Otázky - OBECNÁ EKONOMIE II MAKROEKONOMIE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Otázky - OBECNÁ EKONOMIE II MAKROEKONOMIE - 2015"

Transkript

1 Otázky - OBECNÁ EKONOMIE II MAKROEKONOMIE Hlavní makroekonomické směry stručně charakterizuje učení fyziokratů a merkantilismus - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika Fyziokraté Bohatství národů pochází čistě ze zemědělství - jen práce v zemědělské výrobě je produktivní - zvýšení produktivity zemědělství - nová škola ekonomického myšlení první ekonomická škola odmítala merkantilistické učení Vznik: 2. polovina 18. století ve Francii Představitelé: A. R. Turgot, Fransiois Quesnay Kritika: reakce na merkantilistickou politiku J. Colberta ve Francii, který otevřel francouzský zemědělský trh levnému zahraničnímu obilí a uvalil cla na export domácího obilí - tím dosáhl přebytečné nabídky a nízké ceny obilí - fyziokraté trvali na tom, že politik má hledat zdůvodnění každé ekonomické politiky v ekonomické teorii, a proto se také snažil vytvořit teoretický systém, který by byl základem pro hospodářskou politiku státu Merkantilismus Bohatství země je určeno množstvím drahých kovů v zemi - přísná státní regulace - důraz kladen na zahraniční obchod - bohatství se vytváří v obchodních vztazích - cílem obchodu je aktivní obchodní bilance - k tomu slouží protekcionismus, státní subvence a vydání ochranných cel Vznik: na přelomu 16. a 17. století v západní Evropě - vytvořen obchodníky a státními úředníky Představitelé: Thomas Mun, J. B. Colbert, J. Child Kritika: přišel s ní v 18. století jako první fyziokrat David Hume, později i Adam Smith či David Ricardo, kteří se domnívali, že mezinárodní obchod tvoří předpoklad pro hospodářský rozvoj země a zvyšování jejího bohatství - kritika merkantilismu byla založena na myšlence ekvivalentní směny má-li země aktivní obchodní bilanci, získává zahraniční zlato, ale výměnou za své zboží - protože je směna ekvivalentní, je hodnota získaného zahraničního zlata stejná jako hodnota vyvezeného zboží - proto není možné, aby zahraniční obchod zvyšoval bohatství národa - věřili, že bohatství pochází pouze z práce na půdě bylo ústřední myšlenkou fyziokratizmu, že zemědělství je jediným odvětvím, které je produktivní (vytváří větší hodnotu, než jakou spotřebovává) 2. Hlavní makroekonomické směry stručně charakterizuje učení klasické ekonomie - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika Klasická ekonomie - začíná vydáním knihy Pojednání o podstatě a původu bohatství národů od Adama Smitha v roce ekonomie jako věda - věda o tvorbě rozdělování bohatství, hospodářský růst, dělba a produktivita práce - liberalismus svoboda obchodu a konkurence, stát by neměl zasahovat - hospodářský liberalismus dělba a produktivita práce, akumulace kapitálu Vznik: 17. století v Anglii a ve Francii koní v roce 1871 (počátek tzv. marginalistické revoluce) Představitelé: Adam Smith, David Ricardo, T. R. Malthus, J. S. Mill

2 3. Hlavní makroekonomické směry stručně charakterizuje neoklasickou ekonomii (učení marginalistů) - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika Neoklasická ekonomie (učení marginalistů) - ekonomická teorie vycházející z mezních hodnot (marginálních) - NE z průměrných směr rozvíjející především mikroekonomii - základním předpokladem jsou trhy, které se sami automaticky čistí a spějí k rovnováze - odpůrci státních zásahů (volná ruka trhu) - vychází z malých změn nabídky a poptávky a jim odpovídajících mezních hodnot užitku (ztráty) Vznik: s marginalistickou revolucí v roce léta 19. století navazuje na klasickou ekonomii (na Adama Smitha) Představitelé: Herman Heinrich Gossen, Jevons, Menger, Marshall 4. Hlavní makroekonomické směry stručně charakterizuje keynesiánství - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika Keynesiánství - zakladatelem byl britský ekonom John Maynard Keynes - nejvýznamnější knihou keynesiánců je kniha Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz od J. M. Keynese z roku 1936 => reakce na hospodářskou krizi - odmítali neoklasickou ekonomii (marginalisty), zastánci státních zásahů - uznávali fiskální politiku a věřili, že pomocí ní dostanou ekonomiku po hospodářské krizi z recese - nebrali v potaz existenci inflace - stát má permanentně zasahovat do ekonomiky a neustále dolaďovat její chod - velký význam přikládán využití hlavně nástrojům fiskální politiky Představitelé: J. M. Keynes Vznik: první polovina 20. století Kritika: zhruba po dvacet let od vydání Obecné teorie byl Keynesův vliv bezmezný - později však začali mnozí ukazovat, že Keynesova makroekonomická doporučení spíše než stabilní hospodářský růst přinášejí vysokou inflaci a prohloubení hospodářského cyklu 5. Hlavní makroekonomické směry stručně charakterizuje - monetarismus - co je podstatou jejich učení, kdy, představitelé, kritika Monetarismus - zakladatelem byl americký ekonom Karel Brunner - odmítá keynesiánství - odmítá státní zásahy do ekonomiky - Friedman považoval inflaci za čistě peněžní jev, kritizoval keynesiánce za vyvolávání inflačních tlaků - na rozdíl od keynesiánců, kteří jako nástroj měnové politiky považovali řízení úrokové míry, preferují monetaristé kontrolu množství peněz v oběhu - Friedman upravil Phillipsovu křivku v dlouhém období, tvrdil, že Phillipsova křivka tak, jak ji popsal Phillips, funguje pouze v krátkém období - v dlouhém období je tato křivka vertikální - v dlouhém období není možné volit mezi velikostí nezaměstnanosti a inflací Vznik: pol. 50. let 20. století => od 2. pol. 80. let vliv monetarismu slábne Představitelé: Milton Friedman

3 6. Základní vztahy mezi makroekonomickými ukazateli (magický čtyřúhelník, Phillipsova křivka, Okunův zákon) Základní makroekonomické ukazatele: - produkt = důchod => HDP - míra nezaměstnanosti - míra inflace - platební bilance Magický čtyřúhelník - slouží k měření úspěšnosti hospodářské politiky - => znázorňuje konflikt 4 úkolů - jeho vrcholy zobrazují 4 základní cíle hospodářské politiky o tempo růstu HDP (G HDP ) o míru nezaměstnanosti (u) o míru inflace (π) o platební bilanci (b) - čím větší má čtyřúhelník obsah, tím se ekonomice daří lépe Phillipsova křivka - zachycuje inverzní vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti - platí pro krátké období, pokud poroste inflace sníží se nezaměstnanost, vztah mezi mírou nezaměstnanosti a změnou nominální mzdy - na ose x je míra nezaměstnanosti - na ose y je inflace (míra růstu cenové hladiny) - poroste-li inflace, sníží se nezaměstnanost Etapy Phillipsovy křivky: o původní mzdová Phillipsova křivka Vyjadřuje inverzní vztah mezi mzdovými sazbami a mírou nezaměstnanosti, substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností. o modifikovaná Phillipsova křivka Cenová inflační verze, vyjadřuje inverzní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace. o rozšířená Phillipsova křivka Platí pro dlouhé období, musíme brát v úvahu i očekávání, že substituce mezi inflací a nezaměstnaností neplatí. Okunův zákon - popisuje vztah mezi mírou nezaměstnanosti a tempem ekonomického růstu - klesne-li reálné HDP (produkt Y) od potencionálního HDP (o 4%), zvýší se míra nezaměstnanosti o poloviční hodnotu (o 2%) - zachycuje negativní vztah mezi poměrem skutečného a potencionálního produktu a mírou nezaměstnanosti 7. Ukazatele výkonnosti ekonomiky. Aktuální hodnoty pro ČR. Základní makroekonomické veličiny (ukazatelé): - produkt = důchod - míra inflace = cenová úroveň - míra nezaměstnanosti - platební bilance

