Modelování elektrického chování výbavy automobilu 1. MOTIVACE ÚVOD Palivový systém - doprava paliva... 7

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Modelování elektrického chování výbavy automobilu 1. MOTIVACE... 7 2. ÚVOD... 7. 2.1. Palivový systém - doprava paliva... 7"

Transkript

1 OBSAH 1. MOTIVACE ÚVOD Palivový systém - doprava paliva Druhy palivových systém Palivové erpadlo Závady palivového erpadla Modelovaný subjekt MODELOVÁNÍ Úvod Teorie experimentální identifikace Experimentální identifikace stejnosm rného motoru s permanentním magnetem (na p echodové charakteristice) Identifikace na rozb hové (p echodové) charakteristice Modelování metodou GMK (geometrické místo ko en ) Pravidla pro metodu GMK: Návrhy díl ích systém Syntéza výsledného p enosu Modelování dle fyzikálních rovnic Fyzikální rovnice: Simula ní schéma Výpo et parametr simula ního modelu Dosazení hodnot do simula ního schématu Definice pom rných veli in Matematický model v pom rných jednotkách Simula ní schéma pro vypo tené konstanty P echodové charakteristiky modelu M ENÍ NA REÁLNÉM MODELU ERPADLA Pr b hy odb rových proud Rozb hové charakteristiky Vyhodnocení výsledk m ení SYNTÉZA PORUCHOVÉHO SIGNÁLU DETEKCE PORUCH Metoda syntézy poruchového signálu Druhy poruch erpadel a jejich vyjád ení poruchovým signálem Defekt. 1 - Vniknutí ne istot (a následné p idírání až úplné zad ení)

2 Defekt. 2 - Zkrat nebo p erušení vinutí rotoru (proudové p etížení) Defekt. 3 - Uvoln ní osy rotoru erpadla vzhledem ke statoru ZÁV R POUŽITÉ P ÍSTROJE POUŽITÁ LITERATURA

3 Modelování elektrického chování vybraných prvk výbavy automobilu Stanovení charakteru elektrických veli in pro vybrané to ivé sou ásti elektrické výbavy automobilu. Vytvo ení po íta ového modelu v prost edí Matlab Simulink, s úpravou charakteristických parametr pro simulaci provozních defekt. 1. Motivace Osobní automobil je dnes už nedílnou sou ástí každodenního života v tšiny lidí. S postupem asu od vzniku tohoto dopravního prost edku se z automobilu stal složitý komplex mechanických, elektrických a elektronických sou ástí. Každá sou ást osobního automobilu má ale svoji omezenou životnost, která je ovlivn ná nejen kvalitou výroby, zp sobem používání, originalitou každého výrobku, ale hlavn nahodilými poruchovými jevy, a proto nelze u žádné ásti automobilu p esn stanovit její životnost. Proto vznikla myšlenka vytvo ení univerzálního m ícího diagnostického systému, který by co možná s nejv tším p edstihem predikoval vznik jakékoliv závady všech elektrických sou ástí automobilu. Protože práv elektrické sou ásti jsou prvky jednoho elektrického obvodu v celém vozu, tak k zjišt ní jejich charakteru posta í v tšinou stanovit charakteristiku proudu, který jimi prochází. To ale nesta í. K vytvo ení diagnostického systému je nutné znát projev závad, v lepším p ípad projev ješt p ed tím, než závada skute n nastane. Proto je nutné stanovit nejprve jaké všechny možné závady mohou na té, které sou ásti automobilu nastat. To znamená v prvním kroku zjistit charakter nové bezporuchové sou ásti, v dalším kroku zjistit charakter sou ásti již opot ebované a nakonec stanovit projev všech možných provozních závad. 2. Úvod 2.1. Palivový systém - doprava paliva Palivo je nasáváno pomocí elektrického palivového erpadla s konstantními otá kami z palivové nádrže p es hrubý isti a vytla ováno p es paraleln p ipojený zásobník tlaku a jemný isti paliva do rozd lova e množství paliva. erpadlo musí vytla it takové množství, které pokryje s dostate nou rezervou spot ebu motoru. Systémový tlak paliva je udržován na konstantní hodnot 480 kpa (4,8 bar) regulátorem tlaku paliva. Hodnota tlaku je závislá na p ítla né síle (regula ní hodnot ) regulátoru tlaku a tlaku v sacím potrubí. Tento regulátor je realizován jako tlakový ventil, který p i dosažení žádaného tlaku v palivovém systému se za ne otvírat, aby množství paliva, které by jinak zp sobilo další zvýšení tlaku, upoušt l zp t do palivové nádrže. P ebyte né palivo je odvád no z regulátoru systémového tlaku zp t do nádrže. Jestliže se z jakýchkoli p í in zmenší pr tok paliva nebo odvod paliva do motoru, regulátor tlaku p iv e, aby tlak vyrovnal. Jestli je ale p ítok p íliš malý (menší pr chodnost filtru, malý 7

4 výkon erpadla, zmenšená pr chodnost ve vedení) a odvod paliva vst ikovacími ventily velký (maximální zát ž motoru), m že dojít k nežádoucímu poklesu tlaku paliva(motor cuká, malý výkon). Z rozd lova e množství paliva je palivo p ivád no k jednotlivým vst ikovacím ventil m, které vst ikují palivo nep erušovan na sací ventily a jsou otevírány tlakem paliva Druhy palivových systém Palivové systémy se rozd lují p edevším podle po tu bod vst ikování paliva, umíst ní palivového filtru a umíst ní regulátoru tlaku paliva na následující t i typy: a) Palivový obvod jednobodových vst ikovacích systém Obr Schéma palivového systému s jednobodovým vst ikováním Tento palivový systém disponuje nižším tlakem paliva (cca 1 bar). Systém obsahuje jeden vst ikovací ventil, který je umíst n p ed škrticí klapkou, neprobíhá tedy zm na tlaku paliva v závislosti na zm n podtlaku v sání. Vst ikovací ventil totiž není umíst n do oblasti podtlaku, ale nachází se zabudovaný p ímo do víka t lesa škrtící klapky. 8

5 b) Palivový obvod vícebodových vst ikovacích systém se zkrácenou zp tnou v tví Obr Schéma palivového systému s vícebodovým vst ikováním se zkrácenou zp tnou v tví V tomto typu palivového obvodu je regulátor tlaku integrován v palivovém filtru (p ed filtra ní vložkou). Filtrem tedy protéká pouze množství paliva ur ené pro spot ebu. V palivovém obvodu je udržován konstantní tlak paliva, nebo regulátor tlaku není ovliv ován podtlakem v sacím potrubí. Zm ny v rychlosti proud ní paliva vst ikovacím ventilem jsou kompenzovány zm nou doby vst iku (na základ informace sníma e tlaku v sání) c) Palivový obvod vícebodových vst ikovacích systém bez zp tné v tve Obr Schéma palivového systému s vícebodovým vst ikováním bez zp tné v tve U palivového systému s vícebodovým vst ikováním bez zp tné v tve je regulátor tlaku (pojistný ventil) integrován v samotném palivovém erpadle, filtrem tedy protéká op t pouze množství paliva ur ené pro spot ebu. V palivovém obvodu je op t jako v p edchozím p ípad konstantní tlak paliva, kde regulátor tlaku není ovliv ován podtlakem v sacím potrubí a zm ny rychlosti proud ní paliva vst ikovacím ventilem jsou vyrovnávány zm nou doby vst iku podle informace od sníma e tlaku. 9

6 2.3. Palivové erpadlo Struktura a princip palivového erpadla Principieln je palivové erpadlo (viz. Obr. 2.4.) tvo eno odporovým (potenciometrickým) hladinom rem, jehož jezdec je mechanicky spojen s plovákem a stejnosm rným motorem s permanentním bipólovým magnetem, který tvo í stator a osmi pólovou rotující kotvou (rotor realizovaný elektromagnetem). Rota ní p epína zvaný komutátor m ní sm r elektrického proudu a polaritu magnetického pole procházejícího kotvou dvakrát b hem každé otá ky. Obr Elektrické palivové erpadlo Tím zajistí, že síla p sobící na póly rotoru má stále stejný sm r. V okamžiku p epnutí polarity udržuje b h tohoto motoru ve správném sm ru setrva nost. Komutátor zajistí, že se v cívce zm ní sm r proudu + a - (- a +) po každém pooto ení o 180 u dvoupólového a o 45 u osmipólového elektromotoru. Takto dochází ke zm n sm ru induk ních silo ar v cívce. Rotor erpadla je mechanicky spojen s turbínkou na dn erpadla, která svým rota ním pohybem vytvá í sací podtlak. Palivo dále protéká vnit ním prostorem elektromotoru, a to mezerou mezi statorem, tvo eným permanentním magnetem a rotorem. To p sobí zárove i jako chlazení. V tšinu vnit ního prostoru elektromotoru vypl uje rotor, proto p i rozb hu erpadla vyplní palivo zbývající malý prostor velice rychle díky vysokým provozním otá kám motorku. Proto p i rozb hu nasáté palivo erpadlo opouští b hem n kolika málo milisekund horním vypoušt cím otvorem. Celé erpadlo je chrán né a izolované hliníkovým pouzdrem, do kterého je zalisováno. erpadlo dopravuje do palivového systému vždy v tší množství paliva, než je maximální spot eba motoru. Tím je zajišt n dostate ný tlak paliva v systému. Elektrické zapojení erpadla je provedeno p es Obr. Obr Demontovaný elektromotor (1 horní ást erpadla s kontakty a výstupním otvorem, 2 spodní ást erpadla s turbínkou a sacím otvorem, 3 statorové pouzdro s permanentním magnetem, 4 rotor, 5 komutátor, 6 osminásobné lamelové vinutí, 7 hliníkové pouzdro elektromotoru ) 10

7 ídicí relé, které po zapnutí zapalování sepne a umožní provoz erpadla. Pokud je zapnuto zapalování a motor není v innosti (relé nedostává zapalovací impulsy), ídicí relé do dvou sekund p eruší p ívod proudu do erpadla. Toto bezpe nostní opat ení je d ležité zejména v p ípad havárie vozidla (zapalování zapnuto p i neb žícím motoru), pon vadž dopravní výkon erpadla je asi 1,5 l paliva za minutu a hrozilo by proto nebezpe í exploze. Obr Princip innosti ss motoru Princip innosti stejnosm rného motoru s permanentním magnetem Rotor (kotva) je p es oranžový komutátor p ipojen ke zdroji stejnosm rného nap tí. Stator je tvo en dv ma velkými permanentními magnety. Vzhledem k polarit statoru a rotoru se souhlasné póly (barvy) odpuzují a opa né póly p itahují a rotor se otá í. Aby na rotor p sobila otá ivá síla i po pooto ení o 180 (kdy se rotor dostane do vodorovné poloh y), dojde na komutátoru k p epnutí polarity magnetického pole rotoru Závady palivového erpadla Ne istoty v palivu Základem bezporuchového provozu palivového erpadla je používání jen kvalitních paliv. Na základ dlouhodobého sledování jakosti paliv je možno jednozna n konstatovat, že jedním z hlavních problém jsou ne istoty. Ne istoty se pak do paliva dostávají p evážn až v pr b hu provozu nebo údržby. Ne istoty p edstavují p edn obsah prachu, kamínk, sazí, karboniza ních zbytk, vody, ástic kov z ot ru funk ních uzl, vlákna z filtr apod. Vzhledem k systematické kontrole paliv je možno konstatovat, že v rafinerii a u p evážné v tšiny erpacích stanic jsou paliva istá a spl ují podmínky stanovené normami: Obsah ne istot se pohybuje v rozmezí 5-15 mg/kg Norma pro naftu ur uje maximální množství ne istot 24 mg/kg Podobné je to s obsahem vody. U nafty je obsah vody cca mg/kg, norma ur uje maximáln 200 mg/kg. Horší stav istoty je v nádržích jednotlivých vozidel, kde je zna ný nepo ádek. U zážehových motor se obecn vyskytuje v tší množství mechanických ne istot. Jde o drobný prach, kamínky, vodu, vlákna z filtr. Podobná situace je u nafty, kde je krom výše uvedených 11

