Vážené členky a členové svazu,

Transkript

1

2 Vážené členky a členové svazu, od vydání minulého čísla zpravodaje uběhly sice jen tři měsíce, ale za tuto dobu se událo mnoho věcí a bylo přijato několik důležitých rozhodnutí, které velmi významně ovlivní další směřování svazu. Proto mi dovolte, abych nejdůležitější události nesumarizoval v následujících řádkách. Tou první byla VČS schůze v březnu na Skalském Dvoře. Pozitivní ohlasy na kvalitu semináře svědčí o faktu, že se podařilo pozvat kvalitní odborníky, kteří Vás svými přednáškami dokázali zaujmout. Postupně s budeme snažit, aby se alespoň část těchto referátů objevila na stránkách zpravodaje. Z pohledu fungování svazu však byl jistě důležitější druhý den, kdy jste poprvé v historii měli možnost přímou volbou zvolit do čela svazu na další čtyři roky nového předsedu. Těsným rozdílem nakonec vyhrál Karel Šeba, kterého určitě není potřeba detailněji představovat. Přesto však máte možnost si přečíst s rozhovor, ve kterém zmiňuje základní kroky a směry kterými by se dle jeho představ měl svaz ubírat. Chronologicky řazeno, druhým významným momentem byly bezesporu také jarní výběry plemenných býků. Oproti předchozím rokům doznali částečných změn, především co se složení výběrových komisí týče. V souladu s nově upravenými stanovami měli možnost jednotlivé kluby zvolit počet členů a osoby, které budou býky hodnotit a vybírat. Některé kluby tuto možnost již využili, jiné dali přednost "zavedenému" systému. Detailní rozbor a komentář k výsledkům výběrů naleznete také na stránkách zpravodaje a také na internetu. V souvislosti s rezignací Karla Šeby na post ředitele svazu, bylo vypsáno konkurzní řízení na obsazení tohoto místa. Na inzerát se přihlásilo několik kandidátů, někteří z nich však z různých osobních důvodů v průběhu konkurzu odstoupili. Na základě vypracované písemné koncepce a osobního pohovoru před komisí jsem byl nakonec na místo ředitele ze všech kandidátů výborem jmenován já. Velmi intenzivně také probíhají jednání a přípravy V. národní výstavy masného skotu a Angus Fora, včetně mediální podpory. Především ve spolupráci s Asociací chovatelů plemene aberdeen-angus a manažerem výstavy ing. Míkou připravujeme vše tak, aby se výstava stala důstojnou ukázkou chovatelství masného skotu v České republice a aby si z ní všichni návštěvníci odnášeli pocit příjemně a užitečně stráveného času. V této souvislosti uvítáme Vaše podněty jak zlepšit organizaci, program (odborný i doprovodný) tak, aby se výstava stala atraktivní i pro širokou laickou veřejnost. Snahou nově zvoleného vedení a celého týmu profesionálních pracovníků svazu bude především důrazněji a důsledněji prosazovat zájmy Vás - chovatelů masného skotu. Jak již bylo několikrát zmíněno, zní to jednoduše, ale "uvedení" do praxe je mnohem složitější. Jsem si však plně vědom, že tato část práce výkonného aparátu svazu bude stále důležitější a je proto nutné se jí věnovat s opravdu maximálním úsilím. Zároveň je však potřeba si uvědomit, že práce na poli legislativně-politickém (navíc pod "dohledem" Bruselu) je v mnohém složitější než před deseti lety, vyžaduje velkou dávku diplomacie a trpělivosti a ne vždy je možné některá přání v praxi skutečně aplikovat. Nicméně, sám za sebe mohu slíbit, že pro naplnění těchto cílů udělám maximum. Závěrem mi dovolte, abych Vás požádal, abyste mezi všemi vašimi kolegy, přáteli, známými "šířili" informaci o národní výstavě, aby se podařilo vytvořit důstojnou návštěvnickou kulisu. S přáním klidných dnů, dobrého počasí a chovatelských úspěchů Kamil Malát

3 Zpravodaj ČSCHMS občasník Českého svazu chovatelů masného skotu Praha číslo 2/ ročník XII. Kontakt na pracovníky svazu: předseda: Karel Šeba, cschms2@quick.cz tel.: ředitel: Kamil Malát, cschms.praha@iol.cz tel.: tajemník: Kamil Malát, cschms.praha@iol.cz tel.: plemenná kniha, fakturace: Anna Stará, tel: inspektoři svazu: západní Čechy - Karel Melger karel.melger@quick.cz, tel.: střední a severní Čechy - ing. Hubert Herrmann hubert.herrmann@seznam.cz, tel.: jižní Čechy - ing. Vít Čepelák vit@cepelak.cz, tel.: východní Čechy - Jan Kopecký cschmsosik@lit.cz, tel.: Morava - ing. Pavel Kriegler kriegler@volny.cz, tel.: OBSAH Nové nařízení vlády č. 196/ Rozhovor s novým předsedou svazu...5 Charolais v kontrole užitkovosti...7 Hodnocení zevnějšku mladých zvířat masného skotu...8 Zastavení v sedmi českých chovech...13 Výsledky základních výběrů - I. turnus Výběry charolaiských býků v I. turnusu Národní výstava PŘEROV Zkušenosti se zimovištěm skotu...22 Vybrané ukazatele chovu KBTPM ve spolkové zemi Brandenburg a v ČR...23 Průjmová onemocnění telat...25 Strategie tlumení virových infekcí skotu let úspěšné spolupráce Maria Vet a ČSCHMS...31 Zápisnica zo zasadnutia predstaviteľov chovateľov Charolais Maďarskej, Českej a Slovenskej republiky...32 Zápis z výroční členské schůze...34 Skot v dějinách výtvarného umění...37 Adresa svazu: Těšnov 17, Praha 1 tel.: cschms.praha@iol.cz číslo účtu: /0800 IČO: DIČ: CZ Titulní foto: Hubert Herrmann Na internetových stránkách svazu naleznete nejaktuálnější informace o dění ve svazu a jeho aktivitách. Nabízíme Vám zde rovněž prostor k uvěřejnění inzerátů. V případě zájmu kontaktujte Jana Kopeckého na výše uvedené adrese. Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů ani jazykovou správnost příspěvků. foto vnitřní obálka: Karel Melger Zpravodaj ČSCHMS je zapsán v evidenci MK ČR pod evidenčním číslem MK ČR E

4 Nové nařízení vlády č. 196/2005 Jak jistě už víte, dotace pro skot budou v letech 2005 a 2006 vypláceny formou doplňkové přímé platby na chov přežvýkavců podle přepočtu VDJ. I přesto však od vejde v platnost nařízení vlády č. 196/2005 o stanovení některých podmínek provádění prémiových práv na chov krav bez tržní produkce mléka, případně na chov bahnic. Dovolte mi nyní, abych vás stručně seznámil se základními body, které toto nařízení obsahuje. První důležitou záležitostí je, že veškerá administrace spojená s prémiovými právy (PP) přechází z Ministerstva zemědělství (MZe) na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Zjednodušeně řečeno, základním principem bude "prohánění" prémiových práv přes národní rezervu. V praxi to bude znamenat, že z podstatě jakékoliv úkony spojené s přidělováním nového individuálního limitu PP, jeho zvyšování (ale i snižování), převody a přechody PP mezi chovateli apod. se budou spravovat v rámci této národní rezervy. Stav rezervy bude tedy pohyblivý a každoročně bude k aktualizován (k činí rezerva 140 PP). Při přidělování nového individuálního limitu PP budou přednostně uspokojováni žadatelé, kteří dosud nejsou držiteli individuálního limitu, přičemž se bude postupovat od žádostí s nejvyšším počtem bodů až do vyčerpání rezervy (přesná bodovací kritéria jsou součástí přílohy nařízení). Žádost o přidělení nového limitu i žádost o jeho zvýšení je nutné podat na SZIF nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku. Není možné žádat o přidělení méně než 3 PP. Pracovníci SZIFu budou obdobně jako např. u agroenvi dotací v průběhu roku kontrolovat zda chovatel plní podmínky, které mu umožňují čerpat právo na prémii (dotaci). Pokud chovatel neuplatní v daném roce jeho individuální limit PP (pokud jsou poskytovány národní doplňkové platby k přímým podporám vztahující se k PP), sníží SZIF jeho limit o neuplatněná PP a ty se přesunou do národní rezervy. V případě nabytí PP od jiného chovatele SZIF sníží tento limit o 15 % a ty opět přesune do národní rezervy (kromě výslovně uvedených výjimek). Převod PP je nový nabyvatel povinen do 30-ti dnů nahlásit na SZIF. Pro rozdělní národní rezervy (140 PP) lze podat na SZIF žádost nejpozději do 30-ti dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. Tento stručný text je pouze vodítkem, které by vám měl pomoci zorientovat s v novém nařízení, v žádném případě však jej nelze považovat za celistvý a plnohodnotný zdroj informací. Doporučuji proto seznámit se detailně s jeho obsahem: nařízení oficiálně vyšlo ve sbírce v částce 72 ze dne 26. května 2005 (odkaz ke stažení: publikováno bylo také v týdeníku Zemědělec č. 23/2005). Nařízení samozřejmě nemá v praxi větší význam, pokud se národní doplňkové platby vztahující se k PP nebudou poskytovat. Avšak možnost, že dotace budou v budoucnu vypláceny přes PP je stále otevřená. Kamil Malát Dotace na nákup plemenných býků V minulém zpravodaji jste se měli možnost dočíst detailní informace o podmínkách poskytování dotace na nákup plemenných býků, v tomto čísle pouze připomenu některé důležité informace, které je potřeba znovu zmínit: - dotaci je nutné doručit na adresu svazu nejdéle do pokud chcete mít opravdu jistotu, že žádost došla, posílejte ji výhradně doporučeně. V opačném případě nemůžeme zaručit, že žádost byla přijmuta. - obdobně, pokud chcete mít jistotu, že je vaše žádost po formální stránce v pořádku, zavolejte. - při úhynu, nutné porážce, prodeji či jiné změně není možnost dotaci přijmout a vyplatit. Prosím proto důrazně, abyste tyto případné změny neprodleně na svaz nahlásili, vyhnete se tak zbytečným komplikacím. - příjemce dotace je povinen s býkem podnikat (tj. být majitelem) minimálně dva roky od data vydání rozhodnutí, nikoliv od data nákupu! V případě porušení této podmínky je příjemce dotace opět povinen peníze vrátit. - dotace se vztahuje pouze na býky, kteří byli do plemenitby vybráni v letošním roce a pouze na býky tuzemské, tj. na býky dovezené ze zahraničí nemůže být dotace poskytnuta! - upozorňuji, že výplata peněz bude probíhat až někdy v prosinci až MZe vypočítá sazbu. Převod finančních prostředků je rovněž možné teprve až po doručení vámi podepsaného rozhodnutí. - celkový objem peněz na dotace na býky je stejný jako v loňském roce, ale býků je naopak více, je proto více než pravděpodobné, že dotace bude nižší než loni Kamil Malát 4

