ŘASY ŠUMAVY Filip Lederer, Jaromír Lukavský
|
|
- Luděk Zeman
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ŘASY ŠUMAVY Filip Lederer, Jaromír Lukavský Sinice a řasy jsou většinou mikroskopické, jedno nebo vícebuněčné autotrofní organismy, které osídlují nejrůznější typy biotopů. Ve vodě (prameny, potoky, nádrže, řeky, kaluže, rašeliniště, strouhy, periodické tůně atd.) plní významnou úlohu primárních producentů a také výrazně ovlivňují samočistící schopnosti a tím i kvalitu vod. Obrovsky rozmanitou a dosud stále málo známou skupinou jsou půdní sinice a řasy, které mají zásadní význam například pro osídlování nových biotopů, sukcesi. Řasy osídlují i kůru stromů či kameny -- tzv. aerophyty, které často nacházíme v symbióze s houbami jako lišejníky. Další zajímavou skupinu tvoří tzv. subaerophyty, které rostou na mírně smáčených skalních stěnách, rašelinách a periodických vodopádech, na kterých vytvářejí výrazné různě barevné pásy. Bylo by chybou nezmínit v tomto stručném výčtu i skupinu sinic a řas vegetujících v extrémně chladných podmínkách -- kryoseston, které můžeme nalézt na sněhových polích, kde způsobují barevný sníh. Celkově skupina sinic a řas představuje obrovské množství druhů (asi 7000 druhů na našem území, tj. dvojnásobek druhů cévnatých rostlin) a ještě větší množství jedinců v přírodě, kde jsou nedílnou součástí potravních řetězců, váží vzdušný dusík, produkují kyslík atd. V současné době probíhá na Šumavě intenzivní výzkum řasové flóry ve spolupráci s NP a CHKO Šumava, BÚ AV ČR v Třeboni, Biologické fakulty JU v Českých Budějovicích, katedry biologie PdF ZčU v Plzni a dalších institucí. Latinské názvy sinic a řas a použitý systém jsou podle Hindáka et al. (1978) a Kaliny (1994). Řasy potoků a řek Drobné toky jsou obvykle přehlíženy; Šumava je spojována především s Vltavou, Vydrou či Otavou. Většinu proudících vod však zde tvoří drobné toky, říčky, potoky a potůčky. Jejich výzkum na Šumavě teprve začíná. Lépe prozkoumány jsou toky Bavorského lesa, řadu zde nalezených druhů řas předpokládáme i na naší straně hranice, a uvádíme je proto v tabulkách. Šumavské toky jsou obvykle čisté a roste v nich řada velmi zajímavých druhů charakteristických pro nejčistší (katarobní) vody (obr. 1). Potoky jsou osídleny hlavně nárosty řas na kamenech, tj. rozsivkami a sinicemi. Pouhým okem jsou pozorovatelné vláknité řasy ze skupiny zelených řas (Chlorophyta) rody Ulothrix (tab. 1: 1--6), Klebsormidium, Microspora (obr. 2), Stigeoclonium (obr. 3--5) a Draparnaldia (obr. 6). Indikátorem nejčistších vod je nelibě páchnoucí zlativka Hydrurus foetidus (Chrysophyceae) (tab. 2: 7--8) a ruduchy Batrachospermum moniliforme (obr. 7), Audouinella (Chantransia) (obr. 8) a Lemanea fluviatilis. Toky, jejichž dno je tvořeno pouze pískem, jsou bez nárostů. Řasy potřebují určitý čas k osídlení kamene, proto jsou porostlé spíše starší kameny, na nichž se projeví jako slizký hnědožlutý povlak (obr. 9). Zajímavé jsou rozdíly mezi osídlením kamenů z různého materiálu. Hlavně stavební činností se do toku dostávají mezi zde obvyklou žulu např. vápenec, který je hojně osídlen velmi nápadně modrozelenou sinicí Leptolyngbya foveolarum (obr. 10). Faktory, které brzdí rozvoj porostů kamenů dna, jsou: nízká teplota vody, která i v létě obvykle nepřesahuje 10 C, kyselost vody obvykle kolem ph 5--6, zastínění potoků stromy. Příznivě však působí proudění vody, které přináší neustále nové, byť i velmi zředěné živiny. Na podzim jsou obvykle nárosty nejvyvinutější. V tabulkách 1--3 jsou vyobrazeny nejběžnější nárostové sinice a řasy z toků Šumavy a Bavorského lesa. V závěrečné souhrnné tabulce pro zajímavost uvádíme počty druhů sinic a řas nalezených v různých stanovištích Šumavy a bavorského lesa. Nejhojnější řasovou skupinou v tocích jsou rozsivky Bacillariophyceae (Tabellaria flocculosa -- obr. 11, Pinnularia -- obr. 12, Diatoma hyemalis -- obr. 13) a celá řada dalších druhů. Na druhém místě v počtu druhů jsou Chlorophyceae, zastoupené téměř rovnoměrně kokálními a vláknitými typy. Na
2 počty jedinců a biomasu jsou zřejmě nejvýznamnější rozsivky a drobné sinice (např. rodu Chamaesiphon -- tab. 1: 2--5). Ty mnohdy pokrývají většinu kamenů dna a jsou jistě nejdůležitější složkou potravy vodních larev a živočichů. Vláknité spájivky Zygnematophyceae jsou další hojnou skupinou, jejich výskyt je spojován s acidifikací. Ochrana toků Šumavy závisí především na míře znečištění ovzduší. Emise (pokud se rychle nerozloží) jsou dříve nebo později deštěm vymyty do půdy a do povrchových vod. Velkým problémem Šumavy byla emisní zátěž oxidem siřičitým jako důsledek spalování hnědého uhlí s vysokým obsahem síry. Tato zátěž v současnosti podstatně klesla a nadále klesá. Povrchové vody Šumavy však byly a jsou okyselovány i přírodními zdroji, huminovými látkami z rašelinišť a kyselými horninami podloží. Dalším nebezpečím je znečištění povrchových vod živinami -- eutrofizace. Jejím důsledkem je vymizení oligotrofních druhů a nástup druhů eutrofních. Masivní výstavba čistíren pro města a obce a ústup od intenzivního hospodaření na zemědělských půdách dává předpoklad pro revitalizaci krajiny Šumavy. Statut národního parku dává perspektivu uchovat v této oblasti čisté vody, oživené oligotrofními řasami a živočichy. Řasy rašelinišť Šumavská rašeliště představují obrovsky pestrou a rozmanitou mozaiku drobných mikrobiotopů (vodních a subaerophytních; obr. 14), které jsou osídlovány specifickou rašeliništní řasovou flórou. Obecně pro tyto organismy platí, že musí být adaptovány na nízké ph (na Šumavě 3,8--5) a na nedostatek dostupných živin v půdě či ve vodě (rašeliniště jsou velice chudá především na fosfor a dusík). Snad každého návštěvníka některého z dostupných šumavských rašelinišť (např. Chalupské slati -- obr. 15) upoutají rašelinná jezírka s jejich téměř hnědou vodou (huminové a fulvo kyseliny), která skrývá celou řadu planktonních druhů (fytoplankton) -- tj. druhů, které se pasivně vznášejí ve vodním sloupci. Fytoplankton rašelinných tůní je poměrně chudý a během roku se jeho druhové složení mění (sezonní dynamika). Asi nejčastějšími zástupci jsou zlativky (Chrysophyceae) Bitrichia ollula (tab. 5: 9--12), Synura sphagnicola (tab. 2: 5) a Dinobryon pediforme (obr. 16, 17), rody Gymnodinium a Peridinium z obrněnek, hojné jsou také skrytěnky Cryptomonas (Cryptophyta). Ze zelených řas Ankistrodesmopsis gabretae-silvae (tab. 4: 1--8) a Oocystis solitaria (obr. 18). Ze sinic jsou nejvýznamnější Anabaena augstumnalis a Merismopedia angularis (obr. 19). Mnohem bohatší a zajímavější jsou společenstva žijící mezi ponořeným mechem rašeliníkem (Sphagnum), tzv. metafyton, nebo narostlá na ponořených větvích a rostlinách, tzv. epifyton. Tato společenstva jsou tvořena pestrou paletou druhů, z nichž dominují Hapalosiphon fontinalis (obr. 20), Chroococcus turgidus (obr. 21) ze sinic, Binuclearia tectorum (tab. 7: 6), druhy rodů Microspora (obr. 22) a Oedogonium (obr. 23) ze zelených řas. Nápadné a krásné a pro rašeliniště typické (ne však dominantní) jsou krásivky a spájivky (Zygnematophyceae) rodů Arthrodesmus, Cosmarium, Bambusina (obr. 24), Cylindrocystis (obr. 25), Mougeotia (obr. 26), Euastrum, Staurastrum, Spondylosium, Hyalotheca, Desmidium a mnoho dalších. Rozsivky (Bacillariophyceae) jsou zde zastoupeny především druhy rodů Eunotia a Pinnularia. Na některých slatích můžeme nalézt v litorálu také vzácnou ruduchu (Rhodophyta) Batrachospermum vagum (obr. 27), jinde chomáče spájivek šroubatky (Spirogyra sp.) a jařmatky (Zygnema sp.). V mělkých šlencích a na obnažené rašelině je dominantní Zygogonium ericetorum (obr. 28), jednoduché krásivky rodů Netrium (obr. 29, 30), Penium (obr. 31), Actinotaenium (obr. 32) a Cylindrocystis, ze sinic Chroococcus turgidus a ze zelených řas typicky rašelinné krásnoočko -- Euglena mutabilis (obr. 33) a dále často lichenizované druhy rodu Coccomyxa. Celkově se ze šumavských rašelinišť uvádí okolo dvou set druhů sinic a řas. V souhrnné tabulce jsou druhová zastoupení jednotlivých skupin sinic a řas z Mlynářské a Chalupské slati. Ochrana rašelinišť Šumavy je v současnosti dostatečná. Těžby byly zastaveny, rašeliniště jsou nepříznivě ovlivněna pouze emisemi, které nyní podstatně klesají. Některá rašeliniště byla v
3 minulosti odvodněna. Paradoxně výsledkem ochrany rašelinišť však je nerušeně postupující sukcese, která je v budoucnu přemění na les (Lederer 1997). Aerophytní řasová flóra Neodmyslitelnou součástí šumavské krajiny jsou balvany a boží muka, jejichž povrch je zbarven zeleně, žlutě, oranžově, hnědě, stejně jako kůra některých stromů. Část tohoto zbarvení mají na svědomí lišejníky, což jsou organismy vzniklé symbiózou řas a hub. Ale i samotné řasy mohou tvořit velmi výrazné barevné povlaky -- příkladem je již školákům známá zelená řasa zrněnka (Desmococcus vulgaris) (obr. 34), která je na Šumavě všudypřítomná a způsobuje zelené zabarvení kamenů, stromů ap. Vzácnější jsou druhy rodu Trentepohlia, z nichž výrazné hnědočervené zabarvení borky stromů (např. v povodí Otavy) způsobuje druh Trentepohlia umbrina (obr. 35) a zlatožluté vatovité povlaky na skalách a větvích vytváří méně častá Trentepohlia aurea (obr. 36). U pat stromů a na starých vlhkých pařezech rostou ve slizu druhy rodu Coccomyxa a často desmidie Mesotaenium chlamydosporum. Řasy subaerophytních stanovišť Velmi zajímavou a neobvyklou flóru sinic a řas poskytují vlhké, nepravidelně smáčené skalní stěny (např. na jezerních stěnách), kde můžeme nalézt množství druhů vázaných pouze na tento typ stanovišť, např. Gloeocapsopsis magma a Gloeothece rupestris (obr. 37) ze sinic, dále druhy s širším výskytem, např. Stichococcus bacillaris, Klebsormidium faccidum (Chlorophyta) a Cyanothece aeruginosa (Cyanophyta). Na okrajích odvodňovacích kanálů z rašelinišť na vlhké a smáčené rašelině (Březník, Mlynářská slať) se vyskytuje vysokohorský druh Monoraphidium tatrae (tab. 2: 20) společně s mnoha dalšími rašelinnými druhy sinic a řas. Řasová flóra jezer Jezera Šumavská vždy působila na každého přítele naší vlasti ode dávna zvláštním kouzlem a tím více na přírodozpytce, který v jejich, dle starých pověstí nedosažitelných hlubinách pravé poklady z říše živočišné očekával. (Frič a Vávra, 1898) Pověsti o bezednosti šumavských jezer vyvrátila již prvá měření jejich hloubky jednoduchou olovnicí. Kapka vody z jezera se však i dnes pod mikroskopem promění v kouzelný svět fantastických tvarů a barev mikroskopických sinic, řas a prvoků. Černé jezero Černé jezero přitahovalo pozornost lidí od nepaměti. Je největším jezerem Šumavy i Bavorského lesa, říkalo se o něm, že je bezedné, a vázala se k němu řada pověstí. První výzkum zde provedl A. Frič a V. Hellich v roce 1871, podrobnější A. Frič a V. Vávra pomocí tzv. létací hydrobiologické stanice. Po Fričovi odebral vzorky z Černého jezera pro chemickou analýzu O. Jírovec a M. Jírovcová, řasy zde sbíral B. Fott v roce , Jezerní stěnu podrobně prosbíral a řasy určil K. Rosa v r V poválečné době však výzkum Šumavy stagnoval, neboť většina zajímavých lokalit byla v uzavřeném pohraničním pásmu. Až J. Fott v roce 1990 se studenty Karlovy univerzity prostudoval zooplankton a chemismus vody Černého jezera, tedy po více než stu letech od pionýrské práce Fričovy. Podrobné údaje o výzkumu šumavských jezer shrnul J. Veselý (1994). Ten také shrnul měření kyselosti Černého jezera od roku 1936, kdy mělo ph 6,3, až do současné hodnoty 4,62. Koncentrace dusičnanů naopak stoupla desetkrát, z hodnoty cca 10 mmol/l v roce 1936 až na současných cca 100 mmol/l.
