Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, Nová Bystřice. Absolventská práce Z PRADĚJIN ČLOVĚKA

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, 378 33 Nová Bystřice. Absolventská práce Z PRADĚJIN ČLOVĚKA"

Transkript

1 Základní škola a Mateřská škola Nová Bystřice Hradecká 390, Nová Bystřice Absolventská práce Z PRADĚJIN ČLOVĚKA Petra Mičunková 9. A Vedoucí práce: Mgr. Jaroslava Sotonová Školní rok 2010/2011

2 Prohlášení. Prohlašuji, že předložená absolventská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem čerpala, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Nové Bystřici dne Jméno autorky: Petra Mičunková

3 Poděkovaní. Chtěla bych poděkovat Mgr. Jaroslavě Sotonové za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce.

4 Anotace Tato práce s názvem byla zpracována jako absolventská práce při ukončení základního vzdělávání na ZŠ a MŠ Nová Bystřice. Práce je zaměřena na vývoj člověka, který začíná na rozhraní třetihor a čtvrtohor, a představení jednotlivých předchůdců člověka i dnešních lidoopů. 3

5 Obsah Úvod Člověk a opice Pravěké opice a pravěcí lidoopi Pravé opice Dryopithecus Ramapithecus Proconsul africanus Jihoafričtí předlidé Polidštění opic Rod Homo Člověk zručný Člověk vzpřímený Jávský opočlověk Čínský opočlověk Německý opočlověk Člověk neandrtálský Člověk kromaňonský Umění lovců sobů a mamutů Ustupování ledovců Závěr Seznam použité literatury a zdrojů informací Seznam příloh Přílohy

6 Úvod Chtěla jsem, aby má absolventská práce byla nějak biologicky zaměřená, protože mě přírodopis baví. Rozhodla jsem se, že si pro mou absolventskou práci vyberu téma zaměřené na vývoj člověka. Vybrala jsem některé nejznámější zástupce předchůdců člověka, u kterých jsem popsala jejich vzhled, způsob života, dovednosti, ale i jejich chování a prožívání. Tento vývoj začíná zhruba před dvaceti miliony lety, kdy jsme ještě s lidoopi měli stejné předchůdce. Schéma krátkého a stručného přehledu vývojových stupňů člověka by vypadalo asi takto: I. Etapa: živočišní předkové člověka 1. někteří fosilní lidoopi (Dryopithecus, Proconsul a jiní) 2. australopithecini či předlidé (Austrolopithecus, Plesianthropus, Paranthropus a jiní) II. Etapa: opolidé či pithekantropoidi (Pithecanthropus, Sinanthropus) III. Etapa: neandrtálci či pralidé (Homo nenderthalensis) IV. Etapa: předvěcí lidé (Homo sapiens fossilis, též Homo sapiens diluvialis), kteří jsou přímými předky už nás samých. Předvěcí lidé po sobě zanechali první umělecká díla vůbec, a to už díla taková, že před nimi v obdivu a úžasu stojíme i my, lidé 21. století. Pro svou práci jsem vybrala ty nejzajímavější a nejznámější kousky z doby, která byla u kolébky umění. 5

7 1 Člověk a opice K dnešním lidoopům patří gorila a šimpanz z Afriky a orangutan žijící v Asii. Lidoopi i lidé se liší od ostatních zvířat tím, že nemají ocas a nejsou čtyřrucí, jak byli dříve označováni, ale dvourucí a dvounozí. Opolidé mají krátké, ploché a mírně vyklenuté nehty a na dlaních mají rýhy, které jsou podobné rýhám lidské dlaně. Palec mají postavený proti ostatním prstům, je ale kratší než lidský. Oproti člověku mají větší obličejovou část než mozkovou a čelisti mají tlamovitě protaženy. V obličeji mají dopředu namířené oči s víčky a řasami a značně široký a nízký nos, který není tak odlišný od člověka, porovnáme-li jej s primitivními tvary nosů například Australců. Rty u lidoopů vyvinuté nejsou, ty jsou znakem typicky lidským. Mozek lidoopů je lehčí než lidský. Mozek u orangutana váží 380 až 400 g, u šimpanze 400 g, u gorily 500 až 650 g, u člověka 1250 až 1500 g, vyjímečně i 1800 až 2000 g. Badatelé zjistili, že nejpodobnější strukturu mozkové kůry má člověk a šimpanz. Shody mezi člověkem a lidoopy je také možno pozorovat na kostře a ve stavbě vnitřních orgánů. Například podobnost stavby mimického svalstva dovedou vyjádřit svým obličejem různé pocity: radost, smích, pláč, smutek, úlek a jiné. Veliká podobnost je také u krve nebo u zubů. Lidoopi stejně jako lidé mají 32 zubů včetně řezáků, špičáků, třenáků a stoliček. 6

8 V raném období zárodečného vývoje nelze rozlišit embryo lidoopa a embryo člověka. Lidoopi jsou nošeni v těle matky osm až děvět měsíců, mládě člověka devět měsíců. Mládě orangutana dospěje za 10 až 12 let, gorila ještě později. Tato doba je skoro tak dlouhá jako u člověka. Společných znaků mezi lidmi a lidoopi je mnohem více, než jsou zde uvedeny. Bylo zjištěno, že orangutan má společných znaků s člověkem asi padesát, gorila devadesát a šimpanz až sto. Všechny tyto znaky ukazují blízkou příbuznost lidoopů s člověkem. Dnešní lidoopi a lidé jsou výsledkem, který od společného předka probíhá různým směrem. Tento vývoj se odehrával miliony let v různých životních podmínkách. Za tuto dobu se lidoopi a lidé od sebe velmi vzdálili, ale na svých tělech stále můžeme pozorovat známky blízkého příbuzenstva. Předka člověka tedy nemůžeme hledat mezi dnešními lidoopi. Musíme je hledat mezi pravěkými lidoopími typy. 2 Pravěké opice a pravěcí lidoopi 2.1 Pravěké opice Známe přes dvacet různých druhů fosilních lidoopů. Žili před mnoha miliony lety, byli to společní předkové lidí i dnešních lidoopů. Další vývoj se pak musel ubírat různými cestami v různých životních prostředích. Jedna větev zůstala svými typy, tedy dnešními lidoopi, a druhá se po několika vývojových stupních vyvinula v člověka Dryopithecus Rod Dryopithecus je prvním a nejstarším zjištěným lidoopem. Jeho první zbytky byly nalezeny v roce 1820 francouzkým historikem Lartetem, ten pojmenoval tohoto lidoopa podobné gorile Dryopithecus, tj. stromová opice. Vyskytoval se ve východní Africe, sevrení Indii, v Číně a v Evopě. Žili před 20 až 8 miliony lety. Pro tyto antropoidní opice jsou charakteristické masivní a muhutné špičáky. Nejvýraznějším typem dryopitheků je to, že mají stejný základní plán 7

9 stavby spodních korunek, což je velký rozdíl od všech předcházejících forem. Tvar zubů se podobá šimpanzímu a gorilímu. Nelze říci, že dryopithecus je předkem dnešních lidoopů, ale je jisté, že dryopithecus je předkem nějaké dryopithekoidní formy, z které se dnešní lioopi vyvinuli Ramapithecus Dryopithecus nebyl jediným pravěkým lidoopem. Ramapithecus, který byl nalezen ve východní Gruzii, byl též předchůdcem dnešních lidoopů. Žil asi před 14 miliony lety. Byl vysoký 100 až 110 centimerů. Oproti ostatním opicím měl ramapithecus vyvinutější čelist a zuby. Mohl se tedy živit tužší potravou. Jedl ořechy, semena, kořínky a další pevnou stravu. Ramapithecus žil současně s dryopithékem v východní Africe a jižní Asii. 8

10 Ramapithecus Proconsul africanus Jeho lebka se liší od všech lidoopích lebek. Nemá nadočnicové valy, tlamu má silně vyvinutou a špičatou. Očnice nestojí kolmo, ale jsou prohnuté směrem nahoru. Zuby měl podobné lidoopům. V dolní čelisti nemá takzvaný opičí důlek, který je chrakteristický pro všechny lidoopy, a kterým se lidoopi odlišují od člověka. Jeho struktury končetin a pánve ukazují, že obýval mimo lesů i bezlesé stepi. Život v tomto prostředí ho nutil se přímit, ale zároveň měl schopnost lézt na stromy, ručkovat z větve na větev. 9

11 2.2 Jihoafričtí předlidé V Buxtonu poblíž Taungu v Jižní Africe je malý lom, ve kterém se dobývá vápenec. V roce 1920 zde byla nalezena malá lebka, domnívali se, že patří paviánovi. Tato lebka byla darována muzeu v Kapském Městě. Byla popsána jako pavián starobylý. Popisem lebky vše skončilo. Téhož roku se v lomu nalezla podobná lebka, která se dostala do rukou profesora Darta. Rysy lebky ukazovaly na mládě opičího vzhledu ve věku asi šesti let. Veliké očnice byly bez nadočnicových valů, chrup byl však lidského typu bez jakýchkoliv opičích znaků. Mozek měl lidskou stavbu. Nejednalo se tedy o paviána, ale o jednoho z předchůdců člověka, který byl nazván austrolopithecus africanus, v překladu jižní opice. O pár let později se nalezly podobné typy plesianthropus transvaalensis a paranthropus robustus. Jejich podčeleď se nazývá austhrolopithecini. Austrolopithecini žili v Africe ve stepích a lesostepích v období mezi třetihorami a čtvrtohorami, to je asi 2 až 4 miliony před naším letopočtem. Chodili vzpřímeně, ale jejich těla zatím více připomínala opici. Lebka australopithecinů měla opičí rozměry a byla hodně podobná šimpanzí. Mozkovna austrolopitéka měla objem asi 650 cm3, plesianthropus asi 560 cm3 a paranthropus dokonce až 1000 cm3. Australopithecus měřil kolem 120 cm a vážil kolem 35 kg (asi jako dnešní osmileté dítě). Měl výrazné nadočnicové oblouky, nízký a plochý nos. Zuby, pánev a kosti nohy měl podobné Austrolopiték dnešnímu člověku. Mezi austhrolopitheciny má zvláštní postavení zubů paranthropus, řezáky a špičáky měl vyloženě lidské, zatímco zuby třenové a stoličky jsou větší než lidské. Panovala zde pohlavní dvojtvárnost, samice 10