5 Rozhovor s novým předsedou svazu Na členském shromáždění Českého svazu chovatelů masného skotu byl zvolen do funkce předsedy Karel Šeba, dosavadní ředitel svazu. Na místo ředitele svazu bylo vypsáno konkurzní řízení. S novým předsedou jsme diskutovali na téma, jak si představuje budoucnost organizace, která zastupuje chovatele dvanácti různých masných plemen skotu s různými zájmy. Předseda má představu, že svaz bude fungovat jako zastřešující organizace pro chovatele, kteří jsou sdruženi podle plemen v klubech nebo asociacích, ve kterých jsou aktivní především v oblasti šlechtění. I když jste většině chovatelů dobře známý z šestiletého působení ve funkci ředitele, můžete nám představit chovatele, jehož nyní jako předseda zastupujete? Dělal jsme ředitele svazu od poloviny roku 1998, respektive dnem jsem byl výborem jmenován do funkce ředitele svazu. Letos jsem se rozhodl skončit. Odcházím na farmu Antonína Šťastného ve Vědlicích (okres Litoměřice), který je chovatelem masného plemene blonde d aquitaine již od roku Chov vznikl importem z Francie na podzim v roce Nyní má celkem sto krav, z toho čistých BA je 78, včetně vysokobřezích jalovic. Zbytek jsou kříženky a krávy českého strakatého skotu, které se v tomto chovu v letech 2000 až 2002 využívaly jako příjemkyně embryí. V chovu zůstaly a využívají se na křížení. Tam nastupuji jako zootechnik. Jako řádný zástupce této farmy jsem kandidoval na funkci předsedy a získal jsem důvěru většiny přítomných členů. Je třeba zároveň přiznat, že tato důvěra nebyla absolutní. Jakou máte představu o činnosti svazu do budoucna? Zatím se zdá, že jednotliví členové svazu mají různé zájmy? Chtěl bych stabilizovat činnost svazu. Poslední léta nebyla ideální. Kritika, která se na svaz objevuje, se ale většinou netýkala odborné práce. To bych chtěl napravit. Podle mého názoru svaz fungoval dobře do roku 2003, kdy se začala rozdělovat prémiová práva. Tím nastaly celkem pochopitelné rozpory. Zvolený systém postavil chovatele jednotlivých oblastí proti sobě. Do roku 2003 se plemena rozvíjela v rámci republiky bezproblémově, všechna vedle sebe. Pak si najednou začala na našem malém trhu konkurovat. Tuto konkurenci je třeba chápat z rozdílné ekonomiky, která se u jednotlivých plemen v našich podmínkách dosahuje. To je podle mého názoru důvod, který začíná trochu jiným směrem vymezovat činnost svazu. Ten by měl nadále sdružovat chovatele všech dvanácti plemen, která tu jsou. Jeho profesionální aparát musí zajišťovat především servis. A tím i to vše, co je dnes svazu dané ze zákona: vedení plemenných knih, kontrola užitkovosti a odhad plemenné hodnoty ve spolupráci s ČMSCH, a. s. To vše by měli profesionálové zajišťovat pro jednotlivé kluby či asociace chovatelů jednotlivých plemen. Chovatelé na základě těchto podkladů musí být schopni rozvíjet jejich chov. Tady je třeba pro chovatele jednotlivých plemen vytvořit podmínky. Jedním z velkých problémů, který vidím, bude i členství v mezinárodních organizacích. Máme nebo budeme mít jednou dvanáct partnerů ve světě, popřípadě v rámci Evropy. Již nyní jsme členy světového sdružení chovatelů plemene galloway, kde jsme jedním ze zakládajících členů. Dále jsme členy Světové asociace chovatelů plemene charolais, nyní jsme byli osloveni Eurolimem - evropským svazem chovatelů limousine. Máme například pozvánku do Irska na evropské sdružení herefordského skotu. Jsme členy evropského sdružení anguského skotu. Na podzim proběhne v rámci národní výstavy masných plemen v Praze evropská konference chovatelů aberdeen angusů. Svaz by měl vytvořit podmínky pro jednotlivé kluby a asociace, aby mohly s těmito mezinárodními organizacemi jednat, účastnit se jednání. To však bude finančně náročné. Na to musíme upřít nyní činnost, aby byli naši chovatelé vidět i v rámci Evropy a světa. Myslím si, že i přes některé problémy, plemenářská práce v Česku jim k tomu dává předpoklady. Především zahraniční chovatelé konstatují, že systém u nás funguje na vysoké úrovni a je málo zemí v Evropě, které ho mají tak vybudovaný. V řadě věcí jsme si brali vzor z Francie, kde je plemenářská práce v chovu masného skotu na vysoké úrovni. S uznáním se vyjádřili o naší práci i chovatelé plemene aberdeen angus, kteří jsou sdruženi v evropském sdružení. Proto chci prohlásit ještě jednou: musíme vytvořit podmínky k tomu, abychom i nadále rozvíjeli plemenářskou práci a do mezinárodních organizací zapojili i další plemena. Co by měl svaz zajišťovat pro chovatele v Česku? Dříve se například diskutovala možnost založení vlastní odbytové organizace? Založit samostatné odbytové družstvo vidím jako složité. I když to do budoucna nevylučuji. Snahy o založení tohoto družstva skončila v minulosti na nezájmu členů svazu. Možná byla oslovena nevhodná skupina chovatelů. Ne všichni členové jsou aktivními šlechtiteli nebo se jimi snaží být. Jsou to často čistí producenti zástavových telat a myslím si, že v minulosti jsme se hodně zahleděli do šlechtitelské práce a dělali málo pro zhruba zbývajících 40 % až 50 % členů svazu. Domnívám se, že by se svaz měl více zaměřit na tuto skupinu chovatelů svojí poradenskou činností v těchto užitkových chovech, které jsou mimo kontrolu užitkovosti. Vím sám z návštěv některých těchto chovů, kde se nechovají čistokrevná plemena, že tu jsou různé problémy, které by se daly lépe řešit. Možná by třeba stačilo je jednou za rok navštívit a poradit jim. Je to vidět třeba při výběrech býků do plemenitby. Chovatelé za námi chodí a chtějí poradit, jakého býka koupit, jakého plemene a podobně. Často z neznalosti kupují býky, kteří nejsou vhodní do užitkového křížení. Znamená to, že je určitý prostor 5

6 těmto chovatelům více pomoci. Pak samozřejmě musí svaz hájit zájmy chovatelů masného skotu a to efektivněji než doposud vůči ministerstvu. Jak by měl svaz postupovat ve vztahu k nynějšímu systému podpor? Otázka dotací a dotačního systému je věcí především ekonomickou, ale často i politickou. Pochopitelně adresná dotace na krávu bez tržní produkce, od které se vloni upustilo, byla pro chovatele nejčitelnější. Na druhé straně se objevil oprávněný argument, že jsou prémiová práva rozdělena na výši národní kvóty krav, přitom vloni bylo krav BTPM. Letos nejsou ještě čísla podle statistiky známá, ale půjde možná o počet kolem Nový systém dává určitou možnost těm, kteří nedostali prémiová práva, ale na druhé straně postihuje chovatele, kteří prémiová práva měli. Větší problém vidím v tom, že se musí konečně ujasnit způsob, jak půjdou dotace do chovu skotu obecně. Je třeba vědět, jaké se budou podpory poskytovat v dalších letech. Svaz nemá sílu něco sám prosadit, musíme se spojovat s nevládními organizacemi a ostatními svazy. Různé varianty výplaty podpor na VDJ v kombinaci s dotací na půdu, kterých jsme byli svědky od léta loňského roku, vždy postihly určitou část chovatelů a pro jinou část byly výhodné. Svaz však nemá v současné době dostatečný přehled o tom, jaká je struktura členské základny z pohledu její "výrobní kapacity" (kolik kusů krav a jakých užitkových typů, kolik kusů ostatních kategorií skotu, jaká je struktura půdního fondu). Víme sice, kolik je zvířat v kontrole užitkovosti, ale nemáme přehled tom, kolik má chovatel krav celkem. Máme chovatele, kteří mají 500 až 600 krav, 1500 až 2000 ha a ještě dojné stádo, jiní chovají zase jen deset krav a obhospodařují 15 ha. Struktura členské základy je pestrá a všechny tyto změny v obecných pravidlech vždy nějakou skupinu postihnou, a ta je nespokojena. Znamená to, že bychom jako svaz měli chtít, aby byla jasná pravidla a abychom byli schopni říct, že to tak bude v roce 2008 a tak v následujících letech. Já jsem alespoň podobnou vizi očekával při našem vstupu do EU. Byl bych rád, kdybychom nalezli účinnou pomoc u chovatelů, při sběru některých shora zmíněných dat. A to proto, aby svaz skutečně přesně věděl, jakou skupinu chovatelů v danou chvíli zastupuje. V roce 2003, kdy se rozdělovala prémiová práva, jsme rozpoutali dotazníkovou akci, ale bohužel se jich vrátilo vyplněných zhruba 70 % (i toto procento jsem pokládal za úspěch). Podobné je to s ekonomikou v chovu masného skotu. Máme spočítanou kontrolu užitkovosti, počítáme plemenné hodnoty zvířat, ale chovatelé neradi říkají, kolik zvířat a za kolik prodali. Neradi sdělují další ekonomické ukazatele. Ve světe tento tok informací funguje daleko lépe. Naši chovatelé se ale neradi chlubí úspěchy. A co masný skot a kvalitní hovězí maso? Jaký byl v minulosti zájem o kvalitní jateční skot z masných plemen asi není třeba hovořit. Přesto byl u nás v minulosti zájem o kvalitní zástavová telata některých plemen, a to zejména do Itálie. Po našem vstupu do EU se tento zájem ještě zvýšil. Každoročně se však objeví zájem o kvalitní jateční býky od některých organizací, ale to je již v době, kdy jsou kvalitní telata již dávno prodána do ciziny. Na podzim se o tomto problému nikdo nechce bavit. Těžko můžeme vinit nějakého chovatele, že za 70 až 80 korun za kg a někdy i více prodal 250 kg býka do Itálie. Bohužel vím, že řada výkrmců, kteří v minulosti vykrmovali masný skot, již v loňském roce nenakoupila. Nemohli totiž konkurovat obchodníkům v nákupních cenách. Je to všechno o ceně hovězího masa. Tím se vracím ke klubům, které by mohly v tomto směru vyvíjet svoji činnost. Podobně to funguje u chovatelů aberdeen angusů pod značkou kvality Český angus. Do jisté míry je na vině i naše současná legislativa. Nevím jak je možné, že když člověk vyjede za hranice, mohou tam fungovat systémy, jako prodej ze dvora včetně faremních porážek. Pochopitelně tato porážková místa musí plnit určité předpisy EU. Řadu těchto provozů jsem viděl a nevím, zda by podle našich předpisů obstáli. Je jasné, že i tyto věci by jsme jako svaz měli řešit. 5. národní výstava masného skotu Praha - Letňany ČSCHMS a Asociace chovatelů plemene Aberdenangus při příležitosti konání V. národní výstavy masného skotu - Praha Letňany konané nabízí všem chovatelům komerční inzerci v katalogu zvířat, který bude vydán při příležitosti této výstavy. Cena inzerce jedna strana A Kč, 1 strana A Kč. Objednávky inzerce zasílejte na adresu ČSCHMS. Bližší informace podá Kamil Malát. Asociace chovatelů plemene Aberdeen-angus Asociace chovatelů plemene Aberdeen-angus žádá všechny členy asociace, kteří doposud neodevzdali souhlas se zveřejněním osobních dat (adresa chovu, počet chovaných zvířat) za účelem digitálního zpracování těchto dat, aby tak učinily do Tento souhlas zašlete na adresu předsedy Asociace: ing. Jiří Svatek, TEGRO spol. s.r.o., Těšenov 61, Horní Cerkev. Dále upozorňujeme na úhradu členského příspěvku asociace AA 200 Kč na rok 2005 na číslo účtu /