8 ne istot v palivu rovn ž karbon z vratné nafty. Množství ne istot se zde pohybuje v rozmezí mg/kg. Velikost ne istot je asto až 500 µm. Mechanické ne istoty v palivu se dají považovat za nejzávažn jší závady palivového erpadla. Vlivem nedokonalé filtrace v nádrži ( vlastní palivový filtr se totiž nachází v palivovém obvodu až za erpadlem ) p ed vstupem paliva do palivového erpadla se mechanické ne istoty (prach, kamínky, saze, ástice kov z ot ru funk ních uzl, vlákna z filtr, atd.. ) dostanou dovnit do mechanické ásti erpadla a mohou zp sobovat p idírání elektromotoru, v horším p ípad jeho úplné zad ení. Nejd ležit jší vyhodnocovací parametry palivového erpadla a jeho obvodu: úbytky napájecího a kost ícího vedení max. 1V správná st ední hodnota el. proudu erpadla - jinak nesprávný tlak paliva nebo vadné erpadlo (nej ast ji cca 5A) pravidelnost proudových pulz erpadla - jinak vadné erpadlo Nej ast jší závady erpadla a jejich projev : Charakter závady vniknutí ne istot (pop. vznik úsad) a následné p idírání až úplné zad ení net snost pojistného ventilu (vytla ené palivo je net sným ventilem odvedeno zp t na sací stranu erpadla) zkrat nebo p erušení vinutí rotoru (proudové p etížení, chod bez paliva) uvoln ní vlastního erpadla na h ídelce rotoru (protá ení h ídelky) Projev závady projeví se nepravidelností a rušivým charakterem tvaru proudových impuls, pop. zm nou po tu stla ovacích impuls v proudové charakteristice Nedostate ný tlak paliva v palivovém systému projeví se náhlým a prudkým nár stem proudu. projeví se periodickými poklesy proudu odebíraného erpadlem, což odpovídá b hu elektromotoru s menší zát ží Nej ast jší závady el. obvodu erpadla : Charakter závady vadné relé (p echodový odpor na kontaktech) p erušené vedení vadná kostra Projev závady rušivý charakter odebíraného proudu a menší st ední hodnota nulový proud odebíraný erpadlem nenulové nap tí na erpadle proti kost e 12

9 Závady palivových erpadel se v tšinou projevují p i vyšších odb rech paliva motorem - akcelerace, plná zát ž p i jízd. Objevují se také závady náhlé disfunkce erpadla - motor zhasne a nelze ho nastartovat. Velmi závažné problémy souvisejí také s t kavostí paliva, tedy tlakem jeho par. Tento parametr má výrazný vliv na provoz motoru. Ovliv uje schopnost studených a teplých start, má zásadní vliv na životnost palivového erpadla. Jsou rozdílné nároky na tlak par benzinu zimního, pro p echodné období a letního. U zimního je požadována t kavost nejvyšší, u letního nejnižší. Pokud používáte benzin s nevyhovujícím tlakem par, m žete zad ít erpadlo. T eba tak, že v lét natankujete u erpací stanice benzin se zimními parametry, nebo jinak nevyhovující. Pak dojde k následujícímu jevu: Jak se benzin v nádrži postupn oh ívá a tím roste i tlak par a to až nad únosnou mez, za nou benzinové páry postupn vytla ovat benzin z palivového filtru. Po áte ní fáze jsou neškodné, avšak v pokro ilejší fázi dojde k rozkmitání regulace motoru. P i velkém tlaku par dojde k úplnému vytla ení kapaliny (parní polštá ) na vstupu palivového erpadla a následkem je zad ené palivové erpadlo Modelovaný subjekt Jako subjekt ur ený k simulaci bylo k dispozici palivové erpadlo z vozu Škoda Fabia (viz. Obr. 2.7.). Tento automobil je vybaven palivovým systémem s vícebodovým vst ikováním se zkrácenou zp tnou v tví, to znamená, že regulátor tlaku paliva (pojistný ventil) je zabudován v palivovém filtru a nikoliv v erpadle. Byly k dispozici t i reálné modely palivového erpadla. Obr Škoda Fabia gen. 1 První dva byly demontovány z automobilu škoda Fabia generace I. S motorem 1.4Mpi (zkr. Multi Point Injection), 16V, 55 kw (viz Obr. 2.8.), a to hned ve dvou variantách stejného typu. První erpadlo (dále erpadlo.1) bylo z tém nového vozu a druhé (dále erpadlo.2) z vozu, jehož stav tachometru byl p ibližn najetých kilometr. T etí erpadlo bylo k dispozici k m ení na reálném automobilu za reálného provozu, Obr Motor Fabia 1.4 MPi avšak pouze v laboratorních podmínkách ( a tedy bohužel ne za jízdy). Jednalo se o v z Škoda Fabia Generace II (viz Obr. 2.9.). S motorem 1.2 HTP (zkr. High Torque Performance), 12V, 44 kw. (viz Obr ) M ení na reálném automobilu bylo velice užite né pro p edstavu o reakcích a práci palivového erpadla p i r zných situacích. P i tomto m ení nebylo palivové erpadlo demontováno, nýbrž se využilo výstupních svorek na ídicí jednotce automobilu. 13

10 Obr Škoda Fabia gen. 2 Obr Motor Fabia 1.2 HTP 3. Modelování 3.1. Úvod Matematický model existujícího nebo konstruovaného systému je matematické vyjád ení jeho podstatných vlastností, které popisuje znalosti o systému v použitelné form. Matematický model p edstavuje proto vždy zjednodušení a abstrakci studované reality. Tyto modely se d lí na parametrické a neparametrické modely. Parametrické modely mají danou strukturu. Strukturou se rozumí ád a zvolený typ diferenciální i diferen ní rovnice, soustavy t chto rovnic, obrazový nebo diskrétní p enos se zvolenými stupni polynom v itateli a jmenovateli atd. Parametrické modely p edstavují z matematického hlediska rovnice nebo soustavy rovnic, které explicitn obsahují koeficienty t chto rovnic a vztah. Obecn se pak ozna ují tyto koeficienty jako parametry matematických model. Identifikací se rozumí nalezení matematického modelu daného procesu pro daný ú el. Identifikace vycházející z matematicko-fyzikální analýzy se ozna uje jako analytická (deduktivní) identifikace, identifikace vycházející z m ení na systému se nazývá experimentální (induktivní) identifikace. Výsledkem experimentální identifikace m že být funk ní závislost mezi zvoleným vstupním a výstupním signálem (neparametrická identifikace) nebo parametry (koeficienty) modelu zvolené struktury, je-li možno strukturu odhadnout (parametrická identifikace). 14

11 3.2. Teorie experimentální identifikace P i experimentální analýze se matematický model systému ur uje pomocí údaj zm ených na vstupech a výstupech systému. Na základ rozboru t chto údaj se pak vytvo í matematický model v libovolném tvaru. Výhodou experimentální identifikace je pom rn snadná a rychlá realizace. Nevýhodou je silná závislost na p esnosti realizovaných m ení a na nutnosti izolovat identifikovaný systém od jeho okolí. Schématické znázorn ní experimentální identifikace s jednotlivými etapami tvorby modelu je na obr Obr Schématické znázorn ní experimentální identifikace Zvolenou strukturou modelu se rozumí zvolený tvar obrazového p enosu. Hledané parametry pak jsou koeficienty polynom itatele a jmenovatele. Míru zhodnocení procesu experimentální identifikace shody mezi identifikovaným dynamickým systémem a jeho matematickým modelem charakterizuje ú elová funkce, která by m la být dostate n citlivá na náhodné vlivy a poruchy a zárove lehce výpo tov zvládnutelná. T mto podmínkám nejlépe vyhovují kvadratické ztrátové (chybové) funkce definované obecn : s(e(t)) = e T (t) w(t) e(t) (3.1) kde e (t) - odchylka mezi výstupem z reálného systému y a modelu ym, w (t) - pozitivn definintní váhová matice. Zavedením váhové matice w (t) lze jednotlivým odchylkám v ase t p ikládat r zné váhy. N kdy je výhodné dát v tší váhu hodnotám odchylky v okamžitém ase t než p edcházejícím hodnotám. Toho lze dosáhnout nap. zavedením váhové funkce s exponenciálním pr b hem. Na v tšinu reálných objekt p sobí náhodné poruchy a vlivy, které zp sobují že odchylka a tedy i ztrátová funkce má náhodný charakter. Kvalita identifikace se proto obecn hodnotí ú elovými funkcemi na základ st ední hodnoty ztrátové funkce: kde E [ ] - operátor st ední hodnoty. J[s] = E[s(e(t))] = E[ e T (t) w(t) e(t) (3.2) Vlastní algoritmus experimentální identifikace vychází z minimalizace navržené ú elové funkce z hlediska neznámých prom nných modelu. Úloha se eší nalezením extrému funkce více prom nných. Blokové schéma ešení této 15

12 úlohy je znázorn no na obr Prom nné jsou v tomto p ípad hledané parametry, které jsou uloženy ve vektoru parametr x a obecn je možno zformulovat hledání parametr jako hledání minima funkce J(x). Obr Blokové schéma procesu experimentální identifikace Pro nalezení volného extrému existuje celá ada metod. Principiáln je možné zvolit dv strategie z nutných podmínek pro dosažení minima se analyticky stanoví matematické vztahy pro výpo et ešení nebo se ešení stanoví p ímo sledováním hodnot ú elové funkce (jejich derivací) p i p estavování argumentu funkce. Metody p estavování se d lí na metody p ímého hledání, které nevyžadují znalost gradientu ú elové funkce a gradientní metody, které tuto znalost vyžadují Experimentální identifikace stejnosm rného motoru permanentním magnetem (na p echodové charakteristice) Identifikace elektromotoru palivového erpadla bude provedena experimentální metodou. Ta vychází z p edpokladu schopnosti zjiš ování vstupní u(t) a výstupní y(t) veli iny modelovaného subjektu, což povede k získání výsledného p enosu v Laplaceov transformaci P(s) daného systému, který práv udává reakci výstupu systému na zm nu vstupu (3.3). Y () s Ps () = (3.3) U() s Vstupní veli inu reprezentuje napájecí nap tí erpadla a výstupní veli inou napájecí nap tí kotvy elektromotoru (výstupního nap tí tachodynama spojeného s h ídelí daného elektromotoru). Ze schopnosti sledovat ob veli iny vyplývá možnost získání p echodové charakteristiky h(t) (3.4), což je graf reakce výstupu systému na jednotkovou zm nu vstupní veli iny. Reálnou 16

13 výstupní veli inou však není napájecí nap tí kotvy elektromotoru, avšak jeho vlastní otá ky. Ty budou však p ímo úm rné tomuto nap tí a vzájemný p evod mezi nimi bude realizován p evodní konstantou k P, která bude p edstavovat práv parametry daného elektromotoru. Pozd ji pro zjednodušení bylo p istoupeno k aproximaci výstupní veli iny napájecí nap tí kotvy elektromotoru odb rovým proudem motorku. P edpoklad výsledku identifikace je zjednodušení reálného systému (elektromotoru erpadla) na podtlumený systém druhého ádu (3.4) s ustáleným kmitáním, kterého bude dosaženo kritickým tlumením. Tím se systém dostane na mez stability a systém tak bude vykazovat ustálené kmity. Obr P echodová charakteristika systému 2. ádu (T r doba náb hu,t p doba prvního maxima,t s doba ustálení) ( ) σ h() t = 1 e t cos ωdt+ σ / ωd sinωdt (3.4) Y() s ω ω Ps () = = = U() s s 2 s ( s ) 2 2 n n ζωn + ωn + σ + ωd σ = ζω ω = ω 1 ζ s d 1,2 n n = σ ± jω d 2 (3.5) (3.6) Z tvaru p echodové charakteristiky se podle následujících vztah vypo ítají parametry p enosu systému. 17

14 1,8 4 π Tr, Ts, Tp, σ = ζω n, ω d = ω n 1 ζ ω ζω ω n n d 2 (3.7) Identifikace na rozb hové (p echodové) charakteristice K identifikaci byla zvolena rozb hová charakteristika, nebo proudová odb rová charakteristika o t ch nejd ležit jších dynamických vlastnostech nic nevypovídá, a to opraveného erpadla. 1, nebo díky použití ízené proudové sondy Tektronix 303 B s max. m icím rozsahem 150 A ( k m ení post il rozsah 30 A ) byla rozb hová charakteristika zm ena v celém amplitudovém rozsahu. P edevším se jednalo o po áte ní p ekmit rozb hové charakteristiky, kde odb rový proud erpadla dosahuje budící hodnoty, ímž je erpadlo uvád no do chodu. Detail této charakteristiky bude užite ný z hlediska p esnosti stanovení parametr ( jako jsou doba náb hu, p ekmit atd. ). Obr Detail rozb hové charakteristiky stanovení doby náb hu T r Ode tení parametr z grafu: Doba náb hu Doba ustálení Doba prvého P ekmit T r T s maxima T p %OS 83 µs 76,3 ms 4 ms 512,5 % 18

15 Obr Rozb hová charakteristika stanovení doby ustálení T s a doby prvního maxima T p Výpo et relativního tlumení ζ : ( OS ) ( OS ) ln % /100 ln 5,125 ζ = = = 0, π + ln % /100 π + ln 5,125 ω ω n d 4 4 = = 28,5 3 ζ T 0, p s π π = = 785,39 3 T 410 (3.8) (3.9) 19