12 byly menší než samci. Austhrolopithecini mají více zahnuté prsty, aby se mohli pohybovat na stromech. Převážně se živili masitou potravou a sběrem plodů. Lovili paviány a antilopy ve skupinách. Zabíjeli velmi jednoduchými nástroji, většinou šlo o zbytky kostí nebo rohy ulovených antilop, které upravili tak, aby byly ostré. Z této doby byly objeveny kameny, které nesou na svém povrchu stopy opracování. Byli tedy prvními výrobci nejprimitivnějších kamenných nástrojů. Někteří australopithecini byli kanibaly. Žili v tlupách. Jejich sídlem byly většinou převisy skal a přístřešky z větví, trávy a křoví. Používal jednoduché nástroje z větví, kostí, kamenů. Většina pozůstatků a vykopávek se nacházela v Africe, kde Austrolopiték žil. Další naleziště byla například v Tanzánii, Etiopii a Keni. 3 Polidštění opic Polidštění neboli hominizace je proces, při kterém se pravěké opice začaly odlišovat od ostatních živočichů. Po tvarové stránce je to především vzpřimování postavy, zvětšování mozku, zjemňování rysů v obličeji a odlišení končetin na nohy a ruce. S těmito změnami se současně měnilo pudové jednání, které bylo uvědomnělé, myšlení potom nakonec přešlo v abstraktní. Tento proces se odehrál na konci třetihor, kdy někteří lidoopi se rozdělili na dvě větve, z nichž jedna zůstala v pralesích a druhá větev si vybrala za životní místo nové prostředí. První větev, která zůstala v pralesích, se postupně vyvíjela v typy dnešních lidoopů. Druhá větev se natrvalo usadila na travnatých rovinách s křovinami a s pár stromy. V těchto bezlesích stepích se lidoopi pokoušeli o život. Byli nuceni změnit svůj šplhavý pohyb a pohyb po čtyřech k chůzi po dvou. Nové životní prostředí, ve kterém chtěli lidoopi žít, bylo odlišné proti jejich dřívějšímu lesnímu a také nepříznivější. Ale díky vlivům tohoto prostředí u nich vznikly nové vlastnosti, které vedly ke vzniku člověka. Chůze po dvou nohou byla změna velmi výhodná, protože měla velký vliv na rozvoji mozku a na používání horních končetin k jiným účelům. Například sbírat různé plody, kořeny, hlízy, larvy, bránit se proti nepřátelům nebo ubít zvíře. Dvěma rukama mohli 11

13 zhotovit jednoduché nástroje. Rozbili jeden kámen druhým a získali úlomek s ostrým hrotem nebo s ostrým okrajem. Současně s vzpřimováním postavy se krátily horní končetiny a rozšiřovala se ramena. Více se rozvinul palec, který má velký význam pro práci s nástroji. nohy se prodlužovaly. Páteř se stala pružná a pevná, jelikož se změnilo těžiště postavy. Pánev se změnila v nižší a šiřší a změnilo se také chodidlo.mozková část lebky zmohutněla a obličejová se začala zmenšovat a ztrácela zvířecí výraz. Nedostatek rostlinné potravy v bezlesích stepích byl nahrazen masitou potravou. Zvýšený příjem bílkovin pomohl dalšímu rozvoji mozku. Tato potrava byla získávána sběrem různých larev, brouků, červů a jiných členovců ale i lovem. Lidoopi lovili ve skupinách, jelikož už nebyli tak silní jako jejich druhové z pralesů. Učili se lovit pomocí různých klacků, kamenů, ostrých rohů a kostmi. O ulovenou kořist se dělili s ostatními. U procesu hominizace byla jedna z důležitých podmínek této přeměny vývoj ruky. Díky přizpůsobení ruky k tomu, aby mohla držet různé předměty nebo se pomocí ní bránit, se z poměrně slabých zvířat, která nebyla obdařena ani velkou silou, velkými kly, ostrými drápy nebo zuby, stali se zbraní v ruce nebezpeční tvorové. Ruka je nejen orgánem práce, ale i jejím produktem, protože jen prací a přizpůsobováním k novým úkonům vznikl zvláštní vývoj svalů, šlach a později i kostí. Děděním a čím dál složitějším úkonům nabyla ruka tak vysokého stupně dokonalosti, že dovedla malovat, vytvářet sochy a kreslit. Rozvoj práce vedl člověka k nadvládě nad přírodou a k užšímu spojení členů společnosti v kolektivy. Lidé si začali vzájemně pomáhat a toto zase vedlo k tomu, že naši předkové měli potřebu jeden druhému něco povědět pomocí neartikulovaných zvuků přes gestikulaci a mimiku k artikulované řeči. Práce měla vliv na vývin mozku a obráceně. Dá se říct, že práce vytvořila člověka. Někoho by mohlo napadnout, proč se dnešní lidoopi nepřeměňují v lidi. První větev pravěkých lidoopů, která zůstala v pralesích, vedla při zachování životního prostředí ke vzniku lidoopů, jaké známe dnes. Dnešní lidoopi se od svých předků už také velmi odlišují. 12

14 4 Rod Homo 4.1 Člověk zručný Homo habilis je jedna z linií rodu homo. Žil v době nejstaršího paleolitu, ve starší době kamenné před 2,7 1,5 miliony lety na území východní Afriky. Uměl vyrábět a používat nástroje, a proto dostal název Člověk zručný. Zřejmě se vyvinul z některých větví austrolopitéků. Člověk zručný byl nejméně vzhledově podobný ze všech známých druhů homo. Homo habilis byl plně přizpůsoben k chůzi po dvou nohou a pravděpodobně se pohyboval vzpřímeně. Měřil 120 až 140 centimetrů a vážil mezi 40 až 50 kilogramy. V poměru ke svému tělu měl dlouhé horní končetiny. Jeho ruce byly už vyvinuty tak, aby mohl uchopit ale i vyrábět nástroje. Dále jeho obličej značilo ploché čelo, velké nadočnicové oblouky a mohutná dolní čelist bez brady. Jeho mozek měl objem asi 650 cm³, což je asi polovina dnešního člověka rozumného a dvojnásobek mozkové kapacity austrolopitéka. Používal jednoduché nástroje sekáčky, úštěpy, nástroje z kostí a dřeva. Nástroje potřeboval především k porcování zdechlin, kterými se živil. Lovil drobná zvířata. Také se 13

15 stravoval zbytky úlovků šelem. Nejvíce sbíral semena, vejce, bobule a ovoce. Patřil mezi potravu tehdejších kočkovitých šelem. Tamější lidé už znali oheň, ale neuměli ho rozdělat. Dorozumívali se různými znaky, posuvky a zvuky. Není jisté, jestli už pohřbíval mrtvé. Žili ve tlupách, kde bylo asi lidí. Délka života průměrného jedince nepřesahovala věk 30 let. První pozůstatky kostry člověka zručného byly nalezeny ve východní Africe v roce na nalezišti Olduvai Tanzanii. Člověk zručný 4.2 Člověk vzpřímený Žil před 2 miliony až 60 tísici lety v Asii, Africe a Evropě. Vyvinul se z pokročilých afrických zástupců druhu Homo habilis a Homo ergaster. Homo erectus měl na rozdíl od Homo habilis dokonalejší ruce a vyvinutější mozek a chodil jen po dvou zadních končetinách. Pokračovalo zvětšování tělesné výšky a váhy, zvětšování objemu mozku, redukce velikosti stoliček výraznější. 14 a pohlavní dvojtvárnost byla

16 Jeho postava byla štíhlá a vysoká asi 170 až 180 centimetrů a umožňovala rychlou chůzi a běh. Vážil přibližně 60 až 70 kilogramů. Jeho mozkovna měla už asi 1100 cm³. Měl mohutné čelisti, velké lícní kosti, nadočnicové oblouky, zploštělé čelo, široký nos a méně chlupaté tělo. Člověk vzpřímený se živil lovem zvířat a sběrem rostlinné potravy. Používal pěstní klíny, které se daly pohodlně uchopit do pěsti, oboustranně opracované příčné sekáče, škrabadla, rydla a jiné nástroje. Příslušníci tohoto hominidního druhu vyráběli kamenné nástroje pěstní klín, rydla sekáče aj. Člověk vzpřímený začal příbytky. Uměl stavět pevnější spolupracovat, prosazovali si princip reciprocity, to znamená, že lidé se snaží zachovat vyrovnané vztahy čili,,účty". Člověk vzpřímený Lidé Homo erectus ovládali ještě neúplný jazyk, který byl založen hlavně na mimice a gestech. Významná naleziště jeho pozůstatků se nacházela v Etiopii, Keni, Tanzánii, Eritreji, Číně a Indonésii. V České republice byla především u Brna a Přezletic Jávský opočlověk V letech 1890 až 1895 se na ostrově Jáva v Indonésii našly některé pozůstatky kostí, lebky a zubů. Zdá se, že tvor, jemuž tyto kosterní zbytky patřily, zemřel po sopečném výbuchu, právě tak, jako i ostatní zvířata, jejichž kosti ležely kolem. Vědci dali tvorovi název Pithecanthropus, tj. opočlověk a podle tvaru jeho stehenních kostí ještě jménem 15

17 erectus, tj. vzpřímený. Byl to první tvor, který má být přechodný článek mezi zvířetem opicí a člověkem. Jávský člověk žil asi před lety. Podobal se více dnešním lioopům než člověku. Jeho postava byla vzpřímená a dosahovala výšky 160 až 170 cm. obličej hrubě modelovaný s malým a širokým nosem a s tlamovitě vystouplými čelistmi.hlava byla předkloněná. Mozkovna měla obsah asi 800 až 1000 cm3. Mozek vážil asi 750 gramů. Pithecantropus měl nad očnicemi mohutně vyvinuté oblouky, které vytvářely souvislý val, nebo dokonce až stříšku, podobně jako je tomu u šimpanze. Tím byly jeho oči jakoby ponořené do lebky. Vnějším tvarem se lebka podobá nejvíce lebce šimpanze nebo gibbona. Proto také někteří odborníci považovali pithecanthropa za gibbona. Dolní čelist byla velmi hrubá a bezbradá. Zuby měl podobné jako dnešní člověk. Obličej projevoval ještě mnoho opičích rysů. Byl dlouhý, hrubě modelovaný. Ústa měl tlamovitě protažena dopředu a bez lidských rtů. Jeho stehenní kost dokazuje, že pithecanthropus skutečně chodil vzpřímeně a ne polovzpřímeně jako dnešní lidoopi. Jeho kůže byla tmavší barvy a na těle měl řídký porost chlupů. Dovedl napodobovat různé zvuky a domlouvat se jimi. Také už uměl vyrábět kamenné nástroje nejjednoduššího typu. Jeho zbraní byl i dřevěný kyj nebo ostře zašpičatělé úlomky větví. Práce sbližovala členy k vzájemné podpoře i společné činnosti. To vedlo k tomu, že měli potřebu si něco říct. Jejich hrtan se přetvořoval v dokonalejší a dokázal vyslovovat ta nejjednodušší slova. Pithecanthropové žili v malých tlupách a putovali z místa na místo. Neměli žádná obydlí. Nepotřebovali je, protože žili v teplých tropech. Schouleni k sobě, přečkávali noci v hustých křovinách, do kterých se ukrývali i v bouřkách a deštích. Sbírali různé plody, vyhrabávalii dužnaté hlízy, cibulky a kořínky. Občas chytali i menší živočichy a vybírali ptačí hnízda. Neopovrhli ani mršinami. Ohrožovalo je mnoho šelem, nejhroznější z nch byl machairodus, šelma podobná dnešnímu tygrovi. Její horní špičáky byly hodně dlouhé a prohnuté, jejich zadní okraj byl ostrý jako nůž. Pithecanthropy můžeme rozlišovat na tvary primitivnější a pokročilejší. Nejprimitivnější tvar je označen jako Meganthropus palaeojavanicus, pokročilým tvarem je 16

