Bohemistyka 2013, nr 4, ISSN

Transkript

1 Bohemistyka 2013, nr 4, ISSN lidn¹ analizê materia³ow¹, uwzglêdniaj¹c niejednokrotnie podejœcie komparatywne czesko-polskie. Dziêki temu mo liwe by³o przekrojowe uchwycenie przejawów codziennoœci w jêzyku i literaturze czeskiej na osi czasowej(ujêcie diachroniczne i synchroniczne) oraz zaprezentowanie przegl¹du istotnych dla wspó³czesnej bohemistyki zagadnieñ i problemów jêzykoznawczych i literaturoznawczych. Czeszczyzna zosta³a opisana w ró nych sferach komunikacji: jêzyk komunikacji codziennej, slang, jêzykzawodowy.zwróconotak euwagênaspecyfikêkomunikacjijêzykowejwprocesienauczaniaczeszczyznyjakojêzykaobcego.analizowanoprzejawycodziennoœci i ich wp³yw na mowê doros³ych, m³odzie y i dzieci, rodzimych u ytkowników jêzykaorazosóbucz¹cychsiêczeszczyzny.literaturaczeskazosta³azaprezentowana na szerokim tle interdyscyplinarnym dziêki bogactwu odwo³añ do ró nych dziedzin nauki, m.in. do filozofii, etyki, antropologii, socjologii, estetyki, semiotyki. Zwracano uwagê na zjawiska centralne i peryferyjne, na cechy stylowe i kreacjê bohatera, prezentowano postawy cz³owieka wobec spo³eczeñstwa, które go determinuje, oraz cz³owieka wobec doœwiadczania codziennoœci. Ró norodnoœæ tematyczna i metodologiczna, zró nicowane podejœcie do prezentowanej problematyki otwar³o przestrzeñ do ywej, rzeczowej dyskusji, która mia³a miejsce po ka dym bloku tematycznym w poszczególnych sekcjach, ale tak e w kuluarach. Konferencja by³a wiêc nie tylko doskona³¹ p³aszczyzn¹ wymiany interesuj¹cychpogl¹dów,aletak e inspiracj¹dodalszychbadañidociekañnaukowychdla czeskich i polskich bohemistów. Gra yna Balowska, Opole Tøicet pìt let Ústavu bohemistických studií Ústav bohemistických studií, který dnes na Filozofické fakultì Univerzity Karlovy v Praze zabezpeèuje výuku èeštiny pro cizince, vznikl oficiálnì 1. února 1978, a to jako výsledek snah tehdejších normalizátorù zajistit vedoucí úlohu Komunistické strany Èeskoslovenska na tomto pracovišti a zajistit i plnohodnotný ideovì politický vliv na jeho pracovníky i studenty. Ústav slovanských studií vznikl, jak už bylo konstatováno (srov. Hasil 2013, s )slouèenímoddìleníèeštinyprocizincepøikatedøeèeskéhoaslovenského jazyka UK FF a katedry Letní školy slovanských studií; jeho název byl odvozován právì z názvu Letní školy, která pùvodnì mìla ve svém programu vedle bohemistických studií i výuku ruského jazyka a také dalších slovanských jazykù, pøedevším 317 slovenštiny, lužické srbštiny a dalších. Letní škola slovanských studií a i nový ústav mìly studovat bohemistiku v širším slovanském kontextu. Personálnísloženíoddìleníèeštinyprocizincepøikatedøeèeskéhoaslovenského jazyka bylo ve školním roce 1978/1979 následující: vedoucí oddìlení: V. Šustalová; tajemník oddìlení: M. Šára; èlenové oddìlení odborní asistenti: F. Èermák, K. Filipová,J.Holub,J.Hronek,J.Luttererová,L.Nováková,J.Sedláková,M.Šára,V.Šustalová, Z.Švamberk, A.Trnková. V Ústavu slovanských studií ve 1 školním roce 1979/1980 pracovali: øeditel: Jaroslav Tax; zástupce øeditele: Jan Petr; vedoucí tajemník: Jaroslav Porák; tajemníci: K.Filipová,JanKuklík;èlenovéústavu docent:j.tax;odborníasistenti:f.