4 Produkt (důchod) - je základním měřítkem hospodářské úspěšnosti země - makroekonomickým cílem je vysoká úroveň a rychlé tempo růstu produktu (DHP, HN, ČDP, ČNIP) HDP = hrubý domácí produkt - souhrn veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období - peněžní vyjádření celkové hodnoty statků, které byly nově vytvořeny na určitém území za dané období - v roce 2013 => 1,1 % : Kč/obyvatele; HDP r = - 0,9 %; HDP b.c. = mld. Kč : HDP r = 2,5 %; 2. čtvrtletí HDP b.c. = 1066,5 mld. Kč Osobní důchod - od národního důchodu odečteme položky, které domácnost nedostává a přičteme příjmy z jiných zdrojů než z běžné produkce - celkové příjmy, které skutečně domácnosti mohou využít Disponibilní důchod - přímo použitý na spotřebu nebo úspory - vynakládají ho na nákup statků a služeb (na spotřebu) zbytek si ponechají jako úspory - osobní důchod po zaplacení osobních daní domácností (např. daně ze mzdy) Míra nezaměstnanosti - makroekonomickým cílem je vysoká úroveň zaměstnanosti : 8,2 % : 7,1 % : leden 7,7 % Výpočet míry nezaměstnanosti: nezaměstnaní/ekonomicky aktivní obyvatelstvo Dělení obyvatelstva: - ekonomicky aktivní o zaměstnaní obyvatelstvo, které má placené zaměstnání nebo sebezaměstnání včetně osob ve stavu nemocných a na mateřské dovolené o nezaměstnaní osoby splňující tři podmínky (nemají placené zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci aktivně hledají a jsou ochotni během určité doby nastoupit) - ekonomicky neaktivní o objektivní důvody (studenti, děti, důchodci) o subjektivní důvody (nemají potřebu pracovat) Nezaměstnanost: frikční, cyklická, sezónní, strukturální, regionální Míra inflace - vyjadřuje, jak se vyvíjí cenová hladina - vyjadřuje procentuální změnu (růst) cenové hladiny : 1,4 % (průměrná roční) : 0,1 % : leden 7,7 % Inflace znehodnocení peněz uvnitř ekonomiky daného státu, dochází k poklesu mzdy, rostou ceny Druhy inflace: mírná inflace (do 10 %) únosná, je už dlouhou dobu u nás; pádivá (do 100 %); hyperinflace (do 1000 %)

5 Platební bilance - makroekonomickým cílem je rovnováha vývozu a dovozu a stabilní měnový kurz - platební bilance zahrnuje mezinárodní obchod s výrobky a službami a mezinárodní pohyb finančních aktiv 8. Národní a domácí produkt, metody měření HDP HDP Hrubý domácí produkt - souhrn veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných rezidenty (obyvatel státu) v dané ekonomice za dané časové období bez ohledu na to, kdo je vlastníkem Metody měření HDP: - výdajová => sečtou se veškeré výdaje v ekonomice HDP = C + I + G + NX (X M) HDP = spotřeba + investice + vládní výdaje + čistý export (export import) - produkční (výrobní) => souhrn přidaných hodnot na jednotlivých stupních výroby (suma přidaných hodnot a čistých daní) - důchodová => součet důchodů jednotlivých subjektů ekonomiky HDP = W + r + i + π + a + T nepř.-sub. HDP = mzdy a platy + renty + čisté úroky + zisky podniků + odpisy + nepřímé daně zmenšené o subvence ČDP = HDP znehodnocení kapitálu (odpisy) HNP = Hrubý národní produkt - souhrn finální produkce vyprodukované rezidenty daného státu bez ohledu na místo HNP = HDP důchody nerezidentů + důchody rezidentů 9. Nominální a reálný produkt, deflátor HDP (zjišťování, využití) Nominální produkt vyjádřen v tržních cenách běžného roku, používá se při analýzách v daném roce - velikost nominálního produktu závisí na změnách tržních cen a objemu produkce prodávaných statků a služeb Reálný produkt vyjádřený ve stálých cenách, používá se při sledování vývoje produktu v čase - je určen rok stálý a pomocí cen platných v základním roce je oceňována produkce v letech ostatních, měří se v závislosti na objemu a struktuře vyrobených výrobků a služeb Deflátor HDP zohledňuje vlivy cenové hladiny - cenový index - slouží pro přepočet nominálního HDP na jeho reálnou hodnotu rok 2013 = 1,9 - vyjadřuje poměr mezi nominálním a reálným HDP Deflátor HDP = HDP nominální /HDP reálné

6 10. Vývoj HDP V ČR po roce HDP v mezinárodním srovnání (zejména se zeměmi EU). Vývoj HDP v ČR po roce největší meziroční růst byl v letech , kdy růst HDP dosahoval více než 6 % - naopak k největšímu propadu došlo v roce meziroční pokles o více než 4,7 % naopak největší meziroční přírůstky úplně nejvíc 2006: 6,8 % - ceny v ekonomice od roku 2005 do roku 2010 vzrostly o 6,04 % = kumulovaná inflace - podíl HDP na celkové produkci postupně klesá - mezi lety neustále rostlo z 2270 až na 3850 mld. Kč - výjimka jen v roce 2009, kdy po krizi došlo k poklesu (-4,1%) - v celém období byl růst v běžných cenách výrazně vyšší než ve stálých cenách - Spotřeba domácností tvoří rozhodující složku HDP cca 50 %, tvorba hrubého kapitálu (výdaje na vybavení, stroje, byty) => 2. nejvýznamnější položka (podílí se z 28 %, v posledních letech se snižuje, cca 25%), výdaje vlády mají 20 % podíl na HDP - Hodnota NX se blíží k nule, ovšem v minulých letech byla záporná (ČR byla dovozní). V současnosti jsme naopak vývozní země. - HDP napomohlo vstupu do EU v roce 2004, před vstupem do EU HDP vzrůstalo okolo 4 % každý rok. Po vstupu začalo rychleji růst a dokonce v roce 2006 vzrostlo o 6,8 %, pak začalo mírně klesat HDP v mezinárodním srovnání (zejména se zeměmi EU) - z hlediska mezinárodního srovnání použijeme ukazatele HDP v přepočtu na jednoho obyvatele a dle parity kupní síly (PPS) - PPS je měnová jednotka, v níž se navzájem vyrovnávají rozdíly mezi kupní silou jednotek národních měn členských zemí EU podle stavu po jejím rozšíření k na EU 27 přepočteno do eur - průměr HDP v zemích EU byl v roce 2009 na úrovni nejlepších výsledků dosahuje Lucembursko, Nizozemsko a Irsko - nejhůře je na tom Bulharsko, Rumunsko a Lotyšsko - Česká republika je na 17. místě (2011, 80% průměru na EU» o 1/5 nižší než průměr EU) - mezi jednotlivými zeměmi EU jsou značné rozdíly v dynamice vývoje ekonomiky ČR je exportně zaměřená - podíl exportu na HDP činí téměř 70% (z toho zhruba 85% je orientováno do zemí EU) 11. Spotřeba a spotřební funkce (graf, funkce, charakteristika) Spotřeba = výdaje na domácnost: - statky krátkodobé spotřeby (např. potraviny) - statky dlouhodobé spotřeby (např. automobil) - služby (např. vzdělání) tvoří více jak 50 % hrubého domácího produktu Keynesiánská funkce spotřeby - spotřeba závisí na běžném disponibilním důchodě - předpokládáme, že má lineární podobu - spotřebitelé nákup určitého statku odloží, pokud je úroková míra vysoká a museli by si vypůjčit za vyšší úrok nebo v případě, že prostředky mají, ponechají je například uložené v bance při příznivě vysokém úročení