18 Pithecanthropus robustus, nejpokročilejším tvarem je pak Pithecanthropus erectus. Pithecanthropové žili asi 500 až 300 tisíc let před námi Čínský opočlověk V Číně asi 40 km jihozápadně od Pekingu v letech 1921 a 1922 našel švédský geolog Andersson opracované křemeny, které se sem nemohly dostat jinak, než že je přinesl člověk. Na samém místě se nalezly ještě dva lidské zuby. O pár let později se u Pekingu nalezly úlomky spodních čelistí, několik lebek a dlouhé kosti. Z těchto vykopávek se ustavil nový opolidský rod a druh Sinanthropus pekinsis neboli čínský opočlověk. Sinanthropus žil asi před až lety, tedy později než pithecanthropus. Sinanthropus je velmi podobný pithecanthropovi. Jeho mozkovna má stejný objem. Lebeční kapacita mužské lebky je poměrně velká, má obsah asi 1100 cm3. Mají nízké a úzké čelo, nad očnicemi mají silně vyvinuté nadočnicové valy. Dále mají plochý široký nos, který nebyl oddělen od čelní krajiny hlubokým zářezem, jak tomu je u dnešních lidí. Lícní kosti jsou mohutné a široké. Jeho zvířecí výraz obličeje byl umírněný. Chodil vzpřímeně s nachýlenou hlavou. Podle nálezu jeho stehenní kosti se odhaduje, že měřil asi 150 centimerů. Bydlel v jeskyni nebo ve skalních puklinách a štěrbinách u dnešního Ču-ku-tienu. Dovedl vyrábět nástroje z kamene, z pískovce a křemence. Vedle sběračství podnikal i lovy na velká zvířata, dokazují to nálezy rozbitých a ohořelých kostí divokých vepřů, medvědů, tygrů, jelenů a jiných. Drobné hlodavce, třeba křečky, sviště, pišťuchy vyhrabávali z děr a doupat. Mimo lovu se živil i sběrem, především třešňovitými plody jednoho druhu břestovce. Sbírali také cibulky, hlízy a kořínky. Také se našly některé lidské kosti se stopami po ořezání. To by znamenalo, že čínský opočlověk byl i kanibalem. Rozrážel kosti, z nichž vyjídal morek, a lebky, ze kterých vyjídal mozek. Byl to v dějinách lidstva nejstarší případ lidojedství. V této době, kdy nejprimitivnější lidský druh žil téměř ještě na zvířecím stupni, nebyl kanibalismus žádným zvláštním a neobvyklým jevem. 17

19 S ohněm už dokázal pracovat i uchovávat jej, ale získával ho jen náhodně, třeba z lesních nebo stepních požárů způsobených bleskem. Oheň sinanthropy chránil před šelmami, ohříval je a opékali si na něm maso. Řeč se nijak nelišila od starších pithecanthropů, ovládali pouze jednoduchá slova a gesta Německý opočlověk V roce 1907 se u německé vesnice Maueru našla dobře zachovaná čelist. Tato čelist je známá jako mauerská nebo též heidelberská, protože se pozorovala v heidelberské univerzitě. Tvor, jemuž mauerská čelist patří, dostal jméno Homo heidelbergensis, tj. Člověk heidelberský, ale jelikož nejde o pravý lidský typ, ale o opočlověka, navrhli nové jméno Protanthropus, tj. prvočlověk. Bohužel se o něm moc neví, jaký měla jeho mozkovna objem ani jak byl vysoký. Jistě se ale podobal jávským pithecanthropům a čínským sinanthropům. Víme, že stoličky Protanthropa byly výrazně menší, což je typický lidský znak. Protanthropus žil asi před lety v nížinách mezi dnešní Švábskou Jurou a řekou Rýnem, jimiž protékala řeka Neckar. Nástroje vyráběl z kamene, především z křemitých pískovců. Jejich délka byla různě velká, přibližně 6 až 25 centimentrů. Nejčastějším typem byl jakýsi nástroj hoblíkovitého tvaru. Používali i mohutné klacky nebo přišpičatělé silné větve jako zbraně nebo při sběru různých kořínků, cibule a hlíz jako dobrá vyrypovadla. Žil v malých tlupách, svá tábořiště měl pod širým nebem. 4.3 Člověk neandrtálský V roce 1829 se v belgické lokalitě Engis nalezly vůbec první pozůstatky pravěkého člověka a poté ve forbesově lomu v Gibraltaru v roce 1848, ale jelikož byl názor o pravěkých předcích člověka v této době zakázán, byly ostatky uloženy pouze do muzea nebyly nijak zkoumány. Mezi Dusseldorfem a Elberfeldem v západním Německu se nachází malebné údolí pojmenované Neanderovo podle evangelického theologa Joachima Neandera, německy 18

20 ,,Neanderthal. Toto místo se stalo proslulým, když v roce 1856 v tomto údolí lámali dělníci ve skalách devonský vápenec a při této práci objevovali často i kosti různých pravěkých zvířat. Nevěnovali však tomu pozornost a vyhazovali je i s hlínou na dno údolí, kosti se při tom hodně poškodily. Když potom nalezli lidskou kostru podivných tvarů, začaly všechny kosti shromažďovat. O tomto nálezu se dověděl Johann Carl Fuhlrott, profesor matematiky a přírodních věd, a začal kosti podrobně zkoumat a jako první prohlásil, že tyto kosterní pozůstatky patří pravěké formě našeho plemene. Jeho závěr byl pro tehdejší svět šokující a nepřijatelný, měl hodně odpůrců. Lidé tuto myšlenku uznali až roku 1859, když Charles Darwin dal za pravdu Fuhlrottovi. Už lebka z Neanderova údolí ukázala, že je odlišná od lebky dnešního člověka. Tato mozkovna byla nápadně nízká, dlouhá a docela široká. Lebka měla znaky anthropoidních opic, jako jsou například velké nadočnicové oblouky, tlamovitá čelist nebo široký a plochý nos. Kapacita mozku byla poměrně veliká, dokonce i někdy větší, než má dnešní člověk. Ale průměrně byl objem téměř 1500 cm3. Z jeho pátře se usoudilo, že nechodil příliš vzpřímeně, ale chodil dopředu nachýlený. Jeho výška byla asi 160 až 165 cm vysoká. Byli hodně svalnatí, měli robustní a mohutnou postavu. Vyskytovali se téměř po celé Evropě a také v západní Asii, dokazují to nálezy jejich kostí po celé Evropě. Za východněji položené naleziště neandertálců byla dosud považována jeskyně Tešik-Taš v Uzbekistánu, kde byly v roce 1938 objeveny pozůstatky neandertálského dítěte staré asi let. 19

21 Neandrtálci se živili sběrem, který zajišťovaly ženy a děti, a lovem, který byl především povinností mužů. Lovili drobnou zvěř, kterou uštvali nebo nebo zabili mířeným hodem. Velká zvířata lovili příležitostně, chystali na ně pasti. Že tomu tak bylo svědčí taubašské naleziště u Výmaru v Německu, kde byly v ohništi nalezeny opálené kosti praslona Elephas antiquus a nosorožce Coelodonta merckii, tedy kosti ohromných zvířat, které museli taubšští lovci ulovit jedině lstí nebo úchytem do dobře maskovaných jam. Tato myšlenka o lovecké lsti musela neandrtálce napadnout, když nějaké zvíře náhodně spadlo do přirozené jámy nebo třeba do vývratu vichřicí vyvráceného stromu. Ulovenou velkou kořist porcovali neandrtálští lovci rovnou na Pěstní klín místě, neboť by ji celou neunesli. Přenášeli pouze vybrané a nejsnáze přenosné části, které opékali v ohni. Pochoutkou pro ně byl morek, proto dlouhé morkové kosti ulovených zvířat rozráželi, aby si mohli vybrat tuto pochoutku. Otvírali také lebky ulovených zvířat a vyjídali mozek. Jejich nejhojnějším lovným zvířetem byl jeskynní medvěd, proto o těchto pralovcích mluvíme často jako o lovcívh jeskynních medvědů. Neandrtálci neustále posunovali svá tábořiště z místa na místo, aby se podřídili sběratelským a loveckým podmínkám. Už tehdy měla každá tlupa svůj okrsek, svá loviště, která střežila a bránila proti každému vetřelci. Ohniště neandrtálských pralovců také prozradila, že neopovrhovali ani lidským masem. Při lovu i obraně používali nenandrtálci také mohutných sukovitých klacků a kyjů. Život neandrtálských pralovců nebyl lehký. V teplé době meziledové byl život snažší, tábořili pod širým nebem nebo i pod převislými skalisky. Když nastala poslední doba ledová, přesunuli se do jeskyň, které se nakonec staly jejich výhradními obydlími. Před chladem a mrazem se chránili hrubě vypracovanými kůžemi ulovených zvířat. I když byli 20