èermák, K. Filipová, J. Holub, J. Hronek, J. Luttererová, L. Nováková, J. Sedláková, M. Šára, V. Šustalová, Z. Švamberk a A. Trnková; odborní pracovníci: Vladimír Landa, Vlasta Škubalová;externítajemník LŠSS: Vladimír Blažek. Milan Šára pozdìji na události konce sedmdesátých 2 let minulého století vzpomínal takto: Paradoxnì došlo i k tomu, že nìkteré zásahy normalizátorù pøinesly v koneèném úèinku nìco, co jejich autoøi rozhodnì nezamýšleli. To byl pøípad katedry èeštiny pro cizince, která mìla být pro nespolehlivost svého vedení i vìtšiny øadových pracovníkù zrušena. Po jistém váhání byla stranickákontrola zajištìnajinak. Katedra byla slouèenas Letní školou a obojí postavenopodjednotnévedenídvounejosvìdèenìjších kádrù fakulty.takvzniklústavbohemistických (v oné dobì slovanských ) studií. Tím byly všechny programy oboru èeština pro cizince, právì tak jako pedagogická i výzkumná kapacita soustøedìna na jednom pracovišti. Okolnost, že nové vedení dbalo hlavnì na politický dozor a programovì ignorovalo složku odbornou, se projevila jako blahodárná. Stranou nevítané pozornosti a pøi jakési mrzuté pøehlíživosti mohla být rozvíjena práce, která pøispívala k rozvoji oboru(šára 1997, s. 8 9). V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byly prohloubeny metodologické a pedagogické zásady oboru èeština jako cizí jazyk, ustálila se organizaèní forma výuky jak bohemistù, tak i nebohemistù a stážistù postgraduantù, v téže dobì byly napsány uèebnice pro rùzné typy kursù, které byly a mnohé z nich dodnes jsou používány pøi výuce nejen na pražské Filozofické fakultì, ale i na zahranièních bohemistických pracovištích. Cvièení z èeské mluvnice A. Trnkové 3, kolektivní Textová cvièebniceèeskéhojazykai,ii 4,CzechforBeginnersJ.Holuba 5,Èeskáslovnízásoba 1 Dle Seznamu pøednášek FF UK na šk. rok 1978/1979. Seznamy pøednášek jsou uloženy v Archivu Univerzity Karlovy v Praze (AUK). 2 Dle Seznamu pøednášek na šk. rok 1979/ Alena Trnková, Cvièení z èeské mluvnice(upravené vydání), ISV, Praha AlenaTrnková(ed.)akol., TextovácvièebniceèeskéhojazykaI,II(upravenévydání),ISV, Praha Jan Holub, Czech for Beginners, SPN, Praha

2 akonverzaènícvièeníj.luttererové 6,UèebniceèeštinynazákladìruštinyJ.Poráka 7, SlovnízásobaIV.Šustalové 8,SlovnízásobaIIK.FilipovéaZ.Švamberka 9 èicvièebnice èeštiny pro zahranièní studenty-nebohemisty I a II Z. Švamberka 10 jsou toho nezvratným dùkazem. Koncem osmdesátých let vznikla i kolektivní Základní uèebniceèeštinysumarizujícípedagogickéilingvodidaktickézkušenostièlenùtohotopracovištì 11. Výše uvedené uèebnice, ale i nìkolikadílný Slovník èeské frazeologie aidiomatiky,jehožautorskýkolektivtvoøilipøedevšímuèiteléoddìleníèeštinyprocizince, vytvoøily základ mezinárodní prestiže dnešního Ústavu bohemistických studií, jako specializovaného pracovištì pro výzkum a výuku èeštiny jako cizího jazyka. V sedmdesátých letech se i ustálila podoba pìtiletého oborového studia èeštiny pro cizince. Studium se realizovalo v podstatì jako dvouoborové v kombinaci èeský jazykaliteraturaprocizinceaobecnájazykovìda.složkuobecnìlingvistickoupedagogickyzajiš ovalipracovnícitehdejšíkatedryobecnélingvistikyafonetiky,nìkteré pøednášky z jazykovìdné bohemistiky poslouchali zahranièní studenti spoleènì se studenty èeskými a pøednášeli je pracovníci katedry èeského a slovenského jazyka, ostatní jazykovìdné pøednášky, semináøe a výuku v praktických jazykových kursech zabezpeèovali pracovníci Ústavu slovanských studií. Výuku èeské literatury plnì saturovali vyuèující tehdejší katedry èeské a slovenské literatury(semináø èeské literatury první poloviny 20. století vedl J. Tax); zahranièní studenti poslouchali pøednášky z èeské literatury spoleènì se studenty èeskými, 12 semináøe však vìtšinou mìli samostatné. 