7 Charolais v kontrole užitkovosti Hana Adamová Rozvoj chovu masných plemen v České republice nastartovaly dovozy plemenic po roce Do letošního roku se postupně stalo nejpočetnějším plemeno charolais. Z šedesáti pěti v roce 1992 vzrostl počet na aktuálních 5590 krav v kontrole užitkovosti. V roce 1992 bylo v České republice v kontrole užitkovosti zařazeno 65 krav charolais s podílem krve 88 až 100 %. Ty byly chovány na pěti farmách. Postupně stavy narůstaly až na dnešních 2863 (88 až 100 % krve charolais) a 2727 krav s podílem krve plemene 50 až 88 %. Z těchto údajů lze vyčíst, že chovatelé využívají převodné křížení s plemenem charolais a že stavy budou nadále růst. Jeden z prvních charolaiských plemeníků v ČR Býci s nejvyššími počty provedených inseminací za život Úroveň ovlivňují plemeníci "Adaptovali jsme kvalitní plemeno v českých podmínkách," je přesvědčen Ing. Jan Kaplan, který ve Větrném Jeníkově vystoupil na téma plemenářské práce a zlepšení postupů selekce v chovu charolais v České republice. V současné době chovatelé využívají v Česku ze 67,2 % přirozenou plemenitbu a z 23,7 % inseminaci; 7,9 % připadá na harém a 1,2 % na embryotransfer. Podíl inseminace klesl, podotkl Kaplan, v minulých letech se pohyboval na úrovni 27 až 30 procent. Postupně od roku 1990 bylo celkem v republice registrováno 1416 plemeníků do přirozené plemenitby a do inseminace. Z toho jich největší podíl představují býci původem z ČR z přirozené plemenitby a v inseminaci převažují francouzští prověření pepiniéři. V roce 2004 bylo v ČR využito v inseminaci sperma 92 býků, kterým bylo provedeno prvních inseminací a celkem Býci s nejvyššími počty inseminací za život jsou uvedeni v tabulce. Pokud jde o býky používané v inseminaci k čistokrevné plemenitbě, tak v Česku zanechali nejvíce potomků francouzští býci Agronome (1894 všech inseminací) a Casoar (1008), následuje Till a Cameleon. Pro tvorbu dcer měl podle Jana Kaplana hlavně význam francouzský Impair, ty sklízejí úspěchy i na výstavách (Letňany 2003). Pokud jde o snadnost porodů u krav v čistokrevné plemenitbě, byly v 85 % porody lehké, bez pomoci člověka, těžkých v roce zahrnovalo jen 2,5 procenta. V roce 1993 však podíl těžkých porodů dosahoval deseti procent, postupně ale klesal. Rezervy u chovatelů Podle úrovně výživy kolísá produkce býků v jednotlivých letech. "Pro potřeby populace charolais je jich potřeba okolo 250," vypočetl Kaplan. V loňském roce dosáhlo 171 býčků v průměru hmotnosti ve 120 dnech 201 kg, v 210 dnech 317 kg a v 365 dnech 539 kg. Přírůstek v testu byl 1771 gramů a od narození 1404 gramů. Největší rezervu vidí přednášející v přírůstku od narození. Je to téma pro diskusi. Odchovny podle něho pak totiž suplují odchov od narození. Ing. Kaplan bonituje potomstvo po býkovi Ex-Eden, foto M. Dukes V žebříčku vyprodukovaných registrovaných býků z domácích chovů, kterých je celkem 92, vede Jan Zatloukal z Velkých Dvorců se 136 býky, následuje Sokolovská uhelná, a. s. - 96, ZD Pozovice - 84, Agrokomplet 2000, s. r. o. - 81, ZEAS, a. s., Staré Hradiště - 57 a Ing. Adolf Neuman z Okřešic Státní registr Jméno Pùvod I inseminace Celkový poèet inseminací ZCH 154 Maïarsko ZCH 264 Damon ÈR ZCH 150 Maïarsko ZCH 222 Diminutif Francie ZCH 159 Bijou Francie ZCH 323 Elbert ÈR ZCH 209 Filko ÈR ZCH 245 Car ÈR ZCH 161 Charlot Francie ZCH 160 Canizy Francie Na závěr připomněl přednášející výstavní činnost. Kromě účasti na národních výstavách masného skotu proběhly v České republice i specializované výstavy charolais: v roce 1998 a 2000 v Jangelci, zatím poslední na podzim roku 2002 v Litomyšli. V letošním roce se chovatelé chystají na podzimní národní výstavu masných plemen skotu v Praze Letňanech. Damon (ZCH 264) je historicky druhý nejvyužívanější plemeník 7

8 Hodnocení zevnějšku mladých zvířat masného skotu Z. Veselá, J. Přibyl, P. Šafus, L. Vostrý, K.Šeba, L.Štolc Objektivní hodnocení zevnějšku mladých zvířat masných plemen skotu má významný vztah k vyjádření masné užitkovosti a vysokou korelaci k hodnocení jatečně opracovaného těla po porážce. V České republice je masný skot hodnocen podle metodiky popisu a hodnocení zevnějšku masných plemen skotu zpracované Českým svazem chovatelů masného skotu. Hodnocení představuje bodové vyjádření hodnoceného znaku v rozpětí od 1 (minimální) do 10 (maximální) bodů v rámci biologického rozpětí u hodnoceného plemene. Při hodnocení popisovaných znaků vychází hodnotitel z průměru populace konkrétního plemene a schváleného standardu. U jednotlivých tělesných znaků je proto vyjádření bodové stupnice podle jednotlivých plemen zcela specifické. Tabulka 1. Počty hodnocených zvířat podle jednotlivých plemen a podílu genů masného plemene % 50-87% Aberdeen angus Belgické modrobílé Blonde d Aquitaine Galloway 10 3 Gasconne 34 Hereford Highland 5 Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Salers 13 Hodnotitelé při hodnocení dále zohledňují věk a pohlaví jedinců. Cílem naší práce bylo statisticky zpracovat výsledky hodnocení zevnějšku mladých zvířat masných plemen. Na základě těchto výsledků jsme zjišťovali vliv hodnotitelů na výsledky hodnocení zvířat. Tyto dílčí propočty byly součástí práce, která vedla k ohodnocení zvířat plemennými hodnotami. Hodnocení zevnějšku Hodnocení zevnějšku mladých zvířat masného skotu pomocí desítibodové stupnice je v České republice prováděno pro tyto znaky: výška v kříži - dále VK (měřena hůlkovou mírou), délka těla - DT (hodnocení je prováděno vizuálním posouzením), hmotnost - HM (je zjišťována vážením zvířete), přední šířka hrudníku - ŠH (šířka základny hrudníku mezi předními končetinami při pohledu zepředu), hloubka hrudníku - HH (hloubka hrudníku za lopatkou), záď - Z (délka a šířka zádě), osvalení plece - OP, osvalení hřbetu - OH, osvalení zádi - OZ a užitkový typ - UT (celková ušlechtilost zvířete, harmonie tělesné stavby a pohlavní výraz). Hodnocené znaky jsou rozdělené do 3 skupin: tělesný rámec (VK, DT, HM), kapacita těla (ŠH, HH, Z) a osvalení (OP, OH, OZ). Užitkový typ má samostatné postavení. VK a HM jsou hodnoceny objektivně měřením (vážením) a na bodové hodnocení jsou převedeny pomocí přepočtové tabulky s ohledem na věk, pohlaví a plemeno. Ostatní znaky jsou hodnoceny subjektivně. Hodnocený soubor K dispozici jsme měli výsledky popisu zevnějšku 5424 mladých zvířat, dvanácti masných plemen a kříženců s dojenými a kombinovanými plemeny (Aberdeen angus , Belgické modrobílé - 34, Blonde d'aquitaine - 205, Galloway - 13, Gasconne - 34, Hereford - 496, Highland - 5, Charolais , Limousine - 567, Masný simentál - 970, Piemontese - 144, Salers - 13) hodnocených ve věku od 180 do 519 dnů. 84% hodnocených jedinců bylo čistokrevných, nebo s podílem masného plemene nad 88%. Ostatní jedinci byli produkty křížení s vyšším podílem masných plemen (minimálně 50%). Zastoupení jednotlivých plemen je uvedeno v tabulce 1. Zvířata byla hodnocena v době odstavu na konci pastevního období jedním z osmi hodnotitelů, nebo komisionálně v odchovnách masných býků (64 býků). V grafu I je znázorněno rozdělení četností zvířat podle věku hodnocení. Převažovala mladší zvířata hodnocená od 180 do 330 dní. Základní statistické charakteristiky hodnocených znaků zevnějšku jsou uvedeny v tabulce 2. Průměrné hodnoty se pohybují od 5,59 do 6,76. U všech znaků jsou tedy mírně vyšší než střed bodového rozpětí 5,5. Směrodatné odchylky hodnocení výšky těla (s = 2,17) a hmotnosti (s = 2,65) byly vyšší než směrodatné odchylky hodnocení ostatních znaků (s = 0,97 až 1,13). To souviselo s odlišným způsobem hodnocení (měření a vážení s převedením na body pomocí přepočtové tabulky) oproti hodnocení ostatních znaků. I rozdělení četností podle bodového hodnocení bylo u těchto dvou znaků odlišné oproti ostatním. V grafu II jsou znázorněny četnosti podle hodnocení výšky těla. Výsledky hodnocení vykazovaly ploché normální rozdělení, neboť ve třídách na okraji (1 a 10 bod) byl velký počet jedinců Naopak u hmotnosti výsledky normální rozdělení nevykazovaly (graf III). U hodnocení hmotnosti převažovala zvířata hodnocená vyššími body, což ukazuje, že většina hodnocených zvířat byla v porovnání s plemennými standardy nadprůměrná. U obou těchto znaků (VK, HM) bylo při hodnocení využito celé stupnice od 1 do 10. V grafu IV jsou znázorněny četnosti podle hodnocení užitkového typu. Při hodnocení bylo využitu bodů od 2 do 9 (nebyly využity krajní hodnoty 1 a 10), ale výsledky vykazovaly normální rozdělení. Obdobné rozdělení bylo i u ostatních subjektivně hodnocených znaků. Pro srovnání je v grafu V je znázorněno ideální rozdělení četností tabulek distribuční funkce normálního rozdělení. V ideálním případě by body 5 a 6 mělo být hodnoceno 22,6% zvířat, body 4 a 7 15,9%, body 3 a 8 7,9%, body 2 a 9 2,8% a body 1 a 10 0,7%. Vyhodnoceni podkladových údajů Odhad plemenné hodnoty byl proveden víceznakovým animal modelem. V modelové rovnici byly zohledněny tyto efekty: skupina vrstevníků (SRO - jedinci uvnitř jednoho chovu hodnocení ve stejném období), pohlaví (býčci, jalovičky / jedináčci, dvojčata), věk matky (do tří let, čtyřleté, pěti až sedmileté, nad sedm let a příjemkyně embryí) a regrese na průměrný denní přírůstek od narození do hodnocení, regrese na věk při hodnocení. Tabulka 2. Základní statistické charakteristiky hodnocených znaků Hodnocený znak Prùmìr S Min Max VK Výška v køíži 5,66 2, DT Délka tìla 6,49 0, HM Hmotnost 6,76 2, SH Pøední šíøka hrudníku 5,75 0, HH Hloubka hrudníku 6,19 0, Z Záï 5,81 0, OP Osvalení plece 5,59 0, OH Osvalení høbetu 5,76 0, OZ Osvalení zádi 5,83 1, UT Užitkový typ 5,84 1,

