5HD342 Rusko-německé vztahy ve 20. století

Transkript

1 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 5HD342 Rusko-německé vztahy ve 20. století Název projektu: Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práci se studenty a praxi; CZ.2.17/3.1.00/33332

2 Vztahy mezi nacistickým Německem a SSSR - období míru

3 rapallská éra /36 hospodářská a vojenská spolupráce oběma stranám pomohlo normalizovat vztah se západními mocnostmi

4 Hitler - Mein Kampf V ruském bolševismu musíme spatřovat provedený pokus židovstva o uchopení světové nadvlády ve dvacátém století.

5 Stalin neučil žádný pokus zabránit převzetí moci Hitlerem nutně zainteresován na hospodářské výměně zachování německé hospodářské a politické stability obával se komunistického Německa Hitler proti Versailleské smlouvě = Západu zbrojení, o něž Hitler usiloval, mohlo mít za následek větší význam vojska naděje na válečný střet v rámci buržoazního světa viděl hlavní nebezpečí v německo-francouzském sbližování

6 Stalin Jsme daleko od toho být nadšeni fašistickým režimem v Německu. Každý sovětský traktor je cennější, než deset zahraničních komunistů.

7 pokračování rapallského partnerství sovětská zahraniční politika se neřídí ideologií Hitler upevňuje svou vládu a nechává prostor ministerstvu zahraničí 1933: úvěrová smlouva a ratifikace prodloužení berlínské smlouvy

8 Konstantin svobodný pán von ( ) ministr zahraničních věcí ( ) říšský protektor v Protektorátu Čechy a Morava ( ) SS- Obergruppenführer Neurath

9 společné rysy a inspirace kontrola tisku a propagandy, soudnictví podřízeno státním zájmům tajná policie koncentrační tábory jediná politická strana ideologická opozice bezohledně vyhlazována čistky, procesy

10 tvůrci sovětské diplomacie Stalin formován pojetím ruské státnosti (odtud zaujetí Ivanem Hrozným a Petrem Velikým) a leninsko-bolševickou tradicí konspirace a železné disciplíny; workholik; držel vládu i stranický sekretariát ve stálé pohotovosti, Litvinov - vězněn, žil v západní Evropě, oženil se s Angličankou, sovětským zástupcem ve Velké Britanii, od 1926 fakticky řídí zahraniční politiku SSSR byl komisařem (ministrem) zahraničních věcí a pokoušel se o zlepšení vztahů se Západem.

11 Vjačeslav Michailovič Molotov (vl. jm. Skrjabin) ( ) člen politbyra; jeden z nejbližších Stalinových spolupracovníků; předseda vlády , ministr zahraničí

12 zahraniční politika stalinismu x hitlerismus shody: nárok na světovládu imperialistické snahy militarizace společenského života naděje na válku (ve variantě stalinismu naděje na rozvinutí revoluce v případě nové války) nedůvěra vůči pacifismu rozdíly: pro fungování stalinismu hrála zahraniční politika jen podřízenou roli hitlerismus vyhlašoval otevřeně svou snahu o světovládu vybrané germánské rasy + hlavním viníkem druhé světové války SSSR nezbavil silné závislosti na cizích ekonomikách, technice ap. sovětský ustavičný strach z imperialismu - reálného opodstatnění teprve v roce 1936, kdy Hitler obsadil Porýní a Japonsko vpadlo do Číny Počínaje rokem 1937 se těžiště sovětského průmyslu rychle přesouvalo do sféry vojenství stav, jenž zůstal hlavním rysem režimu až do jeho zhroucení v závěru 80. let.

13 1934 polsko-německý pakt o neútočení + SSSR vstup do Společnosti národů velvyslanec Friedrich Werner hrabě von der Schulenburg 1935 diplomatické styky SSSR-USA + německo-sovětská hospodářská dohoda 1936 jasný protisovětský kurz německé vlády

14 Alfred Rosenberg ( ) ideolog NSDAP Mýtus 20. století říšským ministrem pro okupovaná východní území

15 Hjalmar Schacht , prezident Říšské banky říšský ministr hospodářství 1944/45 v koncentračním táboře. Norimberským vojenským tribunálem osvobozen.

