Račenka 2013/2014. Mont Pelvoux a Ailefroide

Transkript

1 Royal Alpine club

2 Račenka 2013/2014 Mont Pelvoux a Ailefroide 2

3 Royal Alpine club Obsah Výsledky WRC Boženka Valentová Skialpinistická sekce hlásí. 8 rac.xf.cz Račenka vychází pro členy a hosty klubu v březnu 2014 Boženka Valentová Náhradní plán Chorvatsko 11 Olda Hokr San Vito lo Capo Markéta Syllová Bylo nás pět Viktor Slavík SLIZ Kalendář akcí Honza Šabata Sezóna Fotky Boženka Valentová Sulzkögel Honza Šabata Ailefroide a Mont Pelvoux Boženka Valentová Skialpy Boženka Valentová Chorvatsko Honza Šabata Sicílie Honza Šabata Ovronnaz, a Dabarski Kukovi Zd.Mikan, Petr Š.ilhán Skialpy Honza Šabata Hochschwab Honza Šabata, Hynek Okleštěk Wachau Honza Šabata Dolomity, sedla Falzarego a Valparola.. 27 Na obálce: Sulzkögel 3

4 World Rač Cup Račenka 2013/2014 závod Jizerský Jeseníky Voděrad. Boudecká Choustník LOB běžky bučiny rokle 12.ledna 9.února_ 13.dubna_ 27.dubna 11.května_ 08.červ délka cca 35km 25 a 33 km 6,5 hod. 35km/45km 6 hodin závodník závodní stáj poř. body poř. body poř. body poř. body poř. body Honza Štykar RAČ 4 19, , ,5 2 19, , Šárka Tesková RAČ 9 17, , 3 28,5 1 20, 1 25, Zdeněk Sedláček RAČ ### 19, , ,4 5 18,67, Štěpán Plašil RAČ 12 16, ,1 5 27, ,, Vláďa Weigner RAČ, ### 19,05, 19 14, 13 12,9 Lída Šabatová RAČ 30 9, , ,7 8 15, ,1 Petr Panec HoSo M.S ,45, 4 28,2 4 19,, Honza Šabata RAČ 18 14,85, 10 19,8, 10 16, Boženka Valentová RAČ 10 17, , ,2, 9 17, Viktor Slavík VIPrahlo 5 18,79, 1 29,7 1 20,, Honza Kábrt RAČ 10 17, , ,2, 9 17, Lenka Sedláčková RAČ,, 13 18, , ,75 Ondřej Plašil RAČ, 6 17, ,9,, Milan Komanč H. VIPrahlo 5 18,79, 1 29, , ,9 Jakub Sýkora Tažný 8 17,88,,,, Hynek Urban SZSAVSD,,,,, Jindra Vostrá VIPrahlo 7 18,18, 2 29,4 2 19, , Olda Adámek PRE 21 13,94, 4 28, ,33, Vláďa Nehasil KOB Dc,,,,, Miroslav Michlík Alpin 1,, 10 19,8, 10 16, Eva Hájková Gnome 15 15, , , , ,75 Pavla Brůhová Chovná,,,,, Martin Šebánek Erömü,,,,, Slávek Hokr Alpin 3, 10 15, ,2,, Vláďa Martinovský Štamg.očná,, 8 22, ,67 ### 22, Tomáš Hájek Gnome 2 19,7 3 19,05,,, Jiř. Krauskopfová RAČ,, 14 17,55,, Pepa Vosol RAČ,, ### 28,5, 11 14, Jitka Vosolsobě TAK 4,, ### 28,5, 11 14, Marie Hokrová Černošice,,,,, Vítek Fiala Černošice,,,,, Jan Mikula HoSoHoPo,,,,, Honza Gajdoš HoSoHoPo,,,,, Pavel Kurz Nesmiřitelní,,,,, 4

5 Royal Alpine club 2013 Novohrad. Krušné Jizerky Liška OBPH Hory hory orienťák na_ 14.září 05.října 19.října součet 7 hodin 7 hodin cca 70 km 5 hodin 4+8 hod. bodů pořadí poř. body poř. body poř. body poř. body poř. body WRC 2 29, , , , , 259,43 Honza Štykar , , , , , 258,72 Šárka Tesková , ,5 ### 19,17, 34 48, 203,20 Zdeněk Sedláček , , , , ,5 199,20 Štěpán Plašil ,45 ### 27, , , ,75 156,37 Vláďa Weigner , , , , ,75 141,01 Lída Šabatová , , 8 17,08,, 139,38 Petr Panec , ,5,, 42 45, 135,10 Honza Šabata ,84, 9 16,67, 91 30,75 133,10 Boženka Valentová ,77, 1 20, ### 19,55, 130,80 Viktor Slavík ,84, 9 16,67, 91 30,75 128,49 Honza Kábrt , ,5 ### 19,17,, 125,33 Lenka Sedláčková 12,, 12 15, , ,5 120,98 Ondřej Plašil 13,, 3 19,17,, 107,22 Milan Komanč H. 14,, 2 19, , ,25 106,52 Jakub Sýkora 15,, 5 18, , ,25 106,13 Hynek Urban 16,, 6 17,92,, 105,91 Jindra Vostrá ,64, 8 17,08,, 97,20 Olda Adámek 18,,, 10 17,95 ### 75, 92,95 Vláďa Nehasil 19,,, 20 15, ,5 92,27 Miroslav Michlík 20,,,,, 88,91 Eva Hájková 21,, 2 19, , ,25 88,64 Pavla Brůhová 22,,, 2 19, ,25 87,80 Martin Šebánek 23,,, 16 17, ,5 86,52 Slávek Hokr 24, 4 26,25,,, 86,12 Vláďa Martinovský ,83, 1 20,,, 84,57 Tomáš Hájek 26, 9 20,,, 42 45, 82,55 Jiř.Krauskopfová , , 17 10,18,, 80,61 Pepa Vosol , , 17 10,18,, 80,61 Jitka Vosolsobě 28,,, 12 17, , 77,90 Marie Hokrová 30,,, 12 17, , 77,90 Vítek Fiala 30,,,, 1 75,75 75,75 Jan Mikula 32,,,, 1 75,75 75,75 Honza Gajdoš 32,,,, 2 75, 75,00 Pavel Kurz 34 5

