Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jabok, ETF 2014 Michael Martinek"

Transkript

1 Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

2 Jen v roce 2013 dosáhly dluhy na výţivném 13 miliard korun. Přijít na to, jak rodiče, kteří neplatí alimenty na své děti, donutit, aby tak učinili, se snaţí představitelé napříč politickým spektrem. Ukazuje se však, ţe málokdo ví, kdo má jaké kompetence. Kolika ţen se problém skutečně týká? Kolik, kdyţ uţ se jim to podaří, berou v průměru na dítě? Jako téměř jediná evropská země nemá Česko stanovenou minimální výši výţivného na dítě. Se statistickými údaji je to ohledně alimentů sloţité. Podle Českého statistického úřadu rozvod manţelů s nezletilými dětmi tvoří 57 procent. Třicet devět aţ padesát procent rodičů nehradí výţivné. Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí se tak neplacené alimenty týkají kolem 55 tisíc českých dětí. Jenomţe tady chybí zásadní sloţka partnerů, kteří se pouze rozejdou, poté co si spolu pořídili děti. Takţe podle mého se problém týká ročně aţ 90 tisíc dětí, domnívá se Lucie Asenová, předsedkyně Asociace neúplných rodin. 2

3 Hnutí ANO chce vyuţívat jako bič na neplatiče veřejně prospěšné práce, domácí vězení a náramky a daleko více zabavování řidičských průkazů. Sociální demokraté chtějí potřebným matkám platit výţivné a pak z otců peníze vymáhat. Jenomţe to vlastně v Česku také nefunguje. A tak je podle většiny odborníků i to, ţe by zákon o zálohovém výţivném vstoupil v roce 2016 v platnost, jen utopie. Vítáme iniciativu sociální demokracie a ministryně Marksové, nicméně jednoduše nastavit, ţe závazky, které soudy a jiné nástroje nedokáţou z neplatících rodičů dostat, bude platit stát, je nešťastným zjednodušením problému, pokračovala Asenová. Není v něm stanovena minimální výše výţivného na dítě, přestoţe ji ve všech okolních státech mají. A vůbec nejsou jasně vymezené nástroje a jejich pouţívání jako je zabavování řidičských průkazů, domácí vězení s náramky nebo obecně prospěšné práce, které, jak věřím, by byly účinné a dosud se jich kvůli sloţité legislativě uţívá jen velmi málo, dodala Asenová. 3

4 Stanovení výše výţivného je individuální záleţitostí. Jsou dvě moţnosti, jak se rodiče dítěte mohou dobrat výše výţivného: Dohoda = záleţí jen na vzájemné ochotě komunikovat a domluvit se, pokud se oba rodiče dohodnou na výši alimentů, se kterou budou oba spokojeni, není nutné obracet se na soud. Výše výţivného můţe být v tomto případě libovolně vysoká, za předpokladu, ţe s dohodou souhlasí oba partneři Soud = poměrně časté však je, ţe dohoda o výši alimentů není moţná a tak jsou alimenty stanoveny soudem, podle čeho o výši výţivného rozhoduje soud je popsáno dále Výţivné (alimenty), jsou upraveny v Novém občanském zákoníku. Výše výţivného je popsána v 913 ale pouze velmi vágně: (1) Pro určení rozsahu výţivného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakoţ i schopnosti, moţnosti a majetkové poměry povinného. (2) Při hodnocení schopností, moţností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důleţitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, ţe povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Dále pak případně 915 (1) Ţivotní úroveň dítěte má být zásadně shodná s ţivotní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Z výše uvedeného vyplývá, ţe výţivné není zákonem stanoveno napevno ale soud by měl vţdy přihlíţet k individuálním majetkovým poměrům obou rodičů. V právní praxi však platí doporučení výše výţivného, kterým se soudy zpravidla řídí. Toto doporučení je následující: 4

5 Věk dítěte Díl z čistého příjmu připadající na výţivné 0 5 let % 6 9 let % let % let % 18 a více let % 5

6 základní postoje k sociálním problémům sociální teorie pojetí a východiska sociálního státu historie typologie krize reakce neoliberalismus ETF 2014 Michael Martinek 04 6

7 Autokratické: nadřazenost vlády nad právem panovník rozhoduje o potřebách svých poddaných a o způsobu jejich naplnění. Paternalistické: panovník rozhoduje o sociální pomoci především v zájmu upevnění své moci. Filantropické: bohatý svrchovaně rozhoduje, jak a komu nabídne svůj dar, neboť na dar nemá nikdo právo; motivem je altruismus. Intervenční: panovník zasahuje do sociálních procesů jejich legislativní regulací. Demokratické: nadřazenost práva nad vládou práva občanů jsou chráněna zákonem a stát je povinen je respektovat a vytvářet prostor k jejich realizaci. Liberalismus: poţaduje odpovědnost člověka za vlastní budoucnost, stát mu k tomu má pouze vytvářet prostor Korporativismus: stát reguluje vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, úkoly solidarity přenáší na zaměstnavatele a občanskou společnost. Institucionalismus: stát organizuje solidaritu jako podporu a sluţbu oprávněným občanům. 7

8 Z čeho vychází slovo paternalismus? Despotický (patriarchální): despotičtí vládci předantických států Blízkého východu, Egypta, severní Afriky a Asie rozhodovali o sociálních podporách, které zároveň posilovaly jejich mocenské postavení (podpora vojáků, vdov a sirotků po padlých vojácích, státních úředníků a jejich rodin). Antický: sociální podpora svobodným občanům, kteří upadli do invalidity nebo do chudoby (prevence dluţního otroctví). Středověký: křesťanství prohloubilo motivaci k sociální pomoci lenní páni byli povinni postarat se o své chudé a nemocné poddané; absolutní moc panovníka byla omezena povinností prokazovat solidaritu. Středověký utopismus: pokusy o formulaci spravedlivější lidské společnosti (Thomas More Utopie, Tommaso Campanella Sluneční stát). Neopaternalismus: moderní autokratické reţimy, které rozvíjely aktivní sociální politiky, ale vţdy jako dar reţimu, bez subsidiarity a participace (fašismus Itálie, Španělsko, Portugalsko; národní socialismus Německo; komunismus SSSR a satelitní státy). 8