4 Jezero leží 1008 m nad mořem, je obráceno k jihovýchodu, má vodní plochu 18,46 ha, maximální hloubku 35 m (a navíc ještě asi 10 m bahna), objem vody je téměř tři miliony m3. Téměř 300 m vysoká Jezerní stěna dokládá jeho ledovcový původ a vznik před asi lety. Stěnu tvoří velké kameny porostlé smrkovým porostem. Balvany pokrývají také dno jezera, a to až do vzdálenosti 25 m. Přítok tvoří jeden malý potok odvodňující téměř 1,3 km3 povodí tvořeného svorem bohatým na křemen spolu s pegmatitem. Hráz jezera má původ morénový, ale byla kdysi zvýšena a upravena. Výtok je regulován a napájí malou přečerpávací hydroelektrárnu, která je dodnes v provozu. Acidifikace je důsledkem spalování fosilních paliv, hlavně nekvalitního uhlí s vysokým obsahem síry. Zplodiny hoření, oxidy síry a dusíku, chlorovodík, těžké kovy atd., se transformují a jsou deštěm vymývány jako kyselina sírová, dusičná a chlorovodíková. Důsledkem acidifikace je postupné mizení některých druhů zooplanktonu a nakonec i vymizení rybí obsádky. Také druhové složení sinic a řas se acidifikací mění; důsledkem je mimo jiné nástup druhů jako Mougeotia, které indikují tyto změny. V současnosti i šumavská jezera se pomalu ozdravují a zřejmě se budou navracet k původnímu stavu. Čertovo jezero Čertovo jezero je menším bratrem jezera Černého. Leží na stejném geologickém podkladu, v nadmořské výšce 1028 m (obr. 39). Je také acidifikováno, ph je nyní 4,3--4,45, voda má vysoký obsah toxického hliníku. Také toto jezero zkoumal Frič v roce Oživení jezera je prakticky shodné s Černým jezerem. Z tohoto jezera byl v roce 1987 odebrán core, profil sedimentů dna do hloubky 91 cm, a analyzován. Pylová zrna, schránky rozsivek a šupiny řas zlativek byly určeny a spočteny (obr. 38). Dále byly provedeny chemické analýzy těžkých kovů a měření radionuklidů. Tato analýza umožnila rekonstruovat složení okolních lesních porostů i zemědělskou aktivitu v širším okolí. Jezera se tak stávají cenným archivem, který sahá let dozadu. V profilu bylo identifikováno 144 druhů rozsivek. Některé druhy žijí jen v určitém prostředí, např. teplotě či kyselosti vody, a z jejich postupných změn lze rekonstruovat změny v chemismu vody. I když Čertovo jezero bylo vždy kyselé, mělo ph 5, v poslední době ph silně kleslo, a to na 4. Analýzy těžkých kovů a radiaktivity zpřesnily datování, ukázaly zvýšenou radioaktivitu v 50. letech 20. století, způsobenou zkouškami jaderných zbraní, i v 80. letech havárií v Černobylu (Veselý et al., 1993). Jezero laka Průtočné, mělké jezero s poměrně bohatou vegetací a plovoucími rašelinnými ostrovy. Toto jezero se svým ph vody 4,8--6,1 výrazně odlišuje od ostatních ledovcových jezer, což se projevuje i na flóře sinic a řas. Ze vzácných druhů je v litorálu a v odtoku jezera dominantní ruducha Batrachospermum vagum, v odtoku se vyskytuje sladkovodní ruducha Lemanea fluviatilis. Ponořená dřeva v jezeře porůstá zelená řasa Binuclearia tectorum. Všechny tyto druhy jsou uvedeny v Červené knize ohrožených druhů ČR. Z množství planktonních druhů nesmíme opomenout sinice Eucapsis alpina (obr. 40) a makroskopické kolonie tvořící Aphanocapsa hyalina, různé druhy obrněnek (Dinophyta) a zlativek (Chrysophyceae). V porostech rašeliníků při břehu jezera jsou hojné krásivky a sinice Cyanothece aeruginosa (obr. 41). V litorálu plovoucích ostrovů je dominantní vláknitá sinice Hapalosiphon fontinalis. Jezera Plešné a Prášilské jsou v současnosti také intenzivně studována, ale dosud nejsou k dispozici konečná data. Sněžné řasy -- kryoseston Mikroskopické řasy žijící na sněhu či ledu se nazývají kryofyta, celé společenstvo, zahrnující ještě houby a hmyz, pak kryoseston. Ten se rozvíjí až na starém sněhu, proto je běžný ve vysokých horách jako jsou Alpy či Vysoké Tatry, kde sníh přetrvává po celý rok. Obvykle se tvoří ve výškách
5 nad 1000 m nad mořem. Barevné sněhy jsou ve Vysokých Tatrách poprvé zmíněny již roku Dříve byly považovány za místa východu rudných žil na povrch země, často také za boží varování hříšníkům, již tenkrát marné. Sníh je zbarven nejčastěji zeleně či červeně, méně často modře či žlutě. Záleží na druhovém složení kryosestonu, kterého je dosud známo 70 druhů -- sinic, řas a hub. Žlutohnědý povlak na povrchu sněhu může být i pyl smrku či borovice. Většina kryofilních řas je soustředěna pod povrchem sněhu, zřejmě kvůli ochraně před přezářením. Podmínky pro růst kryosestonu nejsou zdaleka tak špatné, jak by se zdálo. Teplota v tajícím sněhu je C, při poklesu teploty pod nulu kryofilní řasy snadno tvoří anabiozní (klidová) stadia. Při testování v laboratoři kryosestonní řasy nejlépe rostly při