Otázky - OBECNÁ EKONOMIE II MAKROEKONOMIE

Transkript

1 Otázky - OBECNÁ EKONOMIE II MAKROEKONOMIE Hlavní makroekonomické směry stručně charakterizuje učení fyziokratů a merkantilismus - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika Fyziokraté Bohatství národů pochází čistě ze zemědělství - jen práce v zemědělské výrobě je produktivní - zvýšení produktivity zemědělství - nová škola ekonomického myšlení první ekonomická škola odmítala merkantilistické učení Vznik: 2. polovina 18. století ve Francii Představitelé: A. R. Turgot, Fransiois Quesnay Kritika: reakce na merkantilistickou politiku J. Colberta ve Francii, který otevřel francouzský zemědělský trh levnému zahraničnímu obilí a uvalil cla na export domácího obilí - tím dosáhl přebytečné nabídky a nízké ceny obilí - fyziokraté trvali na tom, že politik má hledat zdůvodnění každé ekonomické politiky v ekonomické teorii, a proto se také snažil vytvořit teoretický systém, který by byl základem pro hospodářskou politiku státu Merkantilismus Bohatství země je určeno množstvím drahých kovů v zemi - přísná státní regulace - důraz kladen na zahraniční obchod - bohatství se vytváří v obchodních vztazích - cílem obchodu je aktivní obchodní bilance - k tomu slouží protekcionismus, státní subvence a vydání ochranných cel Vznik: na přelomu 16. a 17. století v západní Evropě - vytvořen obchodníky a státními úředníky Představitelé: Thomas Mun, J. B. Colbert, J. Child Kritika: přišel s ní v 18. století jako první fyziokrat David Hume, později i Adam Smith či David Ricardo, kteří se domnívali, že mezinárodní obchod tvoří předpoklad pro hospodářský rozvoj země a zvyšování jejího bohatství - kritika merkantilismu byla založena na myšlence ekvivalentní směny má-li země aktivní obchodní bilanci, získává zahraniční zlato, ale výměnou za své zboží - protože je směna ekvivalentní, je hodnota získaného zahraničního zlata stejná jako hodnota vyvezeného zboží - proto není možné, aby zahraniční obchod zvyšoval bohatství národa - věřili, že bohatství pochází pouze z práce na půdě bylo ústřední myšlenkou fyziokratizmu, že zemědělství je jediným odvětvím, které je produktivní (vytváří větší hodnotu, než jakou spotřebovává) 2. Hlavní makroekonomické směry stručně charakterizuje učení klasické ekonomie - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika Klasická ekonomie - začíná vydáním knihy Pojednání o podstatě a původu bohatství národů od Adama Smitha v roce ekonomie jako věda - věda o tvorbě rozdělování bohatství, hospodářský růst, dělba a produktivita práce - liberalismus svoboda obchodu a konkurence, stát by neměl zasahovat - hospodářský liberalismus dělba a produktivita práce, akumulace kapitálu Vznik: 17. století v Anglii a ve Francii koní v roce 1871 (počátek tzv. marginalistické revoluce) Představitelé: Adam Smith, David Ricardo, T. R. Malthus, J. S. Mill

2 3. Hlavní makroekonomické směry stručně charakterizuje neoklasickou ekonomii (učení marginalistů) - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika Neoklasická ekonomie (učení marginalistů) - ekonomická teorie vycházející z mezních hodnot (marginálních) - NE z průměrných směr rozvíjející především mikroekonomii - základním předpokladem jsou trhy, které se sami automaticky čistí a spějí k rovnováze - odpůrci státních zásahů (volná ruka trhu) - vychází z malých změn nabídky a poptávky a jim odpovídajících mezních hodnot užitku (ztráty) Vznik: s marginalistickou revolucí v roce léta 19. století navazuje na klasickou ekonomii (na Adama Smitha) Představitelé: Herman Heinrich Gossen, Jevons, Menger, Marshall 4. Hlavní makroekonomické směry stručně charakterizuje keynesiánství - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika Keynesiánství - zakladatelem byl britský ekonom John Maynard Keynes - nejvýznamnější knihou keynesiánců je kniha Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz od J. M. Keynese z roku 1936 => reakce na hospodářskou krizi - odmítali neoklasickou ekonomii (marginalisty), zastánci státních zásahů - uznávali fiskální politiku a věřili, že pomocí ní dostanou ekonomiku po hospodářské krizi z recese - nebrali v potaz existenci inflace - stát má permanentně zasahovat do ekonomiky a neustále dolaďovat její chod - velký význam přikládán využití hlavně nástrojům fiskální politiky Představitelé: J. M. Keynes Vznik: první polovina 20. století Kritika: zhruba po dvacet let od vydání Obecné teorie byl Keynesův vliv bezmezný - později však začali mnozí ukazovat, že Keynesova makroekonomická doporučení spíše než stabilní hospodářský růst přinášejí vysokou inflaci a prohloubení hospodářského cyklu 5. Hlavní makroekonomické směry stručně charakterizuje - monetarismus - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika Monetarismus - zakladatelem byl americký ekonom Karel Brunner - odmítá keynesiánství - odmítá státní zásahy do ekonomiky - Friedman považoval inflaci za čistě peněžní jev, kritizoval keynesiánce za vyvolávání inflačních tlaků - na rozdíl od keynesiánců, kteří jako nástroj měnové politiky považovali řízení úrokové míry, preferují monetaristé kontrolu množství peněz v oběhu - Friedman upravil Phillipsovu křivku v dlouhém období, tvrdil, že Phillipsova křivka tak, jak ji popsal Phillips, funguje pouze v krátkém období - v dlouhém období je tato křivka vertikální - v dlouhém období není možné volit mezi velikostí nezaměstnanosti a inflací Vznik: pol. 50. let 20. století => od 2. pol. 80. let vliv monetarismu slábne Představitelé: Milton Friedman

3 6. Základní vztahy mezi makroekonomickými ukazateli (magický čtyřúhelník, Phillipsova křivka, Okunův zákon) Základní makroekonomické ukazatele: - produkt = důchod => HDP - míra nezaměstnanosti - míra inflace - platební bilance Magický čtyřúhelník - slouží k měření úspěšnosti hospodářské politiky - => znázorňuje konflikt 4 úkolů - jeho vrcholy zobrazují 4 základní cíle hospodářské politiky o tempo růstu HDP (G HDP ) o míru nezaměstnanosti (u) o míru inflace (π) o platební bilanci (b) - čím větší má čtyřúhelník obsah, tím se ekonomice daří lépe Phillipsova křivka - zachycuje inverzní vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti - platí pro krátké období, pokud poroste inflace sníží se nezaměstnanost, vztah mezi mírou nezaměstnanosti a změnou nominální mzdy - na ose x je míra nezaměstnanosti - na ose y je inflace (míra růstu cenové hladiny) - poroste-li inflace, sníží se nezaměstnanost Etapy Phillipsovy křivky: o původní mzdová Phillipsova křivka Vyjadřuje inverzní vztah mezi mzdovými sazbami a mírou nezaměstnanosti, substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností. o modifikovaná Phillipsova křivka Cenová inflační verze, vyjadřuje inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace. o rozšířená Phillipsova křivka Platí pro dlouhé období, musíme brát v úvahu i očekávání, že substituce mezi inflací a nezaměstnaností neplatí. Okunův zákon - popisuje vztah mezi mírou nezaměstnanosti a tempem ekonomického růstu - klesne-li reálné HDP (produkt Y) od potencionálního HDP (o 4%), zvýší se míra nezaměstnanosti o poloviční hodnotu (o 2%) - zachycuje negativní vztah mezi poměrem skutečného a potencionálního produktu a mírou nezaměstnanosti 7. Ukazatele výkonnosti ekonomiky. Aktuální hodnoty pro ČR. Základní makroekonomické veličiny (ukazatelé): - produkt = důchod - míra inflace = cenová úroveň - míra nezaměstnanosti - platební bilance