9 9

10 Filantropie (z řec. filein, milovat a anthrópos, člověk - láska k člověku) znamená humanisticky motivovanou dobročinnost, dávání peněz, zboţí, času nebo úsilí pro podporu obecně prospěšného účelu, zpravidla v delším časovém horizontu a s jasně definovanými cíli. V obecnější poloze lze filantropii pojmout jako jakýkoli altruistický počin, který směřuje k podpoře dobra nebo zlepšování kvality ţivota. Lidé, kteří jsou známi pro své filantropické počiny, se někdy nazývají filantropové. Antická: dobro prokázané svobodnému občanovi výše postaveným jedincem (Řím); první ucelený koncepční rámec filantropie přinesla monoteistická náboţenství. Ţidovská: Starý zákon obsahuje historicky první sociální legislativu i výzvy k systematické filantropii. Křesťanská: sociální dimenze je jedním ze stěţejních prvků Jeţíšova poselství; ve všech kulturách ovlivněných křesťanstvím byla pomoc bliţnímu přijata jako základní etický poţadavek. Středověká: křesťanská církev zřizovala chudobince, sirotčince a špitály, stala se první velkou institucí, která se systematicky věnovala sociální práci. Moderní: křesťanské církve rozvíjejí sociální dimenzi svého poslání ve dvou podobách: Charita: vlastní instituce věnující se sociální práci, zpravidla na bázi neziskových organizací. Rozvíjení a šíření vlastní sociální doktríny křesťanská sociální nauka. Mecenášství, dárcovství (sponzoring?): Josef Hlávka, Bill Gates, Warren Buffett, Zdeněk Bakala 10

11 Veřejná intervence v pozdním středověku: Moulinský edikt (Francie, 1566): chudý musí být usídlen a pak má nárok na almuţnu z prostředků obce. Kodex chudých (Anglie, Alţběta II., 1579): první novodobá chudinská péče, subvencovaná z veřejných prostředků získaných z daní. Patent o tulácích a ţebrácích (Rakousko, 1661): ţebráci neschopní práce směli ţebrat, ostatní museli pracovat nebo byli uvězněni. Chudinská péče v době industrializace: Na základě tzv. Domovského práva má obec povinnost postarat se o chudé. V 19. stol. se rozvíjí také péče o veřejné zdraví, o základní školství a o opuštěnou mládeţ. 11

12 Kaţdý se stará o sebe Ze středověké chudinské péče vyšlo moderní reziduální pojetí liberálního státu: veřejné instituce poskytovaly péči tem, kdo vypadli z primárních rozdělovacích systémů a současně se jim nedostalo sociální péče v rodině a v obci. Přínos liberalismu: zdůraznění rozdílu mezi soukromou a veřejnou sférou kaţdý se má starat o svůj vlastní výdělek, pokud to nedělá, ač by mohl, stát ho k tomu má donutit. Veřejná sociální péče se má starat jen o ty, kteří pracovat nemohou. 12

13 V rámci různých skupin se starají lidé o sebe navzájem Cech je středověké a raně novověké řemeslnické sdruţení, která hájilo práva a zájmy svých členů, dohlíţelo na jakost a cenu výrobků, na výchovu učedníků a skládání mistrovských zkoušek. Plnil téţ funkce reprezentativní, náboţenské a sociální. Cechy vznikaly ve středověkých městech hlavně během století, v menších městech ještě i v 16. a 17. století. Rušeny začaly být ve druhé polovině 18. století a především v 19. století, neboť bránily vytváření konkurenčního prostředí a technologickému rozvoji. Cechy nejen ţe potlačovaly konkurenci, ale zároveň konzervovaly technologické postupy, takţe se v řemeslech jen těţko prosazovaly nové postupy. Inovace byla moţná, aţ kdyţ modernější způsob výroby schválil celý cech. V českých zemích se nové výdobytky ve výrobě mnohdy prosazovaly s velkým zpoţděním za Evropou. Protoţe tento sloţitý a zcela nekonkurenční systém začal být postupně pro mnohé členy velmi svazujícím, docházelo často, zvláště v raném novověku k porušování cechovních pravidel. Velmi běţné bylo například překračování maximálního povoleného počtu tovaryšů. Tato nepruţnost a podvazování konkurenčního prostředí se nakonec staly i důvodem, proč byly nakonec cechy rušeny. 13

14 Vzájemnost (svépomocná solidarita): rovnoprávné vztahy zaloţené na vědomí sounáleţitosti, v nichţ se ze společných prostředků rozděluje pomoc těm, kteří ji potřebují. Historie: Svépomocná profesní vzájemnost (horníci a cechy) Dělnická svépomoc v době industrializace Institucionalizované sociální pojištění Pojištění: Zákonitost pojistné matematiky byla objevena v 17. stol. (Georg Obrecht, ); Myšlenku povinného pojištění poprvé definoval Daniel Defoe, autor Robinsona Crusoe ( ) Realizace: Německo Otto von Bismarck (nemocenské 1881, úrazové 1883, starobní a invalidní (1889); Rakousko-Uhersko Eduard Taafe (nemocenské 1888, úrazové 1889) 14

15 Rozvíjel se po 2. světové válce v souvislosti s ostatními lidskými právy: Všeobecná deklarace lidských práv (OSN 1948) politický dokument, právně nezávazný Pakt o ekonomických, kulturních a sociálních právech (OSN 1966) Pakt o občanských a politických právech (OSN 1966) Úmluva o právech dítěte (OSN 1989, ČSFR 1991) Úmluva o sociální bezpečnosti - minimální normy (MOP 1952) Úmluva o rodinných závazcích pracovníků (MOP 1981) Evropská sociální charta (RE 1961, ČR 2000) Evropský zákoník sociálního zabezpečení (RE 1990, ČR 2001) Komunitární charta sociálních práv pracujících (ES 1989) Listina základních práv EU (EU 2000) Sociální práva: Právo na práci Právo na uspokojivé pracovní podmínky Právo na přiměřenou ţivotní úroveň (výţiva, bydlení, zdraví, vzdělání) Právo na rodinu Právo na sociální zabezpečení Právo na svobodu sdruţování a uplatňování svých hospodářských a sociálních zájmů 15

