Certified LabVIEW Associate Developer (CLAD) Přehled certifikace a zkoušky. Přehled certifikace
|
|
- Rostislav Zeman
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Přehled certifikace National Instruments certifikační program pro LabVIEW se skládá z následujících úrovní certifikace: - Certified LabVIEW Associate Developer (CLAD) - Certified LabVIEW Developer (CLD) - Certified LabVIEW Architect (CLA) Pro splnění následující úrovně certifikace je potřebné splnit všechny úrovně předcházející. CLAD ukazuje široké a kompletní porozumění stěžejních prvků a funkcí, dostupných v LabVIEW Full Development System a schopnost využívat tyto znalosti k vývoji, odladění a udržování malých modulů v LabVIEW. Typická úroveň zkušeností potřebná pro CLAD je přibližně 6 až 9 měsíců používání LabVIEW Full Development System. CLD ukazuje zkušenosti při vývoji, ladění, nasazování a udržování středních až velkých aplikací v LabVIEW. CLD očekává profesionální zkušenost od 12 do 18 měsíců při vývoji středních až velkých aplikací v LabVIEW. CLA ukazuje mistrovství v návrhu architektur aplikací v LabVIEW na kterých pracuje více vývojářů. CLA neukazuje pouze technickou zkušenost a zkušenost při vývoji s rozebíráním specifikací projektu na jednotlivé spravovatelné komponenty v LabVIEW, ale také umění efektivně spravovat projekt pomocí projektových a manažerských nástrojů pro správu projektů. CLA očekává profesionální zkušenost 24 měsíců a více při vývoji středních až velkých aplikací v LabVIEW. Poznámka Pro přihlášení se ke zkoušce CLD je požadováno splnění certifikace CLAD. Pro přihlášení se ke zkoušce CLA je požadováno splnění certifikace CLD. Z tohoto pravidla nejsou přípustné výjimky. Strana 1 z 15
2 Přehled zkoušky Produkt: LabVIEW Full Development System verze 2010 pro Windows. Na odkazu LabVIEW Development Systemsnajdete pro srovnání seznam detailních funkcí, dostupných v LabVIEW Full Development System. Doba trvání zkoušky: 1 hodina Počet otázek: 40 Styl otázek: Více možných odpovědí Hranice pro absolvování: 70% Zkouška ověřuje aplikační znalosti. Neověřuje schopnost používání kroků z menu a používání konkrétních VI a komponent. V průběhu zkoušky je zakázané používat LabVIEW nebo jakékoliv externí zdroje. Jako pomoc a v místech, kde to má smysl, jsou ve zkoušce k dispozici náhledy z LabVIEW Help. Pro udržení integrity zkoušky je zakázané kopírovat či jinak reprodukovat jakoukoliv část zkoušky. Porušení tohoto pravidla povede k okamžitému neúspěšnému ukončení zkoušky. V případě, že je zkouška ve formě sepnutých listů, tak rozpojení těchto listů povede k neúspěšnému ukončení zkoušky bez hodnocení. Logistika zkoušky Spojené státy a Evropa: CLAD zkouška může být provedena také v Pearson Vue testovacích centrech. Zkouška se provádí na počítači a výsledky jsou k dispozici okamžitě po ukončení zkoušky. Více informací a dostupné termíny můžete najít na Asie: Zkouška se provádí na papíře a vyhodnocení trvá přibližně 4 týdny. Kontaktujte prosím lokální pobočku National Instruments pro více informací a pro dostupné termíny. Pro obecné otázky či připomínky je k dispozici certification@ni.com. Strana 2 z 15
3 Proměnn é Čelní panel Programovací úlohy Struktury Všeobecné Certified LabVIEW Associate Developer (CLAD) Témata zkoušky CLAD se skládá ze 40 otázek. Každá zkouška se skládá z určitého počtu otázek z každé kategorie z následující tabulky. Témata zkoušky Počet otázek Základy programování v LabVIEW 3 Prostředí LabVIEW 2 Datové typy 2 Pole a clustery 4 Zpracování chyb 2 Dokumentace 1 Ladění 2 Smyčky 4 Struktury Case 1 Struktury Sequence 1 Struktury Event 2 Práce se soubory 1 Časování 2 VI Server 2 Synchronizace a komunikace 2 Návrhové vzory 2 Grafy 2 Mechanické chovaní kontrolek 1 Property Boolean Nodes 2 Lokální proměnné 1 Funkční globální proměnné 1 Celkově 40 Strana 3 z 15
4 Téma Témata zkoušky (přehled): Podtéma 1. Základy programování v LabVIEW a. Tok dat b. Paralelismus 2. Prostředí LabVIEW a. Virtuální instrumenty (VI) b. Čelní panel a blokový diagram c. Ikona a konektor d. Okno kontextové nápovědy 3. Datové typy a. Čísla, řetězce, Boolean, cesty a Enum b. Datová struktura cluster c. Pole d. Definice typů e. Časové průběhy waveform f. Časové razítko g. Dynamický datový typ h. Reprezentace dat i. Vynucená změna typu dat j. Převod dat a manipulace s daty 4. Pole a clustery a. Funkce pro práci s poli b. Funkce pro práci s clustery c. Polymorfismus funkcí 5. Zpracování chyb a. Error cluster b. Funkce a VI pro obsluhu errorů c. Zákaznické error kódy d. Automatická/manuální obsluha errorů 6. Dokumentace a. Důležitost b. Kontextová nápověda 7. Ladění a. Nástroje b. Techniky 8. Smyčky a. Části smyček b. Automatická indexace c. Posuvné registry d. Chování smyček 9. Struktury Case a. Terminál podmínky b. Tunely c. Aplikace 10. Struktury Sequence a. Typy b. Chování c. Aplikace 11. Struktury Event a. Notifikované a filtrované události Strana 4 z 15
5 12. Práce se soubory a. Funkce a VI 13. Časování a. Časovací funkce 14. VI Server a. Hierarchie tříd 15. Synchronizace dat a komunikace a. Notifikátory b. Fronty c. Semafory d. Globální proměnné e. Aplikace 16. Návrhové vzory a. Stavový automat b. Master/Slave c. Producent/konzument (data a události) d. Aplikace 17. Grafy a. Typy b. Zobrazování dat 18. Mechanické chovaní Boolean Podívejte se na detaily konkrétního tématu kontrolek CLAD 19. Property Nodes Podívejte se na detaily konkrétního tématu CLAD 20. Lokální proměnné a. Chování 21. Funkční globální proměnné a. Chování Strana 5 z 15
6 Detaily témat CLAD 1. Základy programování v LabVIEW a. Tok dat i. Definujte tok dat ii. Poznejte význam toku dat v LabVIEW iii. Poznejte programovací praktiky, které využívají toku dat na blokovém diagramu, u VI a subvi iv. Poznejte programovací praktiky, které porušují tok dat v. Sledujte běh kódu uvnitř VI b. Paralelismus i. Definujte paralelní běh ii. Poznejte struktury paralelního kódu iii. Rozpoznejte nástrahy při programování paralelismu iv. Definujte chybu souběhu v. Rozpoznejte chybu souběhu v kódu vi. Rozpoznejte nekonečný běh 2. Prostředí LabVIEW a. Virtuální instrumenty (VI) i. Čelní panel a blokový diagram 1. Určete vztah mezi objekty čelního panelu a blokového diagramu 2. Vizuálně zkontrolujte a analyzujte přední panel a blokový diagram a popište jeho funkčnost 3. Určete výsledky na čelním panelu na základě blokového diagramu 4. Rozpoznejte typy VI, které nemají blokový diagram 5. Pro danou aplikace využijte vlastností a možností objektů na předním panelu ii. Ikona a konektor 1. Poznejte smysl ikony a konektoru 2. Poznejte různé druhy připojení a rozlišujte mezi nimi b. Okno kontextové nápovědy i. Poznejte a definujte tři typy terminálu na konektoru - požadovaný, doporučený a volitelný ii. Rozpoznejte funkci VI nebo funkce podle informací v okně kontextové nápovědy 3. Datové typy a datové struktury Strana 6 z 15
