ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROENERGETIKY A EKOLOGIE DIPLOMOVÁ PRÁCE

Transkript

1 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROENERGETIKY A EKOLOGIE DIPLOMOVÁ PRÁCE Energetická bilance budov a její posouzení v rámci průkazu energetické náročnosti budovy vedoucí práce: Mgr. Eduard Ščerba, Ph.D autor: Bc.

2

3

4 Anotace Název: Energetická bilance budov a její posouzení v rámci průkazu energetické náročnosti budovy. Cílem této práce je objasnění certifikace energetické náročnosti budov v České republice. Kapitola 2 definuje důležité pojmy a uvádí náležitosti průkazu energetické náročnosti budovy z hlediska platné legislativy. Postup výpočtu energetické náročnosti je podle metodického pokynu Ministerstva průmyslu a obchodu rámcově popsán v kapitole 3, která také popisuje možnosti využití výpočetních programů sloužících k vypracování těchto průkazů. Způsob výpočtu stavebně-technických parametrů konkrétní posuzované budovy v praxi je znázorněn v rámci kapitoly 5, která ve svém závěru hodnotí posuzovaný rodinný dům z hlediska energetické náročnosti. Klíčová slova energetická náročnost, průkaz energetické náročnosti, hodnocení budov, energetická certifikace, úsporná budova, měrná spotřeba budovy Abstract Title: Building evaluation and certification in terms of energetic intensity. In my thesis, I discuss an importance of energetic intensity certification for building in the Czech Republic. Chapter two defines important terminology and specified requirements that are required by Czech legislation for obtaining a certificate of energetic intensity. Chapter three generally describes a process of calculating energetic efficiency of the building as required by Ministry of Industry and Trade of the Czech Republic. I also point out how computer application has become beneficial to process of certification. In the chapter five, I analyze how to calculate structural and technical parameters of selected building. In the conclusion, I explain how the result of analysis become an important fact for energetic intensity evaluation of the building. Keywords energy intensity, buildning energy certificate, energy evaluation of building, energy performance certification, efficient building, specific consumption of building

5 Prohlášení Předkládám tímto k posouzení a obhajobě diplomovou práci, zpracovanou na závěr studia na Fakultě elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni. Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně, s použitím odborné literatury a pramenů uvedených v seznamu, který je součástí této diplomové práce. Dále prohlašuji, že veškerý software, použitý při řešení této diplomové práce, je legální. V Plzni dne Bc...

6 Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval své rodině a přátelům za užitečné rady a duševní podporu. Za poskytnutí projektové dokumentace a přístup na stavbu domu děkuji jmenovitě Tomáši Winkelhöferovi. Dále bych rád poděkoval vedoucímu diplomové práce Mgr. E. Ščerbovi, PhD. za metodické vedení a panu Petru Sopoligovi ze společnosti ENVIROS za odborný dohled.

7 Obsah Seznam symbolů a použitých zkratek Úvod Energetická náročnost budov v souvislostech s platnou legislativou Směrnice EP 2002/91/ES EPBD Článek 3 a 4 obecný rámec výpočtu Článek 5 a 6 minimální požadavky na ENB Článek 7 certifikát energetické náročnosti Článek 8 a 9 kontroly kotlů a klimatizačních systémů Požadavky na hodnocení energetické náročnosti v ČR Zákon č. 406/2006 Sb Energetická náročnost budov - 6a Vyhláška č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov Základní pojmy a jejich rozbor Požadavky na energetickou náročnost budovy Metoda stanovení energetické náročnosti budovy, referenční budova Stavební a technické porovnávací ukazatele Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) Využití zpracovaných energetických auditů a oprávněné osoby Metodika výpočtu energetické náročnosti budov Potřeba energie na vytápění a chlazení Potřeba energie na vytápění Potřeba energie na chlazení Tepelné zisky pro režim vytápění a chlazení Vnitřní tepelné zisky Sluneční tepelné zisky Dodaná energie Dodaná energie na vytápění Dodaná energie na chlazení a odvlhčení Dodaná energie na zvlhčování Dodaná energie na přípravu teplé vody Dodaná energie na osvětlení Dodaná pomocná energie Systémy solárních kolektorů, fotovoltaických článků a KVET Standardizované podmínky užívání a klimatická data Shrnutí, výpočetní software Energetický audit Praktická aplikace stanovení ENB konkrétní budovy Stavební konstrukce Základní parametry konstrukcí Zadání stavebních dat pro výpočet Energetické systémy budovy a osvětlení Spotřeba energie na osvětlení Systém vytápění Systém přípravy teplé vody Splnění technických vlastnosti budovy podle 6a zákona č. 406/2000 Sb Hodnocení Závěr Seznam použité literatury Seznam grafických částí v textu Seznam příloh... 70

8 Seznam použitých zkratek ČR... Česká republika CO 2... Oxid uhličitý COP... Topný faktor (Coefficient of performance) CZT... Centrální zásobování teplem EA... Energetický audit EK... Evropská komise EN... Energetická náročnost ENB... Energetická náročnost budov EP... Celková dodaná energie EPBD... Směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive) EU... Evropská Unie KVET... Kombinovaná výroba elektřiny a tepla NKN... Národní kalkulační nástroj OZE... Obnovitelné zdroje elektřiny PENB... Průkaz energetické náročnosti budov SEN... Stupeň energetické náročnosti STN... Stupeň tepelné náročnosti TV... Teplá voda 7

