Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, Nová Bystřice. Absolventská práce Z PRADĚJIN ČLOVĚKA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, 378 33 Nová Bystřice. Absolventská práce Z PRADĚJIN ČLOVĚKA"

Transkript

1 Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, Nová Bystřice Absolventská práce Z PRADĚJIN ČLOVĚKA Petra Mičunková 9. A Vedoucí práce: Mgr. Jaroslava Sotonová Školní rok 2010/2011

2 Prohlášení. Prohlašuji, že předložená absolventská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem čerpala, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Nové Bystřici dne Jméno autorky: Petra Mičunková

3 Poděkovaní. Chtěla bych poděkovat Mgr. Jaroslavě Sotonové za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce.

4 Anotace Tato práce s názvem byla zpracována jako absolventská práce při ukončení základního vzdělávání na ZŠ a MŠ Nová Bystřice. Práce je zaměřena na vývoj člověka, který začíná na rozhraní třetihor a čtvrtohor, a představení jednotlivých předchůdců člověka i dnešních lidoopů. 3

5 Obsah Úvod Člověk a opice Pravěké opice a pravěcí lidoopi Pravé opice Dryopithecus Ramapithecus Proconsul africanus Jihoafričtí předlidé Polidštění opic Rod Homo Člověk zručný Člověk vzpřímený Jávský opočlověk Čínský opočlověk Německý opočlověk Člověk neandrtálský Člověk kromaňonský Umění lovců sobů a mamutů Ustupování ledovců Závěr Seznam použité literatury a zdrojů informací Seznam příloh Přílohy

6 Úvod Chtěla jsem, aby má absolventská práce byla nějak biologicky zaměřená, protože mě přírodopis baví. Rozhodla jsem se, že si pro mou absolventskou práci vyberu téma zaměřené na vývoj člověka. Vybrala jsem některé nejznámější zástupce předchůdců člověka, u kterých jsem popsala jejich vzhled, způsob života, dovednosti, ale i jejich chování a prožívání. Tento vývoj začíná zhruba před dvaceti miliony lety, kdy jsme ještě s lidoopi měli stejné předchůdce. Schéma krátkého a stručného přehledu vývojových stupňů člověka by vypadalo asi takto: I. Etapa: živočišní předkové člověka 1. někteří fosilní lidoopi (Dryopithecus, Proconsul a jiní) 2. australopithecini či předlidé (Austrolopithecus, Plesianthropus, Paranthropus a jiní) II. Etapa: opolidé či pithekantropoidi (Pithecanthropus, Sinanthropus) III. Etapa: neandrtálci či pralidé (Homo nenderthalensis) IV. Etapa: předvěcí lidé (Homo sapiens fossilis, též Homo sapiens diluvialis), kteří jsou přímými předky už nás samých. Předvěcí lidé po sobě zanechali první umělecká díla vůbec, a to už díla taková, že před nimi v obdivu a úžasu stojíme i my, lidé 21. století. Pro svou práci jsem vybrala ty nejzajímavější a nejznámější kousky z doby, která byla u kolébky umění. 5

7 1 Člověk a opice K dnešním lidoopům patří gorila a šimpanz z Afriky a orangutan žijící v Asii. Lidoopi i lidé se liší od ostatních zvířat tím, že nemají ocas a nejsou čtyřrucí, jak byli dříve označováni, ale dvourucí a dvounozí. Opolidé mají krátké, ploché a mírně vyklenuté nehty a na dlaních mají rýhy, které jsou podobné rýhám lidské dlaně. Palec mají postavený proti ostatním prstům, je ale kratší než lidský. Oproti člověku mají větší obličejovou část než mozkovou a čelisti mají tlamovitě protaženy. V obličeji mají dopředu namířené oči s víčky a řasami a značně široký a nízký nos, který není tak odlišný od člověka, porovnáme-li jej s primitivními tvary nosů například Australců. Rty u lidoopů vyvinuté nejsou, ty jsou znakem typicky lidským. Mozek lidoopů je lehčí než lidský. Mozek u orangutana váží 380 až 400 g, u šimpanze 400 g, u gorily 500 až 650 g, u člověka 1250 až 1500 g, vyjímečně i 1800 až 2000 g. Badatelé zjistili, že nejpodobnější strukturu mozkové kůry má člověk a šimpanz. Shody mezi člověkem a lidoopy je také možno pozorovat na kostře a ve stavbě vnitřních orgánů. Například podobnost stavby mimického svalstva dovedou vyjádřit svým obličejem různé pocity: radost, smích, pláč, smutek, úlek a jiné. Veliká podobnost je také u krve nebo u zubů. Lidoopi stejně jako lidé mají 32 zubů včetně řezáků, špičáků, třenáků a stoliček. 6

8 V raném období zárodečného vývoje nelze rozlišit embryo lidoopa a embryo člověka. Lidoopi jsou nošeni v těle matky osm až děvět měsíců, mládě člověka devět měsíců. Mládě orangutana dospěje za 10 až 12 let, gorila ještě později. Tato doba je skoro tak dlouhá jako u člověka. Společných znaků mezi lidmi a lidoopi je mnohem více, než jsou zde uvedeny. Bylo zjištěno, že orangutan má společných znaků s člověkem asi padesát, gorila devadesát a šimpanz až sto. Všechny tyto znaky ukazují blízkou příbuznost lidoopů s člověkem. Dnešní lidoopi a lidé jsou výsledkem, který od společného předka probíhá různým směrem. Tento vývoj se odehrával miliony let v různých životních podmínkách. Za tuto dobu se lidoopi a lidé od sebe velmi vzdálili, ale na svých tělech stále můžeme pozorovat známky blízkého příbuzenstva. Předka člověka tedy nemůžeme hledat mezi dnešními lidoopi. Musíme je hledat mezi pravěkými lidoopími typy. 2 Pravěké opice a pravěcí lidoopi 2.1 Pravěké opice Známe přes dvacet různých druhů fosilních lidoopů. Žili před mnoha miliony lety, byli to společní předkové lidí i dnešních lidoopů. Další vývoj se pak musel ubírat různými cestami v různých životních prostředích. Jedna větev zůstala svými typy, tedy dnešními lidoopi, a druhá se po několika vývojových stupních vyvinula v člověka Dryopithecus Rod Dryopithecus je prvním a nejstarším zjištěným lidoopem. Jeho první zbytky byly nalezeny v roce 1820 francouzkým historikem Lartetem, ten pojmenoval tohoto lidoopa podobné gorile Dryopithecus, tj. stromová opice. Vyskytoval se ve východní Africe, sevrení Indii, v Číně a v Evopě. Žili před 20 až 8 miliony lety. Pro tyto antropoidní opice jsou charakteristické masivní a muhutné špičáky. Nejvýraznějším typem dryopitheků je to, že mají stejný základní plán 7

9 stavby spodních korunek, což je velký rozdíl od všech předcházejících forem. Tvar zubů se podobá šimpanzímu a gorilímu. Nelze říci, že dryopithecus je předkem dnešních lidoopů, ale je jisté, že dryopithecus je předkem nějaké dryopithekoidní formy, z které se dnešní lioopi vyvinuli Ramapithecus Dryopithecus nebyl jediným pravěkým lidoopem. Ramapithecus, který byl nalezen ve východní Gruzii, byl též předchůdcem dnešních lidoopů. Žil asi před 14 miliony lety. Byl vysoký 100 až 110 centimerů. Oproti ostatním opicím měl ramapithecus vyvinutější čelist a zuby. Mohl se tedy živit tužší potravou. Jedl ořechy, semena, kořínky a další pevnou stravu. Ramapithecus žil současně s dryopithékem v východní Africe a jižní Asii. 8

10 Ramapithecus Proconsul africanus Jeho lebka se liší od všech lidoopích lebek. Nemá nadočnicové valy, tlamu má silně vyvinutou a špičatou. Očnice nestojí kolmo, ale jsou prohnuté směrem nahoru. Zuby měl podobné lidoopům. V dolní čelisti nemá takzvaný opičí důlek, který je chrakteristický pro všechny lidoopy, a kterým se lidoopi odlišují od člověka. Jeho struktury končetin a pánve ukazují, že obýval mimo lesů i bezlesé stepi. Život v tomto prostředí ho nutil se přímit, ale zároveň měl schopnost lézt na stromy, ručkovat z větve na větev. 9

11 2.2 Jihoafričtí předlidé V Buxtonu poblíž Taungu v Jižní Africe je malý lom, ve kterém se dobývá vápenec. V roce 1920 zde byla nalezena malá lebka, domnívali se, že patří paviánovi. Tato lebka byla darována muzeu v Kapském Městě. Byla popsána jako pavián starobylý. Popisem lebky vše skončilo. Téhož roku se v lomu nalezla podobná lebka, která se dostala do rukou profesora Darta. Rysy lebky ukazovaly na mládě opičího vzhledu ve věku asi šesti let. Veliké očnice byly bez nadočnicových valů, chrup byl však lidského typu bez jakýchkoliv opičích znaků. Mozek měl lidskou stavbu. Nejednalo se tedy o paviána, ale o jednoho z předchůdců člověka, který byl nazván austrolopithecus africanus, v překladu jižní opice. O pár let později se nalezly podobné typy plesianthropus transvaalensis a paranthropus robustus. Jejich podčeleď se nazývá austhrolopithecini. Austrolopithecini žili v Africe ve stepích a lesostepích v období mezi třetihorami a čtvrtohorami, to je asi 2 až 4 miliony před naším letopočtem. Chodili vzpřímeně, ale jejich těla zatím více připomínala opici. Lebka australopithecinů měla opičí rozměry a byla hodně podobná šimpanzí. Mozkovna austrolopitéka měla objem asi 650 cm3, plesianthropus asi 560 cm3 a paranthropus dokonce až 1000 cm3. Australopithecus měřil kolem 120 cm a vážil kolem 35 kg (asi jako dnešní osmileté dítě). Měl výrazné nadočnicové oblouky, nízký a plochý nos. Zuby, pánev a kosti nohy měl podobné Austrolopiték dnešnímu člověku. Mezi austhrolopitheciny má zvláštní postavení zubů paranthropus, řezáky a špičáky měl vyloženě lidské, zatímco zuby třenové a stoličky jsou větší než lidské. Panovala zde pohlavní dvojtvárnost, samice 10

12 byly menší než samci. Austhrolopithecini mají více zahnuté prsty, aby se mohli pohybovat na stromech. Převážně se živili masitou potravou a sběrem plodů. Lovili paviány a antilopy ve skupinách. Zabíjeli velmi jednoduchými nástroji, většinou šlo o zbytky kostí nebo rohy ulovených antilop, které upravili tak, aby byly ostré. Z této doby byly objeveny kameny, které nesou na svém povrchu stopy opracování. Byli tedy prvními výrobci nejprimitivnějších kamenných nástrojů. Někteří australopithecini byli kanibaly. Žili v tlupách. Jejich sídlem byly většinou převisy skal a přístřešky z větví, trávy a křoví. Používal jednoduché nástroje z větví, kostí, kamenů. Většina pozůstatků a vykopávek se nacházela v Africe, kde Austrolopiték žil. Další naleziště byla například v Tanzánii, Etiopii a Keni. 3 Polidštění opic Polidštění neboli hominizace je proces, při kterém se pravěké opice začaly odlišovat od ostatních živočichů. Po tvarové stránce je to především vzpřimování postavy, zvětšování mozku, zjemňování rysů v obličeji a odlišení končetin na nohy a ruce. S těmito změnami se současně měnilo pudové jednání, které bylo uvědomnělé, myšlení potom nakonec přešlo v abstraktní. Tento proces se odehrál na konci třetihor, kdy někteří lidoopi se rozdělili na dvě větve, z nichž jedna zůstala v pralesích a druhá větev si vybrala za životní místo nové prostředí. První větev, která zůstala v pralesích, se postupně vyvíjela v typy dnešních lidoopů. Druhá větev se natrvalo usadila na travnatých rovinách s křovinami a s pár stromy. V těchto bezlesích stepích se lidoopi pokoušeli o život. Byli nuceni změnit svůj šplhavý pohyb a pohyb po čtyřech k chůzi po dvou. Nové životní prostředí, ve kterém chtěli lidoopi žít, bylo odlišné proti jejich dřívějšímu lesnímu a také nepříznivější. Ale díky vlivům tohoto prostředí u nich vznikly nové vlastnosti, které vedly ke vzniku člověka. Chůze po dvou nohou byla změna velmi výhodná, protože měla velký vliv na rozvoji mozku a na používání horních končetin k jiným účelům. Například sbírat různé plody, kořeny, hlízy, larvy, bránit se proti nepřátelům nebo ubít zvíře. Dvěma rukama mohli 11