13 Ustálila se i podoba kursù pro stážistyapostgraduanty. 6 Jiøina Luttererová, Èeská slovní zásoba a konverzaèní cvièení, (upravené vydání), ISV, Praha Jaroslav Porák, Uèebnice èeštiny na základì ruštiny, SPN, Praha Vlasta Šustalová, Slovní zásoba I, Univerzita Karlova, Praha Filipová Kamila, Švamberk Zdenìk, Slovní zásoba II, Univerzita Karlova, Praha ZdenìkŠvamberk,Cvièebniceèeštinyprozahraniènístudenty-nebohemistyI, Karolinum, Praha 1991 (poprvé 1981); Švamberk Zdenìk, Cvièebnice èeštiny pro zahranièní studenty-nebohemisty II,(upravené vydání), Karolinum František Èermák, Jan Holub, Jiøí Hronek, Milan Šára, Základní uèebnice èeštiny I V, SPN, Praha Pozdìji bylo toto skriptum revidováno a znovu publikováno jako František Èermák, Jan Holub, Jiøí Hronek, Milan Šára, David Short, Czech. A multi-level course for advanced learners I, II, Masarykova univerzita, Praha, Brno, Londýn Pøítomnost zahranièních studentù-bohemistù ve spoleèných semináøích s rodilými mluvèími mùže být a mnohdy i je z didaktického hlediska velmi pøínosná, zahranièní studenti totiž vnášejí do výuky pohled z druhé strany, zvnìjšku na problematiku èeského jazyka, literatury ikultury. 13 K promìnám výuky èeské literatury na Ústavu slovanských studií (a pozdìji na Ústavu bohemistických studií) blíže viz Hasil, 2011, s Je tøeba ovšem také konstatovat, že vedení nového ústavu reprezentované pøesvìdèeným komunistou Jaroslavem Taxem si bylo vìdomo, že výuku zahranièních bohemistù musejí zajiš ovat zkušení odborníci a dobøí uèitelé s dostatkem pedagogických zkušeností, proto nikdo z dosavadních èlenù ústavu nemusel fakultu k nelibosti normalizaèního vedení univerzity opustit. Až v prùbìhu osmdesátých let odešlo do dùchodu nìkolik pracovníkù oddìlení èeštinyprocizince,nebo dovršilidùchodovývìk(v.šustalová,j.sedláková,j.luttererová)anajejichmístanastoupilinovímladíuèitelé(radoslavakosová pùsobící na ústavu jen krátce, Jiøí Hasil, Martin Skøivan, Milan Hrdlièka, Jitka Šonková, Jiøí Pešièka); oddìlení posílil i zkušený pedagog v oboru èeština pro cizince Antonín Bytel. V záøí 1989 odešel do dùchodu J. Tax a øeditelem ústavu se stal J. Kuklík. To už ale pozvolna pukaly ledy a blížil se listopad Po sametové revoluci nastal velký rozmach zájmu o èeštinu a èeskou kulturu praktickyvcelémsvìtìajaknapsalm.šára, bylovšepøipraveno (Šára1997,s.9), aby mohl Ústav slovanských studií tento zájem uspokojovat. Promìnilo se složení studentùoborovéhostudia,vevelkémpøestalistudovatzájemcioèeštinuztzv.rozvojovýchzemíaobjevilisestudentipøevážnìevropštíastudentizusa.brzyposametové revoluci enormnì vzrostl poèet studentù v kursech pro stážisty a postgraduanty, kteøí pøijíždìjí studovat èeštinu v semestrálních, èi dvousemestrálních kursech. Bylo tomu tak proto, že vzrostl poèet meziuniverzitních dohod a zvýšil se i poèet reciproèních studentù, kteøí pøijíždìli na základì mezistátních kulturních