16 Vztahy mezi nacistickým Německem a SSSR v letech

17 1938 Heydrich : Vůdcovou vůlí je osvobodit Rusko od komunistického režimu. O válce proti sovětskému Rusku je rozhodnuto. němečtí odborníci v této době tvrdili, že SSSR nebude ještě dlouhou dobu schopen vést útočnou válku s šancí na úspěch Ernst baron von Weizsäcker: Rusko je nezajímavé jako přítel i jako nepřítel.

18 pokles vzájemného obchodu SSSR: snížení importního podílu a objemu vývozu surovin pouze nezbytně nutný dovoz (USA) Německo: firem již nemělo zájem o sovětské zakázky kvůli přetíženosti svých kapacit.

19 Joachim von Ribbentrop něm. politik, * Wesel, Norimberk (popraven); člen NSDAP; před 1933 Hitlerův poradce pro zahr. politiku; 1936 velvyslanec v Londýně, min. zahr.;

20 Vjačeslav Michailovič Molotov (vl. jm. Skrjabin) člen politbyra jeden z nejbližších Stalinových spolupracovníků předs. Rady lid. komisařů (předs. vlády); , lid. komisař zahr. věcí (min. zahr. věcí)

21 německo-sovětský pakt o neútočení Molotov-Ribbentrop pakt smlouva mezi Německem a SSSR ( schválila něm. politiku vůči Československu a v tajném dodatkovém protokolu vymezovala vzájemné sféry vlivu v Polsku a v Pobaltí; vytvořila podmínky pro Hitlerovu okupaci Polska, a tím i k rozpoutání 2. sv. války.

22 Stalin + Hitler velikášství pohrdání lidmi krutost pokrytectví nedůvěra nekompetence dogmatické myšlení namlouvali si, že jsou významnými vojevůdci nebyli v žádném případě obyčejným produktem systémů a pasivními dětmi své doby dosáhli absolutní moci, ale Hitlerova omezená vlivem starých německých elit v hospodářství, státní správě země, vojenství, diplomacii, kultuře atd.

23

24

25 německo-sovětský pakt o neútočení Molotov-Ribbentrop pakt smlouva mezi Německem a SSSR ( schválila něm. politiku vůči Československu a v tajném dodatkovém protokolu vymezovala vzájemné sféry vlivu v Polsku a v Pobaltí; vytvořila podmínky pro Hitlerovu okupaci Polska, a tím i k rozpoutání 2. sv. války.

26 Joachim von Ribbentrop něm. politik, * Wesel, Norimberk (popraven); člen NSDAP; před 1933 Hitlerův poradce pro zahr. politiku; 1936 velvyslanec v Londýně, min. zahr.;

27 Vjačeslav Michailovič Molotov (vl. jm. Skrjabin) ( ) člen politbyra; jeden z nejbližších Stalinových spolupracovníků; předs. Rady lid. komisařů (předs. vlády); 1939 až 46 lid. komisař zahr. věcí, a min. zahr. věcí; 1962 ztráta všech funkcí a členství ve straně

28 čtvrté dělení Polska teroristické tažení proti polské elitě Katyń 5. března Moskva přiznala 2000 otevřen rozsáhlý památník a hřbitov

29 Ribbentrop v Moskvě 27. září 1939 obchodní dohody Stalin navrhl začlenit Litvu do sovětské sféry výměnou za rozsáhlou oblast v centrálním Polsku smlouva o hranicích a přátelství

30 únor 1940 německo-sovětská obchodní smlouva sovětské dodávky: obrok a luštěniny, ropa, bavlna, fosfáty, chromová ruda, železná ruda, šrot a surové železo, platina, manganová ruda, kovy, dříví

31 zimní válka Finska x SSSR Německo začlenilo Finsko v tajném protokolu z do sovětské sféry vlivu Společnost národů vyloučila SSSR ze svých řad Moskevským mírem obětovalo Finsko území, kde žilo obyvatel

32 1940 v červnu Sověti okupovali pobaltské republiky a rumunské provincie Besarábii a Severní Bukovinu zemřelo v rámci represálií v letech , na Estonců, Lotyšů a Litevců. v červenci 1940 přikázal Hitler připravit útok na SSSR.

