durdík, T. 2004: Nálezy z hrad pechodného typu (Hlavaov, Angerbach, Tachov). Praha; Durdík, T. Bolina, P. 2001: Stedovké hrady v echách a na Morav. Praha; Durdík, T. Sušický, V. 2005: Zíceniny hrad, tvrzí a zámk. Západní echy. Praha; Novobilský, M. 1999: Neznámé podbrdské hrady Strašná skála a Liškv hrad. Edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa 20. V sedmdesátých a osmdesátých létech minulého století byly v literatue asto zmiovány zbytky tvrze ve vesnici Zlatníky (okres Praha-západ). 1) Dnešní autoi se o ní již naopak vtšinou nezmiují. 2) Nejstarší zpráva o Zlatnících je z roku 1300, kdy byli držiteli vsi brati Konrád a Jindich Velflovicové. Ti postavili ve vsi pi poplužním dvoe tvrz. 3) V té dob údajn existoval už i kostel. 4) Roku 1314 ml Zlatníky Jetich Velflovic, jenž vysadil ves zákupním právem; pi tom postoupil tvrz za 20 hiven stíbra lokátorovi a zárove rychtá- i Otovi. Vymínil si v ní nkolik místností pro letní pobyt, polovinu úrody ze sadu patícího k tvrzi a užitek ze dvou rybník ve vsi. Od poloviny 14. století byli majitelé vsi rzní pražští mšané i církevní hodnostái a instituce. Za husitské revoluce zkonfiskovali Zlatníky Pražané 5) a pi tom jsou v roce 1420 ve Zlatníkách zmínny curia et propugnaculo. 6) Roku 1438 staromstská rada vnovala dchody Zlatníky roku 1841 ( Tvrz Zlatníky Jií Synek Petr Rožmberský 37 Plze; Novobilský, M. Rožmberský, P. 1995a: Hrad Drštka u Skoic. Edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa 1. Plze; Novobilský, M. Rožmberský, P. 1995b: Hrad Homberk u Pikosic. Edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa 2. Plze; Novobilský, M. Rožmberský, P. 2005: Hrad Skála u Peštic. Edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa 33. Plze; Pícka, J. Tetour, M. 2005: Vícov u Peštic (okr. Plze-jih) stedovké osídlení pi kostele sv. Ambrože, Archeologické výzkumy v Jižních echách 18, s ; Pí, J. L. 1893: Pabrky rukopisné, Památky archeologické 16, s Sedláek, A. 1996: Hrady, zámky a tvrze Království eského 9. Domažlicko a Klatovsko. 3. vydání, Praha. ze Zlatník záduší kostela sv. Jiljí na Starém Mst pražském, Betlémské kapli a rovnž kostelu sv. Martina ve zdi. 7) Tyto ani pozdjší zmny držitel vsi se netýkaly tvrze, která zstávala rychtou. 8) Až koncem 16. století byla rychta vrchností vykoupena a vytvoen z ní lánový statek. Tvrz v 17. století zpustla a poslední zpráva o ní je z roku ) Ze zápisu z druhé poloviny 17. století víme, že základem tvrze byla obytná vž a pi ní stál hospodáský dvr se sadem. 10) Jde patrn o uvedenou zprávu z roku 1665, kterou se nám však nepodailo dohledat. V Sommerov topografii z roku 1844 psané nmeckým jazykem je uvedeno, že ves Zlatníky s kostelem sv. Petra a Pavla za starých as bývala opevnným mstem a nkte- í se domnívají, že lze ješt nalézt zbytky dvou bašt, jedné u hostince, druhé v objektu fary, která byla zízena na jejím míst, dále základy staré zdi, jíž byly bašty spojeny, a skrz kterou prý mla vést do msta brána. 11) August Sedláek interpretoval tuto zprávu následovn: Okolo roku 1844 se ve vsi ješt spatoval zbytek bašty u hospody, zbytek jiné bašty ve fae a základy zdi, která ob bašty spojovala. Mezi baštami byla brána. Sedláek z toho usoudil, že se jednalo o zbytky rozsáhlé tvrze, pak sloužící za rychtu a pozdji, jak Sedláek tušil, byla hospodou. 12) Ješt na poátku 20. století se píše, že tvrz stávala severn od kostela a že se ukazují nepatrné stopy zdí jdoucí od Hrabánkovy hospody k protjšímu stavení pes silnici. Nkteré mohutné zdi hospody jsou prý pozstatky tvrze. 13) Historici se nakonec dopracovali ke konstatování, že tvrz stála v míst kulturního domu poblíž kostela, a že se A. Sedláek ve svém úsudku, že šlo o rozsáhlou tvrz s branami a baštami mýlil, a co považoval za pozstatky opevnné tvrze, byly zbytky bran a zdí, jimiž byla ohrazena celá ves Zlatníky, jak to správn uril J. Sommer ve své Topografii a jak je patrné z katastrální mapy z roku ) Tento názor se prosadil i na internetových stránkách obce s tím, že kamennými hradbami s baštami opevnná a ohrazená ves je pomrn vzácný jev. 15) Vše na základ dostupných materiál zapsal a zakreslil bývalý kroniká obce Zlatníky Karel Svoboda. Na kresbách vidíme jeho vizi nkdejší podoby tvrze, dvora a vsi. Podle K. Svobody tedy objekt tvrze stával pi okraji návsi, kde je nyní místní restaurace. Dnešní jednopatrová budova (lokál) má stát na základech hlavní ásti tvrze. K tvrzi a pozdji hostinci patil dvr s hospodáskými budovami, kostel, a to vše bylo obehnáno pevnou hradbou. Na zbytky mohutného

6 Tvrz Zlatníky podle pedstavy K. Svobody (obecní kronika). Zlatníky roku 1841, detail. Na návsi stojí kostel, severovýchodn od nj na stavební parcele. 8 hospoda. zdiva (zejm hradby) narazily ti rodiny zlatnických starousedlík, když v okolí kostela stavli své chalupy. V blízkosti dnešní kižovatky byla v hradb brána. Silnice, která dnes vede prostedkem vsi neexistovala a cesta do Libn vedla po pravé stran hradeb. Po levé stran hradeb vedla historická zemská stezka z Bechyn, Jílového a Libe pes Zlatníky na Prahu. Zbytky tvrze se ásten dochovaly lokál restaurace snad dosud stojí na základech budovy tvrze. Rovnž sklep pod restaurací má mít starou kamennou klenbu. Ve sklep byl až do roku 1925 obrovský kámen, který údajn zakrýval vchod do tajné chodby, která mla vést z tvrze k Dolním Bežanm. Existence této chodby se nikdy nepotvrdila, i když smrem, kudy mla vést, se na dvou místech propadlo pole. Pi pestavb hostince v roce 1925 se též narazilo na mohutné toité schody, které vedly pravdpodobn do vže. Pi tchto pracích byl na památku na bývalou tvrz ponechán malý (asi 2 metry dlouhý) zbytek staré zdi na konci budovy. Tento výnlek sloužil starým obanm jako lavika. Pi poslední pestavb v sedmdesátých letech byl ale tento zbytek staré zdi zlikvidován. 16) To byl zejm ten poslední na první pohled viditelný zbytek tvrze. Topograf Sommer v podstat zaznamenal povst o Zlatníkách jako opevnném mst a jakési neurité vyprávní o pozstatcích zdí a bašt, a na císaském otisku stabilního katastru z roku 1841 ohrazení celé vsi patrné není intravilán lemují nikoli zdi, ale cesty, 17) popsané K. Svobodou. Pozstatky zdí v okolí hostince a kostela však zejm existovaly, tak jako urité indicie pímo v objektu restaurace. Je evidentní, že se K. Svoboda nedomníval, že byla hradbami a baštami opevnná celá ves, ale jen okrsek bývalé tvrze a kostela. Zlatníky na leteckém fotu. Na návsi stojí kostel, severovýchodn od nj rozlehlý areál restaurace Zlatnická tvrz. Tvrz Zlatníky a pihrazeným kostelem, baštami a bránou podle pedstavy K. Svobody (obecní kronika). 38

