Metodika a diskuse výpočtu výkonnostního pořadí. Czech Power Ranking, CPR. aktualizováno 8. května 2013, Jaromír Horák

Transkript

1 Metodika a diskuse výpočtu výkonnostního pořadí Czech Power Ranking, CPR aktualizováno 8. května 2013, Jaromír Horák Metodika výpočtu výkonnostního pořadí byla vyvinuta v létě 1991 na společném soustředění triatlonových klubů Diana a Tampere triatlon team ve Finsku. Metodika výpočtu pak byla implementována do software pro zpracování výsledků triatlonových závodů v letech 1991 a 1992 v České republice, ve Finsku a v Itálii a byly vydány dva ročníky publikace výkonnostního triatlonového pořadí těchto tří zemí. Bohužel se nepodařilo nalézt stabilní financování této zajímavosti a celá věc usnula, až do doby vzniku Cílem metody je, abychom měli jeden ucelený snad i poměrně přesný obraz výkonnosti ve všech hlavních triatlonových tlonech v ČR, bez ohledu na to kolik závodů kdo objel. Takové pořadí se hodí pro snadnou a rychlou orientaci o výkonnosti každého závodníka, v hustotě startovního pole různých věkových kategorií, pro udělování výkonnostních tříd a podobně. Metodika spočívá v tom, že se výsledky závodů stejného typu postupně transformují na výsledky na tratích prvního (nebo jiného) základního závodu. Základní závod je vždy uveden jako první ve výčtu závodů v hlavičce výsledkové listiny. Transformace časů se provádí takto: Transformace se provádí pro každou disciplínu závodu zvlášť (obvykle pro celou skupinu věkových kategorií muži a ženy najednou na stejných tratích) Počítač nalezne prvních x nejlepších stejných závodníků, kteří dokončili jak základní, tak další (řetězený) závod na stejné trati. x je přednastaveno na hodnotu 10, ale u některých závodů se takto vysokého počtu někdy nedosáhne (např. zimní triatlony). Pro velmi kvalitní transformaci stačí i 5 stejných závodníků. Vypočítá se průměr dosaženého času plavání pro těchto prvních 10 závodníků na základním a na řetězeném závodě. Totéž pro kolo a pro běh. Depa neuvažujeme a zanedbáváme. 1

2 Podělí se průměrný vypočítaný čas prvních 10 lidí v základním a řetězeném závodě pro plavání. Tím se získá transformační koeficient postupně pro plavání, jiný pro kolo a jiný pro běh. V současné verzi již můžete při zobrazení výsledků CPR rozkliknout každého závodníka a uvidíte mimo jiné i transformační koeficienty pro jednotlivé závody: Následně se přenásobí všechny časy řetězeného závodu transformačními koeficienty, získají se časy solidně srovnatelné s časy základního závodu. Pak je možné připojit řetězený závod do základního závodu a vzniká nový a již na závodníky bohatší základní závod (nová a rozsáhlejší databáze) a celý proces se může opakovat s dalším, tedy 3., resp. dalšími závody. Tato metoda bezvadně kopíruje myšlení nezávislého pozorovatele, který nezaujatě sleduje a srovnává kdo koho a o kolik porazil a smazává tak rozdíly počasí, délky / profil tratí, které mají na výsledné časy vliv. Poslední sloupec tiskové sestavy přináší informace o tom, kdo jel ten který závod. Pořadí symbolů odpovídá pořadí závodů tak, jak jsou uvedeny v hlavičce tiskové sestavy. První závod = závod základní. Každý závodník má v posledním sloupci uvedeny 2 typy symbolů. Pokud je uveden symbol podtržítka, tak to znamená, že závodník závod absolvoval, ale jeho výkon na tomto závodu mu nebyl ve finále započítán, protože se jednalo o výkon z těch horších. Pokud je uveden symbol špička, tak to znamená, že závodníkovi byl odpovídající závod do DPR započítán. 2