22 neustálým pobytem v přírodě a těžkým životem velmi otužilí, trpěli různými chorobami, nejčastěji různými revmatickými chorobami, způsobené hlavně dlouhým pobytem ve vlhkých jeskyních. Vlivem nepříznivého podnebí, těžkého života a chorob neandrtálci žili poměrně krátce. Nalezené kostry padesátiletých mužů projevují už všechny známky typické stařeckosti. Velmi málo těchto pralovců zemřelo přirozenou smrtí, většina z nich zemřela buď nešťastnou náhodou nebo strádáním v boji či lovu. Jejich tlupy nebyly velké, většinou je tvořili členové jedné nebo jen několika málo rodin. Z toho vyplývá, že členové tlup se museli plemenit především mezi sebou. Docházelo i k loupení žen z cizích tlup, neboť tehdy byla žena vzácným a prospěšným tvorem pro sílu a vzrůst tlupy. Někteří badatelé soudí, že se některé tlupy přátelily a projevovaly to tím, že si navzájem vyměňovaly mladé ženy k založení nových rodin. Zbraně neandrtálců byly kamenné. Vyráběli je z jader a úštěpů pazourkových hlíz. Byly upravené tak, aby se pohodlně držely v ruce, jsou to takzvané pěstní klíny, které byly význačné především pro západoevropské neandrtálce. Mezi jejich nástroje patřila především různá rydla, škrabadla, drasadla, hroty. Sloužily k různým druhům práce, k rytí, vrtání, řezání, oškrabávání a podobně. Materiál, ze kterého se nástroje vyráběly, nebyl jen pazourek. Vyráběly se z vápenců, křemenů a jiných hornin, nikdy však nebyly tak dokonalé jako pazourkové. Vzácně známe i kostěnné nástroje, které se zhotovovali z kostí jeskynních medvědů. Lovci jeskynních medvědů už žili duchovně. Své bratry pochovávali. Pohřby neandrtálských lidí jsou nejstarší vůbec a svědčí o tom, že již jejich hrobník, tedy neandrtálský pralovec, se zamyslel nad některými otázkami, které zajímají i dnešní lidstvo. Podnětem k těmto myšlenkám byla především smrt některého z jeho druhů. Nevěděli, proč se tělo najednou přestalo hýbat, jestli zemřel proto, že přestal dýchat nebo proto, že z ran přestala proudit krev. Byly to těžké otázky, na které jejich rozum nestačil. Zřejmě si mysleli, že mrtvý žije jakýmsi záhadným způsobem a že způsobuje i mnohá neštěstí. Dospěl tedy k poznání, že je potřeba se před ním chránit, že je nutno ho uložit do země poblíž ohně, u něhož žil, a zasypat ho, aby se nemohl vrátit. Z několika nálezů se zjistilo, že neandrtálci pochovávali své mrtvé do mělkých hrobů na pravý bok a s pravou rukou pod hlavou a se skrčenýma nohama. Zvyk skrčování nohou zemřelých trval mnoho tisíc let. Pravděpodobně skrčení těla mělo napodobovat polohu těla při spánku, v jaké za živa po 21

23 práci nebo lovu odpočívali ve spánku u ohně. V některých hrobech byly nalezeny i různé nástroje a opálené kosti, byly to jakési milodary, které dávali nebožtíkům na cestu do věčnosti. Neandrtálci si posmrtný život představovali jako trochu odlišné pokračování jejich pozemského života, proto dávali do hrobu kamenné nástroje i trochu jídla. Členové tlupy měli soucit k mrtvému a jeskyni, u které se tělo pohřbilo, většinou opustili a odešli jinam. Když ještě neandrtálský člověk ještě neuměl rozdělat oheň, získával ho náhodně, třeba při zasáhnutí stromu bleskem. Oheň byl pro ně už téměř nepostradatelný. Když jim v ohništi zhasla poslední jiskra, pralidé cítili úzkost a hrůzu. Bez plamene nemohli odhánět dravce, opkékat maso, které se žárem ohně stávalo chutnějším a stravitelnějším, a ohřát se v kruté době ledové. Toho, komu byl oheň svěřen a kdo ho pečlivě nehlídal, čekal těžký trest. Jakmile však neandrtálci zjistili, jak rozdělat oheň, byl ve vývoji lidstva učiněn velký krok dopředu. Neandrtálské dítě Kostra Neandrtálce a člověka dnešního typu Nenandrtálec měl už tři lidské přednosti. Vyrábět a pracovat s nástroji, zvládnout oheň a ovládat řeč. Byl tedy už pravým člověkem. 22

24 4.4 Člověk kromaňonský Ve Francii se při stavbě dráhy roku 1868 objevily ve skále, zvané Cro Magnon kosterní zbytky člověka, které jsou naprosto odlišné od primitivního neandrtálce. Jsou to pozůstatky, které josu vývojově vyšší a jemně modelované. Tato nová vývojová etapa dostala název Homo sapiens fossilis, česky člověk předvěký neboli kromaňonec. Kosterní pozůstatky patřily třem mužům, jedné ženě a jednomu dítěti. Zbytky těchto lidí se pak staly představiteli rasy cromagnonské. Kostra muže ukazuje všechny znaky této rasy. Kromaňonský muž byl vysoký 185 centimetrů, měl široký trup a postavu atletického vzhledu. Lebka je velká a krásně vyklenutá mozkovna. Čelo je vysoké, široké a neubíhá do zad. Obličej už nemá zvířecí výraz, čelisti nejsou tlamovité, brada je dobře vyvinutá a vystupuje dopředu, rysy v objičeji jsou jemné. Postava je zcela vzpřímená, držení těla a rozměry dlouhých kostí končetin se shodují s dnešním člověkem. Stejná je i stavba mozku. Měl mohutně vyvinuté žvýkací svalstvo. Vedle kromaňonců byly objeveny i takové kosterní pozůstatky, které se od nich značně liší. Kostry patřily muži a ženě, jejichž tělesné znaky jsou velmi podobné znakům černého plemene, proto se mluví o znacích negroidních. Jsou to příslušníci rasy grimaldské, která pronikla z Afriky do Evropy. Jiný od kromaňonců odlišný typ byl malého vzrůstu, průměrná výška byla asi 150 cm a měli velmi dlouhé a vysoké hlavy. Měli podobnou kostru jako Eskymáci. Tato rasa se nazývá chanceladská. Po celé Evropě se rozšířila Aurignacká kultura. Aurignačtí lovci spadají do částí poslední doby ledové, v níž se podstatně oteplilo. V této době mohli lovci tábořit ve volné přírodě. Při dalším nárazu ledovce se uchylovali do jeskyň nebo i stavěli podzemní zemljanky, aby mohli snadněji překonat chlad krutých zim. Byli zdatnými lovci a jejich hlavním lovným zvířetem byl mamut, proto se přezdívají lovci mamutů. Lovili i srstnaté nosorožce, soby, divoké koně, pratury ale také menší zvěř, vlky, lední lišky, sněžné zajíce a jiné. Jejich nástroje a zbraně byly vyrobené především z kamene, z kostí a parohů. Aurignačtí lovci mamutů byli prvními tvůrci nejstaršího umění. Po aurignacké kultuře následovala kultura magdalénská. Nástroje se vyráběli více z kostí než z kamene. Vznikly harpuny, které byly v této době časté. Hojné byly i kostěnné hroty, které mají krevní žlábek, aby kořist rychleji vykrvácela. Jejich loveckou výzbroj 23

25 tvořily ještě zvláštní hole, z nichž lovci vymršťovali kopí. V táborovém životě používali různá šidla a jehly na šití. Magdalénští lovci už měli píšťaly a primitivní flétny, používali je na signalizování a při různých magických obřadech. Při těchto obřadech používali i misky, zhotovené ze zvířecích, ale i lidských lebek. U magdalénců vyvrcholilo paleolitické umění. Jde o drobná přenosná umělecká díla nebo o nádherné barevné malby na stěnách mnohých jeskyň. U nás se nalezla nedaleko Brna umělecká památka moravských magdalénců. Je to rytina, znázorňující boj bisonů. Jelikož mamuti začali vymírat, jejich dalším hlavním zvířetem byl sob, přezdívali se tedy lovci sobů. Magdalénská kultura spadá do poslední části doby ledové, kdy bylo počasí studené a mrazivé, proto jejich tábořiště nacházíme většinou v jeskyních. Pro Aurignacké i magdilénské lovce byl lov hlavním zaměstnáním. Ovládali mnoho loveckých lstí a úskoků, byli dokonalými lovci. Aurignačtí lovci mamutů měli oproti nenadrtálcům mnohem dokonalejší zbraně. Byly to především dobrá kopí a oštěpy s kamennými nebo kostěnnými hroty, šípy a luky a v jejich výbavě nachyběla ani lasa, zatěžkána na jendom konci kameny ale i koulemi nebo válci vyřezanými mamutoviny, profesor jak používali zjistil Absolon Věstonicích. K i z ve lovu kamenné kotouče, které sloužily jako vrhací kameny při lovu malých zvířat. Měli i ostré dýky, které si vyráběli z kostí ulovených zvířat, a dřevěnné kyje, které se hodily k dobíjení lapeného nebo zraněného zvířete. I když už měli mnohem lepší zbraně než jejich předchůdci a lovili ve skupinách, lov velkých mamutů, strstnatých nosorožců, praturů, divokých vepřů byl riskantní a odvážný. Zranění lovců, která byla často těžká, vedla ke zmrzačení nebo i k 24

26 smrti, nutila lovce vymýšlet lepší a dokonalejší lsti, jakými by snadněji a bez osobního nebezpečí mohli zvířata ulovit. Tito lovci dobře znali chování a zvyky své lovné zvěře. Na stezkách, po nichž zvěř chodila pravidelně k napajedlům, vykopávali hluboké jámy, které pokryly větvemi a posypali hlínou a drny. Takto maskované jámy sloužily k lapení především větší zvěře, mamutů a srstnatých nosorožců, které se z nich nemohla osvobodit. Zvěř, která chodila po stezkách pod korunami stromů, lovili tak, že si lovci lehli na silné větve a odtud šípy, kameny a oštěpy ubíjeli zvěř jdoucí k vodě. Jindy zaháněli zvěř do bažin a močalů, nebo do skalních úzkých soutěsek. Z jeskynních kreseb se zachovali plánky jejich pokročilejších pastí. Takovou obyčejnou pastí byly jednoduché ohrady s jedním vchodem, který rychle zatarasili, když do ohrady vešlo jedno nebo i více zvířat. Poté zvířata zabíjeli postupně podle potřeby. Z kreseb známe složitější pasti, sestavené ze střechovitě postavených klád nad stezkami zvěře a při průchodu zvířete se na něj zřítila tato nastražená stavba. Zvíře těžké klády zranily a lovci ho už jen dobili. Někdy se také zahalili do zvířecích kůží a po čtyřech se plížili ke zvířeti, někdy jim stačil i svazek větví, který drželi před sebou a kryl jejich těla. Plížili se proti větru a když byli dostatečně blízko, vyskočili a než se zvíře vzpamatovalo, mělo v sobě zapíchnuté šípy a oštěpy. Zajímavý lovecký úskok byl zjistěn u Laugerie Haute ve Francii, v místě, kde křídové vápence pozvolna sbíhají k hladině řeky Vézéry. Lovci zde ostrými kameny vydlabali ve vápenci 21 jam, 80 až 160 cm hlubokých a 60 až 230 cm širokých, ve směru řeky a v řadách za sebou tak, aby mezi dvěma jámami přední řady byla jedna jáma zadní řady. Jámy pak zamaskovali a většina zvěře, která tudy procházela se napít k vodě, se chytila a 25