33 trojstranný pakt (pakt tří) podepsán v Berlíně mezi Německem, Itálií a Japonskem měl zahnat Američany zpátky do izolace Ribbentrop jednal o přistoupení SSSR s perspektivou expanze do Střední Asie v listopadu Molotov do Berlína

34 Stalin zabezpečil dočasnou bezpečnost pro SSSR během 22 měsíční trvání smlouvy však Stalin vyšel vstříc Hitlerovi až příliš SSSR zaujal blahosklonnou neutralitu, ve skutečnosti podporoval agresi třetí říše. Hitler nemusel vést válku na dvou frontách zánik nezávislého Polska, tvořícího nárazníkové pásmo mezi Německem a SSSR, vytvořil společnou hranici, jež umožňovala překvapivý německý útok SSSR dodával Německu strategické suroviny (ropu, barevné kovy a potraviny v červnu 1941 již představovalo Německo několikanásobně silnějšího protivníka než v srpnu 1939.

35 Plán Barbarossa generál Erich Marcks generál Friedrich Paulus kontrašpionáž, odposlouchávání rozhlasu a letecký průzkum pracovaly při průzkumu SSSR velmi špatně

36 Vítězství ve Velké vlastenecké válce a sovětsko-německé vztahy po 1945

37 Velká vlastenecká válka dobyvačná, vyhlazovací, rasová válka domněnku, že SSSR plánoval útok na Německo, nelze opřít o žádný seriózní dokument (k propagaci útoku na SSSR coby preventivní akce: Paul Carell = SS- Obersturmbannführer Paul Karl Schmidt, Joachim Hoffmann, Viktor Suvorov = sovětský agent Vladimír Rezun)

38 převaha v živé síle Stalinova vrstva velitelů tvrdý trestní řád bojovnost vojáků = kult oběti období vitality = spontánní destalinizace rozsáhlá kolaborace, kapitulantství, zrada komsomolská hrdinka Zoja Kosmoděmjanskaja Saša Matrosov - vojín Arkadij Gajdar - novelu Timur a jeho parta

39 změna velitelské struktury Stalinovy chyby Stalin nechal velitelům volnou ruku- Žukov strašlivé ztráty Rudé armády okupováno k listopadu % obyvatel celé země, těžilo se 63 % kamenného uhlí, vyrábělo se 68 % surového železa, 58 % oceli, sklízelo 38 % obilí

40 sovětská ekonomika evakuace do východních oblastí 1523 průmyslových podniků + 10 milionů lidí, specialistů a členů jejich rodin ženy se staly hlavní silou zemědělství největší krizi ekonomika zažila v listopadu a prosinci 194 USA a Británie dodaly Sovětům 12 % letadel, 10 % tanků, 2 % děl ad. sovětský příkazní systém řízení se v kombinaci s mimoekonomickým přinucením a ideologickým vlasteneckým apelem plně osvědčil od června 1941 do konce roku 1945 se v SSSR vyrobilo tanků, v Německu od roku 1939 do kapitulace jen

41 pracovní armáda - přes 1 milion branců zmobilizována nová velká armáda vězňů GULAGU 15 % veškeré munice, velkou část uniforem a potravin půl milionů vězňů propuštěno a do armády po 1943 nárůst počtu vězňů - podezřelé z kolaborace s okupanty nebo z pomoci vzbouřencům bojujícím proti sovětskému režimu. Čečenci, Ingušové, Kalmykové, krymští Tataři a další obviněny z kolaborace s Němci a vysídleny na Sibiř či do Střední Asie bylo tímto způsobem přemístěno celkem asi 3,5 milionů obyvatel Sovětského svazu.

42 okupace milionů sov. občanů, z nich asi 20 milionů nasazeno na otrocké práce v okupovaných územích a další asi 3 miliony odvezeny na nucené práce do Říše sovětští vojáci padali do zajetí v počtech daleko převyšujících ukazatele spojeneckých armád 5,7 milionu sovětských válečných zajatců (nebo 6,3 milionu a z toho 4 miliony zemřelo)

43 bolševismus označen za úhlavního nepřítele nacionálněsocialistického německého národa Židé - nepřátelská skupina Himmler plán velkých statků pro SS x Darré pokládal malorolníky za základní stavební kámen německé budoucnosti

44 zločiny wehrmachtu masakr v obci Babij Jar u Kyjeva, 29. a 30. září 1941 padlo za oběť více než Židů Reichenau

45 základní momenty neúspěchu plánu Barbarossa obrovská rozloha země podcenění sovětského lidského i materiálního potenciálu pomoc Spojenců neduhy totalitního německého zřízení generála Zima zločinná okupační politika Hitlerovy strategické omyly Německo na 3 frontách, SSSR pouze na jedné