6 Račenka 2013/2014 David Nehasil KOB Dc,,,,, Hel. Vondráčková RAČ HaF, 17 10, 22 10, ,59, Renáta Kleinová RAČ,, 21 10, , , Eva Hokrová Alpin, 11 13, ,95,, Petra Štykarová RAČ, 5 17,5,, 18 6, David Šabata RAČ,, 15 16,8,, Franta Vondráček RAČ HaF,, 22 10, ,59, Mark. Svárovská RAČ,,,,, Luboš Svárovský Rač,,,,, Jakub Valenta 0,,,,, Jiří Tichý Pavouck Hájovna Chv ,33, 23 5, , ### 22, Pavel Hokr Hokropsy,,,,, Andrea Hokrová Hokropsy,,,,, Helena Mertová Alpin,, 17 14, ,94, Pavel Trojánek RAČ,, 14 17,55,, Kamil Ochman RAČ,, 15 16,8,, Zdeněk Mikan Alpin1,,,,, Jirka Mazanec Alpin,, 9 20,4 3 19,33, Daibor Gut RAČ,, 6 23, ,67 20,3 Hanka Mazancová Alpin,, 9 20,4 6 17,06, Jiří Šabata Rač,,,, 8 17, Pavel Daňha KIN ČB,,,, 8 17, Jitka Fašungová RAČ 29 9, ,88,,, Karel Berndt Lišáci,,, ### 19,33, Libor Hnyk RAČ,,,,, Kamila Hnyková Barrandov,,,,, Eva Michlíková Alpin,, 17 14, ,53, Martin Mráz Lišáci,,, 29 10,67, Jar.Radovnický AlpinClubAš,,,,, Alena Hokrová Černošice,, 18 14,25,, Pavel Koubík RAČ,,,, ### 22, Zuzana Hebestreit Parchenteam,,,,, Marc Hebestreit Parchenteam,,,,, Tomáš Krauskopf Rač,,,,, Filip Kašlík Půjčovna ovcí,, 11 19,35,, Vanda Kašlíková Půjčovna ovcí,, 11 19,35,, Elena Berndtová LK Mšeno,,, ### 19,33, T. O. Michlíková Alpin 1,,,,, Marie Kuhajdíková Hradec, 8 15,63,,, Albert Mikan Alpin1,,,,, Jana Krtková Alpin 1,,, 10 14,71, Jiří Škrdlant RAČ 19 14,55,,,, Olda Hokr Černošice,, 18 14,25,, Ala Kněžourková Alpin,,, 11 14,12, Ivo Štolc RAČ,, 20 11,7,, Jan 6 Šercl RAČ,,,,, Radka Šerclová RAČ,,,,,

7 Royal Alpine club,,,, ### 75, 75,00 David Nehasil 34,, 20 8,4 29 8, ,25 68,67 Helena Vondráčková 39,, 19 8, , ,75 68,00 Renáta Kleinová 40,,,, 65 37,5 62,20 Eva Hokrová , , , , ,5 61,30 Petra Štykarová , ,,,, 58,75 David Šabata 47,, 20 8,4 29 8, ,25 58,67 Franta Vondráček 48, 15 7,5, 18 16, ,5 55,59 Mark. Svárovská 49, 15 7,5, 18 16, ,5 55,59 Luboš Svárovský 49,,,, 23 54,75 54,75 Jakub Valenta 51,,,,, 53,58 Jiří Tichý Pavouck 53,,,, 26 51, 51,00 Pavel Hokr 55,,,, 26 51, 51,00 Andrea Hokrová 55,, 19 8, ,07, 44,68 Helena Mertová 58, 11 17,5 21 7,46,, 42,51 Pavel Trojánek 59, 5 25,,,, 41,80 Kamil Ochman 62,,,, 53 40,5 40,50 Zdeněk Mikan 63,,,,, 39,73 Jirka Mazanec 64,,,,, 38,22 Daibor Gut 65,,,,, 37,46 H. Mazancová ,69,,,, 35,69 Jiří Šabata ,69,,,, 35,69 Pavel Daňha 72,,, 31 8,07, 34,46 Jitka Fašungová 76,,, 23 14,26, 33,59 Karel Berndt 78 ### 29,19,,,, 29,19 Libor Hnyk 84 ### 29,19,,,, 29,19 Kamila Hnyková 84,,,,, 28,38 Eva Michlíková 86,,, 23 14,26, 24,93 Martin Mráz 90, 7 22,5,,, 22,50 Jaroslav Radovnický 95,,, 30 8,13, 22,38 Alena Hokrová 96,,,,, 22,00 Pavel Koubík 98, 8 21,25,,, 21,25 Zuzana Hebestreit 101, 8 21,25,,, 21,25 Marc Hebestreit 101, 9 20,,,, 20,00 Tomáš Krauskopf 103,,,,, 19,35 Filip Kašlík 113,,,,, 19,35 Vanda Kašlíková 113,,,,, 19,33 Elena Berndtová 115,,, 20 15,97, 15,97 Tereza O.Michlíková 161,,,,, 15,63 Marie Kuhajdíková 162,,, 21 15,28, 15,28 Albert Mikan 164,,,,, 14,71 Jana Krtková 170,,,,, 14,55 Jiří Škrdlant 171,,,,, 14,25 Olda Hokr 173,,,,, 14,12 Alena Kněžourková 174,,,,, 11,70 Ivo Štolc 202,, 15 11,01,, 11,01 Jan Šercl 209 7,, 15 11,01,, 11,01 Radka Šerclová 209