9 Graf I Poèty jedincù podle vìku pøi hodnocení Graf II Poèty jedincù podle hodnocení výšky tìla Poèet jedincù 600 Poèet jedincù Vìk pøi hodnocení (dny) Hodnocení (body) Graf III Poèty jedincù podle hodnocení hmotnosti Graf IV Poèty jedincù podle hodnocení užitkového typu Poèet jedincù Poèet jedincù Hodnocení (body) Hodnocení (body) Popisované znaky byly pro účely odhadu plemenné hodnoty rozděleny do dvou skupin: 1400 Graf V Ideální rozdìlení èetností hodnocení 1. Znaky charakterizující tělesné rozměry (VK, DT, HM) a kapacitu těla (ŠH, HH, Z) 2. Znaky charakterizující osvalení (OP, OH, OZ) a užitkový typ Pro první skupinu znaků byla zvolena modelová rovnice: Y = SRO + PO + VEKM + VEKH + PH + e Pro druhou skupinu znaků byla zvolena modelová rovnice: Y = SRO + PO + PRIR + VEKH + PH + e Kde: Y - popisované znaky SRO - skupina vrstevníků ve stejném chovu, stejném roce a stejném ročním období PO - pohlaví VEKM - věk matky PRIR - průměrný denní přírůstek od narození do hodnocení VEKH - věk při hodnocení PH - plemenná hodnota jedince (náhodný efekt) - s maticí příbuznosti a genetickými skupinami podle plemenné příslušnosti e - náhodná chyba (reziduum) Poèet jedincù ,7 % 2,8 % Efekt hodnotitele nebylo možné zohlednit, neboť se překrýval s efektem skupiny vrstevníků (SRO). Což souvisí s tím, že jednotlivé chovy jsou ve sledovaném období posuzovány vždy 7,9 % 15,9 % 22,6 % ,6 % Hodnocení (body) 15,9 % 7,9 % 2,8 % 0,7 % stejným hodnotitelem. Nelze tudíž vliv hodnotitele a úroveň chovu oddělit. Všechny zohledněné efekty byly statisticky významné. Plemena byla zohledněna v matici příbuznosti. Nejdůležitějším efektem byla skupina společně hodnocených zvířat (SRO), která vysvětlovala proměnlivost z 28 až 35%. Tento efekt v sobě zahrnuje 9

10 řadu vlivů, které působí na celou skupinu jedinců stejným směrem. Vliv pohlaví telete na výsledky hodnocení je znázorněn v tabulce 3. Čísla zde uvedená představují odchylku hodnocení v porovnání s býčky jedináčky. Vliv efektu pohlaví byl méně výrazný, neboť hodnotitelé jej zohledňují již při vlastním hodnocení zvířat. Proto byl výraznější vliv dvojčat, která vykazovala v téměř všech znacích nižší známky než býčci a jalovičky jedináčci. U první skupiny znaků byl zohledněn věk matky při otelení, který má vliv na tělesný vývin mladých zvířat. Vliv věku matky na výsledky hodnocení je znázorněn v tabulce 4. Věk matek byl rozdělen do pěti skupin (1. matky mladší než 3 roky, 2. matky ve věku 4 roky, 3. matky ve věku 5 až 7 let, 4. matky starší než 7 let a 5. příjemkyně embryí). Nejvyšší známku ve většině znaků vykazovala telata po matkách pěti až sedmiletých a dále po matkách osmiletých a starších. U druhé skupiny znaků, charakterizujících osvalení a užitkový typ byl zohledněn přírůstek od narození do dne hodnocení, který v sobě zohledňuje podmínky chovu a ovlivňuje celkovou velikost zvířete v době hodnocení. Hodnocení (body) 0,60 0,40 0,20 0,00-0,20-0,40-0,60 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 Graf VI Užitkový typ - regrese na vìk pøi hodnocení Vìk pøi hodnocení (dny) Graf VII Odchylky reziduí podle hodnotitelù (1-9) od komise (0) VK DT HM SH HH Z OP OH OZ UT Věk při hodnocení byl zohledněn u všech znaků. Regrese hodnocení užitkového typu na věk při hodnocení je znázorněna v grafu VI. Hodnotitelé zohledňují vliv věku již při hodnocení, přesto je však z grafu patrné, že u většiny znaků mají sklon starší zvířata nadhodnocovat. Vliv hodnotitelů na výsledky hodnocení V modelu však nebylo možné zohlednit efekt hodnotitele, neboť ten se překrýval s efektem skupiny vrstevníků. V dalším textu jsme se pokusili alespoň nepřímo vyjádřit vliv jednotlivých hodnotitelů na výsledky hodnocení zevnějšku mladých zvířat. Vliv hodnotitelů na výsledky hodnocení byl stanoven z reziduí (náhodných chyb) pomocí jednofaktorové analýzy (procedura GLM/SAS). Předpokládáme, že efekt hodnotitele, o který nemohly být výsledky hodnocení očištěny, ovlivňuje bodové hodnocení a do jisté míry velikost náhodné chyby. V tabulce 5 jsou uvedeny odchylky reziduí podle hodnotitelů (1-9) od komise (0). Graficky jsou tyto odchylky znázorněny v grafu VII. Z grafu VII je patrné, že k nejvyšším odchylkám při hodnocení docházelo u hmotnosti (od -0,48 u hodnotitele 7 po +0,59 u hodnotitele 1). Tyto vysoké odchylky pravděpodobně souvisí Tabulka 3. Vliv pohlaví telete (porovnání s býčky jedináčky) Tabulka 4. Vliv věku matky (porovnání s matkami tříletými a mladšími) Tabulka 5. Odchylky reziduí podle hodnotitelů (1-9) od komise (0) Tabulka 6. Směrodatné odchylky reziduí podle hodnotitelů s odlišným způsobem hodnocení tohoto znaku. U výšky v kříži odchylky dosahovaly hodnot od - 0,17 po -0,12. U všech hodnotitelů měly zápornou hodnotu. To znamená, že tito hodnotitelé ve srovnání s komisí lehce podhodnocovali výsledky hodnocení tohoto znaku. Jedná se zde ovšem o podobný případ jako u hmotnosti. U většiny znaků hodnocených subjektivně byly odchylky minimální. To znamená, že hodnotitelé neovlivňovali výrazně výsledky hodnocení zvířat. Výjimkou je pouze hodnotitel číslo 7, u kterého byly vyšší odchylky způsobeny nízkým počtem hodnocených jedinců (pouze 5 zvířat). Lehce vyšší odchylky byly u hodnocení šířky a hloubky hrudníku. I v tomto případě byly odchylky u všech hodnotitelů od komise záporné. Z výsledků jednofaktorové analýzy lze konstatovat, že vliv hodnotitelů na výsledky hodnocení zevnějšku zvířat je minimální a výsledky hodnocení z hlediska práce hodnotitelů jsou velmi vyrovnané. V dalším kroku jsme práci hodnotitelů sledovali podle směrodatných odchylek reziduí, které vypovídají o tom, zda všichni hodnotitelé využívají stejně široké bodové rozpětí. Směrodatné odchylky reziduí podle hodnotitelů jsou uvedené v tabulce 6 a graficky znázorněné v grafu VIII. Výška v kříži a hmotnost měly směrodatné odchylky vyšší než u ostatních znaků, což souvisí s výsledky hodnocení. U ostatních znaků byly směrodatné odchylky velmi vyrovnané. Mezi jednotlivými hodnotiteli nebyly výrazné rozdíly. Větší výkyvy směrodatných odchy- 10

