Novela ZVZ Transparentnost, nebo neúm rná zát? Sheraton Hotel Praha

Transkript

1 Novela ZVZ Transparentnost, nebo neúm rná zát? Sheraton Hotel Praha

2 1. Úvod do problematiky elektronizace VZ Zadávání ve ejných zakázek je významnou sou ástí národního hospodá ství a tvo í tém 17% HDP v R, více ne 600 mld. K. ro n Ve V stníku VZ je evidováno cca 55% zakázek, zbytek VZMR nebo výjimky. Trh ve ejných zakázek je velmi koncentrovaný pom rn malý po et zadavatel zadává v tšinu VZ

3 1. Úvod do problematiky elektronizace VZ Velkou ást trhu ve ejných zakázek tvo í VZMR, které nejsou statisticky sledovány a vyhodnocovány na národní úrovni 236 mld. Kč 37% 350 mld. Kč 54% 59 mld. Kč 9% Celkový objem pod/nadlimitních VZ zadaných v roce 2008 uveřejněných v IS VZ US (s DPH) Celkový objem nákupů na základě výjimek Celkový objem VZ malého rozsahu zadaných v roce 2008

4 Co je elektronické zadávání? Elektronické zadávání je proces, kdy n které nebo všechny úkony zadávacího ízení jsou provád ny v elektronické podob prost ednictvím elektronických nástroj.

5 1. Úvod do problematiky elektronizace VZ Zadavatelé vyu ívají informa ní podporu proces zadávání ve ejných zakázek pouze pro provád ní vybraných úkon v zadávacím ízení (tj. není elektronizován celý zadávací proces), To je nevhodné z pohledu efektivity, a to jak z finan ních d vod (není zaznamenán pokles transak ních náklad a cen za p edm ty ve ejných zakázek), tak i nefinan ních d vod (transparentnost VZ, zrychlení komunikace mezi zadavatelem a dodavateli).

6 1. Úvod do problematiky elektronizace VZ Plány zadavatel na implementaci elektronického zadávání VZ ukazuje následující graf: Již jsme implementovali a počítáme s dalším rozvojem 16% Již jsme implementovali a s dalším rozvojem elektronizace nepočítám e 2% Plánujeme implementovat do 12 měsíců 8% Plánujeme implementovat do 3 let 17% Elektronickou podporu zadávacího řízení zatím vůbec nezvažujeme 50% Plánujeme implementovat za více než 3 roky 7% N=329

7 2. Legislativní východiska Ak ní plán provád ní právního rámce v oblasti elektronického zadávání ve ejných zakázek (Evropská komise) => po adavek na EU zpracovat národní plány elektronického zadávání VZ. Národní plán zavedení elektronického zadávání VZ pro období 2006 a 2010, Strategii elektronizace zadávání VZ pro období 2011 a 2015 (dále jen Strategie elektronizace )

8 Strategie elektronizace: sou asnou slabinou je nedostate ná infrastruktura pro elektronické zadávání => ešením je realizovat projekt NIPEZ (Národní infrastruktura pro elektronické zadávání), jeho klí ovým modulem jsou E-TR IŠT a NEN

9 Cíl Strategie elektronizace: Do roku 2015 bude mít 100% zadavatel k dispozici elektronický nástroj/nástroje umo ující komplexní podporu CELÉHO ivotního cyklu VZ.

10 NIPEZ je modulárn len ná soustava informa ních systém a komunika ního rozhraní, jeho cílem je podpo it procesy elektronizace zadávání ve ejných zakázek. Projekt financovaný z Integrovaného opera ního programu (IOP) pod registra ním íslem CZ.1.06/1.1.00/ Systém NIPEZ obsahuje: Moduly pro pln ní zákonné povinnosti (koho a jaké viz dále), Moduly elektronických nástroj zahrnující: elektronická tržiště národní elektronický nástroj individuální elektronické nástroje 3. Co je NIPEZ? Rozhraní na jiné interní informa ní systémy

11 Cíle a p edpokládaný p ínos NIPEZ Dosáhnutí finan ních úspor elektronizací VZ, a to: sní ením cen nakupovaných komodit, sní ením transak ních náklad. Dále vyšší transparentnost, zjednodušený p ehled dodavatel, zjednodušený p ístup ÚOHS a kontrolních orgán, sní ení po tu námitek, optimalizace nákup zadavatele, lepší procesní kontrola správnosti z pohledu EU, lepší p ístup malých podnik,

12 Moduly NIPEZ pro pln ní zákonné povinnosti Jedná se zejména o pln ní zákonných povinností: Zadavatel v oblasti uve ej ování informací o ve ejných zakázkách ve V stníku ve ejných zakázkách (dle 146 ZVZ), Ministerstva pro místní rozvoj v oblastech: - vedení seznamu kvalifikovaných dodavatel, - vedení seznamu certifikovaných dodavatel, - vedení rejst íku osob se zákazem pln ní ve ejných zakázek a pln ní koncesních smluv tzv. black listu, - zajišt ní íselník a statistických výstup o ve ejných zakázkách.

13 Předpokládaný termín spuštění - 1. Q 2013; Národní elektronický nástroj bude obsahovat komplexní funkcionalitu pro zadávání VZ, a to zejména pro: Plánování a p ípravu všech zadávacích postup, v etn procesní podpory zadavatele p i samotném zadávacím ízení, a do okam iku uzav ení smlouvy. Ucelenou evidenci zadávacích ízení v organizaci pro ú ely ízení, monitoringu, analýz o skladb provád ných nákup apod. Národní elektronický nástroj - NEN

14 NEN v rámci NIPEZ - výhody Mo nost provád t vybrané i všechny úkony v zadávacím ízení v elektronické podob, tj. kombinované zadávání (elektronicky i v listinné podob ), Umo uje centralizované zadávání, Další podp rné funkce, nap. mo nost generování výstupních dokument VZ do p ednastavených šablon atd.