9 Seznam symbolů A [m 2 ] plocha konstrukcí A f [m 2 ] plocha okenního rámu a rámu křídla A g [m 2 ] plocha viditelné části zasklení b [ ] činitel teplotní redukce d [m] tloušťka vrstvy konstrukčního prvku EP [GJ/rok] celková roční dodaná energie EP A [kwh/(m 2 rok)] měrná spotřeba energie budovy f B [-] podíl odběru vody v koupelně f K [-] podíl odběru vody v kuchyni g [-] koeficient propustnosti slunečního záření u průsvitných konstrukcí Q dem [MJ/rok] dílčí potřeba energie Q fuel [MJ/rok] dodaná energie na systémovou hranici, R [(m 2 K)/W] tepelný odpor konstrukce nebo jejího výseku R se [(m 2 K)/W] odpor při přestupu tepla na vnější straně konstrukce R si [(m 2 K)/W] odpor při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce R T [(m 2 K)/W] odpor skladby konstrukce při prostupu tepla U [W/(m 2 K)] součinitel prostupu tepla U em [W/(m 2 K)] průměrný součinitel prostupu tepla U w,u [W/(m 2 K)] návrhový součinitel prostupu tepla okna η A [-] součinitel svislého rozložení teplot η B [-] součinitel vlivu regulace teploty v místnosti η C [-] součinitel vlivu specifických ztrát konstrukcí sousedící s venkovním prostředím η distr [-] účinnost rozvodného (distribučního) systému η em [-] účinnost předávacího (emisního) systému η gen [-] účinnost zdroje energie η pipe [-] celková účinnost rozvodných trubek TV η pipe,b [-] účinnost rozvodů od zdroje přípravy do koupelny η pipe,k [-] účinnost rozvodů od zdroje přípravy do kuchyně λ [W/(m K)] součinitel tepelné vodivosti ψ g [W/(m 2 K)] lineární činitel prostupu tepla styku rám/zasklení včetně vlivu distančního rámečku izolačního skla 8

10 1 Úvod V současné době jsme svědky nebývalé snahy o snížení emisí CO 2 a tedy i energetické náročnosti vybraných technologií a staveb. Dle nálezu Evropské komise (EK), budovy a jejich provoz společně se segmentem dopravy a průmyslu představují 3 hlavní sféry spotřeby energie. Energetická účinnost je pro Evropu zásadní a pokud by se strategie snižování energetické náročnosti uplatnila již nyní, lze v roce 2020 očekávat snížení přímých nákladů energetické spotřeby o více než 100 miliard EUR a emisi 780 milionů tun CO 2 ročně. [1] Pro podporu lepší integrace energeticky úsporných opatření v zemích Evropské unie, přijala EK řadu směrnic, řešících mnoho oblastí, které jsou specifické významným potenciálem úspor, jako je např. ekodesign, kombinovaná výroba tepla a elektřiny, štítkování spotřebičů, řešení energetické náročnosti budov atp. Zmiňované budovy se podle údajů EK podílí na celkové spotřebě energie v Evropě ze 40 % a tvoří tedy nejvýznamnější sféru, přičemž dvě třetiny této energie připadají na provoz domácností. V souvislosti se vzrůstajícím životním standardem domácností, společně s vyšší mírou využívání klimatizačních systémů, lze očekávat stále větší roli domácností v segmentu spotřebitelů energie. Spotřeba stávajícího domovního fondu České republiky se pohybuje okolo 45 % celkové národní spotřeby energií. V osmdesáti procentech všech užívaných budov lze snižováním energetické náročnosti budov uspořit téměř polovinu nákladů na vytápění (při zvyšování tepelné pohody pro uživatele). [2, 3, 17] Pro dosažení lepšího přehledu o energetické náročnosti budov a s ohledem na vhodnou volbu metody snižování potřeb energií objektů je nutné zavést klasifikační metodu, která bude na základě jednoduše měřitelného transparentního ukazatele vypovídat o spotřebě energie dané budovy. Pro tyto potřeby slouží právě průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). Ten umožňuje jednoduché srovnání budov z hlediska kvality obalových konstrukcí a nároků na energii potřebnou pro vytápění, klimatizaci, přípravu teplé vody, větrání a osvětlení. Na základě stanovení potřeb objektu lze predikovat také budoucí náklady spojené s energetickým provozem budovy. V neposlední řadě může PENB sloužit jak stávajícím majitelům a uživatelům objektu, tak i realitním kancelářím a zájemcům o koupi či pronájem domu jako jeden z nástrojů pro stanovení výše kupní ceny nebo nájmu. 9

11 2 Energetická náročnost budov v souvislostech s platnou legislativou Hodnocení energetické náročnosti budovy vyplývá ze Směrnice 89/106/EHS o stavebních výrobcích, která stanoví jako jeden ze základních požadavků na stavby úsporu energie a ochranu tepla. Směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov se na ni odvolává a dále navazuje na závazky vyplývající z ratifikace Kjótského protokolu jednotlivými členskými státy. Ty jsou vázány kvantifikovanými závazky na plnění cílů redukcí emisí oxidu uhličitého, uvedených v příloze B Protokolu. V rámci opatření pro snížení emisí oxidu uhličitého byla 16. prosince 2002 přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické náročnosti budov, nazývaná odbornou veřejností EPBD, zkratkou z anglického Energy Performance of Buildings Directive. Budovu, ve smyslu spotřebiče energie, vyzdvihuje také Akční plán EK pro energetickou účinnost ze dne 19. října Tento plán stanovil cíl komplexní úspory energie v zemích EU o 20 % do roku 2020, který je realizován souborem opatření, mezi kterými je rovněž snižování energetické náročnosti budov (ENB). V současnosti lze v této oblasti, za přijatelně efektivně vložené prostředky, získat významný podíl úspor na celkovém požadavku snížení spotřeby energie. V České republice je zavedena řada motivačních programů k plnění cíle snížit energetickou náročnost, a to konkrétně zateplením budov prostřednictvím dotačních titulů Panel, Zelená úsporám či program EFEKT. [3, 5] 2.1 Směrnice EP 2002/91/ES EPBD Tato směrnice je závazným dokumentem EK zaměřeným na stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost nových a renovovaných budov. Dle dikce směrnice, opatření ke snižování energetické náročnosti budov, mají reflektovat nejen klimatické a místní podmínky členských zemí, ale také mikroklima vnitřního prostředí a efektivnost nákladů. Snížení celkové energetické náročnosti budov obecně podmiňuje certifikací nejen nově postavených budov, ale také u budov renovovaných s tím, že k úspornému opatření není třeba provádět renovaci celkovou, ale jen těch částí, které jsou pro energetickou náročnost nejdůležitější a jejichž renovace je efektivní z hlediska nákladů. 10