11 1,6000 1,4000 1,2000 1,0000 0,8000 0,6000 0,4000 0,2000 0,0000 VIII Smìrodatené odchylky reziduí podle hodnotitelù VK DT HM SH HH Z OP OH OZ UT lek vykazoval hodnotitel 7, který však hodnotil pouze 5 zvířat. Nejnižší směrodatné odchylky u většiny znaků vykazoval hodnotitel 6 a 3. Poměrně vyrovnané směrodatné odchylky reziduí podle hodnotitelů ukazují na to, že všichni hodnotitelé využívají srovnatelné rozpětí bodového hodnocení Vliv plemenné příslušnosti na výsledky hodnocení Podobně jako vliv hodnotitelů na výsledky hodnocení jsme se zaměřili na vliv plemenné příslušnosti. Jelikož hodnotitelé plemeno zohledňují již při samotném hodnocení, měl by být vliv plemenné příslušnosti zanedbatelný. Sledovali jsme vliv plemene na výsledné plemenné hodnoty a rezidua. V tabulce 7 jsou uvedeny odchylky průměrných plemenných hodnot jednotlivých plemen od plemene charolais, které mělo nejpočetnější zastoupení. Graficky jsou tyto odchylky znázorněny v grafu IX. U výšky těla a hmotnosti byly opět odchylky vyšší než u ostatních znaků. Vyšší odchylky vykazovalo plemeno belgické modrobílé, které však představovalo pouze 34 hodnocených jedinců. Jedná se zde tedy spíše o náhodné odchýlení plemenných hodnot. Odchylky ostatních plemen byly poměrně nízké. Směrodatné odchylky plemenných hodnot jsou uvedeny v tabulce 8 a grafu X. Směrodatné odchylky plemenných hodnot pro hmotnost a výšku v kříži byly opět vyšší než u ostatních znaků. U ostatních znaků byly směrodatné odchylky velmi vyrovnané. Mezi jednotlivými plemeny nebyly výrazné rozdíly. Větší výkyvy směrodatných odchylek vykazovala plemena galloway, highland a salers, u kterých však bylo hodnoceno méně jedinců (13 resp. 5). Poměrně vyrovnané průměrné plemenné hodnoty a směrodatné odchylky ukazují na to, že hodnotitelé výrazně nezvýhodňují, ani nepoškozují žádná z plemen masného skotu. K podobným závěrům jako v případě analýzy plemenných hodnot podle jednotlivých plemen dojdeme, při analýze reziduí. Odchylky reziduí podle plemen od plemene charolais jsou uvedeny v tabulce 9 a grafu XI. Odchyl- Tabulka 7. Odchylky plemenných hodnot podle plemen od plemene charolais Tabulka 8. Směrodatné odchylky plemenných hodnot podle plemen Tabulka 9. Odchylky reziduí podle plemen od plemene charolais Tabulka 10. Směrodatné odchylky reziduí podle plemen VIII Smìrodatené odchylky reziduí podle hodnotitelù Graf IX Odchylky plemenných hodnot podle plemen od plemene charolais 1,6000 1,50 1,4000 1,00 1,2000 1,0000 0,8000 0, ,50 0,00-0,50 MS BM HI W GS HE AA LI BA PI SA 0, ,2000-1,00 0,0000 VK DT HM SH HH Z OP OH OZ UT -1,50 VK DT HM SH HH Z OP OH OZ UT 11

12 Graf X Smìrodatné odchylky plemenných hodnot podle plemen Graf XI Odchylky reziduí podle plemen od plemene charolais 1,60 0,40 1,40 1,20 1,00 MS BM HI W GS 0,20 0,00-0,20-0,40 VK DT HM SH HH Z OP OH OZ UT MS BM HI W GS 0,80 HE AA -0,60 HE AA 0,60 CH -0,80 LI 0,40 0,20 LI BA PI -1,00-1,20-1,40 BA PI SA 0,00 VK DT HM SH HH Z OP OH OZ UT SA -1,60 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 Graf XII Smìrodatné odchylky reziduí podle plemen VK DT HM SH HH Z OP OH OZ UT ky jsou ve většině znaků minimální. Výjimkou je opět výška v kříži a hmotnost. Vyšší odchylky byly u plemen belgické modrobílé a galloway, což je opět pravděpodobně způsobeno nižším počtem hodnocených jedinců těchto plemen (34 a 13). Vyšší odchylky byly opět u hodnocení MS BM výšky v kříži a hmotnosti. HI W Směrodatné GS odchylky reziduí HE podle plemen AA (tabulka 10 a graf CH XII) jsou méně LI vyrovnané. Nižší BA směrodatné PI odchylky reziduí SA vykazovalo plemeno salers a galloway. Naopak vyšší směrodatné odchylky reziduí mělo plemeno highland. Všechna tato plemena však představují nízký počet hodnocených jedinců. Směrodatné odchylky reziduí ostatních plemen byly již poměrně vyrovnané. Podobně jako u plemenných hodnot i u reziduí poměrně vyrovnané průměry a směrodatné odchylky podle plemen ukazují na to, že hodnotitelé výrazně nezvýhodňují, ani nepoškozují žádná z plemen masného skotu. Závěr Byl sestaven model pro rutinní odhad plemenné hodnoty pro popis zevnějšku mladých zvířat masného skotu. Model byl využit pro vyhodnocení výsledků hodnocení zevnějšku mladých zvířat masného skotu v roce Odchylky od normálního rozdělení u výsledků hodnocení výšky těla a hmotnosti svědčí pro sjednocení způsobu hodnocení všech znaků exteriéru. Zpracování v rámci projektu Mze ČR Zápis z jednání Klubu chovatelů francouzských rustikálních plemen ze dne 17. května 2005 v Protivci Přítomni: dle prezenční listiny u předsedkyně klubu Ing. Radky Zahrádkové, zapsala: Ing. Martina Krejčová 1. Zahájení schůze, program jednání a informace o změnách v ČSCHMS: novým předsedou se stal Karel Šeba; pohovor s kandidáty na obsazení funkce ředitele bude ; vedení plemenné knihy - stále Karel Šeba. 2. Překlad francouzských šlechtitelských programů pro plemena GS a SA ve výši cca 2 x 840 Kč ==> odsouhlaseno, aby toto bylo financováno z prostředků přidělených na činnost klubu. 3. Informace z výroční schůze ČSCHMS ze Skalského Dvora (březen 2005), kde Ing. Růžička hovořil o dotacích vyplácených v září Informace o výsledcích základního výběru ze dne na OPB Cunkov, kde bylo hodnoceno 6 GS býků. 5. Výstava FLEURON GASCON ve dnech v Limoux (Francie) s účastí členů klubu (Zahrádková, Bartoň, Vörös, Marek, Petersik). 6. V. Národní výstava masného skotu v Praze - Letňanech Chovatelé mají možnost placené reklamy v katalogu (strana A Kč, 1/2 A5 strany Kč). Zájemci se mohou hlásit u Ing. Zahrádkové nebo u K. Maláta. 7. Příprava semináře pořádaného Klubem francouzských rustikálních plemen k propagaci plemen GS a SA se uskuteční v návaznosti na Národní výstavu, a to (středa) ve VÚŽV v Uhříněvsi. Na seminář budou pozváni i představitelé gaskoňské a salerské asociace z Francie. 8. Ing. Waldmann ze ZA MZe se sídlem v Prachaticích - informace pro chovatele ze stran podávání žádostí na dotace, změny oproti loňskému roku. 9. Ing. Herrmann a K. Melger (inspektoři ČSCHMS) - vystoupili v diskuzi k systému naskladňování býčků do odchoven, k přípravě nových šlechtitelských programů a zapsání zvířat do PK. 12