dohod. Pos- tupnìserozšíøilipoèetstudentùpøijíždìjícíchvrámciprogramusokrates/eras- MUS,CEEPUSastipendistùVisegradskéhofondu,aleistudentùzUSA.Natytoskuteènosti bylo tøeba reagovat zvýšením míst v kursech pro stážisty a postgraduanty. Na poèátku devadesátých let rozšíøil ústav nabídku kursù èeštiny pro cizince oplacenýintenzivnídvousemestrálníprogramnazvanýèeskástudia CzechStudies. Kurs byl od poèátku koncipován tak, aby jeho frekventanti získali ucelený soubor poznatkù a dovedností o èeském jazyce a èeské literatuøe a kultuøe. Zpoèátku se kurs skládal ze šestnácti hodin týdnì, v poslední dobì byl tento poèet zvýšen na dvacet hodin. Mnozí ze studentù po absolvování Èeských studií byli pøijati na èeské vysoké školy a pokraèovali dál ve studiu. Nìkteøí z nich i na oboru èeština pro cizince. Program Èeská studia si za dobu své existence vydobyl znaènou prestiž a stal se mezi zahranièními zájemci o èeskou kulturu a èeský jazyk vyhledávaným programem. Vneposledníøadìsestalivítanýmzdrojemfinanèníchprostøedkùproústavifakultu. Vroce1991pracovníciÚstavuslovanskýchstudiínasvéschùzidošlikzávìru,že by bylo dobøe ústav pøejmenovat tak, aby jeho jméno lépe vystihovalo jeho pravé pedagogické i výzkumné poslání. Dìkan UK FF dne 23. èervence 1991 vyjádøil svùj 322

3 souhlas s navrhovanou zmìnou a pøejmenoval ústav na Ústav bohemistických studií. Vprùbìhudevadesátýchletdošlokdalšímpersonálnímobmìnám.A.Bytelodjel 14 nalektorátnahankukuniversityvseouluvjižníkorejiaponávratudovlastizaèal pracovat v Ústavu jazykové a odborné pøípravy UK, bohužel však krátce na to náhle zemøel. J. Šonková následovala svého manžela, který získal pracovní místo v USA, M. Skøivan pedagogickou práci na univerzitì opustil a F. Èermák se stal øeditelem novì založeného Ústavu Èeského národního korpusu UK FF(svùj pedagogický úvazek ale nadále realizuje v Ústavu bohemistických studií). Do dùchodu odešli Z.Švamberk,J.Hronek,K.Filipová,L.NovákováiM.ŠáraaA.Trnková,externípedagogickou spolupráci ukonèil E. Vejvoda. V sobotu 22. srpna 2009 uprostøed 53. bìhu Letní školy slovanských studií neèekanìzemøelvevìku69.letprofesorjankuklík.dìkanfakultyprotojmenovaløeditelem Ústavu bohemistických studií M. Hrdlièku a øeditelem Letní školy slovanských studií J. Hasila. Ústavbohemistickýchstudiísezabývásouèasnýmèeskýmjazykemaèeskoukulturou s dùrazem na jejich pedagogickou prezentaci zahranièním studentùm bohemistiky.èlenovéústavuprotovelkoupozornostvìnujístudiusouèasnéhoèeskéhojazyka vevšechjehostylovýchvrstvách,pøedevšímsezamìøujínakorpusovývýzkumbìžnì mluveného jazyka, na popis èeské frazeologie a idiomatiky a na stratifikaci dnešní èeštiny. Pracovníci ústavu se rovnìž soustøeïují na výzkum èeských široce chápaných reálií(na odraz èeské kultury a historie v souèasné èeštinì) a na jejich lingvodidaktickou aplikaci ve výuce èeštiny pro cizince. Podstatnou èást vìdecko výzkumné èinnostiúbsvnedávnéhistoriipøedstavovalpopisúrovníèeskéhojazykapodlespoleènéhoevropskéhoreferenèníhorámceprojazyky,vdnešnídobìseústavsoustøeïuje na vytvoøení lingvodidaktického popisu gramatiky èeského jazyka pro cizince a na konfrontaènìzamìøenývýzkumèeštinyvrámcislovanskýchjazykù.nìkteøíèlenové ústavu se zabývají i výzkumem testování jazykových znalostí a aplikací poznatkù z této oblasti do praxe. ÚBS se v neposlední øadì soustøeïuje