13 zhotovit jednoduché nástroje. Rozbili jeden kámen druhým a získali úlomek s ostrým hrotem nebo s ostrým okrajem. Současně s vzpřimováním postavy se krátily horní končetiny a rozšiřovala se ramena. Více se rozvinul palec, který má velký význam pro práci s nástroji. nohy se prodlužovaly. Páteř se stala pružná a pevná, jelikož se změnilo těžiště postavy. Pánev se změnila v nižší a šiřší a změnilo se také chodidlo.mozková část lebky zmohutněla a obličejová se začala zmenšovat a ztrácela zvířecí výraz. Nedostatek rostlinné potravy v bezlesích stepích byl nahrazen masitou potravou. Zvýšený příjem bílkovin pomohl dalšímu rozvoji mozku. Tato potrava byla získávána sběrem různých larev, brouků, červů a jiných členovců ale i lovem. Lidoopi lovili ve skupinách, jelikož už nebyli tak silní jako jejich druhové z pralesů. Učili se lovit pomocí různých klacků, kamenů, ostrých rohů a kostmi. O ulovenou kořist se dělili s ostatními. U procesu hominizace byla jedna z důležitých podmínek této přeměny vývoj ruky. Díky přizpůsobení ruky k tomu, aby mohla držet různé předměty nebo se pomocí ní bránit, se z poměrně slabých zvířat, která nebyla obdařena ani velkou silou, velkými kly, ostrými drápy nebo zuby, stali se zbraní v ruce nebezpeční tvorové. Ruka je nejen orgánem práce, ale i jejím produktem, protože jen prací a přizpůsobováním k novým úkonům vznikl zvláštní vývoj svalů, šlach a později i kostí. Děděním a čím dál složitějším úkonům nabyla ruka tak vysokého stupně dokonalosti, že dovedla malovat, vytvářet sochy a kreslit. Rozvoj práce vedl člověka k nadvládě nad přírodou a k užšímu spojení členů společnosti v kolektivy. Lidé si začali vzájemně pomáhat a toto zase vedlo k tomu, že naši předkové měli potřebu jeden druhému něco povědět pomocí neartikulovaných zvuků přes gestikulaci a mimiku k artikulované řeči. Práce měla vliv na vývin mozku a obráceně. Dá se říct, že práce vytvořila člověka. Někoho by mohlo napadnout, proč se dnešní lidoopi nepřeměňují v lidi. První větev pravěkých lidoopů, která zůstala v pralesích, vedla při zachování životního prostředí ke vzniku lidoopů, jaké známe dnes. Dnešní lidoopi se od svých předků už také velmi odlišují. 12

14 4 Rod Homo 4.1 Člověk zručný Homo habilis je jedna z linií rodu homo. Žil v době nejstaršího paleolitu, ve starší době kamenné před 2,7 1,5 miliony lety na území východní Afriky. Uměl vyrábět a používat nástroje, a proto dostal název Člověk zručný. Zřejmě se vyvinul z některých větví austrolopitéků. Člověk zručný byl nejméně vzhledově podobný ze všech známých druhů homo. Homo habilis byl plně přizpůsoben k chůzi po dvou nohou a pravděpodobně se pohyboval vzpřímeně. Měřil 120 až 140 centimetrů a vážil mezi 40 až 50 kilogramy. V poměru ke svému tělu měl dlouhé horní končetiny. Jeho ruce byly už vyvinuty tak, aby mohl uchopit ale i vyrábět nástroje. Dále jeho obličej značilo ploché čelo, velké nadočnicové oblouky a mohutná dolní čelist bez brady. Jeho mozek měl objem asi 650 cm³, což je asi polovina dnešního člověka rozumného a dvojnásobek mozkové kapacity austrolopitéka. Používal jednoduché nástroje sekáčky, úštěpy, nástroje z kostí a dřeva. Nástroje potřeboval především k porcování zdechlin, kterými se živil. Lovil drobná zvířata. Také se 13

15 stravoval zbytky úlovků šelem. Nejvíce sbíral semena, vejce, bobule a ovoce. Patřil mezi potravu tehdejších kočkovitých šelem. Tamější lidé už znali oheň, ale neuměli ho rozdělat. Dorozumívali se různými znaky, posuvky a zvuky. Není jisté, jestli už pohřbíval mrtvé. Žili ve tlupách, kde bylo asi lidí. Délka života průměrného jedince nepřesahovala věk 30 let. První pozůstatky kostry člověka zručného byly nalezeny ve východní Africe v roce na nalezišti Olduvai Tanzanii. Člověk zručný 4.2 Člověk vzpřímený Žil před 2 miliony až 60 tísici lety v Asii, Africe a Evropě. Vyvinul se z pokročilých afrických zástupců druhu Homo habilis a Homo ergaster. Homo erectus měl na rozdíl od Homo habilis dokonalejší ruce a vyvinutější mozek a chodil jen po dvou zadních končetinách. Pokračovalo zvětšování tělesné výšky a váhy, zvětšování objemu mozku, redukce velikosti stoliček výraznější. 14 a pohlavní dvojtvárnost byla

16 Jeho postava byla štíhlá a vysoká asi 170 až 180 centimetrů a umožňovala rychlou chůzi a běh. Vážil přibližně 60 až 70 kilogramů. Jeho mozkovna měla už asi 1100 cm³. Měl mohutné čelisti, velké lícní kosti, nadočnicové oblouky, zploštělé čelo, široký nos a méně chlupaté tělo. Člověk vzpřímený se živil lovem zvířat a sběrem rostlinné potravy. Používal pěstní klíny, které se daly pohodlně uchopit do pěsti, oboustranně opracované příčné sekáče, škrabadla, rydla a jiné nástroje. Příslušníci tohoto hominidního druhu vyráběli kamenné nástroje pěstní klín, rydla sekáče aj. Člověk vzpřímený začal příbytky. Uměl stavět pevnější spolupracovat, prosazovali si princip reciprocity, to znamená, že lidé se snaží zachovat vyrovnané vztahy čili,,účty". Člověk vzpřímený Lidé Homo erectus ovládali ještě neúplný jazyk, který byl založen hlavně na mimice a gestech. Významná naleziště jeho pozůstatků se nacházela v Etiopii, Keni, Tanzánii, Eritreji, Číně a Indonésii. V České republice byla především u Brna a Přezletic Jávský opočlověk V letech 1890 až 1895 se na ostrově Jáva v Indonésii našly některé pozůstatky kostí, lebky a zubů. Zdá se, že tvor, jemuž tyto kosterní zbytky patřily, zemřel po sopečném výbuchu, právě tak, jako i ostatní zvířata, jejichž kosti ležely kolem. Vědci dali tvorovi název Pithecanthropus, tj. opočlověk a podle tvaru jeho stehenních kostí ještě jménem 15

17 erectus, tj. vzpřímený. Byl to první tvor, který má být přechodný článek mezi zvířetem opicí a člověkem. Jávský člověk žil asi před lety. Podobal se více dnešním lioopům než člověku. Jeho postava byla vzpřímená a dosahovala výšky 160 až 170 cm. obličej hrubě modelovaný s malým a širokým nosem a s tlamovitě vystouplými čelistmi.hlava byla předkloněná. Mozkovna měla obsah asi 800 až 1000 cm3. Mozek vážil asi 750 gramů. Pithecantropus měl nad očnicemi mohutně vyvinuté oblouky, které vytvářely souvislý val, nebo dokonce až stříšku, podobně jako je tomu u šimpanze. Tím byly jeho oči jakoby ponořené do lebky. Vnějším tvarem se lebka podobá nejvíce lebce šimpanze nebo gibbona. Proto také někteří odborníci považovali pithecanthropa za gibbona. Dolní čelist byla velmi hrubá a bezbradá. Zuby měl podobné jako dnešní člověk. Obličej projevoval ještě mnoho opičích rysů. Byl dlouhý, hrubě modelovaný. Ústa měl tlamovitě protažena dopředu a bez lidských rtů. Jeho stehenní kost dokazuje, že pithecanthropus skutečně chodil vzpřímeně a ne polovzpřímeně jako dnešní lidoopi. Jeho kůže byla tmavší barvy a na těle měl řídký porost chlupů. Dovedl napodobovat různé zvuky a domlouvat se jimi. Také už uměl vyrábět kamenné nástroje nejjednoduššího typu. Jeho zbraní byl i dřevěný kyj nebo ostře zašpičatělé úlomky větví. Práce sbližovala členy k vzájemné podpoře i společné činnosti. To vedlo k tomu, že měli potřebu si něco říct. Jejich hrtan se přetvořoval v dokonalejší a dokázal vyslovovat ta nejjednodušší slova. Pithecanthropové žili v malých tlupách a putovali z místa na místo. Neměli žádná obydlí. Nepotřebovali je, protože žili v teplých tropech. Schouleni k sobě, přečkávali noci v hustých křovinách, do kterých se ukrývali i v bouřkách a deštích. Sbírali různé plody, vyhrabávalii dužnaté hlízy, cibulky a kořínky. Občas chytali i menší živočichy a vybírali ptačí hnízda. Neopovrhli ani mršinami. Ohrožovalo je mnoho šelem, nejhroznější z nch byl machairodus, šelma podobná dnešnímu tygrovi. Její horní špičáky byly hodně dlouhé a prohnuté, jejich zadní okraj byl ostrý jako nůž. Pithecanthropy můžeme rozlišovat na tvary primitivnější a pokročilejší. Nejprimitivnější tvar je označen jako Meganthropus palaeojavanicus, pokročilým tvarem je 16

18 Pithecanthropus robustus, nejpokročilejším tvarem je pak Pithecanthropus erectus. Pithecanthropové žili asi 500 až 300 tisíc let před námi Čínský opočlověk V Číně asi 40 km jihozápadně od Pekingu v letech 1921 a 1922 našel švédský geolog Andersson opracované křemeny, které se sem nemohly dostat jinak, než že je přinesl člověk. Na samém místě se nalezly ještě dva lidské zuby. O pár let později se u Pekingu nalezly úlomky spodních čelistí, několik lebek a dlouhé kosti. Z těchto vykopávek se ustavil nový opolidský rod a druh Sinanthropus pekinsis neboli čínský opočlověk. Sinanthropus žil asi před až lety, tedy později než pithecanthropus. Sinanthropus je velmi podobný pithecanthropovi. Jeho mozkovna má stejný objem. Lebeční kapacita mužské lebky je poměrně velká, má obsah asi 1100 cm3. Mají nízké a úzké čelo, nad očnicemi mají silně vyvinuté nadočnicové valy. Dále mají plochý široký nos, který nebyl oddělen od čelní krajiny hlubokým zářezem, jak tomu je u dnešních lidí. Lícní kosti jsou mohutné a široké. Jeho zvířecí výraz obličeje byl umírněný. Chodil vzpřímeně s nachýlenou hlavou. Podle nálezu jeho stehenní kosti se odhaduje, že měřil asi 150 centimerů. Bydlel v jeskyni nebo ve skalních puklinách a štěrbinách u dnešního Ču-ku-tienu. Dovedl vyrábět nástroje z kamene, z pískovce a křemence. Vedle sběračství podnikal i lovy na velká zvířata, dokazují to nálezy rozbitých a ohořelých kostí divokých vepřů, medvědů, tygrů, jelenů a jiných. Drobné hlodavce, třeba křečky, sviště, pišťuchy vyhrabávali z děr a doupat. Mimo lovu se živil i sběrem, především třešňovitými plody jednoho druhu břestovce. Sbírali také cibulky, hlízy a kořínky. Také se našly některé lidské kosti se stopami po ořezání. To by znamenalo, že čínský opočlověk byl i kanibalem. Rozrážel kosti, z nichž vyjídal morek, a lebky, ze kterých vyjídal mozek. Byl to v dějinách lidstva nejstarší případ lidojedství. V této době, kdy nejprimitivnější lidský druh žil téměř ještě na zvířecím stupni, nebyl kanibalismus žádným zvláštním a neobvyklým jevem. 17