16 Výpo et p enosu systému: Y() s ω ω Ps () = = = U() s s 2 s ( s ) P() s = s n n ζωn + ωn + σ + ωd 812,2 + 26, 2s+ 812, 2 (3.10) Obr Simula ní schéma p enosu P 1 (s) Obr P echodová charakteristika systému s p enosem P 1 (s) Touto nejjednodušší metodou identifikace se nezda ilo stanovit p enos systému s p echodovou charakteristikou podobnou charakteristice zm ené na reálném modelu. Podobný je pouze základní charakter pr b hu. Nejvíce podobný parametr simulované p echodové charakteristiky je doba ustálení T s která iní p ibližn 200 ms, p i emž u reálného modelu iní 76 ms. Jedná se ale pouze o prvotní tvar p echodové charakteristiky, který lze dola ovat parametry p enosu. P edevším je t eba upravit zesílení pro zm nu velikosti p ekmitu a velikost tlumení pro vytvo ení ustáleného kmitání charakteristiky. Tato experimentální metoda ale p i dola ování parametr na v tší p esnost vyžaduje bohaté zkušenosti a velké množství asu. Z t chto d vod, bylo p istoupeno k metod GMK. 20

17 3.4. Modelování metodou GMK (geometrické místo ko en ) Je to grafická metoda, která byla navržena za ú elem návrhu regulátor, kdy se po na tení charakteristik p enosu systému, za nou p idávat nuly a póly podle toho, jaký regulátor chceme použít. Vychází z pól a nul otev eného regula ního obvodu a na jejich základ ur uje polohu pól uzav eného regula ního obvodu v závislosti na zm n zesílení otev eného regula ního obvodu Pravidla pro metodu GMK: 1. Geometrické místo ko en (GMK) vychází z pól otev eného systému pro k GMK kon í v nulách pro k inf (pokud ád itatele je menší než jmenovatele, ást nul leží v nekone nu). 3. Po et v tví GMK je roven po tu pól otev eného regula ního obvodu (uzav ením regula ního obvodu se nem ní jeho ád). 4. ást GMK leží vždy na reálné ose mezi póly a nulami tak, že probíhá v intervalech, kde je vpravo od bod GMK lichý po et pól a nul. Komplexní póly a nuly neovlivní jeho pr b h na reálné ose. 5. V tve GMK probíhají mimo reálnou osu soum rn podle této osy (vždy dvojice komplexn sdružených pól ). Reálnou osu opoušt jí kolmo v bod, který vždy leží mezi dv ma póly nebo dv ma nulami a v n kterých p ípadech pak také i mezi pólem a nulou (nap. v p ípad vzniku trojnásobného ko ene). 6. GMK se pro velké hodnoty s (tj. i k) blíží k asymptotám, jejichž úhel ϕ s kladnou reálnou osou nabývá hodnot: ϕ = ( 1 ± 2n ) / ( P - N), kde P je po et pól a N je po et nul p enosu otev ené smy ky - rozdíl p edstavuje relativní ád systému. Všechny asymptoty se protínají v jednom bod na reálné ose, jehož sou adnice je: x = ( p i - n i ) / ( P - N ), kde p i a n i jsou reálné sou adnice pól a nul otev ené regula ní smy ky. 7. Pr se ík GMK s imaginární osou je mez stability - dá se p ímo vypo ítat kritické zesílení a kritická frekvence Návrhy díl ích systém Pro modelování systému vlastn návrh regulátoru znamená pouze hledání p enosu, kterým je nutno p vodní p ibližný p enos p enásobit, abychom získali p enos nového systému, který se bude co nejv rn ji podobat tomu p vodnímu. Pro nás bude výsledným kritériem návrhu nam ený tvar p echodové charakteritiky, který jsme analyzovali již v p edchozím bod. P i zadání p ibližného ádu systému se zobrazí diagram geometrického místa ko en p enosu systému (viz. obr. 3.7) a grafickou metodou se dle pot eby m ní po et nul a pól a velikost zesílení systému, kde se zárove v reálném ase objevuje vliv každé zm ny parametr systému na frekven ní, p echodovou, i impulsí charakteristiku. 21

18 Z tvaru p echodové charakteristiky (viz. obr. 3.5) bylo z ejmé, že bude nutné najít p enosy dvou systém. První systém reprezentuje obálku proudové charakteristiky, což je systém druhého ádu s p ekmitem %OS = 512 %, dobou náb hu T r = 83 µs a dobou ustálení T s = 76,3 ms. Obr Návrh díl ího p enosu systému (obálka) metodou GMK Druhý systém byl navržen pro docílení ustáleného kmitání p echodové charakteristiky. Což bylo docíleno také systémem druhého ádu, avšak s p enosem, který m l dvojnásobný pól na mezi stability (na Imaginární ose), což zp sobovalo pot ebné ustálené kmitání. Obr Návrh díl ího p enosu systému (kmity) metodou GMK Syntéza výsledného p enosu P i nalezení obou díl ích systém, se výsledného systému bylo docíleno se tením signál díl ích p enos suma ním lenem, ímž bylo v p echodové charakteristice dosaženo toho, že ustálen kmitavý pr b h byl transponován na pr b h p echodové charakteristiky prvního p enosu. 22

19 Obálkový systém: Kmitavý systém: ( ) P s 900s = 1, 3 s + 50s P 2 ( s) = 750 0, 0009s Obr Simula ní schéma vytvo ení výsledného modelu se tením signál díl ích p enos Obr Pr b h výsledného sou tového signálu modelu 23

20 Obr Detail pr b hu výsledného sou tového signálu modelu Nasimulovaný model p ibližn i hodnotov odpovídá reálnému p i zanedbání ustálení rychlosti otá ení elektromotoru, kdy trvá p ibližn 0,01 s než otá ky dosáhnou provozní hodnoty Modelování dle fyzikálních rovnic Pro modelování systému podle fyzikálních rovnic bylo t eba nejprve podle fyzikálních pom r uvnit systému pot ebné vztahy stanovit. Vycházeli jsme z náhradního schématu pro stejnosm rný motor (viz. obr. 3.13). Obr Náhradní schéma stejnosm rného motoru 24

21 Fyzikální rovnice: dia ua = Rac ia + Lac + ui (3.11) dt u = C Φ ω (3.12) i E m M = C Φ i (3.13) a kde: M M J dω dt m E L = C (3.14) u a u i i a L ac R ac napájecí nap tí kotevního obvodu indukované nap tí na rotoru odebíraný proud kotvou induk nost kotevního obvodu odpor kotevního obvodu (odpor kartá e zanedbáme) C* - konstanta statoru s permanentním magnetem M E - hnací moment M L - zát žový moment J - moment setrva nosti m - úhlová rychlost rotoru (otá ky motoru) Pro návrh simula ního obvodu stejnosm rného motoru bylo t eba diferenciální rovnice (3.11) a (3.12) upravit do podoby, kde budou na levé stran derivace a na pravé ostatní leny. dia dt 1 = ( ua ui Rac ia) (3.15) L ac d dt ω m 1 = ( ME ML) (3.16) J C 25

22 Simula ní schéma Na základ diferenciálních rovnic (3.15) a (3.16) bylo vytvo eno simula ní schéma stejnosm rného motoru (viz obr. 21). Obr Simula ní schéma stejnosm rného motoru Výpo et parametr simula ního modelu Pro vytvo ení konkrétního modelu bylo t eba doplnit simula ní schéma o parametry konkrétního motoru. N které parametry bylo možné stanovit výpo tem, jiné musely být zjišt ny m ením na reálném modelu. K výpo t m parametr bylo nutné znát provozní katalogové hodnoty stejnosm rného motoru. Pracovní hodnoty (zm ené): Napájecí nap tí Provozní proud Provozní otá ky Jmenovitý výkon U n = 12 V I n = 5 A n n = 3900 ot/min P n = neznámý Odpor kotevního obvodu R ac Je závislý na ztrátách ve vinutí P Cu, na celkových ztrátách P, a tudíž na ú innosti stroje. Bylo by možné ho stanovit ze vztahu: R ac ΔP Cu = Zn (3.17) Sn Avšak z d vodu neznalosti velikosti P Cu byl odpor kotevního obvodu R ac stanoven 4-bodovou m icí metodou na reálném modelu (viz. obr. 3.15) p i 26

23 zablokovaném rotoru, aby se neprojevil vliv indukovaného nap tí na rotoru (viz. obr. 3.16) p i napájecím nap tí 2V. i = 1,63 A i u = 2 V i R = 1,23 Ω ac Obr bodová metoda m ení odporu kotevního obvodu Induk nost kotevního obvodu L ac Induk nost kotevního obvodu je závislá na n kolika initelích a dá se stanovit n kolika zp soby. V našem p ípad byla z d vodu p esnosti stanovena z asové konstanty ac kotevního obvodu, která byla zjišt na z nam ené proudové charakteristiky i a kotevního obvodu na reálném modelu. M ení bylo provedeno p i zablokovaném statoru, aby se neprojevilo indukované nap tí, zp sobené otá ivým pohybem rotoru v magnetickém poli statoru. Za t chto podmínek byl zm en pr b h nár stu kotevního proudu i a (viz. obr. 3.16), z ehož byla stanovena asová konstanta ac podle vztahu τ L L ac = 3, = τ R = 3,3 10 1, 23 = 4, ac ac ac ac s 0, 4 mh 4 4 (3.18) 27

24 Obr.3.16 Stanovení asové konstanty ac z p echodové charakteristiky proudu kotevního obvodu p i zablokovaném rotoru p i napájecím nap tí 2V. P evodní konstanta K Vyjdeme z rovnice pro ustálený stav p i jmenovitém zatížení (3.19). Uan = Rac Ian + Uin (3.19) U = U R I = 12 1, ,9 V in an ac an Uin K = C Φ = ω 5,9 K = = 0,014 2π n Vs (3.20) 28

25 Moment setrva nosti J C Moment setrva nosti je dán dobou rozb hu T N, což je doba, za kterou se po sepnutí stroje ustálí otá ky motoru na jmenovité (viz vztah 3.20). Tuto dobu ustálení ode teme z rozb hové charakteristiky z bodu identifika ní metody modelování (viz. obr. 3.5). J C JC Sn TS Mn TS ωmn Sn TS = = = 2 ωmn ωmn π nn = = 2,7 10 kgm 2 π (3.20) Jmenovitý moment M n Jmenovitý moment M n je dán jmenovitým výkonem a jmenovitými otá kami. Ve vztahu (3.21) budeme vycházet pro výkon ze sou inu jmenovitého nap tí U n a jmenovitého proudu I n. M M n n Sn = π nn = = 0,15 π Nm (3.21) Dosazení hodnot do simula ního schématu Po vypo tení všech pot ebných parametr stejnosm rného motoru byly tyto hodnoty dosazeny do fyzikálních rovnic z bodu (3.11, 3.12, 3.13, 3.14). ui = ωm (3.22) ME = ia (3.23) dia 1 ( ua ui 1.23 ia) dt = (3.24) dωm 1 = 5 ( ME M L) dt 2,7 10 (3.25) 29

26 Definice pom rných veli in pom rný proud kotvy a ia ι a = I n (3.26) pom rné napájecí nap tí a ua υ a = U n (3.27) pom rné indukované nap tí i ui υ i = U n (3.28) pom rná úhlová rychlost m ω m ν m = ω mn (3.29) pom rný elektromagnetický moment m E M E m E = M n (3.30) pom rný moment zát že m L M L m L = M n (3.31) Pom rný magnetický tok C Φ ϕ = C Φ (3.32) n Matematický model v pom rných jednotkách vyjád ení konstant pro simula ní schéma Rovnici 3.24 byla p evedena z absolutních hodnot do hodnot pom rných, které jsou z hlediska modelování výhodn jší. Toho se docílí pod lením rovnice v absolutních hodnotách pomocí tzv. vztažnými veli inami. V p ípad rovnice 3.24 bylo využito vztahu pro jmenovitou impedanci a tak byla celá rovnice vyd lena jmenovitým proudem I n. i dt = ωmn L ac U n Un Zn In Z (3.26) d a I n ω u u R i mn a i ac a n Rovnice 3.26 byla upravena do pom rných jednotek: dι dt ω R = υ υ ι Z a mn ac a i a ωmn L ac Zn n (3.27) d a ι dt 408, 4 1, 23 = υa υi a ι 408, , (3.28) 30

27 Vyjád ení a výpo et konstant K 1 a K 2 : d a ι dt d a ι dt ( ) = K υ υ K ι 1 a i 2 a ( ) = 6000 υ υ 3075 ι a i a (3.29) K K 1 2 = 6000 = 3075 Úprava rovnice 3.25 do pom rných jednotek: ωm d ωmn dνm M n ME M L = = = dt dt 20 ωmn M n M n 1 1 = ( me ml) = 3 ( me m L) T S Vyjád ení a výpo et konstanty K 4 : K 1 1 = = = 13,3 4 3 TS (3.30) T S je doba rozb hu ode tená z rozb hové charakteristiky erpadla (doba od p ipnutí napájecího nap tí do ustálení otá ek na provozní) Úprava rovnice 3.23 do pom rných jednotek: M C Φ i = m = = ϕ ι = K ι M C I E a E a 3 a n Φn an Úprava rovnice 3.22 do pom rných jednotek: u U C Φ ω = υ = = ϕ ν = K ν i m i m 3 m n C Φn ωmn Vyjád ení a výpo et konstanty K 3 : K C Φ C Φ 3 = ϕ = = 1 n (3.31) (3.32) (3.33) 31