na rozvíjení didaktiky èeštinyjakocizíhojazykaanatvorbuuèebnicauèebníchmateriálùprovýukuèeštiny pro cizince na rùzných úrovních i zamìøení(od výuky vysokoškolské až po nízkoprahové kurzy). V nejnovìjší etapì historie oboru èeštiny pro cizince byla vytvoøena øada úspìšných uèebnic, které reprezentují souèasnou odbornou úroveò Ústavu bohemistických studií. Uveïme kupøíkladu kolektivní Èeštinu pro støednì a více pokroèilé DopisdìkanaFFUKjeuloženvarchivuÚstavubohemistickýchstudiínaFFUK. 15 Jana Bischofová, Jiøí Hasil, Milan Hrdlièka, Jitka Kramáøová, Èeština pro støednì a více pokroèilé, Karolinum, Praha 1997; tøetí pøepracované vydání doplnìnou Pracovním sešitem 16, uèebnici Nebojte se èeštiny Any Adamovièové 17, kolektivní tøídílnou uèebnici Basic Czech I, II, III 18, kolektivní uèebnici èeštiny pro mírnì a støednì pokroèilé na základì nìmèiny Brána jazyka èeského otevøená 19, skriptum Výbor z textù k dìjinám èeského myšlení J. Kuklíka a J. Hasila 20 a Z tradic èeskékultury H. Hasilové a J. Hasila 21. V neposlední øadì je tøeba též zmínit výzkumné projekty, které byly zamìøeny na výzkumoboruèeštinajakocizíjazykanajejichžøešenísevýznamnoumìroupodíleli pracovníci Ústavu bohemistických studií. Pøedevším to bylo zpracování popisu tzv. prahové úrovnì B1 èeštiny jako cizího jazyka, vedoucím autorského kolektivu byl M.Šára 22,apopisuúrovnìB2,tentoprojektvedlJ.Holub 23.Obapopisyjsousouèástí projektupodporovanéhomšmtèr,kterýzaøadilèeštinuaèeskourepublikuvevropském kontextu mezi státy, jež v rámci Spoleèného evropského referenèního rámce pro jazyky 24 jednotnì popisují a vyuèují daný jazyk jako cizí a testují jazykové dovednosti cizincù, uèících se cizí jazyk. Øešení tohoto projektu nespornì pøispìlo k posílení odborné prestiže Ústavu bohemistických studií v oèích mezinárodní bohemistické veøejnosti. Stejnì tak jako korpusové zpracování Slovníku bìžnì mluvené èeštiny, který vznikl za vedení prof. F. Èermáka ve spolupráci s Ústavem Èeského národního korpusu; èleny autorského kolektivu byli uèitelé Ústavu A. Adamovièová, J.PešièkaavpoèáteènífázipøípravyrukopisuiJ.Šonková 25.M.Hrdlièkajeautorem nìkolikamonografiízabývajícíchseèeštinoujakocizímjazykem. 26 J.Hasilpubliko- 16 Jana Bischofová, Jiøí Hasil, Milan Hrdlièka, Jitka Kramáøová, Pracovní sešit k uèebnici Èeština pro støednì a více pokroèilé, Karolinum, Praha Ana Adamovièová, Nebojte se èeštiny, Karolinum, Praha Ana Adamovièová, Darina Ivanovová, Basic Czech I, Karolinum, Praha 2006; Ana Adamovièová, Milan Hrdlièka, Darina Ivanovová, Basic Czech II, Karolinum, Praha 2007; Ana Adamovièová, Milan Hrdlièka, Basic Czech III, Karolinum, Praha Jiøí Hasil, Eva Hájková, Helena Hasilová, Monika Zielinski, Brána jazyka èeského otevøená, Karolinum, Praha Jan Kuklík, Jiøí Hasil, Výbor z textù k dìjinám èeského myšlení, Karolinum, Praha Helena Hasilová, Jiøí Hasil, Z tradic èeské kultury, Karolinum, Praha ŠáraMilanakol., Prahováúroveò èeštinajakocizíjazyk,cep,štrasburk JanHolubakol., Èeštinajakocizíjazyk.ÚroveòB2, MŠMTÈRvnakladatelstvíTauris, Praha Kol., Spoleènýevropskýreferenènírámecpro jazyky[èeskýpøeklad],univerzitapalackého, Olomouc František Èermák a kol., Slovník bìžnì mluvené èeštiny, Karolinum, Praha Milan Hrdlièka, Pøedložky ve výuce èeštiny jako cizího jazyka, AUC, Philologica, Monographia CXXXV, Karolinum,Praha 2000; Milan Hrdlièka, Èeština jazyk cizí, ISV, Praha 2002; Milan Hrdlièka, Gramatika a výuka èeštiny jako cizího jazyka. K prezentaci gramatiky èeského 324