19 S ohněm už dokázal pracovat i uchovávat jej, ale získával ho jen náhodně, třeba z lesních nebo stepních požárů způsobených bleskem. Oheň sinanthropy chránil před šelmami, ohříval je a opékali si na něm maso. Řeč se nijak nelišila od starších pithecanthropů, ovládali pouze jednoduchá slova a gesta Německý opočlověk V roce 1907 se u německé vesnice Maueru našla dobře zachovaná čelist. Tato čelist je známá jako mauerská nebo též heidelberská, protože se pozorovala v heidelberské univerzitě. Tvor, jemuž mauerská čelist patří, dostal jméno Homo heidelbergensis, tj. Člověk heidelberský, ale jelikož nejde o pravý lidský typ, ale o opočlověka, navrhli nové jméno Protanthropus, tj. prvočlověk. Bohužel se o něm moc neví, jaký měla jeho mozkovna objem ani jak byl vysoký. Jistě se ale podobal jávským pithecanthropům a čínským sinanthropům. Víme, že stoličky Protanthropa byly výrazně menší, což je typický lidský znak. Protanthropus žil asi před lety v nížinách mezi dnešní Švábskou Jurou a řekou Rýnem, jimiž protékala řeka Neckar. Nástroje vyráběl z kamene, především z křemitých pískovců. Jejich délka byla různě velká, přibližně 6 až 25 centimentrů. Nejčastějším typem byl jakýsi nástroj hoblíkovitého tvaru. Používali i mohutné klacky nebo přišpičatělé silné větve jako zbraně nebo při sběru různých kořínků, cibule a hlíz jako dobrá vyrypovadla. Žil v malých tlupách, svá tábořiště měl pod širým nebem. 4.3 Člověk neandrtálský V roce 1829 se v belgické lokalitě Engis nalezly vůbec první pozůstatky pravěkého člověka a poté ve forbesově lomu v Gibraltaru v roce 1848, ale jelikož byl názor o pravěkých předcích člověka v této době zakázán, byly ostatky uloženy pouze do muzea nebyly nijak zkoumány. Mezi Dusseldorfem a Elberfeldem v západním Německu se nachází malebné údolí pojmenované Neanderovo podle evangelického theologa Joachima Neandera, německy 18

20 ,,Neanderthal. Toto místo se stalo proslulým, když v roce 1856 v tomto údolí lámali dělníci ve skalách devonský vápenec a při této práci objevovali často i kosti různých pravěkých zvířat. Nevěnovali však tomu pozornost a vyhazovali je i s hlínou na dno údolí, kosti se při tom hodně poškodily. Když potom nalezli lidskou kostru podivných tvarů, začaly všechny kosti shromažďovat. O tomto nálezu se dověděl Johann Carl Fuhlrott, profesor matematiky a přírodních věd, a začal kosti podrobně zkoumat a jako první prohlásil, že tyto kosterní pozůstatky patří pravěké formě našeho plemene. Jeho závěr byl pro tehdejší svět šokující a nepřijatelný, měl hodně odpůrců. Lidé tuto myšlenku uznali až roku 1859, když Charles Darwin dal za pravdu Fuhlrottovi. Už lebka z Neanderova údolí ukázala, že je odlišná od lebky dnešního člověka. Tato mozkovna byla nápadně nízká, dlouhá a docela široká. Lebka měla znaky anthropoidních opic, jako jsou například velké nadočnicové oblouky, tlamovitá čelist nebo široký a plochý nos. Kapacita mozku byla poměrně veliká, dokonce i někdy větší, než má dnešní člověk. Ale průměrně byl objem téměř 1500 cm3. Z jeho pátře se usoudilo, že nechodil příliš vzpřímeně, ale chodil dopředu nachýlený. Jeho výška byla asi 160 až 165 cm vysoká. Byli hodně svalnatí, měli robustní a mohutnou postavu. Vyskytovali se téměř po celé Evropě a také v západní Asii, dokazují to nálezy jejich kostí po celé Evropě. Za východněji položené naleziště neandertálců byla dosud považována jeskyně Tešik-Taš v Uzbekistánu, kde byly v roce 1938 objeveny pozůstatky neandertálského dítěte staré asi let. 19

21 Neandrtálci se živili sběrem, který zajišťovaly ženy a děti, a lovem, který byl především povinností mužů. Lovili drobnou zvěř, kterou uštvali nebo nebo zabili mířeným hodem. Velká zvířata lovili příležitostně, chystali na ně pasti. Že tomu tak bylo svědčí taubašské naleziště u Výmaru v Německu, kde byly v ohništi nalezeny opálené kosti praslona Elephas antiquus a nosorožce Coelodonta merckii, tedy kosti ohromných zvířat, které museli taubšští lovci ulovit jedině lstí nebo úchytem do dobře maskovaných jam. Tato myšlenka o lovecké lsti musela neandrtálce napadnout, když nějaké zvíře náhodně spadlo do přirozené jámy nebo třeba do vývratu vichřicí vyvráceného stromu. Ulovenou velkou kořist porcovali neandrtálští lovci rovnou na Pěstní klín místě, neboť by ji celou neunesli. Přenášeli pouze vybrané a nejsnáze přenosné části, které opékali v ohni. Pochoutkou pro ně byl morek, proto dlouhé morkové kosti ulovených zvířat rozráželi, aby si mohli vybrat tuto pochoutku. Otvírali také lebky ulovených zvířat a vyjídali mozek. Jejich nejhojnějším lovným zvířetem byl jeskynní medvěd, proto o těchto pralovcích mluvíme často jako o lovcívh jeskynních medvědů. Neandrtálci neustále posunovali svá tábořiště z místa na místo, aby se podřídili sběratelským a loveckým podmínkám. Už tehdy měla každá tlupa svůj okrsek, svá loviště, která střežila a bránila proti každému vetřelci. Ohniště neandrtálských pralovců také prozradila, že neopovrhovali ani lidským masem. Při lovu i obraně používali nenandrtálci také mohutných sukovitých klacků a kyjů. Život neandrtálských pralovců nebyl lehký. V teplé době meziledové byl život snažší, tábořili pod širým nebem nebo i pod převislými skalisky. Když nastala poslední doba ledová, přesunuli se do jeskyň, které se nakonec staly jejich výhradními obydlími. Před chladem a mrazem se chránili hrubě vypracovanými kůžemi ulovených zvířat. I když byli 20

22 neustálým pobytem v přírodě a těžkým životem velmi otužilí, trpěli různými chorobami, nejčastěji různými revmatickými chorobami, způsobené hlavně dlouhým pobytem ve vlhkých jeskyních. Vlivem nepříznivého podnebí, těžkého života a chorob neandrtálci žili poměrně krátce. Nalezené kostry padesátiletých mužů projevují už všechny známky typické stařeckosti. Velmi málo těchto pralovců zemřelo přirozenou smrtí, většina z nich zemřela buď nešťastnou náhodou nebo strádáním v boji či lovu. Jejich tlupy nebyly velké, většinou je tvořili členové jedné nebo jen několika málo rodin. Z toho vyplývá, že členové tlup se museli plemenit především mezi sebou. Docházelo i k loupení žen z cizích tlup, neboť tehdy byla žena vzácným a prospěšným tvorem pro sílu a vzrůst tlupy. Někteří badatelé soudí, že se některé tlupy přátelily a projevovaly to tím, že si navzájem vyměňovaly mladé ženy k založení nových rodin. Zbraně neandrtálců byly kamenné. Vyráběli je z jader a úštěpů pazourkových hlíz. Byly upravené tak, aby se pohodlně držely v ruce, jsou to takzvané pěstní klíny, které byly význačné především pro západoevropské neandrtálce. Mezi jejich nástroje patřila především různá rydla, škrabadla, drasadla, hroty. Sloužily k různým druhům práce, k rytí, vrtání, řezání, oškrabávání a podobně. Materiál, ze kterého se nástroje vyráběly, nebyl jen pazourek. Vyráběly se z vápenců, křemenů a jiných hornin, nikdy však nebyly tak dokonalé jako pazourkové. Vzácně známe i kostěnné nástroje, které se zhotovovali z kostí jeskynních medvědů. Lovci jeskynních medvědů už žili duchovně. Své bratry pochovávali. Pohřby neandrtálských lidí jsou nejstarší vůbec a svědčí o tom, že již jejich hrobník, tedy neandrtálský pralovec, se zamyslel nad některými otázkami, které zajímají i dnešní lidstvo. Podnětem k těmto myšlenkám byla především smrt některého z jeho druhů. Nevěděli, proč se tělo najednou přestalo hýbat, jestli zemřel proto, že přestal dýchat nebo proto, že z ran přestala proudit krev. Byly to těžké otázky, na které jejich rozum nestačil. Zřejmě si mysleli, že mrtvý žije jakýmsi záhadným způsobem a že způsobuje i mnohá neštěstí. Dospěl tedy k poznání, že je potřeba se před ním chránit, že je nutno ho uložit do země poblíž ohně, u něhož žil, a zasypat ho, aby se nemohl vrátit. Z několika nálezů se zjistilo, že neandrtálci pochovávali své mrtvé do mělkých hrobů na pravý bok a s pravou rukou pod hlavou a se skrčenýma nohama. Zvyk skrčování nohou zemřelých trval mnoho tisíc let. Pravděpodobně skrčení těla mělo napodobovat polohu těla při spánku, v jaké za živa po 21

23 práci nebo lovu odpočívali ve spánku u ohně. V některých hrobech byly nalezeny i různé nástroje a opálené kosti, byly to jakési milodary, které dávali nebožtíkům na cestu do věčnosti. Neandrtálci si posmrtný život představovali jako trochu odlišné pokračování jejich pozemského života, proto dávali do hrobu kamenné nástroje i trochu jídla. Členové tlupy měli soucit k mrtvému a jeskyni, u které se tělo pohřbilo, většinou opustili a odešli jinam. Když ještě neandrtálský člověk ještě neuměl rozdělat oheň, získával ho náhodně, třeba při zasáhnutí stromu bleskem. Oheň byl pro ně už téměř nepostradatelný. Když jim v ohništi zhasla poslední jiskra, pralidé cítili úzkost a hrůzu. Bez plamene nemohli odhánět dravce, opkékat maso, které se žárem ohně stávalo chutnějším a stravitelnějším, a ohřát se v kruté době ledové. Toho, komu byl oheň svěřen a kdo ho pečlivě nehlídal, čekal těžký trest. Jakmile však neandrtálci zjistili, jak rozdělat oheň, byl ve vývoji lidstva učiněn velký krok dopředu. Neandrtálské dítě Kostra Neandrtálce a člověka dnešního typu Nenandrtálec měl už tři lidské přednosti. Vyrábět a pracovat s nástroji, zvládnout oheň a ovládat řeč. Byl tedy už pravým člověkem. 22