16 Stát, v němţ se v zákonech, ve vědomí a postojích lidí, v aktivitách institucí a v praktické politice prosazuje myšlenka, ţe sociální podmínky, v nichţ lidé ţijí, nejsou jen věcí jedinců či rodin, nýbrţ i věcí veřejnou (Martin Potůček). Začátek sociální pojištění koncem 19. stol., koncepčně rozvíjen v 1. polovině 20. stol., realizován v západoevropských státech po 2. svět. válce. Dosavadní vyvrcholení vývoje veřejně organizované solidarity, produkt evropské civilizace. Veřejná garance ústavami zaručených nezadatelných lidských práv občanů, včetně práv sociálních. Jeho rozvoj koordinován mezinárodními organizacemi na úrovni světové (OSN Mezinárodní organizace práce 1919) a evropské (Rada Evropy, Evropská unie). 16

17 Definice není jednoznačná, vychází z odlišných pojetí, kontinuálně se mění. Stát s takovou sociální politikou, která se koncepčně opírá o tři klíčové momenty: dobré zdraví, dobré vzdělání a zajištěnost občanů nezbytnými příjmy, s cílem vyrovnat šance při vstupu do ţivota a všem jedincům zajistit důstojnou ţivotní úroveň. Stát se silným veřejným sektorem a s výraznými intervencemi vlády do sociální oblasti. Stát, v němţ odpovědnost za základní ţivotní podmínky není jen záleţitostí jednotlivců a jejich rodin, ale i záleţitostí veřejnou. Sociální stát se vyznačuje vysokou mírou redistribuce, proto je velmi náročný na ekonomické zdroje. Můţe tedy fungovat jen v rámci velmi produktivních ekonomik. Nebezpečím sociálního státu je tendence k centralizaci, byrokratizaci a anonymitě. 17

18 Občanství (T. H. Marshall): vyjadřuje vztah mezi státem a jedincem; status poskytovaný těm, kdo jsou plnými členy společenství; ti všichni jsou si rovni v právech a povinnostech. Institut občanství má tři součásti: Občanská práva zajišťují individuální svobody člověka a rovnost před zákonem Politická práva zajišťují participaci na rozhodování a na moci zejména vytvářením politických reprezentací Sociální práva zajišťují sdílení minimální úrovně ekonomického blahobytu, sociálního zabezpečení při sociálních událostech a kulturního dědictví. 18

19 Právo na práci Právo na uspokojivé pracovní podmínky Právo na přiměřenou ţivotní úroveň (výţiva, bydlení, zdraví, vzdělání) Právo na rodinu Právo na sociální zabezpečení Právo na svobodu sdruţování a uplatňování svých hospodářských a sociálních zájmů KDE JSOU ZAKOTVENA SOCIÁLNÍ PRÁVA? 19

20 Praxe: křesťanská filantropie, veřejná chudinská péče, marxistický socialismus, všeobecné sociální pojištění, rozpad vícegeneračních rodin. Základní teoretický rámec předloţil 1942 Lord William Beveridge jako návrh britskému parlamentu, jak zabezpečit po válce pomoc obyvatelstvu: Navrhoval plošné zajištění zdravotní péče, vzdělání, zaměstnání, sociálních jistot a pomoci v případech sociální dezintegrace a zanedbanosti. Na základě prací ekonoma Johna M. Keynese poţadoval, aby celý systém byl hrazen přerozdělením daní, formou univerzálního národního pojištění. Výsledek: ucelená teorie sociálního státu (původně státu sociální péče social welfare state). 20

21 Beveridgeův návrh doporučen celému světu (čerpal z pojistného systému 1. čs. republiky), první ho cele přijala Belgie Návrh se snaţí vyvinout nástroje chránící jedince v průběhu celého ţivota před: chudobou (prostřednictvím zabezpečení existenčního minima) nemocemi (národní soustava zdrav. péče) absencí přístřeší i neuspokojivým bydlením (přísp. na bydlení) nezaměstnaností (politikou plné zaměstnanosti, příspěvek v nezaměstnanosti) Jako zákl. metodu navrhuje povinné soc. pojištění se soc. pomocí a dobrovolným připojištěním jako doplňkovými metodami 2 zákl. modely sociálních systémů: Bismarck: zásluhovost Beveridge: charitativní systém - extrémní solidarita 21

22 Karl Gunnar MYRDAL ( ): švédský soc. myslitel, ekonom a politik - ministr obchodu ( ), tajemník hospodářství Evr. komise ( ), hlavní nositel skandinávského soc. modelu; 1974: Nobelova cena za ekonomii Skandinávský soc. model = model státního zaopatření: zorganizovat veřejné soc. sluţby tak, aby byly kaţdému dostupné a aby reagovaly na všechna aktuální i potenciální sociální a ekonomická ohroţení, s nimiţ se můţe občan v průběhu svého ţivota setkat 1934 vyšla studie, jejíţ spoluautor byl Myrdal - zabývala se populační krizí (po ekonom. krizi 30. let) a navrhující, jak jí čelit sociálně polit. zásahy: zavedení mateř. příspěvků a přijetí dalších opatření podporujících porodnost zavedení přísp. na děti, na bydlení výuka a stravování ve školách zdarma obecně dostupná zdr. péče rozšiřování informací a podpora výchovy ve sféře bydlení, výţivy a zdraví 22

23 Od 40. let 20. st. se ve Švédsku uplatňoval UNIVERZALISTICKÝ TYP VEŘEJNÝCH SOC. SLUŢEB - zaloţený na kombinaci uplatnění dvou principů: podle potřeb (sféra vzdělání, péče o zdraví a poskytování informací) podle výkonu (ostatní oblasti) V 60. letech se Švédsko přiblíţilo cílům, které si předsevzalo: odstranit chudobu, zlepšit sociální zabezepečení a sníţit soc. nerovnosti mezi různými skupinami - cenou za to bylo stále se zvyšující zadluţení 70. léta - ropný šok - příjmy státu nestačily na rostoucí výdaje v soc. oblasti konzervativní vláda je začala omezovat; na poč. 90. let měli inflaci pod kontrolou, ale klesala výroba a stoupala nezaměstnanost. 23