8 Račenka 2013/2014 Skialpinistická sekce hlásí Plán na letošní skialpinistický výlet rozeslal Jirka Škrdlant už o vánocích. Zvolená destinace ve mně vyvolala vzpomínku na švýcarský vrtulník a tak jsme se s Honzou Brťákem z výletu promptně odhlásili s omluvou, že je to daleko, vysoko, strmo, draho a vůbec, s představou, že sami připravíme nějaký menší skialpový výlet v Rakousku. Když jsme konečně vybrali trasu a termín, byly zvolené postupové noclehárny a osvěžovny zcela obsazeny a vypadalo to, že budeme doma. Po úmorném šmejdění po síti všech sítí jsme nakonec našli šestimístný apartmán v penzionu Frau Kurz, vdovy po dělostřelci, v zaslíbené skialpové oblasti Sellrain. Z osady Hagen jsme plánovali hvězdicové jednodenní tůry. Martin Forejt dodal osvědčené vysokokapacitní vozidlo a v pátek jsme v počtu šest kusů (Honza, Jenda Sedláček, Martin Forejt, Guťák, Ivana Palasová a já) vyrazili směr Sellrain. Cestou nás Zdeněk informoval, že druhým autem za námi přijede ještě jeho dcera Zuzka. Na Rozvadově to vypadalo, že výprava získá dalšího člena. Skialpinisty, zevlujícího u pumpy s báglem větším než on sám, si všiml každý z nás. Téměř všichni jsme zůstali u komentáře viděls ho?, ale až citlivý Martin rozhodl, že ho naložíme. Stopař zjevně neměl jasnou představu o cíli své cesty a zpřesňoval jej postupně, vždy až krok poté, co jsme mu prozradili další zastávku auta my. Byl sice zábavný, ale když to vypadalo, že bude spát u Frau Kurz v některé z našich postelí, vzepřeli jsme se a vysadili ho kolem půlnoci na rakouské benzince. Menšímu počtu postelí než bylo lidí jsme se nakonec stejně nevyhnuli. Zuzka dorazila se dvěma kamarády. Dál už šlo všechno podle plánu včetně počasí: V sobotu pár kilometrů autem z Hagenu do střediska Kühtai a odtud táhlým údolím kolem přehrady zakončeným prudkým stoupáním na Sulzkogel (3.016 m, m převýšení, II- III). V neděli hned od penzionu do protějšího údolí, Guťák, Honza a já na Zwieselbacher Rosskogel (3.081 m, 1450 m převýšení, II-III), Sedláčci na kopec kousek vedle, polykači léků Martin a Ivana uvízli v půli cesty. V pondělí se konečně zkazilo počasí, tak jsme podnikli jen malý výpad z Kühtai na Gaiskogel (2.820 m, převýšení 600 m, II-III), jehož vrchol někteří v totální mlze opravdu dobyli. Na zpáteční cestě se nic zaznamenání hodného nepřihodilo. P.s. Hlavní skupina pod vedením Jirky Škrdlanta strávila plánovaný skialpinistický týden stanováním na Polínku, protože v Alpách se totálně zkazilo počasí. Sepsala Bo, s dopomocí Ho 8

9 Royal Alpine club David a Goliáš na skialpech 9

10 10 Račenka 2013/2014

11 Royal Alpine club Náhradní plán Chorvatsko Francouzské plány nevyšly. Poté, co Honza Šabata naskenoval průvodce dlouho vybírané oblasti Les Dentelles de Montmirail se zatáhlo nebe nad Evropou a jako jediné místo bez deště na dalších deset dní zůstalo Chorvatsko. Výkonnější část výpravy (vozidlo A Míra Michlík, Jakub Nepustil, Olga Mikanová a náčelník) vyrazila o den dříve, aby na nás počkala na slovinsko chorvatských hranicích, přes které Míru překvapivě bez pasu a občanky nepustili. Po doplnění výpravy o vozidla B (manželé Hokři a Jiřina), C (Honza Brťák, já a sourozenec Hokr) a Mírovu občanku jsme překročili hranice a vyrazili směr Velebit. S přibývajícími kilometry postupně klesala teplota a objevovaly se zasněžené vrcholky hor. Za cca deseti stupňů celsia (v Praze bylo tou dobou 25) jsme dorazili na tábořiště ve vápencové oblasti Dabarski Kukovi, kde je jen pár chatrčí, dvě latríny, několik partiček horolezců různé národní provenience a žádná voda. Lezení ale stálo za to: panenský vápenec, vícedélkové, relativně slušně odjištěné cesty, minimu lidí, jeden medvídek; překážela jsem mu v úzké soutěsce v cestě, jistíc Honzu, který byl v bezpečí u šestého nýtu. Vyvázla jsem nakonec bez úhony medvídě bylo zjevně vyděšené víc než já a hlavně s sebou nemělo maminku. Po vytěžení pro nás lezitelných cest jsme sjeli k moři do Omiše, kde nás čekalo pořádné vedro a ve srovnání s Velebitem dost horolezců. Posádky aut B a C zavelely po dvou dnech a vylezení několika cest k návratu domů se zastávkou opět na Velebitu u kopce zvaného Ljubički neboli Božin Kuk. Romantika, kromě stáda ovcí nikde nikdo, pramenitá voda a neoklouzaný vápenec s wasserrilen ostrými jak břitva. Obě vícedélkové cesty, které jsme s Honzou vybrali, neměly chybu s výjimkou poslední délky za 6c, kvůli které máme u jedné členky lanové družstva pořádné BP (čti black point). A pak už jen na silnici, na dálnici, domů, do Podolí, do... Skupina A setrvala u moře o den déle a pak nás následovala, protože déšť konečně přišel i na Balkán. P.S.: Dabarské a okolní Kuky doporučujeme všem romantikům, kteří nesnáší fronty na dobře zajištěné sportovní cesty a nebojí se medvědů. Sepsala Bo, s dopomocí Ho Omiš ústí Cetliny Dabarski Kukovi 11

