První ãást obchvatu Sokolova fini uje

Transkript

1 ãíslo 7-8/2007, roãník 12 V sledky tûïby uhlí za ãervenec 2007 Na velkolomu Jifií bylo v ãervenci vytûïeno 357,3 tisíc tun uhlí, na divizi DruÏba to bylo 149,7 tisíc tun uhlí. Za obû divize ãinila celková tûïba 507 tisíc tun uhlí. V roba elektrické energie za ãervenec 2007 V ãervenci vyrobila teplárna 69,7 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 51,3 tisíc MWh elektrické energie. V ãervenci bylo celkem vyrobeno 121 tisíc MWh elektrické energie. Procento absence pro nemoc a úrazy z fondu pracovní doby za leden aï ãervenec 2007 ve srovnání se stejn m obdobím let 2005 a ,5 6,4 6,3 6,2 6,1 6,0 5,9 5,8 5,7 5,6 5,5 5,4 5,3 5,2 5,1 5,0 4,9 4,8 Cíl na rok ,0 % 5,29 % ,19 % ,96 % Jedním ze stavebnû nejnároãnûj ích úsekû obchvatu je sjezd k obci Královské Pofiíãí spojen se stavbou lávky pro parovod První ãást obchvatu Sokolova fini uje Stavba jedné z ãástí nového obchvatu Nejvût í dopravní stavba uplynul ch desetiletí vedená v oblasti b valého dolového území jde do fini e. JiÏ v závûru leto ního roku by tak mûli fiidiãi mezi Sokolovem a Královsk m Pofiíãím jezdit po zbrusu novém silniãním obchvatu. Stavba nové komunikace je celkem 3,9 kilometru dlouhá a z velké ãásti vede po území spadajícího do areálu b valého lomu Marie. Celkovû si jeho vybudování vyïádá náklady ve v i pfies 140 milionû korun. Vût inu z nich uhradí stát, zhruba tfii miliony korun pak dá ze svého rozpoãtu kraj. Stavba je v znamná pfiedev ím tím, Ïe jde o první etapu projektu, kter má ze Sokolova odvést tranzitní dopravu, v raznû zatûïující mûsto. ZároveÀ jde o první ãást komunikaãního systému, kter bude fie it silniãní dopravu v regionu po dokonãení vodní nádrïe Medard. Rekultivace dolov ch území ostatnû se stavbou obchvatu souvisí více, neï by se na první pohled mohlo zdát. Potvrzuje to i technick fieditel Sokolovské uhelné Jifií Pöpperl. Jedna velká ãást trasy této silnice vede po území spadajícím do prostoru b valého lomu Marie, fiíká Pöpperl. Z hlediska samotné trasy komunikace, která mûla vést po pozemcích spoleãnosti Sokolovská uhelná, jiï do lo k vypofiádání pfied nûkolika lety. Pfievod pozemkû z majetku spoleãnosti na kraj byl ale podmínûn vybudováním provizorního napojení na silnici 210 vedoucí ze Sokolova do Kraslic. DÛvodem je pokraãující naváïení zemin do prostorû b valého lomu Medard, fiíká Pöpperl. S tím se poãítá pfiibliïnû do roku 2009, kdy odstartují pfiípravy na samotné napou tûní jezera. V té dobû by se také mûla dokonãovat dnes projektovaná ãást západní ãásti obchvatu Sokolova, která se na kraslickou silnici napojí ve stejném místû. TakÏe postup obou projektû na sebe pfiímo navazuje, dodává Pöpperl. V tûchto dnech dokonãovaná stavba mezi Sokolovem a Královsk m Pofiíãím vedle samotné silnice zahrnuje také tfii mostní konstrukce, podchod pro pû í, osm zárubních zdí nebo speciální lávku pro parovod. Právû ta byla, kvûli nestabilitû terénu, jedním z nejsloïitûj ích konstrukãních prvkû celé trasy. PÛvodnû se poãítalo s dokonãením obchvatu jiï kolem roku 2003, ale stavbu pfiibrzdilo odvolání jednoho z úãastníkû vefiejné soutûïe a následnû také nedostatek finanãních prostfiedkû. Realizace tak nakonec odstartovala aï v listopadu 2006 a dokonãení je plánováno na prosinec leto ního roku.

2 PRACOVNÍHO JUBILEA V SRPNU 2007 DOSAHUJÍ: 20 let v SU Bajdáková Brigita Berentei Tibor Dunda Jan Ing. Homola Pavel Správa AS Hrbek Ivo Chvojsík Radek Ing. Klapka Zby ek Správa AS Lanc Bohumil Matûjka Miroslav Motzbäuchl Jifií Nováãek Zdenûk Ptáãek Pavel Ing. ebesta Petr edivec Jaroslav tech Petr TûÏká Ivana Úsek personálního fieditele 25 let v SU Ali tefan Boukal âestmír âech Jifií âermák Petr Höll Miroslav Hraba Lubo Hrbek Petr Jiránková Marie Úsek personálního fieditele Kaliniã Petr Úsek v robního fieditele Kováãik Mikulá Lesko Miroslav Svoboda Vladimír Ing. virák Miroslav Vá a Lubo Zoubková Ivana Úsek ekonomického fieditele 30 let v SU Beran Petr Úsek generálního fieditele Bou ková Alena Cicko Lubo Kounovsk Oldfiich Ing. Králík Tomá Lorenz Herbert Luhan Karel Ing. Malu ek Jifií Pergl Zdenûk Stejskal Lubomír Èástka Miloslav tûrba Oldfiich Tre l Pavel 35 let v SU Bc. Herãíková Jana Fo um Ladislav Hanyk fi Antonín Kovalãíková Helena Úsek ekonomického fieditele opejstal Josef Vodárek Günter 40 let v SU Malinovsk Ladislav Havel Vlastimil Slapniãková Drahoslava Úsek obchodního fieditele Smolík Zdenûk 20 let v SU Doupalová Iveta Hájek Antonín Herynková Eva Holíková Marie Honzajk Franti ek Kováfi Vladimír Ing. Mazanec Petr Novák Anton PoníÏil Petr Putnar Pavel Slezák Daniel karda Libor Èastn Daniel 25 let v SU Ing. Ctiborová Jarmila DoleÏal Libor Düringer Petr Fialová Ljubka Halbritter Roland Ing. Houda Milan Jendrolová Vlasta KaÀkovská Irena Kasal Václav Ing. Pech Lubomír Pergler Milan Plechat Jan Plechat Vít Roubalová Marie Vaníková Dagmar Zima Vladimír 30 let v SU Czina Zdenûk Kalbáã Lumír Kuba Martin LeÀka Jifií MaÀasová Marie Paták Jaroslav Sibera Jifií Stinglová Vilma iman Miroslav vec Jifií Tfiíska Ladislav Zborník Jifií 35 let v SU Dou a Jifií Lagron Ladislav Linhart Miroslav Stingl Petr VáÀová AlÏbûta 40 let v SU Kozel Oldfiich Matiãka Vladimír V ZÁ Í 2007 DOSAHUJÍ: Úsek generálního fieditele Úsek v robního fieditele Úsek v robního fieditele Úsek v robního fieditele Odbory Jsme mezi nejlep ími zamûstnavateli PrestiÏní ocenûní obdrïela spoleãnost Sokolovská uhelná v rámci soutûïe AXA Zamûstnavatel roku. Ta je vyhla ována jiï pût let spoleãností Fincentrum a jejím smyslem je podpofiit rozvoj lidsk ch zdrojû a zkvalitnûní pfiístupu spoleãností k zamûstnancûm. Ze ãtyfi desítek vybran ch firem v regionu se sokolovská firma stala druhou nejlep í. Podle Marie Abu Assad z pofiádající firmy Fincentrum rozhodlo o umístûní Sokolovské uhelné hned nûkolik faktorû. Jedním z nich je i prûmûrná mzda ve firmû, která se vloni mezi- Dal í v znamn pfiíspûvek k zlep ení Ïivotního prostfiedí v regionu si na své konto pfiipsala spoleãnost Sokolovská uhelná. Ta v tûchto dnech dokonãila projekt intenzifikace odsífiení koufiov ch plynû z kotlû teplárny ve Vfiesové. V sledkem je úãinnost odsifiovací jednotky ve v i pln ch 93 procent. Princip této úãinné technologie je pfiitom velmi jednoduch, fiíká Jan Havelka, kter celou investici koordinoval. Spoãívá v tom, Ïe spaliny ze v ech pûti instalovan ch kotlû jsou zavedeny spoleãn m koufiovodem do velké nádoby (absorbéru), kde je proud spalin sprchován suspenzí vody a jemnû mletého vápence. Nad sprchovacími patry je umístûno zafiízení, které znemoïàuje úlet kapiãek suspenze do ovzdu í. Teprve nad nimi pak je na vrchol absorbéru napojen komín, kter m jsou ve v ce 120 m vyãi tûné spaliny vypou- tûny, popisuje technologii Havelka. Jednoduchost mokré vypírky a její dlouhodobé a spolehlivé fungování je ale podmínûno pouïitím speciálních materiálû a velkou peãlivostí pfii montáïi. Ve kerá potrubí, kter mi proudí Poslanci vybojovali na silnici miliony Iniciativa poslancû z regionu napfiíã politick m spektrem podporujících urychlení dostavby rychlostní silnice R6 slaví první velk úspûch. Stát díky jejich soustfiedûnému tlaku uvolní letos na stavbu o 1,3 miliardy korun více. Velká ãást z tûchto penûz poputuje do Karlovarského kraje. Takové posílení uï musí b t nûkde vidût, fiíká poslanec parlamentu Lubomír Suk (ODS). Rozestavûn úsek silnice mezi Tisovou a Kamenn m Dvorem tak posílil stát ãástkou 200 milionû korun, o sto milionû více pak pûjde na prûjezd Karlov mi Vary. Právû nízká rozestavûnost, a patná pfiíprava je jedním ze zásadních problémû, které silnici od poãátku provázejí. Jak fiíká poslanec Milo Patera (ODS), aby vûbec bylo moïno stavbu dokonãit kolem roku 2013, musela by se roãnû zahajovat stavba tfií aï ãtyfi úsekû. Ve skuteãnosti se pfiitom staví pouhé tfii. Z pûti úsekû mají pouze tfii územní rozhodnutí a stavební povolení chybûjí v em, poukazuje na administrativní problémy Patera. Plánovaná stavba pfiitom nejvût í zpoïdûní nabírá v Ústeckém kraji a ve stfiedních âechách. Podle Patery se fiidiãi napfiíklad mohou jiï zcela rozlouãit s tím, Ïe by se úsek mezi Pavlovem a Prahou otevfiel jiï pfií tí rok, jak bylo pûvodnû plánováno. Cílem je tento termín udrïet aspoà v hranicích roku roãnû reálnû zv ila o 8,6 procenta. Navíc tento rûst byl pokryt zv enou produktivitou práce. Dal í je, Ïe kromû mzdy získávají zamûstnanci pfiíspûvek na penzijní pfiipoji tûní, a roãnû z osobních