28 Simula ní schéma pro vypo tené konstanty Po vypo tení konstant modelu z rovnic upravených do pom rných jednotek ( ), byly tyto hodnoty dosazeny do konkrétního simula ního schématu. Význam jednotlivých blok je patrný z odvozených fyzikálních rovnic. Blok momentu M L byl nahrazen konkrétním blokem pulzního generátoru, který ode tením ve suma ním lenu zárove ud lí hnacímu momentu M E pulzní (kmitavý) charakter. Obr Konkrétní simula ní schéma stejnosm rného motoru pro vypo tené konstanty P echodové charakteristiky modelu Po dosazení vypo tených hodnot se odb rová charakteristika ne nezanedbateln lišila od nam ené (viz. obr. 3.18), a to tém ve všech parametrech(doba náb hu T r, doba ustálení otá ek T s ), což byl d vod k pozd jší úprav konstant modelu. Kmitání odb rové proudové charakteristiky zp sobené funkcí komutátoru, byla na modelu vytvo ena blokem generátoru pulz, který zárove simuluje zát žný moment erpadla. Místo úpravy konstant metodou náhodné cyklické optimalizace konstant bylo p istoupeno k odvození p enosu simula ního modelu, z diferenciálních rovnic, které byly sestaveny podle simula ního schématu. Touto metodou, bylo zjišt no, že v konstantách K 1, K 3 a K 4 je zahrnuta p irozená frekvence tlumení, která podle vztahu (3.7) ovliv uje dobu náb hu, v K 1 zesílení p enosu, což ovliv uje p ekmit a ustálenou hodnotu. A v konstant K 2 je zahrnuto tlumení, které má vliv na dobu ustálení a p ekmit p echodové charakteristiky systému. Bylo tedy nejprve upraveno zesílení systému a p irozená frekvence k dolad ní ustálené hodnoty odb rového proudu ( 5A) a špi ky rozb hového proudu ( 15A) (viz. obr. 3.19). 32

29 Obr P echodová charakteristika vypo teného (neupravovaného) modelu Obr P echodová charakteristika áste n upraveného modelu (úprava konstantami K1) 33

30 Obr P echodová charakteristika upraveného modelu (úprava konstantami K2, K3, K4) Obr Odb rová charakteristika korozní poruchy 34

31 Upravením t chto konstant bylo docíleno p iblížení parametr p echodové charakteristiky odb rové charakteristice reálného modelu. Charakteristika tohoto modelu rovn ž poslouží jako referen ní signál pro porovnávání s charakteristikami reálných model a následné syntéze poruchového diagnostického signálu, ze kterého bude vyhodnocována funk nost a poruchovost m eného reálného erpadla. Model sestavený dle fyzikálních rovnic, bude mít dále také d ležitý význam p i simulování provozních závad erpadel. Tuto možnost mu ud luje zastoupení všech fyzikálních veli in, které se v reálném modelu vyskytují, v simula ním schématu a možnost jejich modifikace. Poznámka: V pr b hu vzájemné cyklické optimalizace konstant K 3 a a K 3 b se poda ilo docílit simulace poruchy (viz. obr. 3.21), která se vyskytla v pr b hu m ení, a to porucha zp sobená obsahem vody v provozní kapalin. Tato p í ina zp sobuje chemické narušování kovu a vznik koroze, která m že mnohonásobn zvýšit t ení ložiska rotoru a také m že zkratovat rotorové lamely (viz. odb rová charakteristika obr. 4.5) 4. M ení na reálném modelu erpadla Pro získání základních informací o charakteru a podob proudového signálu odebírajícího palivovým erpadlem bylo provedeno laboratorní m ení palivového erpadla pomocí stejnosm rného zdroje nap tí, proudové sondy a digitálního osciloskopu. Data byla p enesena pomocí disketové jednotky a jako provozní kapalina byla použita destilovaná voda, která sice nevykazuje identické fyzikální parametry ( hustota, viskozita atd.. ) jako skute ná provozní kapalina typu natural 95, ale pro získání základni p edstav o charakteru proudového signálu zcela posta ila. a) erpadlo. 1 (funk ní) První m ení bylo provedeno na erpadle tém úpln novém které p i prvním m ení vykazovalo tém ideální periodický proudový signál pouze s menšími periodickými odchylkami amplitudy. b) erpadlo. 1 (vadné) Toto erpadlo však bohužel o týden pozd ji zprvu nebylo možné rozto it. V moment, kdy se to však poda ilo, erpadlo vykazovalo z ejm poruchový periodický signál a menší mechanické vibrace. I po p ipojení na tlakom r by z ejm ani nevyvíjelo požadovaný p etlak paliva v soustav. Pozd ji bylo p istoupeno k demontáži poruchového erpadla (viz. Obr. 2.5), ímž byly získány zajímavé poznatky o principu erpadla, ale p edevším o druhu poruchy (viz. zhodnocení výsledk m ení). Rozb hové charakteristiky tohoto erpadla jsou o íznuté na hodnot p ibližn 5A z d vodu použití proudové sondy s tímto proudovým rozsahem. U ostatních rozb hových charakteristik již bylo použito napájené ízené sondy s rozsahem 150 A. 35

32 c) erpadlo. 1 (opravené) Po odstran ní poruchových korozí na rotoru (viz. zhodnocení výsledk m ení) byly znovu prom eny odb rové i rozb hové charakteristiky pouze ale v režimu bez kapaliny (zát že), tudíž jsme o ekávali stejné charakteristiky, pouze s nižší st ední hodnotou vlivem poklesu zát že. d) erpadlo. 2 Další m ení bylo proto provedeno na náhradním erpadle. To vykazovalo také periodický proudový signál, ve kterém se sice projevily v tší odchylky st ední hodnoty puls, což mohlo být zp sobeno v tším opot ebením m eného objektu, nebo výrobní tolerancí elektromotorku, kdy za b hu p i otá ení není konstantní vzdálenost všech lamel od statoru (prom nná velikost vzduchové mezery). e) erpadlo. 3 Poslední m ení se uskute nilo na reálném automobilu Škoda Fabia Generace II (viz Obr. 2.9.) s motorem 1.2 HTP. Toto m ení bylo užite né z d vodu zjišt ní chování palivového erpadla v reálném zapojení a reálném provozu. Aby nebyla nutná demontáž samotného palivového erpadla z vozidla, byly za pomoci technické dokumentace vozidla s elektrickými schématy, napájecí vodi e erpadla identifikovány ve skupin výstupních svorek ídicí jednotky (viz. Obr. 4.2). K m ení bylo využito Digitálního osciloskopu Tektronix a proudové sondy s omezením 5 A. Obr M icí pracovišt na reálném automobilu 36

33 Obr. 4.2 Detail m icího pracovišt ( 1 - ídicí jednotka. 2 - vstupní a výstupní svorky ídicí jednotky, 3 m icí proudová sonda 5 A, 4 akumulátor automobilu ) 4.1. Pr b hy odb rových proud a) erpadlo. 1 (funk ní) Obr. 4.3 Pr b h proudu odebíraného funk ním erpadlem. 1 37

34 Obr Detail pr b hu proudu odebíraného funk ním erpadlem. 1 b) erpadlo. 1 (vadné) Obr. 4.5 Pr b h proudu odebíraného vadným erpadlem. 1 38

35 Obr. 4.6 Detail pr b hu proudu odebíraného vadným erpadlem. 1 c) erpadlo. 1 (opravené) Obr. 4.7 Pr b h proudu odebíraného opraveným erpadlem. 1 ( bez zát že ) 39

36 Obr. 4.8 Detail pr b hu proudu odebíraného opraveným erpadlem. 1 ( bez zát že ) d) erpadlo. 2 Obr. 4.9 Pr b h proudu odebíraného erpadlem. 2 40

37 Obr Detail pr b hu proudu odebíraného erpadlem. 2 e) erpadlo. 3 Obr Pr b h proudu odebíraného erpadlem. 3 41

38 Obr Detail pr b hu proudu odebíraného erpadlem Rozb hové charakteristiky Krom charakteru odb rového proudu byly dále zm eny i rozb hové charakteristiky funk ního i poškozeného erpadla které jsou patrné na následujících grafech. a) erpadlo. 1 (funk ní) Rozb hové charakteristiky funk ního erpadla. 1 bohužel nebyly zm eny, ale lze p edpokládat, že budou obdobné charakteristikám erpadla

39 b) erpadlo. 1 (vadné) Obr Detail pr b hu rozb hového proudu vadného erpadla. 1 Obr Pr b h rozb hového proudu vadného erpadla. 1 43

40 c) erpadlo. 1 (opravené) Obr Detail pr b hu rozb hového proudu opraveného erpadla. 1 Obr Pr b h rozb hového proudu odebíraného opraveným erpadlem. 1 44

41 d) erpadlo.2 Obr Detail pr b hu rozb hového proudu erpadla. 2 Obr Pr b h rozb hového proudu odebíraného erpadlem. 2 45

42 e) erpadlo. 3 Obr Detail pr b hu rozb hového proudu erpadla. 3 Obr Pr b h rozb hového proudu odebíraného erpadlem. 3 46

43 4.3. Vyhodnocení výsledk m ení Z pr b h proud, odebíraných erpadlem, byl stanoven po et rotorových vinutí stejnosm rného motoru erpadla na 8 dle peak v jedné period, která odpovídá jedné otá ce motoru. Po et vinutí v rotoru bylo možné stanovit jen díky odchylkám st edních hodnot v proudových odb rových charakteristikách, což bylo z ejm zp sobeno opot ebením motorku, nebo nep esností výroby, protože na výstupním tlaku se odchylky proudu výrazn ji neprojevily a lze p edpokládat i výrobní p edimenzování erpadla, z d vodu provozní spolehlivosti ( viz. úvod ). K ustálení st ední hodnoty proudu v rozb hové charakteristice na pracovní hodnot cca 2,5 A došlo p ibližn za 0,1s. A z odb rových pr b h proudu bylo možné stanovit p ibližné pracovní otá ky erpadla pomocí ode tené periody puls : T = 0,0153 s f = T = 0, 0153 = f = 3922 ot. min -1 Obr Ode tení periody z proudové charakteristiky erpadla.2 Pracovní otá ky elektromotoru byly tedy stanoveny na hodnotu p ibližn 3920 ot./min. Tyto informace nám pomohou palivové erpadlo nasimulovat. V rozb hových charakteristikách je patrné i významné jednorázové zakolísání odb rového proudu, který byl zprvu p i ítám odvzduš ování erpadla p i rozb hu. Pravá p í ina byla však odhalena p i dalším nahodilém m ení. Proudové zakolísání bylo zp sobeno zakmitnutím nedokonalého spínání tla ítka na laboratorním zdroji. Pro stanovení ideálních rozb hových charakteristik je tedy nutné toto zakolísání zanedbat. Z charakteristik vadného erpadla je patrný pro jeden pól motorku áste ný ( cca o 50% ) a pro dva jiné póly prakticky úplný ( o tém o 100 % ) pokles odb rového proudu. I mechanické vibrace nazna ují nepravidelný chod motorku. Po konzultaci na kated e pohon a trakce byla porucha zd vodn na použitou kapalinou, což bylo pozd ji i potvrzeno výsledky demontáže elektromotoru. 47

44 Obr Demontovaný rotor z vadného erpadla (1 komutátor, 2 lamela, 3 osi ka rotoru, 4 povrchové koroze, 5 poruchový zkrat ) Destilovaná voda, totiž vykazuje pro kovové materiály agresivní charakter, ímž z ejm chemicky narušila zejména lamely elektromotoru, ímž pravd podobn vnikl elektrický zkrat ( viz Obr. 4.22). Ten následn porušil potenciál mezi dv mi sousedními lamely, což vyvolalo pokles proudu. Nepravidelné zákmity, které jsou patrné na rozb hových charakteristikách erpadla, byly pravd podobn zp sobeny induk ností kterou vykazoval vzniklý zkrat. Po zevrubném odstran ní t chto povrchových korozí na motorku a zkrat mezi lamelami byl elektromotor znovu zprovozn n. A p i m ení chodu naprázdno (bez provozní kapaliny) vykazoval tém bezporuchové odb rové i rozb hové charakteristiky. Charakter odb rových a rozb hových charakteristik erpadla. 3 je sice tém obdobný jako u erpadel. 1 a 2, nýbrž charakteristické hodnoty t chto pr b h jsou zna n odlišné: Typ erpadla [.] Doba náb hu [ms] Max. amplituda rozb hového proudu [A] St ední hodnota odb rové charakteristiky [A] 1 a , ,6 2,3 0,4 48