7 Spotřeba má dvě části: 1) Autonomní spotřeba Ca - nezávisí na velikosti důchodu (existuje i při nulovém důchodu čerpání úspor, úvěrů) - závisí na exogenních (vnějších) proměnných: o počet obyvatelstva čím vyšší počet, tím vyšší spotřeba o bohatství při růstu bohatství roste spotřeba (např. růst cen akcií) o optimistické očekávání budoucnosti o sociální systém o výnosy z úspor při velkém zdanění se bude méně spořit a vzroste autonomní spotřeba o změna úrokové míry 2) Indukovaná spotřeba c*y - závisí na velikosti disponibilního důchodu (s růstem disponibilního důchodu roste spotřeba) Spotřební funkce: C = Ca + c*y C spotřeba; Ca autonomní spotřeba; Y důchod (disponibilní); c mezní sklon ke spotřebě (=MPC) - spotřební funkce vyjadřuje vztah úrovně spotřeby k disponibilnímu důchodu Mezní sklon ke spotřebě vyjadřuje, jak se změní spotřeba, jestliže se důchod změní o jednotku Průměrný sklon ke spotřebě vyjadřuje, kolik spotřeby připadá na jednu jednotku důchodu - průměrný sklon ke spotřebě je větší než mezní sklon ke spotřebě za předpokladu, že autonomní spotřeba je kladná - s růstem důchodu průměrný sklon ke spotřebě klesá a blíží se k meznímu = základní psychologický zákon (spotřeba s růstem důchodu absolutně roste, ale její podíl na důchodu klesá) 12. Spotřební výdaje model mezičasové volby - základy teorie mezičasové volby položil v roce 1930 americký ekonom Irwing Fischer v knize Teorie roku - spotřebitel nespotřebovává v jednom období, ale ve více období - Fischerův model předpokládá dvě období: současné a budoucí - dlouhodobá spotřební funkce => spotřeba člověka se řídí jeho rozhodováním mezi přítomným a očekávaným budoucím důchodem - úspory přesouvají přítomnou spotřebu do budoucna (člověk během života spoří na stáří) - přítomná spotřeba je ovlivněna přítomným důchodem, ale i očekávaným budoucím důchodem a úrokovou mírou 13. Spotřební výdaje hypotéza životního cyklu - Modiglianiho-Brumbergova hypotéza - celoživotní spotřeba se odvozuje od celoživotního důchodu a lidé chtějí mít po celý život určitou stabilní úroveň spotřeby: mládí, střední věk, stáří Lidé chtějí mít po celý život určitou stabilní úroveň spotřeby: - mládí: důchod je menší než spotřeba, půjčujeme si - střední věk: důchod je větší než spotřeba, splácíme dluhy a spoříme na stáří

8 - stáří: důchod je nižší než spotřeba, žijeme z úspor dlouhodobá spotřební funkce - z hypotézy životního cyklu vyplývá, že dokáže-li člověk svůj celoživotní důchod spolehlivě předvídat, vytvoří si podle něho stálou spotřebu, kterou pak nemění 14. Spotřební výdaje - hypotéza permanentního důchodu atd. - hypotézu permanentního důchodu, kterou vyslovil v roce 1957 americký ekonom Milton Friedman, znamenala další mezník ve vývoji teorie spotřeby - spotřebu ovlivní pouze změny dlouhodobého důchodu, krátkodobé změny spotřebu neovlivní - člověk přizpůsobuje spotřebu změnám stálého důchodu, ne běžného (přechodného) dlouhodobá spotřební funkce 15. Úspory a úsporová funkce (graf, funkce, charakteristika), vtah ke spotřební funkci Úspory - nespotřebovaná část disponibilního důchodu (Y D = spotřeba C + úspory S) - část důchodu, které domácnosti nespotřebují Y D = D + S čerpají je, když nemají peníze na autonomní výdaje (při nulovém důchodu) Úsporová funkce: S = - Sa + s*y Y důchod (disponibilní); Sa autonomní úspory; s mezní sklon k úsporám (MPS) Mezní sklon k úsporám => MPC + MPS = 1 - vyjadřuje, jak se změní úspory, jestliže se důchod změní o jednotku - je z intervalu <0;1> Průměrný sklon k úsporám => APC + APS = 1 - je menší než mezní sklon k úsporám - s růstem důchodu průměrný sklon k úsporám roste a blíží se k meznímu sklonu k úsporám 16. Investice, investiční funkce (graf, funkce, charakteristika), vytváření a čerpání neplánových zásob Investice - výdaje firem na pořízení kapitálových statků (zásoby, fixní kapitál) - výdaje firem na pořízení investičních statků (nepatří sem finanční investice) Investice jsou autonomní = nezávislé na velikosti produktu (závisí na úrokové míře) - firmy se při rozhodování o investicích rozhodují právě podle úrokové míry

9 - čím je úroková míra vyšší, tím více budou firmy muset z výnosu z realizace investice vydat na úroky, a tím nižší zisk jim investice přinese => čím vyšší úroková míra, tím nižší investice realizované z vypůjčených prostředků Autonomní investice: Poptávka po investicích: Investiční funkce: I = Ia bi Faktory ovlivňující investice: - úroková míra: o investice na úvěr při stabilní úrokové míře, výnos investice je také stabilní o přijatelná investice je taková, u které je výnosnost vyšší než úroková míra Očekávaná míra výnosu investic: výnos/cena investice o čím nižší úroková míra, tím větší ziskovost investic NPV = PV cena investice PV současná hodnota investice; NPV čistá současná hodnota investice - očekávání budoucího výdaje o očekává-li se růst posunutí investic nahoru - daňové zatížení o zvýšení daňového zatížení omezení investic 17. Rovnovážný produkt v dvousektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, graficky, matematicky) - firmy + domácnosti => Y = C + I => produkt se sestává ze spotřeby domácností a investic firem - s růstem disponibilního důchodu rostou spotřební výdaje domácností Y > AE (plánované výdaje) důchod klesá, neplánované zásoby se vyprodávají Y < AE = výroba se musí rozšiřovat, aby byla uspokojena poptávka po produktu (Y) - vyrovnává se pomocí neplánovaných zásob Y = Ca + cy + I I = S => makroekonomická identita II. sektoru AE plánované výdaje; Y 1 rovnovážný produkt - nedochází k neplánované změně zásob - v bodě E1 (bod rovnováhy) se investice rovnají úsporám Dole: plánované výdaje jsou vyšší než skutečně vytvořený produkt firmy, zvýší se úroveň produkce Nahoře: opačně

10 18. Rovnovážný produkt v třísektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, graficky, matematicky) - domácnosti + firmy + stát (vládní nákupy statků a služeb, daně, transfery) příjmy SR => daně T = Ta + t*y; výdaje SR => transfery a výdaje na nákup výrobků a služeb Y D = Y Ta t*y +TR; rovnováha Y* = α* A; A = Ca + I + G + c (TR Ta) - výdajový model (= model 45 ) Předpoklady modelu 45 - cenová hladina je fixní - o všech proměnných mluvíme jako o reálných (reálné = nominální) - neexistuje žádná bariéra na straně nabídky - firmy jsou schopny uspokojit jakoukoli poptávky (výrobní nebo pomocí zásob) - v ekonomice jsou nevyužité výrobní faktory Subjekty v ekonomice jsou: domácnosti, firmy, vláda V třísektorovém modelu se zohledňují - spotřební výdaje domácností C - investice firem I - vládní nákupy G - transferované platby TR - daně T (včetně povinného sociálního, zdravotního a podobného pojištění) 19. Rovnovážný produkt v čtyřsektorovém modelu důchod-výdaje (rovnováha, graficky, matematicky) - vznikne, když k sektorům domácností, podniků a vlády přidáme sektor zahraničí (export a import) - čistý export (export import) je autonomní, což znamená, že velikost vývozu nezáleží na velikosti důchodu - import není autonomní a závisí na důchodu Export (vývoz) domácí země X Mění se nezávisle na domácím produktu Y - kolik se poptávají spotřebitelé v zahraničí, nezávisí na důchodu v domácí zemi, tedy zemi, ze které je vyváženo X= Xα Import (dovoz) M. Závisí na tom, jaký je důchod Y země, do které je dováženo Čistý export a čistý import NX = X M NX = X (Mα + my) NX = X Mα my NX = NXα my