24 4.4 Člověk kromaňonský Ve Francii se při stavbě dráhy roku 1868 objevily ve skále, zvané Cro Magnon kosterní zbytky člověka, které jsou naprosto odlišné od primitivního neandrtálce. Jsou to pozůstatky, které josu vývojově vyšší a jemně modelované. Tato nová vývojová etapa dostala název Homo sapiens fossilis, česky člověk předvěký neboli kromaňonec. Kosterní pozůstatky patřily třem mužům, jedné ženě a jednomu dítěti. Zbytky těchto lidí se pak staly představiteli rasy cromagnonské. Kostra muže ukazuje všechny znaky této rasy. Kromaňonský muž byl vysoký 185 centimetrů, měl široký trup a postavu atletického vzhledu. Lebka je velká a krásně vyklenutá mozkovna. Čelo je vysoké, široké a neubíhá do zad. Obličej už nemá zvířecí výraz, čelisti nejsou tlamovité, brada je dobře vyvinutá a vystupuje dopředu, rysy v objičeji jsou jemné. Postava je zcela vzpřímená, držení těla a rozměry dlouhých kostí končetin se shodují s dnešním člověkem. Stejná je i stavba mozku. Měl mohutně vyvinuté žvýkací svalstvo. Vedle kromaňonců byly objeveny i takové kosterní pozůstatky, které se od nich značně liší. Kostry patřily muži a ženě, jejichž tělesné znaky jsou velmi podobné znakům černého plemene, proto se mluví o znacích negroidních. Jsou to příslušníci rasy grimaldské, která pronikla z Afriky do Evropy. Jiný od kromaňonců odlišný typ byl malého vzrůstu, průměrná výška byla asi 150 cm a měli velmi dlouhé a vysoké hlavy. Měli podobnou kostru jako Eskymáci. Tato rasa se nazývá chanceladská. Po celé Evropě se rozšířila Aurignacká kultura. Aurignačtí lovci spadají do částí poslední doby ledové, v níž se podstatně oteplilo. V této době mohli lovci tábořit ve volné přírodě. Při dalším nárazu ledovce se uchylovali do jeskyň nebo i stavěli podzemní zemljanky, aby mohli snadněji překonat chlad krutých zim. Byli zdatnými lovci a jejich hlavním lovným zvířetem byl mamut, proto se přezdívají lovci mamutů. Lovili i srstnaté nosorožce, soby, divoké koně, pratury ale také menší zvěř, vlky, lední lišky, sněžné zajíce a jiné. Jejich nástroje a zbraně byly vyrobené především z kamene, z kostí a parohů. Aurignačtí lovci mamutů byli prvními tvůrci nejstaršího umění. Po aurignacké kultuře následovala kultura magdalénská. Nástroje se vyráběli více z kostí než z kamene. Vznikly harpuny, které byly v této době časté. Hojné byly i kostěnné hroty, které mají krevní žlábek, aby kořist rychleji vykrvácela. Jejich loveckou výzbroj 23

25 tvořily ještě zvláštní hole, z nichž lovci vymršťovali kopí. V táborovém životě používali různá šidla a jehly na šití. Magdalénští lovci už měli píšťaly a primitivní flétny, používali je na signalizování a při různých magických obřadech. Při těchto obřadech používali i misky, zhotovené ze zvířecích, ale i lidských lebek. U magdalénců vyvrcholilo paleolitické umění. Jde o drobná přenosná umělecká díla nebo o nádherné barevné malby na stěnách mnohých jeskyň. U nás se nalezla nedaleko Brna umělecká památka moravských magdalénců. Je to rytina, znázorňující boj bisonů. Jelikož mamuti začali vymírat, jejich dalším hlavním zvířetem byl sob, přezdívali se tedy lovci sobů. Magdalénská kultura spadá do poslední části doby ledové, kdy bylo počasí studené a mrazivé, proto jejich tábořiště nacházíme většinou v jeskyních. Pro Aurignacké i magdilénské lovce byl lov hlavním zaměstnáním. Ovládali mnoho loveckých lstí a úskoků, byli dokonalými lovci. Aurignačtí lovci mamutů měli oproti nenadrtálcům mnohem dokonalejší zbraně. Byly to především dobrá kopí a oštěpy s kamennými nebo kostěnnými hroty, šípy a luky a v jejich výbavě nachyběla ani lasa, zatěžkána na jendom konci kameny ale i koulemi nebo válci vyřezanými mamutoviny, profesor jak používali zjistil Absolon Věstonicích. K i z ve lovu kamenné kotouče, které sloužily jako vrhací kameny při lovu malých zvířat. Měli i ostré dýky, které si vyráběli z kostí ulovených zvířat, a dřevěnné kyje, které se hodily k dobíjení lapeného nebo zraněného zvířete. I když už měli mnohem lepší zbraně než jejich předchůdci a lovili ve skupinách, lov velkých mamutů, strstnatých nosorožců, praturů, divokých vepřů byl riskantní a odvážný. Zranění lovců, která byla často těžká, vedla ke zmrzačení nebo i k 24

26 smrti, nutila lovce vymýšlet lepší a dokonalejší lsti, jakými by snadněji a bez osobního nebezpečí mohli zvířata ulovit. Tito lovci dobře znali chování a zvyky své lovné zvěře. Na stezkách, po nichž zvěř chodila pravidelně k napajedlům, vykopávali hluboké jámy, které pokryly větvemi a posypali hlínou a drny. Takto maskované jámy sloužily k lapení především větší zvěře, mamutů a srstnatých nosorožců, které se z nich nemohla osvobodit. Zvěř, která chodila po stezkách pod korunami stromů, lovili tak, že si lovci lehli na silné větve a odtud šípy, kameny a oštěpy ubíjeli zvěř jdoucí k vodě. Jindy zaháněli zvěř do bažin a močalů, nebo do skalních úzkých soutěsek. Z jeskynních kreseb se zachovali plánky jejich pokročilejších pastí. Takovou obyčejnou pastí byly jednoduché ohrady s jedním vchodem, který rychle zatarasili, když do ohrady vešlo jedno nebo i více zvířat. Poté zvířata zabíjeli postupně podle potřeby. Z kreseb známe složitější pasti, sestavené ze střechovitě postavených klád nad stezkami zvěře a při průchodu zvířete se na něj zřítila tato nastražená stavba. Zvíře těžké klády zranily a lovci ho už jen dobili. Někdy se také zahalili do zvířecích kůží a po čtyřech se plížili ke zvířeti, někdy jim stačil i svazek větví, který drželi před sebou a kryl jejich těla. Plížili se proti větru a když byli dostatečně blízko, vyskočili a než se zvíře vzpamatovalo, mělo v sobě zapíchnuté šípy a oštěpy. Zajímavý lovecký úskok byl zjistěn u Laugerie Haute ve Francii, v místě, kde křídové vápence pozvolna sbíhají k hladině řeky Vézéry. Lovci zde ostrými kameny vydlabali ve vápenci 21 jam, 80 až 160 cm hlubokých a 60 až 230 cm širokých, ve směru řeky a v řadách za sebou tak, aby mezi dvěma jámami přední řady byla jedna jáma zadní řady. Jámy pak zamaskovali a většina zvěře, která tudy procházela se napít k vodě, se chytila a 25

27 poté byla lovci dobita. Jinou lstí, kterou lovci používali, bylo pozvolné štvaní divokých koňů, mnohdy za pomoci ohně, na vrchol skály až k prudkému srázu, odkud pak poplašení koně padali dolů, kde zůstali ležet s přeráženými údy, jiní lovci je takto zmrzačené ubili. Dokazuje to nález obrovského počtu kostí pod příkrou stěnou skály, který patřil až 100 tisícům jedinců. Lovili téměř vše, jen jeskynních lvům se raději vyhýbali. Lovci nelovili jen pro maso, ale i pro kůže, kterými se odívali, pokrývali své stany a na kterých spali. Magdalénští lovci sobů zdokonalili především některé lovecké zbraně, které se jim osvědčily při lovu. Objevily se harpuny, opatřené zpravidla dvěma řadami zubů. Na Moravě byla však nalezena i harpuna, která má tři řady zubů. Pro aurignacké i magdalénské lovce nebylo maso jedinou potravou, běžnější byla potrava rostlinná. Sběr byl záležitostí žen, dětí a straců. I ve sběru už měli určité zkušenosti a přehled míst, kde sbírat. Vzácně se zachovala památka, která se vykládá jako ze sobích parohů vyřezané klasy. Tato umělecká památka u vědců vzbudila domněnku, že už tito lidé začali pěstovat obilí. Je možné, že dovedli semena kamennými drtidly rozdrtit a ze šrotovné mouky připravit nějakou tuhou kaši, kterou na žhavých kamnech opékali v jakési placky. Také není vyloučeno, že klasy travin nebo jejich semena dokázali usušením uchovat na dobu, kdy už bylo po sklizni. Z konce paleolitu se zachovala kresba, na které je lidská postava s košem ruce, která leze po lanech vzhůru ke skalní štěrbině, z níž vylétají včely. Tito lovci tedy znali i med divokých včel. Potravy v těchto tlupách nebylo nikdy nadbytek. Hlad nastával v mrazivých dnech zimy. Ani v létě nebývalo potravy nazbyt, neboť maso se teplem kazilo, proto se muselo sníst co nejrychleji. A tak se střídal hlad s obrovskými hostinami. V zimě si mohli maso ponechat i na jiné dny, neboť mrazy zabraňovaly rozkladu masa. Nouze a hlad se mohly zmírnit až když se naučili sušit a udit maso. Udění masa vynalezli náhodně. Nějaký zapomenutý kus masa u ohně očouzený dýmem krásně voněl a výborně chutnal. Udění a sušení masa se stalo zvykem a nutností. Udělali značný pokrok v uhájení živobytí, ale ještě stále bylo sušení a udění závislé na lovech, protože ochočovat a chovat zvířata ve stádech dovedli až lidé mladší doby kamenné. Tlupa paleolitických lovců byla základní, společenskou i hospodářskou jednotkou. Později to byl už dokonale organizovaný rod. Tlupa i rod žily, staraly se o potravu, 26