27 poté byla lovci dobita. Jinou lstí, kterou lovci používali, bylo pozvolné štvaní divokých koňů, mnohdy za pomoci ohně, na vrchol skály až k prudkému srázu, odkud pak poplašení koně padali dolů, kde zůstali ležet s přeráženými údy, jiní lovci je takto zmrzačené ubili. Dokazuje to nález obrovského počtu kostí pod příkrou stěnou skály, který patřil až 100 tisícům jedinců. Lovili téměř vše, jen jeskynních lvům se raději vyhýbali. Lovci nelovili jen pro maso, ale i pro kůže, kterými se odívali, pokrývali své stany a na kterých spali. Magdalénští lovci sobů zdokonalili především některé lovecké zbraně, které se jim osvědčily při lovu. Objevily se harpuny, opatřené zpravidla dvěma řadami zubů. Na Moravě byla však nalezena i harpuna, která má tři řady zubů. Pro aurignacké i magdalénské lovce nebylo maso jedinou potravou, běžnější byla potrava rostlinná. Sběr byl záležitostí žen, dětí a straců. I ve sběru už měli určité zkušenosti a přehled míst, kde sbírat. Vzácně se zachovala památka, která se vykládá jako ze sobích parohů vyřezané klasy. Tato umělecká památka u vědců vzbudila domněnku, že už tito lidé začali pěstovat obilí. Je možné, že dovedli semena kamennými drtidly rozdrtit a ze šrotovné mouky připravit nějakou tuhou kaši, kterou na žhavých kamnech opékali v jakési placky. Také není vyloučeno, že klasy travin nebo jejich semena dokázali usušením uchovat na dobu, kdy už bylo po sklizni. Z konce paleolitu se zachovala kresba, na které je lidská postava s košem ruce, která leze po lanech vzhůru ke skalní štěrbině, z níž vylétají včely. Tito lovci tedy znali i med divokých včel. Potravy v těchto tlupách nebylo nikdy nadbytek. Hlad nastával v mrazivých dnech zimy. Ani v létě nebývalo potravy nazbyt, neboť maso se teplem kazilo, proto se muselo sníst co nejrychleji. A tak se střídal hlad s obrovskými hostinami. V zimě si mohli maso ponechat i na jiné dny, neboť mrazy zabraňovaly rozkladu masa. Nouze a hlad se mohly zmírnit až když se naučili sušit a udit maso. Udění masa vynalezli náhodně. Nějaký zapomenutý kus masa u ohně očouzený dýmem krásně voněl a výborně chutnal. Udění a sušení masa se stalo zvykem a nutností. Udělali značný pokrok v uhájení živobytí, ale ještě stále bylo sušení a udění závislé na lovech, protože ochočovat a chovat zvířata ve stádech dovedli až lidé mladší doby kamenné. Tlupa paleolitických lovců byla základní, společenskou i hospodářskou jednotkou. Později to byl už dokonale organizovaný rod. Tlupa i rod žily, staraly se o potravu, 26

28 bezpečnost a úkryt společně. Místa, kde tlupy a rody sídlily, nazýváme tábořiště, sídliště nebo stanice. V chladných obdobích se staly tábořišti jeskyně. V teplejších obdobích se tábořiště rozkládala pod širým nebem nebo pod převislými skalisky. Jeskyně měly pro lovce mamutů mnoho výhod. Chránily je před nepohodlnými venkovními vlivy a před dravou zvěří, zvlášť vhodné byly jskyně s úzkým a nízkým vchodem, který se zatarasil větším balvanem. Tlupy i rody sídlily jen na začátku jeskyň, kde pronikalo světlo a nebylo takové vlhko jako v zadní části jeskyně. U vchodu do jeskyň plály ohně, které šířily světlo, teplo a v noci odháněly dravce. V jeskyních, které měly velký vchod, a na tábořištích pod širým nebem si lidé stavěli primitivní stany, aby lépe snášeli nepřízeň počasí. Jestliže neměli ve svém kraji jeskyně, zhotovili si je uměle. Na ukrajinské stepi s velmi nevlídným počasím bylo objeveno několik jam, v nichž byly pozůstatky po ohništích. Tyto jámy, které byly domovem ukrajinských lovců mamutů, měly nad sebou jakousi stanovitou střechu jejíž kostru tvořily kůly, pokryté kůžemi, březovou kůrou a po bocích i vykopanou hlínou a mamutími kly. Jáma tady splynula s povrchem stepi. Příchod do jámy tvořila 1 m široká šikmá chodba. Některé jámy měly i komín k odvodu kouře z ohniště. Poblíž tohoto obydlí byly i zásobní jámy. Tyto stavby byly dostatečnou ochranou před chladem a mrazy krutých zim. Nazývají se zemljamky. Svá tábořiště zakládali především na jižních, slunných svazích, pokud možno chráněnných skalním útesem nebo svahem hor před severními větry. Byla vždy položena tak, aby je neohrožovaly povodně. K vodě chodila zvěř pít, a tak zde mohli snadně lovit. Potřebovali mít i rozhled, aby mohli sledovat přesun stád zvířat nebo nepřátelských tlup. Hlavním požadavkem na volbu tábořiště bylo bohatství kraje zvěří. Magdalénští lovci sobů obývali ve střední i západní Evropě výhradně jeskyně, neboť žili na sklonku doby ledové a na počátku doby poledové v drsném podnebí, které je zahnalo do jeskyň, kde neustále plály jejich ohně. Aurignačtí lovci už dovedli vznítit oheň. U ohně lovci odpočívali, pracovali, odbývali své zábavy a porady. Kolem ohně probíhal život celé tlupy nebo rodu. Ohně udržovali dřevem stromů ale i kostmi velkých zvířat, udržoval se totiž tukem, řinoucím se z konců pálených kostí do plamenů. Stejně jako neandrtálci i kromaňonci si rádi pochutnali na morku z kostí a mozku zvířat. Maso pojídali tito lovci už hodně opečené na rozžhavených kamenech nebo ve 27

29 žhavém popelu, tak se totiž stávalo maso měkčím, chutnějším a stravitelnějším. Zbylé kosti zvířat třídili a uchovávali v odpadkových jámách. Vytvářeli první sklady surovin. U ohňů vytvářeli někteří lovci-umělci i drobná díla. Různé náhrdelníky a náramky, které mnohdy sloužily asi více jako amulety než ozdoba. Amulety měly chránit člověka před každým nebezpečím a nemocemi. Takovéto náhrdelníky vyráběli z různého materiálu. Hodně používali různých ulitek a lasturek tehdejších i dnešních mlžů a plžů, například z ulitek třetihorních plžů jehlanek. Vyráběli také ze zubů vlků, ledních medvědů a hyen, z dvojitých perel, vyřezaných z mamutoviny a nebo ze zubu třetihorního žraloka. Výroba náhrdelníků a náramků byla práce žen a dívek, ty obstarávaly také oblečení. V zimě museli chodit celí zahaleni do zvířecích kůží a kožešin. V létě jim stačil jen kus kožešiny kolem boků. Jehly, nalezené na četných jejich tábořištích, jsou důkazem, že kromaňonci uměli jednotlivé kožešiny sešívat a vytvářet z nich jakési kalhoty a kabáty. Kabáty se spínaly zvláštními sponami s otvory. Oblečení si zdobili mušlemi a lasturkami. Lovci zdobili i svá těla. Různými ptačími péry si zdobili vlasy. O účesech žen se moc neví, na ženských soškách, takzvaných venuších, je účes vždy velmi pečlivý a zpravidla hodně složitý. Na mnohých tábořištích těchto lovců se nachází často i hroudy různých barevných hlinek, červené, žluté, černé i bílé. Sloužily k malování těl, neboť toto malování je nejstarší způsob ozdoby vůbec. Našly se i tyčinky k nanášení těchto barev. Už v této době byly ženy velké parádnice, svědčil o tom nález nejstarší pudřenky, zhotovené z duté ptačí kosti, v níž bylo práškové barvivo. Tato pudřenka ale nemusela patřit pouze ženě. Barvení těla mělo význam především náboženský, pudřenka mohla patřit i některému kouzelníkovi. Léčebné zkušenosti měly především staré ženy, které je předávaly dalším generacím v dokonalejších formách. Znaly léčebné moci různých rostlin, jejich listí, kořenů i plodů. Již víme že už neandrtálci pohřbívali své mrtvé, aurignačtí lovci také. Někdy mrtvolu položili přímo do ohniště, jindy ukládali mrtvé tělo do uměle vyhloubených hrobů a hlavu i nohy obložili zvláštními kamennými skříňkami. Někdy zatěžkávali hlavu, prsa a nohy mrtvého kameny, jako by chtěli zabránit, aby se mrtvý nemohl zvednou z hrobu. Měli strach z mrtvých, proto je také někdy svazovali do kozelců, což se při vykopání hrobu projevuje silně skrčenou kostrou. Někdy zas nechali mrtvého v jeskyni a vchod zaterasili balvanem. Mrtvé posypávali červeným barvivem a nechávali jim v hrobech milodary, 28

30 ozdoby, kamenné nástroje a potravu. Pohřbívali dospělé i děti, i těm byly dávány milodary. Například hrobka lovců mamutů z Předmostí, kde se v roce 1864 našlo 20 koster, pohřbených ve skrčené poloze a hlavou obrácených k severu. Byly zde pochovány většinou děti a mladé osoby. Byly zde nalezeny i kostry kojenců. Byly posypány červeným barvivem a součástí dětského hrobu byl krásný náhrdelník ze 42 provrtaných liščích zubů, křížem přes sebe. Zvláštností jsou pohřby částečné, kdy se pohřbí pouze část těla, především hlava. Takové pohřby jsou známe hlavně z doby magdalénců. Vrcholná umělecká díla paleolitických lovců nacházíme hlavně ve španělských a francouzských jeskyních. Hlavním námětem lovců mamutů i sobů pro tvorbu umění byla zvěř a žena. Všechno ostatní zůstalo v pozadí. Paleolitická umělecká díla se dělila na drobné předměty, plastiky a nástěnné malby a rytiny. Drobné předměty jsou zdobené kresbou, rytinou nebo řezbou. Plastiky zachycují podoby lidí nebo zvířat, nástěnné malby a rytiny v jeskyních nebo na skalních stěnách. Toto umění pak vykvétalo ve dvou oblastech. V Oblasti franko kantabesrké a v oblasti východošpanělské Umění lovců sobů a mamutů K nejstarším uměleckým dílům aurignackých lovců mamutů patří sošky nahých žen, takzvané venuše. U těchto sošek jsou přehnaně zvýrazněné prsy, břicho a stehna, tedy tělesné znaky, které vyznačují ženu. Naopak obličej, vlasy, ruce a nohy jsou u těchto sošek většinou zanedbané. Většinou jsou tyto sošky vyřezány z úlomků mamutího klu nebo kostí. Ale venuše jsou vyrobeny i z jiných materiálů, například naše Věstonická Venuše je vyrobena z plastické hmoty ze spálených kostí, hlíny a tuku. Průměrná velikost těchto venuší je 5 až 10 cm, výjimku tvoří reliefy z francouzského naleziště Laussel, které jsou vysoké asi půl metru. Všechny tyto venuše jsou bez oděvu, ale našla se i venuše oblečená v jakési kožešinové kombinéze s kapucí. Vzácná je tzv. Venuše předmostská, nalezená v Předmostí u Přerova. Je to rytina vyrytá do úlomku mamutího klu. Při výrobě venuší šlo především o zdůraznění funkce ženy jako zachovatelky rodu. Venuše hrály důležitou roli i v různých magických obřadech. Byly nošeny i jako náhrdelníky a amulety. 29