12 Račenka 2013/2014 San Vito lo capo Krátká zpráva o výpravě Druhý říjnový týden roku 2013 vyrazila současná i bývalá RAČ doplněná výběrem Alpinů a prachatickou špičkou na dovolenou na Sicílii. Hlavní třináctičlenný voj to měl od soboty do neděle z Bratislavy, nás 6 včetně Náčelníka a hodného kojence Edíka je doplňovalo od pátku do přesdalšího pondělka přes Lipsko. Venca vymyslel lokalitu u městečka San Vito lo capo na severozápadním sicilském mysu. Mají tam k západu obrácený asi 3 km dlouhý vápencový útes, mezi útesem a mořem je uprostřed kemp. A v něm právě jsme byli, odtamtud se buď podél útesu pěšky nebo dál půjčeným autem vyráželo. Za kempem byl útes v noci nasvícený, takže kdo chtěl Na útesu to bylo jako loni na Kalymnosu (viz Račenka 2012/2013 str. 24) stejný materiál, stejné jedno a sem tam dvoudélkové cesty, stejná francouzská klasifikace, stejné chumly lezců po 10 hodině, stejné dvoufázové lezení i když odpolední směny byly kratší. Na rozdíl od mezinárodnějšího Kalymnosu zde v chumlech převažovali lezci němečtí, na rozdíl od řeckých písečných plážiček tady se chodilo z kempu do moře po ostrých kamenech a na rozdíl od Kalymnosu tady na horolezeckém festivalu skoro nebyli horolezci. A protože nejsme kulturní barbaři a že jsme tam byli nadlouho tak aby se to lezení trochu zředilo, seznámili jsme se s historií ostrova, kde v 5. stol. př. n. l. místní vybili několik tisíc jiných místních a 100 let nato naopak, navštívili jsme středověké město Erice na kopci, kde se během několika minut slunné poledne změnilo v pochmurný podvečer, a prohlídli si dórský chrám a iónizující amfiteátr u 50 km vzdálené Segesty. Jindy jsme si dojeli do Palerma. Nejdřív jsme tam zkoušeli dohodnout přístup k vícedélkové cestě nad pobřežím. Ale protože vrata dílny, kterou nás chtěli palermští pustit k nástupu, měli zavřít ve 13 hod. a to by jsme nestihli, šli jsme lézt na městské skály nad stadionem FC Palermo. Tam jsme brzo uslyšeli a za chvíli i uviděli naší bratislavskou sekci, jinak tam nebyla ani noha jen přátelští sršni. A všem se nám tam podařilo díky překlepu v průvodci zdolat 6c, jinak doménu prachatických, jen jsme museli seškrábat zbytky klasifikace na skále. Pak jsme na městské pláži sledovali focení svlečené pornohvězdy a navečer se vydali přímým 5km pochodem skrz mumraj skoro ke středověké části města a zase zpátky a na třetí pokus odjeli z města. Až sem je zpráva shrnutím a oprášením některých událostí a výsledků pro přímé účastníky výpravy. Pro ostatní, např. následovníky, uvádím ještě některé údaje důležité pro odhad nákladů obdobné výpravy: Čtyřčlenná skupina tam při vyvážené kombinaci místní a dovezené kuchyně spotřebuje za 9 dní 7 rolí toaletního papíru. Vezme-li se matroš jako spoluzavazadlo do letadla tak to stojí 65 navíc a stejně jde mezi zavazadla. Poslání zapomenutého zavazadla z letiště stojí 24, nedovolené parkování v Palermu vede ke správnímu řízení a pokuty půjdou určitě do stovek. Olda Hokr 12

