CENTRUM SOUČASNÉHO UMĚNÍ MISTRA TŘEBOŇSKÉHO

Transkript

1 CENTRUM SOUČASNÉHO UMĚNÍ MISTRA TŘEBOŇSKÉHO (CSUMT) PREZENTACE PROJEKTU pondělí , 18.00, Divadlo Kajetána Tyla (loutkové divadlo) Masarykovo náměstí, Třeboň Akademie výtvarných umění, ČVUT a Universita Karlova v Praze se poslední půl roku zabývaly projektem CSUMT na které si Město Třeboň objednalo studii. Šlo konkrétně o studenty atelieru hostujícího pedagoga AVU Jana Mladovékeho, atelieru Kohout Tichý z ČVUT a Katedry sociální geografie Přírodovědecké fakulty UK kteří několikrát začátkem roku společně navštívili Třeboň aby provedli místní výzkum na základě něhož by posléze spolupracovali na téma založit v Třeboni centrum současného umění. Koncem června byly práce hotovy a vystaveny v Praze, nyní bude mít Třeboňská veřejnost příležitost seznámit se s těmito výsledky a se studií CSUMT prostřednictvím presentace , 18.00, v Divadle Kajetána Tyla (loutkové divadlo) v Třeboni a výstavy která se bude konat v areálu Třeboňského zámku a v Domě Štěpánka Netolického v říjnu tohoto roku. Matous Volke, 2013 CSUMT Schwarzenberský špejchar - situace

2 Matous Volke 2013 CSUMT Schwarzenberský špejchar - vizualizace UMĚNÍ OBNOVY A REGENERACE Zpráva tykající se rozvoje Třeboně zveřejněná v roce 2012, nazvaná Otevřená strategie města Třeboně ( se zabývá mimo jiné rozvojem umění a kultury. Na základě urbanistické analýzy a pohledu na stávající situaci navrhuje založit v Třeboni Centrum současného umění. V úvahu připadají dvě lokality Dům Štěpánka Netolického, na Masarykově náměstí ve středu historického centra, který je v majetku města a dále tzv. Schwarzenberský špejchar, architektonicky hodnotná budova na předměstí pod hrází rybníka Svět kterou Otevřená strategie města Třeboně doporučuje k tomuto účelu získat.

3 Schwarzenberský špejchar Dnes všeobecně uznávaná argumentace staví umění a kulturu jako důležitou součást strategie efektivní samosprávy měst a obcí často podmiňující jejich úspěšný rozvoj. Třeboň jako mnoho jiných měst postihly hospodářské a společenské změny, především vetší průmyslová odvětví zaznamenaly úpadek nebo úplný zánik spojený se ztrátou tradičních pracovních příležitostí (Otavan, Gigant). Ty byly posléze postupně nahrazeny v soukromém sektoru který začal převládat ve všech oblastech ekonomiky i denního života. Podle informací městské samosprávy je dnes v Třeboni největším zdrojem pracovních příležitostí lázeňství, přidružené služby a cestovní ruch. Přesto nebo právě proto historický střed města ztratil svoji pozici centra administrace, obchodu a společenského dění a stal se v rámci cestovního ruchu sezonní destinací turistů kteří po shlédnutí památek a případném občerstvení střed města zase opouští přesto že se jim čas od času na Masarykově náměstí nabízí zábavní program nebo převážně turisticky zaměřený trh. Lázeňští hosté mají sice možnost do města zavítat, většinou však setrvávají v lázeňských areálech kde se stravují a tráví volný čas zřejmě uspokojeni nabídkou lázeňské kuchyně a zábavy. Za stávajících podmínek je v zájmu lázní aby host utratil své peníze pod jejich střechou a ne ve městě kterému se přes různé snahy nedaří nastavit služby, kulturu a zábavu tak aby lázeňské hosty celoročně ve větším počtu přitahovalo. Historické centrum tak mimo letního období dělá opuštěný dojem místo aby zde život kolotal jak by se dalo předpokládat, především proto, že dle informace radnice téměř