31 Vzácné jsou sošky mužů se zdůrazněným mužstvím. Taková vzácna umělecká památka se nalezla v Brně a byla vytvořena z mamutoviny. Mnohem vzácnější jsou lidské hlavy, vyrobené také z mamutoviny. Je to jediný portrét paleolitického člověka. Tato lidská tvář patří k vrcholným dílům pravěké plastiky. Kromě sošek žen a mužů známe i sošky a rytiny zvířat. Ve Věstonicích se našly sošky medvědů, divokých koní, nosorožce, mamuta, sobů a mnoho dalších. Často to byly jen některé části těl nebo hlav, protože byly často ničeny při různých obřadech, kdy lovci tyto sošky zmrzačili nebo i dokonce rozdrtili při čarování a kouzlení. Nejvíce se ryli bisoni, kozorožci, venuše z Lespugue kamzíci sobi, pratuři nebo jeskynní medvědi. Vzácné byly rytiny rostlin. K rytí používali pazourkové rydlo. K nejcennějším a nejobdivuhodnějším uměním patří malby zvířat, kterými kromaňonci vyzdobili některé francouzské a španělské jeskyně. Mezi významná naleziště nádherných maleb patří jeskyně Altamira na severu španělska, ve které se v roce 1868 našly nástěnné malby zvířat. Nejkrásnější jsou blízko u vchodu v postranní chodbě. Nízký strop této chodby je pokryt v délce 14 metrů samými obrazy zvířat, namalovanými červeně a černě s jemnými odstíny. Hlavním motivem jsou bisoni, divocí koně, laně a divocí vepři. Dále to je jeskyně v Dordogni ve Francii s rytinami i malbami mamutů, praturů nebo sobů. Ti byli namalováni černou a žlutou barvou ve všech odstínech. K vybarvování používali barevné hlinky, především žlutý okr a červený krevel. Tyto barvy rozdělávali tukem z ulovených zvířat a nanášeli je prstem nebo různými tyčinkami z dřeva a kostí. Při malování používali palety, zhotovených z lopatek zvířat. Není vyloučeno, že si z kůže a chlupů vytvářeli primitivní štětce, které se ale nedochovaly. Barvy přenášeli a uchovávali v dutině sobí kosti. Malby a rytiny nesloužily lovcům jen pro radost, měly pro to mnohem hlubší příčiny. Důkazem je, že tyto malby a rytiny jsou často daleko od vchodů na skrytých a těžko 30

32 dosažitelných místech. Smysl těchto uměleckých památek byl zcela jiný než okrasný. Sloužily hlavně k obřadům k plodnosti žen a tím i k vzrůstu tlupy, neboť ta potřebovala stálý příliv mladých, zdravých a silných lovců, které mohly dát tlupě jen ženy. Proto prováděli tyto obřady, aby byla plodnost co největší. Jeskyně, ve kterých se obřady prováděly se nazývají pravěké svatyně, tato místa byla magickými kulty. Nacházela se na odlehlých, skrytých jeskyních položených v propadlých úvalech. Proto jsou dodnes nalézána jen náhodou. V jeskyni na severní straně Pyrenejí se nachází jeskyně, do které je velmi těžký přístup. K vchodu do jeskyně se dá pouze připlavat nebo připlout na nízké lodičce. Po několika hodinovém plazení v úzkých chodbičkách, ve kterých se nedá ani zvednout hlavu se nachází velká a krásně vyzdobená síň sochami, představující samici a samce bisona. V době objevení byly na zemi ještě vidět stopy lidí, kteří kolem sochy tancovaly. Stopy patřily mladým lidem, z toho lze usuzovat, že v této svatyni se podrobovali obřadům chlapci a dívky, kteří měli být přijati mezi muže a ženu. Jiné svatyně sloužily k loveckým magiím. Konaly se obřady, které měly zajistit lovcům úspěch při lovu medvědů. Při tomto ceremoniálu se šípy strefovali do hliněné sochy medvěda, která byla 60 cm vyoská a 110 sm dlouhá. Na krk sochy posadili skutečnou medvědí hlavu. Paleoličtí lidé neradi zobrazovali sebe. Nejčastěji se zobrazovali v karikatuře. Na nalezených obrazech jsou často přestrojení lidé se zvířecími maskami, byli to kouzelníci. Ti hráli při magických obřadech nejdůležitější roli. Kouzelníci ošetřovali zlomeniny, znali léčivost, vlastnosti i jedovatost bylin. K obřadům potřebovali různé předměty, jakou jsou chřestidla z vyschlých močových měchýřů ulovených zvířat, různé amulety, talismany i ozdoby do vlasů. Dovedli vyrábět i primitivní píšťaly, bubny a kouzelnické hole, které jsou zdobeny krásnými rytinami. Umělci, kteří svatyně zdobili, potřebovali k malování nebo rytí světlo. Používali smolné pochodně i jakési kahance, naplněné zvířecím tukem, do něhož byl vložen kousek suchého a svinutého rašelníku. Takové svítidlo bylo zhotoveno z červeného pískovce a na jedné straně je tojboké držadlo. Umělci také museli používat nějaké primitivní žebříky nebo lešení, protože některé obrazy jsou umístěny na těžko dosažitelných místech. 31

VÝVOJOVÁ TEORIE /Charles Darwin/ Obr. 1.1 Člověk je výsledkem dlouhého vývoje živých organismů.

VÝVOJOVÁ TEORIE /Charles Darwin/ Obr. 1.1 Člověk je výsledkem dlouhého vývoje živých organismů. KDE SE VZAL ČLOVĚK? NÁBOŽENSTVÍ Člověk byl stvořen bohem. Bůh Hospodin udělal člověka z hlíny a vdechl do jeho chřípí život. Dal mu jméno Adam, tj. muž ze země. Stvořil pro něho ráj Eden. (Ivan Olbracht:

Více

PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK. Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10

PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK. Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10 PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10 PRAVĚK doba od počátku lidských dějin po první starověké státy u nás trvá až do příchodu slovanských kmenů v 6. století n.l.

Více

Antropogeneze člověka. PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015

Antropogeneze člověka. PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015 Antropogeneze člověka PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015 Byl jednou jeden člověk https://www.youtube.com/watch?v=zwzxpiessxk Sledujte film, vytvořte myšlenkovou

Více

Co všechno víme o starším pravěku?

Co všechno víme o starším pravěku? Co všechno víme o starším pravěku? Starší pravěk Starší paleolit Starší doba kamenná Co víme o starším pravěku? Které vývojové stupně člověka známe? člověk zručný člověk vzpřímený člověk rozumný nejstarší

Více

Život v pravěku. Základní pojmy. Přirozená dělba práce. Přisvojovací hospodářství. Výrobní hospodářství. Společenská dělba práce

Život v pravěku. Základní pojmy. Přirozená dělba práce. Přisvojovací hospodářství. Výrobní hospodářství. Společenská dělba práce Život v pravěku Základní pojmy Přisvojovací hospodářství sběr plodin a lov zvěře Výrobní hospodářství pěstování rostlin a chov dobytka Přirozená dělba práce dělba práce mezi mužem a ženou Společenská dělba

Více

VY_32_INOVACE_11.02 1/11 3.2.11.2 Původ a vývoj člověka

VY_32_INOVACE_11.02 1/11 3.2.11.2 Původ a vývoj člověka 1/11 3.2.11.2 - původem navazuje na živočišnou říši, je součástí přírody - kosterní nálezy přinášejí nové doklady o pravěcích předcích člověka, o existenci různě vyspělých bytostech z období třetihor a

Více

Pravěk. Dělení pravěku. Homo: Nálezy:

Pravěk. Dělení pravěku. Homo: Nálezy: Pravěk Pravěk je nejdelší období ve vývoji člověka. Stáří planety je 4,5 miliardy let, živá příroda je stará 1,5-2 miliardy let. Z hlediska geologického řadíme pravěk do období třetihor - čtvrtohor. V

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm.

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm. Marek Hák 25.1.2013 Popis Tygr indický je kočkovitá šelma (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.

Více

Již J. A. Komenský řekl: Škola hrou. A tohoto motta se drží i naše zážitková exkurse pravěkem. Žáci si formou prožitků mohou projít pravěkem, a tím i

Již J. A. Komenský řekl: Škola hrou. A tohoto motta se drží i naše zážitková exkurse pravěkem. Žáci si formou prožitků mohou projít pravěkem, a tím i Již J. A. Komenský řekl: Škola hrou. A tohoto motta se drží i naše zážitková exkurse pravěkem. Žáci si formou prožitků mohou projít pravěkem, a tím i lépe si zapamatovat fakta. Praxe nás naučila, že čím

Více

Kočka domácí je domestikovaná forma kočky divoké, která je již po tisíciletí průvodcem člověka. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi malé kočky, a je typickým zástupcem skupiny. Má pružné

Více

Vývoj člověka. Zařazení člověka do zoologického systému:

Vývoj člověka. Zařazení člověka do zoologického systému: Vývoj člověka Rudimenty a atavismy: Rudiment - anatomický útvar, vyskytuje se v lidském těle pravidelně - ztratil svůj původní význam (červovitý výběžek na slepém střevě apendix, na ušním boltci výrůstek

Více

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy)

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Mírný pás Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Podnebí Střídání čtyř ročních období Mírný pás Stepi ROSTLINY Stepi Pšenice Duté stéblo s kolénky. Plod obilka s výraznou rýhou. Kukuřice

Více

Šelmy kočkovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 18. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Šelmy kočkovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 18. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Šelmy kočkovité Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 18. 9. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí se šelmami, které představují modelové lovce. Kočkovití

Více

Pravěké osídlení v okolí Trnávky

Pravěké osídlení v okolí Trnávky Metodická příručka Pravěké osídlení v okolí Trnávky RSDr. Petr Vomela garant projektu Mgr. Petra Hájková metodik OBSAH 1. Slovo úvodem str. 3 2. Pravěké osídlení v okolí Trnávky str. 4 Kde se vzal člověk

Více

Název materiálu: Primáti - členění

Název materiálu: Primáti - členění Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Příbuzenstvo člověka. Fosilní hominidi. Kredit: Sklmsta, Wikimedia Commons.