úãtû pfiíspûvky na závodní stravování, rekreaci, rehabilitaci, kulturní i sportovní ãinnost, zdravotní péãi a dal í, vypoãítává Abu Assad. Mezi dal í pozitivnû hodnocené faktory u Sokolovské uhelné patfiila nízká nemocnost, která se u jejích zamûstnancû dlouhodobû pohybuje kolem pûti procent, a zamûstnávání suspenze, i komín do v ky 120 m, jsou provedena z laminátu, zvlá tû namáhaná místa jsou o etfiena ochrannou korundovou vrstvou. Rozstfiikovací sprchové trysky, kter ch je v absorbéru umístûno na ãtyfiech sprchov ch patrech nad sebou celkem 448, jsou z otûruvzdorné keramiky. Na kvalitu zpracování klade ostatnû dûraz to, Ïe sprchovacími tryskami proteãe za hodinu celkem 21,5 tisíc krychlov ch metrû suspenze, vypoãítává Havelka. Letos odstartovala stavba úseku silnice mezi Tisovou a Kamenn m Dvorem osob se zmûnûnou pracovní schopností. Tûch ve firmû pracuje kolem osmi desítek. Nemen í roli pak sehrál i fakt, Ïe firma dává práci témûfi tfiem procentûm ekonomicky aktivního obyvatelstva v Karlovarském kraji. Ocenûní Zamûstnavatel roku bylo letos vyhlá eno v 8 kategoriích. Nejcennûj í titul AXA Zamûstnavatel roku 2007 získala spoleãnost Glaverbel Czech, a. s., ãlen skupiny Glaverbel. NejÏádanûj ím zamûstnavatelem roku 2007 se stala spoleãnost Telefónica O 2 Czech Republic, a. s. Teplárna ve Vfiesové opût sniïuje emise, investice pomûïe Ïivotnímu prostfiedí Pracovníci dodavatelské firmy Speciální technologie Ostrava pfii dokonãování stavby intenzifikace odsífiení Pro fiízení celé technologie je velmi dûleïité, aby vstupní hodnoty chemick ch a fyzikálních vlastností suspenze do fiídicího systému byly mûfieny kontinuálnû s vysokou pfiesností. Provádûná rekonstrukce odsifiovací jednotky, na kterou vynaloïí Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s., 36 mil. Kã, pfiinese sníïení vypou tûní oxidû síry ze stávajícího limitu 1700 mg/m 3 na hodnotu 400 mg/m 3. Kromû sníïení obsahu síry je pro lidské zdraví velmi pozitivní sníïení úletu tuh ch ãástic, uzavírá Havelka s tím, Ïe pfii provozu odsifiovací jednotky je dokonal m vypráním spalin sníïen úlet tûchto ãástic na minimum. Tedy na hodnotu 0-5 mg/m 3, pfiiãemï souãasn limit pro vypou tûní této kodliviny je 100 mg/m 3. PÛvodní odsifiovací zafiízení bylo v teplárnû divize Zpracování Vfiesová vybudováno v roce Jeho souãasná rekonstrukce umoïní celé technologii s rezervou splnit i nároãná kritéria pro limity koncentrací síry vypou tûné zvlá tû velk mi zdroji. Pohybovat se tedy bude pod hranicí 400 mg v metru krychlovém spalin. Trasa mezi Chebem a Prahou by mûla mûfiit celkovû témûfi 170 kilometrû. Dodnes je ale hotovo teprve 33 km. PfietíÏená mezinárodní silnice je tak nejen ve velmi patném technickém stavu, ale také místem ãast ch dopravních nehod. Mnohdy s tragick mi následky. Vláda ale zatím nedokázala pfiesnû fiíci, do kdy a jak m zpûsobem zajistí naplnûní rozpoãtu Státního fondu dopravní infrastruktury, upozoràuje dal í z poslancû Pavel Hojda (KSâM). Ten je proto pfiipraven spolu s ostatními poslanci v regionu i nadále zvy ovat tlak na stát, aby urychlil uvolàování financí na stavby a rekonstrukce silnic, a navíc urychlenû hledal systémové fie ení, jak zajistit stabilní zdroje financí na tyto investice. Situaci s v stavbou rychlostní silnice navíc provázejí i problémy t kající se v kupu pozemkû v plánované trase. Proti jejich prodeji za státem stanovenou cenu pfied ãasem protestovalo mûsto Nové Sedlo, nyní odmítá na cenu pfiistoupit pro zmûnu sousední mûsto Loket. Nicménû doufám, Ïe se nakonec budou v ichni chovat racionálnû, aby se stavba nebrzdila, dodává poslanec Suk. Na realizaci R6 totiï nezávisí jen fie ení dopravních problémû regionu, ale cel jeho rozvoj. Nová rychlostní komunikace je totiï jednou ze základních podmínek pro vznik nov ch prûmyslov ch zón v kraji a jejich efektivní rozvoj. 2 V em jmenovan m pfieje vedení Sokolovské uhelné mnoho zdraví, osobní spokojenosti a vyjadfiuje podûkování za dlouholetou práci ve spoleãnosti. Uzávûrka dat

3 Auto na achtu? âím jednodu í, tím lep í Autodoprava Sokolovské uhelné provozuje více neï sedm set kusû techniky v eho druhu Více neï 700 kusû techniky od osobních aut, pfies pfiívûsy, aï po speciální nákladní vozidla. Takov je vozov park spoleãnosti Sokolovská uhelná, kter se sv m rozsahem fiadí k nejvût ím v regionu. A jak by mûl vypadat typick vûz do tak nároãného prostfiedí, jak mi jsou dûlní provozy? Podle Víta âurdy, vedoucího sekce Autodoprava, ãím konstrukãnû jednodu í, tím lep í. V echny moderní vymoïenosti, jako je elektronika ve vozidle a rûzné pomocné systémy, jsou v terénu tím nejãastûj ím zdrojem poruch, fiíká âurda. I to je dûvodem, proã v dolech velkou ãást vozové flotily dodnes tvofií vozy, které lze do jisté míry oznaãit automobilov mi legendami. KdyÏ se nûco rozsype na staré Pragovce, dá se to opravit skoro na kolenû. KdyÏ na nûjakém moderním západním autû, jde rovnou do specializovaného servisu, poukazuje éf firemní autodopravy. Je to také o ekonomice provozu. KdyÏ se na ruském autû rozbije svûtlo, coï na achtû není nic neobvyklého, stojí dva tisíce. Na americk nebo japonsk vûz stejného typu ale nûkolikanásobnû víc. V samotném terénu ale aï tak zásadní rozdíly mezi jednotliv mi auty nejsou. Tedy kdyï budeme porovnávat porovnatelné. Pak samozfiejmû záleïí víc neï na konkrétní znaãce na fiidiãi a pneumatikách, fiíká âurda. Z hlediska nákladních aut ve firmû jednoznaãnû dominuje Praga V3S. Jejich firemní flotila ãítá rovn ch 147 kusû a je bezkonkurenãnû nejvût í skupinou tûchto aut v regionu. A zfiejmû je tû dlouho bude. Mimo jiné i proto, Ïe za ni na trhu neexistuje odpovídající náhrada s v jimkou Unimogu. JenÏe jeho pofiizovací cena je tfii miliony. Druh m typem, co do poãetnosti, je ruská Lada Niva, kter ch v dolech jezdí celkem 78. A i zde platí, Ïe i pfies konstrukãní zastaralost vozû, jde o pomûrnû spolehlivé stroje. Do té doby, dokud se neutopí, jede. A kdyï se utopí, vût inou staãí vyndat svíãky, vysu it a jede dál, fiíká vedoucí sekce Autodoprava. A rozhodnû nemluví do vûtru. Terén, kter se v povrchov ch hnûdouheln ch lomech vyskytuje, si svou nároãností na umûní fiidiãû nijak nezadá s leckterou rallye proslul ch jmen. Zb vající ãást provozované techniky jsou rûzné typy nákladních vozû, mezi kter mi dominuje domácí Tatra, referentské osobní vozy i rûzné speciály, jako napfiíklad vozy pro pfievoz v bu nin. Ty se v ak na první pohled od bûïné techniky nijak neli í. Hlavní rozdíl je v pouïit ch materiálech. Jiná elektroinstalace, rûzné ochranné prvky jako jsou nehofilavé materiály a podobnû, vysvûtluje âurda. O to v e se pak stará 170 zamûstnancû sekce, ze kter ch více neï 160 tvofií fiidiãi, automechanici a dal í obsluïn personál. Sekce má také vlastní myãku, pneuservis a autoservis specializovan na vozy Praga V3S a Tatra. Zbylá technika se opravuje dodavatelsky. Z hlediska sluïeb v absolutní vût inû zaji Èuje sekce Autodoprava sluïby pro jednotlivé divize spoleãnosti Sokolovská uhelná. SluÏby pro externí firmy tvofií necelá dvû procenta z roãních v konû. Sekce autodoprava ve své souãasné podobû vznikla pfied dvûma lety. PÛvodnû byla doprava v 80. letech souãástí ústfiední údrïby s dislokací ãásteãnû ve Vfiesové a ãásteãnû na lomu Jifií. Tento areál ale následnû pfiekryla v sypka a autodoprava pfie la do areálu b val ch lidov ch milicí. Poãátkem 90. let minulého století do lo k jejímu rozdûlení pod jednotlivé divize, a ãást autodopravy byla dokonce privatizována nebo pronajata. Teprve koncem 90. let se po ukonãení pronájmu zaãala postupnû sluãovat zpût do souãasné podoby. Tento proces byl definitivnû zavr en pfievzetím vozového parku rekultivací z divize DruÏba v roce Medard pfiinese Sokolovu fiadu zmûn. Pozitivních V razné promûny oãekává mûsto Sokolov v souvislosti s v stavbou vodní nádrïe Medard. Aãkoliv neleïí pfiímo na jejím bfiehu, bude to paradoxnû právû okresní mûsto, kterého se napou tûní nejvût í vodní plochy v regionu dotkne velmi silnû. KdyÏ vznikalo koupali tû Michal, byli jsme vta- Ïeni pfiímo do jeho plánování. JenÏe tohle je nûco zcela jiného, fiíká starosta mûsta Karel Jakobec. A moïná je tû dûleïitûj ího, dodává v zápûtí. Rekultivace b valého hnûdouhelného lomu Medard - Libík je pro mûsto Sokolov zfiejmû nejdûleïitûj ím projektem krajinotvorby za posledních sto let. DÛvod? Je to radikální promûna na eho okolí. A spolu s ní se také postupnû zaãne mûnit pohled na na e mûsto, tvrdí