7 a. Čísla, řetězce, Boolean, cesty a Enum i. Určete nejvhodnější datový typ pro objekty čelního panelu a blokového diagramu ii. Poznejte a popište funkce, pracující s následujícími datovými typy 1. Čísla - palety Numeric, Conversion, Data Manipulation a Comparison 2. Řetězce - palety String, String/Number Conversion a String/Array/Path 3. Boolean - paleta Boolean 4. Cesty - paleta Path uvnitř palety File I/O b. Datová struktura cluster i. Rozpoznejte aplikace, které by měly užitek ze seskupování dat pomocí clusterů ii. Vyberte a použijte funkce Bundle, Unbundle, Bundle by Name a Unbundle by Name iii. Popište dopad přeuspořádání kontrolek nebo indikátorů v clusteru c. Pole i. Vyberte a použijte funkce z palety Array ii. Poznejte techniky, které mohou způsobit problémy s využitím paměti iii. Poznejte techniky, které minimalizují využití paměti iv. Rozpoznejte a popište aplikace, které by měly užitek ze správného používání polí d. Definice typů i. Rozpoznejte a popište aplikace, které by měly užitek z používání definicí typů a striktních definicí typů ii. Rozpoznejte, kdy je definice typu a striktní definice typu potřeba pro reprezentaci datové jednotky e. Časové průběhy - waveform i. Vyberte a aplikujte waveform datový typ pro zobrazování dat v různých typech grafů ii. Pro danou aplikaci vyberte a aplikujte Build Waveform a Get Waveform Components funkce Strana 7 z 15
8 f. Časové razítko i. Popište datový typ časové razítko, a jak se tento typ aplikuje na měřená data ii. Pro danou aplikaci vyberte a aplikujte funkce pro práci s časovým razítkem umístěné v paletě Timing g. Dynamický datový typ i. Rozpoznejte případy využití dynamického datového typu ii. Popište funkčnost expresního VI - Convert from Dynamic Data iii. Rozpoznejte, které typy kontrolek/indikátorů a vstupů/výstupů mohou akceptovat dynamický datový typ h. Reprezentace dat i. Popište využití bitů pro reprezentaci různých datových typů ii. Změňte číselnou reprezentaci kontrolek, indikátorů a konstant iii. Poznejte omezení rozsahu různých reprezentací dat a zarovnání s různými celočíselnými typy iv. Rozpoznejte nativní nastavení big-endian v LabVIEW i. Vynucená změna typu dat i. Zvolte co nejvhodnější datový typ pro omezení vynucené změny typu ii. Rozpoznejte výsledný datový typ a využití paměti při heterogenních číselných operacích iii. Správně zvolte a použijte funkce z palety Conversion j. Převod dat a manipulace s daty i. Definujte a aplikujte principy převodu dat, manipulace s daty a přetypování ii. Rozpoznejte a správně zvolte funkce pro konverzi mezi datovými typy a mezi numerickými reprezentacemi 4. Pole a clustery a. Funkce pro práci s poli i. Rozpoznejte funkce z palety Array ii. Určete výsledek z daného blokového diagramu, který využívá funkce pro práci s poli iii. Vyberte a použijte funkce, abyste dosáhli požadovaného chování iv. Srovnejte a vyberte ekvivalentní alternativy návrhu Strana 8 z 15
9 b. Funkce pro práci s clustery i. Poznejte funkce z palety Cluster, Class, & Variant týkající se clusterů ii. Určete výsledek z daného blokového diagramu, který využívá funkce pro práci s clustery iii. Vyberte a použijte funkce pro práci s clustery, abyste dosáhli požadovaného chování c. Polymorfismus funkcí i. Definujte polymorfismus ii. Poznejte výhody polymorfismu iii. Určete výstup z datových elementů uvnitř VI, využívajících polymorfních vstupů 5. Zpracování chyb a. Error cluster i. Definujte a poznejte funkci jednotlivých komponent errorového clusteru ii. Rozpoznejte terminály, které akceptují na svém vstupu cluster iii. Rozlišujte mezi errory a varováními b. Funkce a VI pro obsluhu errorů i. Poznejte VI z palety Dialog & User Interface, které slouží pro obsluhu errorů ii. Rozpoznejte nejvhodnější umístění pro obsluhu a hlášení errorů iii. Vyberte VI nebo funkci pro dokončení specifické obsluhy erroru a funkce hlášení errorů c. Zákaznické error kódy i. Rozpoznejte rozsah rezervovaný pro zákaznické error kódy ii. Vygenerujte zákaznické errory pomocí VI manipulujících s error clustery d. Automatická/manuální obsluha errorů i. Popište efekt automatické obsluhy errorů ii. Navrhněte VI, která budou důkladně a efektivně spravovat errory iii. Popište chování běhu daného blokového diagramu, pokud nastane error 6. Dokumentace a. Důležitost i. Uvědomte si význam přidání popisu do VI Properties. ii. Uvědomte si význam přidání tip strip b. Kontextová nápověda Strana 9 z 15
10 i. Rozpoznejte, které vstupy jsou nezbytné pro běh VI ii. Popište, jak dokumentovat vstupy a výstupy konkrétního VI v kontextové nápovědě 7. Ladění a. Nástroje i. Poznejte ladicí nástroje - Highlight Execution, Breakpoints a Single-Stepping, Probes ii. Vysvětlete funkci a správné použití daného ladicího nástroje b. Techniky i. Pro danou situaci zvolte nejvhodnější ladicí nebo strategii ii. Rozpoznejte, zda u daného blokového diagramu nastane error 8. Smyčky While a For a. Části smyček i. Rozpoznejte části smyček a popište jejich funkčnost - tunely, řídicí terminál, terminál podmínky, iterační terminál, posuvné registry ii. Popište chování jednotlivých komponent smyček b. Automatická indexace i. Rozpoznejte tunely s automatickou indexací ii. Poznejte výchozí nastavení indexace při vytváření nových tunelů iii. Popište tunely s automatickou indexací a rozpoznejte efekt použití tunelů s nebo bez automatické indexace c. Posuvné registry i. Popište příslušné použití a inicializaci posuvných registrů jako prvků pro ukládání dat ii. Určete hodnotu dat v posuvném registru po určitém počtu iterací či po ukončení smyčky iii. Poznejte chovaní inicializovaných a neinicializovaných roztažených posuvných registrů iv. Poznejte zpětnovazební uzly a jejich použití uvnitř smyček d. Chování smyček i. Poznejte specifické chování smyček For a While ii. Vyberte a aplikujte nejvhodnější strukturu pro opakování iii. Z daného blokového diagramu určete počet iterací, které smyčka proběhne iv. Rozpoznejte případy použití terminálu podmínky uvnitř smyčky For v. V různých situacích určete, které terminály musí být připojeny pro běh kódu Strana 10 z 15