11 Celkové plánované výdaje mají nyní podobu AD = C + I + G + NX; A4 = Ca ctaa + ctr + I + G + NXa Produkt je v modelu se čtyřmi sektory rovnovážný, když se rovná agregátní poptávce, tj. neplánované investice jsou nulové. Podmínka rovnovážného produktu, vyjádřená identitou celkových plánovaných nespotřebních výdajů (injekcí) a celkových úniků, má nyní tvar: I + G + X = S + NTA + M; (I S ) + (G-NTA) + (X M) = 0. Má-li být produkt rovnovážný, pak se celkové úniky (S + NTA + M) musí přeměnit v poptávku po plánovaných investicích, vládních nákupech a po exportu. Čtyřsektorový výdajový model rovnováha Y = - c Y = Y = α4 * A4 Základní makroekonomická identita ve čtyřsektorovém modelu: I + G + X = S + NT + M - výdajový multiplikátor třísektorové ekonomiky je větší než multiplikátor čtyřsektorové ekonomiky α3 > α4 - změna autonomních výdajů v otevřené ekonomice bude mít slabší účinek, na růst ceny (resp. Pokles) produktu, než v ekonomice bez zahraničního obchodu - multiplikátor v otevřené ekonomice α4 lze aplikovat nejen na jednotlivé státní národohospodářské celky, nýbrž i na místní úrovni jako tzv. oblastní multiplikátory 20. Peníze, charakteristika, vývoj, funkce, motivy držby peněz Peníze cokoliv, co slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny a co je přijímáno ke splacení dluhů Vývoj peněz - bartelová směna => směna statku za statek nebo službu o určité problémy musel se najít člověk, který byl ochoten vyměnit daný statek - komoditní peníze => první forma peněz, např. dobytek, plátno, víno o nevýhoda jsou málo dělitelné - drahé kovy => hlavně zlato a stříbro snadno dělitelné - papírové peníze => vydané bankou, jsou plně kryty zlatem (šlo je vyměnit za zlato) o vydávali je různé banky (ne centrálně) o postupně se odpouštělo od plného krytí zlatem - státovky => nebyly kryté ničím, vydával je panovník pro určitý účel platily z donucení - depozitní peníze => vklady, dnes nejčastější tvoří největší část peněz Funkce peněz - uchovatel hodnoty nízká míra inflace jsou málo rizikové oproti akciím (umožňují směnu v různé výši a jiné době, než nabytí) - prostředek směny (přenositelné, dělitelné a stabilní hodnota) - účetní jednotka (vyjádření N, majetku, zisku) - standard odložených plateb (prostředek k vyrovnání dluhu) Motivy držby peněz transakční, opatrnostní (nečekané výdaje), spekulační (uchovatel hodnoty)

12 21. Peněžní zásoba, peněžní agregáty, bankovní soustava, funkce centrální banky, ČNB Peněžní zásoba množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku M = C r + D Peněžní agregáty nabídka peněz v ekonomice - značí se písmenem M s číslem (čím větší číslo, tím roste výnosnost, ale klesá likvidita) o M0 = hotovost peníze nebankovních subjektů o M1 = oběživo + depozita (lze vybrat peníze okamžitě úzký peněžní agregát) o M2 = M1 + termínované vklady + dluhopisy (souhrn vkladů), (rychlá likvidita, ale omezení, střední) o L = M2 + státní pokladniční poukázky (složitější likvidita široký agregát) Bankovní soustava centrální banka (ČNB nejvyšší, ovlivňuje komerční banky a dohlíží na ně) a komerční banky Funkce centrální banky - emise peněz, měnová politika, banka bank, banka státu - spravuje státní rozpočet, devizové rezervy, dohled a regulace bankovního systému, cílování inflace PMR, reprezentace mezinárodní styky Centrální banka - aktiva (cenné papíry, úvěry komerčním bankám, úvěry jiným centrálním bankám, devizové rezervy, zlaté rezervy) - pasiva (hotovostní oběživo, vklady rezervy komerčním bankám, vklady státu, kapitál, vlastní emitované cenné papíry) Komerční banka - aktiva (pokladní hotovost, cenné papíry, úvěry FO a PO, hmotný a nehmotný majetek) - pasiva (depozita vklady, základní jmění, rezervy na krytí ztrát) 22. Trh peněz, poptávka a nabídka peněz, rovnováha na trhu peněz (matematicky i graficky) Funkce peněz: míra hodnot, prostředek směny, uchovatel hodnoty, platidlo, mezinárodní platidlo Vlastnosti peněz: rozlišnost, stabilita, trvanlivost, dělitelnost, přenosnost, rozeznatelnost Trh peněz = nabídka a poptávka po penězích - je závislá na úrokové míře - s růstem úrokové sazby poptávka po penězích klesá - křivka vyjadřuje funkční závislost mezi poptávaným množstvím peněz (M) a úrokovou mírou (r) Rovnováha na trhu peněz - nabídka peněz a úroková míra jsou nástrojem, pomocí nichž se CB snaží utvářet rovnováhu na peněžním trhu - na peněžním trhu vyjadřuje nabídka peněz funkční závislost mezi nabízeným množstvím peněz a jejich cenou

13 Poptávka (MD) je funkcí klesající úrokové míry, kolik lidé chtějí držet - růst úrokové míry = lidé budou dávat přednost CP, poptávka po penězích klesá - pokles úrokové míry = lidé opouštějí CP, dávají přednost penězům - změna úrokové míry vyvolává posun PO křivce poptávky, jiné změny posun celé křivky Nabídka (MS) množství peněz v ekonomice, nezávislá na úrokové míře, peněžní zásoba - kolik lidé ve skutečnosti drží peněz, rozhoduje o ní centrální banka, funkce: M/P - zvýšení (posun doprava) = nákup CP, snížení PMR, poskytnutí úvěru KB - pomocí úrokové míry se dostává trh peněz do rovnováhy 23. Model IS-LM v uzavřené ekonomice (podstata, rovnováha v modelu) - zachycuje současnou rovnováhu na trhu zboží a služeb a trhu peněz Předpoklady modelu IS-LM: - fixní cenová hladina (nulová inflace) - dostatečná zásoba kapitálu a nabídka práce - fixní nominální mzdy - ekonomika operuje pod úrovní potencionálního produktu (produkční mezera) - existují nevyužité výrobní kapacity a kapitál Křivka IS vyjadřuje rovnováhu na trhu statků a služeb Křivka LM vyjadřuje rovnováhu na trhu peněz Rovnovážný produkt: Y 0 = gama * A + beta * M/P gama multiplikátor fiskální politiky: α/ [1 + (α*b*k)/h] beta multiplikátor monetární politiky: (b/h)* gama - v modelu ISLM se většinou pohybujeme po křivce LM (trh peněz se mění okamžitě). - účinnost fiskální a monetární politiky v ISLM modelu je ovlivněna sklonem křivek. Model IS-LM - Model se skládá z 2 funkcí s 2 proměnnými => Y (HDP) a i (úroková míra) - Závislost i na Y - Rovnováha mezi trhem zboží a trhem peněz - Y a i jsou v rovnováze na těchto trzích, tudíž je nazýváme i a Y - Trh zboží: AD = AS Trh peněz: L = M