28 bezpečnost a úkryt společně. Místa, kde tlupy a rody sídlily, nazýváme tábořiště, sídliště nebo stanice. V chladných obdobích se staly tábořišti jeskyně. V teplejších obdobích se tábořiště rozkládala pod širým nebem nebo pod převislými skalisky. Jeskyně měly pro lovce mamutů mnoho výhod. Chránily je před nepohodlnými venkovními vlivy a před dravou zvěří, zvlášť vhodné byly jskyně s úzkým a nízkým vchodem, který se zatarasil větším balvanem. Tlupy i rody sídlily jen na začátku jeskyň, kde pronikalo světlo a nebylo takové vlhko jako v zadní části jeskyně. U vchodu do jeskyň plály ohně, které šířily světlo, teplo a v noci odháněly dravce. V jeskyních, které měly velký vchod, a na tábořištích pod širým nebem si lidé stavěli primitivní stany, aby lépe snášeli nepřízeň počasí. Jestliže neměli ve svém kraji jeskyně, zhotovili si je uměle. Na ukrajinské stepi s velmi nevlídným počasím bylo objeveno několik jam, v nichž byly pozůstatky po ohništích. Tyto jámy, které byly domovem ukrajinských lovců mamutů, měly nad sebou jakousi stanovitou střechu jejíž kostru tvořily kůly, pokryté kůžemi, březovou kůrou a po bocích i vykopanou hlínou a mamutími kly. Jáma tady splynula s povrchem stepi. Příchod do jámy tvořila 1 m široká šikmá chodba. Některé jámy měly i komín k odvodu kouře z ohniště. Poblíž tohoto obydlí byly i zásobní jámy. Tyto stavby byly dostatečnou ochranou před chladem a mrazy krutých zim. Nazývají se zemljamky. Svá tábořiště zakládali především na jižních, slunných svazích, pokud možno chráněnných skalním útesem nebo svahem hor před severními větry. Byla vždy položena tak, aby je neohrožovaly povodně. K vodě chodila zvěř pít, a tak zde mohli snadně lovit. Potřebovali mít i rozhled, aby mohli sledovat přesun stád zvířat nebo nepřátelských tlup. Hlavním požadavkem na volbu tábořiště bylo bohatství kraje zvěří. Magdalénští lovci sobů obývali ve střední i západní Evropě výhradně jeskyně, neboť žili na sklonku doby ledové a na počátku doby poledové v drsném podnebí, které je zahnalo do jeskyň, kde neustále plály jejich ohně. Aurignačtí lovci už dovedli vznítit oheň. U ohně lovci odpočívali, pracovali, odbývali své zábavy a porady. Kolem ohně probíhal život celé tlupy nebo rodu. Ohně udržovali dřevem stromů ale i kostmi velkých zvířat, udržoval se totiž tukem, řinoucím se z konců pálených kostí do plamenů. Stejně jako neandrtálci i kromaňonci si rádi pochutnali na morku z kostí a mozku zvířat. Maso pojídali tito lovci už hodně opečené na rozžhavených kamenech nebo ve 27

29 žhavém popelu, tak se totiž stávalo maso měkčím, chutnějším a stravitelnějším. Zbylé kosti zvířat třídili a uchovávali v odpadkových jámách. Vytvářeli první sklady surovin. U ohňů vytvářeli někteří lovci-umělci i drobná díla. Různé náhrdelníky a náramky, které mnohdy sloužily asi více jako amulety než ozdoba. Amulety měly chránit člověka před každým nebezpečím a nemocemi. Takovéto náhrdelníky vyráběli z různého materiálu. Hodně používali různých ulitek a lasturek tehdejších i dnešních mlžů a plžů, například z ulitek třetihorních plžů jehlanek. Vyráběli také ze zubů vlků, ledních medvědů a hyen, z dvojitých perel, vyřezaných z mamutoviny a nebo ze zubu třetihorního žraloka. Výroba náhrdelníků a náramků byla práce žen a dívek, ty obstarávaly také oblečení. V zimě museli chodit celí zahaleni do zvířecích kůží a kožešin. V létě jim stačil jen kus kožešiny kolem boků. Jehly, nalezené na četných jejich tábořištích, jsou důkazem, že kromaňonci uměli jednotlivé kožešiny sešívat a vytvářet z nich jakési kalhoty a kabáty. Kabáty se spínaly zvláštními sponami s otvory. Oblečení si zdobili mušlemi a lasturkami. Lovci zdobili i svá těla. Různými ptačími péry si zdobili vlasy. O účesech žen se moc neví, na ženských soškách, takzvaných venuších, je účes vždy velmi pečlivý a zpravidla hodně složitý. Na mnohých tábořištích těchto lovců se nachází často i hroudy různých barevných hlinek, červené, žluté, černé i bílé. Sloužily k malování těl, neboť toto malování je nejstarší způsob ozdoby vůbec. Našly se i tyčinky k nanášení těchto barev. Už v této době byly ženy velké parádnice, svědčil o tom nález nejstarší pudřenky, zhotovené z duté ptačí kosti, v níž bylo práškové barvivo. Tato pudřenka ale nemusela patřit pouze ženě. Barvení těla mělo význam především náboženský, pudřenka mohla patřit i některému kouzelníkovi. Léčebné zkušenosti měly především staré ženy, které je předávaly dalším generacím v dokonalejších formách. Znaly léčebné moci různých rostlin, jejich listí, kořenů i plodů. Již víme že už neandrtálci pohřbívali své mrtvé, aurignačtí lovci také. Někdy mrtvolu položili přímo do ohniště, jindy ukládali mrtvé tělo do uměle vyhloubených hrobů a hlavu i nohy obložili zvláštními kamennými skříňkami. Někdy zatěžkávali hlavu, prsa a nohy mrtvého kameny, jako by chtěli zabránit, aby se mrtvý nemohl zvednou z hrobu. Měli strach z mrtvých, proto je také někdy svazovali do kozelců, což se při vykopání hrobu projevuje silně skrčenou kostrou. Někdy zas nechali mrtvého v jeskyni a vchod zaterasili balvanem. Mrtvé posypávali červeným barvivem a nechávali jim v hrobech milodary, 28

30 ozdoby, kamenné nástroje a potravu. Pohřbívali dospělé i děti, i těm byly dávány milodary. Například hrobka lovců mamutů z Předmostí, kde se v roce 1864 našlo 20 koster, pohřbených ve skrčené poloze a hlavou obrácených k severu. Byly zde pochovány většinou děti a mladé osoby. Byly zde nalezeny i kostry kojenců. Byly posypány červeným barvivem a součástí dětského hrobu byl krásný náhrdelník ze 42 provrtaných liščích zubů, křížem přes sebe. Zvláštností jsou pohřby částečné, kdy se pohřbí pouze část těla, především hlava. Takové pohřby jsou známe hlavně z doby magdalénců. Vrcholná umělecká díla paleolitických lovců nacházíme hlavně ve španělských a francouzských jeskyních. Hlavním námětem lovců mamutů i sobů pro tvorbu umění byla zvěř a žena. Všechno ostatní zůstalo v pozadí. Paleolitická umělecká díla se dělila na drobné předměty, plastiky a nástěnné malby a rytiny. Drobné předměty jsou zdobené kresbou, rytinou nebo řezbou. Plastiky zachycují podoby lidí nebo zvířat, nástěnné malby a rytiny v jeskyních nebo na skalních stěnách. Toto umění pak vykvétalo ve dvou oblastech. V Oblasti franko kantabesrké a v oblasti východošpanělské Umění lovců sobů a mamutů K nejstarším uměleckým dílům aurignackých lovců mamutů patří sošky nahých žen, takzvané venuše. U těchto sošek jsou přehnaně zvýrazněné prsy, břicho a stehna, tedy tělesné znaky, které vyznačují ženu. Naopak obličej, vlasy, ruce a nohy jsou u těchto sošek většinou zanedbané. Většinou jsou tyto sošky vyřezány z úlomků mamutího klu nebo kostí. Ale venuše jsou vyrobeny i z jiných materiálů, například naše Věstonická Venuše je vyrobena z plastické hmoty ze spálených kostí, hlíny a tuku. Průměrná velikost těchto venuší je 5 až 10 cm, výjimku tvoří reliefy z francouzského naleziště Laussel, které jsou vysoké asi půl metru. Všechny tyto venuše jsou bez oděvu, ale našla se i venuše oblečená v jakési kožešinové kombinéze s kapucí. Vzácná je tzv. Venuše předmostská, nalezená v Předmostí u Přerova. Je to rytina vyrytá do úlomku mamutího klu. Při výrobě venuší šlo především o zdůraznění funkce ženy jako zachovatelky rodu. Venuše hrály důležitou roli i v různých magických obřadech. Byly nošeny i jako náhrdelníky a amulety. 29

31 Vzácné jsou sošky mužů se zdůrazněným mužstvím. Taková vzácna umělecká památka se nalezla v Brně a byla vytvořena z mamutoviny. Mnohem vzácnější jsou lidské hlavy, vyrobené také z mamutoviny. Je to jediný portrét paleolitického člověka. Tato lidská tvář patří k vrcholným dílům pravěké plastiky. Kromě sošek žen a mužů známe i sošky a rytiny zvířat. Ve Věstonicích se našly sošky medvědů, divokých koní, nosorožce, mamuta, sobů a mnoho dalších. Často to byly jen některé části těl nebo hlav, protože byly často ničeny při různých obřadech, kdy lovci tyto sošky zmrzačili nebo i dokonce rozdrtili při čarování a kouzlení. Nejvíce se ryli bisoni, kozorožci, venuše z Lespugue kamzíci sobi, pratuři nebo jeskynní medvědi. Vzácné byly rytiny rostlin. K rytí používali pazourkové rydlo. K nejcennějším a nejobdivuhodnějším uměním patří malby zvířat, kterými kromaňonci vyzdobili některé francouzské a španělské jeskyně. Mezi významná naleziště nádherných maleb patří jeskyně Altamira na severu španělska, ve které se v roce 1868 našly nástěnné malby zvířat. Nejkrásnější jsou blízko u vchodu v postranní chodbě. Nízký strop této chodby je pokryt v délce 14 metrů samými obrazy zvířat, namalovanými červeně a černě s jemnými odstíny. Hlavním motivem jsou bisoni, divocí koně, laně a divocí vepři. Dále to je jeskyně v Dordogni ve Francii s rytinami i malbami mamutů, praturů nebo sobů. Ti byli namalováni černou a žlutou barvou ve všech odstínech. K vybarvování používali barevné hlinky, především žlutý okr a červený krevel. Tyto barvy rozdělávali tukem z ulovených zvířat a nanášeli je prstem nebo různými tyčinkami z dřeva a kostí. Při malování používali palety, zhotovených z lopatek zvířat. Není vyloučeno, že si z kůže a chlupů vytvářeli primitivní štětce, které se ale nedochovaly. Barvy přenášeli a uchovávali v dutině sobí kosti. Malby a rytiny nesloužily lovcům jen pro radost, měly pro to mnohem hlubší příčiny. Důkazem je, že tyto malby a rytiny jsou často daleko od vchodů na skrytých a těžko 30

32 dosažitelných místech. Smysl těchto uměleckých památek byl zcela jiný než okrasný. Sloužily hlavně k obřadům k plodnosti žen a tím i k vzrůstu tlupy, neboť ta potřebovala stálý příliv mladých, zdravých a silných lovců, které mohly dát tlupě jen ženy. Proto prováděli tyto obřady, aby byla plodnost co největší. Jeskyně, ve kterých se obřady prováděly se nazývají pravěké svatyně, tato místa byla magickými kulty. Nacházela se na odlehlých, skrytých jeskyních položených v propadlých úvalech. Proto jsou dodnes nalézána jen náhodou. V jeskyni na severní straně Pyrenejí se nachází jeskyně, do které je velmi těžký přístup. K vchodu do jeskyně se dá pouze připlavat nebo připlout na nízké lodičce. Po několika hodinovém plazení v úzkých chodbičkách, ve kterých se nedá ani zvednout hlavu se nachází velká a krásně vyzdobená síň sochami, představující samici a samce bisona. V době objevení byly na zemi ještě vidět stopy lidí, kteří kolem sochy tancovaly. Stopy patřily mladým lidem, z toho lze usuzovat, že v této svatyni se podrobovali obřadům chlapci a dívky, kteří měli být přijati mezi muže a ženu. Jiné svatyně sloužily k loveckým magiím. Konaly se obřady, které měly zajistit lovcům úspěch při lovu medvědů. Při tomto ceremoniálu se šípy strefovali do hliněné sochy medvěda, která byla 60 cm vyoská a 110 sm dlouhá. Na krk sochy posadili skutečnou medvědí hlavu. Paleoličtí lidé neradi zobrazovali sebe. Nejčastěji se zobrazovali v karikatuře. Na nalezených obrazech jsou často přestrojení lidé se zvířecími maskami, byli to kouzelníci. Ti hráli při magických obřadech nejdůležitější roli. Kouzelníci ošetřovali zlomeniny, znali léčivost, vlastnosti i jedovatost bylin. K obřadům potřebovali různé předměty, jakou jsou chřestidla z vyschlých močových měchýřů ulovených zvířat, různé amulety, talismany i ozdoby do vlasů. Dovedli vyrábět i primitivní píšťaly, bubny a kouzelnické hole, které jsou zdobeny krásnými rytinami. Umělci, kteří svatyně zdobili, potřebovali k malování nebo rytí světlo. Používali smolné pochodně i jakési kahance, naplněné zvířecím tukem, do něhož byl vložen kousek suchého a svinutého rašelníku. Takové svítidlo bylo zhotoveno z červeného pískovce a na jedné straně je tojboké držadlo. Umělci také museli používat nějaké primitivní žebříky nebo lešení, protože některé obrazy jsou umístěny na těžko dosažitelných místech. 31