teplotách C, některé při 1 C; jsou tedy dobře adaptovány na nízké teploty. Starý sníh je obvykle špinavý prachem, živin tedy mají dostatek. Poškození ultrafialovým zářením se tyto řasy brání tvorbou červených či žlutých ochranných barviv a přítomností sporopoleninu v buněčné stěně. V Krkonoších se první nález kryosestonu datuje rokem 1976 a opět v roce Na Šumavě byl barevný sníh nalezen až v roce 1992, přestože zde jsou lokality splňující nezbytné podmínky: nadmořskou výšku nad 1000 m a přetrvání sněhu do pozdního jara. Mezi 19. a 21. květnem 1992 byl kryoseston poprvé pozorován nad Černým, Prášilským a Plešným jezerem. Tající sníh tvořil větší či menší plochy silně znečištěné detritem a popraškem pylu, kterého bylo mimořádně mnoho. Pouze na dvou polích těsně u Plešného jezera se na sněhu vytvořily zelené skvrny, a to na místě zastíněném stromy. Ostatní sněhy nebyly nikterak zbarveny, přesto se po rozehřátí vzorku a jeho zahuštění centrifugací vždy objevily druhy charakteristické pro kryoseston, ale velmi řídce. Lze se tedy domnívat, že kryoseston je skrytě mnohem rozšířenější, ale zřetelně a viditelně se projevuje jen málokdy (Lukavský 1993). U Černého jezera bylo sněhové pole zastíněno stromy a mělo charakteristický lasturovitý povrch (obr. 42). Sníh nebyl barevný a kryoseston byl tvořen hlavně řasou Cryocystis brevispina s červeně zbarvenými vakuolami a světle zelenou řasou Cryodactylon glaciale (viz tab. 10). U Prášilského jezera bylo sněhové pole ve stěně až pod vrcholem, exponováno slunci prakticky bez zastínění. Povrch byl silně znečistěn a nebarevný. Kryoseston byl tvořen zelenými buňkami pravděpodobně rodu Chlamydomonas, žlutozelenými kulovitými buňkami ze skupiny různobrvek (Xanthophyceae) a houbami Chionaster nivalis a Selenotila nivalis. Plešné jezero mělo několik sněhových polí (obr. 43), od břehu až na plató stěny. Dole ve dvou zastíněných polích byly zelené skvrny. Hustota buněk bičíkovce Chloromonas brevispina dosáhla v zelené skvrně téměř půl milionu buněk/ml. Hodnoty ph naměřené ve vzorcích sněhu sebraných v různých výškách nad Plešným jezerem, tj. ve stěně až na plató, byly 5,1--5,6. Sníh nad Černým jezerem měl ph 5,5 a sníh v příkopu u cesty mezi Modravou a Kvildou 5,4. Hodnota ph deště se v ČR pohybuje kolem hodnoty 5--4(3). Starý sníh má tedy ph mnohem vyšší a podmínky pro růst řas jsou tam dobré. Mechanismus odkyselení není znám. Lze se tedy domnívat, že kryoseston je i v českých horách mnohem rozšířenější, než se dosud uvádělo, ale zřetelné barevné skvrny se projevují jen někdy. Nicméně těžko lze předpokládat, že by barevný sníh dříve jen unikal pozornosti v tak exponovaných pohořích jako Krkonoše či Šumava. Spíše se barevné sněhy rozšířily v posledních letech jako výsledek zvýšeného hnojení sněhu z emisí a spadů. Proto lze předpokládat, že barevné sněhy budou se zlepšující se kvalitou ovzduší spíše mizet. Literatura FRIČ A., VÁVRA V. 1898: Výzkumy zvířeny ve vodách českých. III. Výzkum dvou šumavských jezer, Černého a Čertova jezera. Archiv přírodovědného výzkumu Čech 10/3: HINDÁK F. A KOL. 1978: Sladkovodné riasy. Bratislava. KALINA T. 1994: Systém a vývoj sinic a řas. Praha.
6 KOTLABA F. A KOL. 1995: Červená kniha ohrozených a vzácnych druhov rastlín a živočíchov SR a ČR. Díl 4: Sinice a riasy, Huby, Lišajníky, Machorasty. Príroda, Bratislava, 220 pp. LEDERER F. 1997: Řasová flóra šumavských rašelinišť. Erica, Plzeň, 6: LUKAVSKÝ J. 1993: Prvý nález sněžných řas na Šumavě. Živa 41: VÁŇA J. 1996: Historie a současný stav výzkumu bezcévných rostlin Šumavy. Silva Gabreta 1: VESELÝ J. 1994: Investigation of the nature of the Šumava lakes: A review. Časopis Národního musea., sect. natur. 163 (1--4): VESELÝ J. ET AL. (1993): The history and impact of air pollution at Čertovo Lake southwestern Czech Republic. J. Paleolimnology 8:
7 /Tab. 1/Sinice a řasy potoků Šumavy a Bavorského lesa: 1. Chroococcopsis sp.; 2. Chamaesiphon incrustans; Ch. cf. britannicus; 6. Phormidium retzii; P. cf. amoenum; 10. P. subfuscum; 11., 12. P. amoenum; P. sp.; 18. P. cf. rimosum; 19. Planktothrix agardii; 20. vláknitá bakterie; Phormidium sp. div.; Lynbya sp.; Heteroleibleinia kutzingii.
8 /Tab. 2/ Sinice a řasy potoků Šumavy a Bavorského lesa: 1. Homeothrix cf. gracilis; 2. Pseudanabaena sp.; Archosiphon sp.; 5. Synura sphagnicola; 6. Epipyxis glabra; Hydrurus foetidus; 9. Monas rorax; 10. Chrysocapsa maxima; 11. Chrysosphaera sp.; 12. Chromulina sp.; 13. Batrachospermum moniliforme; 14. Anisonema pusillum; 15. Carteria sp.; 16. Scenedesmus quadricauda; Sphaerocystis schroeteri; 19. Palmella miniata; 20. Monoraphidium tatrae.