14 24. Křivka IS (model základní postavení, význam křivky, posuny křivky) IS vyjadřuje rovnováhu na trhu statků a služeb - znázorňuje všechny kombinace úrokové míry a produktu, kdy je trh zboží a služeb v rovnováze - čím nižší je úroková míra, tím vyšší jsou investice a spotřební výdaje a tím vyšší reálný produkt Sklon: závisí na velikosti multiplikátoru a citlivosti výdajů na úrokovou míru (čím je vyšší b, tím je plošší IS), růst c, pokles t = IS plošší, naopak pokles c, růst t = IS strmější Posuny: změna autonomních výdajů růst Ca, I, G, TR, pokles T = posun doprava Rovnice křivky IS: Y = α * (A b*i) Křivka IS: vyjadřuje veškeré kombinace úrokové míry a úrovní důchodu, při kterých je trh statků a služeb v rovnováze (to znamená, že plánované výdaje se rovnají skutečnému produktu) 25. Křivka LM (model základní postavení, význam křivky, posuny křivky) - Rovnováha na trhu peněz a ostatních finančních aktiv M/P = k*y hi - křivka je rostoucí, když poroste produkt, poroste i úroková míra - Polohu a sklon LM ovlivňuje nabídka peněz a očekávané budoucnost vývoje - Posun LM roste M posun vpravo, posun PO LM vyvolá změna úrokové míry - Sklon LM závisí na k a h => klesá k = plošší LM roste H = plošší LM 26. Fiskální politika a nástroje pomocí modelu IS-LM v uzavřené ekonomice = ovlivňování výkonnosti ekonomiky pomocí státního rozpočtu, odráží se v posunu křivky IS účinek fiskální politiky státu může být různý v závislostech na použitém nástroji Expanzivní = podpora ekonomiky, zvýšení vládních nákupů, transfer, snížení daní (posun IS doprava) Restriktivní = útlum ekonomiky, snížení G, TR, zvýšení T (posun IS doleva) Čím je strmější IS a plošší LM, tím je fiskální politika účinnější 27. Vytěsňovací efekt v modelu IS-LM kladná změna vládní výdajů nevyvolá kladnou změnu produktu ve stejné výši na trhu statků a peněžním trhu. (v IS-LM je změna produktu ovlivněna výši změny G a multiplikátorem fiskální politiky) růst G vyvolal růst Y, navýšení poptávky po penězích a v důsledku toho se při neměnné nabídce peněž zvýší úroková míra i v důsledku navýšení i dochází ke snížení té části investic I a spotřebních výdajů, které jsou závislé na i Čím menší je citlivost investic k úrokové míře, tím menší je vytěsňovací efekt

15 28. Monetární politika, nástroje pomocí modelu IS-LM v uzavřené ekonomice Ovlivňování ekonomiky prostřednictvím množství peněz (nákup a prodej CP) a ceny peněz v ekonomice = provádí jí CB exogenně (odráží se v posuny křivky LM) Expanzivní: CB zvyšuje množství peněz v ekonomice, podpora ekonomiky (posun LM doprava) Restriktivní: CB snižuje množství peněz v ekonomice, útlum ekonomiky (posun LM doleva) Strmá IS = nižší účinnost měnové politiky a plochá opačně Strmá LM = monetární politika je účinnější při nízké citlivosti poptávky po penězích na úrokovou míru 29. Agregátní poptávka (charakteristika, grafické a matematické vyjádření, determinanty, poloha křivky, vliv monetární a fiskální politiky na křivku) Různá množství reálného produktu, který chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit při různých cenových hladinách křivka AD představuje kombinaci úrovně cenové hladiny P a rovnovážné produkce, při kterých je v rovnováze trh statků a současně i trh peněz Klesající tvar = efekt úrokové míry, bohatství a zahraniční efekt S poklesem P roste za jinak stejných okolností Y, při růstu P produkt klesá odvození z modelu IS-LM, ekonomika operuje pod úrovní Y* Poloha: růst a pokles ovlivňován změnami fiskální a monetární politiky růst G, TR, C, I pokles T, opt. očekávání investorů a spotř. = růst AD = vpravo růst M, pokles i = růst AD Změna cenové hladiny P = posun PO křivce poptávky Sklon závisí h, k, b a multiplikátoru α => růst b, α, pokles k, h - plošší 30. Klasická křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, účinnost fiskální a monetární politiky v AD-AS) celkové množství produkce, které subjekty nabízejí při daných mzdách a cenách = celkové množství produkce, které bude nabízeno při daných cenách křivka AS vertikální při jakékoli úrovni cen P bude nabízeno stejné množství produkce Y Předpoklady: - ekonomika operuje na úrovni potencionálního produktu Y * (produkt, při kterém dochází k plnému využití všech zdrojů, produkt při plné zaměstnanosti, trh práce je vyčištěn) - nominální mzdy w a ceny P jsou dokonale flexibilní (rychle se přizpůsobují)

16 31. Extrémní keynesiánská křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, účinnost fiskální a monetární politiky v AD-AS) křivka AS je horizontální může být dosaženo jakékoliv produkce při ceně, která je konstantní Předpoklady = ekonomika operuje pod úrovní Y * (vysoká míra nevyužití výrobních kapacit, produkční mezera), dostatečná zásoba kapitálu, nominální mzdy w a ceny P jsou fixní (v krátkém období strnulé, nedochází k jejich přizpůsobování), existence nedobrovolné nezaměstnanosti (trh práce není vyčištěn, převaha nabídky práce nad poptávkou), Posun křivky = snížení Ta (vzroste zaměstnanost), I (zaměstnanost klesne), růst M (zaměstnanost vzroste) Fiskální expanze: P zůstala stejná, reálná mzda zůstala stejná, produkce se zvýšila a nezaměstnanost klesla, i se zvýšila Monetární expanze: produkce vzrostla, P se nezmění, úroková míra se sníží 32. Základní keynesiánská křivka agregátní nabídky (charakteristika, výchozí předpoklady, graf, účinnost fiskální a monetární politiky v AD-AS) křivka AS pozitivně skloněná, rostoucí (s rostoucí produkcí roste úroveň P) Předpoklady: ekonomika operuje pod úrovní Y *, nominální mzdy w jsou fixní, ceny P jsou flexibilní (příčina nedobrovolné nezaměstnanosti). Čím vyšší reálná mzda, tím nižší zaměstnanost a produkce. Fiskální: P se zvýšila, reálná mzda se snížila, produkce se zvýšila a nezaměstnanost klesla, i se zvýšila, částečný vytěsňovací efekt Monetární: P se zvýšila, reálná mzda se snížila, produkce se zvýšila a nezaměstnanost klesla, i se snížila Krátké období = mzdy (nominální) fixní (může vznikat nedobrovolná nezaměstnanost), neexistuje samoregulující mechanismus Dlouhé období = zapojení dalších vstupů povede k růstu nákladů -> růst cen -> růst cenové hladiny 33. Otevřená ekonomika, měnový kurz, měnový trh (valuty x devizy, posílení x oslabení měny, kurzovní lístek) Otevřená ekonomika představuje spojení domácí ekonomiky s ostatním světem» nástrojem otevřené ekonomiky je směnný kurz, jehož výše a změny působí na ceny dovozu a vývozu zboží a služeb Nástrojem, který umožňuje propojení vnitřní ekonomiky s vnějším prostředím, je devizový (směnný) kurz. Výše směnného kurzu a jeho změny působí na ceny dovozu a vývozu zboží a služeb. Z kvantitativního hlediska je měnový kurz poměr, v jakém se měnové jednotky jednotlivých zemí navzájem směňují. Z kvalitativního hlediska se jedná o hledání faktorů, které určují rovnovážnou úroveň kurzu v daných měnových, ekonomických, etických, sociálních a politických podmínkách. V tomto pojetí představuje kurz složitou měnovou veličinu, vyjadřující cenu měny, vyjádřené v jednotkách měny jiné. Systémy měnových kurzů - Období zlatého standardu - Zlatý standard je základní pravidlo v měnovém systému, kde standardním ekonomickým měřítkem je zlato. Měna, která je používána jako jednotka zúčtování, je odvozována od ceny zlata, která se v ideálním případě nemění. - Breton-woodský systém - Americký dolar získal status oficiální celosvětové rezervní měny, od které navíc budou měny ostatních zemí odvozeny. Současně Spojené státy musely garantovat směnitelnost dolaru za zlato v pevně stanoveném kurzu 35 dolarů za trojskou unci zlata (jednalo se o jistou formu zlatého standardu). V zájmu centrálních bank ostatních států bylo vytvořit si dostatečné měnové rezervy právě v amerických dolarech. To zpětně zvýšilo atraktivitu této měny a posílilo její postavení v poválečném světě. Platil od roku 1945 až do roku 1971.