7 Restaurace ve Zlatníkách na míst tvrze. Pohled od západu (foto J. Synek 2008). Výše uvedený výraz curia et propugnaculo by mohl osvtlit výskyt zdí a možná bašt a brány v okolí tvrze. Latinské curia znamená hospodáský dvr. Propugnaculum a municio (tvrz) jsou ve stedovké latin ásten synonymy. Propugnaculum však znamená spíše souást vtšího celku, opevovacího systému, a objevuje se u dvor církevních institucí jako souást jejich obranného systému. Šlo patrn o vžovou stavbu se samostatným opevnním v rámci opevnného hospodáského dvora. Dvory církevních institucí mohly obsahovat rybníky, i sakrální stavbu. 18) V lesích na Plzesku se podailo najít dobe itelné pozstatky takových dvor s propugnaculy Tebokov a Džbánek. Jednou byla vžová stavba obehnaná píkopem situována pi ohradní zdi uvnit dvora, podruhé pibližn uprosted ohrazení. Kamenné zdi o rozmrech 110 x 90 a 130 x 80 m vymezovaly jejich plochu, dvory byly prjezdné pístupné dvma branami. 19) Zdá se, že nco takového existovalo i ve Zlatníkách, a že blíže pravd byl August Sedláek než ti, kteí se domnívali, že opevnna byla celá ves. Zda byl souástí Není snad jediný rok, kdy na území republiky nebylo objeveno nkolik posud zatím neznámých fortifikací. V oblasti severovýchodních ech byl píkladn nedávno konen objeven hrad Belver, 1) poslední objev uinil krkonošský geomorfolog RNDr. Vlastimil Pilous nálezem dalšího možného krkonošského hrádku u obce Kižlice (okr. Semily). 2) Pesto nelze zapomínat na další zcela problematickou lokalitu, která se nachází poblíž msta Hostinného (okr. Trutnov). Této bohužel nebyla posud vnována dostatená pozornost. Tato anonymní fortifikace leží pouze pl kilometru jihozápadn od námstí v Hostinném a to na druhé, jižní stran toku eky Labe. Místo je lokalizováno souadnicemi N; E. Jak uvádí starší odborná a nauná literatura, tak poátky msta Hostinného jsou ve spojitosti s hradem Hostin Hradec. Byl to náš historik František Palacký, který lokalizoval Hostin Hradec do prostoru msta Hostinného. 3) Doklad o tomto hrad je z Rukopisu kanovníka vyšehradského. Podle tohoto zdroje ml eský kníže Sobslav I. tento hrad nechat obnovit i vystavt jako oprný bod proti dalším možným vpádm nepátel ze sousedního Polska. Kníže na vánoce roku 1139 pebýval na svém dvoe Chvojno, kde Neznámá fortifikace u Hostinného Zdenk Fišera 39 rozsáhlého dvora ve Zlatníkách i kostel se hbitovem, se nezdá moc pravdpodobné. Pípadné nálezy základ zdi u kostela by nakonec mohly být také pozstatky ohrazení za Josefa II. zrušeného hbitova. Mimo základ tvrze, skrytých dnes pod fasádou restaurace, jsou nejlépe zachovalým pozstatkem bývalého sídla sklepy nebo sklep pod budovou. V íjnu 2008 byly opt nepístupné. Podle informace tehdejšího nájemce objektu ml být klí u majitelky nemovitosti. Plánem nájemce bylo sklepy upravit a využívat pro poteby restaurace. Snad se tento zámr podail i podaí a do budoucna se dokáme i zamení zbytk tvrze v dnešní restauraci Zlatnická tvrz. Poznámky: 1) Nap. Kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v echách, na Morav a ve Slezsku VII. Praha a okolí. Praha 1988, s ) Nap. Kolektiv: Encyklopedie eských tvrzí III. Praha ) Citace v pozn. 1. 4) Kronika obce Zlatníky (s pispním kronikáky Z. Marchalové v r. 1994). 5) Citace v pozn. 1. 6) Teige, J. (ed.): Zprávy o statcích a pech venkovských z archivu msta Prahy, L Z. In: Archiv eský XXVIII. Praha 1912, s ) Citace v pozn. 1. 8) Sedláek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království eského XV. Praha 1926, s ) Citace v pozn ) Citace v pozn ) Sommer, J. G.: Das Königreich Böhmen XII. Prag 1844, s ) Citace v pozn ) Podlaha, A.: Soupis památek historických a umleckých v Království eském XXVIII politický okres Vinohradský. Praha 1908, s ) Citace v pozn ) [ ]. 16) Citace v pozn ) Císaský otisk mapy stabilního katastru z r. 1841, katastr Zlatníky. Dostupné na: 18) Charvátová, K.: Hospodáské dvory klášter ve svtle písemných pramen (Ke stavební podob dvor ádu benediktinského, premonstrátského a cisterckého). In: Archaeologia historica 12. Brno 1987, s ) Anderle, J. Rožmberský, P. Švábek, V.: Výsledky povrchového przkumu cisterciáckých dvor na Plzesku. In: Castellologica bohemica 3. Praha 1993, s , zle onemocnl a když se mu tžce pitížilo, tak byl dovezen na svj ješt nedostavný hrad Hostin Hradec a již dne 14. února 1140 také v náruí své manželky Adléty zemel. V dalších historických dokladech se Hostin Hradec již nikdy neuvádí, snad zanikl anebo figuruje pod jiným jménem. I když jde o skutené historické údaje, tak bližší lokalizace hradu bohužel chybí. Umístit Hostin Hradec pímo do Hostinného, jak to uinili nkteí badatelé, je zcela nesmyslné. 4) Tuto nepodloženou informaci pevzali další poetní autoi. 5) Zdaleka opatrnji se k této vci stavl historik August Sedláek. Hostin Hradec se snažil spíše lokalizovat do okolí msta Hostinného. 6) První, kdo píliš nevil v lokalizaci Hostina Hradce do Hostinného byl J. V. Šimák. 7) Teprve v 60. letech 20. století byl tento názor definitivn zpochybnn a následn vyvrácen. Podle archeologických nález vzniklo msto Hostinné až v polovin 13. století a to tak zvan na zeleném drnu. Ani lokalita Nové Zámky u Hostinného tímto zmizelým knížecím hradem nemohla vbec být, archeologické nálezy tomu odporují. 8) Mladší pokus lokalizovat Hostin Hradec na vrchol nedaleké hory Bradlo pln pak vyvrátil archeologický výzkum z let 1966

8 Plánek fortifikace u Hostinného. A vnitní plošina lokality, B pravdpodobné pedhradí, C okolní návrší, D ást lokality zniená v padesátých letech, E zaátek rokle klesající do hlavního labského údolí, F dolní boní ást okolního návrší, 1 vodote v západním píkopu, 2 polní cesta, kdysi vedoucí k Novým Zámkm, 3 cesta klesající k Hostinnému, 4 cesta k selské usedlosti p. 349, 5 úseky valu kolem vnitního jádra, 6 vnitní tetí píkop na jihozápadní stran, 7 tetí píkop nebo parkán na severní stran vnitního jádra, 8 jednotlivé úseky venkovního píkopu severn od jádra, 9 pravdpodobn první jižní píkop, 10 úsek venkovního valu, 11 první píkop nebo úvazová cesta na severní a východní stran lokality, 12 stožár vedení vysokého naptí, 13 terénní hrana z vnitního boku venkovního píkopu, snad zbytek zasypané ásti vnitního tetího píkopu, 14 výbžek z prvního píkopu neznámého pvodu, 15 venkovní val na severní a východní stran, 16 terénní hrana po zaniklém úseku valu kolem vnitního jádra (zamení a kresba autor jaro 2012). až Bývalý knížecí dvr Chvojno byl lokalizován do prostoru vsi Vysoké Chvojno u Holic a za hrad Hostin Hradec pak byl z tohoto dvodu považován Hradec Králové. Uritým problémem mže být skutenost, že slovanské hradišt Hradec Králové existovalo díve, již v 11. století. 10) Problematice Hostina Hradce se do dnešní doby nejvíce vnoval Jaroslav Teplý. 11) Podle nho pak nkteí badatelé také dnes pedpokládají, že Hostin Hradec je opevnná lokalita uprosted les, zvaná Hradce u Holic. Archeologové se však více kloní k možnosti, že na Hradcích se nachází zbytky tvrze Hrošivice. 