4 čtvrtinu obyvatel Třeboně tvoří celoročně lázeňští hosté. Sezónnost je tedy v Třeboni dlouhodobým jevem přesto že by se zde dle dostupných dat teoreticky neměla výrazně projevovat. S probíhající reformou zdravotního pojištění se zvýší ceny lázeňských pobytů což ovlivní klientelu která se bude čím dal víc rekrutovat z řad ekonomicky silnějších vrstev, tedy lidí kteří budou očekávat vyšší standart nejen služeb ale více méně všeho co město může nabídnout, v neposlední řadě také umění a kultury. V jisté obměně podmíněné historickými, sociálními a demografickými zvláštnostmi je to podobný osud rozpadu dosavadních struktur a jistot který postihl města na Západě o dekádu dříve. Od té doby byla vypracována řada projektů a více než stovka studií týmy odborníků tzv. Art-led Regeneration, (Charles Landry) z nichž mnoho bylo s větším nebo menším úspěchem realizováno. Vyskytují se však starší příklady spadající do doby poválečné rekonstrukce Evropy (Kassel, Documenta), zatímco dnes lze sledovat podobné projekty na všech kontinentech světa. Je tedy možno čerpat z bohaté studnice znalostí a zkušeností. Představa že pouze hospodářské přebytky mohou vytvářet podmínky pro rozkvět umělecké a kulturní činnosti již dávno neplatí, v postindustriální ekonomice se umění a kultura podílejí na produkci zboží a služeb. V dnešní době marketingové strategie kulturních institucí podporují příznivé podmínky pro rozvoj podnikání a vytvářejí konkurenční výhody - oproti jiným městům se daří lépe přilákat nové investice. S útlumem průmyslové výroby se umění a kultura stává často centrálním předmětem podnikatelské činnosti. Současné výtvarné umění stimuluje nejen další umělecké obory jako hudbu, literaturu, divadlo, film, atd. ale také s ním spojenou spotřebu módy, gastronomiky, rekreace, pohostinství a především cestovního ruchu včetně lázeňství, jenž často zahrnuje všechny tyto aspekty dohromady. Vytváří tak podmínky pro vznik nových ekonomických příležitostí závisejících na symbolických představách a způsobu myšlení postindustriální společnosti, především na souhře mezi estetikou a funkcí a pro Třeboň zabývající se regenerací svého historického jádra vysoce aktuální na myšlení a jednání v rámci kulturně historického povědomí. Tím že postindustriální město a zvláště historické lázeňské město jako Třeboň je nuceno dávat přednost rozvoji služeb nad průmyslovou výrobou bude také nuceno (a bude to v jeho zájmu) tyto symboly estetické ekonomiky brát vážně jako základní kameny dalšího hospodářského rozvoje. Umění a

5 jeho estetické impulsy (historické myšlení a jednání, například), jsou hlavním hráčem v postindustriální ekonomice. Art-led regeneration může také zprostředkovávat pozitivní posun v myšlení a jednání městské samosprávy především lepším oceňováním role místního obyvatelstva jako hlavního aktéra v oživování hospodářské aktivity a celkové revitalizace. Dále se ukázalo že takovéto umělecké projekty přispívají k sociální soudržnosti a dobré pověsti města, omezují asociální jednání a kriminalitu, podporují spolupráci soukromého a veřejného sektoru, zájem občanů o životní prostředí, jejich autonomii, kolektivní sebevědomí, organizační schopnosti a posuzování možností budoucího rozvoje. Bylo by mylné se domnívat ze Art-led projekty regenerace byly pouze realizovány ve velkých aglomeracích s koncentrací typických sociálních a urbanistických problému. I relativně malá místa můžou v patřičně modifikované formě úspěšně aplikovat tuto strategii a získat díky ní stejný prospěch jako velká města. CÍLE ART-LED REGENRATION Přesto že strategie má své příznivce i odpůrce, jde o relativně dobře prozkoumanou a ověřenou oblast umělecké praxe, která zatím hledá širší uplatnění v domácím prostředí. Třeboň by se proto stala jejím průkopníkem, Art-led přínosy provázející projekt Centrum současného uměni Mistra Třeboňského by se daly shrnout do následujících bodů: Zvýšení úrovně veřejných zakázek a architektonických realizací plnějsím porozuměním uměleckých a urbanistických kvalit města jako předního důvodu jeho návštěvnosti a tudíž záruky prosperity. Posílení místní identity oceněním uměleckého, architektonického a přírodního dědictví. Posílení sociální sounáležitosti širší účastí na společenském dění a obnovou lidových a občanských tradic. Zkulturnění prostředí a zkvalitnění designu díky širší informovanosti o výtvarném umění.