15 IEN v rámci NIPEZ Jde o informa ní systémy, které si vytvá ejí ti zadavatelé (resorty), kte í necht jí pou ívat NEN. Všechny tyto nástroje budou upraveny a poté pou ívány ve shod s technickou specifikací NEN. Individuální nástroje lze pln integrovat s interními IS zadavatele, Individuální nástroje mohou p evzít vybrané funkce interních informa ních systém (nap. spisové slu by).

16

17 4. Elektronická tr išt - Úvod Elektronické tr išt je: > elektronický nástroj ve smyslu 149 odst. 2 zákona. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách, ve zn ní pozd jších p edpis > webová aplikace pro elektronické zadávání ve ejných zakázek > pln elektronický systém na n m jsou úkony zadávacího ízení provád ny elektronicky (ve v tšin p ípad nahrazuje dosavadní listinný zp sob zadávání VZ) > ur eno pro rychlé operativní nákupy snadno standardizovaných komodit v ur ených zadávacích ízeních dle Pravidel

18 4. Elektronická tr išt - Úvod Elektronická tr išt nejsou ur ena pro komplexní ve ejné zakázky, stavební práce provád ní plánování ve ejných zakázek nejsou vhodná pro centralizované nákupy Tyto slu by bude poskytovat Národní elektronický nástroj NEN.

19 4. Elektronická tr išt - Úvod E-tr išt jako jeden ze základních modul soustavy NIPEZ, jejím cílem je > zjednodušit proces zadávání, > zvýšit efektivitu práce > standardizovat > zprůhlednit zadávání veřejných zakázek > dosažení úspor z cen nakupovaných komodit a snížení transakčních nákladů

20 5. Legislativní rámec e-tr iš Právní p edpisy: zákon. 137/2006 Sb. o ve ejných zakázkách, vyhláška. 9/2011 Sb. (elektronické nástroje a úkony, certifikace EN), vyhláška. 133/2012 Sb. (uve ej ování VZ) Další dokumenty: UV. 343/2010 (Pravidla, Strategie pou ívání e-tr iš ) UV. 451/2011 (Seznamu komodit, Provozní ád) UV. 933/2011 (posun termínu spušt ní na )

21 Legislativní rámec e-tr iš UV. 222/2012 zahájit ke dni 1. kv tna 2012 provoz elektronických tr iš pro ve ejnou správu a zajiš ovat jejich správu, ostré spušt ní e-tr iš od 1. ervence 2012 k 1.5. zrušena ú innost UV 683 ze dne 1. zá í 2002 aktualizace pravidel dle novely ZVZ

22 Další závazné dokumenty Strategii pou ívání e-tr išt pro ve ejnou správu, Technická specifikace, Pravidla pro u ívání e-tr išt, Vzorový provozní ád e-tr išt, Koncesní smlouva s provozovateli e-tr iš.

23 6. D vody pro zm nu systému e-tr iš 2009: Analýza elektronických tr iš (GEM) Soulad mezi aktuální právní úpravou (ZVZ) a US. 638/2002? Soulad mezi p vodn platnou legislativní úpravou VZ a US. 638/2002? Je a byl výb r provozovatel v souladu s platnou právní úpravou? Není stanovením zprost edkovatelské provize porušován princip 153 ZVZ (vlastní náklady si ú astník nese sám)

24 6. Výsledky analýzy z roku 2009 UV. 683/2002: p edstavuje nedostate ný právní základ pro úpravu povinnosti pou ívání e-tr išt, Obsahuje nejasné vymezení okruhu adresát s povinností u ívání e-tr išt i komoditní povinnost Provize placená ze strany dodavatel je v rozporu se ZVZ. Absence kontrolního a sank ního mechanismu. Výb r provozovatel GEM neprob hl v souladu s tehdejší právní úpravou P i provozu elektronických tr iš jsou napln ny všechny znaky ve ejné podpory

25 7. Elektronická tr išt - vymezení E-tr išt jsou obsahov vymezena: a) Okruhem provozovatel, b) Okruhem zadavatel, c) Komoditní povinností, d) Konkrétními druhy zadávacích ízení, e) Závaznými pravidly pro fungování e-tr iš.

26 7a. Provozovatelé elektronických tr iš Kdo e-tr išt provozuje? 1. Externí komer ní provozovatelé koncesioná i na základ koncesní smlouvy uzav ené s MMR na dobu p ti let. 2. Resortní e-tr išt jsou provozována na základ ud lené výjimky schválené vládou R. Budou si je moci z ídit jednotlivé resorty, pokud nebudou chtít vyu ívat e-tr išt uvedené v p edchozím bod.