12) V obou pípadech, tedy i u Hradce Králové, je lokalizace dvora Chvojna obdobná. Za místo dvorce Chvojna lze považovat jednak obec Vysoké Chvojno u Holic i sousední ves Chvojenec. Otázkou zstává, zda ve Dvoe Králové nad Labem stával skuten dvr zvaný rovnž jménem Chvojno. Je zarážející, že výrazné fortifikace nacházející se jihozápadn od jádra Hostinného si posud nikdo dostaten nepovšiml. V odborných kruzích byl sice vysloven názor, že v poloze Na pošt vbec nikdy žádný Hostin Hradec nestával, ale místo není ani dostaten popsáno. Není jasné, co bylo pedpokládanou lokalitou vbec myšleno. Poštovní dvr leží na staré stedovké cest vedoucí smrem z Královéhradecka do hor a to úpatím Krkonoš a na Novosvtský prsmyk. Tato cesta zvaná také Pínice prochází po návrších na jižní stran toku Labe a tím i Hostinného a její pvod je snad již ran stedovký. Nevyešenou otázkou pak ovšem zstává, zda za domnlou fortifikaci byl považován k severu do labského údolí vystupující ostroh, na jeho jižním konci se nachází usedlost p. 349 i zmínná fortifikace Na pošt v jeho jihovýchodním sousedství. Tato poloha pepažená umlým opevnním na jižní stran by byla typickou ostrožní fortifikací. Po jejím úboí na severní a východní stran vzhru vystupuje cesta, chránná z venkovní strany valem na zpsob pístupového koridoru. Uritá terénní deprese by mohla pocházet od šíjového píkopu, oddlující ostroh od jižnjšího návrší se zmínnou komunikací. Pi revizi daného místa leny a píznivci Klubu pátel historie-transsaltum na jae 2011 bylo zjištno, že jihojihovýchodn od zmínného ostrohu se nachází daleko výraznjší lokalita, posud považovaná jen za seskupení starých cest. 13) Teprve celkové zamení lokality autorem tohoto lánku dne 2. kvtna 2012 bylo zásadním zlomem pohledu na celou problematiku této anonymní fortifikace. Zamená lokalita dosahuje velikosti 80 x 110 metr. Její severní ást je porostlá smíšeným lesem, jižní ást tvoí koviska a travnaté plochy. Po stavební stránce lze dlit fortifikaci na vnitní jádro s pedhradím a výrazné venkovní opevnní se dvma až temi píkopy. Vlastní terén odpovídá okolnímu svahu, klesajícímu od jihu k severu nad strmou strá nad labským údolím. Podle vytvoeného plánku je patrné, že vnitním obytným jádrem byla severnjší nepravidelná plošina o rozmrech zhruba 35 x 25 metru. Tato byla ze tí stran mimo východní obklopena vnitním opevnním. Na jižní stran vzniklo neveliké trojúhelníkové pedhradí, zhruba veliké 20 x 30 metr, k západu pecházející do podoby valu. Od jádra bylo oddleno píkopem, dnes ve své východní ásti, jak bylo teprve dodaten zjištno, zasypaným. Na západní stran kolem jádra lze uvažovat o tom, že v návaznosti na Druhý píkop a nad ním tetí píkop i parkán, severní strana lokality. 40

9 Pravdpodobný první píkop na severní stran areálu. jižní val a severní vnitní obvodové opevnní je spojovací ást opevnní zaniklá. Na severní stran nelze bezpen íci, zda se v této linii jedná o vnitní píkop a vnitní val, pípad parkán s venkovní obrannou zdí. Na východní stran je tato linie opevnní nejmén lenitá. Vnitní jádro a pedhradí byly po celém obvodu obklopeny hlubokým okružním píkopem. Na severní a východní stran se zachoval na venkovní stran píkopu val. Pouze na západ široký píkop postrádá venkovní val, plošina klesá pímo na jeho dno s vodoteí. Jedná se ovšem o jižní zaátek rokle, táhnoucí se severn do hlavního labského údolí. Píkop na jižní stran novodobou zavážkou smrem k východu zcela v terénu mizí. Za zcela problematický lze považovat možný tetí venkovní píkop viditelný na severní a východní stran. Ten není chránn valem s výjimkou krátkého úseku na severní stran. Nelze vylouit, že se u tohoto úvozu nejedná o obranný píkop, ale o mladší úvozovou cestu, dnes dále nezachovanou. Tomu odporuje pítomnost tetího píkopu na jižní stran, rovnž na východní stran zasypaného. Pvodní cesta, která pichází koridorovým úvozem po východním boku zmínného ostrohu od jihu z údolí, ležící na západním boku zmínné rokle, tedy od Hostinného, vždy smovala východním smrem na Nové Zámky. 14) Nové Zámky je pvodn renesanní opevnný zámek ze 16. století. Archeologické nálezy ze stedovkého období nebyly v dané lokalit nikdy objeveny. Dnešní trasa je až novodobá, zízená majitelem usedlosti p. 349, pvodn probíhala stedním píkopem. Musela zde být ovšem pvodní spojnice na hlavní hebenovou zemskou stezku. Za tuto lze považovat výše uvedenou cestu, vedenou koridorovým úvozem. Nelze již bezpen pijmout mylný i matoucí názor, že se o žádné opevnní nejedná. Jako fortifikaci vidí tento útvar jednak geomorfolog RNDr. Vlastimil Pilous, ale i znalci z oboru hradologie. Rovnž nelze tuto lokalitu považovat za opevnní, které zde vzniklo až v období sedmileté války. Na jižním behu Labe byly výrazné pozice rakouské armády, dodnes zásti viditelné. 15) Považovat fortifikaci za hrad Hostin Hradec je také velmi málo pravdpodobné i až zcela omylné. Rozsah opevnní v žádném pípad neodpovídá pouhému strážnímu hrádku z dob kolonizace ve 13. století. I když blízkost historické komunikace napovídá, že opevnní sloužilo i k ochran pilehlé stezky, tak tu bezpochyby musela nejspíše existovat i sídelní funkce. Místu lze piíst možnou úlohu rezidenního sídla. lenní vnitní zástavby je siln nejisté, není jisté ani Detail tetího píkopu i parkánu, sever lokality. vnitní komunikaní schéma. Pouhému útoišti obyvatelstva znovu neodpovídá rozsah opevnní. Bezpen nelze ani vyvrátit aspo zásti zdnou zástavbu. Dívjší nález vtších kamenných kvádr mže také pocházet ze zaniklých staveb, pípadn z kamenných podezdívek hrázdné nástavby. Podle zamení lze na rozdíl od pípadné zástavby vlastní venkovní opevnní vcelku dobe rekonstruovat. Historicky je tato lokalita ovšem zcela anonymní. Avšak III. díl Hrad, zámk a tvrzí v echách, na Morav a ve Slezsku (Severní echy) uvádí vcelku zajímavý údaj. V letech 1318 až 1355 se Zdenk z Valdštejna píše sedním v Turnov a na Kopci. Kopec ( in monte ) byl tžko hrad Chlum (dnešní Chlum-Kozlov) u Turnova, který podle archeologických nález byl již ve 14. století zaniklý. Je zde doslova úvaha o tom, že in monte znamená Hrádek u Hostinného, který patil rovnž k jeho panství. Co pak ovšem mli nkteí blíže nejmenovaní historici považovat za Hrádek, není pak vbec jasné. 16) Zda je nalezená fortifikace onen Hrádek, tak nelze potvrdit ani vylouit. Nejspíše není myšlen ani hrad v Hostinném, vzniklý a mstem asi kolem roku ) Další názor již hovoí o tom, že se mohlo jednat pouze o strážní pomezní hrad, není tím ovšem myšlen zdaleka starší Hostin Hradec. Text o lokalit byl publikován na stránkách almanachu Klubu pátel historie v Jilemnici. 17) Za pvodce opevnní nelze bezpen považovat ani kolonizátory blízkého olešnického újezdu, a to ád nmeckých rytí. Ti mli založit po roce 1300 strážní hrádek na nedalekém Bradle. Jedin archeologické nálezy by dokázaly tuto lokalitu blíže datovat. Souástí neznámé historie je pak i smutná skutenost, že v padesátých letech 20. století byla jihovýchodní ást opevnní socialistickými zemdlci zcela zniena pomocí buldozer. Lze pedpokládat, že daná lokalita je dalším z nov objevených podkrkonošských stedovkých hrad, podobn jako Rychlovský a Mladkovský hrádek (okr. Semily) anebo z díve již nalezených pak hrad Rechenburk (okr. Trutnov). Pouze archeologický výzkum by lokalitu dokázal blíže datovat. Vme, že se skuten jedná o stedovký hrad a že tento pak není poslední objevenou lokalitou v tomto širokém regionu. Poznámky: 1) Wolf, V.: K lokalizaci hradu Belver, Rodným krajem 42/2011, s ) Pilous, V.: Záhada kaonu Jizerky, Krkonoše Jizerské hory 4/2013, s ) Palacký, F.: Djiny národu eského v echách a na Morav I, s Praha ) Vrcholem omylu byla práce: Viták, A. K.: Djiny královského vnného msta Dvora Králové 41