13 Zastavení v sedmi českých chovech Hana Adamová Přednáškový blok v lednu na konferenci ve Větrném Jeníkově uzavřeli čeští chovatelé, kteří v devadesátých letech vsadili na bílé krávy charolais. Během patnácti let dovezli do Česka přes tisícovku plemenic z Francie. Dnes produkují ročně kolem dvou stovek býčků do plemenitby. O tom, že si vybrali plemeno správně, vypovídá stoprocentní úspěšnost prodeje plemeníků v aukcích za výborné ceny a zájem obchodníků ze zahraničí o nákup zástavu charolais. Po vstupu ČR do unie dosahuje cena za jeden kilogram živé hmotnosti zástavu bez omezení hmotnosti asi osmdesáti korun. Sokolovská uhelná, a. s. Sokolovskou společnost představil na konferenci Ing. Milan Štrudl, který zároveň stojí v čele Klubu chovatelů plemene charolais v České republice. Sokolovská uhelná je podnik, jehož hlavní aktivitou je těžba a zpracování uhlí. Ročně vynakládá kolem 130 milionů Kč na rekultivace, které lze provádět různými způsoby, například zatopením, výsadbou lesů nebo zemědělskými rekultivacemi. To je způsob, který firma zvolila pro oblast výsypek Loket a Gustav a získala tak 325 ha pastvin. Nyní hospodaří na 1115 ha půdy, z toho je 604 ha trvalých travních porostů. S chovem charolais začala společnost nákupem 59 jalovic a plemenného býka v květnu roku 1995 ve Francii, ještě týž rok přivezli dalších 130 jalovic. V současné době patří k největším chovatelům plemene v Česku se stavem 300 krav. Ročně prodávají zhruba 90 býčků jako zástav do Itálie a dalších asi dvacet projde odchovnami. Jan Zatloukal, Velké Dvorce Jan Zatloukal je soukromě hospodařící rolník se sídlem ve Velkých Dvorcích, v oblasti Přimdy. Celkem obhospodařuje 1870 ha zemědělské půdy, z toho je 400 ha orné a zbytek jsou trvalé travní porosty. V roce 1992 si pronajal středisko rostlinné výroby Velké Dvorce i s částí tehdejšího chovu herefordů, které prodal do Německa. Za utržené peníze nakoupil 44 jalovic charolais z Francie. Poté, co získal dotace, přivezl z Francie ještě další zvířata a dostal se na stav 72 kusů. V roce 1994 stádo inseminoval francouzskými prověřenými býky, v roce 1995 se narodila telata. "Chov jsem postavil především na plemeníkovi Cameleon ZCH 219, který mi padl do oka," přiznává farmář. V roce 1994 přestavěl dvouřadý kravín K 96 v Kundraticích na odchovnu plemenných býků s volným boxovým ustájením pro 72 býků. V současné době má Jan Zatloukal ještě další odchovnu v Malých Dvorcích. Aktuálně chová necelých 1000 kusů masného skotu, z toho je 225 krav čistokrevných charolais a 226 čistokrevného masného simentála. Ing.Vladimír Řehounek, Choteč Chov byl založen v roce 1992 importem dvanácti jalovic z Francie. Současně se zvířaty byla dovezena také embrya, ze kterých se v roce 1993 narodilo šest jalovic. K dalšímu rozšíření došlo v roce 2001, kdy koupil tři březí jalovice. Chov je typickou rodinnou farmou, zaměřenou na produkci plemenných zvířat. Vladimír Řehounek hospodaří celkem na 132 ha zemědělské půdy, z toho je 50 ha luk a pastvin. Charolaiská plemenice na farmě pana Zatloukala, foto: Karel Melger Vladimír Řehounek v současnosti chová devatenáct krav. V roce 2004 využíval inseminaci z 26 procent a na zbytek přirozenou plemenitbu. V inseminaci nejvíce využíval Agronome a Casoara, jehož dcery v chovu patří podle plemenných hodnot ke špičce. Od roku 1995 vyprodukoval z chovu osmnáct plemenných býčku. Vladimír Řehounek působil déle než deset let jako předseda Klubu chovatelů plemene charolais. ZEAS Staré Hradiště Akciová společnost ZEAS Pod Kunětickou horou ve Starém Hradišti vznikla v roce 1993 transformací bývalého zemědělského družstva. Nyní hospodaří na 2650 ha zemědělské půdy. Živočišná výroba je zaměřena na chov dojného skotu a částečně také na chov krav bez tržní produkce mléka plemene charolais. ZD Staré Hradiště bylo jedním z prvních chovatelů plemene v Česku, protože v roce 1990 koupili sedmnáct jalovic charolais z Maďarska. V roce 1992 a 1993 byl k rozšíření stáda intenzivně využíván embryotransfer a bylo také importováno čtrnáct jalovic z Francie. Nyní mají 26 krav, v roce 2004 ze 48 % využívali inseminaci a z 52 % přirozenou plemenitbu. Od roku 1991 vyprodukovali 51 plemenných býčků. Ing. Adolf Neuman, Okřešice Ing. Adolf Neuman hospodaří v oblasti Třebíčska na 1290 ha zemědělské půdy, zařazené v LFA. Chová především dojný skot. V roce 1991 dovezl šest jaloviček charolais z Francie. Masné stádo rozšiřoval i embryotransferem, k tomu využíval strakaté krávy. Později přes inseminaci a přirozenou plemenitbou stav charolais rozšířil na průměrný kolem sedmdesáti kusů. V chovu využívá inseminaci francouzskými prověřenými býky. Podařilo se mu většinu krav zařadit do kategorie matek býků. Dodává plemenné býčky do odchoven, celkem od počátku chovu jich vyprodukoval již 56. Deset let prodává maso z poražených zvířat ve vlastní smluvní obchodní síti. Agrokomplet 2000, s. r. o. Společnost Agrokomplet, s. r. o., byla založena v roce 1993 Ing. Milanem Erbertem a Janem Šimulákem. Hospodaří na 428 ha orné půdy a 747 ha trvalých travních porostech (reportáž z podniku obsahoval Zemědělec 3/2005). Chovají 98 krav se stoprocentním podílem krve charolais a 183 s podílem 50 až 99 procent. Od roku 1991 vyprodukovali 74 plemenných býčků. V roce 2004 ze 47 % využívali inseminaci. Ve stejném roce koupili dva plemeníky: ZCH Bovet Jork ET po otci ZCH 13

14 Stádo v Pozovicích 388 Impair a z Francie dovezli ZCH Tes Beau po otci Okapi. Při jeho výběru dbali, aby šlo o v Česku nevyužívanou linii. Tes Beau bude působit v přirozené plemenitbě od letošního roku. ZD Pozovice Zemědělské družstvo vzniklo v roce Hospodaří na 1239 ha zemědělské půdy. V živočišné výrobě je významným producentem mléka, ale v povědomí chovatelské veřejnosti je především díky masnému skotu charolais. V roce 1992 nakoupilo prvních šestnáct jalovic tohoto plemene ve Francii, další dovozy proběhly v roce 1993 (27 jalovic a plemenný býk) a v roce 1994 družstvo importovalo třináct jalovic. Systematickou plemenářskou prací, individuálními připařovacími plány, které v počátku sestavoval Patrik Reversé a nyní Ing. Jan Kaplan a Jan Kopecký, se stal chov jedním z nejvýznamnějších producentů plemenných jalovic a býků. V roce 1997 byl jako první a jediný v ČR uznán Zemským chovem plemene charolais. Dnes chovají 65 krav a dosud vyprodukovali 84 plemenných býčků. Do Pozovic zamířili i francouzští hosté a účastníci konference o chovu charolais 25. ledna odpoledne. Chovem je provedl hlavní zootechnik Miroslav Sviták. Plemenný býk CHP 571 v chovu pana Zatloukala, foto: Karel Melger Irská Herefordská společnost pořádá Národní Hereford show, která proběhne na největší letní výstavě skotu v Tullamore. Součástí akce jsou ukázky chovu Herefordů v regionu a návštěva stáda Udell Polled - světové třídy v tomto plemeni. Sobota Neděle Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Program: - příjezd účastníků - národní show skotu v Tullamore - návštěva stád Connaught a Cavan Managhan Hereford Clubs - Euro konference (úvodní referát ministr zemědělství, prezentace a plány na světovou Hereford konferenci návštěva Udell Polled, Wexford - stádo světové úrovně, návštěva zámku Kilkenny. - ukončení akce, odjezd (odlet z Dublinu) Poplatek za osobu v dvoulůžkovém pokoji - (zahrnuje noclehy, plnou penzi, přesuny, vstupné a alternativní programy. Náklady na cestu do Irska a zpět nejsou zahrnuty. Zájemci kontaktujte včas Ing. Ivo Chládka ( , ivo.chladek@rocov.cz) - předsedu klubu Hereford. XII. Evropská herefordská konference Irsko srpna 2005

15 Výsledky základních výběrů plemenných býků - I. turnus 2005 Hubert Herrmann, Karel Šeba, ČSCHMS Základní výběry plemenných býků jsou jistým vrcholem nelehké a strastiplné šlechtitelské práce. Každoročně uzavírají další etapu na cestě k vysněnému a nedosažitelnému cíli, kterým je populace dokonalých zvířat přinášejících maximální zisky při minimalizaci nákladů a při tom všem ještě krásných a líbivých. Každým rokem se v každém plemeni najde jedinec, který se tomuto ideálu přibližuje aby v roce následujícím byl překonán. Právě tento nikdy nekončící proces činí plemenářskou práci tím čím je, tedy prací tvrdou, leč zajímavou, prací plnou nadějí a zklamání, prací, které lze obětovat celoživotní úsilí a celoživotně ji proklínat. Zkrátka prací krásnou. Podívejme se nyní na plody této práce presentované výsledky základních výběrů plemenných býků masných plemen narozených od do (I. turnus). Jak ukazuje tab. č. 1 bylo do testu zařazeno celkem 551 býků, z toho 515 na odchovnách plemenných býků a 36 býků u chovatelů. Oproti předchozímu roku se jedná v obou případech o zvýšení počtů - na odchovnách o 60 ks, u chovatelů o 12 ks. Nejvíce býků bylo již tradičně odchováno na OPB Osík ks (nárůst oproti loňskému roku o 20 ks) Nejvyšší nárůst početních Tab. č. 1 - Výsledky výběrů I.test - dle odchoven Tab. č. 2 - Výsledky výběrů I. test - dle plemen stavů byl zaznamenán na OPB Kundratice - o 30 ks. Vyřazeno z různých důvodů bylo před základním výběrem 11,1 % býků a při základním výběru dalších 8,5 %, celkem tedy 19,6 %. V roce ,3 %. Oproti loňskému roku však poklesl podíl býků vybraných (o 3 %) v důsledku značného nárůstu počtu býků odročených - o14ks. Pokud se porovnáme výsledky základních výběrů v závislosti na plemeni (tab. č. 2) v letošním roce s výsledky z roku minulého, zjistíme, že podíl vybraných býků plemene hereford a charolais se snížil. V prvém případě o téměř 10 %, ve druhém případě o 7 %. V obou případech byla většina býků vyřazena před základním výběrem. Procento úspěšnosti při výběru plemenných býků plemene salers rapidně pokleslo - ze 100 % v r na současných 56 %. Téměř polovina býků tohoto plemene byla vyřazena před základním výběrem. U ostatních plemen jsou meziroční rozdíly v procentech vybraných býků zanedbatelné. Pozoruhodné jsou však Výběry plemenných býků na odchovně v Cunkově se tradičně těšily velkému zájmu kupujících (foto Kamil Malát) počty býků jednotlivých plemen v testu. Zatím co počet býků plemen Aberdeen angus a Hereford klesl přibližně o jednu třetinu, u býků plemen Charolais a Masný simentál byl zaznamenán nárůst početních stavů rovněž přibližně o jednu třetinu. Jedním z rozhodujících selekčních kriterií na odchovnách plemenných býků je dosahovaný denní přírůstek hmotnosti. Z tabulky č. 3 je patrné, že mezi odchovnami jsou v úrovni dosahovaného denního přírůstku značné rozdíly. Nejnižší přírůstek byl dosažen na OPB Grygov g/den, nejvyšší na OPB Ročov g/den. I když rozdíl je stále velký, rozdíly mezi odchovnami se oproti loňskému roku zmenšily a OPB Horní Jadruž, Janovice u R. Kundratice a Osík lze z hlediska dosahovaného denního přírůstku živé hmotnosti v průběhu testu považovat za vyrovnané. Porovnáním sloupců test a od narození v tab. č. 3 si lze udělat obrázek o úrovni dosahovaného denního přírůstku u býků před jejich naskladněním do jednotlivých odchoven. Pokud býk při téměř průměrném přírůstku v testu značně zaostává za průměrem v přírůstku od narození, je zřejmé, že před zahájením testu byl v tomto parametru kdesi na chvostu populace. Nesvědčí to o správném odchovu telete od narození do naskladnění na odchovnu. Je patrné, že v tomto stádiu se chovatel takového býčka dopouští jakéhosi prohřešku na svém zvířeti. Rozdíly v dosahovaných denních přírůstcích živé hmotnosti v závislosti na OPB neumožňují dostatečně objektivně porovnat růstovou schopnost býků daného plemene jejich vrstevníky v rámci celého ročníku. Proto, stejně jako v minulém roce, byl proveden odhad plemenné hodnoty pro přírůstek 15