17 - Systém pevných měnových kurzů - Pevné měnové kurzy fungují jako jakýkoli pevný systém podpory cen při dané poptávce a nabídce musí subjekt, který cenu fixuje, nasytit přebytečnou poptávku nebo odčerpat přebytečnou nabídku. Má-li být centrální banka schopna zajistit, aby směnný kurz (cena) zůstávala beze změny, musí nutně držet jistou zásobu zahraniční měny, která může být poskytnuta výměnou za měnu domácí. Centrální banka intervenuje na měnovém trhu prodává nebo nakupuje zahraniční měnu. Rozsah intervencí je vyjádřen platební bilancí a centrální banka může pokračovat v intervencích tak dlouho, dokud má potřebné rezervy. V opačném případě, kdy již nemá rezervy zahraniční měny, devalvuje. Většina hospodářsky nejvyspělejších zemí vzájemně fixovala své měnové kurzy v období od konce druhé světové války až do rozpadu breton-woodského systému. Po jeho rozpadu začalo nové období ve vývoji mezinárodního měnového systému: období volně pohyblivých měnových kurzů. - Systém pružných měnových kurzů - Systém pružných měnových kurzů (floating) naproti tomu znamená, že centrální banka nechává směnný kurz volně se pohybovat, aby sám svým přizpůsobováním vyrovnával nabídku a poptávku po zahraniční měně. V systému pružných měnových kurzů dále rozlišujeme čistý floating a řízený (nečistý) floating. V systému čistého floatingu stojí centrální banka stranou a dovoluje, aby měnové kurzy byly volně určovány na trzích zahraničních měn. Centrální banka neintervenuje a oficiální transakce s rezervami se v tomto případě rovnají nule. To znamená, že v systému čistého floatingu je saldo platební bilance nulové směnný kurz se přizpůsobuje tak, aby vynuloval součet běžného a kapitálového účtu. Většina zemí (centrálních bank) do jisté míry intervenuje nákupem a prodejem zahraničních měn, čímž se pokouší ovlivnit své měnové kurzy. V tomto případě hovoříme o řízeném (nečistém) floatingu. Oficiální transakce s rezervami se potom nerovnají nule. - Měnový kurz poměr v jakém se měnové jednotky jednotlivých zemí navzájem směňují Představuje spojení domácí ekonomiky se zahraničím (obchod se zbožím a službami, finanční toky). Měna je národní forma peněz. Měnový kurz - cena jedné měny vyjádřená v jednotkách druhé měny. zlatý standard systém směnných kurzů pružný, regulovaný, s přirozenými limity oscilace pevné kurzy aby CB zajistila, že kurz zůstane beze změny, musí nutně držet jistou zásobu zahraniční měny pružné kurzy (floating) CB nechává směnný kurz volně se pohybovat, aby sám přizpůsobováním vyrovnával S a D po zahraniční měně; čistý (CB nezasahuje, kurzy jsou volně určovány na zahraničních trzích) x řízený (CB intervenuje na měnovém trhu nákupem nebo prodejem zahraniční měny, aby zabránila extrémním výkyvům) v České republice - řízený flexibilní kurz utváření a vývoj kurzu v závislosti na vývoji S a D; vlivy: vývoj mezinárodního obchodu, (ne)rovnováha platební bilance, tempo růstu HDP a HNP, stav a vývoj inflace, výše a vývoj i, (ne)stabilní politické klima, nebezpečí různých konfliktů, Zápis - Přímý - počet jednotek domácí měny za jednotku zahraniční (např. 26 Kč/EUR). - Nepřímý - počet jednotek zahraniční měny za jednotku domácí. Zhodnocení - Revalvace - zhodnocení fixního kurzu. - Apreciace - zhodnocení flexibilního kurzu. Znehodnocení - Devalvace - znehodnocení fixního kurzu. - Depreciace - znehodnocení flexibilního kurzu. Měnový trh Poptávku po korunách tvoří:» Zahraniční turisti, čeští vývozci statků a služeb, zahraniční investoři (nakupují české cenné papíry).

18 Nabídku korun tvoří:» Čeští dovozci statků a služeb, čeští investoři nakupující zahraniční CP. Rovnovážný kurz: střet nabídky a poptávky Valuty - cizí měna v hotovosti Devizy - cizí měna na účtu Kurzovní lístek země, měna, kód měny, množství, cena (kurz) 34. Kurzy pevné a plovoucí, podstata, minulost a současný stav v ČR Systém pevných měnových kurzů Pevné měnové kurzy fungují jako jakýkoli pevný systém podpory cen při dané poptávce a nabídce musí subjekt, který cenu fixuje, nasytit přebytečnou poptávku nebo odčerpat přebytečnou nabídku. Má-li být centrální banka schopna zajistit, aby směnný kurz (cena) zůstávala beze změny, musí nutně držet jistou zásobu zahraniční měny, která může být poskytnuta výměnou za měnu domácí. Centrální banka intervenuje na měnovém trhu prodává nebo nakupuje zahraniční měnu. Rozsah intervencí je vyjádřen platební bilancí a centrální banka může pokračovat v intervencích tak dlouho, dokud má potřebné rezervy. V opačném případě, kdy již nemá rezervy zahraniční měny, devalvuje. Většina hospodářsky nejvyspělejších zemí vzájemně fixovala své měnové kurzy v období od konce druhé světové války až do rozpadu breton-woodského systému. Po jeho rozpadu začalo nové období ve vývoji mezinárodního měnového systému: období volně pohyblivých měnových kurzů. Pevný (fixní) měnový kurz značí pevně stanovený nominální měnový kurz vůči jiné měně či koši cizích měn. Naproti tomu plovoucí je určen na devizových trzích v závislosti na poptávce a nabídce, a obecně u něj tedy dochází k neustálým pohybům. Režim pevného kurzu snižuje transakční náklady plynoucí z kurzové nejistoty, což může působit jako jedna z překážek mezinárodního obchodu a investic, a poskytuje důvěryhodnou kotvu pro nízko inflační monetární politiku. Na druhou stranu v tomto režimu dochází ke ztrátě autonomní měnové politiky, protože CB musí svými devizovými intervencemi kurz neustále udržovat na oficiálně stanovené úrovni. Systém plovoucích měnových kurzů Systém pružných měnových kurzů (floating) naproti tomu znamená, že centrální banka nechává směnný kurz volně se pohybovat, aby sám svým přizpůsobováním vyrovnával nabídku a poptávku po zahraniční měně. V systému pružných měnových kurzů dále rozlišujeme čistý floating a řízený (nečistý) floating. V systému čistého floatingu stojí centrální banka stranou a dovoluje, aby měnové kurzy byly volně určovány na trzích zahraničních měn. Centrální banka neintervenuje a oficiální transakce s rezervami se v tomto případě rovnají nule. To znamená, že v systému čistého floatingu je saldo platební bilance nulové směnný kurz se přizpůsobuje tak, aby vynuloval součet běžného a kapitálového účtu. Většina zemí (centrálních bank) do jisté míry intervenuje nákupem a prodejem zahraničních měn, čímž se pokouší ovlivnit své měnové kurzy. V tomto případě hovoříme o řízeném (nečistém) floatingu. Oficiální transakce s rezervami se potom nerovnají nule. Velkou výhodou plovoucího kurzu je právě nezávislá měnová politika. Pokud se domácí ekonomika nachází v recesi, je to právě nezávislá měnová politika, jež umožní CB povzbudit poptávku, a tím "vyhlazovat' hospodářský cyklus, tzn. snižovat dopad hospodářských šoků na domácí produkt a zaměstnanost. - Oba typy kurzových režimů mají obecně svá pro a proti a vhodnost toho či onoho režimu se pro různé země liší v závislosti na konkrétních podmínkách. V praxi existuje celá řada kurzových režimů, jež se nacházejí mezi těmito dvěma extrémními variantami, a tak poskytují určitý kompromis mezi stabilitou a flexibilitou. - V ČR byl do roku 1996 kurs zafixován vůči koši měn, poté byl prakticky uvolněn výrazným rozšířením fluktuačního pásma a nyní se v režimu řízeného plovoucího kurzu, tzn. kurz je plovoucí, ale CB může přistoupit k intervencím, aby zabránila jeho extrémním výkyvům.