Australopithecus- 1,2,6,13,14, Homo habilis-3,7,15,19,20 Homo erectus-4,8,16,17,21, Homo sapiens neanderthalensis-5,9,18,22,23

Australopithecus- 1,2,6,13,14, Homo habilis-3,7,15,19,20 Homo erectus-4,8,16,17,21, Homo sapiens neanderthalensis-5,9,18,22,23 Interaktivní hra, její součástí je rozmístění fotografií a informací po třídě (identifikace dle čísla) žáci obdrží jmenovku Homo sapiens, Homo habilis, Homo erectus a Australopithecus a mají si vybrat,

Více

Vypracování časové osy: žáci použijí obě poloviny sešitu. Nadpis: Vývoj člověka

Vypracování časové osy: žáci použijí obě poloviny sešitu. Nadpis: Vývoj člověka VÝVOJ ČLOVĚKA: Vypracování časové osy: žáci použijí obě poloviny sešitu. Nadpis: Vývoj člověka - blíže levému okraji narýsují tužkou přímku, kterou rozdělí po 5cm (miliony let), každých 5cm rozdělí po

Více

VÝVOJOVÁ TEORIE /Charles Darwin/ Obr. 1.1 Člověk je výsledkem dlouhého vývoje živých organismů.

VÝVOJOVÁ TEORIE /Charles Darwin/ Obr. 1.1 Člověk je výsledkem dlouhého vývoje živých organismů. KDE SE VZAL ČLOVĚK? NÁBOŽENSTVÍ Člověk byl stvořen bohem. Bůh Hospodin udělal člověka z hlíny a vdechl do jeho chřípí život. Dal mu jméno Adam, tj. muž ze země. Stvořil pro něho ráj Eden. (Ivan Olbracht:

Více

Původ a vývoj člověka

Původ a vývoj člověka Původ a vývoj člověka Člověk svým původem navazuje na živočišnou říši a je součástí přírody. Vývoj člověka je složitý a dlouhodobý proces, při kterém došlo k celé řadě změn v anatomické stavbě, fyziologii

Více

Dělení doby kamenné ve střední Evropě

Dělení doby kamenné ve střední Evropě Doba kamenná Dělení doby kamenné ve střední Evropě A) starší doba kamenná paleolit 4 000 000 9 500 př.n.l. B) střední doba kamenná mezolit 9 500 tis. 5 500 tis. př.n.l. C) Mladší doba kamenná neolit 5

Více

PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK. Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10

PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK. Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10 PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10 PRAVĚK doba od počátku lidských dějin po první starověké státy u nás trvá až do příchodu slovanských kmenů v 6. století n.l.

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi z oblasti původu a vývoje člověka.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi z oblasti původu a vývoje člověka. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi z oblasti původu a vývoje člověka. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

Antropogeneze člověka. PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015

Antropogeneze člověka. PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015 Antropogeneze člověka PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015 Byl jednou jeden člověk https://www.youtube.com/watch?v=zwzxpiessxk Sledujte film, vytvořte myšlenkovou

Více

Vývoj rodu homo. 1. Kde jsme se vzali? 2. Proč bipedie? 3. První předchůdce člověka Australopitéci?

Vývoj rodu homo. 1. Kde jsme se vzali? 2. Proč bipedie? 3. První předchůdce člověka Australopitéci? Vývoj rodu homo 1. Kde jsme se vzali? Je těžké vystopovat linii člověka. Předpokládá se, že různé druhy žili spolu, mohli se (asi) mezi sebou množit a tím mohli vznikat další druhy. Zajímavé je, že existují

Více

Pravěk - Doba kamenná. Vypracovala: Jana Opluštilová

Pravěk - Doba kamenná. Vypracovala: Jana Opluštilová Pravěk - Doba kamenná Vypracovala: Jana Opluštilová Osnova Starší doba kamenná Paleolit 1.Nejstarší Paleolit 2.Starý Paleolit 3.Střední paleolit 4.Mladý Paleolit Střední doba kamenná Mezolit Mladší doba

Více

VY_32_INOVACE_DVK1101

VY_32_INOVACE_DVK1101 PRAVĚKÉ UMĚNÍ VY_32_INOVACE_DVK1101 Autor: Vznik: Téma: Předmět: Anotace: Mgr. Jan Souček 09 / 2012 Pravěké umění DVK / 1. ročník Charakteristika a periodizace pravěkého umění PRAVĚK JAKO HISTORICKÉ OBDOBÍ

Více

Co všechno víme o starším pravěku?

Co všechno víme o starším pravěku? Co všechno víme o starším pravěku? Starší pravěk Starší paleolit Starší doba kamenná Co víme o starším pravěku? Které vývojové stupně člověka známe? člověk zručný člověk vzpřímený člověk rozumný nejstarší

Více

VY_32_INOVACE_D_362 PRAVĚK

VY_32_INOVACE_D_362 PRAVĚK VY_32_INOVACE_D_362 PRAVĚK Autor: Taťjana Horáková, Mgr. Použití: 6. ročník Datum vypracování: 6. 10. 2012 Datum pilotáže: 24. 10. 2012 Metodika: prezentaci lze použít při seznámení s vývojovými druhy

Více

Inovace bez legrace CZ.1.07/1.1.12/01.0070 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Inovace bez legrace CZ.1.07/1.1.12/01.0070 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Strana 1 Opakování pravěku Strana 2 PRAVĚK starší doba kamenná (před 3 miliony let) probíhá vývoj člověka: člověk zručný homo habilis člověk vzpřímený homo erectus člověk rozumný homo sapiens člověk dnešního

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského ţáky

Více

PRAVĚK PŮVOD ŽIVOTA A ČLOVĚKA

PRAVĚK PŮVOD ŽIVOTA A ČLOVĚKA PRAVĚK ÚLOHA 1: Co rozumíme pod pojmem prehistorie (pravěk)? Od kterého období mluvíme o historii? PŮVOD ŽIVOTA A ČLOVĚKA Existují tři teorie o původu člověka a života K život a lidé byli E život a lidé

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Fáze

Více

Pravěk. periodizace dle používaných materiálů ( doba kamenná, bronzová )

Pravěk. periodizace dle používaných materiálů ( doba kamenná, bronzová ) Pravěk 3miliony př. n. l. až do vzniku prvního písma: 3000let př. n. l nejdelší období v dějinách někdy nazýváme jako prehistorie česky předhistorie žádné písemné prameny, pouze hmotné (malby, sošky, nástroje,

Více

Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku. Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz

Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku. Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz Historická kritéria posuzování vývoje techniky v pravěku 1. Kritéria technologická z jakého materiálu a jakým způsobem

Více

MALÍŘSTVÍ PALEOLITU MALÍŘSTVÍ PALEO

MALÍŘSTVÍ PALEOLITU MALÍŘSTVÍ PALEO MALÍŘSTVÍ PALEOLITU VY_32_INOVACE_DVK1102 Autor: Vznik: Téma: Předmět: Anotace: Mgr. Jan Souček 09 / 2012 Pravěké umění DVK / 1. ročník Obrazová prezentace vývoje malířství v období paleolitu MALÍŘSTVÍ

Více

Život v pravěku. Základní pojmy. Přirozená dělba práce. Přisvojovací hospodářství. Výrobní hospodářství. Společenská dělba práce

Život v pravěku. Základní pojmy. Přirozená dělba práce. Přisvojovací hospodářství. Výrobní hospodářství. Společenská dělba práce Život v pravěku Základní pojmy Přisvojovací hospodářství sběr plodin a lov zvěře Výrobní hospodářství pěstování rostlin a chov dobytka Přirozená dělba práce dělba práce mezi mužem a ženou Společenská dělba

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 1. Pravěk. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. DUM číslo: 1 Pravěk Strana: 1

VÝTVARNÁ KULTURA. 1. Pravěk. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá.  DUM číslo: 1 Pravěk Strana: 1 VÝTVARNÁ KULTURA 1. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZŠ Břežany zpracovala v rámci projektu DUMY: 6. ročník, výtvarná výchova Tematický blok: Výtvarné umění autor: Mgr. Alžběta Sousedíková sousedikova.obl@seznam.cz duben 2011 Název projektu: Inovace a zkvalitnění

Více

Otázka: Pravěk. Předmět: Dějepis. Přidal(a): BarboraKleckova

Otázka: Pravěk. Předmět: Dějepis. Přidal(a): BarboraKleckova Otázka: Pravěk Předmět: Dějepis Přidal(a): BarboraKleckova Období od osídlení Země prvními lidmi až po období vzniku prvních lidských civilizací; nejdelší období v dějinách lidstva, které trvalo více než

Více

VY_32_INOVACE_11.02 1/11 3.2.11.2 Původ a vývoj člověka

VY_32_INOVACE_11.02 1/11 3.2.11.2 Původ a vývoj člověka 1/11 3.2.11.2 - původem navazuje na živočišnou říši, je součástí přírody - kosterní nálezy přinášejí nové doklady o pravěcích předcích člověka, o existenci různě vyspělých bytostech z období třetihor a

Více

Pravěk. 1. V zásadě existují dvě teorie vzniku světa a člověka:

Pravěk. 1. V zásadě existují dvě teorie vzniku světa a člověka: Pravěk 1. V zásadě existují dvě teorie vzniku světa a člověka: a) teorie stvoření - viz Bible - stvoření světa za 6 dnů, Adam a Eva přes zákaz ochutnali zakázané ovoce ze stromu poznání, proto byli vyhnáni

Více

TÉMA: PRVNÍ LIDÉ. VYTVOŘILA: MGR. JITKA JAKEŠOVÁ Dne: 7. 9. 2011 VY_32_Inovace/4_184

TÉMA: PRVNÍ LIDÉ. VYTVOŘILA: MGR. JITKA JAKEŠOVÁ Dne: 7. 9. 2011 VY_32_Inovace/4_184 TÉMA: PRVNÍ LIDÉ VYTVOŘILA: MGR. JITKA JAKEŠOVÁ Dne: 7. 9. 2011 VY_32_Inovace/4_184 1 ANOTACE: INTERAKTIVNÍ PREZENTACE SEZNÁMÍ ŽÁKA S VÝVOJOVÝMI STUPNI LIDSKÉ RASY JAZYK ČJ OČEKÁVANÝ VÝSTUP: ŽÁK SE SEZNÁMÍ

Více

Pravěké osídlení v okolí Trnávky dějepis

Pravěké osídlení v okolí Trnávky dějepis Pracovní list 1 Doplň vynechaná slova v textu. Informace o životě našich předků získáváme z dochovaných památek, které nazýváme obecně Nálezy pozůstatků pravěkých lidí, nástrojů, uměleckých předmětů, keramiky,

Více

PRAVĚKÉ UMĚNÍ. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

PRAVĚKÉ UMĚNÍ. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_114_VV6 PRAVĚKÉ UMĚNÍ Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace Mgr. Andrea Slavíková PRAVĚKÉ UMĚNÍ Umění je nám vrozené. Nezačíná v historii,

Více

život v křídě SPINOSAURUS 252 mil.