4 valmonografiiointerkulturníchaspektechmezikulturníkomunikace. 27 Aznovuvtéto souvislosti pøipomeòme kolektivní ètyødílný Slovník èeské frazeologie a idiomatiky 28,jehož poslední dílvyšel nedávno. Ústavbohemistickýchstudiíajehopøedchùdce(tj.Ústavslovanskýchstudií)také pravidelnì poøádá mezinárodní sympozia o èeštinì jako cizím jazyku, na nichž dochází k mezinárodní výmìnì zkušeností z výuky èeštiny jako cizího jazyka. 29 Pravidelnì jsou vydávány sborníky obsahující pøíspìvky pronesené na tìchto sympoziích. 30 Tyto sborníky spolu s tradièní sborníkovou øadou Pøednášky z... bìhu Letní školy slovanských studií jsou vítanými pøírùstky nejen èeských odborných knihoven, alejeonìzájemivzahranièí,kdepropagujídobréjménopražskébohemistikyavytváøejíobraz o celkové úrovni spoleèenskýchvìd v Èeské republice. Ústav bohemistických studií pìstuje èetné styky se zahranièními bohemistickými 31 pracovišti. Nejdelší tradici má pravdìpodobnì spolupoøádání tzv. Berlínského Bohemica/ /Slovacica, intenzivního ètrnáctidenního kursu èeského nebo slovenského jazyka, kterýsekonalpravidelnìodroku1990doroku2012vzáøínahumboldtovìuniverzitì v Berlínì. Na kurs navazovala týdenní exkurse do Prahy. Na výuce v Berlínì se kromì berlínských bohemistù v rùzných letech podíleli J. Pešièka, M. Hrdlièka, J. Kramáøová, J. Bischofová, K. Filipová a J. Hasil, který se spolupodílel i na organi- jazyka v uèebnicích èeštiny pro cizince, AUC, Philologica, Monographia CLVII, Karolinum, Praha 2009; Milan Hrdlièka, Kapitoly o èeštinì jako cizím jazyku, Západoèeská univerzita v Plzni, Plzeò Jiøí Hasil, Interkulturní aspekty mezikulturní komunikace, Acta Universitatis Purkynianae 165, Studia Didactica, Univerzita Jana Evangelisty Purkynì, Ústí nad Labem František Èermák a kol., Slovník èeské frazeologie a idiomatiky I, II, III 1, 2, Academia, Praha 1983, 1988, 1994, IV. díl, Leda, Praha 2009 (nakladatelství Leda v r vydalo celý slovník jako komplet). 29 Zatímposledníztìchtosympoziísekonalood13.do17.srpna2013,sborníkreferátùpøednesenýchnatomtosetkáníbymìlvyjítdokonceroku Kol.,Materiályzesympoziaobohemisticevzahranièí,ed.JaroslavTax,SPN,Praha1979; kol., Materiály ze II. sympozia o bohemistice v zahranièí, ed. Jaroslav Tax, Univerzita Karlova, Praha 1980; kol., Èeština jako cizí jazyk III. Materiály z III. mezinárodního sympozia Èeský jazyk a literatura v zahranièí, ed. Jaroslav Tax, Karolinum, Praha 1990; kol., Èeština jako cizí jazyk IV. Materiály ze 4. mezinárodního sympozia o èeštinì jako cizím jazyku, eds. Jan Kuklík, Jiøí Hasil, Univerzita Karlova, Praha 2002; kol., Èeština jako cizí jazyk V. Materiály z V. mezinárodníhosympoziaoèeštinìjakocizímjazyku,eds.jankuklík,jiøíhasil,euroslavica,praha 2008;kol.,ÈeštinajakocizíjazykVI.MateriályzVI.mezinárodníhosympoziaoèeštinìvzahranièí, eds. Milan Hrdlièka, Jiøí Hasil, Euroslavica, Praha První díl sborníkové øady Pøednášky z XX. bìhu Letní školy slovanských studií vyšel z 9. bìhuazatímposlednízbìhu zaci kursu. Pravidelnì též dochází k výmìnným krátkodobým pøednáškovým pobytùm pedagogù ÚBS a Ústavu slavistiky Humboldtovy