24 Snaha o nové vybudování ekonomiky po válce, propojení trţního hospodářství s ideály sociální spravedlnosti, důraz na hodnotu lidské důstojnosti; vliv sociální nauky katolické církve. Autor teoretického konceptu: Alfred Müller Armack; realizace kancléř, zakladatel CDU Konrad Adenauer ( ) a ministr hospodářství (později kancléř) Ludwig Erhard ( ). Ekonomický a sociální fenomén se vzájemně systémově doplňují, oba jsou postaveny na stejnou rovinu významnosti: trţní princip je povaţován za zdroj sociálního bohatství a prospěchu, sociální princip za předpoklad jeho úspěšnosti a za cílovou orientaci celospolečenského rozvoje. Hledání optima mezi sociálním a ekonomickým fenoménem je permanentní proces. 24

25 Návrh prezidenta USA Roosevelta po válce celosvětově koordinovat regulaci základních lidských práv a svobod, včetně práv sociálních = pojistka proti rozpoutání další války. Tento návrh byl v 50. a 60. letech 20. stol. realizován v celé západní Evropě a po roce 1989 i v Evropě postkomunistické. Postupně se přidávají také rozvojové státy, jakmile jim to ekonomická výkonnost umoţní. Kaţdý stát volí na základě historických a kulturních daností odlišnou cestu - neexistuje tedy jednotný model sociálního státu. Kardinálním problémem úspěšného fungování sociálního státu je míra přerozdělování. Nejvyšší míra přerozdělování je ve skandinávských státech, niţší ve střední a jiţní Evropě, nejniţší v USA, Kanadě a Japonsku. Od 70. let 20. stol. se sociální stát dostává do krize, neboť se dlouhodobě nedaří udrţovat rovnováhu mezi jeho výdaji a příjmy; jedním z důleţitých faktorů je stárnutí populace, které vede ke zvyšování podílu neproduktivních obyvatel; nejnovějším faktorem je současná ekonomická krize. 25

26 Reziduální sociální stát vychází z liberálních myšlenek. Jádrem koncepce je předpoklad, ţe potřeby lidí jsou primárně uspokojovány rodinou a trhem. Sociální pomoc přichází na řadu aţ ve chvíli, kdy tyto dvě instituce přestanou normálně fungovat (rodinná krize, ekonomická krize apod.) Reziduální koncepce odpovídá "tradiční americké ideologii individuální odpovědnosti. Institucionální sociální stát je charakterizován centrálně organizovaným systémem sociálních sluţeb, které mají zajišťovat standardní ţivotní potřeby jedinců a skupin. Takový sociální stát má integrovat společnost, vyrovnávat nerovnosti a předcházet sociálním událostem. Sociální pomoc je zde vnímána jako "normální, akceptovatelná a oprávněná funkce moderní průmyslové společnosti", za touto koncepcí stojí přesvědčení, ţe "je správné pomáhat lidem v seberealizaci. Pracovně výkonnostní sociální stát zajišťuje uspokojování potřeb svých občanů na meritokratickém principu, odvíjí se od začlenění do pracovních struktur a výsledků a produktivity práce. 26

27 Typ sociálního státu Reziduální Výkonový Institucionální Charakteristika Odpovědnost státu za uspokojování potřeb Populace pokrytá povinně poskytovanými sluţbami Liberální Konzervativní, korporativistický Sociálnědemokratický Minimální Optimální Maximální Menšina Většina Všichni Výše příspěvků Nízká Střední Vysoká Část národního důchodu určená pro soc. politiku Nízká Střední Vysoká Zkoumání potřebnosti Primární Sekundární Marginální Příklady USA, Kanada, Japonsko Střední a jiţní Evropa Skandinávie 27

28 Poptávka po sociálních dávkách je prakticky neomezená, je třeba je však platit z daní. Zvyšování daňového břemene vede: Občany k niţší pracovní motivaci Podnikatele ke zdraţování pracovní síly, omezování investic a oslabování konkurenceschopnosti. Příliš vysoká míra sociálního pohodlí tedy oslabuje ekonomickou prosperitu, a tím ohroţuje fungování celého sociálního systému. Lafferova křivka: vyšší daňové sazby zajišťují státu vyšší daňové příjmy pouze do určité míry, další zvyšování daní pak destimuluje ekonomické subjekty a daňový výnos klesá. 28

29 29

30 Americký prezident Coolidge sníţil v průběhu let sazbu z osobních příjmů z válečné úrovně 73 % na 25 %. Inkaso příslušné daně skutečně vzrostlo, během let zhruba dvojnásobně při minimální inflaci. Rusko: po razantním sníţení daní z příjmů fyzických osob v roce 2001 vzrostl objem daňového inkasa. Postkomunistický daňový systém pouţívaný do té doby v Rusku byl charakterizován vysokými sazbami a značnou sloţitostí. Příleţitosti pro daňové úniky byly značné. V důsledku této situace vláda trpěla nedostatkem příjmů. ČR: V roce 1999 činila sazba daně z příjmu právnických osob 35 %. Podíl inkasa této daně na hrubém domácím produktu činil 2,47 %. Od té doby se daňová sazba postupně sniţovala aţ na 24 % v roce 2004 a 21 % v roce Objem daní vybraných z příjmů právnických osob se od roku 1999 dosti podstatně zvýšil, a to při postupném sniţování daňové sazby. V roce 2006 dosáhl podíl této daně na hrubém domácím produktu hodnoty 2,96 %: o pětinu více neţ v roce Kdyby se neprojevil efekt Lafferovy křivky, muselo by daňové inkaso nutně poklesnout jako procento z HDP. 30