10 nad Labem. Praha ) Nap. dále: Tomek, W. W.: D je Království eského. Praha 1898, s. 62. Z pozd jších text nap : Šlisík, V.: Historický nástin m sta Hostinného a jeho památky. In: Redak ní kruh. Hostinné. Rodišt Karla Klí e. Hostinné 1959, s ) Sedlá ek, A.: Místopisný slovník historický Království eského. Praha 1900, s. 250; Sedlá ek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království eského V. 2. vyd., Praha 1933, s ) Šimák, J. V.: Po átky Dvora Králové nad Labem, asopis spole nosti p átel starožitností 46/1936, s. 7. 8) Wolf, V.: Po átky Dvora Králové nad L. a Hostinného, Krkonoše-Podkrkonoší 1/1963, s ; Hejna, A.: Archeologické nálezy a otázka osídlení severovýchodních ech v dob historické, Krkonoše-Podkrkonoší 3/1967, s ) Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie eských hrad. Praha 1999, s ) Ku a, K.: M sta a m ste ka v echách, na Morav a ve Slezsku II. Praha 2000, s ; tverák, V. Lutovský, M. Slabina, M. Smejtek, L.: Encyklopedie hradiš v echách. Praha 2003, s ) Teplý, J.: K lokalizaci Hostina Hradce. In: Sborník v deckých prací University Pardubice, série C, Ústav jazyk a humanitárních studií 1. Pardubice 1995, s ) Kolektiv: Encyklopedie eských tvrzí I. Praha 1998, s ) Osobní archív autora. 14) Potvrzeno staršími obyvateli Hostinného. 15) ížek, J. Slavík, J.: Zemní opevn ní z 18. století ve východních echách. In: Polní opevn ní od t icetileté války do roku Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracovišt v Josefov. Jarom -Josefov 2010, s ) And l, R. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v echách, na Morav a ve Slezsku III. Praha ) Šimek, T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v echách, na Morav a ve Slezsku VI. Praha ) Fišera, Z.: Lokalita u Hostinného. In: Almanach Klubu p átel historie v Jilemnici IV. Transsaltum. Jilemnice Hrad Bradlec z ícení zdiva pod jižní skalkou Martin Vaistauer Tomáš Šim nek Hrdé torzo hradu Bradlece, ty ící se na výrazném ediovém dvojzubu (547 m), náleží spíše mezi opomíjené památky podkrkonošského p íhrani í. Valná ást návšt vník zdejší turisticky lákavé oblasti mí í pov tšinou na pe liv udržované z íceniny hradu Kumburku (642 m), ze kterých se nabízí ni ím nerušený jedine ný kruhový výhled. K navazující návšt v nedaleké, v husté lesní zeleni ukryté, skromné z íceniny hradu Bradlece (od hradu Kumburku vzdáleny cca 3 km) odhodlá se následn jen málokterý z kumburských p íchozích. jen b dné architektonické torzo (cca 95% bývalých zd ných st edov kých konstrukcí již zaniklo). Bohužel, zubu asu postupn podléhají i dosud náhodn p ežívající odborn však dosud nezabezpe ené ruiny d íve výstavného šlechtického sídla. Na rozdíl od východní zdi se hradba, uzavírající jádro na západní stran, dochovala podstatn h e. Malý zbytek se nachází pod severním bradlem v prostoru severní budovy, a p estože byl pozd ji z obou stran p eplátován, je patrné, že p vodní hradba v t chto místech stále dosahovala tlouš ky asi 3 metr. Podobná situace byla zjišt na pod jižním bradlem. Zde se však dochoval zbytek obvodové zdi, tvo ící sou asn ze zmín ného paláce. Ta byla založena na šikmém skalním podkladu, v d sledku ehož se sesula již 15 centimetr dol po svahu. Jen díky tomu, že východ- Hrad Bradlec jižní skalka jizva po z ícení mladšího zesílení (foto T. Šim nek ). Hrad Bradlec se poprvé p ipomíná roku 1322, kdy se po n m píše urozený Havel Ryba, p íslušník rozv tveného severo eského rodu Markvartic. Jako pustý je Bradlec poprvé zmi ován v kv tnu roku Opušt né panské sídlo následn sloužilo p edevším jako vítaný zdroj hrubého kamene pro rozli né venkovské stavby v bývalém podhradí. V polovin pr myslového 19. století byl v bradlecké ruin otev en lom, který posloužil jako laciný zdroj melafyrového kameniva pro stavbu místní silnice Ji ín Sy enov Jilemnice.1) Práv v tomto období z v tší ásti definitivn zanikají z íceniny tzv. dolního hradu. Zkáze unikly pouze skromné trosky tzv. horního hradu, které se vypínají v srpkovité prosto e vymezené masivem jižní a severní skalky (cca 20 x 45 m). Do sou asné doby se z Bradlece dochovalo opravdu Hrad Bradlec pohled na jižní skalku s velkou v ží na nedávno objevené fotografii z období první republiky (archiv Sdružení pro záchranu hradu Kumburku o. s., v nováno P. Vysloužilem z Ji ína). 42

11 ní ást plenty zstala na svém míst, je zde dobe patrný vnitní líc pvodní obvodové zdi, která by dosáhla tloušky dvou metr, kdyby však její vnitní líc zcela neopadal. 2) Prozatím poslední významná destrukce postihla hrad Bradlec v sobotu 3. bezna V tento as došlo pod jižní skalkou k samovolnému zícení znan narušené ásti gotického ediového zdiva (plocha cca 16 m 2 ) bývalého paláce viz výše. Dle odborné literatury pocházelo sesuté zdivo z konce 14. století (velkorysá pestavba starého markvartického hradu vzdlanými pány z Jenštejna), kdy pekrylo a zpevnilo starší obvodovou ze. Tato etapa (kolem roku 1300) se vyznauje pomrn nekvalitním, hlinito-písitým pojivem. Siln narušený líc dané starší obvodové zdi je opt velmi dobe patrný. Z pvodního jenštejnského zesílení 3) udržel se po této destrukci již jen bdný nadzemní zlomek (cca 3 m 2 ) na jižní stran. Vzhledem k tomu, že základ zesílení (položen na cca 535 m n. m.) spoíval na šikmém skalním podkladu, je i dochovaný zlomek jenštejnského zdiva velmi vážn ohrožen, pozvolna totiž dochází k jeho dalšímu sesouvání. Další ástí hradu Bradlec, které hrozí brzký samovolný zánik, zstává bdné torzo vysoké (až 9 m) obvodové hradby (na jejím vrcholu doposud unikátn zachována Hrad Bradlec, vrstevnicový plán jádra a obou pedhradí. Šipkou vyznaen nedávno zícený díl zdiva 3. stavební etapa (kresba T. Tomíek). stínka z hrubého kvádíkového zdiva). Celkový stav této ásti je dlouhodob znan znepokojivý, pedevším ze statického pohledu. Absence drtivé ásti vnitního líce, spolu s dlouhodobou erozí nekvalitního hlinito-písitého pojiva, mže vést k brzké destrukci stepu hradby. Navazující ást obvodové hradby (bžící mkkým obloukem k tzv. Jenštejnskému paláci) se zítila nkdy kolem roku 1950; na plánku D. Menclové z roku 1949 je daný úsek ješt zakreslen. 4) První snahy o odborné zajištní stepu hradby probhly na jae roku 2011, kdy zde byla položena archeologická sonda (Muzeum eského ráje Turnov). Tato mla pedcházet navrhovaným zajišovacím pracím. Bohužel, do konce roku 2012 se nepodailo provést ani zlomek z naplánovaných záchranných akcí. Celé úsilí údajn ztroskotalo na nedostateném stavebn-historickém przkumu místa. Snahy nejen Sdružení o záchranu hradu Kumburku o zajištní cenného torza bradlecké hradby pesto budou nadále pokraovat. Poznámky: 1) Tomíek, T. Úlovec, J.: Hrad Bradlec. In: Castellologica bohemica 8. Praha 2002, s ) Citace v pozn. 1, s ) V díle cit. v pozn. 1, s. 234 se hovoí o oplentování. Po dkladném zvážení jsme se piklonili k výstižnjšímu (z našeho pohledu) stavitelskému termín zesílení. 4) Menclová, D.: Hrady Kumburk a Bradlec. Vlastivdná knižnice KT. Praha 1949, píloha. Torzo obvodové hradby (foto T. Šimnek ). 43