45 5. Syntéza poruchového signálu detekce poruch 5.1. Metoda syntézy poruchového signálu Díl ím problémem je nalezení zp sobu stanovení stavu a diagnostika poruchy chodu konkrétního erpadla pomocí charakteristiky odebíraného proudu erpadlem. K tomu bude využit model erpadla, resp. jeho (ideální) pr b hy proud. Stav, pop. typy závad. budou následn vyhodnoceny z pomocného poruchového signálu, který bude syntetizován rozdílem konkrétního reálného pr b hu a ideálního modelového signálu (viz. obr 5.1). Obr. 5.1 Blokové schéma syntézy rozdílového poruchového signálu P 5.2. Druhy poruch erpadel a jejich vyjád ení poruchovým signálem Nej ast jší provozní poruchy b žných palivových erpadel, realizovaných jako pr tokový stejnosm rný motor s permanentním magnetem jsou popsány v kapitole 2.4. V této ásti se budeme zabývat jejich detekováním pomocí poruchového signálu Defekt. 1 - Vniknutí ne istot (a následné p idírání až úplné zad ení) Tato porucha se projevuje nepravidelností a rušivým charakterem tvaru proudových impuls. Ideální pr b h proudu modelu (viz. obr. 5.2) je harmonický. Oproti tomu signál odb rového proudu reálného erpadla p i defektu p idírání (viz. obr. 5.3) vlivem vniknutí ne istot bude zašum ný. Lze tedy o ekávat, že se tento šum objeví ve stejné mí e i u rozdílového poruchového signálu (viz. obr. 5.4). Pro detekci by v prvním p ípad bylo nutné stanovit míru šumu na odb rovém proudu v reálném provozu. Metoda prahování by u tohoto defektu z ejm nebyla vhodná z hlediska její nedostate né citlivosti a flexibilit. Prahování by bylo možné použít v p ípad, kdy by šum neohrožoval harmonický charakter pr b hu proudu, potom bychom rozdílem ideálního a reálného signálu získali holý šumový signál, na který by se metoda prahování dala aplikovat. V p ípad, kdy by defekt ohrožoval harmoni nost pr b hu proudu, bylo by možné stanovit rozsah pom ru signál-šum pro bezporuchový provoz, potom by defekt byl detekován v p ípad, kdy by tento pom r signál-šum p ekro il meze stanoveného referen ního intervalu. 49

46 Obr. 5.2 Simula ní odb rová charakteristika (ideální) Obr. 5.3 Poruchová odb rová charakteristika pro defekt. 1 50

47 Obr. 5.4 Rozdílový poruchový signál pro defekt Defekt. 2 - Zkrat nebo p erušení vinutí rotoru (proudové p etížení) Tento defekt se projevuje náhlým a prudkým nár stem st ední hodnoty odebíraného proudu. Proto se u chybového signálu projeví (p i ode tení) naopak prudkým poklesem st ední hodnoty (viz. obr. 5.3). Na obr. 3.5 je uveden ideální p ípad, kdy jsou oba signály ve fázi, potom je rozdílový signál konstantní, skokový. Pokud by fáze byla nenulová, projevilo by se to pouze sinusovým pr b hem, superponovaným na skokovém pr b hu. Tento defekt by bylo možno diagnostikovat pomocí prahování odb rového proudu, kdy by se nastavil práh proudu na takovou hodnotu, že by tento defekt nebylo možné zam nit s defektem uvoln ní osy rotoru erpadla, kde dochází taktéž ke zm nám st ední hodnoty odb rového proudu, ale nikoliv však skokov. 51

48 Obr. 5.5 Poruchová odb rová charakteristika pro defekt. 2 Obr. 5.6 Rozdílový poruchový signál pro defekt. 2 52

49 Defekt. 3 - Uvoln ní osy rotoru erpadla vzhledem ke statoru Tato závada se v erpadle projevuje kolísáním vzduchové mezery (tzn. Periodickými zm nami vzdálenosti mezi rotorem statorem), což se na odb rové charakteristice projevuje periodickým, tém sinusovým, kmitáním st ední hodnoty proudu (viz obr. 4.3). Tento jev se p i ode tení od ideální charakteristiky na poruchovém signálu projeví tém sinusovým signálem, jehož frekvence bude podílem kmito tu ideálních proudových pulzací a bude nejspíš totožná s kmito tem vlastního elektromotoru, nebo se odklony od st edu statoru budou vyskytovat b hem každé otá ky periodicky. Dojde tedy na poruchovém signálu o podstatnou zm nu kmito tu oproti ideálnímu odb rové charakteristiky. Varianta defektu, kdy by se odchylky st ední hodnoty odb rového proudu od st ední osy erpadla vyskytovaly v sekvenci blížící se harmonickému pr b hu (náhodné výchylky st ední hodnoty proudu jen n kterých pulz ), by bylo možno detekovat metodou prahování proudu. V tomto p ípad by se hledala jakákoliv menší výchylka st ední hodnoty proudu (jakéhokoliv pulzu). V p ípad znázorn ném na obr. 5.7 by bylo možné defekt stanovit detekcí periodicity poruchového signálu, jehož kmito et by byl totožný jako normálové otá ky erpadla. Obr. 5.7 Poruchová odb rová charakteristika pro defekt. 3 53

50 Obr. 5.8 Rozdílový poruchový signál pro defekt. 3 54

51 6. Záv r Úkolem této práce bylo nalezení modelu, který simuluje chování elektrického palivového erpadla a jeho závad. K tomuto ú elu byly k dispozici dva exemplá e demontovaných palivových erpadel a jedno m ící stanovišt na reálném automobilu, kde bylo možné sledovat chování erpadla v reálném provozu. Výsledek této práce by se dal považovat za úsp šný, nebo se poda ilo nalézt model, který tém v rn simuluje chování palivového erpadla, za r zných podmínek i p i nej ast jších provozních defekt. V úvodu práce jsme se teoreticky seznámili s funkcí a principem palivového erpadla, konstrukcí jeho elektromotoru, i s typy palivových systém. Tento teoretický základ byl totiž nezbytný pro pochopení a významu palivových erpadel. Dále bylo nutné stanovit základní typy poruch vlastních erpadel a jeho elektrických obvod i jejich projevy na elektrických veli inách. V další kapitole byly rozpracovány použité metody modelování a jejich výsledky. Neúsp ch byl zaznamenán p i identifikaci systému na p echodové charakteristice i následném dola ování, kdy se sice poda ilo vytvo it obálku pro p echodovou charakteristiku, nicmén se nepoda ilo u systému docílit ustálených kmit, kterými je odb rový proud erpadla charakteristický. Druhou metodou byla konstrukce systému metodou geometrického místa ko enu GMK. Tato metoda byla podstatn úsp šn jší, než metoda p edchozí, nebo se poda ilo syntetizovat p echodovou charakteristiku s tém identickými parametry p echodové charakteristiky funk ního reálného modelu (p ekmit, doba náb hu, doba ustálení, amplituda a frekvence ustáleného kmitání). Tento model byl zkonstruován pomocí dvou signál : obálkového a kmitového. Výsledný signál byl získán sou tem dvou p echodových charakteristik výše uvedených systém. Bohužel u tohoto modelu, nebylo možné simulovat rozbíhání erpadla v podob postupného zvyšování frekvence proudových kmit. Další podstatný nedostatek tohoto modelu je nemožnost m nit fyzikální parametry, pomocí modelových konstant a tím simulovat defekty erpadla. Z tohoto d vodu bylo p istoupeno k poslední metod a tou byla simulace na základ fyzikálních rovnic. Metoda simulace pomocí fyzikálních rovnic vyžadovala úpravy fyzikálních vztah do vhodných tvar pro vytvo ení simula ního schématu a následné vypo tení parametr tohoto schématu na základ nam ených hodnot na reálném erpadle. Po prvním dosazeni t chto hodnot do schématu p echodová charakteristika vykazovala odchylky od reálného modelu a to ve všech parametrech p echodové charakteristiky. Tyto charakteristiky se však poda ilo odstranit díky metod cyklické optimalizace konstant. Tato metoda se ukázala být nejužite n jší práv díky možnosti zm ny jakékoliv fyzikální veli iny palivového erpadla a to pouhou zm nou hodnoty p íslušného bloku v simula ním schématu. Díky t mto p ednostem simula ního schématu bylo možné pomocí znalostí p í in a projevu nejb žn jších defekt erpadla tyto defekty simulovat. Jako nejvhodn jší metoda diagnostiky t chto závad byla stanovena metoda rozdílového poruchového signálu. Tento signál byl syntetizován rozdílem ideálního (bezporuchového) pr b hu odb rového proudu a jeho defektní variantou. Z charakteru t chto poruchových signál bylo možné odvodit metody komplexní diagnostiky pro všechny stanovené poruchy. 55

AKČNÍ ČLENY POHONY. Elektrické motory Základní vlastností elektrického motoru jsou určeny:

AKČNÍ ČLENY POHONY. Elektrické motory Základní vlastností elektrického motoru jsou určeny: AKČNÍ ČLENY Prostřednictvím akčních členů působí regulátor přímo na regulovanou soustavu. Akční členy nastavují velikost akční veličiny tj. realizují vstup do regulované soustavy. Akční veličina může mít

Více

DUM 14 téma: Kreslení hydraulických schémat

DUM 14 téma: Kreslení hydraulických schémat DUM 14 téma: Kreslení hydraulických schémat ze sady: 02 tematický okruh sady: Kreslení schémat ze šablony: 04_Technická dokumentace Ur eno pro :1. ro ník vzd lávací obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika 18-20-M/01

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 4.3 HŘÍDELOVÉ SPOJKY Spojky jsou strojní části, kterými je spojen hřídel hnacího ústrojí s hřídelem ústrojí

Více

KATEDRA VOZIDEL A MOTOR. Rozd lení PSM #1/14. Karel Páv

KATEDRA VOZIDEL A MOTOR. Rozd lení PSM #1/14. Karel Páv KATEDRA VOZIDEL A MOTOR Rozd lení PSM #1/14 Karel Páv Princip a rozd lení tepelných motor Transformace tepelné energie na mechanickou 2 / 6 Chemická energie v palivu Tepelná energie Mechanická práce Okysli

Více

REZONAN NÍ MOTOR p ehled

REZONAN NÍ MOTOR p ehled 1 REZONAN NÍ MOTOR p ehled 1. Vlastnosti sériové a paralelní rezonance. ádku Vlastnost Sériová rezonance Paralelní rezonance 1 Schéma zapojení 2 Impedance v rezonanci Nejmenší Nejv tší 3 initel jakosti

Více

Principy rezonan ního ízení BLDC motoru II

Principy rezonan ního ízení BLDC motoru II 1 Principy rezonan ního ízení BLDC motoru II Ing. Ladislav Kopecký, zá í 2016 Ve druhé ásti lánku si všimneme skute nosti, že BLDC motor, který má v rotoru magnety, má tu vlastnost, že v jeho statorových

Více

Měření základních vlastností OZ

Měření základních vlastností OZ Měření základních vlastností OZ. Zadání: A. Na operačním zesilovači typu MAA 74 a MAC 55 změřte: a) Vstupní zbytkové napětí U D0 b) Amplitudovou frekvenční charakteristiku napěťového přenosu OZ v invertujícím

Více

1. LINEÁRNÍ APLIKACE OPERAČNÍCH ZESILOVAČŮ

1. LINEÁRNÍ APLIKACE OPERAČNÍCH ZESILOVAČŮ 1. LNEÁNÍ APLKACE OPEAČNÍCH ZESLOVAČŮ 1.1 ÚVOD Cílem laboratorní úlohy je seznámit se se základními vlastnostmi a zapojeními operačních zesilovačů. Pro získání teoretických znalostí k úloze je možno doporučit

Více

1.7. Mechanické kmitání

1.7. Mechanické kmitání 1.7. Mechanické kmitání. 1. Umět vysvětlit princip netlumeného kmitavého pohybu.. Umět srovnat periodický kmitavý pohyb s periodickým pohybem po kružnici. 3. Znát charakteristické veličiny periodického

Více

REZONAN NÍ MOTOR polopat V

REZONAN NÍ MOTOR polopat V 1 REZONAN NÍ MOTOR polopat V (c) Ing. Ladislav Kopecký, listopad 2015 V minulé ásti jsme skon ili návrhem oscilátoru se sériovým RLC obvodem a ší kovou modulací (PWM) simulující harmonický pr h napájení.