13 Royal Alpine club 13

14 Račenka 2013/2014 Sedlo Fenestral v Ovrannaz (Wallis) 14

15 Royal Alpine club Dabarski Kukovi 15

16 16 Račenka 2013/2014

17 Royal Alpine club Bylo nás pět Haute Route srdcem ženy 12:39 chceš jet na Haute Route?. 12:40 Jo. 12:41 mi dochází, že na to nemám: peníze, čas, vybavení a fyzičku. Ale je to sen. Z těch, které se ani neříkají nahlas. V lednu se učím, že se to vyslovuje Ótrůt, kdybych to přece jenom chtěla někomu říct. Zhatit plán už může jen internetové hlasování potenciálních účastníků o tom, jestli s sebou budou vůbec brát ženy, potažmo mě. Ti, co hlasovali pro, nakonec odpadli, a já se procházím opršelým Chamonix se čtyřmi téměř cizími chlapy a spoustou otázek. Budou na mě čekat? Vydrží koleno? Kdy přestanou lepit pásy? Mám dost náplastí? Jediné, co určitě zvládnu, je týden se nemýt, to už jsem natrénovala. Made in Chamonix mám napsáno na lyžích, čtu si to už pět let. Mám pocit, že je to nějaká díra v horách plná borců s nášivkami UIAMG. Na horní stanici Grands Montets jdu do kolen. Chamonix hodně hluboko pod námi. Vpravo rozlehlý masiv Mont Blancu. Kam oko dohlédne všude nějaká Aiguille du něco, znám je všechny z časopisů. Přímo pod námi trhliny ledovce Argentiére. Nepobrala jsem to. Ty rozměry. Všechno je šestkrát větší než jsem kdy viděla. Kopce jsou hrozně do kopce, trhliny hrozně do hloubky, ledovce hrozně do dálky, sníh bílej jak sníh, led tak modrej a žula tak červená, že je to k pláči. Bylo nás šest Martóó, mohla bys obvolat všechny chaty, že nás nebude šest, ale pět? Ropák nedostal dovolenou. Martu jsem v životě neviděla, ale je to osoba jistě nezměrného organizačního talentu. Na ledovec Argentiére se spouštím pluhem. Nad hlavou seraky jak baráky, sem tam trhlina. Batoh na zádech váží 14 kg, ačkoliv jsem si vzala jen půl zubního kartáčku a zvažovala, že si pro tuto příležitost nakoupím tanga. První stoupání do sedla Chardonnet se jeví více méně kolmé a nekonečné. Naštěstí se po přiblížení pokládá. A najednou se stane něco, co se ještě nikdy nestalo. Všechny prdele přede mnou postupně mizí za mě. Jsem v sedle první. Je to sice povzbuzující, ale ukáže se, že ne příliš výhodné. Kromě toho, že je mi při čekání zima, je také rozhodnuto, že bych měla být zatížena lanem. Ze sedla slaňujeme a slézáme přes malou okrajovou trhlinu. Zatáčky do sedla Saleina jsou zase šestkrát prudší než jakékoliv jiné zatáčky, což poznám podle toho, že se opírám čelem o svah. Na chatu Trient dorážíme, když už si parta Trutnov + Brno brousí zuby na naší večeři. Ano, poprvé v životě se nemusím koukat jak se ostatní cpou večeří, zatímco já venku v péřovce tavím sníh na polívku. Máme zaplacenou polopenzi. A na talíři přede mnou leží houby se dvěma kousky masa. Nejím houby. Už podruhé bych dneska brečela. Znechuceni jarem foto: Zdeněk Mikan. Nestůj tam jak tvrdý Y! foto: Petr Šilhán Ledovec Valsorey pod Mt.Vélan 17

18 Račenka 2013/2014 Bylo nás pět Dnes budeme na dně. Na dně údolí, kde musíme přejet dopravním prostředkem a o kus jižněji se zase vyhrabat zpátky do kopců. Takže snídaně v pět rozkazuje rezolutně chatařka, když slyší, kam až jdeme. Mužstvo protestuje. Marně. Sedlo Col des Ecandies zdolávám v mačkách přímo nadšeně, neboť obklopena davem členů i nečlenů horské služby z Jablonce n. N. Megadlouhý sjezd do údolí řadím do kapitoly Odvrácené stránky skialpinismu - oranice, krusta a na závěr mokrá břečka. V rámci programu zachování zdravých končetin provozuji přívrat vyšší lyží, o kterém jsem doteď byla přesvědčená, že ho neumím. V Champexu mě ihned odchytávají známí španěláci, že za dvě minuty jede autobus. Mozek výpravy rychle převede rozdíl ceny autobusu a taxíku na počet piv na chatě a ihned nám řidič sundává lyže a cpe nás do odjíždějícího autobusu v plné polní. První smutná událost nás čeká na přestupu - máváme Robertovi. Noha bolí, jede domů. Martóó, mohla bys prosím tě obvolat všechny chaty, že budeme jen čtyři? Lyže putují na záda, cesta na chatu Vélan začíná hodinovým kocháním probouzející se přírodou, tlustý svišti skáčou po loukách, kolem hlavy čmeláci a motýli, šafránu mrtě. Ráda vidím zase sníh, ovšem do té doby než nastane hodinový traverz. Jak je to s tou alpskou krávou co má jednu nohu kratší? Chata Vélan celá shořela a někoho napadlo postavit místo ní na skále kosmickou loď. Správcová Sylvia mluví jen Francouzky, z výrazu je ale patrné, že říká Jelita si tu daly sraz. Z její večerní přednášky nerozumíme ani slovo, přesto je úplně jasné, že na snídani budeme povinně všichni ve Mužstvo protestuje. Správcová řve Všichni svlíknout, kalhoty přes židle a spát. Což by byl skvělý návrh, kdyby ovšem postele neměly přesně 30 cm na šířku. Usínám, a čekám, až přijde Sylvia zkontrolovat ruce na dece. Byli jsme čtyři Mužstvo protestuje proti chůzi s čelovkami. Nedbám. V sedle jsem opět s horskou službou J.n.N. Zde můj tajný plán na vrchol Mont Vélan definitivně padá. Starobinec přichází jako poslední. Hodně dlouho čekáme, než se celá horská služba dostane nahoru a pak zase slaní dolů. My spojujeme síly, respektive lana, se švýcarskými Klasiky ve vlněných svetrech a kožených zavazovacích botách. Teď, co jsou v důchodu, si vždycky zavolají, když je dobré počasí a jedou do hor. Paní vzlíná ledem a rozbitou skálou, pomalu a elegantně, bez cepínu, bez jištění. Tam kde já slaňuji, ona se lehce přidržuje jednou rukou lana a jde dolů. Stoupáme někam do vrcholových partií Mont Vélan, mužstvo žehrá a tváří se srdceryvně. Jdeme, dokud sníh nezačne úplně moknout a pak to otáčíme dolů. Přece jenom nás čeká ještě mnoho stovek hóháčů (familiérní pojmenování pro výškové metry pozn. autorka) na chatu Valsorey. Že se Zdeněk válí v krustě nikoho moc nezajímá, konec konců provozuje tuto činnost poměrně často. Že se zvedá jak kdyby měl nohu ze žvýkačky je už trochu divné, nicméně jedeme dál, do širokého žlabu. Petr V stojí uprostřed, mrknu. Petr V sedí na boku, taktéž uprostřed ale o 50 metrů níž. Panika. Šoupu to dolů bokem, chlapi jsou trpěliví. Na placatém dojezdu si Zdeněk žádá obinadlo. Když to nepomůže, žádá vrtulník. Operátor: Aha, vy nejste na sjezdovce, a kde teda jste? Já: na ledovci mezi chatami Valsorey a Vélan 18 Hochschwab