4 Produkt (důchod) - je základním měřítkem hospodářské úspěšnosti země - makroekonomickým cílem je vysoká úroveň a rychlé tempo růstu produktu (DHP, HN, ČDP, ČNIP) HDP = hrubý domácí produkt - souhrn veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období - peněžní vyjádření celkové hodnoty statků, které byly nově vytvořeny na určitém území za dané období - v roce 2013 => 1,1 % : Kč/obyvatele; HDP r = - 0,9 %; HDP b.c. = mld. Kč : HDP r = 2,5 %; 2. čtvrtletí HDP b.c. = 1066,5 mld. Kč Osobní důchod - od národního důchodu odečteme položky, které domácnost nedostává a přičteme příjmy z jiných zdrojů než z běžné produkce - celkové příjmy, které skutečně domácnosti mohou využít Disponibilní důchod - přímo použitý na spotřebu nebo úspory - vynakládají ho na nákup statků a služeb (na spotřebu) zbytek si ponechají jako úspory - osobní důchod po zaplacení osobních daní domácností (např. daně ze mzdy) Míra nezaměstnanosti - makroekonomickým cílem je vysoká úroveň zaměstnanosti : 8,2 % : 7,1 % : leden 7,7 % Výpočet míry nezaměstnanosti: nezaměstnaní/ekonomicky aktivní obyvatelstvo Dělení obyvatelstva: - ekonomicky aktivní o zaměstnaní obyvatelstvo, které má placené zaměstnání nebo sebezaměstnání včetně osob ve stavu nemocných a na mateřské dovolené o nezaměstnaní osoby splňující tři podmínky (nemají placené zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci aktivně hledají a jsou ochotni během určité doby nastoupit) - ekonomicky neaktivní o objektivní důvody (studenti, děti, důchodci) o subjektivní důvody (nemají potřebu pracovat) Nezaměstnanost: frikční, cyklická, sezónní, strukturální, regionální Míra inflace - vyjadřuje, jak se vyvíjí cenová hladina - vyjadřuje procentuální změnu (růst) cenové hladiny : 1,4 % (průměrná roční) : 0,1 % : leden 7,7 % Inflace znehodnocení peněz uvnitř ekonomiky daného státu, dochází k poklesu mzdy, rostou ceny Druhy inflace: mírná inflace (do 10 %) únosná, je už dlouhou dobu u nás; pádivá (do 100 %); hyperinflace (do 1000 %)

5 Platební bilance - makroekonomickým cílem je rovnováha vývozu a dovozu a stabilní měnový kurz - platební bilance zahrnuje mezinárodní obchod s výrobky a službami a mezinárodní pohyb finančních aktiv 8. Národní a domácí produkt, metody měření HDP HDP Hrubý domácí produkt - souhrn veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných rezidenty (obyvatel státu) v dané ekonomice za dané časové období bez ohledu na to, kdo je vlastníkem Metody měření HDP: - výdajová => sečtou se veškeré výdaje v ekonomice HDP = C + I + G + NX (X M) HDP = spotřeba + investice + vládní výdaje + čistý export (export import) - produkční (výrobní) => souhrn přidaných hodnot na jednotlivých stupních výroby (suma přidaných hodnot a čistých daní) - důchodová => součet důchodů jednotlivých subjektů ekonomiky HDP = W + r + i + π + a + T nepř.-sub. HDP = mzdy a platy + renty + čisté úroky + zisky podniků + odpisy + nepřímé daně zmenšené o subvence ČDP = HDP znehodnocení kapitálu (odpisy) HNP = Hrubý národní produkt - souhrn finální produkce vyprodukované rezidenty daného státu bez ohledu na místo HNP = HDP důchody nerezidentů + důchody rezidentů 9. Nominální a reálný produkt, deflátor HDP (zjišťování, využití) Nominální produkt vyjádřen v tržních cenách běžného roku, používá se při analýzách v daném roce - velikost nominálního produktu závisí na změnách tržních cen a objemu produkce prodávaných statků a služeb Reálný produkt vyjádřený ve stálých cenách, používá se při sledování vývoje produktu v čase - je určen rok stálý a pomocí cen platných v základním roce je oceňována produkce v letech ostatních, měří se v závislosti na objemu a struktuře vyrobených výrobků a služeb Deflátor HDP zohledňuje vlivy cenové hladiny - cenový index - slouží pro přepočet nominálního HDP na jeho reálnou hodnotu rok 2013 = 1,9 - vyjadřuje poměr mezi nominálním a reálným HDP Deflátor HDP = HDP nominální /HDP reálné