6 Příliv obyvatelstva s širším okruhem zájmů a vzdělání jako jedna z potenciálních demografických změn. Harmonizace vztahu místních obyvatel a účastníku cestovního ruchu kteří lépe pochopí a ocení místní kulturní identitu odrážející se ve zvýšené kvalitě prostředí. Rozšíření znalostí a participace místních obyvatel konfrontací se současnou uměleckou tvorbou jako potenciální inspirací k obohacení kulturních tradic, schopností a dovedností. Rozšíření nabídky služeb díky růstu zahraničních návštěvníku s odlišnými požadavky než domácí obyvatelstvo. Zvýšení kvality služeb díky růstu poptávky ekonomicky silnějších skupin. Zvýšení úrovně městského prostředí a jeho provázání s okolní krajinnou biosférou lepším porozuměním role umění v péči o prostředí, zvláště pak o veřejná prostranství a městskou zeleň. Rozšíření příležitostí k získání vnějších finančních zdrojů vázaných na kulturní, výtvarnou a výstavní činnost. Zkvalitnění infrastruktury zejména v okolí výstavních prostor vznikem nových přístupových tras, městské zeleně, peších zón, parkovišť, atd. Zvýšení vědomí o potenciálních přínosech pro Třeboňsko zápisem do Seznamu světového dědictví (SSD) UNESCO které se v mnoha příkladech překrývají s přínosy Art-led regenerace a Domu současného uměni Mistra Třeboňského. UMĚNÍ COBY AGENCY Umění nemusí nutně být pouze estetickým zážitkem uspokojujícím naše estetické cítění či představy, nebo vizuální komunikací dekódováním symbolických významů, ale může být zrovna tak uspokojivě interpretováno jako akční systém (Alfred Gell 1998)

7 jehož účelem je proměna světa, zdůrazňující kontext produkce, cirkulace a spotřeby zvaný agency. K objasnění může posloužit příklad Michelangelova Davida nebo Leonardovy Mony Lisy. Divák je na jedné straně vnímá jako všeobecně obdivovaná veledíla která pro něj v rámci přejatých kritérií estetických hodnot mohou představovat umělecký a intelektuální zážitek. Zároveň však vzbuzují v jeho mysli různé spekulace - o umělci jenž dílo stvořil, o jeho životě a cílech, čím byl inspirován a jak postupoval při realizaci, o významu díla a o identitě zobrazené postavy, jakou roli hrál materiál, použitá technologie, kdo další se na díle podílel, jaká je jeho historie, kdo dílo vlastnil a komu patří nyní, jeho cena, proč se nachází právě na tomto místě, atd. To vše může mít efekt, hrát roli katalyzátoru nepředvídané akce či reakce, dát do pohybu události s bezprostředním dopadem. Obě díla takovouto funkci průběžné naplňovaly a stále naplňují. Agency je aktivita neživého světa věcí a systémů. Řekneme li třeba že ekonomika splňuje/nesplňuje [požadavky růstu hospodářství] mluvíme o agency. Stejným způsobem může fungovat současné umělecké dílo které za jistých okolností může mít kolektivní efekt s dalekosáhlými důsledky. Jako jeden příklad z mnoha je Angel of the North (Anděl severu) od Antony Gormleyho, obr Dílo které mělo transformační efekt na anglickém severu, nastartovalo zde kulturní renesanci a postupně se stalo symbolem regionální identity místního obyvatelstva. Anděl severu

8 V tomto smyslu je zamýšlený plán veřejné sbírky na kvalitní kopii oltáře Mistra Třeboňského agency vedoucí k vzniku CSUMT a výstavního programu. V případně úspěšné realizace projektu by šlo o významný podíl umění coby agency díky indexu obrazů vytvořených Mistrem Třeboňským před vice než 600 lety. CENTRUM SOUČASNÉHO UMĚNÍ MISTRA TŘEBOŇSKÉHO (CSUMT) Obě stavby by společně tvořily jednu kulturní instituci Dům současného umění Mistra Třeboňského a doplňovali se. Dům Štěpánka Netolického coby centrální a prestižní výstavní prostor klasického galerijního typu pro tradiční druh výstav kde by se postupně tvořila stálá sbírka. Schwarzenberský špejchar jako multifunkční workshop a centrum nově vzniklé umělecké komunity kde by se umění nejen vystavovalo ale zároveň tvořilo a bylo také domovem retáblu Mistra Třeboňského a soudobé průběžně se měnící instalace reagující na místní gotické veledílo. (Příkladem podobné instituce by mohla být Galerie Klatovy Klenová s jedním galerijním prostorem v centru města a druhým, větším na nedalekém zámku Klenová). Rozdělení funkcí a využití budov by bylo následující: Dům Štěpánka Netolického - administrativa, galerie tradičního typu v čistém, světlém prostoru s kvalitním galerijním osvětlením, restaurace, kavárna, obchod, knihkupectví. Schwarzenberský Špejchar - experimentální galerie v původním prostoru sýpky pro instalace, multimediální tvorbu, performance, práce s časem a prostorem, světlem a zvukem, workshopy, ubytováni pro stipendisty (ateliery s ubytováním pro symposia), dílny, technické zázemí, depozitář, skladiště. Rybí restaurace, bar. Spojnice obou budov by byla osa na níž by figurovaly další místa kultury a umění, IKS, Divadlo, Kino, Zámek, Klášter-Archiv, Pivovar, Hráz Světa, Schwarzenberská hrobka, Ostende, Lázně, CHKO, Stezka kolem Zlaté stoky na Rožmberk, Seníky. Tato osa by se stala základem postupně budované Stezky umění. Nejdůležitější bude hned na začátku vytvořit promenádní spojnice vedoucí od Domu Štěpánka Netolického na Masarykově náměstí pres hráz Světa a podle Zlaté stoky až ke špejcharu které by měly sloužit také jako galerie pod širým nebem.