27 8a. Provozovatelé elektronických tr iš Pokud má zadavatel povinnost zadat VZ prost ednictvím e- tr išt, m e vyu ít pouze e-tr išt, jeho provozovatel má podepsanou koncesní smlouvu s MMR, tj. (od ): eská pošta, eský trh, Vortal, Sdru ení etenders, Syntaxit. v sekci El. tr išt ve ejné správy

28 8a. Provozovatelé elektronických tr iš Nová e-tr išt fungují na principu PPP > provozovatel investuje do vytvo ení softwaru e-tr išt a dále jej provozuje na své náklady Výhody: > komer ní provozovatelé p ebírají obchodní riziko > existence více provozovatel vytvá í konkuren ní prost edí a motivuje je k rozvoji a správné volb obchodní strategie > státní prost edky nejsou na vytvo ení systému e-tr iš erpány

29 8b. Zadavatelé s povinností vyu ívat e-tr išt Úst ední orgány státní správy (ÚOSS) ti jsou povinni zadávat 100% finan ního objemu vynakládaného ze strany ÚOSS na vyjmenované komodity, jejich zadávání bude p es e-tr išt povinné. Pod ízené organizace ÚOSS ve ejní zadavatelé dle 2 odst. 2 písm. a) a b) ZVZ, tedy R a státní p ísp vkové organizace v rozsahu 50% finan ního objemu vynakládaného pod ízenými organizacemi ÚOSS

30 7b. Kte í zadavatelé mohou e-tr išt vyu ívat dobrovoln? Územn samosprávné celky a jejich pod ízené organizace, Jiné právnické osoby podle písm. d) 2 ZVZ, Sektoroví zadavatelé, Ve ejní zadavatelé se zakázkou související s relevantní inností, Dotovaní zadavatelé.

31 8c. Komoditní povinnost Jaké komodity lze zadávat p es e-tr išt? Komodity, u nich je mo né aplikovat automatickou metodu hodnocení. Seznam komodit, které musí být nakupovány prost ednictvím e-tr išt, je uveden v P íloze. 1 UV. 451/2011. Jedná se o komodity z komoditních kategorií íselníku NIPEZ uvedených v seznamu.

32 Standardizace a kategorizace komodit - Na základ usnesení vlády R ze dne 16. zá í k p evodu správy elektronického tr išt pro subjekty ve ejné správy a opat ením J.6 Národního plánu (Strategie pou ívání e-tr iš pro ve ejnou správu) Hlavní úkoly: - Navrhnout a zd vodnit základní koncepci p ístupu ke kategorizaci a standardizaci komodit (tj. p edm t ve ejných zakázek) v R - Návrh komoditních kategorií vhodných pro zadávání prost ednictvím elektronického tr išt a jejich vymezení. - Návrh dalšího postupu v otázce kategorizace a standardizace v R.

33 Standardizace a kategorizace komodit Hlavní cíle: - Efektivní ízení portfolia ve ejných nákup - Získání p ehledu o tom co a jak kupuji - Produktem standardiza ních aktivit a elektronizace ve ejného nákupu je spektrum p ínos od nefinan ních (vyšší transparentnost, informovanost a mo nost p ijímat strategická rozhodnutí) po finan ní (úspora z nakupovaných cen, úspora transak ních náklad ).

34 Nedávný stav standardizace a kategorizace - ádná komplexní kategorizace komodit v oblasti zadávání ve ejných zakázek nebyla donedávna provozována. - Usnesení vlády R ze dne 26. ervna o opat eních ke koordinovanému vynakládání finan ních prost edk na informa ní a komunika ní technologie Komoditní povinnost je vymezena pouze obecnou definicí a nelze tedy jasn ur it, které komodity spadají do kategorie ICT a které do kategorie ji nikoli.

35 Hlavní d vody standardiza ních aktivit - u ívání slovního popisu p i definování p edm tu VZ - velmi asto u íváno pro popis p edm tu VZ obchodních názv - chybovost a pracnost pou ívání CPV kód - neúplné popisy p edm tu VZ - u specifických p edm t vyu ívání sektorových íselník (SUKL, t ídník stavebních prací)

36 Komoditní povinnosti Stav k E- TR IŠT - Usnesení vlády ze dne 15. ervna o Seznamu komodit, které budou po izovány a obm ovány prost ednictvím elektronického tr išt RESORTNÍ SYSTÉM CENTRALIZOVANÉHO ZADÁVÁNÍ - Usnesení vlády ze dne 14. prosince o Minimálním povinném seznamu komodit povinn nakupovaných s vyu itím institutu centrálního zadavatele

37 íselník NIPEZ Jeden z informa ních systém projektu NIPEZ funkce: a) podpora zadavatel a dodavatel p i procesu zadávání ve ejných Národní infrastruktura pro elektronické zadávání ve ejných zakázek zakázek (NIPEZ) financovaného z Integrovaného opera ního programu (IOP) pod b) vyu ití p i standardizaci komodit registra ním íslem CZ.1.06/1.1.00/ c) efektivn jší popis nakupovaných komodit d) efektivn jší proces nákupu komodit

38 .klasifikace Aktuální p íklady zadefinování komodit zalo ená na CPV p edm t VZ ze sou asných e-tr iš klasifikace CPV na výrobek jednoho z výrobc P edm t VZ odkazuje na konkrétní typ Cílový stav zadefinování p edm t VZ íselník NIPEZ Varná konvice BOSCH TP-4521 stromová struktura CPV Popis obsahuje adu obchodních názv a je neúplný Pracovní stanice v provedení minitower originální systém Win 7 Professional 64bit Intel Core i MB 500GB SATA 7200 HDD, 4GB (2x2GB) DDR X DVD+RW SM špatné p eklady nelogická struktura CPV duplicita SATA Intel komodit HD Graphics atd. stromová struktura CPV + parametrický popis komodit + pravidla pro popis komodity + stanovování povinnosti + úprava špatných p eklad nelogické struktury CPV duplicita komodit atd.