11 9. Struktury Case a. Terminál podmínky i. Určete datové typy, které lze použít jako vstup ii. Poznejte různé možnosti struktury Case pro různé rozsahy číselných hodnot iii. U daného blokového diagramu určete, který případ proběhne ve struktuře Case b. Tunely i. Poznejte různé možnosti nastavení výstupních tunelů ii. Poznejte výhody a nevýhody každého typu tunelu c. Aplikace i. Rozhodněte, kde by měla být použita struktura Case namísto jiných struktur ii. Rozpoznejte správné umístění terminálů kontrolek a indikátorů vzhledem ke struktuře Case 10. Struktury Sequence a. Typy i. Plochá struktura Sekvence ii. Skládaná struktura Sequence b. Chování i. Poznejte základní funkčnost struktur Sequence ii. Určete výsledek daného blokového diagramu, obsahujícího strukturu Sequence iii. Vysvětlete chování struktury Sequence v případě, že nastane error iv. Popište chování "sequence locals" u skládané struktury Sequence c. Aplikace i. Určete výhody a nevýhody skládané a ploché struktury Sequence ii. Určete, kdy je vhodnější použít strukturu Sequence, než jinou strukturu 11. Struktury Event a. Notifikované a filtrované události i. Definujte filtrované a notifikované události ii. Popište rozdíl mezi chováním filtrovaných a notifikovaných událostí iii. Rozpoznejte filtrované a notifikované události na blokovém diagramu iv. Použijte Value (signaling) property node spolu se strukturou Event Strana 11 z 15
12 i. Poznejte výhody programování řízeného událostmi ii. Poznejte různé způsoby, jak může být vygenerována událost iii. Určete výsledky běhu daného blokového diagramu 12. Práce se soubory a. Funkce a VI i. Poznejte VI a funkce z palety File I/O ii. Určete výsledek z daného blokového diagramu, který využívá tyto funkce iii. Poznejte výhody a nevýhody práce s funkcemi vyšší a nižší úrovně pro práci se soubory i. Předpovězte, zda na blokovém diagramu nastane error ii. Určete počet bytů, zapsaných určitou funkcí u daného blokového diagramu iii. Určete nejvíce a nejméně efektivní hodnotu pro zápis dat do souboru 13. Časování a. Časovací funkce i. Poznejte a popište funkce na paletě Timing ii. Popište efekt přetečení s funkcí Tick Count i. Pro daný scénář zvolte nejvhodnější funkci ii. Zvolte vhodné funkce pro snížení zatížení CPU uvnitř smyčky iii. Zvolte vhodné funkce pro časování aplikací běžících po dlouhý čas 14. VI Server a. Hierarchie tříd i. Popište dědění metod a atributů ii. Zvolte příslušné reference pro práci s kontrolkami a se subvi i. Rozpoznejte příslušný případ použití property node a invoke node ii. Zvolte příslušný property node a invoke node pro zavolání atributu či metody iii. Rozlišujte mezi strictly a weakly typed referencemi na kontrolky iv. Popište interakci mezi volajícími VI a subvi pomocí VI serveru 15. Synchronizace dat a komunikace a. Notifikátory i. Poznejte a popište funkce na paletě Notifier Strana 12 z 15
13 ii. U daného blokového diagramu, který využívá notifikátorů, určete výsledek běhu b. Fronty i. Poznejte a popište funkce na paletě Queue ii. U daného blokového diagramu, který využívá front, určete výsledek běhu c. Semafory i. Popište funkci semaforů ii. Určete vhodné případy použití semaforů d. Globální proměnné i. Popište chování globálních proměnných ii. Určete vhodné případy použití globálních proměnných e. Aplikace i. U daného scénáře zvolte nejlepší mechanismus pro synchronizaci dat ii. Popište funkčnost, která je rozdílná mezi frontami a notifikátory 16. Návrhové vzory a. Stavový automat i. Rozpoznejte základní komponenty architektury stavového automatu ii. Poznejte mechanismus, použitý pro udržování stavové informace b. Master/Slave i. Rozpoznejte základní komponenty architektury master/slave ii. Poznejte výhody a nevýhody vzoru master/slave iii. Popište základní časování smyčky pomocí notifikátorů c. Producent/konzument (data a události) i. Rozpoznejte základní komponenty návrhového vzoru producent/konzument ii. Poznejte výhody a nevýhody návrhového vzoru producent/konzument iii. Popište základní časování smyčky pomocí front d. Aplikace i. Pro danou programovací úlohu zvolte nejlepší návrhový vzor ii. Porovnejte návrhové vzory a poznejte výhody a nevýhody každého z nich 17. Grafy a. Typy i. Rozlišujte mezi různými typy grafů Strana 13 z 15
14 ii. Popište funkci bufferování u grafu typu waveform chart iii. Poznejte, které grafy podporují nestejné měřítka na ose X iv. Poznejte, které typy grafů podporují více os b. Zobrazování dat i. Poznejte, které datové typy jsou akceptovány grafy ii. Pro daný scénář zvolte nejvhodnější typ grafu 18. Mechanické chovaní Boolean kontrolek a. Popište 6 různých mechanických chování kontrolek Boolean b. Pro každou akci určete vhodné případy použití c. U daného scénáře a blokového diagramu určete výsledek běhu 19. Property Nodes a. Určete pořadí běhu Property Nodes b. Rozpoznejte ideální případ použití Property Nodes c. Poznejte, co se stane, když nastane error v průběhu provádění Property Node 20. Lokální proměnné a. Chování i. Popište chování lokálních proměnných ii. Určete výsledek u daného blokového diagramu, který využívá lokální proměnné iii. Rozpoznejte možnou chybu souběhu i. Určete, kdy je vhodné použít lokální proměnné pro komunikaci ii. Laďte blokový diagram, který nevhodně používá lokální proměnné 21. Funkční globální proměnné a. Chování i. Popište chování funkčních globálních proměnných ii. Rozpoznejte komponenty a mechanismus ukládání dat iii. Rozpoznejte potřebu použití nereentrálních VI i. Popište synchronizační schopnosti funkčních globálních proměnných ii. Popište skrývání informací iii. U daného scénáře rozhodněte, zda je použití funkční globální proměnné vhodné Strana 14 z 15