starosta mûsta. Sokolov totiï za sebou vleãe pomyslnou historickou kouli na noze. Ta ho pfiedurãuje v pfiedstavách mnoha lidí za pinavou uhelnou díru. A pokud nûco mûïe tento pohled zmûnit, tak právû rekultivace Medardu. Samozfiejmû, udûlalo se toho za poslední roky moc. JenÏe tfieba Silvestr si vût ina souãasníkû pamatuje jako oblast zarostlou stromy. KdyÏ se zrekultivoval, jednu zeleà jednodu e nahradí zeleà jiná. A i kdyï asi hodnotnûj í, moc lidí to tak nevnímá. Prostû zelená a zelená, vysvûtluje Jakobec. JenÏe tady se zmûní obrovsk lom v jezero. To uï bude tak radikální, Ïe to nedokáïe pfiehlédnout nikdo. Sokolov navíc oãekává, Ïe blíïící se napou tûní nádrïe pomûïe fie it i nûkteré jeho vnitfiní problémy. Jedním z nich je tranzitní doprava. KvÛli ní se jiï roky plánuje silniãní obchvat mûsta. A blíïící se napou tûní Medardu jen urychlilo uvolàování penûz na jeho stavbu. Jinak by totiï v ichni, kdo pojedou k jezeru, jezdili opût pfies na e mûsto. A to by bylo uï neúnosné, fiíká starosta Sokolova. Pfiínos v ak, podle Jakobce, bude mít pro mûsto i budoucí rozvoj celého území Medardu. O tom, co bude stát v okolí nádrïe rozhoduje vlastník, tedy Sokolovská uhelná. Nicménû kdyby se podafiilo realizovat pouh ch padesát procent z vytipovan ch projektû, povaïoval bych to za obrovsk úspûch, tvrdí starosta. Podle nûho totiï kaïdá investice v okolí Medardu pfiinese peníze i do Sokolova. KdyÏ tam nûkdo postaví kemp nebo hotel a pfiiláká do nûho turisty, je velice nepravdûpodobné, Ïe by vydrïeli leïet t den jen u jezera. Naopak, budou se chtít podívat i po okolí, a logicky tím pádem zavítají právû do Sokolova. To by, podle pfiedpokladu vedení mûsta, mûlo posílit pfiedev ím sluïby ve mûstû. I proto sokolovská radnice uvaïuje napfiíklad Starosta Sokolova Karel Jakobec o novém fie ení trasy pro pû- í kolem nádraïí, nebo napojení jezera na cyklostezky kolem mûsta. Na druhou stranu, ãeká Sokolov s Medardem i problémy. Ten nejvût í se bude t kat zv ené míry dopravy ve mûstû. Naopak proti pûvodním pfiedpokladûm zûstane v provozu mûstské koupali tû. Nemyslíme si totiï, Ïe by na jeho provoz mûl Medard nûjak zásadní vliv, fiíká Jakobec. O jeho likvidaci se totiï spekulovalo jiï v dobû, kdy do lo k rekultivaci uhelného lomu Michal na koupali tû. Tehdy jsme poãítali, Ïe se to v znamnû projeví na náv tûvnosti koupali tû, ale nic takového se nestalo. Ukázalo se totiï, Ïe kaïd vyhledává nûco jiného a pfii tom zfiejmû zûstane i po napu tûní Medardu, shrnuje svûj pohled na zrod nového jezera starosta Sokolova. KALENDÁRIUM (osobnosti regionu) 1584 V Horním Slavkovû se narodil Christophorus Crinesius, pozdûj í v znamn protestantsk kazatel a orientalista. Proslul také jako vynikající pedagog. 27. srpna 1787 V Praze umírá Franti ek Ignác Platzer, slavn barokní sochafi a autor hlavního i dvou protûj kov ch oltáfiû v sokolovském kostele sv. Jakuba Vût ího. Paradoxnû sám Platzer zfiejmû v Sokolovû nikdy nebyl. Jeho oltáfie se do mûsta totiï dostaly ze servitského kostela sv. Michaela v Praze. 28. srpna 1749 Frankfurt nad Mohanem se stal rodi tûm muïe, kter se pozdûji zapí e do dûjin svûtové literatury. Do historie Sokolovska se Johann Wolfgang von Goethe zapsal nejen sv mi ãast mi pobyty v regionu, ale také tím, Ïe zde slavn básník zahofiel ke své poslední lásce. Polovina 18. století Kdesi v Pomofiansku spatfiil svûtlo svûta Heinrich Cuno, pozdûj í herec, knihkupec a pfiedev ím autor divadelních her. VÛbec nejznámûj ím dílem tohoto romantika se stala hra LoupeÏníci na Chlumu, jejímï dûji tûm je Chlum sv. Mafií. Premiéru mûli LoupeÏníci v roce 1814, o rok pozdûji se pak hra poprvé pfiedstavila v Praze, kde se ve Stavovském divadle hrála, díky velkému zájmu vefiejnosti, nepfietrïitû aï do roku Bagrista zahynul pod závalem estatfiicetilet fiidiã bagru pfii el o Ïivot poãátkem srpna pfii práci v lomu DruÏba spoleãnosti Sokolovská uhelná. MuÏ bûhem noãní smûny pfiipravoval terén pro postup rypadla ve vy í partii lomu. V druhém uhelném fiezu ale do lo k odpadnutí ãásti uhelné sloje o objemu cca 380 metrû krychlov ch, která ho ve stroji zasypala. idiãe se nepodafiilo pfiivést k Ïivotu ani po rychlém zásahu zdravotníkû, ktefií tak mohli konstatovat pouze smrt. Pfiíãiny nehody jsou stále v etfiení. Zatím ale nic nenasvûdãuje tomu, Ïe by muï, nebo provozovatel lomu, nûjak m zpûsobem poru ili bezpeãnostní pfiedpisy. Podle v eho lo o událost, které nebylo moïno pfiedem zabránit. Smrtelné úrazy v provozech Sokolovské uhelné jsou pomûrnû fiídké. Za posledních pût let jde o druhé zranûní tohoto druhu. 3

4 Hornická spoleãnost podkru noh jako kaïdoroãnû opût na studijn Jako kaïdoroãnû, pofiádala Hornická spoleãnost podkru nohorské oblasti i letos aï studijní cestu, tentokrát na lignitové lomové provozy do rumunského revíru Rovinari-Targu Jiu. Za na í spoleãnost byli delegováni ing. Miroslav virák a ing. Jaroslav Jiskra, Ph.D. Jelo se pohodln m autobusem pfies Slovensko a Maìarsko. Cesty se zúãastnili zástupci dal ích dvou nejvût ích hnûdouheln ch spoleãností, Ministerstva prûmyslu a obchodu âr, Ministerstva Ïivotního prostfiedí âr, BáÀsk ch projektû Teplice, V zkumného ústavu hnûdého uhlí v Mostû a Vysoké koly báàské - Technické univerzity v Ostravû. Nyní struãnû k vlastním rumunsk m báàsk m a zpracovatelsk m provozûm. Zde jsme mûli moïnost prohlédnout si dvû státní tûïební spoleãnosti, v souãasné dobû se pfiipravující na privatizaci. Ve ãtvrtek 31. kvûtna jsme nav tívili spoleãnost Energetick komplex Rovinari, skládající se ze tfií funkãních lomû a jedné tepelné elektrárny z roku 1960 s pûvodním instalovan m v konem 4 x 330 MW. Spoleãnost pokryje 75 % spotfieby elektrárny z vlastních tfií lomû s názvy Tismana, Rovinari a Pinoasa a zbytek vsázky doplàuje spoleãnost E.M.C. Rosia. V robní fieditel a vedoucí v ech tfií lomû se nám pfii fárání i pfii úvodním seznámení se spoleãností poctivû vûnovali. Sdûlili nám, Ïe mají nejniï í náklady na v robu elektrické energie v celém Rumunsku a náklady na vytûïení a dopravu uhlí do elektrárny pfiedstavují 13 euro (rok 2006). PrÛmûrn vûk zamûstnancû dosahuje 40 let a na lomech je jich zamûstnáno a v elektrárnû 1 099, celkem tedy lidí. TûÏba zde byla zahájena v roce V roce 2004 do lo k dezintegraci pûvodního revíru na KdyÏ Pavel Skofiepa nastupoval na Vfiesovou, zaãínaly se jednotlivé provozy teprve rozjíïdût. Od té doby uplynulo ãtyfiicet let a dnes pûsobí jako mistr zámeãníkû divize SluÏby spoleãnosti Sokolovská uhelná. Co se za tu dobu zmûnilo? Podle jeho názoru mnohé. A vût inou k lep ímu. Co vás, vystudovaného zemûdûlce, vlastnû na Vfiesovou pfiivedlo? Tady se pfieci vïdy pûstovala spí chemie, neï obilí... Já se narodil v Nejdku a po vojnû jsem hledal nûjakou moïnost, jak se vrátit do regionu. JenÏe kdyï jsem chtûl pracovat v oboru, nabízeli mi v ude nástupní plat kolem 900 korun. A za to bych rodinu rozhodnû neuïivil. A tak jsem nastoupil v roce 1967 jako dûlník na úpravnû. Jaká byla tehdy Vfiesová? Tak trochu staveni tû. Byl to nov podnik, kter se teprve rozjíïdûl. Jela uï v omezeném provozu drtírna, rozjíïdûly se kotle a já dostal lopatu a ko tû. To nebyl dobr zaãátek. Pfiedtím jsem krátce pracoval jako technik, potom jako ãí ník, a tyhle nástroje pro mne byly v tu chvíli nûãím celkem nov m. Ale kdyï jsem chtûl nûjak rozumn plat a byt, tak jsem samozfiejmû musel vydrïet. A vydrïel. Podle vzpomínek pamûtníkû musela b t, proti dne ku, dost páchnoucím a pinav m místem... Nebylo to tak hrozné. Samozfiejmû nám slibovali, Ïe za pár mûsícû budeme v ichni chodit v bíl ch plá tích a maãkat tlaãítka, coï není dodnes. Tak trochu se zapomnûlo na to, Ïe Kolesové r padlo nasazené ve smí eném fiezu více spoleãností, z nichï jsme dvû mûli moïnost si prohlédnout a profárat. Zde jsme se dozvûdûli nûkolik zajímavostí. TûÏen je lignit s prûmûrnou v hfievností, kterou uvádûjí v hodnotách okolo Kcal. kg-1 (8 MJ. kg-1). Pfiíkryvn pomûr se pohybuje na v ech lomech v rozmezí 1 : 6,0-7,0. To znamená, Ïe na jednu vytûïenou tunu lignitu je tfieba odtûïit 6 aï 7m 3 nadloïí. V kaïdém ze tfií lomû je k dispozici 12 lignitick ch slojí s mocností 1,5 aï 6,0 m kaïdá. Z nich sloje ãíslo 5 aï 12 (ãíslováno zdola) jsou dob vány, ale spodní sloje ãíslo 1 aï 4 tvofií ochrannou podlahu proti vztlakové vodû a proto nejsou tûïeny. Tato voda by pfii prolomení dna pfiedstavovala nefie iteln problém. Souãasnû má spoleãnost Energetick komplex Rovinari problém, protoïe