46 teheránská konference první setkání tzv. Velké trojky (F. D. Roosevelt, W. Churchill, J. V. Stalin) Stalin odmítl Churchillův návrh, aby Spojenci rozšířili své působení v oblasti Středomoří a vytvářeli na Německo tlak hrozbou vylodění na západě i na Balkáně za hlavní úkol sil USA a Vel. Brit. bylo stanoveno vylodění v severní Francii na jaře Stalin dále trval na tom, že si SSSR po skončení války podrží vých. část Polska, kompenzací Polsku měla být část něm. říše. SSSR se dále zavázal vstoupit po porážce Německa do války s Japonskem, podpořit Rooseveltův projekt vytvoření mezinárodní organizace pověřené zajišťováním světového míru

47 Jaltská (Krymská) konference setkání spojeneckých vůdců Churchilla, Roosevelta a Stalina strategické plány konečné fáze 2. sv. války návrhy na okupaci Německa (zřízení čtyř okupačních zón americké, britské, francouzské a sovětské; potrestání válečných zločinců atd.). naplánována OSN Stalin se zavázal vstoupit po kapitulaci Německa do války proti Japonsku, za což mu byly slíbeny Kurilské ostrovy a okupační zóna v Koreji.

48 Největší pozemní, letecká a námořní válka v dějinách si vyžádala také nejvíce obětí, podle odhadů kolem 55 miliónů mrtvých, 35 miliónů raněných, 3 miliónů pohřešovaných. Německo ztratilo po druhé světové válce území na východ od Odry a Nisy (část Braniborska, Pomořansko, Slezsko, Východní Prusko), kde se vyrábělo 25% objemu potravin a velká část tolik potřebného uhlí. byla zničena jedna čtvrtina bytového fondu z roku Kromě toho shořely dvě třetiny všech knihovních a archivních fondů. Průmyslová výroby poklesla na 15% předválečné produkce.

49 postupimská konference schůzka H. S. Trumana (USA), W. Churchilla/C. Attleeho (V. Británie) a J. V. Stalina (SSSR) na zámku Cecilienhof úmluva o poválečném osudu Německa (Francie se připojila ) zničení militarismu a nacismu, odzbrojení, demilitarizace, zákaz všech nacist. organizací, anulování nacist. zákonodárství, odsouzení všech válečných zločinců, vytvoření základů dem. Německa. rozdělení Německa do okupačních zón Spojenecká kontrolní rada v Berlíně rozbití prům. kartelů, decentralizace hosp. a zákaz válečné výroby hosp. a administrativní jednota Německa měla být znovu obnovena dohoda o odsunu Němců z Polska, Československa a Maďarska, který měl být proveden spořádaně a lidsky.

50 Sovětská vojenská správa (SVAG, něm. SMAD) 1946 se v sovětské zóně spojila KPD a SPD a vznikla Jednotná socialistická strana Německa (Sozialistische Einheitspartei Deutschlands, SED). Molotov

51

52 postupimská konference schůzka H. S. Trumana (USA), W. Churchilla/C. Attleeho (V. Británie) a J. V. Stalina (SSSR) na zámku Cecilienhof úmluva o poválečném osudu Německa (Francie se připojila ) zničení militarismu a nacismu, odzbrojení, demilitarizace, zákaz všech nacist. organizací, anulování nacist. zákonodárství, odsouzení všech válečných zločinců, vytvoření základů dem. Německa. rozdělení Německa do okupačních zón Spojenecká kontrolní rada v Berlíně rozbití prům. kartelů, decentralizace hosp. a zákaz válečné výroby hosp. a administrativní jednota Německa měla být znovu obnovena dohoda o odsunu Němců z Polska, Československa a Maďarska, který měl být proveden spořádaně a lidsky.

53 Sovětská vojenská správa pro správu své zóny vojensko-politický orgán hlavním náčelníkem a současně vrchním velitelem skupiny sovětských okupačních vojsk = maršál Žukov zaměstnával na lidí okupační armáda lidí V Moskvě nebyl vytvořen zvláštní orgán pro řízení okupační správy.