12 Směrnice také reflektuje nárůst klimatizačních systémů v zemích jižní Evropy, a proto klade důraz na zlepšení tepelného chování budov během letního období s preferencí techniky pasivního chlazení. Cílem průkazu energetické náročnosti budovy je nejen možnost porovnání budov z hlediska jejich nakládání s energií pro potřeby výstavby, prodeje, nájmu a dotačních aktivit, ale také zhodnocení jejich potenciálu ve smyslu zvyšování informovanosti veřejnosti vyvěšením štítku PENB na viditelném místě veřejných budov. [4] S ohledem na výše zmíněné je EPBD dělena do 17 článků, které kromě definic pojmů a organizačních vyhlášek také stanovují požadavky pro: a) obecný rámec metody výpočtu celkové energetické náročnosti budov, b) uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost nových budov, c) uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost velkých stávajících budov, které jsou předmětem větší renovace, d) energetickou certifikaci budov, e) pravidelnou inspekci kotlů a klimatizačních systémů v budovách a posuzování otopných zařízení, v nichž jsou kotle starší než 15 let. Pro potřeby této práce v následujícím textu zmíním jen hlavní články EPBD Článek 3 a 4 obecný rámec výpočtu celkové energetické náročnosti a stanovení požadavků Dle těchto článků se členské státy zavazují na celostátní či regionální úrovni používat metody výpočtu zohledňující: - tepelné vlastnosti budovy, její umístění a orientaci včetně vnějšího klimatu, - vlastnosti zařízení pro vytápění, ohřev teplé vody, klimatizaci, větrání a osvětlení, - přirozené větrání, pasivní solární systémy a protisluneční ochranu - vnitřní mikroklimatické podmínky, včetně návrhových hodnot vnitřního prostředí. Při samotném výpočtu je třeba brát v úvahu příznivý vliv využívání: - aktivních solárních systémů a jiných otopných soustav a elektrických systémů využívajících obnovitelné zdroje energie, - elektřiny vyráběné formou kombinované výroby tepla a elektřiny, 11

13 - dálkové nebo blokové otopné a chladící soustavy, - denního osvětlení. Posuzované budovy mají být členěny podle druhů (rodinné domy, bytové domy, nemocnice atp.) a energetická náročnost posuzovaných budov musí být vyjádřena transparentním způsobem a může zahrnovat ukazatel emisí CO 2. Požadavek na ENB nemusí být splněn u specifických budov (viz text dále, národní implementace, kapitola 2.2) Článek 5 a 6 minimální požadavky na energetickou náročnost nových a stávajících budov Členské státy musí dle tohoto ustanovení zajistit, aby před zahájením výstavby nových budov s užitnou podlahovou plochou nad 1000 m 2 byla posouzena a vzata v úvahu technická, environmentální a ekonomická proveditelnost alternativních systémů jako jsou místní systémy dodávky energie využívající OZE, kombinovaná výroba tepla a elektřiny, dálkové nebo blokové vytápění či chlazení a tepelná čerpadla. V případě stávajících budov se povinnost snížit ENB týká pouze objektů nad 1000 m 2 podlahové plochy, které procházejí vetší renovací Článek 7 certifikát energetické náročnosti Certifikát musí být vyhotoven při výstavbě nových budov, případně předložen vlastníkem při prodeji či pronájmu budovy. Platnost tohoto dokumentu nesmí překročit 10 let a musí obsahovat referenční hodnoty s návrhem doporučení ke snížení energetické náročnosti. V případě veřejných budov s užitnou podlahovou plochou nad 1000 m 2 je třeba tento certifikát umístit na nápadném a dobře viditelném místě veřejnosti Článek 8 a 9 kontroly kotlů a klimatizačních systémů Ke snížení spotřeby energie a omezení emisí CO 2 je třeba zavést povinnost pravidelné inspekce kotlů s jmenovitým výkonem nad 20 kw, spalujících neobnovitelná paliva. Členský stát může místo této povinnosti přijmout opatření, jež povede k poskytování poradenství o výměně kotlů, změnách otopné soustavy a alternativních řešení, které může zahrnovat inspekce pro posouzení účinnosti a vhodné velikosti kotle. U klimatizačních systémů se povinnost inspekce vztahuje na zařízení s jmenovitým výkonem nad 12 kw. 12

14 2.2 Požadavky na hodnocení energetické náročnosti v ČR Podpůrným dokumentem pro hodnocení ENB je evropská norma EN 15217, která definuje a popisuje základní principy a rámce vyjádření a výpočtu ENB. Ve svém znění stanovuje všeobecné ukazatele vyjádření energetické náročnosti celých budov, včetně soustav vytápění, větrání, klimatizace, přípravy teplé vody a osvětlení. Zahrnuje různé ukazatele, způsoby vyjádření energetických požadavku pro návrhy nových budov nebo změny stávajících budov, postupy k určení referenčních hodnot a způsoby návrhu postupu energetické certifikace budovy. [12] Energetická náročnost budov je vyjádřena pomocí jednoho konkrétního globálního indikátoru, přičemž každý členský stát EU si mohl zvolit jeden z následujících: 1. emise CO 2, 2. dodaná energie, 3. primární energie, 4. celkové náklady na energii. V České republice je energetická náročnost budov hodnocena prostřednictvím celkové dodané energie do budovy. [3] Časový rámec uplatnění Směrnice 2002/91/ES znázorňuje následující obrázek: Obr Časový rámec zavádění Směrnice 2002/91/ES do legislativy ČR 13

15 V právním řádu ČR je směrnice zapracována do novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a to především nově vloženým 6a Energetická náročnost budov. Zákon byl novelizován prostřednictvím zákona č. 177/2006 Sb., který vešel v platnost Plné znění novelizovaného zákona je publikováno ve Sbírce zákonů pod č. 406/2006 Sb. Prováděcím předpisem k 6a zák. č. 406/2006 Sb. je novela zrušené vyhlášky č. 291/2000 Sb., vyhláška č. 148/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti energetické náročnosti budov. Metodická příručka, vydaná Ministerstvem průmyslu a obchodu, doplňuje její paragrafové znění, popisuje výpočetní metodiku energetické náročnosti budov, obsahuje porovnávací ukazatele a požadavky na energetickou náročnost budov a konkretizuje podrobnosti vypracování průkazu energetické náročnosti budovy. Požadavky směrnice EPBD na pravidelné provádění kontrol kotlů a klimatizačních systémů jsou zavedeny do 6 Zákona č. 406/2006 Sb. Účinnost užití energie. K jejich provedení jsou také připraveny vyhlášky upravující podrobnosti kontrol v návaznosti na související evropské technické normy. [16, 8, 10] Schéma aplikace Směrnice 2002/91/ES do legislativního rámce ČR je znázorněno na následujícím obrázku: Použitá metodika se může na regionální úrovni Obr Legislativní rámec, zavedení Směrnice 2002/91/ES do legislativy ČR 14