mají k dispozici je tû ãtvrt lom (Tismana je rozdûlena na Tismanu I a II), kter nemohou provozovat a v ostatních lomech jsou problémy s nemoïností rovnomûrného postupu prvního skr vkového fiezu, kter je pokfiivován, coï má za následek zestrmování generálního sklonu a úbytek uvolnûn ch lignitov ch zásob. To v e se dûje proto, Ïe soukromníci nechtûjí prodat pozemky k tûïbû a vláda se k tomuto problému staví stylem mrtv brouk. V kup pozemkû je problémem témûfi nefie iteln m. Pfiitom lidem jsou stavûny vût í a lépe vybavené domy, neï byly ty pûvodní. Rekultivovaná území vrací spoleãnost pûvodním majitelûm. Roãní plánování (u nás projektplány) pfiipravuje spoleãnostem státní instituce. TûÏba lignitu není nijak vysoká. Napfiíklad lom Pinoasa tûïí 1,4 mil. tun lignitu roãnû a Tismana I 4 mil. tun. Strojní vybavení mají obû spoleãnosti totoïné. Jedná se o nûmeckou technologii. Kolesová r padla, zakladaãe a dopravní pásovou technologii tvofií stroje Krupp SRs1400, Takraf SRs 1300 a dal í tyto stroje jsou v licenci vyrábûné v Rumunsku v Satu Mare pod typov m oznaãením ERC Jedná se o kolesová r padla bezv suvová na housenicovém podvozku, kter mají i zakladaãe. Tato r padla byla v revíru nasazována v letech 1973 aï Podmínky tûïby jsou v obou spoleãnostech prakticky totoïné. Druhá spoleãnost, kterou jsme nav tívili v pátek se jmenovala E.M.C. Rosia. Ta Technika mûïe ãlovûka zastoupit, ale nenahradí ho S podobn m jsem tady zaãínal, fiíká o svém nástupu na Vfiesovou pfied ãtyfiiceti lety mistr zámeãníkû Pavel Skofiepa uhlí je uhlí... A zápach? Tak ten byl. KdyÏ se ãlovûk pfiiblíïil k Vfiesové, uï na kilometry cítil plynárnu, pak biologickou ãistírnu, ãást páry ze su árny se vypou tûla do vzduchu rovnou v areálu... Je pravda, Ïe pokud se nûco zmûnilo, tak Ïe zmizel zápach a hlavnû pára. Obãas tu nebylo vidût skoro na krok. Zmûnila se stejnû razantnû i v roba? Samozfiejmû mohu posoudit jen to, kde jsem pracoval a kde to znám. Ale urãitû. Tfieba dfiív jsme na úpravnû mûli velké mnoïství závalû, kdy se totálnû zasypaly koleje. Îádné sondy nebyly... a kaïdou chvíli na nás ãekalo nûjaké pfiekvapení. A rozdíl? No, dfiív se dûlalo v echno pfies relátka, dnes se to samé dûlá pfies poãítaãe. A tím pádem ubylo i lidí, ktefií to v echno museli fiídit. To má na jednu stranu v hody, na druhou nev hody. V ãem konkrétnû? Dfiív byli lidi v ude. Dva mistfii, dva par- Èáci, kondenzaãní stanovi tû, zásobník, pasovka... Dnes vût inu toho zvládnou automaty a ãasto urãitû i lépe. JenÏe na druhou stranu nûkteré závady dokázala obsluha fie it lépe, neï jak koliv stroj. Tfieba kdyï sedûla Ïenská u pluhu, vidûla Ïe se shrnuje pás a dokázala v e zastavit. Automat to v e vidí aï kdyï se pás rozfiízne. Ale to je jak jsem fiíkal. KaÏdé má nûco pro a nûco proti. Projevuje se to nûjak i v údrïbû? V tom základu ne. Ozubené kolo je dnes ozubené kolo stejnû jako pfied lety. Jen se v dûsledku jin ch parametrû zpracovávaného uhlí zv ilo opotfiebení materiálu. CoÏ potvrzují zku enosti nejen ze su árny, ale i dal ích provozû. Ale zpût k vám. Dostal jste vlastnû ten byt, kvûli kterému jste na Vfiesovou pfii el? Dostal. TakÏe jsem samozfiejmû zûstal. I kdyï vût ina z tûch, se kter mi jsem nastupoval uï jsou dávno pryã. A nebo v dûchodu. A co drïí vás? No, ukecali mû, abych je tû zûstal. A navíc mû to baví. Dûlal jsem za ty roky v echno moïné od dûlníka aï po dispeãera. Mezi tím jsem si taky stihnul vystudovat pfii zamûstnání obor dob vání uhlí, abych nemûl jen tu moji melioraãní prûmyslovku, ale nakonec jsem stejnû zûstal ve v robû. Prostû mû nebavilo sedût v kanceláfii, a vyplàovat papíry. I kdyï dnes paradoxnû jako mistr v té kanceláfii vlastnû obãas taky sedím. Ale snaïím se aspoà sedût co nejménû. Dûkujeme za rozhovor. provozuje tfii lomy, z nichï nejvût í je v roce 1973 otevfien lom Rosia. V tûchto tfiech lomech je provozováno celkem 16 kolesov ch r padel, z toho v lomu Rosia 9. Také zde se netûïí v kontextu se vztlakovou vodou sloje ãíslo 1 aï 4 (ãíslováno zdola). Celková tûïená mocnost se pohybuje okolo 22 m a pfiíkryvn pomûr 1 : 6. Ochranná podlaha je na lomu Rosia ihned pfiitûïována pfiím m zakládáním spodního horizontu vnitfiní v sypky. AÏ do roku 2000 zde byla provozována v sypka vnûj í s celkovou koneãnou kubaturou 250 mil. m 3 a následnû jiï pouze v sypka vnitfiní, kde je k dne ku zaloïeno Starosta Lokte Jaro Loket si mu Po komunálních volbách na sklonku loàského roku se do ãela loketské radnice dostal Jaroslav Hlavsa, do té doby éf loketsk ch lesû. Ve funkci starosty vystfiídal Jifiího Koláfiíka, kter je tû pfied volbami pfiijal nabídku na post fieditele sokolovské vodohospodáfiské spoleãnosti. Jaroslava Hlavsy jsme se zeptali na jeho první starostovské zku enosti Myslím, Ïe si zvykám. Je tfieba jednat zodpovûdnû a spousty vûcí je dobré si nejprve ujasnit a vydiskutovat. Loket ale má tah na branku, byè je podle mû nedocenûn m mûstem. Je dobré si stanovit priority a jít dopfiedu. Z firmy, kde jsem pfiedtím pracoval 15 let a kde jsme zaãínali od píky, jsem byl zvykl na v sledky. Ty se jednoznaãnû dají zmûfiit hospodáfisk m v sledkem. U vedení mûsta je to trochu jiné, ale beru to jako velkou v zvu. Zmínil jste stanovení si priorit pro Loket, jaké jsou? To by mûla fie it rozvojová koncepce mûsta, jejímï prvním krokem je zpracování marketingové studie. Tento materiál by mûl zmapovat problémy Lokte a navrhnout jejich fie ení. Jde o to, fiíct si co Loket potfiebuje a sefiadit si to. Parkovi tû, infrastruktura, nová kola, kulturní vyïití, sportovní hala Zohlednit pfiání podnikatelû, turistû, ale i obãanû Lokte. Uvedu pfiíklad - základní kola je v Lokti umístûná ve tfiech budovách a tûlocviãna je úplnû mimo. To jistû není dobfie a je tfieba to fie it. Zkusíme získat dotaci, postavit kolu novou i s tûlocviãnou a hfii tûm a ná podíl na 4

5 orské oblasti í cestû 120 mil. m 3 nadloïních hmot. Lignit je dodáván na elektrárnu Rovinari dálkovou pásovou dopravou na vzdálenost 4 km a na dal í elektrárnu kolejovou dopravou na vzdálenost 25 km. Lom Rosia je velice ãistû báàsky veden a je chloubou v robního fieditele ing. Matyase Moise. âerpání spodních vztlakov ch vod je zde rozsáhlé (na v ech lomech), na jednu vytû- Ïenou tunu lignitu je tfieba vyãerpat 10 m 3 vody do v e 120 m. I tato spoleãnost má problémy s v kupem pozemkû a momentálnû jen na lomu Rosia je tfieba vykoupit 300 ha lesní pûdy. Jako doprovodnou surovinu zde dob vají kvalitní tûrky, které deponují na vrchní etáïi vnitfiní v sypky k prodeji. Stejnû jako v na em lomu Jifií jsou provozovány odpou tûcí vrty i na zdej ích lomech. Lignit tûïen z lomu Tismana, v pozadí elektrárna spoleãnosti Energetick komplex Rovinari. PrÛmûrná v hfievnost lignitu je 8 MJ.kg -1 Vrty jsou realizovány 120 aï 200 m od sebe tak, aby se pfii sniïování tlaku vody pod ochrannou podlahou lomu depresní kuïele pfiekr valy. Vrty jsou opatfieny païnicemi a regulaãním zafiízením pro fiízené odpou tûní. Proto zaïádalo vedení spoleãnosti na tak rozsáhlé ãerpání dûlních vod o státní dotaci. Vedení spoleãnosti E.M.C. Rosia úzce spolupracuje s Vysokou kolou báàskou v Petrosani pfii zadávání a hodnocení diplomov ch a doktorsk ch disertaãních prací stejnû, jako Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s., s Vysokou kolou báàskou - Technickou univerzitou v Ostravû. ÚdrÏba technologií je realizována vlastními ãetami v cyklech denních, t denních a mûsíãních, a dodavatelsky v cyklech roãních. Obû spoleãnosti úzce spolupracují s v zkumn m ústavem pro problematiku uhlí v Craiovû stejnû, jako Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s., s V zkumn m ústavem pro hnûdé uhlí v Mostû. Ekologickému chování se na i rumun tí kolegové teprve uãí a bûhem nûkolika rokû se i u nich zaãne situace podstatnû mûnit k lep ímu. Velice mne zarazilo, kdyï jsem spatfiil rozsáhlou lignitovou skládku, zasahující pfiímo do okresního mûsta Rovinari, ãi dálkovou pásovou dopravu bez odhluãnûní ãi odprá ení, vedenou pfiímo pfies obydlenou obec. Závûrem bych rád konstatoval, Ïe jsme se v ude setkali s pfiíjemn mi, ochotn mi a pohostinn mi lidmi. Za v echny bych rád jmenoval v robního fieditele spoleãnosti E.M.C. Rosia ing. Matyase Moise a jeho ãisté báàské vedení lomû, a ãlena vedení spoleãnosti Energetick komplex Rovinari pana Constantina Pecinginu. Ing. Jaroslav Jiskra, Ph.D. lav Hlavsa propadl golfovému kouzlu sí stanovit priority Starosta Lokte Jaroslav Hlavsa