15 Zdroje pro přípravu na zkoušku CLAD Použijte následující zdroje pro přípravu na zkoušku: Příprava na CLAD: Elektronická sada pro přípravu na CLAD (zahrnuje návod na přípravu a ukázkové testy Webové vysílání pro přípravu na CLAD: National Instruments webové vysílání pro přípravu na CLAD (Online) Nejčastěji opomínané prvky zkoušky CLAD Zdarma online školení a návody pro LabVIEW Online LabVIEW kurz grafického programování (na Connexions) Úvodní kurz LabVIEW tři hodiny Úvodní kurz LabVIEW šest hodin Školení vedená instruktorem National Instruments nebo samostudium: LabVIEW Core 1 LabVIEW Core 2 LabVIEW Core 3 LabVIEW Performance Další zdroje National Instruments: National Instruments akademický web National Instruments zóna vývojářů National Instruments LabVIEW zóna National Instruments LabVIEW podpora Strana 15 z 15
Obsah 1 Struènì z historie LabVIEW...11 1.1 Vznik LabVIEW... 12 1.2 Vývoj LabVIEW... 13 2 Popis a princip vývojového prostøedí LabVIEW... 17 2.1 LabVIEW nástroj virtuální instrumentace... 18 2.2 Spuštìní
VíceZpracování informací
Ústav automatizace a informatiky Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně Přednáška č. 10 z předmětu Zpracování informací Ing. Radek Poliščuk, Ph.D. Tato publikace vznikla jako součást
VíceLabView jako programovací jazyk II
LabView jako programovací jazyk II - Popis jednotlivých funkcí palety Function I.část - Expresní funkce, struktury, Ing. Martin Bušek, Ph.D. Paleta Functions Základní prvky pro tvorbu programu blokového
VíceLabView jako programovací jazyk II
LabView jako programovací jazyk II - Popis jednotlivých funkcí palety Function II.část - Funkce Numeric, Array, Cluster Ing. Martin Bušek, Ph.D. Práce s daty typu NUMERIC Numerické funkce obsahuje funkce
VíceLABORATORNÍ CVIČENÍ Střední průmyslová škola elektrotechnická
Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ CVIČENÍ Střední průmyslová škola elektrotechnická Příjmení: Hladěna Číslo úlohy: 10 Jméno: Jan Datum
VíceMaturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ 1. Algoritmus a jeho vlastnosti algoritmus a jeho vlastnosti, formy zápisu algoritmu ověřování správnosti
VíceObsah. Předmluva 13 Zpětná vazba od čtenářů 14 Zdrojové kódy ke knize 15 Errata 15
Předmluva 13 Zpětná vazba od čtenářů 14 Zdrojové kódy ke knize 15 Errata 15 KAPITOLA 1 Úvod do programo vání v jazyce C++ 17 Základní pojmy 17 Proměnné a konstanty 18 Typy příkazů 18 IDE integrované vývojové
VíceČÁST 1. Základy 32bitového programování ve Windows
Obsah Úvod 13 ČÁST 1 Základy 32bitového programování ve Windows Kapitola 1 Nástroje pro programování ve Windows 19 První program v Assembleru a jeho kompilace 19 Objektové soubory 23 Direktiva INVOKE 25
VíceVstupní požadavky, doporučení a metodické pokyny
Název modulu: Základy PHP Označení: C9 Stručná charakteristika modulu Modul je orientován na tvorbu dynamických stánek aktualizovaných podle kontextu volání. Jazyk PHP umožňuje velmi jednoduchým způsobem
VíceReal Time programování v LabView. Ing. Martin Bušek, Ph.D.
Real Time programování v LabView Ing. Martin Bušek, Ph.D. Úvod - související komponenty LabVIEW development Konkrétní RT hardware - cíl Použití LabVIEW RT module - Pharlap ETS, RTX, VxWorks Možnost užití
VíceStruktura programu v době běhu
Struktura programu v době běhu Miroslav Beneš Dušan Kolář Struktura programu v době běhu Vztah mezi zdrojovým programem a činností přeloženého programu reprezentace dat správa paměti aktivace podprogramů
VíceMATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ
MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ 1) PROGRAM, ZDROJOVÝ KÓD, PŘEKLAD PROGRAMU 3 2) HISTORIE TVORBY PROGRAMŮ 3 3) SYNTAXE A SÉMANTIKA 3 4) SPECIFIKACE
VíceProfilová část maturitní zkoušky 2017/2018
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA
VíceAlgoritmizace a programování
Algoritmizace a programování Typy Základní (primitivní) datové typy Deklarace Verze pro akademický rok 2012/2013 1 Typy v jazyce Java Základní datové typy (primitivní datové typy) Celočíselné byte, short,
VíceProfilová část maturitní zkoušky 2013/2014
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA
VíceProfilová část maturitní zkoušky 2014/2015
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2014/2015 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika Zaměření: technika
VíceMaturitní témata Školní rok: 2015/2016
Maturitní témata Školní rok: 2015/2016 Ředitel školy: Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Předmět: PhDr. Karel Goš Informatika a výpočetní technika Mgr. Ivan Studnička Informatika a výpočetní
Více2. Modelovací jazyk UML 2.1 Struktura UML 2.1.1 Diagram tříd 2.1.1.1 Asociace 2.1.2 OCL. 3. Smalltalk 3.1 Jazyk 3.1.1 Pojmenování
1. Teoretické základy modelování na počítačích 1.1 Lambda-kalkul 1.1.1 Formální zápis, beta-redukce, alfa-konverze 1.1.2 Lambda-výraz jako data 1.1.3 Příklad alfa-konverze 1.1.4 Eta-redukce 1.2 Základy
Vícekaret Analogové výstupy (AO) (DIO) karty Zdroje informací
Ústav fyziky a měřicí techniky 4. 10. 2009 Obsah Měřicí Měřicí Zařízení sloužící pro přímé měření či generování signálu počítačem. Měřicí umožňují zapojení počítače přímo do procesu a spolu s vhodným programovacím
VíceŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.16. Úvod do programování
4.8.16. Úvod do programování Vyučovací předmět Úvod do programování je na naší škole nabízen v rámci volitelných předmětů v sextě, septimě nebo v oktávě jako jednoletý dvouhodinový kurz. V případě hlubšího
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0247
Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0247 APLIKACE POČÍTAČŮ V MĚŘÍCÍCH SYSTÉMECH PRO CHEMIKY s využitím LabView 7 Lab View - úvod do programovacího prostředí
Více1) Základní popis prostředí LabVIEW. čelním panelem (front panel) a blokovým diagramem ( block diagram Operate» Run
1) Základní popis prostředí LabVIEW. LabVIEW je programovací prostředek pro vývoj aplikací v prostředí MS WINDOWS, podobně jako celá řada jiných komerčních programů. Zatímco ostatní programovací systémy
VíceGRAFICKÉ PROGRAMOVÁNÍ VE VÝVOJOVÉM PROSTŘEDÍ LabVIEW
GRAFICKÉ PROGRAMOVÁNÍ VE VÝVOJOVÉM PROSTŘEDÍ LabVIEW Výuková skripta Doc. Ing. Jan Žídek, CSc. Ostrava, říjen 2002 Doc. Ing. Jan Žídek, CSc. 1-1 OBSAH OBSAH... 1-2 Seznam obrázků... 1-7 1. Základní principy
Více4.12.2007. Stručný úvod Ing. Petr Kropík, zredigoval (a poděkování zaslouží) Ing. Pavel Štekl, PhD.