54 východní zóna denacifikace pozemková reforma 1946 spojila KPD a SPD = Jednotná socialistická strana Německa (Sozialistische Einheitspartei Deutschlands, SED) zánik Pruska

55 reparace peněžní naturálie = demontáže zařízení, zabrání zahraničních aktiv, využívání stávající produkce, zahraniční majetek, patenty, tovární značky, názvy firem, specialistů demontáže - k 1936 zasáhly 55 % objemu průmyslové výroby (v západních zónách 8 %) do šla 1/4 a /5 veškeré výroby zóny jako reparace do SSSR (do 1954)

56 George Catlett Marshall ministr zahraničí (státní tajemník), Marshallův plán pro obnovu Evropy s pomocí USA. Tato pomoc napříště příznivě ovlivnila hosp. spolupráci v Evropě. Pro nemoc rezignoval. Za korejské války se zasloužil o nerozšíření konfliktu do dalších částí Asie. Spolu s A. Schweitzerem Nobelova cena míru 1953.

57 Marshallův plán : 23 miliard dolarů. Pomoc byla realizována dary (zemědělské a potravinové přebytky, suroviny), dodávkami průmyslového zboží a přímými finančními půjčkami. Téměř polovinu pomoci obdržely Velká Británie a Francie, dále se programu účastnily Itálie, SRN, Benelux, Řecko, Rakousko, Dánsko, Irsko, Švédsko, Švýcarsko, Norsko, Island, Turecko, Portugalsko a Španělsko.

58 první berlínská krize Generál Lucius D. Clay ( ), vojenský guvernér amer. zóny

59 násilná přeměna východní zóny v sovětský satelit s komunistickým zřízením postupná transformace západních zón v parlamentní republiku k hospodářskému spojení západních zón Stalinovou reakcí bylo uzavření všech železničních i silničních cest v Berlíně do západních sektorů, o několik dní později i vodních cest. západní Berlín odříznut mj. od dodávek elektrického proudu, dovozu potravin ad. ze sovětské zóny Stalin se pokusil vyhladověním obyvatel západních berlínských sektorů a nátlakem na západní mocnosti zabránit vytvoření protisovětsky orientovaného západoněmeckého státu. Spojenci - vojenský letecký most

60 vznikla NDR prezidentem předseda SED Wilhelm Pieck ( ) generálním tajemníkem SED Walter Ulbricht ( ) budování socialismu 1950 do RVHP 1953 Ulbricht x Berija, Malenkov 1955 do Varšavské smlouvy

61 Konrad Adenauer primátor Kolína n. Rýnem 1944 krátkodobě vězněn 1949 předs. CDU v brit. okupační zóně, předs. celé CDU spolkovým kancléřem, současně min. zahr

62 Nikita Sergejevič Chruščov první tajemník ÚV politický vůdce SSSR zároveň předseda vlády

63

64 povstání dělníků v celé NDR zvýšení norem obtíže se zásobováním stupňující se teror 17. června 1953 i politická hesla SED nezvládlo a nechalo vzpouru potlačit sovětskými vojsky

65 SRN 1955 členem NATO září 1955 navštívil Adenauer Moskvu = navázání diplomatických vztahů a navrácení dosud zadržovaných válečných zajatců 1956 všeobecná branná povinnost (bundeswehr)

66 Hallsteinova doktrína vládní prohlášení 23. září 1955 SRN nebude vzhledem ke svému demokraticky legitimovanému nároku na zastupování všeho německého národa navazovat nebo udržovat diplomatické styky s žádným státem, který udržuje nebo naváže diplomatické styky s NDR. SSSR jako jedna ze čtyř mocností tvoří výjimku

67 druhá berlínská krize 1958 Chruščov ultimativně požadoval odchod všech vojsk a vytvoření demilitarizovaného svobodného města Západní Berlín. = západní mocnosti, NATO a SRN jeho požadavky odmítly a trvaly na dodržení mezinárodních dohod. Nakonec se během diplomatických jednání podařilo přimět SSSR ustoupit.

68 NDR, SRN a SSSR

69 stavba berlínské zdi 13. srpna 1961 narůstající počet uprchlíků z NDR uprchlo na Západ 2,68 milionu lidí do roku 1977 dohromady 2,86 milionu lidí pokus o vybudování spravedlivého řádu se v NDR nezdařil

70 NDR po SSSR nejsilnější komunistickou průmyslovou mocností Ulbricht - pokus uvolnit hospodářský systém - pochopil význam vědeckotechnické revoluce = automatizace a modernizace, maximum investic bylo soustředěno do chemického a strojírenského průmyslu, elektrotechniky 1965 obchodní smlouvu se SSSR = snižovala sovětské dodávky a zvyšovala východoněmecký vývoz do SSSR = smrtelná rána ambiciózní východoněmecké reformě.