12 Pi pátrání po tvrzišti Sedlec (okr. eské Budjovice), které je uvedeno ve III. dílu Encyklopedie eských tvrzí pod znakou -JÚ-, 1) jsme se pokoušeli ztotožnit zde publikovaný situaní plánek tvrzišt se skuteností v terénu. Plánek však místním pomrm naprosto neodpovídá. Z textu stati popisující tvrzišt se pak dozvídáme, že oválný areál tvrzišt porostlý smrkovým a borovým lesíkem, ze tí stran obklopený rybníkem, je situován na ostrožn nad severozápadním okrajem rybníka Plaek, v tsné blízkosti železniní trat, a je od pevného terénu oddlen píkopem s bažinatým dnem. Tomuto popisu skuten odpovídá poloostrov, který od severozápadu vybíhá do jmenovaného rybníka. Tento poloostrov je sice porostlý uvedeným lesíkem, ale je zcela plochý bez sebemenších terénních nerovností i píkopu. Pi dalším hledání jsme asi 150 m severn od tohoto poloostrova našli pi okraji rybníka ostrvek, oddlený od behu pravidelným obloukovitým pruhem vody šíky cca 15 m. Tento pruh, pipomínající vodní píkop, je jakoby vykrojen do behu rybníka a na samotném behu je lemován valem až 50 cm vysokým. Ostrvek oválného tvaru rozmr cca 15 x 25 m je zarostlý kovím a listnatými stromy a na jeho povrchu jsme nenašli žádné výraznjší relikty. Pi následném hledání v literatue jsme zjistili, že tuto lokalitu práv popsal Daniel Ková v knize Tvrze, hrady a zámky eskobudjovicka. 2) Autor ji popisuje pod heslem Chvalešovice, piemž toto tvrzišt pokládá za možné místo starší chvalešovické tvrze, která pedcházela dodnes stojící tvrzi renesanní ve vsi. Tato interpretace je velmi pravdpodobná už z geografických dvod, nebo naše tvrzišt v katastru Chvalešovic je vzdáleno pes 2 km od vsi Sedlec Sedlec i Chvalešovice? Otto Slabý Situace tvrzišt v rybníku Plaek. Tvrzišt v rybníku Plaek na leteckém snímku. Píkop tvrzišt v rybníku Plaek (foto O. Slabý ). Tvrzišt v rybníku Plaek od jihu (foto O. Slabý ). u Temelína a jen nkolik stovek metr od vsi Chvalešovice. Jinak se toho o tvrzišti zvaném Sedlec poblíž vsi Chvalešovice ve starší literatue mnoho nedopátráme. Situaci komplikuje fakt, že stejnojmenných panských sídel je na eskobudjovicku i Táborsku více, a tak u nkterých zpráv není jistota, ke kterému z nich patí. Nedaleko odtud poblíž Netolic se nachází ves Sedlec s tvrzištm a stejn tak u Sezimova Ústí je tvrzišt stejného jména. Plánek tvrzišt uvedený v Encyklopedii eských tvrzí byl pevzat z lánku Václava Humla Sídla nižší šlechty na Vltavotýnsku. 3) Autor v pojednání mimo jiné uvedl, že tvrzišt se vyznauje strmými svahy, jeho východní stranu chránil obloukovitý val a že lokalitu objevil v roce 1987 J. ížek, který provedl její kresebnou dokumentaci. Plánek však neodpovídá místní situaci a text patrn odkazuje na nesprávné místo. Poznámky: 1) Kolektiv: Encyklopedie eských tvrzí III. Praha 2005, s ) Ková, D.: Tvrze, hrady a zámky eskobudjovicka. eské Budjovice 2011, s ) Huml, V.: Sídla nižší šlechty na Vltavotýnsku. In: Historická geografie 28. Praha 1995, s

13 Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy Digitalizace rodopisné a místopisné kartotéky Augusta Sedláka Radka Lomiková August Sedláek zemel ped více jak osmdesáti lety, jeho dílo však žije i nadále. Podle poslední vle byla jeho pozstalost z vtší ásti uložena v Praze v eskoslovenském státním historickém ústavu, dnes Historickém ústavu Akademie vd R. A práv zde opatrovaná rodopisná a místopisná kartotéka jde s dobou a v tchto dnech je pevádna do digitální podoby. Pro konkrétní pedstavu o množství jedná se o šest kartoténích skíní, v nichž se ve 308 zásuvkách nachází zhruba lístk. To znamená 450 tisíc osobních nebo místních údaj azených podle jednotlivých rod nebo lokalit a v jejich rámci pak chronologicky. V roce 2012 získal Historický ústav grantovou podporu Ministerstva kultury R v rámci programu Národní kulturní identity (NAKI) pro projekt Vývoj digitálních technologií ke zpístupnní prosopografických a topografických kartoték badatel minulosti se zvláštním zetelem k fondu Augusta Sedláka. Pod vedením Evy Doležalové a Roberta Šimnka byla zahájena postupná digitalizace a zpístupování obou kartoték Augusta Sedláka. Nejpozdji v roce 2015, kdy projekt skoní, budou moci zájemci listovat jednotlivými kartoténími záznamy z pohodlí vlastní pracovny, stait jim bude poíta s internetovým pipojením. Jaké budou mít možnosti? V první ad to je možnost vyhledávání, kterou samotná kartotéka umožuje jen z ásti. Pokud totiž nap. jméno hledané osoby není zahrnuto v lístcích vnovaných jejímu rodu, tak jen tžko na nj lze narazit mezi ostatními lístky. Takto bude mít badatel možnost projít všechny lístky, na kterých je dotyná osoba zmínna. A to v jakékoliv souvislosti: jako kupující, jako strana sporu, jako partner atd. Vyhledávat bude možné takka cokoliv. Jména, lokality, osoby v rámci vybraného asového úseku, všechny narozené, sezdané i zemelé ve zvoleném období, majetkové transakce, spory a jiné delikty, zkrátka prohledávání napí kartotékou se meze nekladou. Druhá a možná dležitjší pomcka než vyhledávání, bude pohodlný pístup do kartotéky, ve které A. Sedláek zaznamenával i zdroje pepsaných údaj. Tedy informace, které ve vtšin jeho publikací nemohly být pro rozsáhlost zveejnny. To má jen jediné omezení. Ne všechny kartoténí lístky odkazují na prameny nebo literaturu. Pomocníkem Sedlákovi pi tídní a zapisování poznatk z jeho badatelských cest byly desítky sešit, kam si pepisoval údaje z jednotlivých archiv a knihoven. Ty se staly podkladem pro vznik kartotéky. ada odkaz z lístk smuje na n a nikoliv na primární zdroj. Sešity do digitalizace zahrnuty nebyly, nkteré navíc podlehly ztrát. Pesto je zveejnní jakékoliv pramenné základny cenným pomocníkem pro všechny, kdo s dílem Sedlákovým picházejí do kontaktu. Aby byla pro budoucího badatele práce opravdu píjemná, vytváí Historický ústav spolu s firmou Aip Beroun softwar šitý pímo na míru této databázi a všem jejím specifikm. Základem je voln dostupný systém pro tvorbu digitálních knihoven Invenio, který je dále upravován. Každý lístek má svj vlastní záznam, do nhož je pepsáno co nejvíce dležitých informací z lístku. To znamená všechna jména, místní názvy, data, o co se jedná (nap. narození, satek, prodej, ), citace a v neposlední ad též jazyk, v jakém je kartikový zápis (a tedy i originál). Ke každému zápisu je pipojena naskenovaná kartika, takže badatel nebude ochuzen o rukopis Sedlákv i jeho spolupracovník, pípadn si bude moci proíst další doplující údaje, které nebyly do databáze pepsány. Cílem digitalizace a zpístupnní kartotéky totiž není doslovný pepis lístk v plné podob, ale vytvoení záznamu se stžejními informacemi, které umožní vyhledávání tak, aby žádný lístek nebyl ve virtuálním prostedí ztracen. Nap. se z pepisu nelze dozvdt, o em vedli dotyní spor, ale víme, že ten a ten vedl toho a toho dne a roku spor. Jaký, je-li to na kartice, se dozvíme pohledem na ni. K výroí 170 let od Sedlákova narození nezbývá než pát, aby digitalizace kartotéky probhla podle pedstav iniciátor a pinesla užitek všem badatelm a dalším zájemcm. Ukázka zápisu na Sedlákov kartice. Výstava v Polsku Milan Dinstbir Od 6. dubna 2013 ml len zlínské poboky KASu Milan Zikmund výstavu kreseb hrad v polském mst Jarocin. Autor se historii a zejména poznávání panských sídel amatérsky vnuje více než 40 let. Za tu dobu navštívil pes tisíc tchto objekt. Touha zaznamenat neopakovatelné kouzlo a patinu historických budov ho pivedla k vytvoení mnoha nárt, z nichž postupn vykrystalizovala osobitá kresba s velkým citem pro detail. Vystavovat zaal na popud svých pátel, mimo jiné archeologa J. Kohoutka, nejdíve na hrad v Malenovicích, v Povážské galerii v Žilin, na perovském zámku, hrad Buchlov, v Otrokovicích, Zlín atd. Od roku 1999 spolupracoval s fotografem a cestovatelem A. Hoferkem; z této spolupráce vznikla kniha s názvem Hradní zíceniny na Slovensku, kterou M. Zikmund ásten ilustroval. Jeho práce pedstavují prez tvorbou z let, kdy se svými kamarády uskutenil nkolik výprav do Polska, Alsaska, jižní Francie, pedevším ale po naší vlasti. Tyto cesty jej inspirovaly k dalšímu dílu (drobné kresby, péefky, akvarely). Autor stál pi zrodu zlínské KAS. Výstava v polském Jarocinu skonila 30. dubna. Už jste etli...? Památky stedních ech 26, 2/2012. asopis Národního památkového ústavu územního odborného pracovišt stedních 45