9 /Tab. 3/ Sinice, řasy a plísně potoků Šumavy a Bavorského lesa: Ulothrix aequalis; 6. U. variabilis; 7., 8. Microspora amoena; 9. M. pachyderma; 10. M. sp.; 11. M. floccosa; 12. Zygorhizidium willei, parazit na Mougeotia sp.; 13. Olpidium endogenum, parazit na Cylindrocystis sp.; 14. Mougeotia sp.; 15. kvasinka; 16. Torulopsidosira filamentosa; 17. Myzocytium proliferum, parazit na Closterium sp.; 18. Casaresia sphagnorum.
10 /Tab. 4/ Sinice a řasy rašelinišť Šumavy: Ankistrodesmopsis gabretae-silvae -- planktonní zelená řasa popsaná ze šumavských rašelinišť (n = nukleus, jádro, py = pyrenoid).
11 /Tab. 5/ Sinice a řasy Černého jezera v období : 1. Pseudanabaena minuta; 2. Spirulina laxa; 3. Oscillatoria insignis; 4. Hapalosiphon intricatus; Scytonema cincinatum; Bitrichia ollula; 13. cysty Dinobryon pediforme; 14. stomatocyst č. 35 = Mallomonas doignonii; Gymnodinium bohemicum; 18. Amphidinium larvae; Gymnodinium uberrimum.
12 /Tab. 6/ Sinice a řasy Černého jezera v období : Peridinium incospicuum; 12. Chlamydomonas costata; 13. Chlorogonium fusiforme; 14. Chlamydomonas angustissima; 15., 16. Chlamydomonas praecox; Koliella corcontica; Coenochloris helvetica; 28. cf. Trochiscia sp.
13 /Tab. 7/ Sinice a řasy Černého jezera v období : Chloromonas cryophila (syn. Scotiella cryophila); 4., 5, cf. Coenochloris helvetica; 6. Binuclearia tectorum; 7. Chlorosarcina superba; 8. Scenedesmus helveticus; 9. cf. Coccomyxa sp.; 10. Gloeochrysis turfosa; 11. Audouinella sp.; Microthamnion strictissimum; 15. cf. Pseudococcomyxa sp.; Ulothrix tenerrima; Mougeotia sp. steril.
14 /Tab. 8/ Sinice, řasy a chytridie Černého jezera v období : 1. cf. Cocomyxa sp.; Dicranochaete britannica; Phlyctidium sp. na Peridinium sp.; P. sp. na Gymnodinium sp.; Chytridiomycet na pylovém zrnu borovice (Pinus sp.); 15., 16. spory Deuteromycet, 17. bakterie; 18. cf. Rhizophydium sp. na Binuclearia tectorum; 19. Chionaster nivalis.
15 /Tab. 9/ Rozsivky Černého jezera, jak je nakreslil Steinich in Frič et Vávra (1898).
16 /Tab. 10/ Kryoseston Šumavy. Sněhové pole u Černého jezera: Cryocystis brevispina; 3. spóra houby skupiny Deuteromycetes; 4 Cryodactylon glaciale. Sněhové pole u Prášilského jezera: Chlamydomonas sp.; 7. Cf. Xanthophyceae; Chionaster nivalis; Selenotila nivalis; Sněhové pole u Plešného jezera: 14. Selenotila nivalis; 15. Cf. Chroococcus scherffelianus; 16. Scotiella nivalis; Chloromonas brevospina; 21. Cf. Xanthopyceae; Scotiella nivalis; , Chloromonas cryophila; 28., Scotiella cf. muscicola.
17
Zpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007)
Zpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína (2006-2007), PP Králek (2007) Zpracovala: RNDr.Olga Skácelová, Ph.D. Moravské zemské muzeum Zelný trh 6, 659 37 Brno Luží u Lovětína: odběry 11.8.2006
VíceTŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu
TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu netvoří bičíkatá stádia. Mají specifický způsob pohlavního
VíceTŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu
TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu netvoří bičíkatá stádia. Mají specifický způsob pohlavního
VíceMikrophyta = mikroskopicky pozorovatelné rostliny, sinice a řasy (buněčná stavba, sinice = organismy prokaryotické a řasy = organismy eukaryotické)
Sinice a řasy Mikrophyta = mikroskopicky pozorovatelné rostliny, sinice a řasy (buněčná stavba, sinice = organismy prokaryotické a řasy = organismy eukaryotické) žijí převážně ve vodním prostředí, fytoplanktonní,
Vícetrubicovitá pletivná vláknitá, větvená vláknitá
ŘASY METODICKÝ LIST PRO UČITELE (STŘEDNÍ ŠKOLY) řešení doplňující otázky/úkolu z pracovního listu doplňující informace k tomu, co žáci uvidí v mikroskopu a je vhodné je na to upozornit doplňující informace,
VíceVlastnosti řas Tělo řas Rozmnožování řas Životní prostředí řas. Jaké jsou rozdíly v zařazení řas ve starších a novějších systémech?
Vlastnosti řas Tělo řas Rozmnožování řas Životní prostředí řas Jaké jsou rozdíly v zařazení řas ve starších a novějších systémech? Řasy řazeny do 1 ze 3 říší: ROSTLINY Červená vývojová větev Hnědá vývojová
VíceŘASY PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY
ŘASY PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Řasy (dříve nesprávně označovány jako podříše nižších rostlin v rámci rostlinné říše) představují velmi různorodou skupinu organismů od několika mikrometrů velkých
VíceZELENÉ ŘASY (CHLOROPHYTA)
ZELENÉ ŘASY (CHLOROPHYTA) metodický list Zelené řasy lze rozdělit dle tříd, toto rozdělení je ale pro žáky málo srozumitelné a navíc systém není jednotný. Volila jsem proto rozdělení podle typů stélky.