9 KULTURNÍ A UMĚLECKÁ ZÓNA V Třeboni by měla vzniknout Kulturní a umělecká zóna, obr Nešlo by o zónu ve smyslu stavebního zákona před rokem 1998 ale o zónu ve smyslu Art-led regenerace kde by rozvoj kultury a umění měl prioritu. Zóna by měla být jasně definována Uzemním plánem. Město by zde aktivně podporovalo nejenom kulturní instituce a jejich umělecké programy ale také uměleckou tvorbu a vytvářelo tzv. Live and Work podmínky pro umělce, architekty, designery a umělecká řemesla. Kulturní a uměleckou zónu by tvořilo území mezi oběma objekty DSUMT a v jejich okolí, to znamená Historické jádro města včetně zámku, kláštera, pivovaru Regent a Oblast pod hrázi Světa, obr Otevřená strategie věnuje okolí Schwarzenberského špejcharu pod hrází Světa, obr 31.1, zvláštní pozornost: Oblast pod hrází Světa Část pod světem je velmi zajímavý prostor, který je v současné době průmyslově využíván. Jedná se však o místo, které úzce souvisí s krajinou, Zlatou stokou a rybníkem Svět. Skrze tyto dva vodní živly je místo také propojeno s lázeňskými promenádami, kdy každá tato promenáda tento prostor ohraničuje z jedné strany. Proto se domníváme, že je důležité tomuto prostoru věnovat velkou pozornost, aby nedošlo při jeho zastavování k bezcitnosti...je proto důležité, aby se toto místo stalo do budoucna synonymem pro příjemné, s krajinou spojené místo, které není příliš zastavěno. To je mimo jiné i jedním argumentem pro přehodnocení územního plánu v oblasti stavby přeložky silnice zde. Silnice totiž velmi výrazným způsobem zničí tuto oblast s velkým potenciálem. Doporučujeme tedy postupně z tohoto místa vytlačit veškerou průmyslovou výrobu apod. Vše je patrno z mapy. Z mapy je také patrná logika stavění. Mělo by jít především o bytové domy a také o několik ubytovacích objektů. Na mapě je znázorněno území, které je jen "nahozeno". Má spíše než velikost a počet objektů řešit jejich uspořádání a vztahy k okolí, zastavěnost prostoru a spojnice cest. Objekty by měly být umístěny v přirozené zeleni. Nemá se tedy v žádném případě jednat o exotickou zeleň. Zeleň by naopak měla volně vcházet z krajiny. Tedy být její součástí. Podobně i domy mají být součástí cest, ohraničovat prostor kolem cest a umožňovat průhledy například na pivovar a do krajiny. Logika domů je taková, že nejvyšší domy jsou

10 na křižovatce ulic Novohradská- Sádecká. Domy se snižují směrem severním a také směrem ke Zlaté stoce. V tomto místě je také objekt Schwarzenberské sýpky. (Pavlík 2012) Podporou kombinovaného bydlení, ateliérů a dílen v sousedství CSUMT by pozvolna vznikla umělecká komunita usazená v části města která by tím ožila a propojila se s historickým centrem. Vytvořila by se zde nova žádoucí lokalita, atraktivní pro širší veřejnost. Podstatnou roli v tomto směru by hrála také výše zmíněná Rybí restaurace a bar v prostorách Schwarzenberského špejcharu Třeboň, Kulturní a umělecká zóna s polohou budov Centra současného umění Mistra Třeboňského