16 Tab. č. 3 - Průměrné přírůstky a relativní plemenná hodnota - dle odchoven Tab. č. 4 - Průměrné přírůstky a relativní plemenná hodnota - dle plemen v testu, která vyjádřena v % je v tabulce uvedena ve sloupci RPH. Tento údaj může být dalším kriteriem pro výběr býků do plemenitby a současně ukazuje genetický potenciál býka pro růstovou schopnost jeho potomků v podmínkách blízkých podmínkám testu, tedy v intenzivním výkrmu. Nejvyšší relativní plemenná hodnota pro přírůstek v testu byla vypočtena u zvířat odchovávaných na OPB Ročov, nejmenší naopak u zvířat na OPB Kundratice. Při porovnání dosahovaných denních přírůstků živé hmotnosti u jednotlivých plemen (tab. č. 4) zjistíme, že vyšších hodnot než je průměr všech odchovávaných býků (1680 g) dosahují v testu býci plemen gasconne (1750 g), masný simentál (1737 g) a charolais (1730 g). Vyšší než průměrné přírůstky živé hmotnosti od narození byly zaznamenány u plemen masný simentál a charolais. Relativní plemenná hodnota pro přírůstek v testu nižší je průměr všech býků na odchovnách bez rozdílu plemene byla vypočtena u býků plemen Aberdeen angus, Blonde d aquitaine, a charolais. Naopak nejvyšší plemenné hodnoty pro tento ukazatel byly vypočteny u plemen Hereford a Gasconne, v obou případech značně převyšující celorepublikový průměr. Je zřejmé, že obě tato plemena, i když nepatří mezi nejpočetnější, mají schopnost uplatnit se nejen v extenzivních podmínkách chovu, ale rovněž při intenzivním výkrmu. Jestliže chovatel či majitel "ustál nervy", které mu přinesl test a výběry jeho zvířat, dočkal se ve zdraví toho, co následuje po výběrech, tedy dražby již plemenných zvířat. Pokud jeho býk nenajde uplatnění ve vlastním chovu, je prodejný. Chovatel má snahu prodat za co nejvyšší cenu, ovšem kupující chce koupit za cenu co nejnižší. Zákonitě pro kupujícího je vyvolávací cena cenou přemrštěnou, pro prodávajícího konečná prodejní cena cenou malou. Tak to na světě chodí. Podívejme se nyní, jak tyto nervy drásající akce, tedy dražby dopadly letos. Ze 428 vybraných býků bylo do dražby přihlášeno celkem 302, což je 70,6 %. V loňském roce bylo do dražby přihlášeno 85 % ze všech vybraných býků. Oproti r se vyvolávací cena zvýšila ze Kč na Kč. Rovněž výsledná prodejní cena se zvýšila z Kč na Kč. Nejlépe se prodávali býci na OPB Cunkov, kde do dražby šlo 90 % býků Tradiční předávání cen nejlepším býkům na OPB Brodec (foto Hubert Hermann) z vybraných a z průměrné vyvolávací ceny Kč byla dosažena výsledná prodejní cena Kč. V tomto případě se jedná o navýšení průměrné prodejní ceny o Kč. Přesto bylo prodáno 92 % býků z nabízených. V Janovicích u R. a na Ročově nebyla prodána ani polovina býků přihlášených do dražby, ačkoliv na Ročově byla nejnižší vyvolávací cena Kč. Téměř za vyvolávací cenu se prodávali býci na dražbě v Janovicích u R. Rozdíl činil 3000 Kč. Pohledem do tabulky č. 6 lze celkem jednoduše zjistit, jak se na dražbách prodávali býci jednotlivých plemen. Obdobně jako loni se prodala polovina z nabízených býků plemene Masný simentál. V této polovině převažovali býci bezrozí, tedy býci geneticky bezrozí. Rovněž býků plemene Aberdeen angus se prodala polovina, ale i to je ve srovnání s loňským rokem úspěch, protože v r se prodalo jen 11 %. Vyjádřeno v absolutních číslech to znamená - v r byli nabízeni v dražbách 83 býci a prodáno bylo býků 9. Letos je tento poměr 32:17. I přes tento dílčí úspěch byla prodejní cena o téměř 5 tis. Kč. nižší než v roce minulém. Nebo naopak - je nižší prodejní cena příčinou zvýšeného počtu prodaných býků? Každopádně stejně jako loni se zaprášilo po "redech", zůstali černí. Velmi dobře se na aukcích prodávali býci plemen Gasconne (100 %), Blonde d aquitaine (87,5 %) a Limousine (86,2 %). Poměrně zajímavý je meziroční 16

17 pohyb průměrných cen za jednoho prodaného býka. Nejmarkantnější je rozdíl u býků plemene Limousine, kde cena vzrostla o 35 tis. Kč, následuje Piemontese - o 26 tis. Kč a Blonde d aquitaine - o 23 tis. Kč. První turnus je za námi. Či zdárně nebo se zdarem menším bude jistě dopodrobna rozebíráno v jednotlivých chovatelských klubech a jistě i v radách plemenných knih při přípravě nových šlechtitelských programů. Pro tyto diskuse je připraven podrobnější a rozsáhlejší rozbor na svazových webových stránkách, který bude doplněn o výsledky výběrů II. a III. turnusu po jejich skončení. Stejně tak i vy, čtenáři Zpravodaje, budete obdobnou formou jako nyní informováni. Ať na webu či ve Zpravodaji se ale vždy bude jednat o komentář ke strohým číslům. Zvažte - nebylo-li by zajímavější tento komentář doplnit o zkušenosti vás, kteří svěřujete svá zvířata do péče odchoven, v odchovnách svá zvířata prodáváte, případně je tam kupujete? Jak jste spokojeni s úrovní odchovu, s předvedením býků při základním výběru, s výběrem samotným, s organizací dražeb? Co se vám kde líbilo, co by bylo kde možno Tab. č. 5 - Výsledky dražeb dle odchoven Tab. č. 6 - Výsledky dražeb dle plemen zlepšit. Vždyť mnozí z vás mohou docela dobře srovnávat, protože jste vaše zvířata byla na několika odchovnách. Napište nám vaše postřehy a podněty na adresu svazu. Podělte se se svými zkušenostmi s ostatními chovateli. Rádi vaše příspěvky uveřejníme. Obdobně jako v jiných chovatelských časopisech a magazínech, chceme i my na stránkách svazového zpravodaje prezentovat jedince, které lze díky jejich vlastnostem považovat za nejlepší. Postupně se budeme snažit publikovat fotografie zvířat masných plemen skotu, kteří jsou něčím výjimeční. V tomto seriálu chceme dát prostor především vám - chovatelům. Pokud se domníváte, že právě vy máte ve svém chovu býka, krávu či telete, které by si zasloužilo pozornost, zašlete nám fotku (nejlépe em na adresu cschms.praha@iol.cz), rádi ji zde i s vaším komentářem uveřejníme. a Galerie nejlepších b V tomto čísle vám představujeme dalšího špičkového plemeníka, KOLJU VFU se státním registrem ZLI-325. Tento býk se narodil v zemském chovu Veterinární a farmaceutické univerzity Brno - Školní zemědělský podnik Nový Jičín, kde dnes současně působí v přirozené plemenitbě. Je potomkem známého býka ELEAZAR (ZLI-229) a importované matky 6960/517. Již jako tele výrazně převyšoval standard plemene: ve 120 dnech vážil 209 kg, ve 210 dnech to bylo 341 kg a v roce 559 kg. Přírůstek v testu na OPB Grygov činil 1867 g a výběrová komise ocenila jeho kvality 87 body. Dnes již má své syny na odchovnách. Na Národní výstavě hospodářských zvířat a zemědělské techniky Přerov 2005 byl vyhodnocen jako Šampión výstavy z předvedené kolekce masných zvířat. 17

18 Výběry charolaiských býků v I. turnusu 2005 Ing. Jan Kaplan Naskladnění odchoven provázela celková nervozita a snaha naskladnit, po loňských zkušenostech při prodeji charolaiských býků, na jednotlivé odchovny, co nejvíce mladých býčků. Jak ze strany majitelů odchoven, kteří brázdili celou republiku a skupovali kdejakého charolaiského býčka, který vyhovoval podmínkám naskladnění, tak i ze strany inspektorů, kteří měli garantovat a jistit kvalitu býčků do odchovu. Zájem odchoven jistě těší chovatele producenty, zvláště když je stále vysoký zájem o přímý nákup do odchovny. Odchovny více motivuje vlastnictví býků než zkvalitňování a služby v odchovu. Např.majitel OPB Grygov nakoupil 50 % odchovávaných býků, OPB Cunkov 41 % býků a majitel OPB Osík 34 % býků. Ostatní provozovatelé odchoven řeší odchov býků službou. Test zahájilo celkem 236 mladých býčků charolaiského plemene od 56 chovatelů. Mezi největší producenty samozřejmě patří chovatelé s nejvyššími počty krav, ale najdou se i takoví, kteří tuto hegemonitu dokáží narušit. Nejvíce býků bylo naskladněno z chovů Agrokomplet Český Dub 18 ks, Jan Zatloukal 18 ks, Petrohradská 15 ks, Sokolovská uhelná 14 ks Tab. 1 Struktura býčků podle měsíce narození Tab. 2 Kvalita matek odchovávaných býčků a Bovet a. s. Sloupnice 10 ks z ET. Naproti velkoproducentům stojí 15 chovatelů, kteří v tomto období vyprodukovali po jednom býkovi. Charolaiských býků bylo naskladněno na OPB Osík 77 ks, OPB Kundratice 40 ks, OPB Cunkov 39 ks, OPB Grygov 28 ks, dále OPB Jadruž 17 ks, OPB Janovice 15 ks, OPB Brodec 11 ks a nejméně jich bylo na OPB Rapotín 2 ks. V odchovu u chovatelů bylo 7 býčků na 4 chovech. V posledních letech dochází k posunu narození odchovávaných býků z měsíců leden a únor do měsíce března. V tomto případě je třeba se zamyslet nad prodejností býků, kdy se jednoznačně projevuje vyšší zájem o býky relativně starší a rozvinutější. V neposlední řadě i posouzení exteriéru včetně pohlavního dimorfismu nahrává starším býkům. Do odchovu vstoupilo celkem 236 býčků po 85 otcích (s průměrem 2,77 syna na otce), z toho bylo 35 otců inseminačních a 50 otců z přirozené plemenitby, 128 býčků bylo po inseminačních otcích (tj. 3,66 syna na otce) a 108 býčků bylo po býcích z přirozené plemenitby (s průměrem 2,16 syna na jednoho otce). Kvalita matek odchovávaných býčků je zahrnuta podle odchoven v tab. č. 2. Dosažené výsledky charakterizují různou úroveň odchoven i odchovu. K objektivn í m u posouzení rozdílů mezi odchovnami bylo využito korigovaného přír ů s t k u a odhadu plemenné hodnoty přír ů s t k u v testu na odchovnách. Podle výsledků v loňském a letošním roce se zdá, že nejen vypovídací schopnost, ale i možnost selekce bude u těchto ukazatelů významnější než dosud používaný maximální přírůstek v testu. Výsledky jednotlivých odchoven ukazuje tabulka č. 3. Komentovat přírůstky na odchovně není třeba, nechť si každý udělá názor sám, snad je třeba upozornit na to, že je platná jedna metodika odchovu v rámci ČR. Rozhodující pro úspěšnost odchovu s vyšší platností má životní přírůstek, a proto odchovny musí suplovat některé chovatele, protože v letošním 1. turnusu bylo celkem 60 býčků, kteří na počátku testu neměli přírůstek g od narození. Selekce je na odpovídající úrovni, vyšší je předvýběrová na základě zhodnocení všech informací- 13,9 %, tj. 34 ks, za vlastní exteriér bylo vyřazeno 12,3 %, tj. 28 býků a odročeno bylo 3,8 %. tj. 9 býků. Nejlépe hodnocení býci I. turnusu odchovu 2005: nar o: ZCH 220 m: , test g, od nar g, RPH test-125, chovatel Ing. P. Kozák, odchovna Cunkov exteriér 93 bodů nar o:zch 385 m: , test g, od nar g, RPH test-133, chovatel Horymas s. r. o., odchovna Janovice, exteriér 88 bodů nar o:zch 517 m: , test g, od nar g, RPH test-122, chovatel Bovet a. s., odchovna Osík, exteriér 87 bodů nar o:zch 570 m: , test g, od nar g, RPH test-130, chovatel Jasno s. r. o., odchovna Janovice, exteriér 82 bodů nar o:chp 315 m: , test g, od nar g, RPH test 117, chovatel Agrokomplet 2000, odchovna Osík, exteriér 80 bodů Není bez zajímavosti, že známá výstavní šampionka kráva č z chovu ZEPO Libchavy, dcera ZCH 217 Agronoma, která váží kg a měří 152 cm v kříži měla v I. turnusu odchovu 4 syny z ET. Tito synové (3 x ZCH 517 a 1 x ZCH 220) dosáhli těchto vynikajících výsledků: hmotnost při narození 49 kg, 120 dní 219 kg, 210 dní 356 kg, 365 dní 611 kg, přírůstek 18