14 ech v Praze (výmna za Hlásku). Formát A4, 52 str., cena 60 K, distribuce: tel , martinkova@stc.npu.cz. Z obsahu: J. Žižka: Ze stavebn historických przkum archivu NPÚ ÚOP stedních ech v Praze (otištn SHP státního zámku Hoovice O. Novosadové M. Horyny z r i s pdorysy a analýzou), s ; J. Žižka: Nkolik poznámek k podob Nového zámku v Hoovicích (staré plány, fota), s J. Anderle: Tvrze Kozelského polesí. Edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa. 11, 2. doplnné a rozšíené vydání. Publikace pojednává o zaniklých tvrzích (tvrzištích) Javor, Kamýk Mydlná a Neslívy a je doplnna o informace o nauné stezce F. X. France. Formát A5, 24 stran. V uvedené edici pod. 44 nov vychází od autor M. Cikána a P. Rožmberského: Štdrý hrádek. Publikace rozebírá nejen zíceniny Štdrého hrádku nedaleko Žlutic, ale informuje i o tvrzišti a zámku ve Štdré a o dvoe Nový dvr. Formát A4, 44 stran, barevné pílohy. Za cenu nižší než krabika cigaret (+ poštovné a balné) je možné ob brožury objednat na adrese vydavatelství: Ing. Petr Mikota, U Bachmae 10, Plze, pmikota@post.cz. Djiny staveb Sborník píspvk z konference Djiny staveb. Plze A4, 270 stran, cena 200 K (+ balné a poštovné). Z obsahu: D. Novotná: Stavby, které nezanechávají stopy (skleníky, fíkovny apod. v zámeckých zahradách), s V. Hájek: Zícenina na Bab pozstatky barokního letohrádku?, s D. Linhartová: Zhodnocení historizujících etap pestavby zámku Žinkovy, s D. Tuma: Lovecké panské sídlo Otšín- Sedleko u Nalžovských Hor, s Z. Gersdorfová: Distributa super laborem castri... K interpretaci novohradských purkrabských út Jana Zúbka ze Samosol, s E. Pulkrtová: Vodní tvrz v Jeseníku a farní kostel ve Zlatých Horách pínos przkum krovových konstrukcí pro osvtlení stavebního vývoje historických objekt, s E. Volfová: Císaský dvr v Unhošti, s R. Bláha J. Slavík: Jihozápadní ást stedovkého opevnní Hradce Králové, s R. Vrla T. Kyncl: Nové poznatky ke stavebnímu vývoji hradu Brníko, s J. Šttina: Nová zjištní z tvrze v Kurovicích, s A. Aubrechtová J. Anderle Z. Procházka: Poznámky k vývoji žinkovských hrad, s Sborník možno objednat na adrese výše uvedeného vydavatelství. Redakce Z hrad, zámk a tvrzí Svojkov (okr.. Lípa): Skalní suk, na nmž stával hrad, se donedávna nalézal na soukromém pozemku a byl pístupný pouze naerno. Majitelé se ale zmnili a dnes se okolí skály parkov upravuje, zámek byl zbaven náletových devin, vznikla pod ním nauná cedule, na které je popis hradu a zaniklého zámku. Valeov (okr. M. Boleslav): Na hrad je nov oteven sklep, který byl vykopán ze sutin. Nalézá se zde výstavka stedovkých kachl, které se našly náhodn v loském roce a nkolik dalších pedmt, které pipomínají husitské hejtmany Bartoše a Bernarta z Valeova. P. Záhoík V sobotu 4. kvtna se konal jarní úklid hradu Kynžvartu (okr. Cheb). Akci uspoádaly Terra incognita o. s. a Hartenberg o. s. ve spolupráci s NPÚ v Lokti a Lesy R. F. Prekop O neutšeném stavu starého zámku v Hracholuskách (okr. Plze-sever) a jeho malovaných stropech bylo referováno ve 4. ísle Hlásky Pi návštv Hracholusek na jae 2013 bylo zjištno, že se zámek je již zbourán. Ješt pedtím se ást malovaného stropu podailo zachránit. P. Mikota 46 Také na hrad Bubnu (okr. Plze-sever) došlo k havárii. 10. dubna se zde zítila bašta. Oprava bašty a parkánové zdi probíhala v letech pod dozorem okresního muzea. I pes vydaná odborná stanoviska byla provedena neodborn za pomoci cementu a bílého písku, bez prduch, ímž se z bašty stal vodní rezervoár. V letech došlo k optnému uvolnní zdiva (zpevnno bylo litým betonem) a letos se bašta zítila. Su a betonové desky zcela zavalily pístup od eky. Podle informace správce hradu M. Holého. Redakce Zprávy z klubu Rada Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , mailto:rozmber@kar.zcu.cz. Internetové stránky: Zpráva o hospodaení v r. 2012: Zstatek: ,02 K. Píjmy: ,33 K (dotace na sborník Djiny staveb: msto Plze, Plz. kraj, na Hlásku: Grant na podporu kult. prog. m. Plzn, 8000 Nadace 700 let m. Plzn, na stezku F. X. France: od Plz. kraje, od ing. Mikoty, pedplatné Hlásky , desátek 3800, úroky 10,33) Výdaje: K ( sborník Djiny staveb, stezka, Hláska, vedení útu a poštovné 396, odmna pokladní 1000). Zstatek: ,35 K. K. Brzobohatá Rada spustila nové internetové stránky Klubu Augusta Sedláka. Jsou pístupné na (všechny starší varianty jsou neplatné). Stránky by mly být stále živé a aktuální a rozšiované o zajímavosti ze svta hrad. Pípadné námty mohou všichni zaslat na novou ovou adresu: klub_augusta_sedlacka@centrum.cz. Na stránkách najdete napíklad všechny dosud vyšlé Hlásky (do roku 2012). Na ervnové schzi Rady byli potvrzeni ve funkcích pedseda Ing. Jan Anderle, jednatel Petr Rožmberský a pokladníkem byl zvolen Ivan Štrunc. Kontrolorem út zstává Jií Svtlík. Byly ureny osoby s pravomocí jednat jménem KASu o dotacích. Uspo- ádá se konference Djiny staveb 2014 a vydá se sborník z konference Djiny staveb Jeho rozsah bude limitován získanými dotaními prostedky. Poplatky len klubu Rad (tzv. desátek ) zstane na stejné výši, tj. 10 K ron. Z dvodu neobdržení požadované výše dotace se zvýší pedplatné Hlásky ze 40 K na 80 K. Jednatel byl poven sepsáním smlouvy s M. Novobilským o aktualizování nových internetových stránek KASu. Návrh na zrušení nevyužívané knihovny KASu a jejího rozprodání v dražb byl (i na základ vyjádení mimoplzeských poboek) zamítnut. Redakce dkuje všem, kteí pispli do Hlásky a potebuje další píspvky. Autoi budou mít píští roník Hlásky zdarma. Dodatek k lánku z minulého ísla Hlásky o výstav týkající se hradu Vízmburka: výstava je prodloužena do 31. íjna Viz Poboka Plze Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , rozmber@kar.zcu.cz. Internetové stránky poboky:

15 Jarní autovycházku na Táborsko a Benešovsko provázel chladný vítr. Z Plzn vyrazily tyi automobily s 13 lidmi a dvma psy. Program byl trochu pozmnn a jako první lokalitu jsme navštívili hrad Borotín. Zícenina je pomrn dobe zakonzervovaná, patný je otisk roubené komory. V pedpolí se nacházející hospodáský dvr se hroutí, avšak zdá se, že bude zachránn jeho ást se opravuje a má už novou fasádu. Následovala tvrz Dub, která je souástí hospodáského dvora. Nízká pízemní stavba s opráky nese ješt na fasád zbytky sgrafit. Je v soukromých rukou a nakonec jsme byli z její blízkosti vykázáni. Podobn se nám vedlo v Polánce. Zdejší tzv. mladší tvrz je pomrn dlouhý objekt, jehož jedna ást (s arkádovými oblouky) je ve zíceninách zarostlých kovím, zatímco druhá ást (s opráky) má nov nastavné patro a novou stechu. Situace jsme nemohli obhlédnout z nádvoí, nebo jsme byli vyhnáni majitelem se psem. Následovala Mladá Vožice, kde nás oekával dlouholetý len plzeské poboky z Benešova, pan Kavka, který se stal na další cest naším prvodcem. V Mladé Vožici jsme navštívili zdejší hradní návrší s novodobou kaplí a vodárnou; tyto stavby tém zcela zlikvidovaly pozstatky hradu. Dále jsme obhlédli místné zámek a v restauraci U zvonice poobdvali, vzpomenuvše 170 výroí narození zdejšího rodáka, patrona KASu Augusta Sedláka. Pak následoval hrad, který August navštívil poprvé Šelmberk. Pan Kavka sehnal klíe od vže, odkud byl daleký výhled. Prolezli jsme šelmberským spolkem udržovanou zíceninu kížen krážem, i se sklepeními. Zaujaly stopy po vložené roubené komoe v pozdn gotické i renesanní zdi nového paláce i s velkými, ovšem pyramidáln rozloženými okny. Pesunuli jsme se k vodní tvrzi Kíženec, u níž byl roku 1992 vztyen její pomník. Tvrzišt je ostrovem v rybníku a je možné se na nj dostat v míst, kde je vodní plocha zanesena. Jsou zde ješt terénní náznaky zaniklých staveb. Poté jsme z okresu Tábor pejeli do okresu Benešov, a to do Naeradce s románskogotickým kostelem a mohutnou starou zvonicí, zejm pvodn baštou opevnní kostela. Potom jsme lezli na Blaník naštstí nikoli na jeho vrchol, ale na Veejovou skálu. Zde byl pomrn nedávno na stránkách Hlásky popsán neznámý hrad. Jeho zbytky píkopy a valy jsou dobe patrné, nalezen byl i stedovký step. V Louovicích pod Blaníkem jsme uzeli jedinou pozstalou ze nkdejšího kláštera a ve zdejším zámku jsme byli pozváni na prohlídku nkolika místností s nálezy z vykopávek v areálu zaniklého kláštera. Po této archeologické tece byla autovycházka ukonena a úastníci se vydali po vlastních osách k domovm. Za pípravu vycházky dkujeme Ottovi Slabému a za výklad panu Františku Kavkovi. Na jarní schzi poboky byli pijati ti noví lenové a vylou- eno 7 neplati. Pítomní byli upozornni na fakt, že píští rok uplyne 30 let od založení Klubu Augusta Sedláka s tím, aby na podzimní schzi navrhli konkrétní akce k tomuto výroí. Bylo také upozornno na budoucí zvýšení píspvk kvli nedostatené dotaci. Návrh, aby pednášející na schzkách za pípravu pednášky dostávali 100 K (seženou si notbuk), byl pijat. V diskuzi bylo probráno téma klubové knihovny. Knihovna je v podstat nefunkní. Vykrystalizoval návrh, aby byl vytvoen soupis publikací (knihovník V. Knoll ve spolupráci se Z. Gersdorfovou) a ty mezi lenstvem vydraženy. Výtžek by šel na vrub Rady. Zjistilo se však, že knihovna je v kompetenci Rady (viz tam). Slavnostního otevení zrekonstruované a rozšíené nauné stezky F. X. France v Kozelském polesí se úastnilo okolo 50 lidí. K této píležitosti bylo pipraveno druhé rozšíené vydání brožury Tvrze Kozelského polesí, které na míst distribuoval nakladatel P. Mikota a podepisoval autor J. Anderle. Odborný výklad podávali M. Novobilský a J. Anderle, závr akce probhl v hospod v Kornaticích u marinovaných kolen. Naunou stezku zídil v roce 1995 Klub Augusta Sedláka spolu s tehdejším Okresním úadem Plze-jih. Nyní byla trasa stezky ve spolupráci s KT podstatn rozšíena a pvodní uzavený okruh s výchozím a koneným bodem pod hradem Lopatou byl zmnn na trasu s cílem v Kornaticích. Veškeré obsahové nápln informaních tabulí byly aktualizovány a nov graficky zpracovány (ke shlédnutí na stránkách KASu Dotaci na obnovu stezky poskytl Plzeský kraj (práce provedli pedevším P. Mikota a M. Novobilský), plzeská správa Les R vybudovala nové lávky a odpoívky. Trasa stezky prochází oblastí, kterou mžeme považovat za výjimen dochovanou ukázku stedovké krajiny. V sobotu 14. záí se koná tradiní poznávací zájezd. Sraz jako obvykle v 8. hod. pod Hamburkem. Trasa povede na severní Plzesko, v plánu je tvrz/zámek Nekmí, hrady Vrtba a Blá, zámek Mantín, hrádek Brdo, kostel Víska, Záhoice s hradištm Vlada, hrady Rabštejn a Sychrov, zícenina zámku Nový Dvr a barokní dvory Kalec a Velká erná Ha. Cena by se pi pln obsazeném autobusu mla pohybovat kolem 140 K. Nebude-li zájezd týden pedem dostaten obsazen, bude zrušen a další obdobné akce se nebudou pro nezájem len poádat. Poboka Praha Kontaktní adresa: KAS Poboka Praha, PhDr. Jií Úlovec, T. Milady Horákové 133, Praha 6 Dejvice, e- mail: julovec@mvcr.cz. Zpráva o innosti v r. 2012: Pražská poboka KASu prošla uplynulým rokem 2012 v obvyklém zabhnutém rytmu. Pravidelné schzky aktivnjších len se konaly vždy tetí stedu v msíci v budov Národního archivu na Hradanech, s výjimkou prázdninového údobí. Po krátkém úvodu vnovaném vtšinou klubovým zájezdm následovaly pednášky s hradní nebo historicky, píp. architektonicky zajímavou tématikou. Pednášky loského roku nabídly celkem 10 témat. V lednu nám Petr Nožika pedstavil zajímavé letecké snímky hradní architektury z povodí Dyje, v únoru nás Martin Holý jako pozvánku na kvtnový zájezd zevrubn seznámil s hradem Albrechtsburgem v Míšni a pevností Königsteinem a v beznu nás pánové Petr Nosek a Petr Šafránek seznámili s ma arskými hrady, které shlédli v rámci zájezdu našich zlínských koleg. Dubnovou pednášku vnoval Jií Varhaník pražským tématm zajímavému, málo známému kostelu sv. Vavince na Malé Stran a tém neznámému prostoru nad Vladislavským sálem Pražského hradu. V kvtnu dvojice Šafránek Nosek pokraovala ve svém pojednání o hradech švýcarského kantonu Graubünden a v ervnu nás Martin Holý seznámil s první ástí zevrubného pojednání o hradní produkci vínem proslulé oblasti na ece Mosele. V záí pak svj výklad doplnil druhou ástí tohoto tématu a v íjnu nás Pavel Komárek provedl kostely na Chrudimsku a hradem v Kadani. Listopadovou pednášku vnoval Tomáš Tomíek svému dkladnému przkumu hradu Veliš u Jiína a v prosinci nás duo Nosek-Šafránek obeznámilo s nmeckými hrady vrchoviny Odenwald v jižní Hesensku. Kvtnový autobusový výlet konaný ve dnech nás tentokrát zavedl do severních ech a sousedních oblastí Lužice a Saska. Nocleh byl zajištn v chatkách autocampu eská brána ve Staré Olešce nedaleko eské Kamenice. První den si úastníci prohlédli zíceninu hradu Ostrý (Šarfenštejn) a poté absolvovali prohlídku obou zámk v Benešov nad Plounicí. Závr dne, který byl vnován prohlídkám zbytk hrad Schönbuch (Krásný Buk) s obrovským zemním opevnním, Brtnického a Vlího hrádku v eském Švýcarsku, byl zpesten bytelnou boukou s ledovými kroupami, kterou však odvážní pochodníci zdárn v tamní lesnaté a skalnaté pustin pekali v historickém refugiu tzv. Velkého pruského tábora. Program druhého dne zahájil záhadný objekt tzv. Kyjovského hrádku v údolí stejnojmenného potoka a další cíle už byly nmecké zíceniny kdysi významného hradu Kirschau, po nichž následovala prohlídka cenného historického centra Budyšína (Bautzen) s jeho bývalým hradním areálem Ortenburgem, významným dómem sv. Petra, dalšími kostely a zachovalým opevnním s branami a vžemi vetn známé tzv. Wasserturm s vodárenským muzeem. Následoval nedaleký románský kostel s westwerkem v obci Göda a na závr dne zevrubná prohlídka ásten zachovalého hradu a pevnosti Stolpen se zajímavým muzeem. Tetí den byl zasvcen nmeckým hradm Saského Švýcarska zbytkm hradu Winterstein na impozantní, širokému okolí dominující skále a zbytkm hradu Arnstein (též Ottendorfer Raubschloss) nad romantickým údolím íky Kinice (Kirnitsch). Následovala prohlídka pvodn eského královského pohraniního hradu, nakonec rozsáhlé hlavní saské státní pevnosti Königstein v majestátní poloze nad údolím Labe s jejími budovami, opevn- 47