39 íselník NIPEZ základní koncepce íselník NIPEZ je vytvá en jako soustava n kolika r zných komoditních íselník CPV ecl@ss NCS (eotd) Národní oborové íselníky eotd Otevřený technický slovník postavený na ISO íselník NIPEZ je postaven na standardu ISO 8000 a vyu ívá metadata eotd

40 íselník NIPEZ se skládá ze dvou základních ástí: 1. Klasifika ní strom íselník NIPEZ struktura

41 íselník NIPEZ struktura 2. Pravidla pro popisování p edm tu VZ v etn sad parametr pro jednotlivé standardizovatelné komodity z klasifika ního stromu

42 Ukázka informa ní podpory základní informace na informa ní podpora na xeon2.aura.cz/mmr-nipez

43 Pou ití íselníku v praxi centrální referen ní databáze pro standardní popis p edm t VZ, datový slovník vyhovuje ISO 8000 a jednotná definice p edm t VZ p i centralizovaném zadávání v jednotlivých rezortech napojení íselníku na e-tr išt a NEN, jednotná standardizace p edm t VZ p i r zných typech nákup

44 Mo nosti definice p edm tu VZ na e-tr išti a) textový popis b) vygenerování parametr pro popis po zadání CPV c) definice dle vlastních parametr

45 Vysoká kvalita dat íselníku NIPEZ je nezbytná Správa íselníku NIPEZ pravidelná aktualizace komodit i sad vlastností (SV) - 1 x m sí n aktualizace p ír stk - 1 x za 3 m síce uvoln ný celý íselník export dat komodit pro e-tr išt (kumulativn, p ír stkov ) bude zajišt n p ístup k obsahu pro širokou ve ejnost a pro registrované u ivatele i stahování dat zm ny v íselníku podléhají schvalovacímu procesu podpora zadavatel a dodavatel Helpdesk s registrací a schvalováním po adavk

46 7.c Komoditní povinnost Seznam komodit povinn zadávaných prost ednictvím e- tr išt bude 1x ro n aktualizován i na základ podn t zadavatel a správce e-tr iš (MMR). Dojde-li k rozší ení seznamu komodit o nové komodity, jsou pak zadavatelé povinni pou ít e-tr išt nejpozd ji od prvního dne druhého m síce následujícího po dni p ijetí takového usnesení vlády.

47 7c. Jaké komodity jsou na e-tr išti zadávány dobrovoln? Na e-tr išti lze zadávat i komodity, které nejsou uvedeny v Seznamu (UV.451/2011). Tato dobrovolnost se vztahuje na všechny zadavatele (v etn t ch, kte í zadávají na e-tr išti povinn ). Poplatky za toto dobrovolné u ívání hradí za všechny zadavatele MMR.

48 7d. Zadávací ízení realizovaná na e-tr išti Ve ejné zakázky malého rozsahu, Podlimitní ve ejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním ízení, VZ zadávané na základ rámcové smlouvy s více uchaze i dle 92 odst. 3 (Minitendry). Zadavatelé nejsou povinni pou ívat pro zadávání ve ejných zakázek e-tr išt, pokud p edpokládaná hodnota ve ejné zakázky nep esáhne ástku ,- K bez DPH.

49 7d. Zadávací ízení realizovaná na e-tr išti VZMR 1. Otev ená výzva // ea 2. Zadání VZMR formou e-aukce, 3. Minitendr // ea 4. Uzav ená výzva // ea 5. P ímé zadání Podlimit 6. ZP // ea 7. Minitendr // ea (i nadlimitní minitendry) 8. P ímé zadání *// ea Mo nost hodnocení formou e-aukce

50 Ve ejné zakázky malého rozsahu 1. Otev ená výzva činí-li předpokládaná hodnota veřejné zakázky o alespoň ½ mil Kč a nedosáhne 1 mil. Kč v případě dodávek a služeb, nebo o alespoň 1,5 mil. Kč a nedosáhne 3 mil. Kč v případě stavebních prací, 2. Zadání VZMR formou elektronické aukce výše p edpokládané hodnoty není relevantní, zadání VMZR formou e-aukce je zcela v dispozici zadavatele 3. Minitendr na základ rámcové smlouvy s více uchaze i 4. Uzav ená výzva činí-li předpokládaná hodnota veřejné zakázky: o alespoň 100 tis. Kč a nedosáhne 1/2 mil. Kč v případě dodávek nebo služeb, nebo o alespo 100 tis. K a nedosáhne 1,5 mil. K v p ípad stavebních prací, 5. P ímé zadání nedosáhne-li p edpokládaná hodnota ve ejné zakázky ástky K. LIMITY ZOHLED UJÍ ÚPRAVY TRANSPARENTNÍ NOVELY 2012

51 Zjednodušené podlimitní ízení iní-li p edpokládaná hodnota ve ejné zakázky: alespo 1 mil. K a nedosáhne K v p ípad dodávek a slu eb, alespo 3 mil. K a nep esáhne 10 mil. K v p ípad stavebních prací. LIMITY ZOHLED UJÍ ÚPRAVY TRANSPARENTNÍ NOVELY 2012

52 Minitendr Minitendr, zadává-li zadavatel díl í ve ejnou zakázku uchaze i na základ uzav ené rámcové smlouvy v souladu s 92 odst. 3 ZVZ: výše p edpokládané hodnoty není pro pou ití tohoto druhu ízení relevantní, tento druh ízení se pou ije kdykoli, zadává-li zadavatel díl í ve ejnou zakázku na základ uzav ené rámcové smlouvy (tedy i nadlimitní minitendr)

53 P ímé zadání podlimitní ve ejné zakázky na základ výjimky dle ZVZ iní-li p edpokládaná hodnota ve ejné zakázky: alespo 1 mil. K a nedosáhne K v p ípad dodávek a slu eb, nebo alespo 3 mil. K a nep esáhne 10 mil. K v p ípad stavebních prací. LIMITY ZOHLED UJÍ ÚPRAVY TRANSPARENTNÍ NOVELY 2012 Ostatní zadávací ízení nelze na e-tr išti zadávat.