Příbuzenstvo člověka. Fosilní hominidi. Kredit: Sklmsta, Wikimedia Commons. Příbuzenstvo člověka Fosilní hominidi. Kredit: Sklmsta, Wikimedia Commons. Hominoidi Hominoidea, skupina v rámci úzkonosých opic (Catarrhini) zahrnuje hominidy (Hominidae) a gibony (Hylobatidae) před cca

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: Využití ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky Název DUM: Savci (řád: šelmy čeleď:

Více

KERRY BLUE TERIÉR (KERRY BLUE TERRIER)

KERRY BLUE TERIÉR (KERRY BLUE TERRIER) FCI-Standard č. 3 / 11. 05. 2005/ GB KERRY BLUE TERIÉR (KERRY BLUE TERRIER) ZEMĚ PŮVODU: Irsko DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 19.04.2005. VYUŽITÍ: Používá se k těžké práci při lovu vyder

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

PTÁCI před 1 5 1 0 5 0 miliony n y l et P izp z ůs ů obení n l etu t :

PTÁCI před 1 5 1 0 5 0 miliony n y l et P izp z ůs ů obení n l etu t : Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart Autor: PAVLÍNA SEDLÁKOVÁ NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS - 11 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Druh učebního materiálu: prezentace Číslo projektu:

Více

Pěkná exkurze do pravěku GIGANTI Doby ledové

Pěkná exkurze do pravěku GIGANTI Doby ledové Doručovací adresa: Pozvánka na výstavu Pěkná exkurze do pravěku GIGANTI Doby ledové - 1 - Doručovací adresa: Výstava modelů zvířat z doby ledové v životní velikosti GIGANTI DOBY LEDOVÉ V současné době

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: cz.1.07/1.4.00/21.1936 č. šablony:i/2 č.sady: 3 Ověřeno ve výuce: 21.11.2012 Třída: 4. Datum:20.11.2012 1 Zápis z textu Vzdělávací

Více

Božský vládce a jeho lid. Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47

Božský vládce a jeho lid. Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47 Božský vládce a jeho lid Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47 Co budete umět na konci dnešní hodiny 1. Vysvětlíte, z kterých skupin obyvatel se skládala egyptská společnost. 2. Vysvětlíte, čím se příslušníci

Více

Gepard štíhlý. Hmotnost: 38 43 kg Délka: 110 150 cm + 65 90 ocas Výška: 70 94 cm

Gepard štíhlý. Hmotnost: 38 43 kg Délka: 110 150 cm + 65 90 ocas Výška: 70 94 cm KOČKOVITÉ ŠELMY Gepard štíhlý Hmotnost: 38 43 kg Délka: 110 150 cm + 65 90 ocas Výška: 70 94 cm Gepard je nejrychlejší suchozemské zvíře. Může běžet rychlostí přes 110 km/h. Krátkodobě dokonce až 130km/h.

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.9.2009 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.9.2009 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.9.2009 Mgr. Petra Siřínková TŘETIHORY Paleogén Paleocén Eocén Oligocén Neogén Miocén Pliocén TŘETIHORY

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ ZVÍŘAT ZVÍŘATA JSOU VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ ZVÍŘAT ZVÍŘATA JSOU VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ ZVÍŘAT ZVÍŘATA JSOU VŠUDE KOLEM NÁS! Zvířata žijí na souši, ve vzduchu i ve vodě. Chodí, plazí se, běhají, skáčou, létají a plavou, ať je den, nebo noc. SAVCI Na planetě žije více

Více

NABÍDKA VÝUKOVÝCH PROGRAMŮ

NABÍDKA VÝUKOVÝCH PROGRAMŮ Místa konání programů: učebna ekologické výchovy v budově Správy NP a CHKO Šumava okolí Vimperka Délka programů: MŠ 45-60 minut ostatní stupně škol 90 minut terénní programy trvají 1,5 až 4 hodiny. Objednávka

Více

Moravské zemské muzeum. Železné meteority. Věstonická venuše. Hlava keltského héroa. 7.třída

Moravské zemské muzeum. Železné meteority. Věstonická venuše. Hlava keltského héroa. 7.třída Moravské zemské muzeum Železné meteority Věstonická venuše Hlava keltského héroa 7.třída 1 NÁVŠTĚVA MORAVSKÉHO ZEMSKÉHO MUZEA V BRNĚ Dne 24. 9. 2014 jsme se s celou sedmou třídou vydali na exkurzi do muzea

Více

ANTROPOLOGIE, PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA, EVOLUCE DARWINISMUS,

ANTROPOLOGIE, PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA, EVOLUCE DARWINISMUS, ANTROPOLOGIE, PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA, EVOLUCE DARWINISMUS, Taxonomie veda o zařazení organismů do taxonů (klasifikační kategorie) podle základních společných charakteristických znaků. Každý organismus musí

Více

Josef Flégl Archeologické nálezy na Mělčanském kopci u Dobrušky

Josef Flégl Archeologické nálezy na Mělčanském kopci u Dobrušky Josef Flégl Archeologické nálezy na Mělčanském kopci u Dobrušky Úvod Když projíždíme po silničním obchvatu Dobrušky od Opočna k Rychnovu nad Kněžnou jedeme okolo nenápadného, ale pro archeologa velmi zajímavého

Více

Národní parky I. K. Kovářová a K. Čapková, 2005

Národní parky I. K. Kovářová a K. Čapková, 2005 EVROPA Národní parky I K. Kovářová a K. Čapková, 2005 Národní parky Velkoplošné chráněné území, jehož značnou část zaujímají přirozené, nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v němž rostliny,

Více

Název materiálu: Lichokopytníci

Název materiálu: Lichokopytníci Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_007

Více

VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26

VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Ochrana volně žijících šelem a dravců

Ochrana volně žijících šelem a dravců Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Ochrana volně žijících šelem a dravců Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.24 Vzdělávací oblast: Autor: Mgr.

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti.

Více

Stanovení věku živé a ulovené zvěře. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Stanovení věku živé a ulovené zvěře. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Stanovení věku živé a ulovené zvěře Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 - zásahy s cílem zvyšování kvality populací (viz znění

Více

Moudrost předků promlouvá

Moudrost předků promlouvá Moudrost předků promlouvá Tvorba a pilotáž vzdělávacích programů v oblasti průřezových témat Pilotáž programu v Pardubickém kraji realizuje Občanské sdružení Altus Průřezové téma: Multikulturní výchova

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Kočka domácí. tělo, protáhlou klínovitou hlavu a dlouhé nohy. Extrémní štíhlý typ je znakem současných siamských koček či orientálních koček.

Kočka domácí. tělo, protáhlou klínovitou hlavu a dlouhé nohy. Extrémní štíhlý typ je znakem současných siamských koček či orientálních koček. Jan Kovalík 25.1. 2013 (Felis silvestris f. catus) je domestikovaná forma kočky divoké, která je již po tisíciletí průvodcem člověka. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi malé kočky, a je

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

57.Afrika rostlinstvo a živočišstvo Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

57.Afrika rostlinstvo a živočišstvo Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Světadíly a oceány 57.Afrika Afrika Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními pojmy nového

Více

Pracovní listy k výstavě Afrika umění a život a k tvůrčím prázdninovým dílnám. srpen-září 2006

Pracovní listy k výstavě Afrika umění a život a k tvůrčím prázdninovým dílnám. srpen-září 2006 Pracovní listy k výstavě Afrika umění a život a k tvůrčím prázdninovým dílnám srpen-září 2006 Ahoj, jmenuji se Kirikou a jsem z konga. jak se jmenuješ ty?. Na tomto obrázku BAREVNĚ OBTÁHNI světadíl odkud

Více

Příloha č. 2. Záznamová tabulka k prezentacím

Příloha č. 2. Záznamová tabulka k prezentacím Příloha č. 2. Záznamová tabulka k prezentacím Vyplň úvodní hlavičku tabulky. Do každé kolonky zaznamenej 3 podstatné informace ze shlédnuté prezentace. ČLENOVÉ SKUPINY: TŘÍDA: DATUM: VĚDY V BIOLOGII ČLOVĚKA

Více

Název materiálu: Šelmy - členění

Název materiálu: Šelmy - členění Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Přírodní rezervace Boubínský prales

Přírodní rezervace Boubínský prales Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Přírodní rezervace Boubínský prales Autor: Bc. Petra Krysová III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a jeho

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Lidské tělo BSP Multimedia - úvodní obrazovka = 3D laboratoř: Zobrazení systémů - v pravé části je menu: Oběhový systém 3D Lab návrat do úvodní obrazovky Rejstřík Rejstřík A-Z Rejstřík 3D modelů Rejstřík

Více

Adax Zařazení: třída savci, řád sudokopytníci, čeleď turovití Zeměpisné rozšíření: Afrika (kdysi celá Sahara, dnes malé území v S Nigeru)

Adax Zařazení: třída savci, řád sudokopytníci, čeleď turovití Zeměpisné rozšíření: Afrika (kdysi celá Sahara, dnes malé území v S Nigeru) Adax Zařazení: třída savci, řád sudokopytníci, čeleď turovití Zeměpisné rozšíření: Afrika (kdysi celá Sahara, dnes malé území v S Nigeru) Potrava: tráva, byliny, listy keřů Adax žije v nehostinné a vyprahlé

Více

SOUDNĚ-LÉKAŘSKÁ PROHLÍDKA MÍSTA NÁLEZU MRTVÉHO TĚLA

SOUDNĚ-LÉKAŘSKÁ PROHLÍDKA MÍSTA NÁLEZU MRTVÉHO TĚLA SOUDNĚ-LÉKAŘSKÁ PROHLÍDKA MÍSTA NÁLEZU MRTVÉHO TĚLA MUDr. L. Zátopková MUDr. P. Hejna, Ph.D., MBA Legislativa Vyhláška MZ ČSR č. 19/1988 Sb. O postupu při úmrtí a o pohřebnictví 1 Povinnost oznámit nález

Více

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

Obrázek Cena Požadavky Vysvětlivky 10 Znalosti 3 Inteligence 2. 10 Síla 2 Inteligence 3. 20 Síla 3 Obratnost 3. 10 Síla 2 Obratnost 2

Obrázek Cena Požadavky Vysvětlivky 10 Znalosti 3 Inteligence 2. 10 Síla 2 Inteligence 3. 20 Síla 3 Obratnost 3. 10 Síla 2 Obratnost 2 Hlava 10 Inteligence 2 Učedníkova kápě zvyšuje znalosti o 1 10 Síla 2 Helma bystrosti zvyšuje inteligenci o 1 20 Síla 3 Helma vůdce zvyšuje výdrž o 2 10 Síla 2 Obratnost 2 Rytířská helma zvyšuje výdrž

Více

Prostorový a časový průběh. Pero, tužka

Prostorový a časový průběh. Pero, tužka Prostorový a časový průběh Pero, tužka Perokresba http://www.modrykocour.cz/muzeum-stranka.php?page=29 http://www.rezbarlukas.estranky.cz/fotoalbum/nejake-me-kresby/perokresba-psik.html Jak vytvořit prostorový

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

25. 29. září 2008 SPORTUJ S NÁMI

25. 29. září 2008 SPORTUJ S NÁMI SPORTUJ S NÁMI 25. 29. září 2008 SPORTUJ S NÁMI (přesné datum bude upřesněno v závislosti na počasí) Odjezd z Pardubic: ve čtvrtek v odpoledních hodinách - auty Trasa auta: Pardubice, České Budějovice,

Více

RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY

RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY Anna Švejdarová Veronika Špačková ALPY nejvyšší pásmové pohoří v Evropě táhnou se přes Slovinsko, Rakousko, Německo, Francii, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Itálii (Monaco) Rozloha

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: Jméno autora: VY_52_INOVACE_008 Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 254 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 3.4.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list

Více

Barrandovské skály Marika Polechová

Barrandovské skály Marika Polechová Čas: 2 hod. Marika Polechová Hlavní město Praha GPS: 50 2 6 N, 14 24 7 E Foto T. Kunpan Praha 1 A. B. C. A. část lomu U kapličky s hranicí pražského a zlíchovského souvrství B. Barrandova skála C. Vyskočilka

Více

TVARY PODSTATNÝCH JMEN

TVARY PODSTATNÝCH JMEN TVARY PODSTATNÝCH JMEN MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_12_08 Tématický celek: Gramatika,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m.