život v křídě SPINOSAURUS 252 mil. 102 život v křídě SPINOSAURUS 252 mil. trias jura křída kenozoikum 201 mil. 145 mil. 66 mil. 0 Spinosaurus Gigantický teropodní dinosaurus, delší a zřejmě i těžší než mohutný Tyrannosaurus rex (strany

Více

DOBA KAMENNÁ. Poznámky: STARŠÍ DOBA KAMENNÁ (PALEOLIT) 3 000 000 8 000 PŘ.N.L.

DOBA KAMENNÁ. Poznámky: STARŠÍ DOBA KAMENNÁ (PALEOLIT) 3 000 000 8 000 PŘ.N.L. DOBA KAMENNÁ TÉMA: DOBA KAMENNÁ - ČLENĚNÍ - učebnice str.14 DOBA KAMENNÁ - ČLENĚNÍ Starší doba kamenná (paleolit) - vývoj člověka, doba ledová, kamenné nástroje, život v tlupách Střední doba kamenná (mezolit)

Více

Pravěk. Dělení pravěku. Homo: Nálezy:

Pravěk. Dělení pravěku. Homo: Nálezy: Pravěk Pravěk je nejdelší období ve vývoji člověka. Stáří planety je 4,5 miliardy let, živá příroda je stará 1,5-2 miliardy let. Z hlediska geologického řadíme pravěk do období třetihor - čtvrtohor. V

Více

Exkurze pro 3. ročníky Lidské tělo pod drobnohledem

Exkurze pro 3. ročníky Lidské tělo pod drobnohledem Exkurze pro 3. ročníky Lidské tělo pod drobnohledem Termíny konání: 16. září 2014 Cíle exkurze: žáci uvidí reálné kosterní pozůstatky či umělé makety jednotlivých členů vývojové řady člověka prohlédnou

Více

VARIABILITA ČLOVĚKA AFRIKA KOLÉBKA LIDSKÉ CIVILIZACE

VARIABILITA ČLOVĚKA AFRIKA KOLÉBKA LIDSKÉ CIVILIZACE VARIABILITA ČLOVĚKA Lidé se navzájem od sebe v mnoha faktorech liší (barva pleti, výška, stavba těla, barva a struktura vlasů,.), ale vždy tomu tak nebylo. Důvodem těchto změn je neustálá nutnost se přizpůsobovat

Více

Pravěké umění. Bizon, asi př.n.l., malba v jeskyni Altamira, Španělsko

Pravěké umění. Bizon, asi př.n.l., malba v jeskyni Altamira, Španělsko Pravěké umění Bizon, asi 15 000 10 000 př.n.l., malba v jeskyni Altamira, Španělsko Co je to umění? Umění označení krásného moderní význam. Dříve to co dnes považujeme za umění, mělo svou určitou funkci

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ NAŠÍ VLASTI

NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ NAŠÍ VLASTI VY_32_INOVACE_02_Nejstarší osídlení naší vlasti NEJSTARŠÍ OSÍDLENÍ NAŠÍ VLASTI Použité zdroje : PhDr. Harna Josef, CSc. a kolektiv: Vlastivěda Obrazy ze starších českých dějin, Alter 1996 http://pravek.boiohaemum.cz/index.php

Více

Jak se žilo. v pravěku. Mgr. Eva Tinková Mgr. Kateřina Hrbková. Ilustrace: Jiří Petráček. www.computermedia.cz

Jak se žilo. v pravěku. Mgr. Eva Tinková Mgr. Kateřina Hrbková. Ilustrace: Jiří Petráček. www.computermedia.cz Jak se žilo v pravěku Mgr. Eva Tinková Mgr. Kateřina Hrbková Ilustrace: Jiří Petráček R www.computermedia.cz 1 Obsah Život člověka v pravěku Časová osa... 6 Starší doba kamenná Nejstarší paleolit... 8

Více

23. PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA

23. PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA 23. PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA A. Názory na vznik člověka, příbuznost živočichů a člověka B. Vývojové linie člověka, hominizace a sapientace C. Vznik lidských plemen, neopodstatněnost rasismu A. Názory na vznik

Více

PRAVĚKÉ UMĚNÍ VY_32_INOVACE_ září 2012

PRAVĚKÉ UMĚNÍ VY_32_INOVACE_ září 2012 PRAVĚKÉ UMĚNÍ VY_32_INOVACE_160105 15. září 2012 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Nová. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm.

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm. Marek Hák 25.1.2013 Popis Tygr indický je kočkovitá šelma (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.

Více

P R A V Ě K. Jeskynní malby

P R A V Ě K. Jeskynní malby Pravěk P R A V Ě K V pravěku lidé žili nejprve kočovně, umění se proto soustředilo spíše na drobné předměty ozdoby. Dochovaly se různé náhrdelníky, magické předměty, hliněné píšťaly, ozdobené předměty

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Pravěké osídlení v okolí Trnávky

Pravěké osídlení v okolí Trnávky Příručka pro žáky Pravěké osídlení v okolí Trnávky RSDr. Petr Vomela garant projektu Mgr. Petra Hájková metodik OBSAH 1. Kde se vzal člověk názory str. 3 2. Proces biologické hominizace str. 4 3. Pravěcí

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 16/02

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 16/02 Číslo materiálu: Název materiálu: Doba kamenná Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracovala: Mgr. Petra Březinová 1. Dějiny pravěku 1.1. Doba kamenná Dobu kamennou dělíme na 4 období: 1) Starší doba

Více

Tvar hlavy je dán tvarem lebky podílí se na něm sklon a vyklenutí čela, lícní kosti, tvar dolní čelisti rozlišujeme:

Tvar hlavy je dán tvarem lebky podílí se na něm sklon a vyklenutí čela, lícní kosti, tvar dolní čelisti rozlišujeme: podílí se svalstvo, měkké složky (kůže, podkožní vazivo, tuk) výraz je dán umístěním očí, nosu, brady, úst a ušních boltců Tvar hlavy je dán tvarem lebky podílí se na něm sklon a vyklenutí čela, lícní

Více

VY_52_INOVACE_02.17 1/5 5.2.02.17 Savci vývoj, přizpůsobování prostředí Savci

VY_52_INOVACE_02.17 1/5 5.2.02.17 Savci vývoj, přizpůsobování prostředí Savci 1/5 5.2.02.17 Savci Cíl chápat rozmanitost živočišné říše - popsat vývoj savců - odvodit společné rysy savců - vysvětlit význam stavby těla s ohledem na jejich způsob života - znát orgánovou stavbu savců

Více

Zpráva o projektu Multimediální přehled dějin umění a hmotné kultury od pravěku do 20.století

Zpráva o projektu Multimediální přehled dějin umění a hmotné kultury od pravěku do 20.století Zpráva o projektu Multimediální přehled dějin umění a hmotné kultury od pravěku do 20.století V roce 2006 byla Gymnáziu O. Březiny a Střední odborné škole Telč přidělena dotace v rámci projektu SIPVZ (

Více

CZ.1.07./1.4.00/21.3075

CZ.1.07./1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07./1.4.00/21.3075 Šablona: I/2 Sada: VY_12 _INOVACE_02VM Pořadové číslo vzdělávacího materiálu: 21 Ověření ve výuce: Předmět: ČaJS Třída: IV. B Datum: 22. 10. 2013 Pravěk

Více

Název: Hrdličkovo muzeum

Název: Hrdličkovo muzeum Název: Hrdličkovo muzeum Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: geografie, dějepis Ročník: 4., 5. (2. a 3. ročník

Více

Malé a ještě ne zcela osrstěné mládě klokana dama, v této době ještě samo neopouští vak samice

Malé a ještě ne zcela osrstěné mládě klokana dama, v této době ještě samo neopouští vak samice Malé a ještě ne zcela osrstěné mládě klokana dama, v této době ještě samo neopouští vak samice Klokan dama obývá pobřežní oblasti v jižní a západní Austrálii, žije i na některých okolních ostrovech. Patří

Více

Předmostské venuše. Kříž vs. Maška

Předmostské venuše. Kříž vs. Maška Předmostské venuše Stylizovaná geometrická rytina ženy na mamutím klu z doby 31 až 22 tisíc let před naším letopočtem nebyla jedinou vzácností, která se v Přerově postarala o rozruch. Kromě Předmostské

Více

I. Nûco tady nesedí. Dûjiny tzv. civilizace datujeme řádově nejpozději někam do

I. Nûco tady nesedí. Dûjiny tzv. civilizace datujeme řádově nejpozději někam do I. Nûco tady nesedí Dûjiny tzv. civilizace datujeme řádově nejpozději někam do doby kolem 4 000 let př. n. l. Za úsvit civilizace se obecně považuje období, kdy skončila tzv. neolitická revoluce, což bylo

Více

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS EKOLOGICKÝ Tematický celek: PŘÍRODOPIS LES Tématický

Více

Tři mozky tři odlišné způsoby myšlení

Tři mozky tři odlišné způsoby myšlení Tři mozky tři odlišné způsoby myšlení Náš mozek se vyvíjel více než 200 milionů let. Byla to období, kdy na zemi vládli plazi, pak savci a následně primáti. V těchto obdobích se postupně vyvíjely všechny

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_29_TECH_1.14 Název školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Ing. Zdenka Voňková Tématický

Více

Již J. A. Komenský řekl: Škola hrou. A tohoto motta se drží i naše zážitková exkurse pravěkem. Žáci si formou prožitků mohou projít pravěkem, a tím i

Již J. A. Komenský řekl: Škola hrou. A tohoto motta se drží i naše zážitková exkurse pravěkem. Žáci si formou prožitků mohou projít pravěkem, a tím i Již J. A. Komenský řekl: Škola hrou. A tohoto motta se drží i naše zážitková exkurse pravěkem. Žáci si formou prožitků mohou projít pravěkem, a tím i lépe si zapamatovat fakta. Praxe nás naučila, že čím

Více

nakreslila Iva Vyhnánková

nakreslila Iva Vyhnánková praveké omalovánky nakreslila Iva Vyhnánková ilustration Iva Vyhnánková, 2012 TRILOBIT Trilobiti byli blízcí příbuzní dnešních pavouků nebo krabů. Většina z nich brázdila mořské dno a požírala menší živočichy

Více

NEJSTARŠÍ PALEOLIT H. HABILIS. východní Afrika Olduvaj lov drobné zvěře sekáče otloukání, štípání ve skupinách řeč kruhovitá obydlí

NEJSTARŠÍ PALEOLIT H. HABILIS. východní Afrika Olduvaj lov drobné zvěře sekáče otloukání, štípání ve skupinách řeč kruhovitá obydlí VÝVOJ ČLOVĚKA PALEOLIT vývoj rodu Homo před 3 mil. let přisvojovací hospodářství od konce třetihor a čtvrtohory střídání dob ledových (pokles o 10 C) dob meziledových (nárůst o 3 C) vznik lidské kultury

Více

TYRANNOSAURUS. Význam: tyranský ještěr. VELIKOSTNÍ SROVNÁNÍ Výskyt: Severní Amerika (USA) Období: Délka: Výška:

TYRANNOSAURUS. Význam: tyranský ještěr. VELIKOSTNÍ SROVNÁNÍ Výskyt: Severní Amerika (USA) Období: Délka: Výška: 172 Pozdní křída TYRANNOSAURUS Význam: tyranský ještěr Tyrannosaurus je nepopiratelný král dinosauřího světa. Obludnost tohoto predátora je proslulá, je dinosauří obdobou rockové hvězdy. Žádný jiný dinosaur

Více

Vývoj člověka podrobněji. Rod Homo. Australopitéci. Znaky Příslušníci rodu Homo se od australopitéka odlišují těmito znaky:

Vývoj člověka podrobněji. Rod Homo. Australopitéci. Znaky Příslušníci rodu Homo se od australopitéka odlišují těmito znaky: Vývoj člověka podrobněji Australopitéci Rod Popis a druhy Tento rod je dnes slučován četnými nálezy z východní a jižní Afriky. Jeho zástupci byli asi 120 cm vysocí, pohybovali se po dvou končetinách, měli

Více

VĚNOVÁNO TĚM, KTEŘÍ KRÁČELI PŘED NÁMI

VĚNOVÁNO TĚM, KTEŘÍ KRÁČELI PŘED NÁMI VĚNOVÁNO TĚM, KTEŘÍ KRÁČELI PŘED NÁMI O příbytcích starých Slovanů Slované osídlili vlídné, úrodné oblasti kolem řek, jež byly nezbytným zdrojem vody, ale také potravy. K postavení svých obydlí si vybírali

Více

Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE 02Šti/ČIG/19

Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE 02Šti/ČIG/19 Základní škola a Mateřská škola Vrbovec 671 24 Vrbovec 143, tel. 515230171, IČO 750038, E mail: zs.vrbovec@zn.orgman.cz SVĚT POZNÁNÍ Číslo projektu CZ.1 07/1.4. 00/21. 1205 Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE

Více

Živočichové. Všichni živočichové mají jednu věc společnou živí se jinými živými organismy. Téměř všichni se mohou pohybovat z místa na místo.