54 8. Obchodní model e-tr iš Obchodní model vymezuje ú astníky e-tr išt, jejich vzájemné vztahy a práva, povinnosti a odpov dnosti, které jim s vytvo ením, provozem a u ívání e-tr išt vyplývají. Ú astníci obchodního modelu: Ministerstvo pro místní rozvoj Provozovatelé e-tr iš Zadavatelé Dodavatelé Poskytované slu by se d lí na: Základní Aditivní

55 8. Obchodní model e-tr iš Základní slu by: > operace, které umo ují u ivateli realizovat veškeré pot ebné kroky a úkony v zadávacích ízeních, > erpání základních slu eb hradí za zadavatele i dodavatele provozovatel m MMR R od minimální hodnoty K Aditivní slu by: > operace, které nejsou p ímo nezbytné pro ádné a ú elné zadávání ve ejných zakázek > jsou koncesní smlouvou definovány jako dopl ková slu ba pro u ivatele, dobrovolné erpání > erpání aditivních slu eb hradí ka dý u ivatel provozovateli sám, dle ceníku provozovatele.

56 8. Obchodní model e-tr iš Platby provozovatel m bude vyplácena výkonová platba za jednotlivá zadávací ízení/ úkony, které zadavatelé provedou prost ednictvím p íslušného tr išt jednotliví zadavatelé a dodavatelé budou vyu ívat etr išt bezplatn správce (MMR) nehradí základní slu by poskytované resortními e- tr išti, správce (MMR) nehradí náklady spojené s uve ej ováním ve V stníku ve ejných zakázek.

57 9. Jak dokon it VZ zahájenou p ed datem za átku povinného pou ívání e-tr iš? Zadávací ízení zahájená ve starém systému e-tr iš, (tj. AllyGem a B2B Centrum), mohou zadavatelé dokon it v tomto starém systému e-tr iš i po uplynutí Na stávajícím systému e-tr iš není mo né zahájit nová zadávací ízení od Nová zadávací ízení se povinn zahajují ji na novém systému e-tr iš.

58 Provoz stávajícího systému e-tr iš Dokon ení ve ejných zakázek, u kterých bylo zadávací ízení zahájeno p ed Provoz nového systému e-tr iš

59 10. Spušt ní e-tr iš Spušt ní je plánováno od za p edpokladu, e provozovatelé úsp šn realizují akcepta ní testy. Není zcela zaru eno, e k bude oprávn no nabízet své slu by všech 5 provozovatel.

60 11. Výb r provozovatele e-tr išt zadavatelem Zadavatelé mohou voln zvolit kteréhokoli z p ti provozovatel (a nikoho jiného) bez nutnosti zadání ve ejné zakázky na jeho vlastní výb r. D vodem je hrazení náklad na provoz e-tr išt a s tím souvisejících plateb za vyu ívání základních slu eb správcem e-tr iš (MMR) Nenapln ní základního znaku ve ejné zakázkyúplatnosti

61 11. Výb r provozovatele e-tr išt zadavatelem Zadavatelé mohou vyu ívat slu eb jednoho nebo více provozovatel zárove. Vyu ívání základních slu eb e-tr išt : zadavatel nemusí vybírat provozovatele e-tr išt v zadávacím ízení ani jiné sout i, v daném e-tr išti je zadavatel registrován pouze jednou (stejné I ), dle vlastní struktury zadavatelských úsek, ka dý zadavatelský útvar m e u ívat odlišné e-tr išt.

62 11. Výb r provozovatele e-tr išt zadavatelem Pokud se však zadavatel rozhodne vyu ívat n které z aditivních slu eb e-tr iš, jejich u ívání bude zpoplatn no, je nutné stanovit p edpokládanou hodnotu nákupu t chto slu eb a dle této hodnoty vypsat/nevypsat ve ejnou zakázku. Stanovení p edpokládané hodnoty aditivních slu eb: dle výše celkového pen itého závazku za dobu ú innosti smlouvy na dobu ur itou, nebo p edpokládaná výše celkového pen itého závazku zadavatele za 48 m síc u smlouvy na dobu neur itou.

63 Odkazy íselník NIPEZ Ministerstvo pro místní rozvoj Portál o ve ejných zakázkách a koncesích Informa ní systém o ve ejných zakázkách Informace o vzd lávání v rámci e-tr iš

64 Centralizované zadávání ve ejných zakázek

65 P ínosy (zahrani ní i domácí zkušenosti) Pro centralizované zadávání VZ Centrální nákupy (za více zadavatel ) ur ených komodit Rozší ení vyu ívání institutu centrálního zadavatele, dle 3 zákona. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách úspory z rozsahu - agregace (s ítáním) poptávek za více zadavatel sní ení transak ních náklad omezení po tu zadávacích ízení, sní ení administrativních náklad zvýšení odbornosti pracovník zajiš ujících CZ oslabení mo nosti korup ního jednání a zvýšení transparentnosti centralizace aktivit, v tší dohled, pou ívání elektronických nástroj posílení princip 3E - ú elnost, hospodárnost, efektivita

66 Usnesení vlády k centralizovanému zadávání VZ Usnesení vlády ČR ze dne 20. července 2011 č. 563 k resortním systémům centralizovaného zadávání (RS CZ) veřejných zakázek ústředních orgánů státní správy, které obsahuje: o Analýzu možností závazku vlády a podřízených organizací realizovat centralizované zadávání na vybrané komodity výrobků a služeb. o Minimální požadavky na vytvoření a provoz RS CZ veřejných zakázek. Usnesení vlády ze dne 14. prosince 2011 č. 930 o Minimálním povinném seznamu komodit povinně nakupovaných s využitím institutu centrálního zadavatele v rámci RS CZ veřejných zakázek v souladu s Minimálními požadavky. Obě výše uvedená usnesení vlády ČR byla zpracována na základě opatření 2.2 Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012 (Protikorupční strategie), která byla schválena usnesením vlády ČR ze dne 5. ledna 2011 č. 1.