Stručný úvod Ing. Petr Kropík, zredigoval (a poděkování zaslouží) Ing. Pavel Štekl, PhD. 4.12.2007 LabView - přednášky na ni.com/academic (zde vlevo kliknout na training) - jsou zde zdrojové texty, animace
VíceObsah. Kapitola 1 Hardware, procesory a vlákna Prohlídka útrob počítače...20 Motivace pro vícejádrové procesory...21
Stručný obsah 1. Hardware, procesory a vlákna... 19 2. Programování s ohledemna výkon... 45 3. Identifikování příležitostí pro paralelizmus... 93 4. Synchronizace a sdílení dat... 123 5. Vlákna v rozhraní
VíceZpracování informací
Ústav automatizace a informatiky Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně Přednáška č. 8 z předmětu Zpracování informací Ing. Radek Poliščuk, Ph.D. Tato publikace vznikla jako součást
VíceObsah. Úvod 11 Základy programování 11 Objektový přístup 11 Procvičování 11 Zvláštní odstavce 12 Zpětná vazba od čtenářů 12 Errata 13
Úvod 11 Základy programování 11 Objektový přístup 11 Procvičování 11 Zvláštní odstavce 12 Zpětná vazba od čtenářů 12 Errata 13 KAPITOLA 1 Na úvod o Javě 15 Počítačový program 15 Vysokoúrovňový programovací
Více1 Nejkratší cesta grafem
Bakalářské zkoušky (příklady otázek) podzim 2014 1 Nejkratší cesta grafem 1. Uvažujte graf s kladným ohodnocením hran (délka). Definujte formálně problém hledání nejkratší cesty mezi dvěma uzly tohoto
VíceTéma 5. Ovladače přístrojů Instrument Drivers (ID)
Cíl a užitek z ID: Téma 5 Ovladače přístrojů Instrument Drivers (ID) ID jsou vrstvou nad tradičními příkazy pro ovládání přístrojů (SCPI) message based obsahují vyšší (high level) softwarové funkce, které
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
Vzorový příklad pro práci v prostředí MPLAB Zadání: Vytvořte program, který v intervalu 200ms točí doleva obsah registru reg, a který při stisku tlačítka RB0 nastaví bit 0 v registru reg na hodnotu 1.
VíceINSTALACE SOFTWARE A AKTIVACE PRODUKTU NÁVOD
INSTALACE SOFTWARE A AKTIVACE PRODUKTU NÁVOD www.aktion.cz Obsah: Kompletní instalace (serverová část) str. 03 Aktivace produktu první spuštění str. 10 Instalace Windows klienta na jiný počítač v síti
VíceVývojové prostředí,průvodce novou aplikací
Vývojové prostředí,průvodce novou aplikací Realizace praktických úloh zaměřených na dovednosti v oblastech: Vývojové prostředí programu Control Web 2000 Vytvoření jednoduchého technologického schéma pomocí
VíceTÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství
TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství Číslo otázky : 24. Otázka : Implementační fáze. Postupy při specifikaci organizace softwarových komponent pomocí UML. Mapování modelů na struktury programovacího
VícePrvní kroky s METEL IEC IDE
První kroky s poskytuje programování v IEC 61131-3 jazycích, podporuje jak grafickou tak textovou podobu. Umožňuje vytvářet, upravovat a ladit IEC 61131-3 (ST, LD, IL, FBD) programy pro řídicí jednotky
VíceMěřicí program LabVIEW
1 Struktura předmp edmětu : 1. Úvod LabVIEW, Front Panel, Block Diagram, Icon Pane Controls, Functions, Tools Palette, Help Otevření, úprava, spuštění VI 2. Základní funkce a prvky (1) Terminals, nodes
VícePlatforma.NET 11.NET Framework 11 Visual Basic.NET Základní principy a syntaxe 13
Obsah Úvod 11 Platforma.NET 11.NET Framework 11 Visual Basic.NET 12 1 Základní principy a syntaxe 13 Typový systém 13 Hodnotové typy 13 Struktury 15 Výčtové typy 15 Referenční typy 15 Konstanty 16 Deklarace
Více24-2-2 PROMĚNNÉ, KONSTANTY A DATOVÉ TYPY TEORIE DATUM VYTVOŘENÍ: 23.7.2013 KLÍČOVÁ AKTIVITA: 02 PROGRAMOVÁNÍ 2. ROČNÍK (PRG2) HODINOVÁ DOTACE: 1
24-2-2 PROMĚNNÉ, KONSTANTY A DATOVÉ TYPY TEORIE AUTOR DOKUMENTU: MGR. MARTINA SUKOVÁ DATUM VYTVOŘENÍ: 23.7.2013 KLÍČOVÁ AKTIVITA: 02 UČIVO: STUDIJNÍ OBOR: PROGRAMOVÁNÍ 2. ROČNÍK (PRG2) INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE
VíceHard r wa w ro r v o á ko n igu ig ra c řa ř dy d 100V a 200V
Hardwarová konfigurace řady 100V a 200V Hardwarová konfigurace řady 100V a 200V Abstrakt Tento aplikační postup ukazuje na příkladu CPU 214-2BM02 hardwarovou konfiguraci VIPA CPU řad 100V a 200V ve vývojovém
VíceVyužijte plný výkon procesorů s více jádry v LabVIEW 8.5
Využijte plný výkon procesorů s více jádry v LabVIEW 8.5 Rychlosti procesorů narazily během posledních let na strop. Mooreův zákon, který říká, že počet tranzistorů na čipu se zdvojnásobí každých 18 až
VíceUkázka. Cvičení LabVIEW TM Core 1. Verze softwaru ke kurzu 2010 Edice Srpen 2010 Číslo dílu 325291B-0132
Cvičení LabVIEW TM Core 1 Verze softwaru ke kurzu 2010 Edice Srpen 2010 Číslo dílu 325291B-0132 Cvičení LabVIEW Core 1 Autorské právo 1993 2010 National Instruments Corporation. Všechna práva vyhrazena.