3 Výhody metody Dovolí provést i částečně nelogickou/nesprávnou transformaci velmi odlišných tratí. Jak ukazuje příklad, transformační koeficient MČR Aquatlonu v Praze pro plavání vyšel 0,49. Pro koumáky: pokud bychom natvrdo zadali 0,5 (jednalo se o 400 a 800 m VZ), tak se pražské časy sprostě vydělí 2 a máme časy na 400m. Ale jak správně ukázal výpočet, tak 400 je rychlejší než 800, což je logické. Proto je koeficient nižší než 0,5 Považuji to za výhodu, protože tak můžeme přes palec srovnat i zdánlivě neslučitelné výsledky, ale ono se to pro lecos hodí, mít jedno výkonnostní pořadí sezony. Z toho plyne odvozená další výhoda, že závodníkovi stačí absolvovat jeden závod, aby se zařadit zhruba (nikdy to nebude přesné a ani to nelze mít za cíl) tam, kam ho jeho výkonnost zařazuje. Důkazem necht je právě to, že Honza Čelůstka závodil jen v Praze na MČR v Aquatlonu, a sic zde vyhrál, tak tento jeho výkon o pár vteřin nestačil na některé různé lepší výkony sezony jiných borců na různých jiných závodech. 3

4 Nevýhody metody Výsledné časy jsou časy, transformované do tratí prvního závodu ve výčtu, který je uveden v hlavičce. A protože například trať běhu v Českých Budějovicích byla asi o 600m delší, tak je to třeba vnímat a brát s rezervou. Bohužel se touto metodou i likdviduje průměrný růst výkonnosti v průběhu sezony. To bychom mohli časem metodu upravit, ale potřebovali bychom k tomu zcela přesné tratě prvního a posledního závodu. Metodika aktuálně ignoruje časy dep, výsledné součtové časy jsou tedy lepší o depa o proti základnímu závodu. Toto neplatí u české varianty aquatlonu, který depa nemá, to je asi zřejmé. Bylo by jistě možné i transformovat časy dep a získat tak 100% obraz základního závodu, ale to se nejeví jako přínosné. Neopreny Na každém závodu, kde je neopren povolen jsou před transformací časy zhoršeny funkcí ČAS bez neoprenů := čas s neoprenem + čas s neoprenem * 0, je to nutné proto, že neopreny více pomáhají těm, kdo plavat neumí a transformace je tím částečně zkreslena. O to více to platí v případě, kdy je nutné srovnávat spritny a olympijské závody, resp. půlky s poctivými dlouhými závody. Výpočet zatím neupravuje časy kola s a/nebo bez háku, tuto zpomalovací funkci je nutné teprv kvalitně určit. Mohlo by to být téma pro někoho na diplomku. 4

5 Hustota startovního pole v olympijském triatlonu Pro zajímavost je dále uveden graf hustoty startovního pole tak, jak bylo metodou CPR vypočítán v roce 1992, 2011 a 2012: Grafy ukazují ztrátu na vítěze CPR jako funkci pořadí v CPR. Z grafu je tedy patrné, že v současné době je počátek startovního pole (do cca 30 místa) hustší a vyrovnanější než tomu bylo v roce 1992, naopak již na 100 místě byla v roce 1992 ztráta na prvního (Tomáše Kočaře) slabých 17 minut, oproti letošním 26 minutám. Je zde zaplaťbůh patrný rozdíl mezi roky 2011 a 2012, kdy se modrá křivka roku 2012 přiklonila k té zelené z roku 1992, což dokládá růst hustoty (a tedy kvality) startovního pole. Budu se těšit na tento graf po sezoně Kdyby si s tím někdo chtěl víc vyhrát, např. pro diplomovou práci, tak bude vítán. Bylo by možné udělat analýzy výkonnosti ročníků, srovnat hustoty startovního pole různých věkových kategorií v jednotlivých letech atd. 5