16 Jak již bylo zmíněno, implementací povinnosti energetické náročnosti budov se zabývá především Zákon o hospodaření energií č. 406/2006 Sb. a prováděcí vyhláška 6a Zákona, č. 148/2007 Sb., vydaná Ministerstvem průmyslu a obchodu. Dotčeny jsou však i další související předpisy, jako například zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), 458/2000 Sb. (energetický zákon), vyhláška č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu či vyhláška č. 6/2003 Sb., stanovující hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. Výčet souvisejících zákonů, vyhlášek a technických norem je uveden v příloze č Zákon č. 406/2006 Sb. Tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropského společenství a stanovuje požadavky na ekodesign energetických spotřebičů, některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií a v neposlední řadě také pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Z hlediska energetické náročnosti budov, která je řešena prostřednictvím již zmíněného 6a, definuje zákon v 2 důležité pojmy jako je samotná energetická náročnost budov, tak i celková podlahová plocha. Ta je z hlediska zákona dána jako podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená mezi vnějšími stěnami bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor. Tato definice je primárně vztažena pro obytné budovy, které jsou pouze vytápěny. V případě podstaty a principu výpočtu by ovšem podlahová plocha měla zahrnovat všechny řešené druhy energií v budově spotřebované (podrobněji viz dále, kapitola 2.3.3). Energetickou náročností budov se u staveb existujících rozumí množství energie skutečně spotřebované. U projektů nových staveb, nebo projektů změn staveb, na něž je vydáno stavební povolení, se ENB definuje jako vypočtené množství energie potřebné pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním, úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a osvětlení. Povinnost posuzování ENB ve smyslu zákona č. 406/2006 Sb. je platná od 1. ledna [16, 8] 15

17 2.2.2 Energetická náročnost budov - 6a Dle odstavce 1 tohoto paragrafu stavebník, vlastník budovy, nebo společenství vlastníků musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění porovnávacích ukazatelů dle prováděcí vyhlášky č. 148/2007 Sb., a dále splnění požadavků stanovených harmonizovanými českými technickými normami. Splnění těchto požadavků musí být doloženo průkazem energetické náročnosti budov (PENB, viz kapitola 2.3.5), který nesmí být starší 10 let. Průkaz musí být součástí dokumentace při: a) výstavbě nových budov, přičemž u budov nad 1000m 2 celkové podlahové plochy je navíc vyžadováno posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění (kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET)), dálkové nebo blokové ústřední vytápění či chlazení, decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů, tepelná čerpadla), b) větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m 2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost, přičemž za větší změnu se považují takové, které se provádějí na více než 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy, tzn. jak svislých, tak i vodorovných vnějších ochlazovaných ploch, c) při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost zpracovat průkaz (průkaz musí být vlastníkem předložen). Provozovatelé veřejných budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m 2 využívaných pro účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, zákaznických středisek a veřejné správy mají za povinnost umístit průkaz na veřejně přístupném místě v budově. Povinnost na zpracování PENB zaniká v případě, že se jedná o: a) dokončenou budovu, jejíž vlastník energetickým auditem prokáže, že vypracování PENB není technicky a funkčně možné či ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely, b) dočasnou budovu s plánovanou dobou užívání do 2 let, c) budovu určenou k občasnému užívání ( náboženské ) či u budov obytných s užíváním do 4 měsíců v roce, d) samostatně stojící budovu o celkové podlahové ploše do 50 m 2, e) budovu obsahující vnitřní technologické zdroje tepla, f) výrobní budovu v průmyslových areálech, g) provozovnu či neobytnou zemědělskou budovu s nízkou roční spotřebou energie na vytápění. 16

18 Důležitý je také fakt, že vlastníci budov nesmí při jejich užívání překročit měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a chlazení a přípravu teplé vody stanovené vyhláškou č. 194/2007 Sb. Toto pravidlo se neuplatňuje v případě dodávky pro vlastní osobní potřebu či u dodávky pro byty po odsouhlasení odlišných pravidel alespoň dvou třetin nájemníků. Oprávnění k vydávání Průkazů mají pouze energetičtí auditoři, nebo energetičtí experti s osvědčením o autorizaci od Ministerstva průmyslu a obchodu. 2.3 Vyhláška č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov Tato vyhláška zpracovává požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele, metodu výpočtu a podrobnosti vztahující se ke splnění požadavku na ENB. Dále definuje obsah průkazu energetické náročnosti budov a určuje rozsah přezkušování osob z podrobností vypracování energetického průkazu budov. Vyhláška je prováděcím předpisem 6a Zákona č. 406/2006 Sb. ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické náročnosti budov. Vyhláška je dělena do osmi paragrafových celků, které definují základní pojmy pro účely hodnocení ENB, zavádí porovnávací ukazatele, zabývají se metodikou stanovení ENB, a podrobněji popisuje samotný průkaz energetické náročnosti budov. Stěžejní informace této vyhlášky rozeberu v následujících odstavcích Základní pojmy a jejich rozbor Bilanční hodnocení Pro účely ENB se jedná o hodnocení založené na výpočtech energie užívané nebo předpokládané k užití v budově pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení, za standardizovaného způsobu užívání budovy. V této souvislosti je třeba podotknout, že Směrnice EPBD připouští dva způsoby hodnocení energetické náročnosti budov bilanční hodnocení a operativní hodnocení. Hodnocení budov v ČR je zavedeno bilančním hodnocením, které je založeno na výpočtu energií po jednotlivých časových úsecích ročního provozu (měsíc) a jejich porovnání s tak zvanou referenční budovou. 17