VíceSlužba ve Windows. Služba (service) je program
Služby Windows Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Libor Otáhalík. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské
VíceProcesy a vlákna (Processes and Threads)
ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ Ver.1.00 Procesy a vlákna (Processes and Threads) Správa procesů a vláken České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická 2012 Použitá literatura [1] Stallings, W.: Operating
VíceReliance 3 design OBSAH
Reliance 3 design Obsah OBSAH 1. První kroky... 3 1.1 Úvod... 3 1.2 Založení nového projektu... 4 1.3 Tvorba projektu... 6 1.3.1 Správce stanic definice stanic, proměnných, stavových hlášení a komunikačních
VíceSoftwarové komponenty a Internet
Softwarové komponenty a Internet Doc. Dr. Ing. Miroslav Beneš Katedra informatiky FEI VŠB-TU Ostrava Miroslav.Benes@vsb.cz Obsah přednášky Motivace Vývoj přístupů k tvorbě programů Definice komponenty
VíceInfrastruktura UML. Modelování struktury v UML. Superstruktura UML. Notace objektů. Diagramy objektů
Infrastruktura UML v UML Karel Richta listopad 2011 Richta: B101TMM - v UML 2 Superstruktura UML Směr pohledu na systém dle UML Diagramy popisující strukturu diagramy tříd, objektů, kompozitní struktury,
VíceProfilová část maturitní zkoušky 2015/2016
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika Zaměření: technika
VíceZákladní popis Toolboxu MPSV nástroje
Základní popis Toolboxu MPSV nástroje Nástroj XLS2DBF ze sady MPSV nástroje slouží pro zkonvertování souboru ve formátu XLS do formátu DBF. Nástroj umožňuje konvertovat buď vybraný list nebo listy ze sešitu
VíceKritéria hodnocení praktické maturitní zkoušky z databázových systémů
Kritéria hodnocení praktické maturitní zkoušky z databázových systémů Otázka č. 1 Datový model 1. Správně navržený ERD model dle zadání max. 40 bodů teoretické znalosti konceptuálního modelování správné
VíceInformační systémy 2008/2009. Radim Farana. Obsah. Obsah předmětu. Požadavky kreditového systému. Relační datový model, Architektury databází
1 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní, Katedra automatizační techniky a řízení 2008/2009 Radim Farana 1 Obsah Požadavky kreditového systému. Relační datový model, relace, atributy,
VíceControlweb. Úvod. Specifikace systému
Controlweb Úvod ControlWeb je aplikace pro řízení a indikaci v průmyslu v reálném čase. Mezi jeho základní funkce patří ovládání různých veličin spojitých, binárních nebo textových a zobrazování stavu
VíceTabulka symbolů. Vazba (binding) Vazba - příklad. Deklarace a definice. Miroslav Beneš Dušan Kolář
Vazba (binding) Tabulka symbolů Miroslav Beneš Dušan Kolář vazba = spojení mezi entitou a vlastností okamžik vazby (binding time) při návrhu jazyka při implementaci jazyka během překladu/spojování/zavádění
VíceStřední průmyslová škola elektrotechnická Praha 10, V Úžlabině 320 M A T U R I T N Í T É M A T A P Ř E D M Ě T U
Střední průmyslová škola elektrotechnická Praha 10, V Úžlabině 320 M A T U R I T N Í T É M A T A P Ř E D M Ě T U P R O G R A M O V É V Y B A V E N Í Studijní obor: 18-20-M/01 Informační technologie Školní
VíceSystémy pro podporu rozhodování. Hlubší pohled 2
Systémy pro podporu rozhodování Hlubší pohled 2 1 Připomenutí obsahu minulé přednášky Motivační příklad Konfigurace DSS Co to je DSS? definice Charakterizace a možnosti DSS Komponenty DSS Subsystém datového
VíceZákladní popis Toolboxu MPSV nástroje
Základní popis Toolboxu MPSV nástroje Nástroj XLS2DBF ze sady MPSV nástroje slouží pro zkonvertování souboru ve formátu XLS do formátu DBF. Nástroj umožňuje konvertovat buď vybraný list nebo listy ze sešitu
VíceMLE2 a MLE8. Datalogery událostí
MLE2 a MLE8 Datalogery událostí Zapisovač počtu pulsů a událostí Návod k obsluze modelů MLE2 MLE8 Doporučujeme vytisknout tento soubor, abyste jej mohli používat, když se budete učit zacházet se zapisovačem.
VíceADT/ADS = abstraktní datové typy / struktury
DT = datové typy obor hodnot, které může proměnná nabývat, s operacemi na tomto oboru určen: obor hodnot + výpočetní operace např. INT = { 2 147 483 648 až +2 147 483 647} + {+,,*,/,} ADT/ADS = abstraktní
VíceKONTAKT Autor: Tomáš. Kohout Vedoucí: : Ing. Pavel Burget, Ph.D. .D. fel.cvut.cz) Kohout
KONTAKT 2011 Model Žonglér r pro vzdálenou výuku a řízení CNC stroje Autor: Tomáš Kohout Vedoucí: : Ing. Pavel Burget, Ph.D. Kohout (kohouto4@fel.cvut.cz fel.cvut.cz).d. (pavel.burget@fel.cvut.cz) Katedra
VíceOBSAH. 1. Úvod Požadavky na SW vybavení... 3
Obsah OBSAH 1. Úvod... 3 1.1 Požadavky na SW vybavení... 3 2. Popis Reliance J... 4 2.1 Start vizualizace... 4 2.2 Hlavní okno... 5 2.2.1 Menu Služby... 6 2.2.2 Menu Nápověda... 8 2.3 Nastavení hodnoty...