Více4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE
4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE JANA ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, BARBORA KOFROŇOVÁ VŠCHT ÚTVP TECHNICKÁ 5, PRAHA 6 UJEP FŽP KPV KRÁLOVA VÝŠINA 7, ÚSTÍ NAD LABEM V rámci řešeného projektu TA ČR č. TA 01020592,
Víceprimární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
VíceBotanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení
Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ cíl praktického cvičení: na konkrétním materiálu se seznámit s reprezentativními zástupci nejdůležitějších systematických
VíceBotanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení
Botanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ cíl praktického cvičení: na konkrétním materiálu se seznámit s reprezentativními zástupci nejdůležitějších systematických
VíceImpérium: Eukarya. Oddělení: Dinophyta (Dinoflagellata) - obrněnky. Oddělení: Euglenophyta krásnoočka, eugleny. Oddělení: Cryptophyta skrytěnky
Systém sinic a řas Impérium: Prokarya Říše: Bacteria Oddělení: Cyanophyta (Cyanobacteria) sinice Třída : Cyanophyceae- sinice Řád: Chroococcales Řád: Oscillatoriales Řád: Nostocales Impérium: Eukarya Říše:
VíceMonitoring šumavských toků
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 95 99 Srní 2. 4. dubna 2001 Monitoring šumavských toků Eva Zelenková Správa NP a CHKO Šumava, 1. máje 260, CZ 385 01 Vimperk, Česká republika Šumava je oblastí s význačným
VíceDominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová
Dominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová katedra botaniky Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích oskacelova@prf.jcu.cz
VíceVodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková
Vodstvo Šumavy Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková... z letadla Na prstech u ruky sčetl bys jednotlivá suchá místa zde. Bohatství vod, mlh a par tu nepřebraně, v tomto království lesů a slatí,
VíceZYGNEMATOPHYCEAE spájivky
ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky Zvláštní způsob pohlavního rozmnožování, spájení neboli konjugace, dal název této třídě oddělení Chlorophyta. Při spájení se mění celé protoplasty buněk v gamety a kopulují párovitě.
VíceAlgologický monitoring rašelinišť v okolí Hory Sv. Šebestiána
Algologický monitoring rašelinišť v okolí Hory Sv. Šebestiána Doc. RNDr. Jan Kaštovský, Ph.D. RNDr. Tomáš Hauer, Ph.D. České Budějovice, říjen 2014 Úvod Tento průzkum byl proveden na základě smlouvy o
VíceZákladní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever
Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029
VíceFotodokumentace mikroskopických nálezů
Řešeno v rámci projektu TAČR č. TA 01020592 Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů (2011-2014). Fotodokumentace mikroskopických nálezů
VíceAlgologie ve výuce biologie a přírodopisu
Algologie ve výuce biologie a přírodopisu Petra Vágnerová, Plzeň Algologie je věda, která zkoumá sinice a řasy. Tyto skupiny nejsou v rámci biologie a přírodopisu probírány jako jeden tematický celek,
VíceBotanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Chlorophyta TŘÍDA: Trebouxiophyceae Chlorella (PP) Trebouxia (PP) Stichococcus (PP) TŘÍDA: Chlorophyceae
VíceVZORKOVÁNÍ FYTOPLANKTONU
Rostliny ve vodním prostředí HYDROBIOLOGIE - CVIČENÍ VODNÍ AUTOTROFNÍ ORGANISMY FYTOPLANKTON A MAKROFYTA MILOSLAV PETRTÝL KZR, FAPPZ, ČZU Mikroskopické i makroskopické vodní rostliny jsou primárním článkem
VíceURČOVÁNÍ SINIC A ŘAS Jak na to? Logicky a jednoduše stačí se pozorně v klidu dívat a srovnávat
URČOVÁNÍ SINIC A ŘAS Jak na to? Logicky a jednoduše stačí se pozorně v klidu dívat a srovnávat RNDr. Lenka Šejnohová, Ph.D. Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR, Třeboň www.alga.cz eustigmatos@gmail.com
VíceZákladní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
VíceBotanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení
Botanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Chlorophyta TŘÍDA: Trebouxiophyceae Chlorella (PP) Trebouxia (PP) Stichococcus (PP) TŘÍDA: Chlorophyceae Chlamydomonas
VíceZYGNEMATOPHYCEAE spájivky
ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE - spájivé řasy, spájivky Zvláštní způsob pohlavního rozmnožování, spájení neboli konjugace, dal název této třídě oddělení Chlorophyta. Při spájení se mění
VíceČerné jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut
ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň
VíceSinice v koupacích vodách ČR v letech
Sinice v koupacích vodách ČR v letech 26 216 Petr Pumann, Filip Kothan, Tereza Pouzarová Vodárenská biologie 217 1. 2. 2. 217, Praha Problémy spojené s kvalitou přírodní koupacích vod Zdravotně významné
VíceKYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
VíceStudánky a jejich sinicoví a řasoví obyvatelé
Studánky a jejich sinicoví a řasoví obyvatelé Olga Skácelová Katedra botaniky Přírodovědecká fakulta JČU České Budějovice (dříve Moravské zemské muzeum, Brno) Studánky mikrobiotopy sinic a řas: - Výtoková
VíceTŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE
TREBOUXIOPHYCEAE TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída je zatím nejméně jasnou skupinou v novém systému zelených řas. Podle fragmentárních poznatků jsou do třídy Pleurastrophyceae řazeny kokální a vláknité
VíceJan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice
Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice Mapy a umístění rybník Zhejral VN Karhov Rybník Zhejral (49 º 13'12.975''N; 15º18 48.557''E) Zatopená plocha: 14,46 ha
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní
VíceHYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy
HYDROBOTANIKA CHLOROPHYTA zelené řasy ODDĚLENÍ: CHLOROPHYTA - zelené řasy Zelené řasy jsou velice široká skupina. Její příslušníci mají všechny druhy stélek, jen rhizopodiální typ se vyskytuje pouze jako
VíceMalý test znalostí odběrových skupin - fotografie a živé vzorky
Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie a živé vzorky správné odpovědi, vyhodnocení a komentáře PT#V/8/2014 Odběry vzorků přírodní koupaliště Připravil: Petr Pumann, Státní zdravotní ústav, 7.6.2014
VíceJak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin
Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin L. Pechar 1,2, M. Baxa 1,2, Z. Benedová 1, M. Musil 1,2, J. Pokorný 1 1 ENKI, o.p.s. Třeboň, 2 JU v Českých Budějovicích,
VíceZměny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.
Změny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P. Technicko morfologické parametry Rok uvedení do provozu - 1972 Průtok - 0,190
VíceHYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy
HYDROBOTANIKA CHLOROPHYTA zelené řasy ODDĚLENÍ: CHLOROPHYTA - zelené řasy Zelené řasy jsou velice široká skupina. Její příslušníci mají všechny druhy stélek, jen rhizopodiální typ se vyskytuje pouze jako
VíceŘasy Černého jezera na Šumavě
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 116 120 Srní 4. 7. října 2004 Řasy Černého jezera na Šumavě Algae of Černé Lake in the Bohemian Forest Jaromír Lukavský Botanický ústav AVČR, Úsek ekologie rostlin
VíceCo znamená, že jsou sinice prokaryotické organismy, jakou buněčnou součást v nich nikdy nenajdeme?