dotaci uhradit z v nosu prodeje stávajících tfiech kolních budov. To je moïnost. Samozfiejmû jsme nyní ve fázi diskuze, ale ty by se mûly do konce roku uzavfiít, pak se musíme rozhodnout a jít do toho. Byl jste se podívat na motokrosové mistrovství svûta? Nejenom z povinnosti, protoïe jsem pfiedával jednu z cen vítûzûm. S obdivem jsem sledoval perfektní organizaci a pfiípravu ampionátu, kter dûlá Lokti obrovskou reklamu. Hraji se ZdeÀkem Dvofiákem pravidelnû kuleãník, takïe pfied ním ve ãtvrtek smeknu. Zvládl to v bornû! Jinak mû motorky jako takové moc neberou, ale je to poãin, na kterém se dá stavût. Umím si pfiedstavit právû ve spolupráci s loketsk m automotoklubem daleko ir í a komplexnûj í vyuïití celého areálu. Já uï dnes preferuji (fieknûme) dûstojnûj í pohyb. Pfiiãichl jsem díky Petru Gardnerovi trochu ke golfu a tenhle sport mû dostal. Trénuji na sokolovském hfii ti, jak mi to jen ãas dovolí. Dfiíve to mezi Loktem a Sokolovskou uhelnou ponûkud jiskfiilo. Zdá se, Ïe za va eho starostování se situace zlep ila, ãím to je? S odstupem ãasu se dá fiíct, Ïe mûsto Loket propáslo svou moïná historickou pfiíleïitost stát se, coby vlastník pozemkû dotãen ch tûïbou, skuteãn m obchodním partnerem Sokolovské uhelné. Vyslovenû konfliktní situace se zrodila v roce 2000, a to zpackanou pozemkovou spekulací a prodejem tfietí osobû, coï nejv znamnûj í regionální spoleãnost pfiímo ohroïovalo a vyvolalo u ní adekvátní reakce. Situaci se sice v hodinû dvanácté podafiilo vyfie it, ale vztahy byly opravdu mrazivé. MÛj pohled na vûc je v podstatû pragmatick. Na emu mûstu, ale jistû i SUAS prospûje, pokud vzájemné vztahy urovnáme minimálnû na standardní úroveà. Troufám si tvrdit, Ïe Loket má dobfie na lápnuto a Ïe pfii dobré vzájemné spolupráci se SUAS máme spoleãnû regionu co nabídnout. Dûkujeme za rozhovor. Struktura rostlinné v roby se postupnû mûní Ústup nûkter ch druhû obilnin, zintenzivnûní pûstování travin na osivo a nástup plodin vhodn ch pro v robu biolihu. Tak vypadají promûny rostlinné v roby na pozemcích spoleãnosti Sokolovská uhelná v posledních letech. Jde pfiedev ím o reakce na situaci na trhu, fiíká agronom spoleãnosti Jan Pospí il ze sekce Rekultivace divize DruÏba. V razn pokles v kupních cen p enice i dal ích obilnin v souvislosti s klimatick mi zmûnami tak v posledních letech vedl napfiíklad k zintenzivnûní pûstování trav. Jen letos tak spoleãnost sklidila u travních odrûd jílek 1,2 tuny a srha 600 kilogramû semene. Ty následnû zamífií ze Sokolovska do speciálních osiváfisk ch firem, které je dále vyuïijí pfii v robû travních smûsí. Zbylá sláma pak poslouïí jako krmivo pro vlastní Ïivoãi nou v robu. Samozfiejmû traviny mají proti obilí svá urãitá specifika, poukazuje Pospí il. Jedním z nich byla napfiíklad nutnost zakoupení nového sbûracího zafiízení na kombajn a nutnost následného dosu ování sklizeného zrna. Napfiíklad pfii plné zralosti by vypadalo z klasû, takïe jeho sklizeà probíhá je tû pfied zralostí. JenÏe v té dobû má aï ãtyfiicetiprocentní obsah vody, coï by bez su ení zcela znemoïnilo jeho dal í skladování. Naopak v hodou je fakt, Ïe je lze pûstovat i na svazích nebo mokfiej ích pozemcích, které se pro obilniny pfiíli nehodí. K tomu i s niï í nároãností na údrïbu. Navíc u srhy je Koupali tû Michal nabízí piãkovu kvalitu vody PrÛhlednost s viditelností aï do tfií metrû hloubky a kvalita vody nûkolikanásobnû pfievy- ující fiadu jin ch nádrïí v regionu. Takov je v sledek loàsk ch technick ch opatfiení na sokolovském koupali ti Michal. To bylo v závûru uplynulého roku kompletnû vypu tûno a pro lo vyãi tûním i pfiirozenou desinfekcí dna. A v sledek je skuteãnû viditeln na první pohled, fiíká Petr Slapniãka z divize DruÏba spoleãnosti Sokolovská uhelná. Kvalitativní parametry jsou na velmi dobré úrovni a jediné, co nám trochu zkomplikovalo situaci byla jarní sucha, která zdrïela napou tûní Michalu. Právû klimatické podmínky jsou tím, co leto ní provoz koupali tû komplikuje asi nejvíce. Pfiíli totiï nepfieje koupání. V jimkou bylo teplej í poãasí bûhem ãervence. Ale ani bûhem nûho nepfiev ila náv tûvnost prûmûr loàského roku, potvrzuje Slapniãka. Naopak k pozitivûm leto ní sezóny na Michalu patfií, vedle vysoké kvality vody, také nov odbavovací systém na parkovi ti u nádrïe. Oproti pfiedchozím sezónám se totiï platí jiï pfii vjezdu na parkovi tû, takïe se uï neopakují kolony u v jezdu známé z minulosti. SklizeÀ travin u Chrani ova. Na snímku pracovník sekce Rekultivace Franti ek Felenda moïnost pfiejít na dvoufázov cyklus, fiíká Pospí il. Zajímavou moïností do budoucna je také posílení ploch oset ch kfiíïencem p enice a Ïita, takzvan m tritikale. To je jiï dnes z polí Sokolovské uhelné dodáváno do lihovaru v severoãesk ch Trmicích. Ale i tady záleïí na tom, jak se budou vyvíjet v kupní ceny, fiíká agronom spoleãnosti Sokolovská uhelná. Vedle tûchto plodin ale i letos zemûdûlci spoleãnosti sklízeli na polích regionu také tradiãní v pûstky. Ve v nosech na hektar lo napfiíklad o pfiibliïnû 4,18 tuny ozimého jeãmene, témûfi tfii tuny fiepky, a necel ch pût tun p enice. Na dal ích 14 hektarech polí pak do lo i na sklizeà ovsa. Právû u toho je oãekáván niï í v nos kvûli nedostatku vláhy v poãátku roku. V souhrnu ale leto ní sklizeà nijak v raznû nevyboãuje z prûmûrn ch let, dodává Pospí il. Koupali tû Michal vzniklo v areálu b valého hnûdouhelného lomu pfied ãtyfimi lety a vefiejnosti nabízí, vedle kvalitního koupání, také rozsáhlé zázemí od aten aï po rûzné atrakce. Tradiãnû nejvût í zájem je pfiedev ím o zdej í tobogán, kter je oznaãován za nejdel í ve stfiední Evropû. Areál koupali tû Michal je také oblíben mezi pofiadateli rûzn ch sportovních akcí od beachvolejbalu aï po mistrovství vodních záchranáfiû. JiÏ 1. záfií zde napfiíklad probûhl dal í roãník tradiãní Velké ceny mûsta Sokolov v triatlonu. Více informací o provozu koupali tû, vãetnû aktuálních zábûrû webov ch kamer, naleznete na internetové adrese Nejvût í atrakcí koupali tû je obfií tobogán se skluzavkou 5

6 Ze Sokolova do Slavkovského lesa a zpût Jak strávit poslední dny prázdnin? Nejlépe v sedle kola. íká to alespoà pfiedseda Klubu ãesk ch turistû Kru né hory Sokolov Ladislav Zoubek. Podle nûho ãlovûk nemusí jezdit ani do nûjak ch vzdálen ch turistick ch destinací na to, aby se podíval po krásné krajinû. Tím nejjednodu ím zpûsobem je vyrazit ze Sokolova do Slavkovského lesa, fiíká Zoubek s tím, Ïe právû tato oblast nabízí nepfieberné mnoïství zajímavostí - od pfiírodních aï po hornické památky. Vyjet z mûsta lze po nové, zhruba ãtyfii kilometry dlouhé, cyklostezce vedoucí z centra aï na Koupali tû Michal. To je první zajímavostí na eho v letu. Jde totiï o b val hnûdouheln dûl, kter se díky rekultivaci promûnil v jedno z nejoblíbenûj ích rekreaãních center v regionu. Jezero, jehoï souãástí je obfií tobogán i skluzavka, napájí Lobezsk potok, ke kterému se lze kolem jezera dostat po zmiàované cyklostezce. Ten byste na svém v letû rozhodnû nemûli pfiehlédnout. UÏ od stfiedovûku je totiï vyuïíván k pohonu ml nsk ch kol, a ml nû na jeho toku stálo nûkolik. Pokud se díváte pozornû, neuniknou vám hráze a rybníãky, velk ml n stával asi na devátém kilometru va í cesty, fiíká Zoubek. Pokud pojedete po silnici dále, dorazíte tûsnû pfied odboãkou na Rovnou na dal í neob- Slavn rodák se doãká pocty Jeden z nejv znamnûj ích sokolovsk ch v tvarníkû Toni Schönecker se více neï sto let po svém narození doãká pamûtní desky. Tu chce odhalit radnice v jeho rodném Sokolovû. Zdobit by pak mûla dûm, ve kterém dlouhá léta Ïil a tvofiil. Schönecker, kter se narodil v Sokolovû roku 1893, byl znám pfiedev ím sv mi obrazy ze Ïivota regionu. PÛvodnû se vyuãil fotografem a to jak ve Vídni a Bruselu, tak u mnichovského dvorního fotografa F. Grainiera. Následná první svûtová válka ho ale pfiivedla k profesi frontového malífie, coï mu nakonec pomohlo ke studiu na mnichovské akademii. Pfiedev ím star í obyvatelé regionu pak mají dodnes v pamûti Schöneckerovy osobité ilustrace v ãasopisech, které svébytn m zpûsobem pfiiná ely momenty ze sportovního, spoleãenského i kaïdodenního Ïivota bûïn ch lidí Ïijících na Sokolovsku a Chebsku. Paradoxnû v regionu se jeho prací zachovalo minimum. Kdo tak chce na vlastní oãi spatfiit nûkteré jeho práce, musí zavítat buì do Husov ch SadÛ, kde v blízkosti bazénu dodnes stojí jeho netradiãní pomník padl m, nebo absolvovat pfiíjemnou procházku podél fieky do