Více

Vítězslav Bártl. červen 2013

Vítězslav Bártl. červen 2013 VY_32_INOVACE_VB19_K Jméno autora výukového materiálu Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, tematický okruh, téma Anotace Vítězslav

Více

ASYNCHRONNÍ STROJ. Trojfázové asynchronní stroje. n s = 60.f. Ing. M. Bešta

ASYNCHRONNÍ STROJ. Trojfázové asynchronní stroje. n s = 60.f. Ing. M. Bešta Trojfázové asynchronní stroje Trojfázové asynchronní stroje někdy nazývané indukční se většinou provozují v motorickém režimu tzn. jako asynchronní motory (zkratka ASM). Jsou to konstrukčně nejjednodušší

Více

Komutace a) komutace diod b) komutace tyristor Druhy polovodi ových m Usm ova dav

Komutace a) komutace diod b) komutace tyristor Druhy polovodi ových m Usm ova dav V- Usměrňovače 1/1 Komutace - je děj, při němž polovodičová součástka (dioda, tyristor) přechází z propustného do závěrného stavu a dochází k tzv. zotavení závěrných vlastností součástky, a) komutace diod

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0247

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0247 APLIKACE POČÍTAČŮ V MĚŘÍCÍCH SYSTÉMECH PRO CHEMIKY s využitím LabView 3. Převod neelektrických veličin na elektrické,

Více

Střídavý proud v životě (energetika)

Střídavý proud v životě (energetika) Střídavý prod v životě (energetika) Přeměna energie se sktečňje v elektrárnách. Zde pracjí výkonné generátory střídavého napětí alternátory. V energetice se vyžívá střídavé napětí o frekvenci 50 Hz, které

Více

TROJFÁZOVÝ OBVOD SE SPOT EBI EM ZAPOJENÝM DO HV ZDY A DO TROJÚHELNÍKU

TROJFÁZOVÝ OBVOD SE SPOT EBI EM ZAPOJENÝM DO HV ZDY A DO TROJÚHELNÍKU TROJFÁZOVÝ OBVOD E POT EBI EM ZAPOJENÝM DO HV ZDY A DO TROJÚHELNÍKU Návod do m ení Ing. Vít zslav týskala, Ing. Václav Kolá Únor 2000 poslední úprava leden 2014 1 M ení v trojázových obvodech Cíl m ení:

Více

Obr. 1 Jednokvadrantový proudový regulátor otáček (dioda plní funkci ochrany tranzistoru proti zápornému napětí generovaného vinutím motoru)

Obr. 1 Jednokvadrantový proudový regulátor otáček (dioda plní funkci ochrany tranzistoru proti zápornému napětí generovaného vinutím motoru) http://www.coptkm.cz/ Regulace otáček stejnosměrných motorů pomocí PWM Otáčky stejnosměrných motorů lze řídit pomocí stejnosměrného napájení. Tato plynulá regulace otáček motoru však není vhodná s energetického

Více

Dálkové p enosy ze za ízení aktivní protikorozní ochrany Severomoravské plynárenské, a.s.

Dálkové p enosy ze za ízení aktivní protikorozní ochrany Severomoravské plynárenské, a.s. Dálkové p enosy ze za ízení aktivní protikorozní ochrany Severomoravské plynárenské, a.s. Tomáš D dina, Lubomír Herman Severomoravská plynárenská, a.s. Hlavní d vody realizace Podmínkou bezpe nosti a spolehlivosti

Více

Prostorové regulátory s tříbodovým výstupem a jejich aplikace

Prostorové regulátory s tříbodovým výstupem a jejich aplikace Aplikační list C 206 Prostorové regulátory s tříbodovým výstupem a jejich aplikace Cenově příznivé, komfortní řešení regulace vybíjení akumulace Akumulace dovoluje provozovat zdroj tepla s maximální účinností

Více

Návrh realizace transformátoru Thane C. Heinse IV.

Návrh realizace transformátoru Thane C. Heinse IV. 1 Návrh realizace transformátoru Thane C. Heinse IV. Ing. Ladislav Kopecký, ervenec 2016 Ve tvrté ásti lánku budeme navrhovat TH transformátor s topologií UUI s konkrétními typy jader UU a I, p emž použijeme

Více

Měření impedancí v silnoproudých instalacích

Měření impedancí v silnoproudých instalacích Měření impedancí v silnoproudých instalacích 1. Úvod Ing. Lubomír Harwot, CSc. Článek popisuje vybrané typy moderních měřicích přístrojů, které jsou používány k měřením impedancí v silnoproudých zařízeních.

Více

1.1 PÍSTOVÁ ČERPADLA Podle způsobu práce rozdělujeme pístová čerpadla na : jednočinná, dvojčinná, diferenciální, zdvižná.

1.1 PÍSTOVÁ ČERPADLA Podle způsobu práce rozdělujeme pístová čerpadla na : jednočinná, dvojčinná, diferenciální, zdvižná. 1 OBJEMOVÁ ČERPADLA Nasávání se střídá s výtlakem čerpadlo nasaje určitý objem kapaliny, uzavře jej v pracovním prostoru a v dalším pracovním údobí jej vytlačuje. Mechanická energie dodávaná motorem se

Více

Návrh realizace transformátoru Thane C. Heinse III.

Návrh realizace transformátoru Thane C. Heinse III. 1 Návrh realizace transformátoru Thane C. Heinse III. Ing. Ladislav Kopecký, ervenec 2016 Ve t etí ásti lánku se vrátíme k variant TH transformátoru s jádrem EE a provedeme návrh s konkrétním typem jádra.

Více

Vyvažování tuhého rotoru v jedné rovině přístrojem Adash 4900 - Vibrio

Vyvažování tuhého rotoru v jedné rovině přístrojem Adash 4900 - Vibrio Aplikační list Vyvažování tuhého rotoru v jedné rovině přístrojem Adash 4900 - Vibrio Ref: 15032007 KM Obsah Vyvažování v jedné rovině bez měření fáze signálu...3 Nevýhody vyvažování jednoduchými přístroji...3

Více

11.12.2013, Brno ipravil: Tomáš Vít z Mechanika tekutin

11.12.2013, Brno ipravil: Tomáš Vít z Mechanika tekutin 11.12.2013, Brno ipravil: Tomáš Vít z Mechanika tekutin erpadla strana 2 erpadla - za ízení pro dopravu tekutin Doprava tekutin m že být uskute ována pomocí erpadel, - ventilátor, - kompresor. Tato za

Více

7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část

7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část Základy sálavého vytápění (2162063) 7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část 30. 3. 2016 Ing. Jindřich Boháč Obsah přednášek ZSV 1. Obecný úvod o sdílení tepla 2. Tepelná pohoda 3. Velkoplošné

Více

EDSTAVENÍ ZÁZNAMNÍKU MEg21

EDSTAVENÍ ZÁZNAMNÍKU MEg21 EDSTAVENÍ ZÁZNAMNÍKU MEg21 Ing. Markéta Bolková, Ing. Karel Hoder, Ing. Karel Spá il MEgA M ící Energetické Aparáty, a.s. V uplynulém období bylo vyvinuto komplexní ešení pro sb r a analýzu dat protikorozní

Více

MS měření teploty 1. METODY MĚŘENÍ TEPLOTY: Nepřímá Přímá - Termoelektrické snímače - Odporové kovové snímače - Odporové polovodičové

MS měření teploty 1. METODY MĚŘENÍ TEPLOTY: Nepřímá Přímá - Termoelektrické snímače - Odporové kovové snímače - Odporové polovodičové 1. METODY MĚŘENÍ TEPLOTY: Nepřímá Přímá - Termoelektrické snímače - Odporové kovové snímače - Odporové polovodičové 1.1. Nepřímá metoda měření teploty Pro nepřímé měření oteplení z přírůstků elektrických

Více

pístové dávkovací čerpadlo KARDOS N

pístové dávkovací čerpadlo KARDOS N Všeobecně Pístová dávkovací čerpadla série KARDOS byla vyvinuta zvláště pro uživatele, kteří mají vysoké nároky na přesnost, spolehlivost a flexibilitu možností využití. Druhy provedení Symetricky koncipovaná

Více

Protherm POG 19 Protherm POG 24

Protherm POG 19 Protherm POG 24 Protherm POG 19 Protherm POG 24 Rozměry A B C D E I J POG 19 287 360 703 655 154 110 306 POG 24 287 360 703 718 163 125 306 2 Technické parametry POG Obecné parametry 19 24 Maximální tepelný příkon kw

Více

Patří k jednoduchým způsobům tváření materiálů. Jde v podstatě o proces tváření. Podmínkou je ROZTAVENÍ a STLAČENÍ polymeru na potřebný tvářecí tlak

Patří k jednoduchým způsobům tváření materiálů. Jde v podstatě o proces tváření. Podmínkou je ROZTAVENÍ a STLAČENÍ polymeru na potřebný tvářecí tlak Vytlačování Vytlačování Patří k jednoduchým způsobům tváření materiálů Jde v podstatě o proces tváření profilovaným otvorem (hubice) do volného prostoru Podmínkou je ROZTAVENÍ a STLAČENÍ polymeru na potřebný

Více

STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA

STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA ÚVOD Při válcování za studena je povrch vyválcovaného plechu znečištěn oleji či emulzemi, popř. dalšími nečistotami. Nežádoucí

Více

1 Úvod. 2 Pom cky. 3 Postup a výsledky. 3.1 M ení p enosové funkce ve frekven ní oblasti

1 Úvod. 2 Pom cky. 3 Postup a výsledky. 3.1 M ení p enosové funkce ve frekven ní oblasti Název a íslo úlohy #7 - Disperze v optických vláknech Datum m ení 14. 5. 2015 M ení provedli Tereza Schönfeldová, David Roesel Vypracoval David Roesel Datum 19. 5. 2015 Hodnocení 1 Úvod V této úloze jsme

Více

SLEDOVÁNÍ A ÍZENÍ KVALITY KOTELNÍ VODY

SLEDOVÁNÍ A ÍZENÍ KVALITY KOTELNÍ VODY 8:27:408:27:40 ODVAD E KONDENZÁTU - P ÍSLUŠENSTVÍ SLEDOVÁNÍ A ÍZENÍ KVALITY KOTELNÍ VODY obsahu TDS (zcela rozpušt ných pevných látek) 1 ODVAD E KONDENZÁTU - P ÍSLUŠENSTVÍ SLEDOVÁNÍ A ÍZENÍ KVALITY KOTELNÍ

Více

MĚŘENÍ IMPEDANCE. Ing. Leoš Koupý 2012

MĚŘENÍ IMPEDANCE. Ing. Leoš Koupý 2012 MĚŘENÍ IMPEDANCE PORUCHOVÉ SMYČKY Ing. Leoš Koupý 2012 Impedance poruchové smyčky Význam impedance poruchové smyčky v systému ochrany samočinným odpojením od zdroje Princip měření impedance poruchové smyčky

Více

Principy rezonan ního ízení BLDC motoru

Principy rezonan ního ízení BLDC motoru 1 Principy rezonan ního ízení BLDC motoru Ing. Ladislav Kopecký, srpen 2016 Tento lánek není mín n jako návod na stavbu n jakého konkrétního za ízení, ale jeho ú elem je objasn ní princip, jak v ci fungují.

Více

doc. Dr. Ing. Elias TOMEH e-mail: elias.tomeh@tul.cz

doc. Dr. Ing. Elias TOMEH e-mail: elias.tomeh@tul.cz doc. Dr. Ing. Elias TOMEH e-mail: elias.tomeh@tul.cz Elias Tomeh / Snímek 1 Nevyváženost rotorů rotačních strojů je důsledkem změny polohy (posunutí, naklonění) hlavních os setrvačnosti rotorů vzhledem

Více

m = V = Sv t P i tomto pohybu rozpohybuje i tekutinu, kterou má v cest. Hmotnost této tekutiny je nepochybn

m = V = Sv t P i tomto pohybu rozpohybuje i tekutinu, kterou má v cest. Hmotnost této tekutiny je nepochybn Odpor vzduchu JAKUB BENDA, MILAN ROJKO Gymnázium Jana Nerudy, Praha V kroužku experimentální fyziky jsme ov ovali vztah: F = ½ SC v (1) V tomto vztahu je F odporová aerodynamická síla p sobící na t leso

Více

Rezonan ní ízení reálného elektromotoru

Rezonan ní ízení reálného elektromotoru - 1 - Rezonan ní ízení reálného elektromotoru (c) Ing. Ladislav Kopecký, ervenec 2015 Chceme-li rezonan ídit elektromotor, nap íklad induk ní, musíme si uv domit, že vinutí statoru (v kombinaci s rezona

Více

Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír Kořínek. Období vytvoření VM: září 2013

Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír Kořínek. Období vytvoření VM: září 2013 Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, spouštění a řízení rychlosti asynchronních motorů, jednofázový asynchronní motor Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír

Více

Antény. Zpracoval: Ing. Jiří. Sehnal. 1.Napájecí vedení 2.Charakteristické vlastnosti antén a základní druhy antén

Antény. Zpracoval: Ing. Jiří. Sehnal. 1.Napájecí vedení 2.Charakteristické vlastnosti antén a základní druhy antén ANTÉNY Sehnal Zpracoval: Ing. Jiří Antény 1.Napájecí vedení 2.Charakteristické vlastnosti antén a základní druhy antén Pod pojmem anténa rozumíme obecně prvek, který zprostředkuje přechod elektromagnetické

Více

GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346

GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346 GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346 Dolní B ežany email: geopraha@geopraha.cz, web: www.geopraha.cz Projekt m ení posun

Více

REZONAN NÍ MOTOR polopat IV

REZONAN NÍ MOTOR polopat IV - 1 - REZONAN NÍ MOTOR polopat IV (c) Ing. Ladislav Kopecký, listopad 2015 V minulém lánku, který byl zam en na paralelní rezonanci, jsme srovnávali vlastnosti sériového a paralelního rezonan ního obvodu.