univerzity. Veškolnímroce2009/2010vyústilaúzkáspoluprácemeziÚBSaÚstavemslavistiky na Univerzitì v Lipsku v podepsání programu PRIMUS BACHELOR PLUS, na nìmž se podílí i Univerzita ve Vratislavi (Wroc³aw). Jde o spoleèný program urèený studentùm bakaláøského studia oboru západní slavistika lipské univerzity financovanýnìmeckouorganizacídeutscheakademischeaustauschdienst.lipštístudenti tak mají v prùbìhu jednoho roku možnost absolvovat nad rámec své povinné výuky ještì ètyøi týdenní bloky intenzivní jazykové výuky èeštiny a ètyøi týdenní bloky intenzivní jazykové výuky polštiny. V následujícím roce stráví jeden semestr na univerzitì ve Vratislavi a jeden na univerzitì v Praze. Výuku èeštiny v Lipsku zajiš ovali a zajiš ují Z. Hajíèková, J. Pešièka a J. Hasil. Kromì toho probíhá úzká spolupráceúbsaústavuslavistikyvlipskuivevìdeckéoblastiarealizujeseimobilita uèitelská. Pedagogická mobilita je rozvíjena i mezi univerzitními bohemistickými pracovišti v Øeznì (Regensburg), ve Vídni, v Santiagu de Compostela, v Bruselu a v neposledníøadìivelvovìavkyjevì,vplovdivuatakévsheffieldu,vgentu,voslu, v Tampere ataké v Košicích a Bratislavì. Za zmínku stojí také uèebnice, které vznikly ve spolupráci se zahranièními bohemistickými pracovišti, napøíklad s Humboldtovou univerzitou v Berlínì SRN 32, s univerzitami v Kyjevì a ve Lvovì na Ukrajinì 33 a s Hankuk University v Seoulu v Jižní Koreji 34. Uèitelé ústavu rovnìž vyjíždìjí na zahranièní bohemistická pracovištì jako lektoøi èeského jazyka. V minulosti tak napøíklad A. Trnková pøednášela na Lomonosovovì univerzitì v Moskvì a L. Nováková na univerzitì v Pekingu. Na Hankuk UniversityvSouluvJižníKorejipùsobiliA.Bytel,J.Bischofová,J.KramáøováaJ.Pešièka, na Humboldtovì univerzitì v Berlínì pracoval jako lektor J. Pešièka, který 32 Jiøí Hasil, Helena Hasilová, Ètení o Èeské republice, Humboldt-Universität zu Berlin, Berlín 1997; Hana Adam, Eva Hošnová, Milan Hrdlièka, Petr Mareš, Krok za krokem I, Humboldt-Universität zu Berlin, Berlín Oksana Antonìnko, Jiøí Hasil, Helena Hasilová, Naïa Lobur, Olga Palamarèuk, Kultura èeského národa tradice a souèasnost, Nakladatelství Lvovské Frankovy univerzity, Lvov 2006, druhé podstatnì pøepracované vydání 2010; Olga Palamarèuk, Naïa Lobur, Jiøí Hasil, åñüêà ìîâà äëÿ óêðà íö³â, 1. díl, Vydavatelství Lvovské národní univerzity Ivana Franka, Lvov Jana Bischofová, Antonín Bytel, Kyuchin Kim, Èeská kultura, HUFS, Seoul 2000; Jana Bischofová, Kwon Jae-il, Osobnosti èeské kultury, HUFS, Seoul 2001; Jana Bischofová, Antonín Bytel, Kwon Jae-il, Èeské reálie, HUFS, Seoul 2003; Jitka Kramáøová, Kyuchin Kim, Èeská literatura ve 20. století, HUFS, Seoul

5 strávil jeden rok jako lektor i na univerzitì ve Franfurtu nad Mohanem. Na Svobodné univerzitì v Bruselu pùsobil M. Hrdlièka. V Tokiu pùsobí jako lektorka èeského jazyka M. Gebhartová. V oblasti vìdecko výzkumné práce v souèasnosti èi v nedávné minulosti pracovníciúbsparticipovali,resp.participujínanìkolikaprojektech,napø.výskumavzdelávanie na UPJŠ smerovanie k excelentním európskym univerzitám (Expert); Nabývánídruhéhojazykaurodilýchmluvèíchruštinyvèeskémprostøedívesrovnání s nìmeckým; Moderní mluvnice èeštiny pro studenty magisterských a doktorských programù filologických oborù a Èeština v afázii. Èlenové ústavu se