6 10. Vývoj HDP V ČR po roce HDP v mezinárodním srovnání (zejména se zeměmi EU). Vývoj HDP v ČR po roce největší meziroční růst byl v letech , kdy růst HDP dosahoval více než 6 % - naopak k největšímu propadu došlo v roce meziroční pokles o více než 4,7 % naopak největší meziroční přírůstky úplně nejvíc 2006: 6,8 % - ceny v ekonomice od roku 2005 do roku 2010 vzrostly o 6,04 % = kumulovaná inflace - podíl HDP na celkové produkci postupně klesá - mezi lety neustále rostlo z 2270 až na 3850 mld. Kč - výjimka jen v roce 2009, kdy po krizi došlo k poklesu (-4,1%) - v celém období byl růst v běžných cenách výrazně vyšší než ve stálých cenách - Spotřeba domácností tvoří rozhodující složku HDP cca 50 %, tvorba hrubého kapitálu (výdaje na vybavení, stroje, byty) => 2. nejvýznamnější položka (podílí se z 28 %, v posledních letech se snižuje, cca 25%), výdaje vlády mají 20 % podíl na HDP - Hodnota NX se blíží k nule, ovšem v minulých letech byla záporná (ČR byla dovozní). V současnosti jsme naopak vývozní země. - HDP napomohlo vstupu do EU v roce 2004, před vstupem do EU HDP vzrůstalo okolo 4 % každý rok. Po vstupu začalo rychleji růst a dokonce v roce 2006 vzrostlo o 6,8 %, pak začalo mírně klesat HDP v mezinárodním srovnání (zejména se zeměmi EU) - z hlediska mezinárodního srovnání použijeme ukazatele HDP v přepočtu na jednoho obyvatele a dle parity kupní síly (PPS) - PPS je měnová jednotka, v níž se navzájem vyrovnávají rozdíly mezi kupní silou jednotek národních měn členských zemí EU podle stavu po jejím rozšíření k na EU 27 přepočteno do eur - průměr HDP v zemích EU byl v roce 2009 na úrovni nejlepších výsledků dosahuje Lucembursko, Nizozemsko a Irsko - nejhůře je na tom Bulharsko, Rumunsko a Lotyšsko - Česká republika je na 17. místě (2011, 80% průměru na EU» o 1/5 nižší než průměr EU) - mezi jednotlivými zeměmi EU jsou značné rozdíly v dynamice vývoje ekonomiky ČR je exportně zaměřená - podíl exportu na HDP činí téměř 70% (z toho zhruba 85% je orientováno do zemí EU) 11. Spotřeba a spotřební funkce (graf, funkce, charakteristika) Spotřeba = výdaje na domácnost: - statky krátkodobé spotřeby (např. potraviny) - statky dlouhodobé spotřeby (např. automobil) - služby (např. vzdělání) tvoří více jak 50 % hrubého domácího produktu Keynesiánská funkce spotřeby - spotřeba závisí na běžném disponibilním důchodě - předpokládáme, že má lineární podobu - spotřebitelé nákup určitého statku odloží, pokud je úroková míra vysoká a museli by si vypůjčit za vyšší úrok nebo v případě, že prostředky mají, ponechají je například uložené v bance při příznivě vysokém úročení

7 Spotřeba má dvě části: 1) Autonomní spotřeba Ca - nezávisí na velikosti důchodu (existuje i při nulovém důchodu čerpání úspor, úvěrů) - závisí na exogenních (vnějších) proměnných: o počet obyvatelstva čím vyšší počet, tím vyšší spotřeba o bohatství při růstu bohatství roste spotřeba (např. růst cen akcií) o optimistické očekávání budoucnosti o sociální systém o výnosy z úspor při velkém zdanění se bude méně spořit a vzroste autonomní spotřeba o změna úrokové míry 2) Indukovaná spotřeba c*y - závisí na velikosti disponibilního důchodu (s růstem disponibilního důchodu roste spotřeba) Spotřební funkce: C = Ca + c*y C spotřeba; Ca autonomní spotřeba; Y důchod (disponibilní); c mezní sklon ke spotřebě (=MPC) - spotřební funkce vyjadřuje vztah úrovně spotřeby k disponibilnímu důchodu Mezní sklon ke spotřebě vyjadřuje, jak se změní spotřeba, jestliže se důchod změní o jednotku Průměrný sklon ke spotřebě vyjadřuje, kolik spotřeby připadá na jednu jednotku důchodu - průměrný sklon ke spotřebě je větší než mezní sklon ke spotřebě za předpokladu, že autonomní spotřeba je kladná - s růstem důchodu průměrný sklon ke spotřebě klesá a blíží se k meznímu = základní psychologický zákon (spotřeba s růstem důchodu absolutně roste, ale její podíl na důchodu klesá) 12. Spotřební výdaje model mezičasové volby - základy teorie mezičasové volby položil v roce 1930 americký ekonom Irwing Fischer v knize Teorie roku - spotřebitel nespotřebovává v jednom období, ale ve více období - Fischerův model předpokládá dvě období: současné a budoucí - dlouhodobá spotřební funkce => spotřeba člověka se řídí jeho rozhodováním mezi přítomným a očekávaným budoucím důchodem - úspory přesouvají přítomnou spotřebu do budoucna (člověk během života spoří na stáří) - přítomná spotřeba je ovlivněna přítomným důchodem, ale i očekávaným budoucím důchodem a úrokovou mírou 13. Spotřební výdaje hypotéza životního cyklu - Modiglianiho-Brumbergova hypotéza - celoživotní spotřeba se odvozuje od celoživotního důchodu a lidé chtějí mít po celý život určitou stabilní úroveň spotřeby: mládí, střední věk, stáří Lidé chtějí mít po celý život určitou stabilní úroveň spotřeby: - mládí: důchod je menší než spotřeba, půjčujeme si - střední věk: důchod je větší než spotřeba, splácíme dluhy a spoříme na stáří

8 - stáří: důchod je nižší než spotřeba, žijeme z úspor dlouhodobá spotřební funkce - z hypotézy životního cyklu vyplývá, že dokáže-li člověk svůj celoživotní důchod spolehlivě předvídat, vytvoří si podle něho stálou spotřebu, kterou pak nemění 14. Spotřební výdaje - hypotéza permanentního důchodu atd. - hypotézu permanentního důchodu, kterou vyslovil v roce 1957 americký ekonom Milton Friedman, znamenala další mezník ve vývoji teorie spotřeby - spotřebu ovlivní pouze změny dlouhodobého důchodu, krátkodobé změny spotřebu neovlivní - člověk přizpůsobuje spotřebu změnám stálého důchodu, ne běžného (přechodného) dlouhodobá spotřební funkce 15. Úspory a úsporová funkce (graf, funkce, charakteristika), vtah ke spotřební funkci Úspory - nespotřebovaná část disponibilního důchodu (Y D = spotřeba C + úspory S) - část důchodu, které domácnosti nespotřebují Y D = D + S čerpají je, když nemají peníze na autonomní výdaje (při nulovém důchodu) Úsporová funkce: S = - Sa + s*y Y důchod (disponibilní); Sa autonomní úspory; s mezní sklon k úsporám (MPS) Mezní sklon k úsporám => MPC + MPS = 1 - vyjadřuje, jak se změní úspory, jestliže se důchod změní o jednotku - je z intervalu <0;1> Průměrný sklon k úsporám => APC + APS = 1 - je menší než mezní sklon k úsporám - s růstem důchodu průměrný sklon k úsporám roste a blíží se k meznímu sklonu k úsporám 16. Investice, investiční funkce (graf, funkce, charakteristika), vytváření a čerpání neplánových zásob Investice - výdaje firem na pořízení kapitálových statků (zásoby, fixní kapitál) - výdaje firem na pořízení investičních statků (nepatří sem finanční investice) Investice jsou autonomní = nezávislé na velikosti produktu (závisí na úrokové míře) - firmy se při rozhodování o investicích rozhodují právě podle úrokové míry