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m. Svaly hlavy Dvě funkční skupiny: 1. žvýkací svaly - začínají na kostech lebky, překlenují kloub čelisti a upínají se na dolní čelist, kterou pohybují - spánkový sval m. temporalis - žvýkací sval m. masseter

Více

STRATEGICKÝ PLÁN OBCE DOLNÍ VĚSTONICE

STRATEGICKÝ PLÁN OBCE DOLNÍ VĚSTONICE STRATEGICKÝ PLÁN OBCE DOLNÍ VĚSTONICE Obsah dokumentu 1. Historie obce... 3 2. Metodika zpracování strategického plánu... 3 3. Současný stav obce... 4 3.1 SWOT analýza... 5 3.2. Strategické cíle a postup

Více

Akupuntura(akupresura) na cesty

Akupuntura(akupresura) na cesty Akupuntura(akupresura) na cesty 1. Základní body TS 4 v 1. meziprstním prostoru ve výši středu 1. záprstní kosti Ž 36 tři proporcionální cuny (palce) pod čéškou, jeden prst vně od hrany holenní kosti Bod

Více

CVIČENÍ PRO MUŽE. Plynulost pohybu dbejte na to, aby byl pohyb plynulý, spíše pomalý než rychlý. Cvik provádějte tahem, ne švihem a neodrážejte se.

CVIČENÍ PRO MUŽE. Plynulost pohybu dbejte na to, aby byl pohyb plynulý, spíše pomalý než rychlý. Cvik provádějte tahem, ne švihem a neodrážejte se. CVIČENÍ PRO MUŽE Tréninkový plán vychází z potřeby zpevnit svalový korzet v průběhu úvodních 3 měsíců. Ve 4. A 5. měsíci se změní trénink ze zpevňovacího na kruhový, který zvyšuje vytrvalost. Zvýšený podíl

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 259 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 25.9.2012 Ročník, pro který je DUM určen 7. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

Čínská astrologie. Budoucnost má mnoho přívlastků. Slabým je nedosažitelná, bojácným neznámá, pro statečné nadějná. (Viktor Hugo)

Čínská astrologie. Budoucnost má mnoho přívlastků. Slabým je nedosažitelná, bojácným neznámá, pro statečné nadějná. (Viktor Hugo) Čínská astrologie Budoucnost má mnoho přívlastků. Slabým je nedosažitelná, bojácným neznámá, pro statečné nadějná. (Viktor Hugo) Čínská astrologie má za sebou více než pět tisíc let dlouhou historii. Namísto

Více

Oceňuji, co cvičení pilates udělalo pro mne. Dovolte mi, abych vám ukázala, co dovede udělat pro vás. Mgr. Renata Sabongui, majitelka ochranné

Oceňuji, co cvičení pilates udělalo pro mne. Dovolte mi, abych vám ukázala, co dovede udělat pro vás. Mgr. Renata Sabongui, majitelka ochranné OBSAH ÚVOD 5 KDO JE RENATA SABONGUI? 5 CO JE TO PILATES? 5 CO V TÉTO KNIZE NALEZNETE? 6 SLOVA TĚCH, KDO CVIČENÍ JIŽ ZNAJÍ 6 PROČ CVIČIT TOTO CVIČENÍ? 8 CVIČENÍ 11 SEZNAM CVIKŮ NA DVD 12 SPRÁVNÉ DÝCHÁNÍ

Více

OBSAH. ZÁVĚREČNÁ ABSOLVENTSKÁ PRÁCE IX. ročník Rybníky a ryby, Aneta Čepeláková

OBSAH. ZÁVĚREČNÁ ABSOLVENTSKÁ PRÁCE IX. ročník Rybníky a ryby, Aneta Čepeláková Toto téma Rybníky a ryby jsem si vybrala, protože se mi to líbí a baví mě chytání ryb a také prostředí kolem rybníků. Ráda bych se jela na některé z těchto rybníků podívat i s přáteli, protože si u vody

Více

Ochrana přírody v ČR

Ochrana přírody v ČR I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 30 Ochrana přírody v ČR Pro potřeby

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Průvodce k výstavě Jak se bude jmenovat? v Nové budově Národního muzea pro děti staršího školního věku

Průvodce k výstavě Jak se bude jmenovat? v Nové budově Národního muzea pro děti staršího školního věku Přírodovědec v muzeu Projdi celým procesem popisování nového druhu od vybrání jedinečného jména po publikování vědeckého článku! ÚKOL č. 1 Jedinec je primárně řazen ke konkrétnímu druhu díky svým morfologickým

Více

Jméno: Příroda se jako neustále mění, probíhají v ní.. Voda, vypařuje se. nebo, vzduch se a vzniká.. Rostliny mění svůj v průběhu roku,

Jméno: Příroda se jako neustále mění, probíhají v ní.. Voda, vypařuje se. nebo, vzduch se a vzniká.. Rostliny mění svůj v průběhu roku, č. 1 název Přírodní děje anotace V pracovních listech žáci získávají základní vědomosti o přírodních dějích. Testovou i zábavnou formou si prohlubují znalosti na dané téma. Součástí pracovního listu je

Více

Synonyma, antonyma, homonyma

Synonyma, antonyma, homonyma Synonyma, antonyma, homonyma MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_25_02 Tématický celek:

Více

Začátek lidského smutku

Začátek lidského smutku Bible pro děti představuje Začátek lidského smutku Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Byron Unger; Lazarus Upravili: M. Maillot; Tammy S. Přeložila: Martina Penner Vydala: Bible for Children www.m1914.org

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_132 Datum: 2.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_132 Datum: 2.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Název materiálu: Kytovci

Název materiálu: Kytovci Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Šablona č. III, sada č. 3. Vzdělávací oblast. Přírodopis. Vzdělávací obor. Přírodopis. Tematický okruh. Biologie člověka. Téma. Kostra. Ročník 8.

Šablona č. III, sada č. 3. Vzdělávací oblast. Přírodopis. Vzdělávací obor. Přírodopis. Tematický okruh. Biologie člověka. Téma. Kostra. Ročník 8. Šablona č. III, sada č. 3 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Biologie člověka Kostra Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro osvojení a upevnění učiva o lidské kostře.

Více

Březen 2013 Časopis ZŠ Hronov Velký Dřevíč

Březen 2013 Časopis ZŠ Hronov Velký Dřevíč DŘEVÁK peru CESTA KOLEM SVĚTA Březen 2013 Časopis ZŠ Hronov Velký Dřevíč peru Hlavní město: Lima Oficiální jazyk: Španělština, Kečuánština Měna: Nuevo sol (PEN) Jezero Titicaca Nejvýše položené splavné

Více

2. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ O KROKOVI A JEHO DCERÁCH

2. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ O KROKOVI A JEHO DCERÁCH 2. STARÉ POVĚSTI ČESKÉ O KROKOVI A JEHO DCERÁCH Čti velmi pozorně text a odpovídej na otázky. Třicet let potom, co vojvoda Čech přivedl svůj lid do nové vlasti, když mu šlo na osmdesátý šestý rok, zemřel.

Více

Věk dinosaurů. Věk dinosaurů ÉRA DRUHOHOR. Z čeho poznáme, jak dinosauři vypadali?

Věk dinosaurů. Věk dinosaurů ÉRA DRUHOHOR. Z čeho poznáme, jak dinosauři vypadali? Věk dinosaurů Věk dinosaurů Planeta Země má neuvěřitelně dlouhou historii, protože vznikla před zhruba 4,6 miliardy let. Geologové rozdělují toto časové období na velké části zvané éry. Dinosauři žili

Více

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní TV Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní tělesná výchova forma tělesné výchovy určená pro zdravotně oslabené jedince (z hlediska zdravotnické klasifikace se jedná o III. zdravotní

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3476

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3476 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3476 Název materiálu: VY_V/2_INOVACE_109 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor:

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ ČLOVĚKA,

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ ČLOVĚKA, FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ ČLOVĚKA, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝVOJ ČLOVĚKA 1. Uveďte,

Více

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1. Oreopithecidae Pliopithecidae gibonovití (Hylobatidae) Hominoidea. Hominidae. Název cvičení: VÝVOJ ČLOVĚKA - ANTROPOGENEZE

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1. Oreopithecidae Pliopithecidae gibonovití (Hylobatidae) Hominoidea. Hominidae. Název cvičení: VÝVOJ ČLOVĚKA - ANTROPOGENEZE PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 Název cvičení: VÝVOJ ČLOVĚKA - ANTROPOGENEZE Teoretický úvod: Během čtvrtohor do své poslední fáze dospěl vývojový proces, který začal u primitivních primátů v paleocénu a který

Více

Význam kostry. Mgr. Martina Březinová

Význam kostry. Mgr. Martina Březinová Identifikátor materiálu: EU 7-40 Přírodopis, 8.ročník Anotace Význam kostry Autor Mgr. Martina Březinová Jazyk Čeština Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Žáci určí, co je oporou lidského těla,

Více

June 25, 2012. VY_52_INOVACE_89.notebook OCHRANA PŘÍRODY 4 2 18:10 4 2 2:38 6 3 16:07 6 3 17:27 6 3 17:52 6 3 22:44

June 25, 2012. VY_52_INOVACE_89.notebook OCHRANA PŘÍRODY 4 2 18:10 4 2 2:38 6 3 16:07 6 3 17:27 6 3 17:52 6 3 22:44 Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz www.zsnamesti.cz telefon: 487 722 010 fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Modul 02 - Přírodovědné předměty

Modul 02 - Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 - Přírodovědné předměty Hana Gajdušková Hana

Více