67 Definice variant centralizovaného zadávání MMR ČR technicko-ekonomicky posuzovalo 2 varianty: Centralizované zadávání na národní úrovni Národní centrální zadavatel realizuje centralizovaná zadávací ízení pro ostatní zadavatele Centralizované zadávání na resortní úrovni Ka dý resort úst edního orgánu státní správy (p ípadn dalších ve ejných zadavatel ) ustanoví vlastní resortní systém centralizovaného zadávání MMR jako správce centralizovaného zadávání koordinuje resortní systémy centralizovaného zadávání a poskytuje metodickou podporu Zvolena byla resortní varianta centralizovaného zadávání Hlavní výhody resortní varianty: Odpovídá sou asné struktu e výkonu ve ejné správy / zpracování státního rozpo tu / Ji existují praktické zkušenosti v ad resort Potenciál vyšší míry úspor (agregace komodit dle specifik resort ) Mo nost p izp sobení organiza ního a procesního modelu centralizovaného zadávání specifikám resortu Menší riziko oslabení pozice malých a st edních podnik

68 Komu vláda R ulo ila povinnost zavést resortní systém centralizovaného zadávání Všem ústředním orgánům státní správy (ÚOSS), které mají alespoň 2 podřízené organizace. Podřízeným organizacím jednotlivých ÚOSS dle předchozího bodu, kteří jsou veřejnými zadavateli dle ustanovení 2 odst. 2 písm. a), b) a d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Řídící subjekt může podat Vládě ČR žádost o výjimku z povinnosti účastnit se centralizovaného zadávání veřejných zakázek v rámci resortního systému centralizovaného zadávání (dále též RS CZ ), aby některá z jeho podřízených organizací nemusela být zapojena do resortního systému centralizovaného zadávání.

69 Rozsah povinností zavedení RS CZ Určené ÚOSS a jejich podřízené organizace jsou povinny zavést RS CZ minimálně pro následující komodity: Elektrická energie Plynná paliva Telekomunikační služby Kancelářská technika a zařízení Počítače a stroje na zpracování dat Osobní vozidla Bezpečnostní služby Nábytek Kancelářské potřeby.

70 Klí ové milníky p i zavád ní RS CZ Milníky vyplývající z UV. 563/2011: Nejpozději do 30. dubna 2012 zavést RS CZ v souladu s Minimálními požadavky. Nejpozději od 1. července 2012 postupovat při zahájení zadávacího řízení na nákup komodit uvedených v resortním seznamu komodit centralizovaně. Nejpozději do 28. února kalendářního roku, jenž navazuje na vyhodnocovaný kalendářní rok, vyhodnocení fungování resortního systému centralizovaného zadávání (tj. od roku 2013) zasílat MMR OVI základní informace o provozu příslušného RS CZ.

71 Harmonogram zavedení centralizovaného zadávání Řídicí subjekty své resorty připraví na ustanovení resortních systémů central. zadávání, příprava Resortních pravidel 7/ MMR připraví a předloží vládě ČR Minimální povinný seznam komodit Centralizovaná zadávací řízení Usnesení vlády ČR Pověření řídicích subjektů k ustanovení resortních systému central. zadávání Usnesení vlády ČR Schválený Minimální povinný seznam komodit Rozhodnutí vedoucích pracovníků řídicích subjektů Ustanovení resortních systémů central. zadávání Řídicí subjekty předají správci statistické informace za předchozí rozpočtové období Správce předloží vládě ČR zprávu o hodnocení resortních systémů central. zadávání včetně návrhu nových opatření

72 Organiza ní model RS CZ a role jednotlivých subjekt Na fungování resortních systém centralizovaného zadávání se budou podílet p edevším následující subjekty: řídicí subjekty (tj. jednotlivé určené ÚOSS), podřízené organizace příslušných ÚOSS, správce centralizovaného zadávání roli správce vykonává Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. V každém resortu bude model procesního a organizačního zajištění centralizovaného zadávání zvolen dle konkrétních specifik resortu.

73 Schéma organiza ního modelu Správce centralizovaného zadávání Metodické řízení Centralizované zadávání v resortu 1 Centralizované zadávání v resortu 2 Centrální zadavatel Řídící subjekt Centrální zadavatel Řídící subjekt Central. zadávání Central. zadávání Pověřující zadavatelé Podřízené organizace Pověřující zadavatelé Podřízené organizace

74 Role MMR R jako správce RS CZ MMR R jako správce RS CZ odpovídá zejména za následující innosti: a) p íprava minimálního povinného seznamu komodit, b) p íprava a správa seznamu úst edních orgán státní správy a jim pod ízených organizací, c) p íprava a správa seznamu resortních systém centralizovaného zadávání, d) zpracování a p edlo ení vlád R po skon ení ka dého kalendá ního roku zprávu o hodnocení RS CZ, e) provád ní kontroly souladu resortních pravidel s Minimálními po adavky; v p ípad nesouladu o této skute nosti správce RS CZ bezodkladn informuje ídicí subjekt a vyzývá ho k odstran ní nesouladu, f) zpracování stanoviska k ádosti o výjimku z povinnosti ú asti subjektu v RS CZ.