31 Koncept sociálního státu byl a je kritizován od počátku svého vzniku, a to jak zprava, tak zleva. Kritika zprava přichází z řad liberálních (Friedrich Hayek, Milton Friedman, Robert Nozick) a konzervativních myslitelů, kteří vyčítají sociálnímu státu omezování svobody jednotlivce a volného trhu. Naopak marxistická kritika zleva povaţuje sociální stát jen za nástroj vládnoucí třídy k umlčení třídy pracující, který podporuje stávající sociální uspořádání. Od 60. let se hovoří o krizích sociálního státu, které souvisejí s obecnějším politickým, ekonomickým a demografickým vývojem společností. Obecně lze rozlišovat tyto typy krizí sociálního státu: krize nákladů: sociální stát je příliš drahý krize efektivity: aparát sociálního státu je těţkopádný, pracuje neefektivně a netransparentně krize legitimity: sociální stát je nespravedlivý, zvýhodňuje určité vrstvy společnosti I zastánci sociálního státu se shodují na tom, ţe sociální stát je třeba transformovat, aby odpovídal současnému uspořádání společnosti a chránil před novými riziky. 31

32 Nesnadnost/nemoţnost nalezení optima mezi sociálním a ekonomickým fenoménem je příčinou současné krize sociálního státu. Zač. krize léta 20. stol. důsledek stárnutí populace, ropné krize, úspěchu asijských tygrů. Reakce: neoliberalismus tlak na úspory veřejných financí, omezení vlivu státu, zvýšení odpovědnosti jednotlivců za své potřeby. Diskuse pokračuje dodnes: Nesporná je podstata sociálního státu se solidaritou jako jednou ze základních evropských hodnot. Sporná je míra štědrosti v této solidaritě, zvláště při narušení rovnováhy mezi těmi, kdo platí na veřejnou solidaritu, a těmi, kdo z ní čerpají. 32

33 Podstata současné penzijní šlamastyky se dá shrnout jednou větou: v roce 1840 byla průměrná délka doţití v Evropě 45 let. V roce 2000 se ale průměrně doţíváme 80 let (muţi) nebo dokonce 85 (ţeny). Jinými slovy před 170 lety tady ţádný problém s důchody nebyl, protoţe nebylo důchodců. Dnes je to trochu jinak. Co s tím? Pokud, řekněme, studujete do 25 let, v 65 odcházíte do důchodu a v 80 letech umíráte, není zas tak těţké si spočítat, ţe v neproduktivním věku strávíte přesně polovinu ţivota. Čtyřicet let pracujete a platíte daň z příjmu a čtyřicet nikoli jste bud před nebo po výdělečné kapitole vašeho ţivota. Do státního rozpočtu sice přispíváte i v neproduktivním období (DPH, spotřební daň ), ale obvykle plynou peníze spíše od státu k vám: stát platí školu, zdraví a důchody. Před průmyslovou revolucí byl niţší průměrný věk doţití (45 let), téměř nikdo nestudoval, lidé tedy většinu ţivota pracovali; o děti, seniory a nemocné se postarala rodina. Dlouhověkost však má, stejně jako kaţdé jiné poţehnání, svou cenu a své problémy čím déle budeme studovat a čím déle budeme ţít, tím více budeme muset odvody a daněmi zatěţovat produktivní část našich ţivotů. Z toho ţádná cesta ven nevede. A není to jen problém technický, ale i filosoficky civilizační. Ţádná reforma důchodů vám tento problém obejít nedokáţe. 33

34 ETF Michael Martinek 08 34

35 35

36 36

37 37

38 Roky Důchodci

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek Jabok, ETF 2010 Michael Martinek základní postoje k sociálním problémům sociální teorie pojetí a východiska sociálního státu historie typologie krize reakce neoliberalismus Michael Martinek 04 2 Autokratické:

Více

Sociální stát náklady a výnosy

Sociální stát náklady a výnosy Sociální stát náklady a výnosy Prof. Martin Potůček Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova www.martinpotucek.cz Na úvod: Sociální stát (Welfare State) je stát, v němž se v zákonech, ve vědomí a postojích

Více

V prvním pololetí roku 2011 pokračoval plynulý nárůst celkového počtu důchodců (meziročně o cca 0,8 %). Ke konci června roku 2011 činil tento počet 2

V prvním pololetí roku 2011 pokračoval plynulý nárůst celkového počtu důchodců (meziročně o cca 0,8 %). Ke konci června roku 2011 činil tento počet 2 V prvním pololetí roku 2011 pokračoval plynulý nárůst celkového počtu důchodců (meziročně o cca 0,8 %). Ke konci června roku 2011 činil tento počet 2 833 tis., z toho 2 281 tis. představovali důchodci

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

Úvod do sociální politiky

Úvod do sociální politiky Úvod do sociální politiky Bakalářské studium Vyučující:..... Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:.. povinný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 8 (KS) Způsob

Více

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ. Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ. Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ Sociální politika a sociální zabezpečení člověk je tvor společenský vždy má potřebu sociálního bezpečí (od zabezpečení

Více

Sociální práce charakteristiky, definice, vývoj oboru. Úvod do sociální práce ZS 2016

Sociální práce charakteristiky, definice, vývoj oboru. Úvod do sociální práce ZS 2016 Sociální práce charakteristiky, definice, vývoj oboru Úvod do sociální práce ZS 2016 Sociální práce společenskovědní disciplina oblast praktické činnosti rámec společenské solidarity a ideál naplňování

Více

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Fiskální teorie a politika LS 2016

Fiskální teorie a politika LS 2016 Fiskální teorie a politika LS 2016 RUD 2016 Vyhláška č. 213/2015 Sb. o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů podíl

Více

Co je sociální správa?

Co je sociální správa? Sociální správa Co je sociální správa? Souhrn orgánů a organizací, které realizují sociální politiku určitými nástroji a technikami Instituce (veřejnoprávní nebo soukromoprávní), které organizují proces

Více

Právo sociálního zabezpečení

Právo sociálního zabezpečení Právo sociálního Generováno 6. 12. 2016 A Okruh A.......................................................... A.1 Předmět, cíle a systém práva sociálního............................... 3 3 A.2 Pojem a koncepce

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

Modul 1 Historie sociálního podnikání. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D.