nedalekého Královského Pofiíãí. Západní prûãelí tamního kostela sv. Kunhuty totiï zdobí Schöneckerova kresba z roku Jedna z prací Toniho Schöneckera zdobí i kostel sv. Kunhuty v Královském Pofiíãí Historick stfied Horního Slavkova Tip na v let vyklé místo. Jmenuje se Pod Stolcem a v jeho okolí jsou dodnes patrné pozûstatky po historické báàské ãinnosti. Pfii pohledu ze silnice napravo ale rozhodnû nepfiehlédnete vysok skalní ostroh. Na jeho vrcholu jsou dodnes patrné zbytky malého stfiedovûkého stráïního hrádku. KfiiÏovatku pfiejedete rovnû, abyste se dostali do osady Podstrání. Projedete serpentinami nad osadou a pod vrcholem se, pfiibliïnû na tfiináctém kilometru, zastavíte u technické památky DÛl Jeron m, popisuje trasu Zoubek. Jeron m je jednou z vûbec nejcennûj ích báàsk ch památek v regionu. Od Jeron mu je to po silnici necelé dva kilometry na kfiiïovatku silnic v b valém královském horním mûstû âistá. Místo nûj ale najdete jen stromy, kfioví a bol evník. Mûsto totiï rozstfiílela âeskoslovenská armáda po roce DÛvod k takovému barbarství? Jednoduch. Dûlostfielci potfiebovali cviãn cíl. Informace o mûstû âistá získáte z informaãní tabule u pomníãku vûnovaného jeho dfiívûj ími obyvateli, 50 m za kfiiïovatkou. Zastavte se a vydejte se od pomníãku pû inou mezi stromy. Bez problémû mûïete porovnat mapku z tabule s tím, co vidíte - pûdorys kostela, nûkter ch stavení i rybníãku. Ovocné stromy pfiipomínají zaniklé zahrady a obyvatele, ktefií se o nû starali, popisuje trasu éf sokolovsk ch turistû. Více neï est stovek dûtí proïilo letos ãást prázdnin v letních táborech sdruïení odborov ch organizací Sokolovské uhelné. Ve Svoj- ínû i BezdruÏicích na nû ãekal bohat program. Od tábora v duchu pirátû z Karibiku aï po poznávání pfiírody. Volba pirátû byla v BezdruÏicích celkem logická. Je to souãasn filmov hit a pfiesnû to, co dûti umí zaujmout, fiíká pfiedseda odborového sdruïení Jan Smolka. Na úãastníky tak v prûbûhu tábora ãekala celá série her i soutûïí, a ãást atmosféry mohli dokonce poslat i domû prostfiednictvím pohlednice nebo dopisu s nefal ovan m pirátsk m razítkem. V nedalekém Svoj ínû pak sklízel nejvût í úspûch pfiedev ím nov bazén. V okolí tábora totiï není vhodná plocha ke koupání a hlavnû v ãervencov ch vedrech pfii lo osvûïení dûtem více neï vhod. AÏ sedne okolní naváïka, je tû na jafie upravíme okolní terén, pfiidáme k bazénu vstupní brouzdali tû se sprchou a bude to témûfi dokonalé, pochvaluje si Smolka investici. A hlavnû: podle ohlasû dûtí i vedoucích to bylo pfiesnû to, co tábor potfieboval. I kdyï fiada lidí pfied lety prorokovala po- Vrátíte se zpût ke kfiiïovatce, odboãíte doleva ve smûru na Prameny a na dal í kfiiïovatce znovu doleva ve smûru na Novou Ves. Po cca 2 km pfiejedete most pfies Dlouhou stoku. Ta je umûl m vodním kanálem z 16. století, a pfiivádûla vodu do dolû v Krásnû a Horním Slavkovû. Cesta podél Stoky je doslova balzámem na du i - umící voda, krásn les a klid. Podél Dlouhé Stoky dorazíte aï nad Krásno, do ãásti zvané Na Dílcích. Jde o historické jméno, protoïe právû zde se koryto Stoky rozdûlovalo k jednotliv m dûlním oblastem. Dále sjeìte do b valého královského horního mûsta Krásno (23 km) a z námûstí pokraãujete spoleãnû se Ïlutou pû í znaãkou kolem Hornického muzea aï na okraj Horního Slavkova. Cestou minete obfií jámu, která ve skuteãnosti není jámou ledajakou. Jde o pro- pad po stfiedovûké tûïbû cínu, kter byl pozdûji povrchovû pfietûïen a jmenuje se Huber. Náv tûvu mûstského muzea a tamní historické památky si nechte na samostatn v let (je jich totiï velmi mnoho) a tûsnû pfied Ïelezniãním viaduktem odboãte ostfie doleva a pfied trestnicí doprava. Místní komunikace vás dovedou na asfaltovou cestu na okraj sídli tû (27,5 km). Na sídli ti je nutné odboãit doleva a odtud po asfaltové cestû projedete kolem koupali tû a restaurace U Puleãka aï do chatové osady Tfiídomí (31,5 km). Pokud bude poãasí, lze vyuïít moïnosti a vykoupat se ve zdej ím jezírku. Pokud ne, vyjeìte z osady smûrem na Nadlesí a pokraãujte do osady Dvory, odkud vás cesta svede aï do mûsta Loket (37,5 km). O historii a památkách Lokte asi není tfieba psát, fiíká Zoubek a tak pokraãujete dále. Z Lokte pojedete stále po zelené znaãce NádraÏní ulicí a pak po cyklostezce ã. 204 podél fieky k lávce u obce Staré Sedlo. Jde o hornickou vesnici se zanikl m minerálním závodem ze 16. století. Zajímavostí pak je, Ïe v místû vznikla první Hornická pokladna na Sokolovsku, nebo Ïe zde poprvé pouïili parní stroj k odãerpávání dûlních vod. Pod obcí pak dokonce lze najít i ústí historické odvodàovací toly. Od lávky toly budete pokraãovat po cyklostezce do Královského Pofiíãí (44 km). Za Nejvût í úspûch mûl ve Svoj ínû nov bazén zmínku zde stojí pfiedev ím místní kostel sv. Kunhuty ze 13. století. Projedete obcí kolem kostela a fotbalového hfii tû k lávce pfies fieku a za ní najdete rozcestník zelené znaãky v Tû- ovicích (v znamné stavby lidové hrázdûné architektury). Z Tû ovic pokraãuje rovnû stoupání aï na kfiiïovatku silnic na sídli ti Michal, tady doprava a za autobusovou zastávkou doleva - do Sokolovské ulice. Podle hnûd ch smûrovek informaãního systému mûsta pak odboãíte vpravo do ulice Heyrovského a kolem hfibitova dojedete k rozhlednû na vrchu HARD (47 km). Klíã k rozhlednû si lze zapûjãit na vrátnici v protilehlé budovû. Od rozhledny pak lze sjezdem dojet zpût kolem nemocnice do centra mûsta. V této chvíli budete bohat í pfiibliïnû o 48 km v nohou a o mnoho záïitkû z na eho regionu v hlavû. Unikátní vodní kanál Dlouhá Stoka Prázdniny ve znamení pirátû a pfiírody stupn zánik táborové rekreace, podle zku- enosti firemních odborû je zájem o nû stále vysok. Samozfiejmû i u nás se projevuje pokles porodnosti v posledních letech, roz ífiení nabídky i vzestup individuálních dovolen ch, pfiiznává éf odborû. Ale i pfiesto máme první dva turnusy vïdy stoprocentnû obsazené, a ty následující z velké ãásti také. Velk zájem je také mezi zamûstnanci firmy o moïnost strávit ve Svoj ínû jeden ãi více t dnû s celou rodinou. To umoïàuje odboráfiûm bûhem sezóny maximální moïné vyuïití chatové kapacity tábora. Navíc je tû jednáme s odbory z dal ích firem v regionu o moïnosti poskytnout na e zafiízení také jejich ãlenûm a opaãnû. Tábory sdruïení odborov ch organizací spoleãnosti Sokolovská uhelná ale zdaleka neslouïí pouze rekreaci odboráfiû. JiÏ tradiãnû je sdruïení poskytuje také klientûm sociálního ústavu Pata u A e. KdyÏ uï pro nû nemûïeme udûlat nic jiného, dáváme jim alespoà tábor k dispozici zdarma, konstatuje Smolka. Letos se tak klienti z Paty v ãervnu rekreovali v BezdruÏicích a na podzim zamífií i do Svoj ína. Poté, co poslední rekreanti odjedou, je ale vystfiídají údrïbáfii. Toho, co bude potfieba udûlat je celá fiada. Od drobn ch oprav aï po kompletní nátûry stfiech v BezdruÏicích, fiíká pfiedseda odborového sdruïení. V areálu bezdruïického tábora navíc dojde k vykácení ãásti stromû, které by mohly ohrozit bezpeãnost dûtí a opravy ãekají i ãást star ch srubû ve Svoj ínû. Prostû v echny nezbytné vûci k tomu, aby se za rok mohly do Svoj ína i BezdruÏic dûti zase vrátit, uzavírá Smolka. 6

7 Vesnicí roku - hornická obec ze Sokolovska Obec Královské Pofiíãí Vesnicí roku v Karlovarském kraji se stala obec Královské Pofiíãí poblíï Sokolova. Ta si k prestiïnímu titulu navíc pfiidala hned jeden dal í. Jako nejlep í stavba uplynulého roku v regionu byla témûfi jednohlasnû oznaãena rekonstrukce tûïafiského statku Bernard, kter pofiíãská radnice pfiestavûla na centrum star ch fiemesel a kultury. Rozhodnû to povaïujeme za velk úspûch, fiíká starosta obce Ivan Stefan. Podle nûho ani tak nezáleïí na finanãní dotaci, kterou obec s titulem dostane, ale spí z hlediska prestiïního. Minimálnû je to takové potvrzení, Ïe to nedûláme aï tak patnû. Královskému Pofiíãí k zisku titulu Obec roku pomohlo hned nûkolik vûcí najednou. Tou první je celková promûna, jakou hornická vesniãka v posledních letech zaznamenala. Ze zaprá ené a na první pohled nevzhledné obce na okraji uhelného lomu se postupnû promûnila v jednu z nejv stavnûj ích na Sokolovsku. Zlí jazykové tvrdí, Ïe tomu pomohla hlavnû takzvaná dûlní renta, kterou obec dostává od tû- ÏafiÛ. To ale starosta odmítá. Jedna vûc je renta a druhá jak s ní naloïíme. A kdybychom se spoléhali jen na ni, rozhodnû by staãila jen na zlomek toho, co se zde udûlalo, fiíká starosta. Podle nûho platby dolû a celková