19 v testu g, od narození g, RPH testu 123 a za exteriér 83 bodů. Vynikající chovatelský úspěch, když se podaří vhodnou kombinací špičkových rodičů dosáhnout ještě lepších potomků. Další chovatelskou raritou byl býk č Maximus z Cunkova z chovu Ing. P. Kozáka. Tento býk je synem ZCH 449 Laurela z matky po ZCH 222 Diminutif, která vyprodukovala již bezrohého ZCH 556 Jocka z Cunkova po otci ZCH 388 Impair. Maximus z Cunkova je rovněž bezrohým býkem a potvrzeným heterozygotem dvojího osvalení. Dvojí osvalení výrazně ovlivňuje přírůstky a osvalení, proto se využívá především při užitkovém křížení s dojnými plemeny. Bezrohého býka a s dvojím osvalením nemají dosud ani ve Francii. Letošní výběry vyvolají diskuse v několika základních rovinách, které by měly přinést buď zlepšení dané problematiky nebo změnu metodiky. Prvním okruhem je příprava býků na výběry a bezpečnost při zacházení se zvířaty. Letošní výběry přinášejí velké počty zvířat na jednotlivých odchovnách k základním výběrům, které vyžadují nejen práci, ale především čas na naučení vodit býky. Všichni spěchají se základními výběry a mnohdy někteří býci nejsou natolik zvládnuti, aby výběry tzv. prostáli. Letošní rok také jednoznačně potvrzuje i vodění býků na tyči. Ostatní způsoby jsou naprosto nevyhovující. K těmto poznatkům přibývá i další, který na výběry navazuje, tj. věk při výběrech. Zdá se, že u březnových býků, p o k u d nejsou velmi dobří, balancují na hraně únosnosti především v celkovém výrazu, včetně pohlavního dimorfismu. Tito 13 měsíční býci se velmi špatně hodnotí ve srovnání s býky staršími, hůře se prodávají a ceny těchto býků jsou nízké. I při odchovu býků je nutné se zamyslet nad problémem prodejnosti odchovávaných býků. Řešení tohoto problému je ve své podstatě dvěma možnými způsoby. Prvním, kdy je Nejlépe hodnocený charolaiský býk I. turnusu výběrů: Matador z Cunkova ET (ZCH 826), číslo: 76547/031, otec:zch 220 matka, :1970/417, chovatel Ing. P. Kozák, exteriér 93 bodů, (foto Kamil Malát) Tab. 3 Výsledky jednotlivých odchoven možné posunout termíny výběrů, tak aby byl po ukončení testu min. 6 týdenní prostor na přípravu býků a hlavně na jejich zestárnutí. Tento způsob bude ekonomicky pro chovatele náročnější z hlediska platby za krmné dny navíc. Druhým způsobem by mohlo být rozdělení měsíce března, resp. býků narozených v měsíci březnu na dvě poloviny (viz tabulka č. 1) a tu druhou přesunout k termínům 2. turnusu. Termíny výběrů potom ponechat jako doposud. Druhým okruhem je příprava býků na odchov v odchovnách. Chovatelé sledují hmotnosti na 120 a 210 dnech a jakmile býk splní, veškerý zájem mnohde opadá. Protože životní přírůstek má jednoznačně větší váhu i vypovídací schopnost k dalšímu růstu, doporučuji k diskusi úroveň přírůstku od narození při zahájení testu min g. Tímto způsobem se dosáhne kontinuálního vývinu a růstu a odpadnou ty případy, kdy po dosažení 210 limitu býci rostou kg za dva i tři měsíce nebo nerostou vůbec. Skupina nejlepších býků na OPB Osík ( ): Monopol z Dubu (ZCH 862, 12459/051), Bovet Mazda ET (CHP 798, 25721/053), Max Smilovský (ZCH 868, 33032/061), Mops Smilovský (ZCH 869, 33033/061) (foto Kamil Malát) 19

20 Národní výstava PŘEROV 2005 Ing. Pavel Káčer, Genoservis Od roku 1882, kdy se na výstavišti v Přerově uskutečnil první výstavní trh plemenných býků, návštěvníci viděli již nespočet zvířat. Od roku 1999 se pak mohou návštěvníci kochat také velkou expozicí zemědělské techniky. V tomto roce zahájila výstava svou novodobou tradici. Letošní čtvrtý ročník mohli návštěvníci obdivovat výsledky mnohaleté práce chovatelů i nové trendy v zemědělské technice na ploše téměř m 2 ato po dobu čtyř dnů, a tak jistě zaznamenali další obrovský kvalitativní pokrok. Výstaviště v Přerově navštívilo za čtyři dny více jak 40 tisíc návštěvníků. Vystavení a předvedení hospodářských zvířat organizoval Genoservis, a.s. Olomouc, vystavení zemědělské techniky zajišťovaly Veletrhy Brno, a.s. Akce se konala s podporou Ministerstva zemědělství České republiky, ministr zemědělství ČR Ing. Petr Zgarba výstavu navštívil v sobotu. Spolupořadateli byli Agrární komora ČR, Českomoravská společnost chovatelů s.r.o., Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR, ČSCHMS Praha a další chovatelské svazy, sdružení a zemědělské organizace. Jednou z nejvýznamnějších událostí letošního ročníku byla páteční návštěva zahraničních účastníků. V letošním roce se poprvé v České republice uskutečnila Evropská holštýnská a redholštýnská konference a více než 150 zahraničních hostů z 25 zemí světa na výstavě v Přerově shlédlo Národní holštýnský šampionát. V kolekci masného skotu, která byla umístěna již v tradičním prostoru na volné ploše těšně vedle hlavní haly přerovského výstaviště, mohli návštěvníci shlédnout celkem 84 kusů zvířat. Mezi devíti zástupci masných plemen dominovalo plemeno charolais s 36 předvedenými zvířaty, menší byly kolekce plemen masný simentál a limousine (14 a 11 kusů), zatímco ostatní plemena (aberdeen angus, blond d auitaine, galoway, hereford, highland, piemontese) byla zastoupena spíše ukázkově s počtem zvířat do 10 kusů. Celkem svá zvířata představilo 21 chovatelů z celé republiky. Za celou kolekci masného skotu je možno říct, že i když byla o několik zvířat menší než kolekce v roce 2003, tak kvalita vystavených zvířat šla znatelně nahoru. Na tom se ostatně shodli oba bonitéři, kteří v Přerově hodnotili. Francouzská plemena p. Patrick Chevalier a ostatní kolekce p. Karel Šeba. Chovatele může zvláště potěšit názor p. Chevaliera (genetický specialista a boniter s dvacetiletou praxí, se zkušenostmi s významných francouzských přehlídek a výstav a s mezinárodními zkušenostmi z Izraele, Polska i Maďarska), že v kolekcích francouzských plemen bylo možno vidět hned několik zvířat, které by velmi dobře obstály i v přímé francouzské konkurenci. V plemeni charolais je třeba zmínit zejména šampiónku plemene, krávu z chovu p. ing. Neumana, která obsadila první místo ve své kategorii a jejíž tele se také umístilo na prvním místě. Zajímavým postřehem je, že na prvních místech se umisťovala spíše zvířata s příklonem k tradicionelnímu typu - ať už zvířata po Horácovi, Jantar ZEPOvi (syn Magiqua), Nostrdamovi nebo po Ficaudovi. Těmto býků pak velmi zdatně konkurovala starší jalovice z chovu ing. Hatláka z Meziboří po Casoarovi. Jako velmi vyrovnaná a na svůj věk určitě nadprůměrná byla kolekce charolaiských jalovic od ing.zatloukala z Velkých Dvorců. V plemeni limousine byla velmi vysoce hodnocena jalovice Dajána ( ) z farmy Kaliště po Louxorovi. VFU Brno se prezentovala velmi vyrovnanou kolekcí, které vévodil pozdější absolutní šampion výstavy býk ZLI 325 Kolja VFU po Eleazarovi. Plemeno blonde d aquitaine zastupovali dva chovatelé - již tradičně ing. Chroust z Jimramovských Pavlovic a také dvě zvířata z MZLU Brno, ŠZP Žabčice. Zde nejvíce zaujala francouze jalovice Lout- Výsledková listina, výstava Přerov Masný skot 20