Živočichové. Všichni živočichové mají jednu věc společnou živí se jinými živými organismy. Téměř všichni se mohou pohybovat z místa na místo. Živočišná říše Živočišná říše Živočišná říše je obrovská. Skládá se z pěti skupin obratlovců, zvaných savci, ptáci, plazi, obojživelníci a ryby. Kromě nich však existuje velké množství živočichů, které

Více

Lidoopi. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 5. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Lidoopi. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 5. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Lidoopi Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 5. 9. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí se skupinou vyšších primátů, kam patří ze zoologického hlediska

Více

Anotace - Autor - Jazyk - Očekávaný výstup - S e p ciální n v zdě d lávací p o p tř t eby b Klíčová slova -

Anotace - Autor - Jazyk - Očekávaný výstup - S e p ciální n v zdě d lávací p o p tř t eby b Klíčová slova - Anotace Želvy Anotace - Pracovní list k procvičení plynulého čtení s porozuměním, schopnosti k zapamatování si podrobností, ověření při odpovídání na otázky k textům, doplnění chybějících slov do vět,

Více

Pravěk. Časové údaje: 6000 př. n. l př. n. l př. n. l. 750 př. n. l oradlo kolo 0 DOBA ŽELEZNÁ

Pravěk. Časové údaje: 6000 př. n. l př. n. l př. n. l. 750 př. n. l oradlo kolo 0 DOBA ŽELEZNÁ Pravěk 1. Na která období členíme pravěk? Podle čeho? Zaznamenej jednotlivá období na časovou osu. 2. Jakými různými způsoby a teoriemi si vysvětlují lidé původ člověka? 3. V čem spočívá Darwinova evoluční

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 16/01. Název materiálu: Vývojové etapy člověka. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 16/01. Název materiálu: Vývojové etapy člověka. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Číslo materiálu: Název materiálu: Vývojové etapy člověka Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracovala: Mgr. Petra Březinová VÝVOJOVÉ ETAPY ČLOVĚKA V PRAVĚKU Nejstarší příslušníci lidského rodu se

Více

Kočka domácí je domestikovaná forma kočky divoké, která je již po tisíciletí průvodcem člověka. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi malé kočky, a je typickým zástupcem skupiny. Má pružné

Více

S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů. Panama J O S E F O P A T R N Ý. N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 4

S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů. Panama J O S E F O P A T R N Ý. N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 4 S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů Panama J O S E F O P A T R N Ý N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 4 Prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc., 2004 Libri, 2004 ISBN 80-7277-216-3 Obsah

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0571 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Předmět Téma ŠVP (RVP) Dějepis v kostce Základy společenských

Více

Jelen žije většinou ve vysokých lesích

Jelen žije většinou ve vysokých lesích ( animace kliknutím na objekt ) Lesní zvěř ( prezentace s výkladem) je těžké ji spatřit, protože je velmi plachá ve dne se ukrývá vychází brzy zrána a večer ( za soumraku ) Jelen žije většinou ve vysokých

Více

ZÁKLADY ANTROPOGENEZE. Evoluce primátů. Primáti. Vznik a vývoj člověka

ZÁKLADY ANTROPOGENEZE. Evoluce primátů. Primáti. Vznik a vývoj člověka Dva vzpřímen meně jdoucí tvorové zanechali tyto otisky v sopečném m popelu před p 3,5 miliony let Vznik a vývoj člověka ZÁKLADY ANTROPOGENEZE Evoluce primátů vznik primátů v křídě z hmyzožravců pohyb brachiací

Více

VY_32_INOVACE_02_17_VL Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciáln lní vzdělávac vací potřeby Klíčov ová slova Druh učebnu ebního materiálu Druh interaktivity Cílová skupina Stupeň a typ vzdělávání

Více

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena.

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena. Dominik Dufek Třída: 7.C Datum: 7.3 2013 Zeměpisné rozšíření: Čína Zajímavosti: poslední volně žijící jedinec tohoto poddruhu byl spatřen v roce 1994 a proto se má za to, že tygr jihočínský ve volné přírodě

Více

Název materiálu: Primáti - členění

Název materiálu: Primáti - členění Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Pravěcí. vládci oblohy. Vladimír Socha Ilustrace Petr Modlitba

Pravěcí. vládci oblohy. Vladimír Socha Ilustrace Petr Modlitba Pravěcí vládci oblohy Vladimír Socha Ilustrace Petr Modlitba Dobrý den, děti. Schválně zkuste uhodnout, kdo jsme. Létáme v oblacích a velmi obratně dokážeme klouzat na vzdušných vírech i prolétávat mezi

Více

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy)

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Mírný pás Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Podnebí Střídání čtyř ročních období Mírný pás Stepi ROSTLINY Stepi Pšenice Duté stéblo s kolénky. Plod obilka s výraznou rýhou. Kukuřice

Více

Třída: SAVCI (MAMMALIA)

Třída: SAVCI (MAMMALIA) Obecná charakteristika savců Třída: SAVCI (MAMMALIA) Savci jsou vývojově nejvyspělejší obratlovci. Ve fylogenetickém vývoji vznikli s plazů zvaných savcovití plazi. První savci se na Zemi objevili asi

Více

6.10.2008 PREHUMÁNNÍ A HUMÁNNÍ HOMINIDÉ. 8 mil. Dva vzpřímeně jdoucí tvorové zanechali tyto otisky v sopečném popelu před 3,5 miliony let

6.10.2008 PREHUMÁNNÍ A HUMÁNNÍ HOMINIDÉ. 8 mil. Dva vzpřímeně jdoucí tvorové zanechali tyto otisky v sopečném popelu před 3,5 miliony let Základy antropogeneze II. PREHUMÁNNÍ A HUMÁNNÍ HOMINIDÉ Dva vzpřímeně jdoucí tvorové zanechali tyto otisky v sopečném popelu před 3,5 miliony let 0 PONGO GORILLA PAN HOMO FYLOGENEZE HOMINIDŮ 1 Zuby z Kapthurin

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 20 VY 32 INOVACE

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 20 VY 32 INOVACE Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 20 VY 32 INOVACE 0115 0220 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: VY_52_INOVACE_006 Jméno autora: Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)

Více

Domácí zvířata. Pro 1.stupeň ZŠ

Domácí zvířata. Pro 1.stupeň ZŠ Domácí zvířata Pro 1.stupeň ZŠ Máte doma nějaké domácí zvířátko? Jaké? Jak o něj pečujete? Nejobvyklejší domácí zvířata Pes domácí Kočka domácí Morče domácí Křeček Králík domácí Andulka vlnkovaná Pes domácí

Více

Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi

Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek.... Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi liší a je stále nespokojen s tím, jak vypadá - je to č

Více

Speciální ZŠ a MŠ Adresa

Speciální ZŠ a MŠ Adresa Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

Šelmy kočkovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 18. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Šelmy kočkovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 18. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Šelmy kočkovité Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 18. 9. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí se šelmami, které představují modelové lovce. Kočkovití

Více

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut.

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut. Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart Autor: PAVLÍNA SEDLÁKOVÁ NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS_13 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Druh učebního materiálu: prezentace Číslo projektu:

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: cz.1.07/1.4.00/21.1936 č. šablony:i/2 č.sady: 3 Ověřeno ve výuce: 21.11.2012 Třída: 4. Datum:20.11.2012 1 Zápis z textu Vzdělávací

Více

Země přátelských kanibalů

Země přátelských kanibalů okno do světa FIDŽI Text a foto: Michael Fokt Země přátelských kanibalů Ještě před dvěma sty lety by si vás klidně mohli dát k večeři. Dnes patří Fidžijci mezi nejpřátelštější domorodce, s jakými jsem

Více

Druh učebního materiálu Prezentace Power Point

Druh učebního materiálu Prezentace Power Point VY_32_INOVACE_10_05_PŘ Téma Rostliny a živočichové v okolí našich domovů Anotace Osvojování poznatků o rostlinách a živočiších Autor Mgr. Martina Mašterová Jazyk čeština Očekávaný výstup Žak si prohlubuje

Více

Foto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu.

Foto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu. Významné objevy pravěkých archeologických lokalit v okolí povodí Husího potoka na Fulnecku. Daniel Fryč V průběhu let 1996 2007 autor článku a předseda Archeologického klubu v Příboře Jan Diviš při povrchovém

Více

Okoun říční - Perca fluviatilis

Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční je značně rozšířenou rybou celého severního mírného pásu. Obývá Evropu, značnou část Asie a také Severní Ameriku. kde žije poddruh P. fluviatilis flavescens

Více

Název: Zimní spánek. Seznam příloh. Obrázky pro náhodné rozdělení do skupin. Motivační obrázky. Motivační texty. Pracovní list Zimní spánek

Název: Zimní spánek. Seznam příloh. Obrázky pro náhodné rozdělení do skupin. Motivační obrázky. Motivační texty. Pracovní list Zimní spánek Název: Zimní spánek Tradiční a nové způsoby využití energie Seznam příloh Obrázky pro náhodné rozdělení do skupin Motivační obrázky Motivační texty Pracovní list Zimní spánek Obrázky pro náhodné rozdělení

Více

RUSKÝ ČERNÝ TERIÉR (Russkiy Tchiorny Terrier)

RUSKÝ ČERNÝ TERIÉR (Russkiy Tchiorny Terrier) 10.01.2011/EN FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE (AISBL) SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert 1 er B 6530 Thuin (Belgique) FCI-Standard N 327 RUSKÝ ČERNÝ TERIÉR (Russkiy Tchiorny Terrier) PŘEKLAD FCI:

Více

1/ Jak se jmenují části označené na stopě šipkami? a) spárky b) paspárky c) paprsty d) prsty e) žádná odpověď není správná

1/ Jak se jmenují části označené na stopě šipkami? a) spárky b) paspárky c) paprsty d) prsty e) žádná odpověď není správná 1/ Jak se jmenují části označené na stopě šipkami? a) spárky b) paspárky c) paprsty d) prsty Poznej a chraň KATEGORIE MLADŠÍ 24. ročník 6/ Jaká stopa patří lasicovité šelmě? a) b) c) d) Velikostní poměr

Více

OPAKOVÁNÍ SAVCI,PTÁCI

OPAKOVÁNÍ SAVCI,PTÁCI OPAKOVÁNÍ SAVCI,PTÁCI Materiál vznikl v rámci projektu Škola pro život č.proj. CZ.1.07/1.4.00/21.2165 Vypracovala: Soňa Koukalová ZŠ a MŠ Mladoňovice 20.6.2011 Anotace Materiál je zaměřený na zopakování

Více