VíceStřední průmyslová škola elektrotechnická Praha 10, V Úžlabině 320
Střední průmyslová škola elektrotechnická Praha 10, V Úžlabině 320 M A T U R I T N Í T É M A T A P Ř E D M Ě T U P R O G R A M O V É V Y B A V E N Í Studijní obor: 18-20-M/01 Informační technologie Školní
VíceALGORITMIZACE A PROGRAMOVÁNÍ
Metodický list č. 1 Algoritmus a jeho implementace počítačovým programem Základním cílem tohoto tematického celku je vysvětlení pojmů algoritmus a programová implementace algoritmu. Dále je cílem seznámení
VíceInstalace a první spuštění programu. www.zoner.cz
Instalace a první spuštění programu www.zoner.cz CZ Průvodce instalací Z nabídky instalačního CD vyberte Zoner Photo Studio 13 v požadované jazykové verzi * a klikněte na položku Instalace programu. Pokud
VíceIRAE 07/08 Přednáška č. 1
Úvod do předmětu OOP Objekt Proč OOP? Literatura, osnova předmětu viz. cvičení Základní prvek OOP sw inženýrství = model reálných objektů (věcí) člověk, auto, okno (ve windows), slovník, = model abstraktní
VíceObjektové programování
Objektové programování - přináší nové možnosti a styl programování - vytváří nový datový typ, který umí vše co standardní datové typy + to co ho naučíme - překladač se k tomuto typu chová stejně jako k
VíceSIMATIC S IT. Micro Automation. Promoters Meeting October Představení CP IT SPIDER CONTROL TELESERVIS. TESTOVACÍ server.
SIMATIC S7-200 243-1 2005, Page 1 Program workshopu Začátek: 9.00 GPRS - aplikace pro GPRS, základy - jak nastavit vzdálenou stanici, knihovna instrukcí pro GPRS - jak nastavit server (SINAUT MICRO SC,
VíceTECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií
Rychlokurz LabVIEW Ing. Petr Hošek TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247, který je spolufinancován
VíceZpracování obrazu v FPGA. Leoš Maršálek ATEsystem s.r.o.
Zpracování obrazu v FPGA Leoš Maršálek ATEsystem s.r.o. Základní pojmy PROCESOROVÉ ČIPY Křemíkový čip zpracovávající obecné instrukce Různé architektury, pracují s různými paměti Výkon instrukcí je závislý
VíceČeská letecká servisní a. s.
Česká letecká servisní a. s. 1/20 Česká letecká servisní a. s. Your integrator of the avionics Česká letecká servisní a. s. Česká letecká servisní a. s. 2/20 Úvod do problematiky synchronizace tasků O
VíceIS pro podporu BOZP na FIT ČVUT
IS pro podporu BOZP na FIT ČVUT Závěrečná zpráva pro 2. iteraci 21. dubna 2011 Zadavatel: Ing. Jiří Chludil Řešitelský tým: Jiří Kopecký Jan Kratochvíl Milan Matějček Štefan Pinďák Kristýna Streitová Úvod
VíceOPS Paralelní systémy, seznam pojmů, klasifikace
Moorův zákon (polovina 60. let) : Výpočetní výkon a počet tranzistorů na jeden CPU chip integrovaného obvodu mikroprocesoru se každý jeden až dva roky zdvojnásobí; cena se zmenší na polovinu. Paralelismus
VíceUML a jeho použití v procesu vývoje. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz
UML a jeho použití v procesu vývoje Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Různé pohledy na modelování Různé pohledy na modelování Unified Modeling Language UML není metodikou ani programovacím jazykem,
VíceObsah. 1 Úvod do Visia 2003 15. 2 Práce se soubory 47. Předmluva 11 Typografická konvence použitá v knize 13
Předmluva 11 Typografická konvence použitá v knize 13 1 Úvod do Visia 2003 15 Visio se představuje 16 Výchozí podmínky 16 Spuštění a ukončení Visia 18 Způsoby spuštění Visia 18 Ukončení práce s Visiem
VíceZákladní principy konstrukce systémové sběrnice - shrnutí. Shrnout základní principy konstrukce a fungování systémových sběrnic.
Základní principy konstrukce systémové sběrnice - shrnutí Shrnout základní principy konstrukce a fungování systémových sběrnic. 1 Co je to systémová sběrnice? Systémová sběrnice je prostředek sloužící
VíceVelmi stručný návod jak dostat data z Terminálu Bloomberg do R
Velmi stručný návod jak dostat data z Terminálu Bloomberg do R Ondřej Pokora, PřF MU, Brno 11. března 2013 1 Terminál Bloomberg Klávesou Help získáte nápovědu. Dvojím stisknutím Help Help spustíte online
VíceKnihovna RecDBXLib ZÁZNAMY V DATABOXU TXV 003 49.01
PROGRAMOVATELNÉ AUTOMATY Knihovna RecDBXLib ZÁZNAMY V DATABOXU TXV 003 49.01 KNIHOVNA RecDBXLib DATABÁZE V DATABOXU 2. vydání řijen 2008 OBSAH 1. ÚVOD...3 2. KNIHOVNA RecDBXLib DATABÁZE V DATABOXU...4
VíceArchitektura rodiny operačních systémů Windows NT Mgr. Josef Horálek
Architektura rodiny operačních systémů Windows NT Mgr. Josef Horálek = Velmi malé jádro = implementuje jen vybrané základní mechanismy: = virtuální paměť; = plánování vláken; = obsluha výjimek; = zasílání
VíceKOMPONENTY APLIKACE TreeINFO. Petr Štos ECM Business Consultant
KOMPONENTY APLIKACE TreeINFO Petr Štos ECM Business Consultant CO JE TO APLIKACE TreeINFO Sada komponent Komponenty rozšiřující sloupce Komponenty rozšiřující pohledy na data Aplikační části Využití jednotlivě
VíceKapitola 1: Úvod. Systém pro správu databáze (Database Management Systém DBMS) Účel databázových systémů
- 1.1 - Kapitola 1: Úvod Účel databázových systémů Pohled na data Modely dat Jazyk pro definici dat (Data Definition Language; DDL) Jazyk pro manipulaci s daty (Data Manipulation Language; DML) Správa
VíceKritéria hodnocení praktické maturitní zkoušky z databázových systémů
Kritéria hodnocení praktické maturitní zkoušky z databázových systémů Otázka č. 1 Datový model 1. Správně navržený ERD model dle zadání max. 40 bodů teoretické znalosti konceptuálního modelování správné
VíceObsah. O autorech 9 Earle Castledine 9 Myles Eftos 9 Max Wheeler 9 Odborný korektor 10. Předmluva 11 Komu je kniha určena 12 Co se v knize dočtete 12
O autorech 9 Earle Castledine 9 Myles Eftos 9 Max Wheeler 9 Odborný korektor 10 Předmluva 11 Komu je kniha určena 12 Co se v knize dočtete 12 Poděkování 15 Earle Castledine 15 Myles Eftos 15 Max Wheeler