19 35. Vývoj kurzu CZK po roce 2000 (nejvyšší a nejnižší hodnoty vůči americkému dolaru euru), vliv změny kurzu na zahraniční obchod, export a import, aktuální hodnoty kurzu CZK/EUR, CZK/US - 24,5 CZK/EUR» 21,3 CZK/EUR = koruna posílila (revalvace u valut) x (apreciace u deviz) - 24,5 CZK/EUR» 27,0 CZK/EUR = koruna oslabila vůči euru (devalvace u valut) x (depreciace u deviz) Devalvace měny a zvýšení reálného kursu má příznivý vliv na vývoz a naopak. Sílící koruna zlevní dovoz a znevýhodní české exportéry Pro vývozce je posilování tuzemské měny nevýhodné, při stálé ceně produktu na zahraničním trhu za něj obdrží méně peněz. Pokud by zvýšil cenu, aby obdržel stejnou částku, sníží tak zdaněním produktu jeho konkurenceschopnost na zahraničním trhu a opět bude docházek k ztrátám v důsledku poklesu poptávky. Pro dovozce pokud dojde k posílení koruny je tato změna pozitivní a zvýší se tak import. Pokud by byla dohodnuta cena pevně v eurech, dovozce by si mohl dovolit při stejném zisku na produktu prodávat tento produkt levněji a na trhu, na který je produkt dovážen, se konkurenceschopnost takového produktu zvyšuje a nadále zvyšuje zisky prodejce. Koruna vůči EUR Je zřejmá dlouhodobá tendence v uplynulých letech k posilování koruny vůči euru. Podle měsíčních průměrů kurzu v jednotlivých letech je po vypuknutí ekonomické krize patrné oslabování koruny vůči euru od listopadu Od ledna 2009 opět koruna posilovala, ale v roce 2012 opět začala oslabovat a nyní, v dubnu 2014, je kurz kvůli zásahu ČNB na úrovni CZK/EUR 27,450. Max. hodnota: 2000: CZK/EUR 37,04 Min. hodnota: 2008: CZK/EUR 22,97 Koruna vůči USD Dlouhodobější trend posilování koruny vůči dolaru až do roku Po krizi v roce 2008 koruna v roce 2009 vůči dolaru oslabila, od té doby se to různě střídá. V dubnu 2014 je kurz CZK/USD 19,865. Max. hodnota: 2000: CZK/USD 42,2 Min. hodnota: 2008: CZK/USD 14,5 36. Podmínky přijetí EURA konvergenční kritéria a jejich plnění v ČR. Konvergenční kritéria = musí je splnit každý stát, jenž usiluje o vstup do EMU 1) cenová stabilita (průměrná inflace by neměla přesáhnout o více než 1,5 procent. bodu průměrnou inflaci ve 3 zemí s nejlepšími výsledky) 2) úrokové sazby (průměrná dl. úroková míra v posledních 12 měsících nemá přesahovat průměrnou úrokovou míru 3 zemí s nejnižší inflací o více než 2 procentní body) 3) kurzové kritérium (udržení kurzu uvnitř pásma po dobu min 2 let) 4) rozpočtová stabilita (deficit veřejných rozpočtů nemá překročit 3% HDP a velikost veřejného dluhu nemá přesáhnout 60% HDP) Plnění v ČR = neplníme kritéria (není to nijak stíhané), máme negativní vývoj státního rozpočtu (jsme podrobeni proceduře) a bylo i doporučeno snížit vládní deficit pod 3% HDP do r Platební bilance (charakteristika, horizontální a vertikální struktura) = systematický zápis všech ekonomických transakcí během daného časového období mezi rezidenty a nerezidenty sledované země, PB musí být vždy jako celek vyrovnaná. zachycuje mezinárodní pohyb statků a služeb, VF a pohledávek, závazků Horizontální struktura = běžný účet (obchodní bilance, bilance služeb, výnosů, transfery), kapitálový účet (investiční a kapitálové transakce, odpuštění dluhu), finanční účet (investice), rezervy (u centrální banky, u měnového fondu), chyby a opomenutí, kurzové rozdíly (aby byla platební bilance vyrovnaná)

20 Vertikální = princip podvojného účetnictví = kreditní + (devizová nabídka) a debetní - (poptávka po devizách) položky => vždy vyrovnaná Kredit: export zboží, služeb, import důchodů, transferů, kapitálu, snížení devizových rezerv Debet: import zboží, služeb, export důchodů, transferů, kapitálu, zvýšení devizových rezerv Deficit BÚ = výdaje do zahraničí jsou větší než příjmy z prodejů do zahraničí (přebytek KÚ) 38. Platební bilance (křivka PB). Vývoj platební bilance ČR v posledních letech. křivka PB vyjadřuje vyrovnanou platební bilanci, BÚ a KÚ. Vyjadřuje všechny kombinace Y a i, při kterých je PB vyrovnaná. Sklon dán stupněm kapitálové mobility Dokonalá kapitálová mobilita = křivka je horizontální => investoři nakupují a prodávají finanční aktiva bez omezení s nízkými N, neexistuje politické riziko, stabilní měnový kurz, domácí i = zahraniční Křivka BP pozitivně skloněná malé ekonomiky, čím vyšší stupeň kapitálové mobility, tím plošší je křivka BP Dokonalá kapitálová imobilita = vertikální křivka => kapitál se nemůže hýbat, ať je i jakákoliv (překážky v přílivu a odlivu kapitálů) Znehodnocení měny = posun křivky doprava a zhodnocení = doleva ČR = platební bilance: BU v mínusu (stále méně), FU v plusu rostoucí, až na rok 2012, tam byl propad A = platební bilance je v přebytku (vysoká úroková míra, nízký produkt) B = deficit (nízká i, vysoký produkt) Vývoj platební bilance v posledních letech Platební bilance - vyjádření toho, kolik peněz odteklo z ČR do zahraniční a za jakým účelem a naopak, kolik peněz přiteklo do ČR ze zahraničí - vyjádřeny v peněžních jednotkách, v našem případě v Kč - platební bilance země podává specifický obraz o stavu ekonomicky a její vnější výkonnosti, charakteru jejího rozvoje i zaměření a úspěšnosti prováděné hospodářské politiky v dané zemi - platební bilance musí být vždy vyrovnaná - devizové rezervy představují zásobu zahraniční měny v centrální bance (ČNB) Platební bilance se skládá z: - běžného účtu (platby získané za dovoz a vývoz zboží, služeb, ostatní platby), - finančního účtu (investiční zahraniční platby, vývoz a dovoz kapitálu z jedné země do druhé) - změn devizových rezerv Rok v ČR se monitorováním platební bilance zabývá ČNB - hodnoty jednotlivých účtů (běžný, finanční a kapitálový účet) prudce kolísají z vysokých plusových hodnot do nízkých a naopak - převaha finančního účtu nad běžným účtem značí dobrou ekonomickou pozici ČR pro zahraniční investory - vysoké hodnoty signalizují značný příliv kapitálu, záporné hodnoty běžného účtu naznačují silný import statků a služeb do ČR

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 OTEVŘEN ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 I. Měnový kurz II. Platební bilance III. Model IS-LM LM-BP Ing. A. Ecková,, PhD. 8. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA domácí úroková míra,

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 2 3) Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM 4)

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky

Více

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE

28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6.-7. přednáška 28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6. přednáška 28.03.2007 I. Trh zboží a křivka k IS II. Trh peněz z a křivka k LM III. Rovnováha IS-LM IV. Fiskáln lní a monetárn

Více

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Základy ekonomie II Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Struktura definice měnového kurzu poptávka po národní měně a nabídka měny utváření směnného kurzu a jeho změny nominální vs. reálný kurz

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Inflace a nezaměstnanost. Inflace

Inflace a nezaměstnanost. Inflace = projevy makroekonomické nerovnováhy Inflace a nezaměstnanost Inflace Inflace = růst cenové hladiny Deflace = pokles cenové hladiny Akcelerovaná inflace = zvyšování míry inflace Dezinflace = snižování

Více

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Makroekonomie B Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Konzultační hodiny: Středa: 9 00 11 00 hod Čtvrtek: 8 00 10 00 hod Kancelář č. A 234 Podmínky pro splnění předmětu MAKROEKONOMIE B: Úspěšné

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

předmětu MAKROEKONOMIE

předmětu MAKROEKONOMIE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Přednášející: doc. Ing. Božena Kadeřábková, CSc. Úvod do makroekonomie a hrubý domácí produkt, model 45 1. Úvod do makroekonomie, pojem

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost.