71 NDR - SSSR Náš vliv neměl obdoby. Bez naší ropy, plynu, kovů a bavlny by NDR nemohla existovat ani rok... Zvláštní kapitolou byli poradci KGB. Bylo jich více než dost. Nebyli jen v Berlíně, ale v každém okresu, aby dozírali na své (východoněmecké) kolegy. Pod pevnou kontrolou byla armáda NDR, počínaje ministrem obrany a konče veliteli divizí všude seděli naši poradci... Oficiálně měli být jen konzultováni... ale fakticky se očekávalo, že rady našich emisarů budou splněny (jako příkazy)! (sov. velvyslanec Abrasimov)

72 Willy Brandt něm. politik (SPD) novinář v Norsku a Švéd. primátor Záp. Berlína 1966 min. zahr. a vicekancléř spolkový kancléř

73 východní politika (Ostpolitik) uvolňování a normalizaci vztahů mezi SRN a státy tehdejší Varšavské smlouvy vrchol za sociálně liberální koalice za spolkového kancléře Brandta uzavření tzv. východních smluv moskevská smlouva ( ), zříkající se násilí mezi SRN a SSSR, uznáno za nedotknutelné poválečné uspořádání Evr. včetně hranic mezi SRN a NDR a též hranice Odra Nisa jako hranice NDR s Polskem

74 Erich Honecker vybudoval mládežnickou organizaci FDJ ( předseda) od 1958 člen politbyra a tajemníkem pro bezpečnost 1971 prvním tajemníkem ÚV SED

75 zadlužení NDR na Západě přísně tajné tajemství - i před Sověty 1982 přes 30 miliard valutových marek Honecker odmítl uvažovat o mimořádných opatřeních Bonn - velkorysá finanční podpora x vykupování politických vězňů bývalé NDR vedlo k dramatickému zvýšení jejich počtu

76 Michail Sergejevič Gorbačov sov. politik, * ; od 1978 tajemník ÚV KSSS, gen. tajemník, předs. prezidia Nejvyš. sovětu, 1990 až 91 prezident SSSR; 1990 Nob. cena míru.

77 propad ekonomiky SSSR nastal pokles výroby o 25 % Tiskly se peníze. Náklady na obranu nebyly omezeny. Ve státním rozpočtu se naopak negativně projevily důsledky boje proti alkoholismu propadem příjmů. růst deficitu státního rozpočtu: 1988 činil již plných 90,1 miliard, což činilo asi 10 % HDP SSSR. finanční krizi prohlubovaly i populistické kroky reformistů zánik systému výkupu a distribuce v důsledku nacionalismu a regionalismu pozdě a navíc ve velice nevhodné době přistoupila ústřední vláda k reformě cen reforma posílila hlavně odstředivé tendence a přispěla k ekonomickému rozkladu. Gorbačov nikdy nepochopil, že není možné začít s volným trhem, pokud jste napřed nezprivatizovali veškerý majetek. Podstatou komunismu je ale likvidace soukromého vlastnictví.

78 George Pratt Shultz * 1920 prof. ekonomie - Chicago ministr práce, financí ministr zahraničí

79 George Herbert Walker Bush * 1924 za 2. sv. války pilot, velvyslanec USA u OSN, ředitel CIA, viceprezident, prezident

80 německá otázka rychlý průběh rozkladu komunistického bloku Gorbačov soustředil jen na vnitřní problémy a získání podpory na Západě 1989 činil dluh NDR 49 miliard marek. Bylo nutné dávat 62 % exportních příjmů na placení úroků západoněmecký kancléř H. Kohl (*1930) Bush = sjednocené Německo musí být plnohodnotným členem NATO z 9. na 10. listopadu 1989 prolomena berlínská zeď v prosinci 1989 se na Maltě sešli Gorbačov a Bush Bonn poskytl v rámci oboustranných sovětsko-německých ujednání hmatatelnou pomoc mechanismus 2+4 = vzbudit u Sovětů, Francouzů a Britů dojem, že jsou ve hře smlouva o státní suverenitě sjednoceného Německa bylo oficiálně vyhlášeno sjednocení Německa.