19 Energetická náročnost konkrétní budovy se stanoví bilančním hodnocením (výpočtovou metodou z návrhových veličin) vhodným pro účely vstupního hodnocení (nové budovy i poprvé hodnocené stávající budovy) a analytického hodnocení při přípravě změn dokončené budovy. Operativní hodnocení je využíváno v některých členských zemích EU při hodnocení budov stávajících a vychází z využití stávajících spotřeb energií a jejich porovnání s tzv. referenční budovou, tzn. využití stávajících energetických auditů, při prodeji a nájmu, nebo při kontrolním hodnocení budovy. [4, 16, 10] Bilanční hodnocení budovy tedy představuje hodnocení budovy při standardizovaném užívání. Chceme-li porovnat různé budovy podle jejich ENB, je nutné mít společný základ se stejnými okrajovými podmínkami. Vypočtená celková dodaná energie pro potřeby bilančního hodnocení budov je závislá na okrajových podmínkách, které upravují možnost srovnání různých budov stejného typu za stejných výchozích podmínek a za předpokladu správného provozu objektu a správné funkce všech subsystémů objektu. Bilanční metoda je proto vhodnější především pro nové budovy Dodaná energie, pomocná energie a systémová hranice Dodaná energie je globální indikátor, jehož prostřednictvím je stanovována energetická náročnost budovy. Z hlediska vyhlášky je definována jako energie dodaná do budovy na její systémové hranici. Celková dodaná energie do budovy je součet jednotlivých spotřeb (vytápění, chlazení, větrání, osvětlení, příprava teplé vody), které se vyskytují pouze v části objektu a jejich výši určují okrajové podmínky dané části budovy. Z tohoto důvodu je budova jako celek členěna do jednotlivých částí zón, pro které se následně stanovuje celková dodaná energie na základě specifických spotřeb v těchto zónách. Zóny se navzájem odlišují svojí funkcí, specifiky provozu a vnitřními podmínkami. Systémovou hranicí se rozumí plocha tvořená vnějším povrchem konstrukcí ohraničující zónu. Jde o hranici budovy, která představuje hranici konstrukční části budovy a energetických zařízení, které zajišťují dodávku energie sloužící ke krytí potřeby energie v zóně. Do systémové hranice budovy tedy patří všechny vnitřní i vnější prostory spojené s budovou, kde se energie spotřebovává nebo vyrábí. Energii užívanou systémy vytápění, větrání, chlazení, klimatizace a přípravy teplé vody k zajištění provozu zařízení, které mění dodanou energii na využitelnou a zajišťují 18

20 dodávku energie do zóny, označujeme pod úhrnným pojmem pomocná energie. Může se jednat například o energii potřebnou k pohonu oběhových čerpadel, senzorů apod. Spotřeba energie pro ostatní účely (například elektrické spotřebiče, vaření, přenosová osvětlovací tělesa, dekorativní osvětlení, průmyslové technologické procesy a jiné spotřebiče) se nehodnotí. Energie vyrobená z OZE v hodnocené budově a elektřina vyrobená ve zdroji kombinované výroby elektřiny a tepla, která je v budově spotřebovaná, snižuje množství dodané energie do hodnocené budovy, tedy i energetickou náročnost. [10, 16] Standardizované užívání a okrajové podmínky Dle výkladu vyhlášky se tímto termínem rozumí užívání nebo budoucí užívání v souladu s podmínkami vnitřního a venkovního prostředí a provozu stanoveným v technických normách a jiných předpisech. Pomocí standardizovaných podmínek užívání budov lze transparentně a jednotně porovnat budovy pomocí srovnávacího bilančního výpočtu celkové dodané energie do budovy. Standardizované užívání je definováno okrajovými podmínkami, které upravují možnost srovnání budov stejného typu za stejných výchozích podmínek, za předpokladu správného provozu objektu a správné funkce všech subsystémů objektu. Pro potřeby stanovení ENB a při základních požadavcích lze okrajové podmínky rozdělit na vnitřní, vnější a provozní. [10, 16] Vnější podmínky určují budovu z hlediska lokality, vnějších klimatických podmínek a orientace budovy. Vnitřní reflektují návrhové teploty uvnitř zóny, požadavky na osvětlení, relativní vlhkost, výměnu vzduchu a větrání. Provozní pak odrážejí dobu využívání objektu, počet osob v budově či režim útlumových provozů. Tyto podmínky jsou stanoveny v platných technických normách a legislativních předpisech. [10, 11] Budova, její obálka a okolní prostředí Obálkou budovy rozumíme všechny konstrukce na systémové hranici celé budovy, které jsou vystaveny venkovnímu prostředí. Venkovní prostředí je definováno jako venkovní vzduch, vzduch v přilehlých nevytápěných prostorech, přilehlá zemina, sousední budova a jiná sousední zóna. Naproti tomu vnitřní prostředí se nachází uvnitř budovy a je definováno výpočtovými hodnotami teploty, relativní vlhkosti, případně rychlostí proudění 19

21 vnitřního vzduchu a světelnou pohodou uvnitř budovy nebo zóny, jejichž parametry jsou předepsány technickými, hygienickými a jinými normami a předpisy. [10] Zónování budovy Pro potřeby výpočtu ENB se zónou rozumí skupina prostorů s podobnými vlastnostmi vnitřního prostředí a režimem užívání. Vyhláška definuje zvlášť zóny chlazené, vytápěné, větrané a klimatizované. Obecně lze říci, že zóny geometricky rozdělují posuzovanou budovu na jednotlivé části, které se vyznačují specifiky ovlivňující výslednou výši potřeby a spotřeby energie. Jednotlivé zóny je třeba vzájemně odlišit, jinak řečeno vyhodnotit odděleně, zvlášť, ovšem za předpokladu vzájemné interakce. Budova, nebo její část je zónou, pokud je zásobována ze stejné skladby energetických systémů budovy, a/nebo má různé užívání v souladu se standardizovanými podmínkami vnitřního a venkovního prostředí a provozu stanovenými v platných technických normách a jiných předpisech. Obecně se tedy zóny od sebe odlišují svojí funkcí a specifikací provozu, a/nebo vnitřními podmínkami a stavební částí. S ohledem na výše uvedené můžeme přistupovat k budově jako k vícezonální, nebo zvolit jednozónový přístup, který je obdobou obálkové metody pro výpočet tepelných zisků a ztrát. V případě jednozónového přístupu je posuzovaná budova hodnocena jako jedna zóna, jako jeden prostor, přičemž není uvažována existence vnitřních svislých či stropních dělících konstrukcí. Dle požadavku na teplotní zónování v normě ČSN EN ISO 13790, není nutné vytápěný objekt dělit na více zón: a) pokud se požadované teploty mezi tepelnými zónami vzájemně neodlišují o více než 4 K, b) a pokud se dá předpokládat, že poměry tepelných ztrát a zisků se navzájem neodlišují o méně než 0,4 (např. mezi severní a jižní zónou), nebo c) dveře mezi teplotními zónami jsou pravděpodobně často otevřené. Jednozónového přístupu lze užít ve většině případů rodinných domků bez garáže, ale například i u typického panelového bytového domu zásobovaného ze zdroje CZT (centrální zásobování tepla). Rovněž skupina přilehlých budov, pokud jsou navrženy a provozovány za shodných vnitřních a vnějších podmínek společně, se může hodnotit jako jedna budova. 20