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost. Slovník pojmů Agregátní poptávka Apreciace Bazický index Běžný účet platební bilance Cena Cenný papír Cenová hladina Centrální banka Centrální košová parita Ceteris paribus Černý trh Čistá inflace Daň

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E MFT- 3.přednáška S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E Obsah 3. přednášky 1. Křížový kurz 2.Systém měnových kurzů Kurzové režimy (pevný kurz vs. pohyblivé kurzové režimy).

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Centrální bankovnictví 2. část

Centrální bankovnictví 2. část Centrální bankovnictví 2. část 1. Platební bilance Jaroslava Durčáková 2011/2012 1 1. Platební bilance 1.1 Vnější vztahy z pohledu PB; základní kategorie PB 1.2 Kreditní a debetní položky; vznik devizové

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb

Více

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit

r T D... sazba povinných minimálních rezerv z termínových depozit Řešené ukázkové příklady k bakalářské zkoušce z MTP0 1. Peněžní multiplikátor Vyberte potřebné údaje a vypočítejte hodnotu peněžního multiplikátoru pro měnový agregát M1, jestliže znáte následující údaje:

Více

www.thunova.cz Shrnutí z učebnice Makroekonomie Pavelka (III)

www.thunova.cz Shrnutí z učebnice Makroekonomie Pavelka (III) KAPITOLA 1 - ÚVOD DO MAKROEKONOMIE. Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní použití Ekonomii běžně dělíme na mikroekonomii a makroekonomii Mikroekonomie se zabývá dílčími subjekty na

Více

Mezinárodní trh peněz

Mezinárodní trh peněz Mezinárodní trh peněz Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní trh peněz zprostředkovává přístup cizinců k národní měně a domácích subjektů k cizím měnám. - valuty - devizy - devizový trh, devizové

Více

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Měnová politika Ovlivňování ekonomiky prostřednictvím měnového trhu provádí ji centrální banka konkrétní země a to většinou nezávisle na vládě základním cílem je udržení cenové

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Podstata otevřenosti ekonomiky Žádná země není uzavřená Obchoduje se zahraničím vyváží a

Více

Peníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz

Peníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz 9. přednáška Makroekonomie I Peníze a parita kupní síly, měnový kurz Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Definice peněz Historie vzniku peněz Funkce peněz Osnova přednášky Nabídka peněz peněžní

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 3 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu

Více

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ viz

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012 Peníze I. Rovnováha peněžního trhu 23.2.2012 Peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímatelný prostředek směny. Peněžní funkce: 1. Prostředek směny 2. Zúčtovací jednotka 3. Uchovatel hodnoty Drobeček

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Základní typy HP. Fiskální Monetární Vnější

Základní typy HP. Fiskální Monetární Vnější Typy MAE HP KEU 2 Základní typy HP Fiskální Monetární Vnější Fiskální Využívání soustavy veřejných rozpočtů za účelem dosažená vymezených cílů Funkce: Stabilizační, Alokační, Redistribuční. Hlavním subjektem

Více

21.03.2007 PENÍZE A TRH PENĚZ

21.03.2007 PENÍZE A TRH PENĚZ 5. přednáška 21.03.2007 PENÍZE A TRH PENĚZ 5. přednáška 21.03.2007 I. Peníze II. Trh peněz 5. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA peníze, barterová směna, komoditní peníze, papírové peníze, státovky, depozitní

Více

Nositelem MP je centrální banka (v ČR Česká národní banka - ČNB), zprostředkovaně pak i komerční banky.

Nositelem MP je centrální banka (v ČR Česká národní banka - ČNB), zprostředkovaně pak i komerční banky. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 9. Monetární politika Monetární politika (MP) = peněžní politika. Je zaměřena na: kontrolu množství

Více

Makroekonomie. základní kurz. Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D.

Makroekonomie. základní kurz. Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D. Makroekonomie základní kurz Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D. Plán přednášek Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Výdaje a rovnovážný produkt Peníze Agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářský

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

OE KET 11. Míry výkonnosti ekonomiky, metody měření HDP. Nominální a reálný produkt. Míry cenové úrovně. Porovnání hospodářské vyspělosti zemí.

OE KET 11. Míry výkonnosti ekonomiky, metody měření HDP. Nominální a reálný produkt. Míry cenové úrovně. Porovnání hospodářské vyspělosti zemí. OE KET 11. Míry výkonnosti ekonomiky, metody měření HDP. Nominální a reálný produkt. Míry cenové úrovně. Porovnání hospodářské vyspělosti zemí. Za nejvýznamnější ukazatel výkonnosti ekonomiky je považován

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Platební bilance: systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období o ekonomické

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka CFO Club Praha, 20. února 2013 Stávající situace čs. ekonomiky Česká ekonomika se nachází již zhruba rok

Více

KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M.

KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M. VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA. část Kursová politika Martin Kvizda Katedra ekonomie, č. 60 Konzultační hodiny: středa 4.30 6.00 kvizda@econ.muni.cz Obsah Struktura podle KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M. (003)

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část

VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část Kursová politika Martin Kvizda Katedra ekonomie, č. 620 Konzultační hodiny: středa 14.30 16.00 kvizda@econ.muni.cz Obsah Struktura podle KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M.

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2. Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou

Více

Makroekonomický produkt a důchod

Makroekonomický produkt a důchod Makroekonomie zabývá se souhrnnými ekonomickými jevy a jejich vztahy: produkt agregátní poptávka a agregátní nabídka peníze, trh peněz, měnová politika nezaměstnanost; míra nezaměstnanosti ČR 1Q. 2013

Více

Mezinárodní trh peněz

Mezinárodní trh peněz Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Mezinárodní trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Mezinárodní měnový systém soustava devizových trhů, jejímž prostřednictvím jsou jednak

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Makroekonomie. základní kurz

Makroekonomie. základní kurz Makroekonomie základní kurz Plán přednášek Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Výdaje a rovnovážný produkt Peníze Agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářský růst a cyklus Nezaměstnanost

Více

Shrnutí kapitoly 1 Shrnutí kapitoly 2

Shrnutí kapitoly 1 Shrnutí kapitoly 2 Shrnutí kapitoly 1 Ekonomie zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi různé skupiny. Hlavním rysem moderní ekonomie je rozlišení mezi popisem

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

4. Nejdůležitějším výrobním faktorem je: a) práce b) půda c) kapitál d) nelze jednoznačně odpovědět

4. Nejdůležitějším výrobním faktorem je: a) práce b) půda c) kapitál d) nelze jednoznačně odpovědět Test 1 1. Ekonomická věda zkoumá: a) bohatství b) činnosti zahrnující peněžní a směnné transakce c) chování a rozhodování lidí v ekonomickém životě d) vše výše uvedené 2. Makroekonomie se liší od mikroekonomie

Více

EX IM +D + BT + KT + DK + KK

EX IM +D + BT + KT + DK + KK 1. kdo byl zastáncem teorie, že cena výrobku závisí jen na ceně práce klasikové 2. finanční účet: přímé investice, portfoliové investice a ostatní investice (nepatří chyby a opomenutí) 3. standard zlaté

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

UKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

UKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ UKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Při hodnocení národního hospodářství musíme sledovat veličiny, které jsou základními cíli makroekonomické hospodářské politiky, ty vyjadřujeme pomocí tzv. magického čtyřúhelníku.

Více

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6.1 Charakterizujte pojmy definice peněz příčiny vzniku peněz komoditní peníze zlatý standard monetizace a demonetizace zlata formy soudobých peněz funkce peněz

Více

Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh. nická mezinárodn

Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh. nická mezinárodn Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh Obchodní a platební bilance. Věřitelská a dlužnick nická země. Devizový trh a měnový kurz. Systémy měnovm nových kurzů. Měnové kurzy a mezinárodn rodní

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více