SINICE PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Sinice (Cyanobacteria, někdy také Cyanophyta) představují skupinu prokaryotických organismů, které si ve své evoluci vytvořily fotosyntetický aparát a jsou tudíž
VíceKonference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha
Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby
VíceJihočeská univerzita v Českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta Bakalářská diplomová práce Řasová a sinicová flóra v zatopených lomech na Skutečsku Iveta Svobodová Školitel: RNDr. Jan Kaštovský, Ph.D.
VíceNÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ
Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH
VíceEkologie. (obecná ekologie, ochrana životního prostředí, globální problémy)
Modelové otázky z biologie pro přijímací zkoušky na 2. lékařskou fakultu UK (starší vydání, 2006) - Zdeněk Kočárek, Zdeněk Sedláček, Petr Goetz, Jaroslav Mareš, Taťána Maříková, Miloslav Kuklík, 1 až 4
VíceTlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického
Tlumení rozvoje sinic a řas pomocí mikrobiálněenzymatického preparátu SEKOL Lakus aqua Pokusná aplikace na vodní nádrži Pod Santonem vegetační sezóna 2007 Zemědělská vodohospodářská zpráva Brno 2007 Zpracoval:
VíceRealizace opatřen. ení na. Ing. Jan Moronga
Realizace opatřen ení na Brněnsk nské údoln dolní nádr drži Ing. Jan Moronga Kritéria projektu snížení množství sinic v sedimentech o 50% zvýšení koncentrace kyslíku 1,0 m nade dnem na 2 mg/l Kritéria
VíceZHORŠENÍ JAKOSTI VODY V NÁDRŽI NOVÁ ŘÍŠE VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2017 RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.
ZHORŠENÍ JAKOSTI VODY V NÁDRŽI NOVÁ ŘÍŠE VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2017 RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P. Jeden z autorů Vás vítá na prezentaci přímo z nádrže... Nová Říše pohled na povodí Základní
VíceMikrobiální znečištění. Obsah fosforu. Výskyt sinic
Profil vod ke koupání Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název 1 Profil vod ke koupání Identifikátor profilu vod ke koupání 524006 (IDPFVK) (m) Název profilu vod ke koupání (NZPFVK)
VíceOrientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš
Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš Ročenka 2007/2008 1 Obsah OBSAH... 2 ÚVOD... 3 ROZVOJ FYTOPLANKTONU V JEDNOTLIVÝCH NÁDRŽÍCH...
VíceHydrická rekultivace na Mostecku ekosystém jezera a litorální zóny
Hydrická rekultivace na Mostecku ekosystém jezera a litorální zóny Martin Neruda, Jana Říhová Ambrožová, Iva Machová, Karel Kubát, Ladislava Filipová, Michal Holec, Diana Holcová Název projektu: DOPADY
VícePřehled zelených vláknitých řas. Lenka Caisová
Přehled zelených vláknitých řas Lenka Caisová lebsormidium (Hormiduim, Chlorhormidium) trichální, rozpadavost vláken izopolární chloroplast s pyrenoidem půda, litorál vod K. flaccidum rozměry buněk tvar
VíceVyužití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících
Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň
VíceŠablona č. 01.09. Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu
Šablona č. 01.09 Přírodopis Výstupní test z přírodopisu Anotace: Výstupní test může sloužit jako zpětná vazba pro učitele, aby zjistil, co si žáci zapamatovali z probraného učiva za celý rok. Zároveň si
VíceBotanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Glaucophyta TŘÍDA: Glaucophyceae Glaucocystis (PP) ODDĚLENÍ: Rhodophyta TŘÍDA: Bangiophyceae Porphyridium
VíceSdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2010
Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 21 Autorský kolektiv: Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. Doc. Ing. Radovan
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
VíceOstrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.
Ostrov Vilm Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY eroze sedimentace Sedimentace Půdní eroze zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY Zaniklý záliv 1 ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ 5.1.1. ZÁSOBNÍK Složka zásobník prostředí
VíceDekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
VíceTŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají
TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají nové a nové rody. Stavbou stélek a rozmnožováním i ekologií
VíceBotanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů "říše" Plantae; podříše Viridiplantae Oddělení: Chlorophyta; třída: Ulvophyceae a) Ulva b) Cladophora c) Anadyomene d) Valonia
VíceTřída: XANTHOPHYCEAE
HYDROBOTANIKA Třída: XANTHOPHYCEAE Celková chrakteristika Asi 600 druhů v 90 rodech. Dříve byla tato skupina nazývána Heterokontae, neboli různobrvky, dnes bývá nazývána v některých moderních textech Tribophyceae
VíceMalý test na znalosti odběrových skupin ODPOVĚDI. PT#V/6/2010 Odběry vzorků koupaliště ve volné přírodě
Malý test na znalosti odběrových skupin ODPOVĚDI PT#V/6/2010 Odběry vzorků koupaliště ve volné přírodě 1) Víte, co je to (velikost několik cm) a jak byste to popsali do odběrového protokolu? Jedná se o
VíceUniverzita Jana Evangelisty Purkyně Fakulta životního prostředí. Atlas mikroorganismů. Jana Říhová Ambrožová
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Fakulta životního prostředí Atlas mikroorganismů Jana Říhová Ambrožová Ústí nad Labem 2014 Název: Autoři: Atlas mikroorganismů doc. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D.
VíceZelené řasy (Chlorophyta) Milan Dundr
Zelené řasy (Chlorophyta) Milan Dundr Barviva barviva v chloroplastech: chlorofyl a chlorofyl b -karoten xantofyly Chlorofyl a, chlorofyl b zelené řasy zásobní látka: škrob často pyrenoid bílkovinné tělísko
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VíceMalý test znalostí odběrových skupin - fotografie
Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie správné odpovědi, vy a komentáře PT#V/8/2016 Odběry vzorků přírodní koupaliště Připravil: Petr Pumann, Státní zdravotní ústav, 15. 6. 2016 Účastníci programu
VícePodle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -
Druhy a typy vod Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - stojaté (lentické) a tekoucí (lotické) Z
VíceEutrofizace Acidifikace
Eutrofizace Acidifikace Eutrofizace Eutrofizace Atkins (1923), Juday (1926), Fischer (1924) fosfor limitujícím prvkem, přidání způsobilo vzestup rybí produkce X dusík, draslík 60. léta 20. století vodní
VíceSinice a řasy v životním prostředí našich ryb
Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 1 Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb Petr H a š l e r Algologická laboratoř, Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého
VíceFotosyntéza ve dne Ch_054_Přírodní látky_fotosyntéza ve dne Autor: Ing. Mariana Mrázková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
VíceBotanika - bezcévné rostliny 2. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika - bezcévné rostliny 2. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Protozoa ODDĚLENÍ: Dinophyta TŘÍDA: Dinophyceae ŘÁD: Gonyaulacales Ceratium (TP) ŘÍŠE: Protozoa ODDĚLENÍ: Dinophyta
VíceSLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2008
Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 28 Autorský kolektiv: Doc. Ing.