22 Jak plyne z uvedeného, pokud nejsou splněny podmínky a+b nebo c (viz výše), případně pokud je část budovy užívána s jinými parametry prostředí či provozu, je potřeba ji rozdělit na více zón. Vícezónového přístupu se musí užít také v případě chlazení objektu, kde nesmí být v jedné zóně obsaženy konstrukce orientované na jih a sever. Obecně lze konstatovat, že většina budov bude hodnocena jako minimálně dvou-zónová. U vícezónového přístupu existují dvě metody jak posuzovat hranice mezi jednotlivými zónami jedná se o zjednodušený a podrobný přístup. U zjednodušeného přístupu je uvažováno, že zóny spolu zcela vůbec tepelně nespolupůsobí, tzn. nedochází k žádnému tepelnému přenosu mezi jednotlivými zónami. Požadavky v jednotlivých zónách jsou zajišťovány stejnými energetickými systémy a není tedy nutné znát potřebu energie jednotlivých dílčích zón, ale budovy jako celku. Potřeba energie je stanovena pro každou zónu zvlášť a celková potřeba energie budovy představuje součet vypočtených potřeb energií jednotlivých zón. Pokud jsou přilehlé budovy nebo zóny shodného typu a užívání, pak se s prostupem tepla mezi nimi neuvažuje. V případě podrobného přístupu uvažujeme teplotní spolupůsobení mezi jednotlivými zónami a je nezbytné vyčíslit tepelné toky mezi takovými zónami dle normy ČSN EN ISO Tento přístup se uplatňuje např. pokud je část budovy vytápěna a druhá část vytápěna i chlazena. Příklad rozdělení rodinného domu podle zón uvádím na následujícím obrázku. [3, 10, 16] Obr Příklad zónování rodinného domu [15] 21

23 2.3.2 Požadavky na energetickou náročnost budovy Dle již zmiňovaného 6a zákona o hospodaření energií, energetická náročnost posuzované budovy stanovená bilanční metodou (viz dále, kapitola 2.3.3) musí být nižší než energetická náročnost budovy referenční (při dodržení technických požadavků na výstavbu). Pokud budova nevyhovuje požadavkům na ENB, je třeba navrhnout technicky a ekonomicky vhodná opatření ke snížení ENB na požadovanou úroveň. Za nesplnění požadavků se považuje dosažení klasifikační třídy D a horší, resp. D-G. Budova by tedy celkově měla dosáhnout minimálně na třídu A-C. [3, 10] Energetická náročnost budovy se vyjadřuje v kwh/(m 2 rok) a označujeme ji jako měrnou spotřebu energie budovy - EP A. Dle tohoto údaje se budova zatřídí do příslušné třídy energetické náročnosti (EN). EP A zahrnuje jak celkovou potřebu energie, tak účinnost s jakou je tato potřeba kryta a pomocnou energii, kterou spotřebovávají jednotlivé energetické systémy zajišťující krytí těchto potřeb. Často se lze také setkat s údajem Celkové roční dodané energie EP, která se vyjadřuje v GJ/rok. Jedná se o energii dodanou do budovy na její systémové hranici a stanovuje se v souladu s normou ČSN EN Měrnou spotřebu energie budovy lze z celkové roční dodané energie stanovit následovně: EP A EP = 277, 8 [kwh/(m 2 rok)] (1) A c kde Ac je celková podlahová plocha v m2 Budovy, které se hodnotí z hlediska ENB jsou rozděleny do 9 kategorií. Druhů budov se odvíjejí od provozu, činností a podobnosti jednotlivých objektů. Specifikace druhů těchto budov vychází opět ze Směrnice 2002/91/ES, přičemž dle současného znění Vyhlášky je zatřídění budovy prováděno podle pevně stanoveného rozsahu měrné roční spotřeby energie. [10] DRUH BUDOVY A B C D E F G Rodinný dům < > 286 Bytový dům < > 245 Hotel a restaurace < > 590 Administrativní < > 345 Nemocnice < > 625 Vzdělávací zařízení < > 265 Sportovní zařízení < > 297 Obchodní < > 362 Tab Klasifikační třídy hodnocení ENB dle kategorie budovy a EP A [10] 22

24 Ke kategoriím budov uvedeným v tabulce je nutné podotknout, že za rodinný dům se dle zákona č. 183/2006 Sb. považuje stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určená k bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a podkroví. Bytovým domem se podle stejného zákona rozumí stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení. Do kategorie Hotel a restaurace lze zařadit nejen ubytovny, hotely, koleje a svobodárny, ale také menzy a další stravovací zařízení. Pro ostatní budovy, které neodpovídají druhu budovy podle tabulky , se třída EN stanoví v souladu s normou EN 15217, případně normami ji nahrazujícími. Hodnoty měrné spotřeby energie ve třídě C lze pro uvedené druhy budov považovat za hodnoty referenční. Příloha č. 1 vyhlášky rovněž stanovuje slovní vyjádření tříd ENB. Třída energetické náročnosti budovy A B C D E F G Slovní vyjádření energetické náročnosti budov Mimořádně úsporná Úsporná Vyhovující Nevyhovující Nehospodárná Velmi nehospodárná Mimořádně nehospodárná Tab Slovní vyjádření tříd energetické náročnosti budovy [10] Mezi požadavky na energetickou náročnost budovy v dikci 3 vyhlášky patří také posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie pro vytápění, případně pro přípravu teplé vody (dále jen TV) a chlazení. Tato povinnost se dle 6a odstavce 4 zákona č. 406/2006 Sb. (viz kapitola ) týká nových budov o podlahové ploše nad 1000 m 2. Dle postupu stanovém vyhláškou v příloze č.3, technická proveditelnost alternativních systémů a jejich vzájemných kombinací závisí mimo jiné na velikosti a typu budovy, její lokalitě, charakteru užívání a časovém průběhu spotřeby energie v budově. Proveditelnost je posuzována již ve fázi koncepčního návrhu stavebního řešení budovy a jejích technických zařízení. 23