9 - čím je úroková míra vyšší, tím více budou firmy muset z výnosu z realizace investice vydat na úroky, a tím nižší zisk jim investice přinese => čím vyšší úroková míra, tím nižší investice realizované z vypůjčených prostředků Autonomní investice: Poptávka po investicích: Investiční funkce: I = Ia bi Faktory ovlivňující investice: - úroková míra: o investice na úvěr při stabilní úrokové míře, výnos investice je také stabilní o přijatelná investice je taková, u které je výnosnost vyšší než úroková míra Očekávaná míra výnosu investic: výnos/cena investice o čím nižší úroková míra, tím větší ziskovost investic NPV = PV cena investice PV současná hodnota investice; NPV čistá současná hodnota investice - očekávání budoucího výdaje o očekává-li se růst posunutí investic nahoru - daňové zatížení o zvýšení daňového zatížení omezení investic 17. Rovnovážný produkt v dvousektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, graficky, matematicky) - firmy + domácnosti => Y = C + I => produkt se sestává ze spotřeby domácností a investic firem - s růstem disponibilního důchodu rostou spotřební výdaje domácností Y > AE (plánované výdaje) důchod klesá, neplánované zásoby se vyprodávají Y < AE = výroba se musí rozšiřovat, aby byla uspokojena poptávka po produktu (Y) - vyrovnává se pomocí neplánovaných zásob Y = Ca + cy + I I = S => makroekonomická identita II. sektoru AE plánované výdaje; Y 1 rovnovážný produkt - nedochází k neplánované změně zásob - v bodě E1 (bod rovnováhy) se investice rovnají úsporám Dole: plánované výdaje jsou vyšší než skutečně vytvořený produkt firmy, zvýší se úroveň produkce Nahoře: opačně

10 18. Rovnovážný produkt v třísektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, graficky, matematicky) - domácnosti + firmy + stát (vládní nákupy statků a služeb, daně, transfery) příjmy SR => daně T = Ta + t*y; výdaje SR => transfery a výdaje na nákup výrobků a služeb Y D = Y Ta t*y +TR; rovnováha Y* = α* A; A = Ca + I + G + c (TR Ta) - výdajový model (= model 45 ) Předpoklady modelu 45 - cenová hladina je fixní - o všech proměnných mluvíme jako o reálných (reálné = nominální) - neexistuje žádná bariéra na straně nabídky - firmy jsou schopny uspokojit jakoukoli poptávky (výrobní nebo pomocí zásob) - v ekonomice jsou nevyužité výrobní faktory Subjekty v ekonomice jsou: domácnosti, firmy, vláda V třísektorovém modelu se zohledňují - spotřební výdaje domácností C - investice firem I - vládní nákupy G - transferované platby TR - daně T (včetně povinného sociálního, zdravotního a podobného pojištění) 19. Rovnovážný produkt v čtyřsektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, graficky, matematicky) - vznikne, když k sektorům domácností, podniků a vlády přidáme sektor zahraničí (export a import) - čistý export (export import) je autonomní, což znamená, že velikost vývozu nezáleží na velikosti důchodu - import není autonomní a závisí na důchodu Export (vývoz) domácí země X Mění se nezávisle na domácím produktu Y - kolik se poptávají spotřebitelé v zahraničí, nezávisí na důchodu v domácí zemi, tedy zemi, ze které je vyváženo X= Xα Import (dovoz) M. Závisí na tom, jaký je důchod Y země, do které je dováženo Čistý export a čistý import NX = X M NX = X (Mα + my) NX = X Mα my NX = NXα my

11 Celkové plánované výdaje mají nyní podobu AD = C + I + G + NX; A4 = Ca ctaa + ctr + I + G + NXa Produkt je v modelu se čtyřmi sektory rovnovážný, když se rovná agregátní poptávce, tj. neplánované investice jsou nulové. Podmínka rovnovážného produktu, vyjádřená identitou celkových plánovaných nespotřebních výdajů (injekcí) a celkových úniků, má nyní tvar: I + G + X = S + NTA + M; (I S ) + (G-NTA) + (X M) = 0. Má-li být produkt rovnovážný, pak se celkové úniky (S + NTA + M) musí přeměnit v poptávku po plánovaných investicích, vládních nákupech a po exportu. Čtyřsektorový výdajový model rovnováha Y = - c Y = Y = α4 * A4 Základní makroekonomická identita ve čtyřsektorovém modelu: I + G + X = S + NT + M - výdajový multiplikátor třísektorové ekonomiky je větší než multiplikátor čtyřsektorové ekonomiky α3 > α4 - změna autonomních výdajů v otevřené ekonomice bude mít slabší účinek, na růst ceny (resp. Pokles) produktu, než v ekonomice bez zahraničního obchodu - multiplikátor v otevřené ekonomice α4 lze aplikovat nejen na jednotlivé státní národohospodářské celky, nýbrž i na místní úrovni jako tzv. oblastní multiplikátory 20. Peníze, charakteristika, vývoj, funkce, motivy držby peněz Peníze cokoliv, co slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny a co je přijímáno ke splacení dluhů Vývoj peněz - bartelová směna => směna statku za statek nebo službu o určité problémy musel se najít člověk, který byl ochoten vyměnit daný statek - komoditní peníze => první forma peněz, např. dobytek, plátno, víno o nevýhoda jsou málo dělitelné - drahé kovy => hlavně zlato a stříbro snadno dělitelné - papírové peníze => vydané bankou, jsou plně kryty zlatem (šlo je vyměnit za zlato) o vydávali je různé banky (ne centrálně) o postupně se odpouštělo od plného krytí zlatem - státovky => nebyly kryté ničím, vydával je panovník pro určitý účel platily z donucení - depozitní peníze => vklady, dnes nejčastější tvoří největší část peněz Funkce peněz - uchovatel hodnoty nízká míra inflace jsou málo rizikové oproti akciím (umožňují směnu v různé výši a jiné době, než nabytí) - prostředek směny (přenositelné, dělitelné a stabilní hodnota) - účetní jednotka (vyjádření N, majetku, zisku) - standard odložených plateb (prostředek k vyrovnání dluhu) Motivy držby peněz transakční, opatrnostní (nečekané výdaje), spekulační (uchovatel hodnoty)