Modul 1 Historie sociálního podnikání. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Modul 1 Historie sociálního podnikání Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Sociální ekonomií se rozumí teoretické systémy, jejichž explicitním cílem je řešení sociálních problémů jakou jsou chudoba, nezaměstnanost,

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ OBECNÝ CÍL SOCIÁLNÍ POLITIKY A JEHO NAPLŇOVÁNÍ Hlavním úkolem je čelit sociálním a ekonomickým ohrožením, s nimiž lidé v průběhu svého života se setkávají a dále vytvářet

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Literatura - zdroje. Kučerová, I.: Ekonomiky. Karolinum Praha ISBN80-

Literatura - zdroje. Kučerová, I.: Ekonomiky. Karolinum Praha ISBN80- Ekonomiky ČZ EU v 90. letech a počátkem nového milénia VSFS Mezinárodní ekonomická integrace KSM 5. 1. 2008 1 Literatura - zdroje Čerpáno z: Kučerová, I.: Ekonomiky členských států Evropské unie. Karolinum

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

1. Míra ekonomické aktivity

1. Míra ekonomické aktivity Práce SOUHRN Míra ekonomické aktivity starší populace ve věku 65-69 let je nejvyšší na Islandu, v Norsku, Portugalsku a Rumunsku. Nejniţší na Slovensku, v Belgii, Francii a Maďarsku. Průměrné hrubé roční

Více

Ekonomika veřejného sektoru

Ekonomika veřejného sektoru Ekonomika veřejného sektoru Ing. Irena Pokorná pokornai@pef.czu.cz Tel.: 224 382 075 Konzultační hodiny: úterý 12. 30 14.00 https://moodle.czu.cz/, heslo: sezimak Podmínky zápočtu a zkoušky Vypracování

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany

Více

Systémy zdravotní péče

Systémy zdravotní péče Systémy zdravotní péče Doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D. Zdravotnické systémy 1 Systémové pojetí 1 Obecná teorie systémů všechny předměty, jevy a procesy reálného světa si lze představit jako systémy:

Více

POLITICKÉ IDEOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

POLITICKÉ IDEOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje POLITICKÉ IDEOLOGIE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje PaedDr. Zdena Kačírková Únor 2011 IDEOLOGIE Soubor idejí myšlenek, názorů a teorií

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 1. Sociální politika. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 1. Sociální politika. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 1 Sociální politika Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Zabezpečení sociální a zdravotní péče ve Švýcarsku. Markus Eisenring vedoucí oblasti pro děti a mládež CURAVIVA Schweiz

Zabezpečení sociální a zdravotní péče ve Švýcarsku. Markus Eisenring vedoucí oblasti pro děti a mládež CURAVIVA Schweiz Zabezpečení sociální a zdravotní péče ve Švýcarsku Markus Eisenring vedoucí oblasti pro děti a mládež CURAVIVA Schweiz 1 Obsah 1. CH: Confoederatio Helvetica Spolkový stát Švýcarsko 2. Sociální zabezpečení

Více

Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií

Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Martin Potůček CESES FSV UK Praha, Česká republika http://martinpotucek.cz, http://ceses.cuni.cz Beseda Společnosti pro trvale udrţitelný ţivot

Více

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření

Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření MEMO/06/372 V Bruselu dne 12. října 2006 Včasné řešení problému stárnutí: příklady úspěšných opatření Řešení problému stárnutí v EU několik číselných údajů Otázka stárnutí obyvatelstva se netýká pouze

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T4b) Vztah mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Historické souvislosti sociální práce a sociální politiky 2010/2011. Část 3 16. - 18.století

Historické souvislosti sociální práce a sociální politiky 2010/2011. Část 3 16. - 18.století Historické souvislosti sociální práce a sociální politiky 2010/2011 Část 3 16. - 18.století Rekapitulace a reflexe dosavadních informací (témata 1 a 2) Historie SP? Důraz na dobu způsob ţivota Pravěk,

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia Název tématického celku: Úvod do problematiky. 1. Kořeny a teoretické základy moderního sociálního a soukromého pojištění. 2. Metody sociálního a

Více

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Zneužívání chudoby: čísla a fakta Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Chudoba: co je to? Absolutní chudoba = nejsou zajištěny základní potřeby Relativní chudoba = srovnání životní úrovně jedince s průměrnou

Více

Klasická politická ekonomie

Klasická politická ekonomie Klasická politická ekonomie Ing. Lucie Hrušková Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lucie Hrušková. Dostupné

Více

Důchodová reforma a rodinná politika

Důchodová reforma a rodinná politika Důchodová reforma a rodinná politika Martin POTŮČEK Vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Praha Předseda Odborné komise pro důchodovou reformu Konference

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Proces stárnutí evropské populace Mezinárodní, longitudinální,

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI

EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

předmětu Alternativy reformy penzijního systému v ČR

předmětu Alternativy reformy penzijního systému v ČR Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Název tématického celku: Východiska a principy konstrukce penzijních systémů I. Cíl: Objasnit podmínky, za kterých je možné uspořádat penzijní

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

Obecná charakteristika důchodových systémů Hlavními faktory pro změny důchodových systémů: demografické změny změna sociálních hodnot náklady systému

Obecná charakteristika důchodových systémů Hlavními faktory pro změny důchodových systémů: demografické změny změna sociálních hodnot náklady systému Přednáška č.8 Důchodové systémy Obecná charakteristika důchodových systémů Hlavními faktory pro změny důchodových systémů: demografické změny změna sociálních hodnot náklady systému Hlavním cílem změn:

Více

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek Jabok, ETF 2010 Michael Martinek Mezinárodní rámec pro formulaci cílů sociální politiky Základní lidská práva OSN, Mezinárodní organizace práce (MOP) Evropský rámec sociálněpolitických cílů Sociální práva

Více

TÉMA: WELFARE STATE Sociální zabezpečení, sociální ochrana, sociální péče. Obsah, soudobé problémy. Welfare state, jeho vznik a vývoj.