25 Při posuzování technické a ekologické proveditelnosti se bere zřetel především na: a) dostupnost CZT či blokové výtopny, možnost instalace a využití KVET, b) zabezpečení dodávek biomasy či výroby bioplynu pro výrobu tepla a elektřiny, c) dostupnost zdrojů geotermální energie, využití tepelných čerpadel, solárních kolektorů a fotovoltaických článků. Přínosy doporučených úsporných opatření jsou podkladem pro stanovení třídy EN hodnocené budovy po realizaci těchto opatření a jsou součástí protokolu k průkazu energetické náročnosti budovy. Podrobnosti ve vztahu ke stavebnímu řízení uvádí kapitola Metoda stanovení energetické náročnosti budovy, referenční budova Energetickou náročnost referenční budovy, stejně jako energetickou náročnost posuzované budovy, hodnotíme na základě celkové roční dodané energie v GJ, která slouží k pokrytí energetických potřeb na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu TV a osvětlení při jejím standardizovaném užívání bilančním hodnocením, které využívá stejnou výpočtovou metodu pro referenční i posuzovanou budovu. Bilanční hodnocení se provádí intervalovou výpočtovou metodou s měsíčním obdobím, ale pro budovy s nízkou tepelnou setrvačností se může použít intervalová metoda hodinová, nebo s ještě kratším intervalem. Celková roční dodaná energie se při bilančním hodnocení stanoví jako součet jednotlivých vypočtených dílčích spotřeb dodané energie pro všechny časové intervaly v roce a pro všechny vytápěné, chlazené, větrané či klimatizované zóny budovy. Výpočet se provádí s rozlišením podle energonositelů (hmota nebo jev, které mohou být použity k výrobě mechanické práce nebo tepla). Metodou výpočtu se podrobněji zabývám v samostatné kapitole 3. Pro vzájemné porovnání ENB stejného typu se stanovuje měrná roční spotřeba energie budovy, vyjádřená poměrem celkové roční dodané energie na jednotku celkové podlahové plochy budovy v kwh/m 2. Tento princip jsem již zmiňoval v úvodu předchozí kapitoly, avšak uvádím ho opakovaně, jelikož je zvláštním ustanovením 5 odstavce 4 vyhlášky. V této souvislosti odkazují na definici podlahové plochy zákona o hospodaření energií v kapitole Ačkoli vyhláška velmi přesně vymezuje pojmy vytápěných, chlazených, klimatizovaných a větraných zón, v tomto ustanovení již nerespektuje měrnou spotřebu energie vztaženou k ploše zóny, kde pokrývá potřebu energie. Pojem podlahové plochy lze 24

26 za současného stavu tedy vykládat několika způsoby. Pomoci může výklad normy ČSN EN 15217, která v článku 3.26 s odkazem na směrnici EPBD uvádí, že za podlahovou plochu se počítá i plocha klimatizovaných prostorů bez neobyvatelných sklepů či neobývaných částí prostorů. Je logické tedy považovat měrnou jednotku podlahové plochy jako rozměr respektující všechny místa spotřeb řešených druhů energií. [3, 4, 10, 12] V souvislosti s bilančním hodnocením a porovnáváním posuzovaného objektu je třeba doplnit samotný pojem referenční budovy. Jedná se o výpočtově vytvořenou budovu téhož druhu, stejného tvaru, velikosti a vnitřního uspořádání, se stejným typem provozu a užívání jako hodnocená budova, ale s technickými normami předepsanou kvalitou obálky budovy a jejích technických systémů Stavební a technické porovnávací ukazatele Podle 4 vyhlášky stavební projektant již musí požadavky, které uvádím v příloze č. 2, dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v dikci prováděcího předpisu č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb a v souladu s normou ČSN zapracovat do návrhu objektu.. Vyhláška rovněž hovoří o požadavcích na technické zařízení budov pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu TV a osvětlení a na jejich regulaci. Obecné požadavky shrnují technické normy a vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a přípravu TV, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu TV a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. [10] Výčet podmínek pro technická zařízení budovy jsou rovněž uvedeny v příloze č Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) Podle 6, odstavce 1, průkaz energetické náročnosti budovy tvoří protokol prokazující energetickou náročnost budovy a grafické znázornění ENB. Směrnice 2002/91/ES o ENB, ze které vychází PENB, definuje Průkaz, jako certifikát uznaný členským státem nebo právnickou osobou jím jmenovanou, který udává energetickou náročnost budovy vypočtenou podle metody vycházející z obecného rámce stanoveného v Směrnici. Úvodem je třeba v této souvislosti zmínit, že z dosud platných právních předpisů a technických norem, bylo možné zaměnit si průkaz energetické náročnosti budovy vyžadovaným podle vyhlášky č. 148/2007 Sb., s jinými dokumenty totiž energetickým 25

27 štítkem obálky budovy podle ČSN :2007, či s energetickým průkazem budovy podle zrušené vyhlášky č. 291/2001 Sb., kterou nahrazuje právě Vyhláška o ENB. Energetický průkaz budovy podle 9 vyhlášky č. 291/2001 Sb., byl od roku 2001 vždy součástí dokumentace pro stavební povolení a v podobě formuláře popisně hodnotil budovu, její stav z pohledu potřeby tepla na vytápění a zahrnoval také číselné vyjádření měrné roční potřeby tepla na vytápění. Tento průkaz přestal platit k a je plně nahrazen průkazem energetické náročnosti budovy. Energetický štítek obálky budovy a protokol k energetickému štítku podle normy ČSN :2007 je graficky podobný průkazu energetické náročnosti budovy, ale zahrnuje pouze tepelně technické vlastnosti obálky vytápěné části budovy prostřednictvím hodnotícího parametru průměrného součinitele prostupu tepla U em [W/(m 2 K)]. Energetický štítek obálky budovy není legislativně povinnou vyžadovanou součástí stavební dokumentace, nicméně může být požadován a výsledný údaj STN - stupeň tepelné náročnosti, který nahradil dříve používaný SEN stupeň energetické náročnosti, pouze vyjadřuje a charakterizuje obálku budovy a její tepelně technické parametry, které mají vliv na potřebu energie na vytápění a chlazení budovy. Energetický štítek obálky budovy přímo nesouvisí se Směrnicí EPBD, ale v komplexním výpočetním postupu také zahrnuje některé požadavky dané touto normou. [3, 10, 14, 16 ] Obr a) PENB, b) Energetický štítek obálky budovy 26