19 Royal Alpine club 19

20 Račenka 2013/2014 Wachau 20

21 Royal Alpine club O: Valsorey a co? Sáhodlouhé vysvětlování, padá signál, další dva telefonáty, GPS souřadnice... jo Volán, tak to jste mohla říct rovnou! Poslední operátorova instrukce mě trochu mate: en elicopter comes put your ends up, ev a nice day Půl hodiny nás smaží polední slunce, zatímco potichu vyčkáváme, až ho uslyšíme. Ten zvuk, při kterém mi jinak v horách běhá mráz po zádech. Stojím uprostřed ledovce doslova jak tvrdý Y, a musím uznat, že ač je to prekérka, ten stroj co se blíží je krásný. A co teprve ten obsah, co z něj vyskáče! Chvíle manévrů, za Zdeňkem do stroje házíme ještě jeho lyže a už máváme. Martóó, mohla bys obvolat všechny chaty, že budeme jen tři? Ptám se, kdo je to vůbec ta Marta. Aha, Zdeňkova dcera. Na Valsorey se Torzo výpravy sune jak pohřební průvod. Hóháčů je opravdu mnoho, slunce pálí, svah je úplně mokrý, čím je prudší tím se víc bojím a rychleji šlapu. Voda dávno došla, všichni vypadáme, že padneme na úpal a mizernou náladu. Valsoreyce vládnou tři grácie, jsou velmi milé a živě se zajímají o Zdeňkovy zkušenosti s létáním. Odpoledne je tak nechutně horké, že se ještě v šest schováváme do stínu. Dnes nám dělají společnost Hluční Italové a několik družstev Kombinéz. Zbyli jsme tři Okno bylo celou noc dokořán. Je úplně jedno, že snídáme až v šest, protože sníh venku rozhodně nezmrzl. Jasné počasí je vzdálenou minulostí. Je šedo, teplo a mrholí. A v tomhle nás čeká klíčová etapa celé HR výlez žlabem a přechod dvou sedel přímo v obrovské stěně Grand Combinu, jako bonus ještě klikatý sjezd na chatu Chanrion. Petr V tvrdí, že se dostáváme do formy, dneska konečně nevyrážíme jako poslední. Já se držím Kombinéz, až do té doby, než konstatuji, že další postup 50 svahem na lyžích není v mém podání efektivní a přezouvám. Kombinézy i některé další skupiny se navazují. Mně tuhle možnost nikdo nenabízí a tak se docela ráda hrabu nahoru sólo. Cepín i hůlka často mizí v bezedné mokré břečce, sem tam mizí i noha zhruba po pás. Převládá přesvědčení, že svah, kterým jde v klidu nahoru 30 lidí se nemůže prostě najednou svévolně odebrat do údolí. Ještě traverz co mačka mačku mine, opatrně, nerada bych zase nutila Martu telefonovat, a hurá můžu si dát sojový suk v sedle Plateau du Couloir! 3500 tak jak to, že tady k...a prší. spílá Petr V. Jaktože mi visí pásy vodorovně nadává Petr Š v dalším sedle jménem Sonadon. Sjezd je nám záhadou. Všude kolem sebe totiž vidíme bílo. GPS i stopy Kombinéz praví, že zrovna tady je třeba zahnout o 90 doprava. A za chvíli zase doleva. Naslepo přejíždíme ze strany na stranu, s takovým nejasným pocitem, že pod námi bude nejspíš nějaká strašná šluchta. Až v mikrosekundě lepší viditelnosti vidíme, že jsme zrovna traverzovali nad obřím útesem, přes jehož hranu visí ledovec. Stopy Kombinéz, které tu musely projet před půl hodinou, jsou místy převálcovány lavinami z koulí mokrého sněhu. V rozestupech se probíjíme do údolí, než stopa skončí u poměrně solidního odtrhu. S úlevou se snažím přemluvit promoklé pásy k poslednímu dnešnímu přilnutí k lyžím a stoupám k chatě Chanrion. Kombinézy nás vítají. Pár hodin po nás dojíždí v pořádku i velmi unavení a dnes již o dost méně Hluční Italové. Horská služba J.n.N. nás napíná do pěti odpoledne, kdy volá chatařovi. Z Chamonix. Vyhlašujeme suši odpoledne. Sušíme bundy, kalhoty, rukavice a hlavně pásy. Také počítáme laviny jezdící přes stopu, po které jsme v poledne přišli. Petr V se několik hodin snaží naučit jméno chatařova psa. Další hodinu si nenápadně fotí pozadí jedné Kombinézy, načež se seznamuje s guidem Gerardem, který si přeje, aby mu fotku poslal. 21