spolupráce obce se Sokolovskou uhelnou tvofiila sice v znamn, ale pfieci jen pouze základ. O zbytek se museli postarat hlavnû ti, ktefií v Královském Pofiíãí Ïijí. Vesnice se tak bûhem posledních 15 let promûnila doslova od základû. Zrekonstruovaly se bytové domy, stará samoobsluha se promûnila v Královsk hostinec s bowlingem a fitness. Obnovy se doãkal i nejstar í dosud funkãní kostel v regionu, kostel sv. Kunhuty, pocházející ze 13. století. B val tûïafisk zámek se promûnil v radnici s vefiejnou knihovnou a kolem roste nov park. Vyrostly nové pozemky pro stavbu rodinn ch domû, kolem fieky Ohfie zaãala rûst nová protipovodàová hráz a to v e zavr ila rekonstrukce rozsáhlého hrázdûného statku Bernard. Znaãn rozmach vesnice pfiiná í i fiadu pozitivních efektû. A to nejen v podobû ocenûní. Od roku 1994, kdy do funkce nastoupil souãasn starosta Stefan, se poãet obyvatel obce zvedl o více neï dvû stovky a pfiekroãil jiï hranici 840 obyvatel. Na ím cílem je postupnû toto ãíslo zv it aï na jeden tisíc. Vidíme to jako nutnou hranici k rozumnému ekonomickému i spoleãenskému chodu obce, tvrdí Stefan. Po obrovském stavebním boomu se proto v následujících letech chce tamní radnice soustfiedit pfiedev ím na podporu vefiejného Ïivota. A to nejen kultury. Napfiíklad vedle Bernardu chceme postavit nov fotbalov areál s jedním travnat m a druh m umûl m povrchem, fiíká starosta. Na dal ím místû pak bude rozvoj kulturních aktivit. A to nejen na Bernardu, ale i v samotné obci. JiÏ v leto ním roce tak obec vyãlenila na podporu tûchto aktivit 1,5 milionu. Tedy pln ch est procent ze svého rozpoãtu. BáÀ tí záchranáfii pod vrtulníkem Cviãení záchranáfiû na Jesenici Cviãení více neï pûti desítek záchranáfiû na Jesenické pfiehradû se úãastnili také ãlenové báàské záchranné sluïby ze Sokolovské uhelné. Tématem leto ního cviãení byla záchrana tonoucího za pomoci vrtulníku z vodní hladiny. U zásahu asistoval záchranáfiûm vrtulník ze základny v plzeàsk ch Líních, kter je v pfiípadû podobné události schopen nasazení na Sokolovsku do 15 minut od nahlá ení akce. Cviãení báàské záchranky pod vrtulníkem pfiitom není niãím nov m. Tuto techniku vyuïívá jiï od roku 1998 a je zaãlenûna jako plnohodnotná souãást Integrovaného záchranného systému Karlovarského kraje. V jeho rámci letos ãlenové ZBZS absolvují celkem tfii souãinnostní cviãení. ZároveÀ, vedle vlastní záchranáfiské práce, zaji Èují i provoz heliportu urãeného pro denní i noãní pfiistávání vrtulníkû leteck ch záchrann ch sluïeb. Ten vybudovala spoleãnost Sokolovská uhelná v roce 1997 v areálu ve Vintífiovû. A jeho vyuïití pro záchranu lidsk ch ÏivotÛ je více neï ãasté. Jen do konce ãervna se zde podobn ch pfiistání realizovaly uï více neï dvû desítky. Do Horního Slavkova se sjedou horníci Nejvût í havífiská akce v novodobé historii zemû se znovu vrací na Sokolovsko. JiÏ 15. záfií tak bude mûsto Horní Slavkov hostit prestiïní celostátní setkání hornick ch mûst a obcí âeské republiky. Letos navíc s mezinárodní úãastí. Mezi úãastníky totiï budou, vedle zástupcû ãesk ch mûst a obcí, také pfiedstavitelé ze Slovenska nebo sousedního Nûmecka, potvrzuje jeden z organizátorû setkání Rudolf Tomíãek. Celkem tak v Horním Slavkovû oãekávají stovky zástupcû báàsk ch mûst i tûïebních spoleãností, stejnû jako tûch, ktefií se starají o udrïování slavné historie dávno uzavfien ch tûïebních revírû. Vzhledem k tomu, Ïe souãástí akce je i bohat doprovodn program, bude bûhem soboty ãást mûsta zcela uzavfiena pro dopravu, fiíká Tomíãek s tím, Ïe v okolí budou zaji tûny dostateãné parkovací plochy pro náv tûvníky. Navíc kaïd obdrïí pfii pfiíjezdu do mûsta mapu s vyznaãen mi dûleïit mi místy a kompletním programem. TakÏe by nikdo nemûl mít problém s orientací. Ti, ktefií 15. záfií do mûsta zamífií, by si pak nemûli nechat ujít hned nûkolik bodû programu. Tím prvním je slavnostní zahájení setkání, kde nebude chybût ani známé svûcení tupláku. Dal ím vrcholem bude prûvod úãastníkû mûstem. Letos o to zajímavûj í, Ïe vedle slavnostních hornick ch uniforem z ãesk ch revírû zde nebudou chybût ani ty saské nebo slovenské. Setkání hornick ch mûst a obcí se zrodilo pfied 11 lety v Pfiíbrami, v rámci aktivit nad- encû, ktefií se snaïili obnovit staré havífiské tradice. V prûbûhu let pfiitom zavítalo do na eho regionu jiï dvakrát. Hned druh roãník setkáni se v roce 1998 odehrál v b valém královském horním mûstû Krásno a o pût let pozdûji se horníci sjeli v Sokolovû. Mûsto Horní Slavkov pfiitom není cílem setkání havífiû náhodnû. Právû zdej í revír, ve kterém se tûïilo stfiíbro, cín a následnû také wolfram s uranem, patfiil k nejv znamnûj ím v Evropû. Hlavním obdobím rozmachu byla polovina 16. století, kdy zde pracovalo kolem 10 tisíc havífiû a roãní produkce cínu dosahovala v e 450 tun. Tím Horní Slavkov dokonce zcela zastínil do té doby dominující tûïbu cínu v anglickém Cornwallu. K jedné z v znamn ch tradic slavkovského hornictví patfiily i pochody uniformovan ch havífiû. Ti, mimo jiné, sv m defilé vítali i korunované náv tûvy nedalek ch Karlov ch VarÛ. Tradice havífisk ch pochodû v ak v rudném revíru Horní Slavkov - Krásno zanikla jiï v 19. století. V urãitém mûfiítku ji je tû udrïovali havífii z uheln ch dolû v okolí Sokolova, ale po druhé svûtové válce i tato tradice postupnû zanikla pod tlakem oficiálnû organizovan ch dnû horníkû pod taktovkou tehdej- ího reïimu. Slavnostní defilé horníkû a hutníkû z rudn ch revírû tak dnes lze u nás pravidelnû spatfiit uï jen na Pfiíbramsku. Za hranicemi pak nejblíïe na sousední saské stranû Kru n ch hor. Do samotného Horního Slavkova se tak tato unikátní akce vrátí zpût po více neï sto letech. Rozsáhlou hornickou minulost tohoto regionu pfiipomene náv tûvníkûm setkání expozice hornického muzea v sousedním Krásnû. Vedle tûïby rud ve Slavkovském lese pfiedstavuje i techniku z lomû spoleãnosti Sokolovská uhelná, která je také hlavním partnerem setkání. Na slavnostní havífiské pochody se v zahraniãí pravidelnû sjíïdí tisíce divákû PROGRAM SETKÁNÍ Námûstí registrace úãastníkû zahájení Ostrostfielci Loket zahajovací ceremoniál, pfiedání Praporu setkání hornick ch mûst a obcí, hornická hymna, svûcení tupláku odchod hostû a úãastníkû, pietní akt na mûstském hfibitovû, otevfiení nové expozice muzeum Krásno hraje hornická kapela, zahájení raïby Slavkovského tolaru odhalení pamûtní desky setkání hornick ch mûst a obcí vystoupení Slavkovsk ch maïoretek Ivan Hlas DD - taneãní soubor Sahar hornická kapela, fiazení prûvodu pfiedstavení hornick ch spolkû, mûst a obcí, slavnostní prûvod mûstem Burma Jones hornická kapela hornická zábava v MûKS, hraje hornická kapela a skupina Kontakt. Vstupné 50 Kã slavnostní zakonãení - ohàostroj Dlouhá ulice Tradiãní trhy - keramika, m dla, svíãky, sklo, cukrovinky, fiezbáfi, kováfi... po cel den Pû í zóna V stava posvícenského peãiva do TJ Spartak PouÈové atrakce a trhy Fotbalové utkání Ïáci / A muïi Park Raketa Stfiedovûká trïnice - dobová hudba, kejklífi, historick erm, dûlostfielci Park vodotrysk Kontakt Zajíc company Pestalozzi Veronika Polívková Tenisové kurty MoÏno vyuïít pro hru po cel den Exkurze Porcelánka Horní Slavkov a muzeum Horní Slavkov, ústí toly Barbora, vûï kostela sv. Jifií, Ïivcov lom Krásno, muzeum Krásno 15. záfií Horní Slavkov 7