VíceH O L Á S E C K Á J E Z E R A
Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká
VíceSLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE
SLEDOVÁNÍ PLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV A HYDROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ NA LEDNICKÝCH RYBNÍCÍCH V ROCE 2001. Monitoring of plankton communities and hydrochemical parameters on Lednice ponds during the year 2001.
Více+ Fytoplankton (producenti) Zooplankton, zoobentos (konzumenti 1.řádu) Ryby (konzumenti 2.řádu)
Trend budování nových rybníků, tůněk a nádrží Sukcese společenstva jako předmět zájmu z pohledu rybářství i ochrany přírody Požadovány komplexní studie ekosystému Fyzikálně-chemické parametry + Fytoplankton
VíceJevy a organismy pozorovatelné pouhým okem
Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem Determinační kurz 2013 Bohuslavice, 10.-13.6.2013 Petr Pumann Moto: Pro posouzení rizika nezáleží na tom, zda je napočítáno např. 191 360 buněk/ml nebo odhadnuto
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VíceVýběr substrátu při odběru fytobentosu
Výběr substrátu při odběru fytobentosu lze ovlivnit výsledky monitoringu? Mgr. Lenka Šejnohová BU AVČR, Brno Označení společenstev dle typu substrátů epifyton taxony uzpůsobené k osidlování mechorostů,
VíceRozmnožování hub. Typy hniloby dřeva. Hlenky. Mechy. Lišejníky. Řasy
Rozmnožování hub Ostatní organizmy Dřevokazné houby - stopkovýtrusné Rozmnožování organizmů, které se řadí k houbám, je velmi variabilní a značně složité. Stopkovýtrusné houby, které jsou i níže uvedené
VíceAlgologické determinační praktikum
Algologické determinační praktikum determinace čím více času věnováno - tím lepší schopnost determinace čeho si všímat, jaký metodický přístup využít specifická terminologie jednotlivých skupin co se děje
VíceAcidifikace vodních ekosystémů Identifikace zdrojů
Znečišťování vod Globální znečištění Acidifikace vodních ekosystémů Eutrofizace vodních ekosystémů Globální oteplování UV záření Globální znečišťující látky a radionuklidy Lokální bodové a liniové znečištění
VíceNELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ
NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ Prameniště - vývěry podzemní vody; velmi maloplošné ekosystémy - prameništní mechorosty, často porosty řas - nízké ostřice, suchopýry, přesličky aj. - složení vegetace je výrazně
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
VíceJsme zelené a kulaté, ale přesto nejsme Chlor(ella)ococcales kdo jsme? tváří se jak zelené ale jsou hnědé. RNDr. Lenka Šejnohová, Ph.D.
Děkuji za pozorn Jsme zelené a kulaté, ale přesto nejsme Chlor(ella)ococcales kdo jsme? tváří se jak zelené ale jsou hnědé RNDr. Lenka Šejnohová, Ph.D. Mikrobiologický ústav AV ČR, Třeboň Botanický ústav
VíceNevstoupíš dvakrát do téhož rybníka
Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka aneb vývoj rybničních ekosystémů od Šusty k hypertrofii Jaroslav Vrba Z. Benedová, J. Jezberová, A. Matoušů, M. Musil, J. Nedoma, L. Pechar, J. Potužák, K. Řeháková,
VícePT#V/4/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)
PT#V/4/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola) Petr Pumann Seminář k vyhodnocení PT#V/4/2013 30.5.2013 kód účastníka,
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VícePROBLEMATIKA VZORKOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH KOUPACÍCH VOD
PROBLEMATIKA VZORKOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH KOUPACÍCH VOD Petr Pumann, Tereza Pouzarová Státní Vodárenská biologie 2012 Praha, 1.-2.2.2012 Státní Zdroje dat IS PiVo data od roku 2004 Programy zkoušení způsobilosti
VíceProblematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší
VíceBYTOVÝ DŮM: Mimoňská , Praha 9
BYTOVÝ DŮM: Mimoňská 633-643, Praha 9 Počet stran: 10 Vypracovala: Ing. Michaela Jakubičková Str. 1 17.10.2017 Vypracovala: Ing. Michaela Jakubičková Obsah 1. ÚVOD... 3 1.1 PŘÍČINA RŮSTU ŘAS A PLÍSNÍ...
VíceVY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové
1/7 3.2.02.9 jednobuněční živočichové cíl - popsat stavbu, tvar, pohyb, výskyt a rozmnožování prvoků - uvést zástupce - jednobuněční živočichové, tvoří je jedna buňka, která vykonává všechny životní funkce
VícePracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2
Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs
VíceProfil vod ke koupání - VN Orlík - vltavské rameno Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění
Profil vod ke koupání - VN Orlík - vltavské rameno Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) VN Orlík - vltavské rameno (m) (i) Nadmořská výška 354
VíceProblematika hodnocení výskytu sinic a fytoplanktonu
Problematika hodnocení výskytu sinic a fytoplanktonu Seminář Laboratorní metody, vzorkování a způsoby hodnocení povrchových vod ke koupání Výzkumný vodohospodářský T.G.M., v.v.i., 29.4.214 Petr Pumann
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
VíceFunkční skupiny fytoplanktonu Rodan Geriš,, Povodí Moravy s.p. Fytoplankton, ve kterém dominují rozsivky! Obecně se vyvíjí v dobře e promích chávané, často chladné vodě v moři i i v jezerech! Jedna z prvních
VícePOTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ
POTLAČENÍ MASOVÉHO ROZVOJE ŘAS A SINIC NA PŘÍRODNÍCH VODNÍCH PLOCHÁCH METODOU INAKTIVACE FOSFORU HLINITÝMI SOLEMI PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH APLIKACÍ 2005-2011 Máchovo jezero: - rozloha 284 hektarů, průměrná hloubka
VíceMokřady aneb zadržování vody v krajině
Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu
Více