22 Račenka 2013/2014 V obrazové publikaci Haute Route jsme si přečetli, že v mlze je nejlepší chodit po ledovci Otemma, poněvadž se lépe jde, když před sebou člověk nevidí těch 12 km běžkařiny. Po šesti km Petrové začínají blouznit. Baví se o sauně, pak o zákuscích a nakonec o tropických ostrovech. Vítr žene ostře bodavé krupky sněhu. Běloba je neprostupná, sníh a obloha jsou jedno. Bojujeme s orientací. Šlapu stopu, ale musím to brzo vzdát neustále dvacet metrů před sebou vidím fata morganu dvoumetrovou převěj, která se ovšem nikdy nepřiblíží. Zkouším to spravit brýlemi, ale pocit doslova a do písmene na blití mě neopouští. Na chvíli se navazujeme, než na hraně ledovce potkáváme Hlučné Italy, jejichž vůdce se tváří znale. Na chatu zbývá pár set metrů. Bohužel traverzem svahem s čerstvě nafoukaným půl metrem sněhu. Tak to se asi odvážeme řeknou chlapi, vycvaknou se a zmizí. Než se mi podaří porvat se s mokrým chumlem lanem, jsou všichni pryč. Na sekundu vidím, jak přímo pod svahem, na kterém se držím jen silou vůle, zejí obrovské tlamy trhlin. Včera jsem si myslela, že mám strach. Dnešní stav jde popsat jen jako absolutní poruchu srdeční činnosti. Za zběsilého bušení důležitého orgánu se sunu traverzem vpřed. Pod ujíždějícím prašanem je naštěstí solidní vrstva ledu. Kroutím kotníky ke svahu, hypnotizuji vrstvu sněhu před špičkami lyží. Koutkem oka alespoň zahlédnu, že jeden z Petrů je sice opodál, ale občas se i dívá. Chata Vignettes je v bouřce dřív slyšet než vidět, jak vítr lomcuje kovovými prvky a igelitovými plachtami. Ráda jí slyším. Závěrečný hřebínek opatrně, ale už beze strachu, a už jsme v chodbičce. Uf. Talíř plný rozpečeného švýcarského sýra si dnes určitě zasloužím. Ráno je to jasný. Teda spíš zatažený. Vítr nepolevil, mlha se valí, sníh nakydanej a nafoukanej všude. Snad jako omluvu dostáváme slušnou snídani, ó lívance, ó slanino, ó vajíčko! Po týdnu okoralého chleba s marmeládou vítaná změna. Ještě lepší by to bylo, kdyby mě přes noc nepokousal speciálně vyvinutý druh odolné Blechy Vysokohorské. Rozpačitost přímo sálá od všech stolů. Každý sonduje, co budou dělat ostatní. Ptají se Kombinézy, ptají se zamlklí Hluční Italové, přijdou i Nabušení Švýcaři a Skleslý Kanaďan. Na poslední etapu po ledovcích pod Matterhornem jsem se těšila. Takhle jsem si původně představovala Haute Route: dopolední procházka pod severní stěnou Matterhornu, odpoledne kochačka z lehátka na terase, s horkou čokoládou a šlehačkou. Vzpomínám na španěláky, kteří vynechali den na Vélanu a teď už určitě slaví v Zermattu. Žádný pocit zklamání se ale kupodivu nekoná. V tomhle blizárdu to dopředu pro nás prostě nejde a v dalších pár dní nepůjde. Ještě rychle načrtneme do mapy mini-haute route, kterou si dojdeme příští rok a už skáčeme do vázání. Lehký smutek rychle střídá euforické nadšení, prašan po lýtka a mírným ledovcem hurá dolů. Nad údolím samozřejmě dojde na masakrální dojezd, pardon, prochcanou břečkou, ale na ten jako kdybych už dávno zapomněla. Arolla! Nezní to sice úplně jako Zermatt, a taky tu nejsme úplně všichni, ale důvod k oslavě by se našel. Pak už jde všechno jak po drátkách, za deset minut autobus, nádraží v Sionu, miluju Hlučného Itala, co mi dal čerstvý croissant a žasnu nad vodovodním kohoutkem, ze kterého teče voda. Žasnu nad chůzí po zemi, kde nehrozí, že nenávratně zmizím v bezedné díře. Žasnu nad tím, že nemusím pořád sledovat, co na mě spadne. Žasnu nad čistým tričkem. Žasnu nad pivem z plechovky, druhým, třetím. Moc pěkný výlet jsme si udělali. Až na ty blechy teda. 22 Markéta Syllová

23 Royal Alpine club převratná novinka při záchraně života a majetku S L I Z nepostradatelný pomocník v nouzi. Další z převratných vynálezů Jendy z Polubného - který je mezi přáteli znám jako sopka neustále chrlící další a další vynálezy - je SLIZ, Sedláčkova Lepenka Izolační a Záchranná. Po vynálezu levné výroby skeletových bot pro sjezdové lyžování a vytvořením drážkové struktury na nové skluznici běžeckých lyží úplně zdarma (jízdou po právě posypané silnici) přichází tento Jára Cimrman východních Jizerek s naprostou novinkou, která se v krátké době stane nepostradatelným pomocníkem každého lyžaře. Jaký je princip této šokující novinky? Nechme mluvit samotného Nielse Bohra českých outdorových aktivit: Když se tak šoulám zmrzlou tundrou mezi Jizerskými horskými štíty a lesními velikány, kam lidská noha ještě nikdy nevkročila, sem tam potřebuji něco zalepit nebo přidělat. Tu přelepit chřtán medvěda, kterého jsem skolil ranou pěstí, tu zafixovat otevřenou zlomeninu nohy po jednom z nezdařených pokusů o dvojité salto na běžkách, tam opravit bílou hůl slepci, kterého převádím přes Jizerskou magistrálu. Chtěl jsem použít velké kolo stříbrné lepenky, leč běda. Špulka je příliš velká a můj batoh je již úplně plný cyklistických součástek a jiných věcí, o kterých nesmím mluvit. (pozn. redakce - tzv. Jendův batoh je znám ve všech Jizerských hvozdech a na horských chalupách se o něm během dlouhých zimních večerů vyprávějí celé legendy). Co teď? Jářku, říkám si, odmotám kus a namotám lepenku na nějkou krátkou, úzkou trubičku. Nejlépe kdybych jí měl stále při sobě. Několik týdnů jsem dnem i nocí přemýšlel a tu padl můj zrak do trenýrek! Hosana! Problém je vyřešen. Dokonce jsem si všiml, že po vícenásobném omotání mě ženy v chalupě zdraví mnohem přátelštěji a většinou se zasněným pohledem." Tolik sám autor SLIZu. A redakce Račenky jen dodává nové heslo, které letos v Jizerských horách uslyšíte na každém kroku - "Nemáš SLIZ, nejsi nic" K dostání u všech dobrých instalatérů. Viktor Slavík Neplacená inzerce 23