75 Role úst edních orgán v rámci jejich resortních systém Ústřední orgány odpovídají zejména za následující činnosti: a) provádění komoditní analýzy v resortu za účelem nastavení parametrů RS CZ, b) identifikace komodit vhodných pro nákup v rámci RS CZ nad rámec komodit z minimálního povinného seznamu komodit, c) příprava resortních pravidel, d) ustanovení RS CZ rozhodnutím svého vedoucího pracovníka, e) příprava a správa resortních vzorů smluv používaných při centralizovaném zadávání, f) příprava a správa resortních vzorů zadávacích podmínek pro centralizovaně zadávané komodity, g) vytváření a správa resortního seznamu nakupovaných položek, h) zajištění, aby centrální zadavatel a pověřující zadavatelé v resortu postupovali v souladu s resortními pravidly, i) zajištění, aby centrální zadavatel definoval předmět centralizovaně zadávaných veřejných zakázek s využitím číselníku NIPEZ.

76 Typový postup resortu p i zavád ní RS CZ I. Fáze úvodní analýzy ÚOSS Analýza organizační struktury rezortu rozbor používaných nástrojů a organizačních postupů řízení jednotlivých právních forem v resortu MMR při zadávání VZ. Základní rozbor nakupovaných komodit rámcové vyčíslení objemu nákupu u jednotlivých komodit, vyčíslení potenciálu úspor. Audit informační podpory zadávání VZ v resortu, vymezení funkcionalit nutných pro efektivní fungování RSCZ. Analýza současného organizačního zajištěni procesu zadávání veřejných zakázek v rezortu. Analýza postavení veřejných zakázek financovaných z prostředku EU v systému nákupu v rezortu.

77 Typový postup resortu p i zavád ní RS CZ II. Fáze návrhu koncep ního modelu RS CZ pro resort p íslušného ÚOSS Zpracování povinné dokumentace dle UV č. 563/2011, a to zejména: o Resortní pravidla CZ pravomoci a odpovědnosti, procesní a organizační pravidla, pravidla pro sběr požadavků na nákup komodit apod. o Postupy zadávání VZ v RS CZ. Zpracování/úprava vnitřních předpisů a metodických dokumentů v souvislosti s fungováním RS CZ. Zpracování návrhu resortního seznamu komodit (tj. zda bude provedena centralizace zadávání nad rámec výše uvedených komodit). Návrh informační podpory RSCZ. Zpracování technicko-ekonomického posouzení zavedení RS CZ v resortu (úspory vs. náklady). Zpracování detailního implementačního plánu zavedení RS CZ.

78 Typový postup resortu p i zavád ní RS CZ III. Fáze provozu RS CZ Ustanovení pracovních týmů pro standardizaci komodit, které jsou předmětem centralizovaného zadávání v rámci RS CZ a průběžná standardizace komodit. Zajištění pravidelného sběru požadavků od pověřujících zadavatelů. Příprava případných žádostí o výjimku pro podřízené organizace/ komoditní kategorie. Příprava vzorů zadávacích podmínek a jejich připomínkování, a obdobně vzorů smluv o centralizovaném zadávání, rámcových a prováděcích smluv, Zajištění školení pracovníků podílejících se na fungování RS CZ. Rutinní zadávání jednotlivých centralizovaných VZ v rámci RS CZ.

79 Metodická podpora RS CZ a další innosti MMR R v rámci RS CZ Vydávání a správa metodických pokynů k centralizovanému zadávání veřejných zakázek. Příprava a správa vzorových smluv používaných při centralizovaném zadávání veřejných zakázek (viz další slide). Příprava a správa vzorových zadávacích podmínek pro centralizovaně zadávané komodity uvedené v minimálním povinném seznamu komodit. Správa číselníku NIPEZ ve vztahu k centralizovaně nakupovaným komoditám. Zajištění vzdělávání zadavatelů zapojených do centralizovaného zadávání veřejných zakázek formou školení a seminářů.

80 Metodická podpora RS CZ a další innosti MMR v rámci RS CZ P íprava a správa vzorových smluv Pro centralizované zadávání jsou p ipraveny následující vzory smluv: Smlouva o centralizovaném zadávání Rámcové smlouvy o Rámcová smlouva o dodávkách o Rámcová smlouva o poskytování služeb Prováděcí smlouvy uzavírané na základě rámcových smluv Prováděcí smlouva o dílo na stavební práce

81 Povinnosti resort v pr b hu fungování RS CZ ÚOSS mají v souvislosti s provozem RS CZ následující povinnosti: Informování správce o ustanovení RS CZ a předání resortních pravidel. Předání resortních pravidel správci v úplném znění po každé jejich aktualizaci (do 30 dnů po aktualizaci). Příprava a správa seznamu osob, které budou zajiš ovat komunikaci mezi řídicím subjektem a správcem ve věcech centralizovaného zadávání veřejných zakázek. Předání seznamu podřízených organizací správci a bezodkladné informování správce o změně tohoto seznamu. Předání vyhodnocení fungování resortního systému centralizovaného zadávání správci (viz další slide). Poskytování součinnosti správci při vyhodnocování resortních systémů centralizovaného zadávání. Resort je oprávněn podávat správci návrhy ke změnám Minimálních požadavků či minimálního povinného seznamu komodit.