12 21. Peněžní zásoba, peněžní agregáty, bankovní soustava, funkce centrální banky, ČNB Peněžní zásoba množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku M = C r + D Peněžní agregáty nabídka peněz v ekonomice - značí se písmenem M s číslem (čím větší číslo, tím roste výnosnost, ale klesá likvidita) o M0 = hotovost peníze nebankovních subjektů o M1 = oběživo + depozita (lze vybrat peníze okamžitě úzký peněžní agregát) o M2 = M1 + termínované vklady + dluhopisy (souhrn vkladů), (rychlá likvidita, ale omezení, střední) o L = M2 + státní pokladniční poukázky (složitější likvidita široký agregát) Bankovní soustava centrální banka (ČNB nejvyšší, ovlivňuje komerční banky a dohlíží na ně) a komerční banky Funkce centrální banky - emise peněz, měnová politika, banka bank, banka státu - spravuje státní rozpočet, devizové rezervy, dohled a regulace bankovního systému, cílování inflace PMR, reprezentace mezinárodní styky Centrální banka - aktiva (cenné papíry, úvěry komerčním bankám, úvěry jiným centrálním bankám, devizové rezervy, zlaté rezervy) - pasiva (hotovostní oběživo, vklady rezervy komerčním bankám, vklady státu, kapitál, vlastní emitované cenné papíry) Komerční banka - aktiva (pokladní hotovost, cenné papíry, úvěry FO a PO, hmotný a nehmotný majetek) - pasiva (depozita vklady, základní jmění, rezervy na krytí ztrát) 22. Trh peněz, poptávka a nabídka peněz, rovnováha na trhu peněz (matematicky i graficky) Funkce peněz: míra hodnot, prostředek směny, uchovatel hodnoty, platidlo, mezinárodní platidlo Vlastnosti peněz: rozlišnost, stabilita, trvanlivost, dělitelnost, přenosnost, rozeznatelnost Trh peněz = nabídka a poptávka po penězích - je závislá na úrokové míře - s růstem úrokové sazby poptávka po penězích klesá - křivka vyjadřuje funkční závislost mezi poptávaným množstvím peněz (M) a úrokovou mírou (r) Rovnováha na trhu peněz - nabídka peněz a úroková míra jsou nástrojem, pomocí nichž se CB snaží utvářet rovnováhu na peněžním trhu - na peněžním trhu vyjadřuje nabídka peněz funkční závislost mezi nabízeným množstvím peněz a jejich cenou

13 Poptávka (MD) je funkcí klesající úrokové míry, kolik lidé chtějí držet - růst úrokové míry = lidé budou dávat přednost CP, poptávka po penězích klesá - pokles úrokové míry = lidé opouštějí CP, dávají přednost penězům - změna úrokové míry vyvolává posun PO křivce poptávky, jiné změny posun celé křivky Nabídka (MS) množství peněz v ekonomice, nezávislá na úrokové míře, peněžní zásoba - kolik lidé ve skutečnosti drží peněz, rozhoduje o ní centrální banka, funkce: M/P - zvýšení (posun doprava) = nákup CP, snížení PMR, poskytnutí úvěru KB - pomocí úrokové míry se dostává trh peněz do rovnováhy 23. Model IS-LM v uzavřené ekonomice (podstata, rovnováha v modelu) - zachycuje současnou rovnováhu na trhu zboží a služeb a trhu peněz Předpoklady modelu IS-LM: - fixní cenová hladina (nulová inflace) - dostatečná zásoba kapitálu a nabídka práce - fixní nominální mzdy - ekonomika operuje pod úrovní potencionálního produktu (produkční mezera) - existují nevyužité výrobní kapacity a kapitál Křivka IS vyjadřuje rovnováhu na trhu statků a služeb Křivka LM vyjadřuje rovnováhu na trhu peněz Rovnovážný produkt: Y 0 = gama * A + beta * M/P gama multiplikátor fiskální politiky: α/ [1 + (α*b*k)/h] beta multiplikátor monetární politiky: (b/h)* gama - v modelu ISLM se většinou pohybujeme po křivce LM (trh peněz se mění okamžitě). - účinnost fiskální a monetární politiky v ISLM modelu je ovlivněna sklonem křivek. Model IS-LM - Model se skládá z 2 funkcí s 2 proměnnými => Y (HDP) a i (úroková míra) - Závislost i na Y - Rovnováha mezi trhem zboží a trhem peněz - Y a i jsou v rovnováze na těchto trzích, tudíž je nazýváme i a Y - Trh zboží: AD = AS Trh peněz: L = M

14 24. Křivka IS (model základní postavení, význam křivky, posuny křivky) IS vyjadřuje rovnováhu na trhu statků a služeb - znázorňuje všechny kombinace úrokové míry a produktu, kdy je trh zboží a služeb v rovnováze - čím nižší je úroková míra, tím vyšší jsou investice a spotřební výdaje a tím vyšší reálný produkt Sklon: závisí na velikosti multiplikátoru a citlivosti výdajů na úrokovou míru (čím je vyšší b, tím je plošší IS), růst c, pokles t = IS plošší, naopak pokles c, růst t = IS strmější Posuny: změna autonomních výdajů růst Ca, I, G, TR, pokles T = posun doprava Rovnice křivky IS: Y = α * (A b*i) Křivka IS: vyjadřuje veškeré kombinace úrokové míry a úrovní důchodu, při kterých je trh statků a služeb v rovnováze (to znamená, že plánované výdaje se rovnají skutečnému produktu) 25. Křivka LM (model základní postavení, význam křivky, posuny křivky) - Rovnováha na trhu peněz a ostatních finančních aktiv M/P = k*y hi - křivka je rostoucí, když poroste produkt, poroste i úroková míra - Polohu a sklon LM ovlivňuje nabídka peněz a očekávané budoucnost vývoje - Posun LM roste M posun vpravo, posun PO LM vyvolá změna úrokové míry - Sklon LM závisí na k a h => klesá k = plošší LM roste H = plošší LM 26. Fiskální politika a nástroje pomocí modelu IS-LM v uzavřené ekonomice = ovlivňování výkonnosti ekonomiky pomocí státního rozpočtu, odráží se v posunu křivky IS účinek fiskální politiky státu může být různý v závislostech na použitém nástroji Expanzivní = podpora ekonomiky, zvýšení vládních nákupů, transfer, snížení daní (posun IS doprava) Restriktivní = útlum ekonomiky, snížení G, TR, zvýšení T (posun IS doleva) Čím je strmější IS a plošší LM, tím je fiskální politika účinnější 27. Vytěsňovací efekt v modelu IS-LM kladná změna vládní výdajů nevyvolá kladnou změnu produktu ve stejné výši na trhu statků a peněžním trhu. (v IS-LM je změna produktu ovlivněna výši změny G a multiplikátorem fiskální politiky) růst G vyvolal růst Y, navýšení poptávky po penězích a v důsledku toho se při neměnné nabídce peněž zvýší úroková míra i v důsledku navýšení i dochází ke snížení té části investic I a spotřebních výdajů, které jsou závislé na i Čím menší je citlivost investic k úrokové míře, tím menší je vytěsňovací efekt