24 HO 24 Bohnice Račenka 2013/2014 KALENDÁŘ AKCÍ RAČ Holý vrch - první slanění horo HO Bohnice svařené víno a tradiční horolezecký seminář 8.2. Jeseníky - Boganův memoriál W R C organizátor: Vláďa Weigner běžky Jizerky - zimní orienťák W R C organizátor: Jenda Sedláček běžky LOB Krkonoše - Strážné organizátor: Lída Šabatová lyže Otevírání skal OB organizátor: Míra Michlík, Karel Berndt, Alpin Voděradské Bučiny W R C organizátor: Pepa + Jitka Vosolsobě MTB-O neděle Boudecká rokle W R C organizátor: Karel Berndt, HK Mšeno MTB-O Jasoň & Drsoň organizátor: Hynek Urban, David Hart skorelauf Choustník-memoriál L. Koubíka W R C organizátor: P.Koubík, Vl.Martinovský, Pavouk MTB-O Hokří skály (Kozelka) horo organizátor: Slávek Hokr, Mikus 7.6. Novohradské Hory W R C organizátor: Libor Hnyk MTB-O Krušné hory W R C organizátor: Vláďa Weigner MTB-O, horo Jizerské hory W R C organizátor: Zdeněk Sedláček MTB-O? Hon na lišku W R C organizátor: Blšťák + Palúchová, KKS horo OB? Rudolfovský dvojboj W R C organizátor: Honza Štykar, Šárka Tesková MTBO + OB? Heřmáneckej Voryjenťák organizátor: Mirek Michlík, Alpin 1 noční OB? Orienťák pražských horolezců W R C organizátor: Mikula+Gajdoš, HoSoHoPo horo OB Poslední slanění horo, MTB všichni členové, hosté a přátelé RAČe voda, lyže? Holý vrch - první slanění horo svařené víno a tradiční horolezecký seminář

25 Royal Alpine club 2014 leden únor březen duben květen červen Po Út St Čt Pá So Ne červenec srpen září říjen listopad prosinec Po Út St Čt Pá So Ne Sleva pro členy a hosty horolezeckého klubu RAČ Firma SPkolo, jejíž majitele znáte z různých cyklistických a orientačních akcí včetně našeho klubového seriálu WRC, poskytuje našim platícím členům a hostům na prodej zboží a práci v cykloservisu velkou slevu: Sídlí v Olbrachtově ul.1 blízko Budějovického nám. 10% na zboží 15% na servis a vybrané produkty Na výrobky Specialized dle druhu zboží (zkuste, co s Michalem nebo Romanem ukecáte :-) Nárok na slevu se kontroluje podle aktuálního stavu seznamu na klubových stránkách viz kontakty Otevírací dobu, informace o prodávaných výrobcích a zajímavosti z různých akcí klubu SPkolo se dozvíte na jejich stránkách odkaz logo v hlavičce na webu Rače. 25

26 Račenka 2013/2014 Sezóna 2013 Uplynulou sezónu bych charakterizoval především jako skialpovou. Můžete si přečíst o skialpových hrdinských činech členů a přátel Rače dva články a dokonce i já jsem se nechal zlákat na chlupatá čertovská prkénka v naší předsunuté klubové základně Ovronnaz. Samozřejmě se i lezlo. Na jaře v Chorvatsku vápencové skalky, v červenci krásné vícedélky Ailefriode proložené ledovcem skoro čtyřtisícového Mont Pevoux a na cestě skalkami v Tessinu a Leccu. Pak trochu Rakouska ve Wachau na břehu Dunaje u Kremsu a o něco jižněji krásné horské lezení v Hochschwabu včetně rozmařilého noclehu a večeře na chatě. Na závěr léta s prvními mrazíky (s malým m) bezchybné dolomitské lezení v sedle Valparola s KPČ v zákopech 1.světové války první naše cesta na Hexenstein měla příznačný název Bergen in Flammen. O perfektním podzimním výletě na Sicílii informuje Olda. Odštkrtávač Míra letos Saské písky trochu zanedbával, ale stihnul udělat 2 zářezy v Extremen in Felsen. Cestovatelé prozkoumali Ohňovou zemi bez založení požáru a ponorkové nemoci, tak se letos chystají do Vietnamu. Orienťáckou sezónu si orientačně můžete prohlédnou na začátku Račenky, kompletně WRC najdete na webu. Na vrcholném závěrečném podniku OBPH prohlásil ředitel Nehasil: Rač docela slušnej oddíl. Cenu Tlama roku nedostal nikdo z lezců, ale nestárnoucí cyklista Radek Chlumský. Měl na to našlápnuto už dřív, tak letos při návratu z hospody se mu to v Kinského sadech konečně povedlo. Povedenou sezónu jsme završili posledním slaněním v Tisé s Démony noci a s Hokřím Nočníkem. Co bychom si mohli přát víc. Honza Šabata ŠV 26 Sedla Falzzarego a Valparola, cesta Orizzonti do Gloria

27 Royal Alpine club 27

28 28 Račenka 2013/2014