aktivnì spolupodíleli na projektu Inovace vzdìlávání v oboru èeština jako druhý jazyk(tvorba tzv. žákovského korpusu), nositelem tohoto projektu byla Technická univerzita v Liberci. Nìkteøí též autorsky pøispìli k vytvoøení metodické pøíruèky pro nízkoprahové kurzy èeštiny (ve spolupráci s Asociací uèitelù èeštiny jako cizího jazyka a organizacemi Èlovìk v tísni, SOZE a CIC). Jiní se zapojili do pøepracování zkoušky z èeštiny pro žadatele o trvalý pobyt (A1) a do vypracování specifikací pro nový formát zkoušky ktrvalémupobytu(a2).probíhajítakéintenzívníprácenadokonèenívýzkumu,jehož pøedmìtemjezkoumáníreceptivníchznalostíblízcepøíbuznéhojazyka(jakrozumìjí zahranièní slovakisté èeštinì a zahranièní bohemisté slovenštinì). Uèitelé Ústavu bohemistickýchstudiísevìnujíiotázkámlingvodidaktickýmavytváøejínovéuèební materiályapublikujívèasopisechèeskýjazykaliteratura,našeøeè,nováèeštinadoma a ve svìtì, Studie z aplikované lingvistiky, Krajiny èeštiny, Bohemistyka i jinde. Publikují i v zahranièí a úèastní se mezinárodních i domácích vìdeckých setkání. V prùbìhu posledních let opustili øady interních pracovníkù ÚBS J. Kramáøová aj.pešièka,dodùchoduodešlij.bischofováaj.holub.najejichmístabylypøijaty Zuzana Hajíèková, Andrea Hudousková, Marie Kestøánková a Jana Dolenská. V roce 2013 Ústav bohemistických studií pracuje v tomto složení: øeditel: doc. PhDr. Milan Hrdlièka, CSc.; zástupce øeditele: odborný asistent PhDr. Jiøí Hasil, PhD.; tajemnice: PhDr. Zuzana Hajíèková; odborné lektorky: PhDr. Ana Adamovièová,Mgr.MarieBoccouKestøánková,Mgr.JanaDolenská,Mgr.MarkétaGebhartová, PhDr. Zuzana Hajíèková, Mgr. Andrea Hudousková, Ph.D., Mgr. Darina Ivanovová a PaedDr. Ilona Koøánová; externí spolupracovníci: PhDr. Jana Bischofová, PhDr.HelenaConfortiová,CSc.,PhDr.JitkaKramáøová,PhDr.JiøíPešièka,Mgr.Štefan Pilát; spolupracovníci z jiných pracoviš UK FF: prof. PhDr. František Èermák, DrSc., prof. PhDr. Hana Gladkova, CSc., PhDr. Helena Hasilová, Ph.D., prof. PhDr. Alena Macurová, CSc., prof. PhDr. Petr Mareš, CSc.; administrativní pracovnice: Vlastimila Mikátová, PhDr. Kateøina Kloubová; øeditelství LŠSS: øeditel: PhDr. Jiøí Hasil, Ph.D., tajemnice: PhDr. Jana Bischofová, PhDr. Jana Dolenská, Mgr. Darina Ivanovová, Vlastimila Mikátová, Bc. Marie Pøibylová. 327 Historie Ústavu bohemistických studií není pøíliš dlouhá, pouhých tøicet pìt let, historie výuky èeštiny pro cizince v Praze je mnohem delší. Ústav bohemistických studií se snaží na tuto historii dùstojnì navázat a plnit tak své poslání pøi šíøení èeskéhojazyka a èeské kultury v zahranièí. Snad semu to i daøí. Literatura Hasil J., 2007, Jubilejní rok 2007 aneb Ohlédnutí za šedesátiletou historií výuky èeštiny pro cizincenaukffvpraze.in:m.hrdlièka,j.hasil(eds.),pøednáškyz51.bìhuletní školy slovanských studií. Praha: Univerzita Karlova v nakladatelství ISV, s Hasil J., 2011, K výuce literatury a výbìru literárních textù pro zahranièní studenty èeštiny. In:M.Balowski,M.Hádková(eds.), Svìtkreslenýslovem.ÚstínadLabem:Univerzita Jana Evangelisty Purkynì, s Hasil J.,2013,ZpoèátkùvýukyèeštinyprocizincevPraze(K35.výroèízaloženíÚstavubohemistických studií). Bohemistyka 13, è. 3, s Šára M.,1997,Letníškolaslovanskýchstudiíètyøicátnicí.In:kol.,PøednáškyzXL.bìhuLŠSS. Praha: Univerzita Karlova, s