Více

Spínané a regulované elektrické polarizované drenáže. Jan íp ATEKO, s.r.o., P emyslovc 29, 709 00 Ostrava 9

Spínané a regulované elektrické polarizované drenáže. Jan íp ATEKO, s.r.o., P emyslovc 29, 709 00 Ostrava 9 Spínané a regulované elektrické polarizované drenáže Jan íp ATEKO, s.r.o., P emyslovc 29, 709 00 Ostrava 9 Klí ová slova : katodická ochrana, elektrická polarizovaná drenáž, bludné proudy Anotace lánek

Více

http://www.coptkm.cz/ Měření výkonu zesilovače

http://www.coptkm.cz/ Měření výkonu zesilovače http://www.coptkm.cz/ Měření výkonu zesilovače Měření výkonu zesilovače se neobejde bez zobrazování a kontroly výstupního průběhu osciloskopem. Při měření výkonu zesilovače místo reprodukční soustavy zapojíme

Více

VYUŽITÍ DISPEĆINKU PRO SNIŽOVÁNÍ ZTRÁT VODY

VYUŽITÍ DISPEĆINKU PRO SNIŽOVÁNÍ ZTRÁT VODY VYUŽITÍ DISPEĆINKU PRO SNIŽOVÁNÍ ZTRÁT VODY Abstrakt Oldřich Hladký 1 Způsob snižování ztrát vody ve vodovodní síti popsaný v příspěvku je nutno chápat jako soubor dlouhodobých opatření postupně realizovaných.

Více

1 BUBNOVÁ BRZDA. Bubnové brzdy používané u vozidel jsou třecí s vnitřními brzdovými čelistmi.

1 BUBNOVÁ BRZDA. Bubnové brzdy používané u vozidel jsou třecí s vnitřními brzdovými čelistmi. 1 BUBNOVÁ BRZDA Bubnové brzdy používané u vozidel jsou třecí s vnitřními brzdovými čelistmi. Nejdůležitější části bubnové brzdy : brzdový buben, brzdové čelisti, rozporné zařízení, vratné pružiny, štít

Více

Přechodové děje při startování Plazmatronu

Přechodové děje při startování Plazmatronu Přechodové děje při startování Plazmatronu Ing. Milan Dedek, Ing. Rostislav Malý, Ing. Miloš Maier milan.dedek@orgrez.cz rostislav.maly@orgrez.cz milos.maier@orgrez.cz Orgrez a.s., Počáteční 19, 710 00,

Více

ÚČEL zmírnit rázy a otřesy karosérie od nerovnosti vozovky, zmenšit namáhání rámu (zejména krutem), udržet všechna kola ve stálém styku s vozovkou.

ÚČEL zmírnit rázy a otřesy karosérie od nerovnosti vozovky, zmenšit namáhání rámu (zejména krutem), udržet všechna kola ve stálém styku s vozovkou. 4 ODPRUŽENÍ Souhrn prvků automobilu, které vytvářejí pružné spojení mezi nápravami a nástavbou (karosérií). ÚČEL zmírnit rázy a otřesy karosérie od nerovnosti vozovky, zmenšit namáhání rámu (zejména krutem),

Více

Elektrické. MP - Ampérmetr A U I R. Naměřená hodnota proudu 5 A znamená, že měřená veličina je 5 x větší než jednotka - A

Elektrické. MP - Ampérmetr A U I R. Naměřená hodnota proudu 5 A znamená, že měřená veličina je 5 x větší než jednotka - A Elektrické měření definice.: Poznávací proces jehož prvořadým cílem je zjištění: výskytu a velikosti (tzv. kvantifikace) měřené veličiny při využívání známých fyzikálních jevů a zákonů. MP - mpérmetr R

Více

Elektrohydraulický pohon Siemens Princip funkce

Elektrohydraulický pohon Siemens Princip funkce Elektrohydraulický pohon Siemens Princip funkce 6 Ventil (1) je otvírán vibra ním erpadlem (2), které sou asn stla uje pružinu (3) Ventil zavírá bez dodávky elektrické energie pomocí stla ené pružiny,

Více

Obvodová ešení rezonan ních m ni

Obvodová ešení rezonan ních m ni 1 Obvodová ešení rezonan ních m ni (c) Ing. Ladislav Kopecký, leden 2015 S rostoucím po tem spínaných zdroj nar stají i problémy s elektromagnetickým rušením. Proto se hledají stále dokonalejší metody

Více

Zapojení horního spína e pro dlouhé doby sepnutí III

Zapojení horního spína e pro dlouhé doby sepnutí III - 1 - Zapojení horního spína e pro dlouhé doby sepnutí III (c) Ing. Ladislav Kopecký, srpen 2015 V p edchozí ásti tohoto lánku jsme dosp li k zapojení horního spína e se dv ma transformátory, které najdete

Více

OVĚŘENÍ ELEKTRICKÉHO ZAŘÍZENÍ STROJŮ NOVĚ UVÁDĚNÝCH DO PROVOZU PODLE ČSN/STN EN 60204-1 Ed. 2

OVĚŘENÍ ELEKTRICKÉHO ZAŘÍZENÍ STROJŮ NOVĚ UVÁDĚNÝCH DO PROVOZU PODLE ČSN/STN EN 60204-1 Ed. 2 OVĚŘENÍ ELEKTRICKÉHO ZAŘÍZENÍ STROJŮ NOVĚ UVÁDĚNÝCH DO PROVOZU PODLE ČSN/STN EN 60204-1 Ed. 2 Ing. Leoš KOUPÝ, ILLKO, s. r. o. Masarykova 2226, 678 01 Blansko ČR, www.illko.cz, l.koupy@illko.cz ÚVOD Stroj

Více

B ETISLAV PAT Základní škola, Palachova 337, 250 01 Brandýs nad Labem

B ETISLAV PAT Základní škola, Palachova 337, 250 01 Brandýs nad Labem Pokusy s kyvadly II B ETISLAV PAT Základní škola, Palachova 337, 250 01 Brandýs nad Labem Soubor pokus voln navazuje na p ísp vek Pokusy s kyvadly, uvedený na druhém ro níku Veletrhu nápad, Plze 1997.

Více

6. Příklady aplikací. 6.1.1. Start/stop. 6.1.2. Pulzní start/stop. Příručka projektanta VLT AQUA Drive

6. Příklady aplikací. 6.1.1. Start/stop. 6.1.2. Pulzní start/stop. Příručka projektanta VLT AQUA Drive . Příklady aplikací. Příklady aplikací.1.1. Start/stop Svorka 18 = start/stop par. 5-10 [8] Start Svorka 27 = Bez funkce par. 5-12 [0] Bez funkce (Výchozí nastavení doběh, inverzní Par. 5-10 Digitální

Více

Kombiventil pro otopná

Kombiventil pro otopná 2 85 Kombiventil pro otopná t lesa Mini-kombiventil pro dvoutrubkové topné rozvody. VPD... VPE... Mini-kombiventil je termostatický ventil s integrovanou regulací diferen ního tlaku. Slouží k optimálnímu

Více

MMEE cv.4-2011 Stanovení množství obchodovatelného zboží mezi zákazníkem a dodavatelem

MMEE cv.4-2011 Stanovení množství obchodovatelného zboží mezi zákazníkem a dodavatelem MMEE cv.4-2011 Stanovení množství obchodovatelného zboží mezi zákazníkem a dodavatelem Cíl: Stanovit množství obchodovatelného zboží (předmět směny) na energetickém trhu? Diagram odběru, zatížení spotřebitele

Více

Obvodová ešení snižujícího m ni e

Obvodová ešení snižujícího m ni e 1 Obvodová ešení snižujícího m ni e (c) Ing. Ladislav Kopecký, únor 2016 Obr. 1: Snižující m ni princip Na obr. 1 máme základní schéma zapojení snižujícího m ni e. Jeho princip byl vysv tlen v lánku http://free-energy.xf.cz\teorie\dc-dc\buck-converter.pdf

Více

k OBSLUZE a instalaci TŘÍCESTNÉ MÍSÍCÍ ARMATURY VERNER ČSN EN ISO 9001: 2009

k OBSLUZE a instalaci TŘÍCESTNÉ MÍSÍCÍ ARMATURY VERNER ČSN EN ISO 9001: 2009 NÁVOD k OBSLUZE a instalaci v TŘÍCESTNÉ MÍSÍCÍ ARMATURY VERNER ČSN EN ISO 9001: 2009 NÁVOD K OBSLUZE OBSAH 1. CHARAKTERISTIKA, ÚČEL A POUŽITÍ 2 2. TECHNICKÝ POPIS 2 3. TECHNICKÉ PARAMETRY 2 4. MONTÁŽ

Více

Návod k montáži a obsluze EB 5866 CS. Elektrické regulační ventily. Pneumatické regulační ventily

Návod k montáži a obsluze EB 5866 CS. Elektrické regulační ventily. Pneumatické regulační ventily Elektrické regulační ventily 3222/5857, 3222/5824, 3222/5825, 3222/5757-3, 3222/5757-7, 3222/5724, 3222/5725, 3222/5725-7 Pneumatické regulační ventily Typ 3222/2780 Typ 3222/5857 Typ 3222/5757-3 Typ 3222/5757-7

Více

Mechanická účinnost PSM, snižování mechanických ztrát

Mechanická účinnost PSM, snižování mechanických ztrát Mechanická účinnost SM, snižování mechanických ztrát Ztrátová mechanická energie v SM: třecí ztráty, pohon příslušenství a ústrojí v motoru, pumpovní práce Zvyšování celkové účinnosti SM (termodynamické

Více

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pozemkem se podle 2 písm. a) katastrálního zákona rozumí část zemského povrchu, a to část taková, která je od sousedních částí zemského povrchu (sousedních pozemků)

Více

Konstrukce rezonan ního motoru

Konstrukce rezonan ního motoru - 1 - Konstrukce rezonan ního motoru (c) Ing. Ladislav Kopecký, kv ten 2014 Jak bylo mnohokrát uvedeno, rezonan ní motor musí mít magnetický obvod statoru vyrobený z materiálu, jenž má nízké ztráty, zejména

Více

Metoda SPM a ty i fáze po kození valivých lo isek

Metoda SPM a ty i fáze po kození valivých lo isek Metoda SPM a ty i fáze po kození valivých lo isek Copyright SPM Instrument 2013 1 Metoda SPM a ty i fáze po kození valivých lo isek Vývoj po kození valivých lo isek se b n prezentuje ve 4 fázích Ka dá

Více

REZONAN NÍ MOTOR polopat III

REZONAN NÍ MOTOR polopat III - 1 - REZONAN NÍ MOTOR polopat III (c) Ing. Ladislav Kopecký, listopad 2015 Až dosud jsme se zabývali rezonan ním ízením s použitím sériové rezonance. Sériová rezonance má vlastnosti, které ji p edur ují

Více

NÁHRADA ZASTARALÝCH ROTAČNÍCH A STATICKÝCH STŘÍDAČŮ

NÁHRADA ZASTARALÝCH ROTAČNÍCH A STATICKÝCH STŘÍDAČŮ NÁHRADA ZASTARALÝCH ROTAČNÍCH A STATICKÝCH STŘÍDAČŮ Ing. Petr Gric, PEG s.r.o. Ing. Vladimír Korenc, Dr. Ing. Tomáš Bůbela, ELCOM, a.s. Článek pojednává o náhradě zastaralých rotačních a polovodičových

Více

I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb

I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb 1 VŠEOBECNĚ ČSN EN 1991-1-1 poskytuje pokyny pro stanovení objemové tíhy stavebních a skladovaných materiálů nebo výrobků, pro vlastní

Více

Návrh realizace transformátoru Thane C. Heinse

Návrh realizace transformátoru Thane C. Heinse - 1 - Návrh realizace transformátoru Thane C. Heinse (c) Ing. Ladislav Kopecký, duben 2016 V lánku Bi-toroidní transformátor Thane C. Heinse byl uveden princip vynálezu Thane Heinse, jehož základní myšlenkou

Více

1. POLOVODIČOVÁ DIODA 1N4148 JAKO USMĚRŇOVAČ

1. POLOVODIČOVÁ DIODA 1N4148 JAKO USMĚRŇOVAČ 1. POLOVODIČOVÁ DIODA JAKO SMĚRŇOVAČ Zadání laboratorní úlohy a) Zaznamenejte datum a čas měření, atmosférické podmínky, při nichž dané měření probíhá (teplota, tlak, vlhkost). b) Proednictvím digitálního

Více

NÁVOD K POUŽÍVÁNÍ PU 284 ÍSTROJ PRO REVIZE ELEKTRICKÝCH

NÁVOD K POUŽÍVÁNÍ PU 284 ÍSTROJ PRO REVIZE ELEKTRICKÝCH NÁVOD K POUŽÍVÁNÍ PU 284 ÍSTROJ PRO REVIZE ELEKTRICKÝCH SPOT EBI 1. Základní informace:... 2 2. Popis p ístroje:... 2 3. Podmínky použití PU284 DELTA... 3 4. Technické parametry:... 3 5. Uvedení p ístroje

Více

ešení katodické ochrany den nádrží na PHM.

ešení katodické ochrany den nádrží na PHM. ešení katodické ochrany den nádrží na PHM. Ing. Svatopluk Dorda, KPTECH, s.r.o., František Mí ko Úvod edm tem ešení protikorozní ochrany ocelových den n kolika nádrží na PH v Kloboucích, byl návrh zp sobu

Více

Přeplňování zážehových motorů

Přeplňování zážehových motorů Přeplňování zážehových motorů Cílem přeplňování ZM je především zvýšení výkonu motoru (ale i zlepšení hospodárnosti provozu a snižování obsahu škodlivin ve výfukových plynech). Zvyšování výkonu, resp.