28 Souhrnně lze tedy konstatovat, že energetický štítek obálky budovy je vyjádřením o dodržení technické normy a dodržení tepelně technických parametrů stavby požadovaných nebo doporučených technickou normou pro požadovaný stav vnitřního užívání. Naproti tomu průkaz energetické náročnosti budovy vyjadřuje a hodnotí budovu komplexně, počínaje samotným vstupem energie a jejích nositelů na systémové hranici budovy, kdy je budova posuzována z hlediska potřeb energie, kterými jsou vytápění, větrání a klimatizace, osvětlování a příprava teplé vody, to vše s důrazem na skutečnou provozní energetickou náročnost budovy. Z hlediska stavebního řízení a projektování nových staveb je potřeba uvést, že od 1.ledna 2009 musí projektová dokumentace pro ohlašované stavby uvedené v 104 a stavební řízení podle 109 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), v rozsahu vyhlášky č. 499/2006 Sb. (o dokumentaci staveb), v části B Souhrnná technická zpráva obsahovat, podle 6a zákona o hospodaření energií, splnění požadavků na ENB a stanovení celkové energetické náročnosti budovy podle zde popisované vyhlášky č. 148/2007 Sb. a dále v části D Projektové dokumentace Dokladová část musí obsahovat průkaz energetické náročnosti budovy. U staveb s žádostí o stavební povolení od do musel projektant zajistit splnění požadavků na ENB dle 6a Zákona o hospodaření energií, avšak PENB nebyl požadován v části D Dokladové projektové dokumentaci. [3, 9] Kontrolu nad plněním povinností ENB a PENB je v kompetenci Státní energetické inspekce, která stanovuje pokuty pro: a) fyzické osoby při nesplnění požadavků ENB, nedoložení PENB až do výše ,- Kč (kvalifikováno jako přestupek) b) právnické osoby a podnikající fyzické osoby 1 při nesplnění požadavků ENB, nedoložení PENB až do výše ,- Kč (kvalifikováno jako správní delikt) 2 při neumístění PENB na veřejně přístupném místě u veřejných budov do výše ,- Kč (kvalifikováno jako správní delikt) 3 pokud zpracovatel PENB nemá oprávnění jeho vypracování až do výše ,- Kč (kvalifikováno jako správní delikt) c) společenství vlastníků jednotek - při nesplnění požadavků ENB, nedoložení PENB až do výše ,- Kč (kvalifikováno jako správní delikt) [11] 27

29 Obsah protokolu PENB Protokol PENB musí vždy obsahovat identifikační údaje budovy, typ posuzované budovy, specifikaci energií užívaných v budově, celkovou energetickou náročnost hodnocené budovy včetně hodnot referenčních, celkovou měrnou roční spotřebu energie na celkovou podlahovou plochu a měrné spotřeby energie na vytápění, chlazení, větrání, přípravu TV a osvětlení, vyjádření ke splnění požadavků na ENB a uvedení klasifikační třídy energetické náročnosti posuzované budovy. Mezi další patří také technické údaje. Jedná se především o popis objemů a ploch budovy, tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a obálky budovy, vlastnosti energetických systémů a technických zařízení budovy. Z protokolu PENB musí být rovněž zřejmá bilance budovy pro standardizované užívání a bilance energie dodané, popř. vyrobené budovou nebo z budovy odvedené. Protokol by měl obsahovat doporučená opatření pro technicky a ekonomicky efektivní snížení ENB. Jedná se především o modernizační opatření ve stavební části a v technickém zařízení budov, opatření ke zdokonalení obsluhy a provozu budovy a v neposlední řadě také klasifikační třídu EN hodnocené budovy po provedení doporučovaných opatření. Výsledky posuzování proveditelnosti alternativních systémů podle zákona o hospodaření energií (viz kapitola a 2.3.2) musí být součástí protokolu u nových budov nad 1000m 2 podlahové plochy. Součástí jsou také identifikační údaje zpracovatele a doba platnosti průkazu. [10] Vzor protokolu je uveden v příloze č. 4 vyhlášky č. 148/2007 Sb. a vyhotovený na konkrétním příkladu budovy v rámci této diplomové práce v příloze č Grafické znázornění PENB Grafické znázornění průkazu energetické náročnosti budovy je předepsáno v příloze č. 4 vyhlášky o ENB. Šablona grafiky o rozměrech 18 cm x 23,2 cm je umístěná na bílém podkladě formátu A4. Jednotlivé klasifikační třídy A-G ve formě šipek jsou přesně barevně odlišeny a hodnocená budova je mezi ně přesně zařazena. Graficky je rovněž zvýrazněné zařazení budovy v případě realizace doporučených opatření ke snížení ENB. Mezi textové informace patří označení, adresa a typ budovy, celková vypočtená roční dodaná energie v GJ stanovená bilančním hodnocením a měrná vypočtená roční spotřeba 28

30 energie v kwh/m 2 v současném stavu a po provedení doporučených opatření k efektivnímu snížení ENB. Dále je uvedena dodaná energie pro pokrytí jednotlivých dílčích potřeb v procentech (vytápění, ohřev TV, osvětlení atd.), údaj o platnosti průkazu a informace o zpracovateli. Grafické znázornění je vyobrazeno na obrázku a je rovněž přílohou této diplomové práce Využití zpracovaných energetických auditů a oprávněné osoby V případě, že průkaz energetické náročnosti budovy posuzuje budovu, kde byl již vyhotoven energetický audit (dále jen EA), lze při jeho vypracování využít stavebnětechnické údaje, jako např. rozměr ploch stavebních konstrukcí a jejich orientace a součinitele prostupu tepla, technická data energetických systémů budov či podmínky vnějšího a vnitřního prostředí. PENB může vypracovávat pouze osoba podle 10 zákona o hospodaření energií energetický auditor nebo osoba oprávněná na základě osvědčení vydaného MPO (tzv. energetičtí experti). Jedná se o osoby s víceletou praxí a přezkoušením v rozsahu dané problematiky. Okruhy zkušebních otázek a rozsah přezkoušení stanovuje vyhláška č. 148/2007 Sb. Další podrobnosti včetně vzoru přihlášky řeší Zkušební řád Ministerstva průmyslu a obchodu. Seznam osob oprávněných k vyhotovení průkazu energetické náročnosti budovy je k dispozici na internetových stránkách MPO a ke konci roku 2008 čítal cca 200 expertů. [11] 29