15 28. Monetární politika, nástroje pomocí modelu IS-LM v uzavřené ekonomice Ovlivňování ekonomiky prostřednictvím množství peněz (nákup a prodej CP) a ceny peněz v ekonomice = provádí jí CB exogenně (odráží se v posuny křivky LM) Expanzivní: CB zvyšuje množství peněz v ekonomice, podpora ekonomiky (posun LM doprava) Restriktivní: CB snižuje množství peněz v ekonomice, útlum ekonomiky (posun LM doleva) Strmá IS = nižší účinnost měnové politiky a plochá opačně Strmá LM = monetární politika je účinnější při nízké citlivosti poptávky po penězích na úrokovou míru 29. Agregátní poptávka (charakteristika, grafické a matematické vyjádření, determinanty, poloha křivky, vliv monetární a fiskální politiky na křivku) Různá množství reálného produktu, který chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit při různých cenových hladinách křivka AD představuje kombinaci úrovně cenové hladiny P a rovnovážné produkce, při kterých je v rovnováze trh statků a současně i trh peněz Klesající tvar = efekt úrokové míry, bohatství a zahraniční efekt S poklesem P roste za jinak stejných okolností Y, při růstu P produkt klesá odvození z modelu IS-LM, ekonomika operuje pod úrovní Y* Poloha: růst a pokles ovlivňován změnami fiskální a monetární politiky růst G, TR, C, I pokles T, opt. očekávání investorů a spotř. = růst AD = vpravo růst M, pokles i = růst AD Změna cenové hladiny P = posun PO křivce poptávky Sklon závisí h, k, b a multiplikátoru α => růst b, α, pokles k, h - plošší 30. Klasická křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, účinnost fiskální a monetární politiky v AD-AS) celkové množství produkce, které subjekty nabízejí při daných mzdách a cenách = celkové množství produkce, které bude nabízeno při daných cenách křivka AS vertikální při jakékoli úrovni cen P bude nabízeno stejné množství produkce Y Předpoklady: - ekonomika operuje na úrovni potencionálního produktu Y * (produkt, při kterém dochází k plnému využití všech zdrojů, produkt při plné zaměstnanosti, trh práce je vyčištěn) - nominální mzdy w a ceny P jsou dokonale flexibilní (rychle se přizpůsobují)

16 31. Extrémní keynesiánská křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, účinnost fiskální a monetární politiky v AD-AS) křivka AS je horizontální může být dosaženo jakékoliv produkce při ceně, která je konstantní Předpoklady = ekonomika operuje pod úrovní Y * (vysoká míra nevyužití výrobních kapacit, produkční mezera), dostatečná zásoba kapitálu, nominální mzdy w a ceny P jsou fixní (v krátkém období strnulé, nedochází k jejich přizpůsobování), existence nedobrovolné nezaměstnanosti (trh práce není vyčištěn, převaha nabídky práce nad poptávkou), Posun křivky = snížení Ta (vzroste zaměstnanost), I (zaměstnanost klesne), růst M (zaměstnanost vzroste) Fiskální expanze: P zůstala stejná, reálná mzda zůstala stejná, produkce se zvýšila a nezaměstnanost klesla, i se zvýšila Monetární expanze: produkce vzrostla, P se nezmění, úroková míra se sníží 32. Základní keynesiánská křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, účinnost fiskální a monetární politiky v AD-AS) křivka AS pozitivně skloněná, rostoucí (s rostoucí produkcí roste úroveň P) Předpoklady: ekonomika operuje pod úrovní Y *, nominální mzdy w jsou fixní, ceny P jsou flexibilní (příčina nedobrovolné nezaměstnanosti). Čím vyšší reálná mzda, tím nižší zaměstnanost a produkce. Fiskální: P se zvýšila, reálná mzda se snížila, produkce se zvýšila a nezaměstnanost klesla, i se zvýšila, částečný vytěsňovací efekt Monetární: P se zvýšila, reálná mzda se snížila, produkce se zvýšila a nezaměstnanost klesla, i se snížila Krátké období = mzdy (nominální) fixní (může vznikat nedobrovolná nezaměstnanost), neexistuje samoregulující mechanismus Dlouhé období = zapojení dalších vstupů povede k růstu nákladů -> růst cen -> růst cenové hladiny 33. Otevřená ekonomika, měnový kurz, měnový trh (valuty x devizy, posílení x oslabení měny, kurzovní lístek) Otevřená ekonomika představuje spojení domácí ekonomiky s ostatním světem» nástrojem otevřené ekonomiky je směnný kurz, jehož výše a změny působí na ceny dovozu a vývozu zboží a služeb Nástrojem, který umožňuje propojení vnitřní ekonomiky s vnějším prostředím, je devizový (směnný) kurz. Výše směnného kurzu a jeho změny působí na ceny dovozu a vývozu zboží a služeb. Z kvantitativního hlediska je měnový kurz poměr, v jakém se měnové jednotky jednotlivých zemí navzájem směňují. Z kvalitativního hlediska se jedná o hledání faktorů, které určují rovnovážnou úroveň kurzu v daných měnových, ekonomických, etických, sociálních a politických podmínkách. V tomto pojetí představuje kurz složitou měnovou veličinu, vyjadřující cenu měny, vyjádřené v jednotkách měny jiné. Systémy měnových kurzů - Období zlatého standardu - Zlatý standard je základní pravidlo v měnovém systému, kde standardním ekonomickým měřítkem je zlato. Měna, která je používána jako jednotka zúčtování, je odvozována od ceny zlata, která se v ideálním případě nemění. - Breton-woodský systém - Americký dolar získal status oficiální celosvětové rezervní měny, od které navíc budou měny ostatních zemí odvozeny. Současně Spojené státy musely garantovat směnitelnost dolaru za zlato v pevně stanoveném kurzu 35 dolarů za trojskou unci zlata (jednalo se o jistou formu zlatého standardu). V zájmu centrálních bank ostatních států bylo vytvořit si dostatečné měnové rezervy právě v amerických dolarech. To zpětně zvýšilo atraktivitu této měny a posílilo její postavení v poválečném světě. Platil od roku 1945 až do roku 1971.