VíceObr. 1. Grafické programovací prostředí LabVIEW
Úloha č. 1: Měření časové konstanty RC členu Úvod Laboratorní úloha se zabývá měřením časové konstanty RC členu pomocí měřicí karty NI USB-6009, která je přes USB port připojena k počítači a řízena (ovládána)
VíceSYLABUS IT V. Jiří Kubica. Ostrava 2011
P MODULU SYLABUS IT V DÍLČÍ ČÁST PROGRAMOVÁNÍ BUSINESS APLIKACÍ PODNIKU Bronislav Heryán Jiří Kubica Ostrava 20 : Autoři: Vydání: Počet stran: Tisk: Vydala: Sylabus modulu IT v podniku Programování business
VícePRINCIPY OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ
Metodický list č. 1 Název tématického celku: Přehled operačních systémů a jejich funkcí Základním cílem tohoto tematického celku je seznámení se s předmětem (vědním oborem) Operační systémy (OS) a se základními
VíceUživatelská příručka
OM-Link Uživatelská příručka Verze: 2.1 Prosinec 2006 Copyright 2005, 2006 ORBIT MERRET, s r.o. I Nápověda k programu OM-Link Obsah Část I Úvod 3 Část II Základní pojmy a informace 3 1 Připojení... 3 2
VíceAutodesk AutoCAD 2018
Novinky Autodesk AutoCAD 2018 www.graitec.cz www.cadnet.cz, helpdesk.graitec.cz, www.graitec.com Novinky Autodesk AutoCAD 2018 PDF dokument obsahuje přehled novinek produktu AutoCAD 2018. AutoCAD 2018
VíceTvorba kurzu v LMS Moodle
Tvorba kurzu v LMS Moodle Před počátkem práce na tvorbě základního kurzu znovu připomínám, že pro vytvoření kurzu musí být profil uživatele nastaven administrátorem systému minimálně na hodnotu tvůrce
VíceUživatelský manuál. Format Convert V3.1
Uživatelský manuál Format Convert V3.1 Obsah Obsah 1 Kapitola 1 - Popis softwaru Systémové požadavky 2 Podporovaná zařízení a formáty 2 Odinstalace 3 Kapitola 2 - Ovládání Výběr formátu souboru 4 Výběr
VíceCASE. Jaroslav Žáček
CASE Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Co znamená CASE? Definice dle SEI A CASE tool is a computer-based product aimed at supporting one or more software engineering activities
VíceUspořádaný seznam nula nebo více elementů, každý je typem ASN.1 (heterogenní seznam) uspořádaný seznam stejných elementů
Basic Encoding Roles and ASN.1 ASN.1 je univerzální jazyk pro specifikaci datových typů. Dovoluje definovat nejen typ dat, ale i jejich velikost (rozsah hodnot) a význam. BER (Basic Encoding Roles) je
VíceProgramování v jazyce C a C++
Programování v jazyce C a C++ Příklad na tvorbu třídy Richter 1 4. prosince 2017 1 Ing. Richter Miloslav, Ph.D., UAMT FEKT VUT Brno Dvourozměrné pole pomocí tříd Zadání Navrhněte a napište třídu pro realizace
Více1. Téma 03 - Rozhodování
1. Téma 03 - Rozhodování Cíl látky Seznámit se a prakticky si vyzkoušet zápis rozhodování v jazyce Java 1.1. Úvod Jednou z nejčastěji používanou konstrukcí při programování je rozhodování. Právě této problematice
VíceZdokonalování gramotnosti v oblasti ICT. Kurz MS Excel kurz 6. Inovace a modernizace studijních oborů FSpS (IMPACT) CZ.1.07/2.2.00/28.
Zdokonalování gramotnosti v oblasti ICT Kurz MS Excel kurz 6 1 Obsah Kontingenční tabulky... 3 Zdroj dat... 3 Příprava dat... 3 Vytvoření kontingenční tabulky... 3 Možnosti v poli Hodnoty... 7 Aktualizace
VíceMQL4 COURSE. By Coders guru -8- Proměnné
MQL4 COURSE By Coders guru www.forex-tsd.com -8- Proměnné Vítejte v lekci proměnné mého MQL 4 kurzu. Doufám, že se vám předchozí lekce líbily a že jste připraveni na boj s proměnnými: Doporučuji, abyste
VíceKomunikace se SLIO moduly. síti PROFIBUS.
Komunikace se SLIO moduly po síti PROFIBUS 2 Komunikace se SLIO moduly po síti PROFIBUS Abstrakt Tento aplikační postup ukazuje na příkladu CPU 313-6CF13 komunikaci s decentralizovaným I/O systémem SLIO
VícePředmluva k aktuálnímu vydání Úvod k prvnímu vydání z roku Typografické a syntaktické konvence... 20
Obsah 5 Obsah Předmluva k aktuálnímu vydání 15 1 Úvod k prvnímu vydání z roku 2000 16 Typografické a syntaktické konvence................ 20 2 Základní pojmy 21 2.1 Trocha historie nikoho nezabije................
VíceInovované sylaby předmětů Číslicové měřicí systémy 1 4
Jiří Pechoušek Inovované sylaby předmětů Číslicové měřicí systémy 1 4 KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI 1. Číslicové měřicí systémy 1 2 2. Číslicové měřicí systémy 2 3 3. Číslicové
VíceSemestrální práce z předmětu Speciální číslicové systémy X31SCS
Semestrální práce z předmětu Speciální číslicové systémy X31SCS Katedra obvodů DSP16411 ZPRACOVAL: Roman Holubec Školní rok: 2006/2007 Úvod DSP16411 patří do rodiny DSP16411 rozšiřuje DSP16410 o vyšší
VíceŘízení experimentu počítačem
Ústav fyzikální elektroniky PřF MU Řízení experimentu počítačem Úloha 3: Analogový výstup přes NI-DAQmx z LabView, simulace třífázové soustavy 1 Úvod Počítačem řízený analogový výstup je důležitou podmínkou
VíceLabVIEW. Tvorba programů. Laboratory Virtual Instrument Engineering Workbench
LabVIEW Laboratory Virtual Instrument Engineering Workbench Tvorba programů www.ni.com Spuštění LabVIEW Start» Programy» National Instruments LabVIEW Průvodní obrazovka: Umožňuje vytvoření: Nového prázdného
VíceWindows 2000 Čtecí a zapisovací zařízení karet. Krátký návod k obsluze Instalace CHIPDRIVE micro 100, 110 a 120. Obj. č.: 96 81 40.
Windows 2000 Čtecí a zapisovací zařízení karet Krátký návod k obsluze Instalace CHIPDRIVE micro 100, 110 a 120 Obj. č.: 96 81 40 CHIPDRIVE micro Vážení zákazníci, děkujemevám za Vaši důvěru a za nákup
VíceParalelní programování
Paralelní programování přednášky Jan Outrata únor duben 2011 Jan Outrata (KI UP) Paralelní programování únor duben 2011 1 / 14 Atomické akce dále nedělitelná = neproložitelná jiným procesem izolovaná =
Více