8 Z KULTURY Energie nabírala posily do nové sezóny Posílen v útoku i defenzívû by mûl vstoupit do leto ní hokejové sezóny extraligov klub HC Energie Karlovy Vary. Ten se pfii zmûnách kádru soustfiedil pfiedev ím na produktivitu nov ch hráãû. T m tak chce nejen znovu postoupit do play off nejvy í soutûïe, ale probojovat se také pfies její základní ãást. Samozfiejmû dostat se do estého místa nebude nijak jednoduché. Ale myslíme si, Ïe man aft v souãasném sloïení na takové umístûní rozhodnû má, fiíká prezident klubu Ladislav Trubaã. Do lázní se tak ze severních âech vrátil zpût odchovanec Energie a vítûz kanadského bodování obráncû v âp lize Jakub Grof. A spolu s ním i dal í v znamné posily. Kladen tí Vítûzslav Bílek s Milanem Hluch m, následovaní Markem Malenovsk m ze Zlína. V prospûch Energie by navíc mohl letos v znamnû zasáhnout i fakt, Ïe zatímco klub posiloval, vût ina jeho soupefiû naopak spí e oslabovala odchody kvalitních hráãû do zahraniãních soutûïí. Na druhou stranu jsme si ale vûdomi toho, Ïe se na podobné vûci pfiíli spoléhat nedá, fiíká éf Cenû Sokolovské uhelné kralovala polská krev Jako by lo o závod it pfiímo na její míru. Tak by se dalo popsat drtivé vítûzství polské Efezji v leto ní Letní cenû klisen, spoleãnosti Sokolovská uhelná. KÛÀ v sedle s Ïokejem Václavem Janáãkem lehce zvítûzil nad sv mi soupefii a o rovné dvû a pûl délky za sebou nechal svou dal í konkurentku, francouzskou klisnu Milanu. Tfietí pfiíãku pak obsadil dal í kûà s polskou krví, klisna Norridge. Cena spoleãnosti Sokolovská uhelná se v lázních koná jiï od roku 2000 a je hlavním dostihem Letní ceny klisen. Patfií tak k tradiãním dostihûm a je jedním z vrcholû sezóny na na em závodi ti, fiíká fieditel závodi tû Radek Liangovsk. Podle nûho je právû tato cena jednou z tûch, která si dokázala získat své pravidelné diváky. Vedle klasick ch dostihû jsme pfiedloni udûlali také pfiekáïky, takïe se u nás uï jezdí i pfiekáïkové dostihy. Kromû toho se na na em závodi ti konalo i mistrovství republiky v parkurovém skákání a letos také závod klusákû pod sedlem. I kdyï to bylo spí e takové zpestfiení neï nûco, ãemu bychom se chtûli vûnovat stabilnû, dodává fieditel závodi tû. Ten, kdo holduje golfu, mûïe si navíc uï tfietím rokem zahrát pfiímo uprostfied závodi tû. Naopak milovníci kynologie si pak nenechali ujít 25. srpen. To na závodi ti probûhla tradiãní v stava psû. Dostihové závodi tû Karlovy Vary Pfiehled zápasû FK Baníku Sokolov od do na domácím hfii ti MuÏi A Sobota od hodin FK Baník Sokolov A Tfiinec Sobota od hodin FK Baník Sokolov A 1. HFK Olomouc MuÏi B Nedûle od hodin FK Baník Sokolov B SK Viktorie Jirny Nedûle od hodin FK Baník Sokolov B Loko Vltavín klubu. Rozhodující je totiï vïdy v kon na ledû. Navíc neposilovali jsme jen my, ale tfieba také Pardubice, které jsou hork m kandidátem na titul. Vedení klubu tak chce letos vsadit na ofenzivnûj í hru, která má do Karlov ch VarÛ pfiinést k Ïené body. V té defenzivní rovinû by tomu pak T mov brankáfi Luká Mensator sbíral bûhem léta síly, mimo jiné, i na sokolovském golfovém hfii ti Poslední ãervencov víkend se centrem svûtového motokrosu stal Loket. Závod mistrovství svûta pfiilákal na zdej í traè desetitisíce divákû z âech, ale i z Nûmecka, Belgie, Francie nebo Itálie. První karavany s fanou ky se objevily na vyhrazené louce uï ve stfiedu. Tak jako v posledních letech, i letos bylo v Lokti prakticky nemoïné sehnat ubytování. Skvûle pfiipravená traè, za coï patfií velk dík Sokolovské uhelné, pfiivítala do nedûlních závodû MX 1 a MX 2 svûtovou elitu v ãele s leadry prûbûïného pofiadí Coppinsem (MX 1, Nov Zéland) a Cairolim (MX 2, Itálie). Obû rozjíïìky prestiïní tfiídy MX 1 vyhrál Belgiãan Strijbos, kter si tak zopakoval podobn loketsk úspûch z roku Ve tfiídû MX 2 si první dvû místa v rozjíïìkách prostfiídali Francouz Aubin a Ital Cairoli. Mistrovsví svûta v motokrosu mûlo i svûj doprovodn program, kdy v sobotu veãer hrály v areálu kapely Parademarche a Elen. O sobotní teãku se postarala laserová show a velkolep ohàostroj. Závody pfiímo vysílal televizní kanál Galaxie a ze záznamu pak stanice Eurosport. Spokojen s prûbûhem ampionátu v Lokti byl i Zdenûk Dvofiák, prezident závodu. Je to pro nás v echny nesmírnû nároãné, ale jsem rád, Ïe jsme to zvládli. KaÏd rok se snaïíme nûco zlep it a snad se nám to dafií. Nejvût í zkou ka ohnûm nás ale teprve ãeká - za dva roky se totiï pojede v Lokti Pohár národû, tedy nûco, co lze v motokrosovém svûtû smûle oznaãit jako vrchol rovnající se tfieba olympiádû. DrÏme palce! mûla napomoci i posílená sestava pfied brankou, ve které jako jedniãka stane Luká Mensator. Noví hráãi navíc do t mu nastoupili jiï na poãátku letní pfiípravy a zapadli skuteãnû velmi dobfie, fiíká Trubaã. Cel kádr má tak za sebou nároãnou fyzickou pfiípravu, na kterou v závûru ãervence navázal i trénink na ledû. V pfiípravû si navíc zahráli napfiíklad s rusk m Gazpromem Orenburg, domácí dvacítkovou reprezentací, nebo Spartou. V plné síle se letos domácím divákûm pfiedstaví hráãi Energie jiï 14. záfií, kdy je na domácím ledû ãeká utkání s Pardubicemi, po kterém bude následovat Tfiinec (16. 9.), Slávie (21. 9.) a pak i Litvínov (23. 9.). Taková série na úvod v hradnû na domácím ledû sice není ideální, ale vûfiím, Ïe nás diváci pfiijdou dostateãnû podpofiit, uzavírá prezident HC Energie. Ten zároveà vûfií, Ïe nebude trvat dlouho, a t m bude moci sv m fanou kûm ukázat piãkové v kony ve piãkovém prostfiedí. UÏ v sezónû by totiï Energie mûla hrát v nové multifunkãní arénû, která roste v karlovarsk ch Tuhnicích. Baník odstartoval doma remízou Loket je pupkem motokrosového svûta! Vrchol pfiijde za dva roky, fiíká Z. Dvofiák Závodníci jeli na pln plyn S nerozhodn m v sledkem ukonãil fotbalov klub FK Baník Sokolov svûj start do nové druholigové sezóny. Na sokolovském hfii ti se utkal s hráãi Marily Pfiíbram pfied zraky více neï dvou tisícovek divákû. I pfies dobré v kony domácích ale nakonec souboj skonãil s nulov m skóre na obou stranách Kyn perk nad Ohfií - V stavní síà Pansk dûm Tel.: PETRA TIMUROVÁ V stava Petry Timurové - strukturovaná malba. VernisáÏ ve ãtvrtek Od hodin Mariánské Láznû - Spoleãensk dûm Casino Tel.: OPERETNÍ GALAKONCERT Koncert Západoãeského symfonického orchestru (ZSO). Úãinkuje: ZSO. Od hodin Franti kovy Láznû - pfied hudebním pavilónem u Franti kova pramene Tel.: , STRAUSSÒV FESTIVAL - SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ Slavnostní zahájení Straussova festivalu pfied hudebním pavilónem u Franti kova pramene. Defilé maïoretek na reprodukovanou hudbu. Akce v rámci Straussova festivalu. Od hodin Sokolov Tel.: , DEN HORNÍKÒ - HORNICKÁ POUË Tradiãní oslavy Dne horníkû. Historické trhy, pouliãní vystoupení kejklífiû, kulturní a divadelní produkce, koncerty hudebních souborû a kapel, noãní prûvod s louãemi, ohàostroj a prezentace fiady umûlcû zvuãn ch jmen i zájmov ch sdruïení. Od do hodin Franti kovy Láznû - Divadlo BoÏeny Nûmcové Tel.: , CIKÁNSK BARON (Johann Strauss) Slavná opereta v podání Severoãeského divadla opery a baletu Ústí nad Labem. Akce v rámci Straussova festivalu. Od hodin Karlovy Vary - Krajská knihovna K. V. - Dvory (dûtské oddûlení) Tel.: , âteme PRO RADOST âteme pro radost - odpolední program pro dûti. Téma: poznáváme Ïánry (pohádky). Od do hodin Habartov - Mûstské kulturní stfiedisko Tel.: , âty I ROâNÍ OBDOBÍ - PAVEL NOVÁK Zábavn veãer a koncert známého zpûváka populární hudby Pavla Nováka. Od hodin Franti kovy Láznû - Po tovní ulice - Malá v stavní síà Tel.: BABYLON - VÁCLAV JOSEF ANDRLE + JI Í FÜRST V stava obrazû a soch v tvarníkû Václava Josefa Andrleho a Jifiího Fürsta. VernisáÏ v stavy ve ãtvrtek Od hodin Karlovy Vary - Koupali tû Rolava Tel.: DEN S MùSTSKOU POLICIÍ Den s mûstskou policií - dûtem zábavnou formou plnou her a soutûïí pfiiblíïí kaïdodenní práci stráïníkû. Doprovodn sportovní a kulturní program k 15letému v roãí zaloïení Mûstské policie K. V. Od hodin Poustka - hrad Seeberg Tel.: , V STAVA OLEJOMALEB V stava obrazû Jaroslava Mokrého. Od 9.00 do hodin Franti kovy Láznû - Divadlo BoÏeny Nûmcové Tel.: , STRAUSSÒV FESTIVAL - ZÁVùREâN KONCERT Závûreãn koncert Straussova festivalu - Úsmûvy rodiny StraussÛ. Od hodin Cheb - Galerie v tvarného umûní - II. patro hlavní budovy Tel.: DOGONSKÉ M TY (AFRICKÉ UMùNÍ ZE SBÍRKY RAINERA KREISSLA) Unikátní v stava kolem 150 dfievûn ch soch, feti Û a masek kmene DogonÛ z území Mali v západní Africe, pfiipravená z materiálu vybraného ze sbírky afrického umûní Rainera Kreissla, vûnované Národní galerii v Praze. VernisáÏ v stavy Od hodin Královské Pofiíãí - areál zem. statku BERNARD Tel.: , SLAVNOSTI EMESEL A LIDOVÉ KULTURY - EHD (European Heritage Day) Karlovarsk kraj a statek Bernard pofiádají EHD - Den evropského dûdictví, lidové slavnosti s bohat m doprovodn m programem (kejklífii, lidová fiemesla, opékání selat, muzika, tance aj.). Vystoupí: VarmuÏovci (cimbálovka) aj. Od do hodin Mariánské Láznû - Mûstské divadlo Tel.: , VÍDE - MùSTO VALâÍKÒ Koncert, procházka obdobím zlatého vûku vídeàské operety; v bûr skladatelû J. Strausse, F. Lehára, C. Zehlera, F. Kreilsera aj. Úãinkují: M. Bauerová - soprán, Milan Vlãek - tenor, Josef Moravec - baryton, T. Skalková - housle, J. alamoun - klavír. Od hodin éfredaktor: Ing. Radim Kamler Redakãní rada: pfiedseda Ing. Jifií Radosta, ãlenové Ing. Josef Michalsk, Vladislav Podrack Adresa redakce: Kanceláfi G, Staré námûstí 69, Sokolov Kontakty: redakce@emcgroup.cz Produkce: EMC, a. s., tel.: Vydává: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. Registrace: MK âr E 12592