TÉMA: WELFARE STATE Sociální zabezpečení, sociální ochrana, sociální péče. Obsah, soudobé problémy. Welfare state, jeho vznik a vývoj. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠŤOVNY TÉMA: WELFARE STATE Sociální zabezpečení, sociální ochrana, sociální péče. Obsah, soudobé problémy. Welfare state, jeho vznik a vývoj. VELMI STRUČNÁ HISTORIE V

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ MŮŽEME MÍT prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. vedoucí katedry rozpočtové politiky a managementu veřejného sektoru 19. 11. 2008 OSNOVA Studium veřejných financí na VŠFS Hypotéza

Více

RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY

RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY -rozvod manželství sporný, nesporný -popření otcovství -vyživovací povinnost rodičů k dětem -další druhy vyživovací povinnosti ROZVOD SPORNÝ Soud můţe manţelství na návrh některého

Více

Struktura tématu. 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů. 3. Základní typy hospodářské politiky

Struktura tématu. 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů. 3. Základní typy hospodářské politiky 11. Hospodářsk ská politika rb mezinárodn rodní podnikání 2 2005/2006 Struktura tématu 1. Vymezení pojmu hospodářská politika. Cíle HP. 2. Typy hospodářských systémů 3. Základní typy hospodářské politiky

Více

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Ekonomika III. ročník 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Znovu si připomeňme: Tzv. hospodářský proces má 4 fáze: 1. Výroba 2. Rozdělování peněz (zaměstnanec x podnikatel) a přerozdělování

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA 1. Contracting veřejných služeb

VEŘEJNÁ EKONOMIKA 1. Contracting veřejných služeb 1 VEŘEJNÁ EKONOMIKA 1 Contracting veřejných služeb VEŘEJNÁ EKONOMIKA Analýza struktury fungování a financování veřejného sektoru neziskový sektor vládní, přerozdělovací procesy Racionální, efektivní a

Více

Autor výukového materiálu červen 2012

Autor výukového materiálu červen 2012 VY_62_INOVACE_AR71 Autor výukového materiálu Datum vytvoření výukového materiálu Mgr. Alžběta Ripelová červen 2012 Ročník 8. Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace Člověk a společnost, Výchova k

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Konflikt generací mladí proti starým?

Konflikt generací mladí proti starým? Konflikt generací mladí proti starým? Martin POTŮČEK Předseda odborné komise pro důchodovou reformu Vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Praha Vystoupení

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY

RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY -rozvod manželství sporný, nesporný -popření otcovství -vyživovací povinnost rodičů k dětem -další druhy vyživovací povinnosti ROZVOD SPORNÝ Soud můţe manţelství na návrh některého

Více

12.Sociální stát a jeho aktuální problémy

12.Sociální stát a jeho aktuální problémy 12.Sociální stát a jeho aktuální problémy Pojem-Sociální stát Jako sociální stát je označován stát, který usiluje o zajištění welfare (blahobytu, přesněji podmínek slušného žití) pro své občany. Vymezení

Více

Konflikt generací mladí proti starým?

Konflikt generací mladí proti starým? Konflikt generací mladí proti starým? Martin POTŮČEK Předseda odborné komise pro důchodovou reformu Vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Praha Vystoupení

Více

Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova Státní rozpočet sestavuje..

Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova Státní rozpočet sestavuje.. OPAKOVÁNÍ A 1. Státní rozpočet sestavuje.. 2. Hlavní zdroj příjmové části státního rozpočtu představují... 3. Napiš tři složky výdajové části státního rozpočtu: 4. Pojmenuj rozpočet: příjmová část je vyšší

Více

Sociální kvóta. analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP vazba na GINI koeficient

Sociální kvóta. analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP vazba na GINI koeficient Sociální kvóta analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP vazba na GINI koeficient sociální výdaje a) veřejné výdaje na sociální zabezpečení - výdaje na: zdraví (tj. zdravotní

Více

Ekonomika III. ročník. 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií

Ekonomika III. ročník. 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií Ekonomika III. ročník 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií Základní ekonomické systémy Ekonomický systém představuje způsob spojení lidských schopností a efektivního

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí Konference v Brně: Vývoj sociálních služeb ve srovnání se zahraničím

Ministerstvo práce a sociálních věcí Konference v Brně: Vývoj sociálních služeb ve srovnání se zahraničím Ministerstvo práce a sociálních věcí Konference v Brně: Vývoj sociálních služeb ve srovnání se zahraničím Historie a vývoj kvality sociálních služeb a zkušenosti ze zahraničí KSP FF UK (c) Igor Tomeš,

Více

Chudoba a veřejná politika

Chudoba a veřejná politika Chudoba a veřejná politika Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova v Praze Máme nejméně chudých v Evropě? Měření chudoby Absolutní Relativní

Více

Ženy a muži mezi státem a trhem

Ženy a muži mezi státem a trhem Ženy a muži mezi státem a trhem Martin Potůček Diskusní setkání v rámci projektu OP LZZ Rodina není překážka Azylový dům pro ženy a matky s dětmi o.p.s. Vsetín, 22. 8. 2011 Jsou si ženy a muži rovni? Problematika

Více

9 Financování sociálního zabezpečení

9 Financování sociálního zabezpečení 9 Financování sociálního zabezpečení Obsah : 9.1 Principy a modely sociálního zabezpečení. 9.2 Metody sociálního zabezpečení. 9.3 Způsoby financování sociálního zabezpečení. 9.4 Systémy financování sociálního

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

Alternativy reformy penzijního systému března 2007 S 36 14:00 17:15

Alternativy reformy penzijního systému března 2007 S 36 14:00 17:15 Alternativy reformy penzijního systému 1. 3. března 2007 S 36 14:00 17:15 Název tématického celku: Východiska a principy konstrukce penzijních systémů Cíl: Objasnit podmínky, za kterých je možné uspořádat

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Křesťanská sociální etika. M. Martinek

Křesťanská sociální etika. M. Martinek Křesťanská sociální etika Jabok 2008 2008. . Úvod, literatura, definice, témata, metoda, biblické a historické inspirace 2008. 2 Předmět křesťanská sociální etika Je součástí teologické etiky, která se