82 Stanovení polo ek minimálního povinného seznamu: Minimální seznam vychází ze seznamu komodit, které budou po izovány a obm ovány prost ednictvím elektronického tr išt (P íloha. 1 k usnesení vlády ze dne 15. ervna ) k posouzení zda za adit polo ku do seznamu slou ila 4 kritéria: a) Komodita je nakupována ve v tšin rezort ÚOSS v dostate ném objemu, tj. alespo v objemu 2 mil. K ro n (ANO/NE) b) Vyu ití institutu centrálního zadavatele v R i v jiných lenských státech EU (st. 1-5) c) Pracnost implementace komodity do resortního systému centralizovaného zadávání (st. 1-5) d) Míra standardizovatelnosti komodity (st. 1-5)

83 Vy azovací kritérium Hodnotící kritéria Priorita dle dosa ené hodnoty na Kód z íselníku základ NIPEZ zvolených kritérií Název z íselníku NIPEZ Komodita je nakupována ve v tšin rezort ÚOSS v dostate ném objemu, tj. alespo v objemu 2 mil. K (ANO/NE) Vyu ití institutu centrálního zadavatele v R i v jiných lenských státech EU (škála 1-5, 1- není vyu íváno v bec, 5 - je vyu íváno na všech úrovních ve ejné správy od ÚOSS po obce) Elektrická energie ANO Plynná paliva ANO 4,5 Kde je tato komodita ji po izována s vyu itím institutu centrálního zadavatele Centralizované zadávání je v R vyu íváno na všech úrovních ve ejné správy (na úrovni ÚOSS - nap. MK i MV, na úrovni kraj - nap. Plze ský, Ústecký, Vyso ina, na úrovni obcí - nap. Ostrava). Centralizované zadávání je vyu íváno na úrovni ÚOSS i v zahrani í - nap. v Itálii, Portugalsku i N mecku) Centralizované zadávání je v R vyu íváno zejména úrovni kraj a obcí (nap. Pardubický, Ústecký, Plze ský kraj). Na úrovni ÚOSS centralizovan zadali tuto komoditu nap. v resortu MV. Centralizované zadávání je vyu íváno na úrovni ÚOSS i v zahrani í - nap. v Itálii i Portugalsku Pracnost implementace komodity do resortního systému centralizovaného zadávání (škála 1-5, 1- velmi pracná implementace zejména díky obrovské typové diferenciaci v rámci dané komodity, 5 - jednoduchá implementace s nízkou mírou pracnosti) Míra standardizovatelnosti komodity dle metodiky uvedené v P íloze.1 k Seznamu komodit, které budou po izovány a obm ovány prost ednictvím elektronického tr išt (škála 1-5, 1 nejmén standardizovatelné, 5 nejvíce standardizovatelné) Pr m r kritérií Náb h povinnosti od ,5 4 4,50 od od ,25 4 4,25 od Telekomunika ní slu by Po íta e a stroje na zpracování dat Kancelá ská technika a za ízení ANO 4 ANO 3,5 ANO Osobní vozidla ANO Bezpe nostní slu by ANO Nábytek ANO Kancelá ské pot eby ANO 2,5 Na úrovni ÚOSS centralizovan zadali tuto komoditu nap. v resortu MZe. Centralizované zadávání je vyu íváno na úrovni ÚOSS i v zahrani í - nap. v Itálii, Portugalsku i N mecku Na úrovni ÚOSS centralizovan zadali tuto komoditu nap. v resortu MV. Centralizované zadávání je vyu íváno na úrovni ÚOSS i v zahrani í - nap. v Itálii, Portugalsku i N mecku Na úrovni ÚOSS centralizovan zadali tuto komoditu nap. v resortu MV. Centralizované zadávání je vyu íváno na úrovni ÚOSS i v zahrani í - nap. v Itálii, Portugalsku i N mecku V R je tato komodita v sou asnosti po izována centralizovan jen vyjíme n (nap. Plze ský kraj). V zahrani í je nakupována centralizovan b n - nap. v Itálii, Portugalsku i N mecku V R tato komodita v sou asnosti po izována centralizovan jen zcela ojedin le. V zahrani í je nakupována centralizovan b n - nap. v Itálii i Portugalsku Na úrovni ÚOSS centralizovan zadali tuto komoditu nap. v resortu MV (vybrané polo ky nábytku). Centralizované zadávání je vyu íváno na úrovni ÚOSS i v zahrani í - nap. v Itálii, Portugalsku i N mecku V R jsou v rámci této komoditní kategorie po izovány centralizovan jen vybrané polo ky (nap. xerografický papír a poštovní obálky v resortu MV). V zahrani í jsou centralizovan nakupovány také jen vybrané polo ky (v Itálii i N mecku) od ,5 4 3,83 od od ,2 3,57 od od ,75 4,4 3,38 od od od ,8 3,27 od ,00 od od ,25 4,6 2,95 od od ,83 od

84 Komodity povinn nakupovány od 1. ervence 2012 Komodity povinn nakupovány od 1. ervence 2013 Kód z číselníku NIPEZ* Název z číselníku NIPEZ Elektrická energie Plynná paliva Telekomunikační služby 03 Kancelářská technika a zařízení 06 Počítače a stroje na zpracování dat Kód z číselníku NIPEZ* Název z číselníku NIPEZ Elektrická energie Plynná paliva Telekomunikační služby 03 Kancelářská technika a zařízení 06 Počítače a stroje na zpracování dat Osobní vozidla Bezpečnostní služby 15 Nábytek 11 Kancelářské potřeby * Povinnost se vztahuje na komodity uvedené výše v tabulce a rovn na polo ky jim pod ízené.

85 D kuji za pozornost Otázky a odpov di Kontakt: Ing. Marek Grill marek.grill@mmr.cz