17 - Systém pevných měnových kurzů - Pevné měnové kurzy fungují jako jakýkoli pevný systém podpory cen při dané poptávce a nabídce musí subjekt, který cenu fixuje, nasytit přebytečnou poptávku nebo odčerpat přebytečnou nabídku. Má-li být centrální banka schopna zajistit, aby směnný kurz (cena) zůstávala beze změny, musí nutně držet jistou zásobu zahraniční měny, která může být poskytnuta výměnou za měnu domácí. Centrální banka intervenuje na měnovém trhu prodává nebo nakupuje zahraniční měnu. Rozsah intervencí je vyjádřen platební bilancí a centrální banka může pokračovat v intervencích tak dlouho, dokud má potřebné rezervy. V opačném případě, kdy již nemá rezervy zahraniční měny, devalvuje. Většina hospodářsky nejvyspělejších zemí vzájemně fixovala své měnové kurzy v období od konce druhé světové války až do rozpadu breton-woodského systému. Po jeho rozpadu začalo nové období ve vývoji mezinárodního měnového systému: období volně pohyblivých měnových kurzů. - Systém pružných měnových kurzů - Systém pružných měnových kurzů (floating) naproti tomu znamená, že centrální banka nechává směnný kurz volně se pohybovat, aby sám svým přizpůsobováním vyrovnával nabídku a poptávku po zahraniční měně. V systému pružných měnových kurzů dále rozlišujeme čistý floating a řízený (nečistý) floating. V systému čistého floatingu stojí centrální banka stranou a dovoluje, aby měnové kurzy byly volně určovány na trzích zahraničních měn. Centrální banka neintervenuje a oficiální transakce s rezervami se v tomto případě rovnají nule. To znamená, že v systému čistého floatingu je saldo platební bilance nulové směnný kurz se přizpůsobuje tak, aby vynuloval součet běžného a kapitálového účtu. Většina zemí (centrálních bank) do jisté míry intervenuje nákupem a prodejem zahraničních měn, čímž se pokouší ovlivnit své měnové kurzy. V tomto případě hovoříme o řízeném (nečistém) floatingu. Oficiální transakce s rezervami se potom nerovnají nule. - Měnový kurz poměr v jakém se měnové jednotky jednotlivých zemí navzájem směňují Představuje spojení domácí ekonomiky se zahraničím (obchod se zbožím a službami, finanční toky). Měna je národní forma peněz. Měnový kurz - cena jedné měny vyjádřená v jednotkách druhé měny. zlatý standard systém směnných kurzů pružný, regulovaný, s přirozenými limity oscilace pevné kurzy aby CB zajistila, že kurz zůstane beze změny, musí nutně držet jistou zásobu zahraniční měny pružné kurzy (floating) CB nechává směnný kurz volně se pohybovat, aby sám přizpůsobováním vyrovnával S a D po zahraniční měně; čistý (CB nezasahuje, kurzy jsou volně určovány na zahraničních trzích) x řízený (CB intervenuje na měnovém trhu nákupem nebo prodejem zahraniční měny, aby zabránila extrémním výkyvům) v České republice - řízený flexibilní kurz utváření a vývoj kurzu v závislosti na vývoji S a D; vlivy: vývoj mezinárodního obchodu, (ne)rovnováha platební bilance, tempo růstu HDP a HNP, stav a vývoj inflace, výše a vývoj i, (ne)stabilní politické klima, nebezpečí různých konfliktů, Zápis - Přímý - počet jednotek domácí měny za jednotku zahraniční (např. 26 Kč/EUR). - Nepřímý - počet jednotek zahraniční měny za jednotku domácí. Zhodnocení - Revalvace - zhodnocení fixního kurzu. - Apreciace - zhodnocení flexibilního kurzu. Znehodnocení - Devalvace - znehodnocení fixního kurzu. - Depreciace - znehodnocení flexibilního kurzu. Měnový trh Poptávku po korunách tvoří:» Zahraniční turisti, čeští vývozci statků a služeb, zahraniční investoři (nakupují české cenné papíry).

18 Nabídku korun tvoří:» Čeští dovozci statků a služeb, čeští investoři nakupující zahraniční CP. Rovnovážný kurz: střet nabídky a poptávky Valuty - cizí měna v hotovosti Devizy - cizí měna na účtu Kurzovní lístek země, měna, kód měny, množství, cena (kurz) 34. Kurzy pevné a plovoucí, podstata, minulost a současný stav v ČR Systém pevných měnových kurzů Pevné měnové kurzy fungují jako jakýkoli pevný systém podpory cen při dané poptávce a nabídce musí subjekt, který cenu fixuje, nasytit přebytečnou poptávku nebo odčerpat přebytečnou nabídku. Má-li být centrální banka schopna zajistit, aby směnný kurz (cena) zůstávala beze změny, musí nutně držet jistou zásobu zahraniční měny, která může být poskytnuta výměnou za měnu domácí. Centrální banka intervenuje na měnovém trhu prodává nebo nakupuje zahraniční měnu. Rozsah intervencí je vyjádřen platební bilancí a centrální banka může pokračovat v intervencích tak dlouho, dokud má potřebné rezervy. V opačném případě, kdy již nemá rezervy zahraniční měny, devalvuje. Většina hospodářsky nejvyspělejších zemí vzájemně fixovala své měnové kurzy v období od konce druhé světové války až do rozpadu breton-woodského systému. Po jeho rozpadu začalo nové období ve vývoji mezinárodního měnového systému: období volně pohyblivých měnových kurzů. Pevný (fixní) měnový kurz značí pevně stanovený nominální měnový kurz vůči jiné měně či koši cizích měn. Naproti tomu plovoucí je určen na devizových trzích v závislosti na poptávce a nabídce, a obecně u něj tedy dochází k neustálým pohybům. Režim pevného kurzu snižuje transakční náklady plynoucí z kurzové nejistoty, což může působit jako jedna z překážek mezinárodního obchodu a investic, a poskytuje důvěryhodnou kotvu pro nízko inflační monetární politiku. Na druhou stranu v tomto režimu dochází ke ztrátě autonomní měnové politiky, protože CB musí svými devizovými intervencemi kurz neustále udržovat na oficiálně stanovené úrovni. Systém plovoucích měnových kurzů Systém pružných měnových kurzů (floating) naproti tomu znamená, že centrální banka nechává směnný kurz volně se pohybovat, aby sám svým přizpůsobováním vyrovnával nabídku a poptávku po zahraniční měně. V systému pružných měnových kurzů dále rozlišujeme čistý floating a řízený (nečistý) floating. V systému čistého floatingu stojí centrální banka stranou a dovoluje, aby měnové kurzy byly volně určovány na trzích zahraničních měn. Centrální banka neintervenuje a oficiální transakce s rezervami se v tomto případě rovnají nule. To znamená, že v systému čistého floatingu je saldo platební bilance nulové směnný kurz se přizpůsobuje tak, aby vynuloval součet běžného a kapitálového účtu. Většina zemí (centrálních bank) do jisté míry intervenuje nákupem a prodejem zahraničních měn, čímž se pokouší ovlivnit své měnové kurzy. V tomto případě hovoříme o řízeném (nečistém) floatingu. Oficiální transakce s rezervami se potom nerovnají nule. Velkou výhodou plovoucího kurzu je právě nezávislá měnová politika. Pokud se domácí ekonomika nachází v recesi, je to právě nezávislá měnová politika, jež umožní CB povzbudit poptávku, a tím "vyhlazovat' hospodářský cyklus, tzn. snižovat dopad hospodářských šoků na domácí produkt a zaměstnanost. - Oba typy kurzových režimů mají obecně svá pro a proti a vhodnost toho či onoho režimu se pro různé země liší v závislosti na konkrétních podmínkách. V praxi existuje celá řada kurzových režimů, jež se nacházejí mezi těmito dvěma extrémními variantami, a tak poskytují určitý kompromis mezi stabilitou a flexibilitou. - V ČR byl do roku 1996 kurs zafixován vůči koši měn, poté byl prakticky uvolněn výrazným rozšířením fluktuačního pásma a nyní se v režimu řízeného plovoucího kurzu, tzn. kurz je plovoucí, ale CB může přistoupit k intervencím, aby zabránila jeho extrémním výkyvům.