Více

CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci

CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci 1 CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci Filantropie, sponzorství, dobrovolnictví se může uplatňovat vůči všem osobám bez rozdílu věku, pohlaví, zdraví atd. Soustředíme se na

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

Studijní text. Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce. Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Studijní text. Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce. Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Sociální politika a trh práce v ČR Vzdělávací cíl: Seznámit

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika

VEŘEJNÉ POLITIKY 2. Veřejná správa a veřejná politika 1 VEŘEJNÉ POLITIKY 2 Veřejná správa a veřejná politika STÁT, VEŘEJNÁ SPRÁVA Různé pohledy na stát, pojetí státu, VS Výklad a chápání se liší: právo, sociologie, historické vědy, teorie byrokracie, politické

Více

ProAlt. Iniciativa pro kritiku reforem a podporu alternativ MAKROEKONOMICKÁ PRACOVNÍ SKUPINA

ProAlt. Iniciativa pro kritiku reforem a podporu alternativ MAKROEKONOMICKÁ PRACOVNÍ SKUPINA ProAlt Iniciativa pro kritiku reforem a podporu alternativ MAKROEKONOMICKÁ PRACOVNÍ SKUPINA DŮCHODOVÁ REFORMA VÝZVA I NEBEZPEČÍ SENÁT 24. března 2011 odborný seminář www.proalt.cz ZÁKLADNÍ TEZE ProAlt

Více

EFEKTIVNÍ FINANCOVÁNÍ

EFEKTIVNÍ FINANCOVÁNÍ EFEKTIVNÍ FINANCOVÁNÍ SOCIÁLN LNÍCH SLUŽEB Ing. Jiří Horecký, B.A.(Hons) prezident Asociace poskytovatelů sociáln lních služeb ČR www.apsscr.cz www.socialni-sluzby.eu sluzby.eu www.horecky.cz www.tyden-socialnich

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Hospodářská politika. Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky. Petr Musil

Hospodářská politika. Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky. Petr Musil Hospodářská politika Téma č. 3: Nositelé, cíle a nástroje hospodářské politiky Petr Musil petrmusil1977@gmail.com Nositelé hospodářské politiky jde o subjekty, které se podílí na procesu formování, provádění

Více

AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ KVĚTEN 2014

AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ KVĚTEN 2014 AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ KVĚTEN 2014 KVĚTNOVÁ TISKOVÁ ZPRÁVA Neplatičům výživného hrozí exekuce, ztráta řidičského oprávnění nebo tři roky vězení. Soud může platbu

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

Hospodářská politika. Téma č. 2: Koordinace ekonomiky a hospodářsko-politické koncepce. Petr Musil

Hospodářská politika. Téma č. 2: Koordinace ekonomiky a hospodářsko-politické koncepce. Petr Musil Hospodářská politika Téma č. 2: Koordinace ekonomiky a hospodářsko-politické koncepce Petr Musil petrmusil1977@gmail.com Koordinace hospodářství Koordinace hospodářství koordinace = uvedení do vzájemného

Více

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB Vzdělávání 2 3 4 DŮVODY PRO FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst spojen s teorií lidského kapitálu růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib,

Více

Ing. Petr Mach, Ph.D.

Ing. Petr Mach, Ph.D. Svobodní mají plán, jak snížit všem pracujícím daně a odvody tak, aby každému zůstalo o 1000 korun čistého měsíčně navíc. Zrušíme nespravedlivé dotace pro firmy, proto budeme moci snížit daně lidem. Ing.

Více

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013

Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Co je podnikatelský plán? Psaný dokument, ve kterém je sepsána Vaše podnikatelská činnost Má odpovídat skutečnosti bez příkras

Více

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože

Více

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti.

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 8. Hospodářská politika Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů

Více

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření?

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? JUDr. Vít Samek PT 1 Praha, MPSV, 21. května 2015 Odborná komise pro důchodovou reformu Mandát 2015 PT1 Odborné komise pro DR Analyzovat efektivitu státní

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Střední škola hotelová a služeb Kroměříž CZ.1.07/1.5.00/ VY_32_INOVACE 27_EKO

Střední škola hotelová a služeb Kroměříž CZ.1.07/1.5.00/ VY_32_INOVACE 27_EKO Název školy Střední škola hotelová a služeb Kroměříž Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu CZ.1.07/1.5.00/34.0911 Ing. Anna Grussová VY_32_INOVACE 27_EKO EKO.2706.4F Stupeň a typ vzdělávání Odborné

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. 1. Hlavní charakteristika důchodového systému

ČESKÁ REPUBLIKA. 1. Hlavní charakteristika důchodového systému ČESKÁ REPUBLIKA 1. Hlavní charakteristika důchodového systému Zákonné starobní důchody se skládají ze dvou částí z rovného základního důchodu a důchodu odvozeného z výdělku na základě osobního vyměřovacího

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA TEST ZNALOSTÍ NA PROBRANOU LÁTKU

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA TEST ZNALOSTÍ NA PROBRANOU LÁTKU KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA TEST ZNALOSTÍ NA PROBRANOU LÁTKU NA ÚVOD NĚKOLIK INFORMACÍ Ukliďte si všechno z lavice buď do lavice nebo do aktovek Vezměte si čistý papír, psací potřeby Během psaní se

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém

Více

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR Regulace nájemného a vstup České republiky do EU L. Havlíček, MF ČR Bytová politika EU V EU není jednotná bytová politika EU ani její orgány nemají přímé kompetence v oblasti bytové politiky Nepřímé vlivy

Více

Vyšší odborná škola územně-správní a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky s.r.o.

Vyšší odborná škola územně-správní a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky s.r.o. Vyšší odborná škola územně-správní a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky s.r.o. TÉMATA K ABSOLUTORIU - zkouška z odborných předmětů Vzdělávací program: SOCIÁLNÍ PRÁCE DÁLKOVÉ STUDIUM Karlovy

Více

Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti

Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti Otázka: Právo a jeho vývoj Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kuba Vybíral Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti - dodržování předpisů je

Více