Více

8. Struktura údaj na LCD displeji

8. Struktura údaj na LCD displeji Metody nabíjení NiCd a NiMH akumulátor 56 8. Struktura údaj na LCD displeji 8.1 Hlavní menu Hlavní menu je zobrazeno vždy po spušt ní nabíje e. Jsou zde prozatím dv volby a to Výb r profilu nabíjení a

Více

Elektrická měření 4: 4/ Osciloskop (blokové schéma, činnost bloků, zobrazení průběhu na stínítku )

Elektrická měření 4: 4/ Osciloskop (blokové schéma, činnost bloků, zobrazení průběhu na stínítku ) Elektrická měření 4: 4/ Osciloskop (blokové schéma, činnost bloků, zobrazení průběhu na stínítku ) Osciloskop měřicí přístroj umožňující sledování průběhů napětí nebo i jiných elektrických i neelektrických

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Elektrické napětí Elektrické napětí je definováno jako rozdíl elektrických potenciálů mezi dvěma body v prostoru.

Více

Magnetické ventily Siemens ednosti

Magnetické ventily Siemens ednosti Magnetické ventily Siemens ednosti esné a rychlé regula ní ventily s rozhraním pro standardní ídící signály - Krátký p estavovací as < 2sec - Vysoké rozlišení zdvihu - Velký regula ní rozsah - esná opakovatelnost

Více

ROZDĚLENÍ ČERPADEL (viz Osnova: HS-00 /kap.1.1) Hydrodynamická čerpadla. Hydrostatická čerpadla

ROZDĚLENÍ ČERPADEL (viz Osnova: HS-00 /kap.1.1) Hydrodynamická čerpadla. Hydrostatická čerpadla ROZDĚLENÍ ČERPADEL (viz Osnova: HS-00 /kap.1.1) Hydrodynamická čerpadla odstředivá axiální obvodová labyrintová kombinovaná radiální diagonální Hydrostatická čerpadla rotační s kmitavým pohybem peristaltická

Více

250. Štítek musí obsahovat alespoň tyto údaje:

250. Štítek musí obsahovat alespoň tyto údaje: 24.1.2009 Úřední věstník Evropské unie L 21/3 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 68/2009 ze dne 23. ledna 2009, kterým se podeváté přizpůsobuje technickému pokroku nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení

Více

Belimo VRP-STP. Zapojení a funkce regulátorů TROX s vybavením. Obsah. Strana. Téma

Belimo VRP-STP. Zapojení a funkce regulátorů TROX s vybavením. Obsah. Strana. Téma Zapojení a funkce regulátorů TROX s vybavením Belimo VRP-STP Obsah Téma Strana Použití Popis funkce Regulace tlakové diference 3 Přestavení tlakové diference na stavbě 3 Objednací klíč, příklad 4 Zapojení

Více

VYHLÁŠKA Č. 51 ze dne 17. února 2006 o podmínkách připojení k elektrizační soustavě

VYHLÁŠKA Č. 51 ze dne 17. února 2006 o podmínkách připojení k elektrizační soustavě VYHLÁŠKA Č. 51 ze dne 17. února 2006 o podmínkách připojení k elektrizační soustavě Energetický regulační úřad stanoví podle 98 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní

Více

- regulátor teploty vratné vody se záznamem teploty

- regulátor teploty vratné vody se záznamem teploty - regulátor teploty vratné vody se záznamem teploty Popis spolu s ventilem AB-QM a termelektrickým pohonem TWA-Z představují kompletní jednotrubkové elektronické řešení: AB-QTE je elektronický regulátor

Více

ZATÍŽENÍ SNĚHEM A VĚTREM

ZATÍŽENÍ SNĚHEM A VĚTREM II. ročník celostátní konference SPOLEHLIVOST KONSTRUKCÍ Téma: Cesta k pravděpodobnostnímu posudku bezpečnosti, provozuschopnosti a trvanlivosti konstrukcí 21.3.2001 Dům techniky Ostrava ISBN 80-02-01410-3

Více

Přednáška č.10 Ložiska

Přednáška č.10 Ložiska Fakulta strojní VŠB-TUO Přednáška č.10 Ložiska LOŽISKA Ložiska jsou základním komponentem všech otáčivých strojů. Ložisko je strojní součást vymezující vzájemnou polohu dvou stýkajících se částí mechanismu

Více

ZAŘÍZENÍ K DOPRAVĚ VZDUCHU A SPALIN KOTLEM

ZAŘÍZENÍ K DOPRAVĚ VZDUCHU A SPALIN KOTLEM ZAŘÍZENÍ K DOPRAVĚ VZDUCHU A SPALIN KOTLEM spaliny z kotle nesmějí pronikat do prostoru kotelny => ohniště velkých kotlů jsou převážně řešena jako podtlaková podtlak v kotli je vytvářen účinkem spalinového

Více

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma Výukové texty pro předmět Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma Tvorba grafické vizualizace principu krokového motoru a jeho řízení Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Tvorba grafické

Více

Zapojení horního spína e pro dlouhé doby sepnutí

Zapojení horního spína e pro dlouhé doby sepnutí - 1 - Zapojení horního spína e pro dlouhé doby sepnutí (c) Ing. Ladislav Kopecký, ervenec 2015 Pro krátké doby sepnutí horního spína e se asto používá zapojení s nábojovou pumpou. P íklad takového zapojení

Více

48. Pro RC oscilátor na obrázku určete hodnotu R tak, aby kmitočet oscilací byl 200Hz

48. Pro RC oscilátor na obrázku určete hodnotu R tak, aby kmitočet oscilací byl 200Hz 1. Který ideální obvodový prvek lze použít jako základ modelu napěťového zesilovače? 2. Jaké obvodové prvky tvoří reprezentaci nesetrvačných vlastností reálného zesilovače? 3. Jak lze uspořádat sčítací

Více

Pravidla o poskytování a rozúčtování plnění nezbytných při užívání bytových a nebytových jednotek v domech s byty.

Pravidla o poskytování a rozúčtování plnění nezbytných při užívání bytových a nebytových jednotek v domech s byty. Pravidla o poskytování a rozúčtování plnění nezbytných při užívání bytových a nebytových jednotek v domech s byty. Preambule Rada města Slavičín se usnesla podle 102 odst.3 zákona č. 128/2000Sb., vydat

Více

Návrh rotujícího usměrňovače pro synchronní bezkroužkové generátory výkonů v jednotkách MVA část 1

Návrh rotujícího usměrňovače pro synchronní bezkroužkové generátory výkonů v jednotkách MVA část 1 Návrh rotujícího pro synchronní bezkroužkové generátory výkonů v jednotkách MVA část 1 Ing. Jan Němec, Doc.Ing. Čestmír Ondrůšek, CSc. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních

Více

Analýza oběžného kola

Analýza oběžného kola Vysoká škola báňská Technická univerzita 2011/2012 Analýza oběžného kola Radomír Bělík, Pavel Maršálek, Gȕnther Theisz Obsah 1. Zadání... 3 2. Experimentální měření... 4 2.1. Popis měřené struktury...

Více

Ústav fyziky a měřicí techniky Laboratoř chemických vodivostních senzorů. Měření elektrofyzikálních parametrů krystalových rezonátorů

Ústav fyziky a měřicí techniky Laboratoř chemických vodivostních senzorů. Měření elektrofyzikálních parametrů krystalových rezonátorů Ústav fyziky a měřicí techniky Laboratoř chemických vodivostních senzorů Návod na laboratorní úlohu Měření elektrofyzikálních parametrů krystalových rezonátorů . Úvod Krystalový rezonátor (krystal) je

Více

269/2015 Sb. VYHLÁŠKA

269/2015 Sb. VYHLÁŠKA 269/2015 Sb. - rozúčtování nákladů na vytápění a příprava teplé vody pro dům - poslední stav textu 269/2015 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. září 2015 o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé

Více

ení intenzit automobilové dopravy na vybraných profilech v okolí obce Líbeznice

ení intenzit automobilové dopravy na vybraných profilech v okolí obce Líbeznice ení intenzit automobilové dopravy na vybraných profilech v okolí obce e Objednatel: Obec e lnická 43 250 65 e Zastoupený: Mgr. Martinem Kupkou Ing. Janem Vondrášem Zhotovitel: AF-CITYPLAN s.r.o., Jind

Více

č. 207/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 6. června 2012 o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků a o změně vyhlášky č. 384/2011 Sb.

č. 207/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 6. června 2012 o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků a o změně vyhlášky č. 384/2011 Sb. č. 207/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 6. června 2012 o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků a o změně vyhlášky č. 384/2011 Sb., o technických zařízeních a o označování dřevěného obalového materiálu

Více

Základní ustanovení. změněno s účinností od poznámka vyhláškou č. 289/2013 Sb. 31.10.2013. a) mezi přepravní soustavou a

Základní ustanovení. změněno s účinností od poznámka vyhláškou č. 289/2013 Sb. 31.10.2013. a) mezi přepravní soustavou a změněno s účinností od poznámka vyhláškou č 289/203 Sb 30203 08 VYHLÁŠKA ze dne 4 dubna 20 o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném

Více

ÚSPORY ELEKTŘINY NA POHON TOPENÁŘSKÝCH OBĚHOVÝCH ČERPADEL

ÚSPORY ELEKTŘINY NA POHON TOPENÁŘSKÝCH OBĚHOVÝCH ČERPADEL H 641 09 PUBLIKACE ÚSPORY ELEKTŘINY NA POHON TOPENÁŘSKÝCH OBĚHOVÝCH ČERPADEL Publikace byla zpracována za finanční podpory Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie

Více

Realizace MPP regulátoru

Realizace MPP regulátoru 1 Realizace MPP regulátoru (c) Ing. Ladislav Kopecký, listopad 2014 Tento lánek navazuje na http://free-energy.xf.cz/ekologie/mppt.pdf, kde je vysv tlen problém maximalizace zisku energie z fotovoltaického

Více

N á v r h VYHLÁŠKA. č. /2015 Sb. o podmínkách připojení k elektrizační soustavě

N á v r h VYHLÁŠKA. č. /2015 Sb. o podmínkách připojení k elektrizační soustavě N á v r h VYHLÁŠKA č. /2015 Sb. ze dne o podmínkách připojení k elektrizační soustavě Energetický regulační úřad (dále jen Úřad ) stanoví podle 98a odst. 2 písm. g) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách

Více

F. DOKUMENTACE OBJEKTU F.1.4.a ZAŘÍZENÍ PRO VYTÁPĚNÍ STAVEB

F. DOKUMENTACE OBJEKTU F.1.4.a ZAŘÍZENÍ PRO VYTÁPĚNÍ STAVEB F. DOKUMENTACE OBJEKTU F.1.4.a ZAŘÍZENÍ PRO VYTÁPĚNÍ STAVEB OPRAVA KOTELNY V OBJEKTU MŠ Husova 1444/3, Jablonec nad Nisou Investor : Stupeň : Statutární město Jablonec nad Nisou Mírové náměstí 19 467 51

Více