16 ními a expozicemi. Program dne uzavela nemén dominantní protilehlá hora Lilienstein se zbytky hradu, krásným výhledem a po nároném výstupu všem milou restaurací. Závrený den otevela návštva s eskou stedovkou historií mnohoetn spojeného Donína (Dohna) s bývalým hradním areálem a pozdn gotickým kostelem. Následovala zícenina hradu Tharandt, mj. vdovského sídla a úmrtního místa Zdeky, dcery Jiího z Podbrad, manželky saského kurfita Albrechta III., zakladatele pozdji královské saské dynastie Wettin. Závr zdailého zájezdu byl vnován Míšni s prohlídkou jedinené palácové architektury hradu Albrechtsburgu s pilehlou katedrálou a historickému centru msta s kostelem Frauenkirche a honosnými mšanskými domy. Podzimní výlet konaný v obvyklém termínu záí 2012 navázal na loské putování po západních echách. Ubytování bylo tentokrát zajištno v campingu Melchiorova Hu u Únšova. Díky krásnému poasí absolvovali úastníci tém úplný pedem navržený program. První den navštívili zíceniny hradu Buben, zbytky Sviomazského hrádku, pozstatky hradu Tebel a zíceniny známých hrad Volfštejna, Krasíkova a Gutštejna. Další den ráno shlédli zbytky hrádku Falštejn nad údolím Úterského potoka. Smutnou návštvu dnes již nepístupného zámku a hradu v Bezdružicích jim prudce oživila zpráva o atentátu kulikovkou na prezidenta Klause. Poté si prošli pvabné historické msto Úterý a pospíchali na prohlídku areálu kláštera v Teplé s konventem, bazilikou a proslulou knihovnou. Odpolední program zahrnul przkum dnes vlastn již jen zícenin zámku v Toužimi. Následovaly Žlutice se zbytkem zámku a impozantního opevnní bývalého hradu Mazanec, jakož i prohlídkou msta. Zdatnjší úastníci stihli vystoupat i na hrad Nevdk. Navazovala prohlídka rozsáhlých zbytk hrádku Štdrá a závr dne obstarala obhlídka velmi zajímavého, bezmála opuštného románského kostela v zanikající sudetské vsi Krašov. Poslední den shlédli úastníci zíceniny hradu Preitenstein i nedaleký stavebnhistorickými konferencemi proslulý zámek Netiny s blízkou mensdorfskou hrobkou. Zážitkem byla následující prohlídka tvrze ve Vlkošov s nesmírn milým a vstícným majitelem p. Škaldou. Poté vystoupali shlédnout nepatrné zbytky jednoho z hrad objevených zakladatelem našeho klubu Josefem Milerem na Netinském Špiáku, kde mu vnovali tichou vzpomínku. Následovala prohlídka barokního zámku v Mantín s parkem, a po shlédnutí zbytk hrádku Brdo zavítali do Rabštejna nad Stelou, kde si prohlédli zíceniny pedsunutého opevnní tzv. Sychrova, obhlédli zámek s klášterem a kostelem i celé pvabné miniaturní msteko. Celou expedici uzavela prohlídka krásného románského kostela v Potvorov. Autobusy byly tradin naplnny spokojenými úastníky. Obvyklý mimo- ádn veliký dík za dokonalou pípravu zájezd opt patí Martinu Holému. lenská základna ítá k celkem 64 osob. Zpráva o hospodaení v r. 2012: Zstatek: K. Píjmy: K. Výdaje: K. Zstatek: K. P. Valenta Poboka Humpolec Kontaktní adresa: KAS, poboka Humpolec, Hradská 818, Humpolec, kocmani.hu@seznam.cz, frantisek.kocman@mesto-humpolec.cz, tel: Internetové stránky poboky: Zpráva o innosti v roce 2012: lenové poboky se scházeli v prbhu roku pi jednáních spolenosti Castrum o.p.s. a dále pi poádání jednotlivých kulturních a dobrovolnických aktivit na hrad Orlík. lenové poboky spolu s dalšími dobrovolníky zajiš- ovali drobnou údržbu a pípravy jednotlivých aktivit pro veejnost na hrad Orlík. V rámci pípravy na otevení objektu p. 338 na Zichpili v Humpolci jednotliví lenové a dobrovolníci provádli svépomocné práce na úpravách podlah interiér a instalaci historické expozice, též i dohledávání a shromaž ování artefakt pro tuto expozici. Nápravníkovo stavení ukazuje píchozím podobu drobného domku chudších obyvatel a emeslník kolem roku Do expozice exponáty darovali mnozí rodáci i osoby z širšího okolí Humpolecka i Ledeska. Slavnostní zpístupnní Skanzenu Zichpil p. 338 (tzv. Nápravníkovo stavení podle posledního rodu který objekt obýval) s pilehlým Toleranním kostelem probhlo dne Správu objektu zajišuje spolenost Castrum o.p.s., jíž je KAS, poboka Humpolec zakladatelem. Slavnostního zpístupnní se úastnilo cca 300 návštvník. Skanzen byl oteven po celé prázdniny každý den mimo pondlí a v záí a íjnu o víkendech. Skanzen navštívilo cca 750 návštvník. Pod vedením T. Durdíka a Mgr. Dragouna se dále jednotliví lenové a další dobrovolníci úastnili v prbhu roku archeologického výzkumu a úprav terénu po výzkumu na hrad Orlík. Dlouholetá plodná spolupráce byla neekan ukonena pedasným úmrtím pana profesora. Pi jednání poboky a zástupc Castrum o.p.s. dne byl zvolen nový editel spolenosti Castrum o.p.s. pan Pavel Koubek, s platností od 1. 3., za odstupujícího Františka Kocmana. Pan Koubek je tak souasn druhým placeným kastelánem hradu. Podailo se tak souasn rozší- it škálu nabízených služeb a návštvnickou dobu na hrad Orlík. Provoz na hrad Orlíku byl pro veejnost zahájen 31. bezna a ukon- en 28. íjna. Oproti minulým letm byla návštvní doba rozšíena o dva pracovní dny (tvrtek, pátek) v msících kvten, erven a záí. V prbhu této doby hrad navštívilo cca 9500 osob. Výroní lenská schze poboky se konala dne Pro rok 2013 byla potvrzena funkce editele a kastelána pana Pavla Koubka. Z dvodu zmn obsazení pracovník Les R a zájmu o odkup zíceniny hradu Chenovice soukromým zájemcem se nepodailo dále postoupit v jednání o zahájení oprav hradní zíceniny. Do knihovniky byla poboce vnován další díl sborníku Djiny staveb, za což kolegm z Plzn touto cestou dkujeme. Zpráva o hospodaení v r. 2012: Zstatek: 300 K. Píjmy: 800 K (l. píspvky 600, na Hlásku 200). Výdaje: 344 K (desátek 120, pedplatné Hlásky 200, poštovné 22). Zstatek: 756 K. F. Kocman Další informace od poboek redakce do uzávrky tohoto ísla neobdržela. Kontakty na ostatní poboky: Poboka Brno Kontaktní adresa: Ing. Pavel Švehla, Ondrákova 3, Brno- Líše, svehla.pavel@volny.cz.; Mgr. Josef Jan Ková, Renneská tída 416/39, Brno-Štýice. Poboka Hradec Králové Kontaktní adresa: Ing. Jií Slavík, Nerudova 1210, Kostelec n. Orlicí, slavik@josefov.npu.cz, jaroslav_cerny@centrum.cz. Poboka Zlín Kontaktní adresa: KAS poboka Zlín, MUDr. Jií Hoza, eská 4760, Zlín. Tel jihoz@post. cz. Internetové stránky poboky: Uzávrka dalšího ísla: (vyjde v první ervencové dekád 2013) HLÁSKA, zpravodaj Klubu Augusta Sedláka. ISSN Vychází tvrtletn. Toto íslo vyšlo v 1. ervencové dekád Šéfredaktor Petr Rožmberský (rozmber@kar.zcu.cz.), technický redaktor ing. Petr Mikota (pmikota@post.cz), redaktor pro internet Milan Novobilský (klub_augusta_sedlacka@centrum.cz.). Adresa redakce: Klub Augusta Sedláka, Kopeckého sady 2, Plze. Vydává Klub Augusta Sedláka za pispní Grantu na podporu kulturních program msta Plzn a Nadace 700 let msta Plzn. Registrováno pod znakou OK UmP 23/ výtisk. 48