19 35. Vývoj kurzu CZK po roce 2000 (nejvyšší a nejnižší hodnoty vůči americkému dolaru euru), vliv změny kurzu na zahraniční obchod, export a import, aktuální hodnoty kurzu CZK/EUR, CZK/US - 24,5 CZK/EUR» 21,3 CZK/EUR = koruna posílila (revalvace u valut) x (apreciace u deviz) - 24,5 CZK/EUR» 27,0 CZK/EUR = koruna oslabila vůči euru (devalvace u valut) x (depreciace u deviz) Devalvace měny a zvýšení reálného kursu má příznivý vliv na vývoz a naopak. Sílící koruna zlevní dovoz a znevýhodní české exportéry Pro vývozce je posilování tuzemské měny nevýhodné, při stálé ceně produktu na zahraničním trhu za něj obdrží méně peněz. Pokud by zvýšil cenu, aby obdržel stejnou částku, sníží tak zdaněním produktu jeho konkurenceschopnost na zahraničním trhu a opět bude docházek k ztrátám v důsledku poklesu poptávky. Pro dovozce pokud dojde k posílení koruny je tato změna pozitivní a zvýší se tak import. Pokud by byla dohodnuta cena pevně v eurech, dovozce by si mohl dovolit při stejném zisku na produktu prodávat tento produkt levněji a na trhu, na který je produkt dovážen, se konkurenceschopnost takového produktu zvyšuje a nadále zvyšuje zisky prodejce. Koruna vůči EUR Je zřejmá dlouhodobá tendence v uplynulých letech k posilování koruny vůči euru. Podle měsíčních průměrů kurzu v jednotlivých letech je po vypuknutí ekonomické krize patrné oslabování koruny vůči euru od listopadu Od ledna 2009 opět koruna posilovala, ale v roce 2012 opět začala oslabovat a nyní, v dubnu 2014, je kurz kvůli zásahu ČNB na úrovni CZK/EUR 27,450. Max. hodnota: 2000: CZK/EUR 37,04 Min. hodnota: 2008: CZK/EUR 22,97 Koruna vůči USD Dlouhodobější trend posilování koruny vůči dolaru až do roku Po krizi v roce 2008 koruna v roce 2009 vůči dolaru oslabila, od té doby se to různě střídá. V dubnu 2014 je kurz CZK/USD 19,865. Max. hodnota: 2000: CZK/USD 42,2 Min. hodnota: 2008: CZK/USD 14,5 36. Podmínky přijetí EURA konvergenční kritéria a jejich plnění v ČR. Konvergenční kritéria = musí je splnit každý stát, jenž usiluje o vstup do EMU 1) cenová stabilita (průměrná inflace by neměla přesáhnout o více než 1,5 procent. bodu průměrnou inflaci ve 3 zemí s nejlepšími výsledky) 2) úrokové sazby (průměrná dl. úroková míra v posledních 12 měsících nemá přesahovat průměrnou úrokovou míru 3 zemí s nejnižší inflací o více než 2 procentní body) 3) kurzové kritérium (udržení kurzu uvnitř pásma po dobu min 2 let) 4) rozpočtová stabilita (deficit veřejných rozpočtů nemá překročit 3% HDP a velikost veřejného dluhu nemá přesáhnout 60% HDP) Plnění v ČR = neplníme kritéria (není to nijak stíhané), máme negativní vývoj státního rozpočtu (jsme podrobeni proceduře) a bylo i doporučeno snížit vládní deficit pod 3% HDP do r Platební bilance (charakteristika, horizontální a vertikální struktura) = systematický zápis všech ekonomických transakcí během daného časového období mezi rezidenty a nerezidenty sledované země, PB musí být vždy jako celek vyrovnaná. zachycuje mezinárodní pohyb statků a služeb, VF a pohledávek, závazků Horizontální struktura = běžný účet (obchodní bilance, bilance služeb, výnosů, transfery), kapitálový účet (investiční a kapitálové transakce, odpuštění dluhu), finanční účet (investice), rezervy (u centrální banky, u měnového fondu), chyby a opomenutí, kurzové rozdíly (aby byla platební bilance vyrovnaná)

20 Vertikální = princip podvojného účetnictví = kreditní + (devizová nabídka) a debetní - (poptávka po devizách) položky => vždy vyrovnaná Kredit: export zboží, služeb, import důchodů, transferů, kapitálu, snížení devizových rezerv Debet: import zboží, služeb, export důchodů, transferů, kapitálu, zvýšení devizových rezerv Deficit BÚ = výdaje do zahraničí jsou větší než příjmy z prodejů do zahraničí (přebytek KÚ) 38. Platební bilance (křivka PB). Vývoj platební bilance ČR v posledních letech. křivka PB vyjadřuje vyrovnanou platební bilanci, BÚ a KÚ. Vyjadřuje všechny kombinace Y a i, při kterých je PB vyrovnaná. Sklon dán stupněm kapitálové mobility Dokonalá kapitálová mobilita = křivka je horizontální => investoři nakupují a prodávají finanční aktiva bez omezení s nízkými N, neexistuje politické riziko, stabilní měnový kurz, domácí i = zahraniční Křivka BP pozitivně skloněná malé ekonomiky, čím vyšší stupeň kapitálové mobility, tím plošší je křivka BP Dokonalá kapitálová imobilita = vertikální křivka => kapitál se nemůže hýbat, ať je i jakákoliv (překážky v přílivu a odlivu kapitálů) Znehodnocení měny = posun křivky doprava a zhodnocení = doleva ČR = platební bilance: BU v mínusu (stále méně), FU v plusu rostoucí, až na rok 2012, tam byl propad A = platební bilance je v přebytku (vysoká úroková míra, nízký produkt) B = deficit (nízká i, vysoký produkt) Vývoj platební bilance v posledních letech Platební bilance - vyjádření toho, kolik peněz odteklo z ČR do zahraniční a za jakým účelem a naopak, kolik peněz přiteklo do ČR ze zahraničí - vyjádřeny v peněžních jednotkách, v našem případě v Kč - platební bilance země podává specifický obraz o stavu ekonomicky a její vnější výkonnosti, charakteru jejího rozvoje i zaměření a úspěšnosti prováděné hospodářské politiky v dané zemi - platební bilance musí být vždy vyrovnaná - devizové rezervy představují zásobu zahraniční měny v centrální bance (ČNB) Platební bilance se skládá z: - běžného účtu (platby získané za dovoz a vývoz zboží, služeb, ostatní platby), - finančního účtu (investiční zahraniční platby, vývoz a dovoz kapitálu z jedné země do druhé) - změn devizových rezerv Rok v ČR se monitorováním platební bilance zabývá ČNB - hodnoty jednotlivých účtů (běžný, finanční a kapitálový účet) prudce kolísají z vysokých plusových hodnot do nízkých a naopak - převaha finančního účtu nad běžným účtem značí dobrou ekonomickou pozici ČR pro zahraniční investory - vysoké hodnoty signalizují značný příliv kapitálu, záporné hodnoty běžného účtu naznačují silný import statků a služeb do ČR