Teorie racionální volby v sociologii náboženství
|
|
- Radim Esterka
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra sociologie Teorie racionální volby v sociologii náboženství Bakalářská práce Tomáš Chromý (180189) Politologie Sociologie Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2006 Vedoucí práce: PhDr. Roman Vido, Ph.D. V Brně 2009
2 Čestně prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně za pouţití citovaných pramenů. Tomáš Chromý Celkový rozsah práce je: slov znaků 2
3 Děkuji PhDr. Romanu Vidovi, Ph.D. za vedení práce a jeho pomoc při hledání vhodných pramenů. Brno 2009 Tomáš Chromý 3
4 Obsah: 1. Úvod Zasazení Teorie racionální volby do sociologického diskurzu Východiska vzniku Teorie racionální volby Sociální směna a Popperova deduktivní logika Ekonomický přístup a racionalita aktérů Teorie racionální volby vs. sekularizační teorie a Warnerův 10 koncept nového paradigmatu 4.1. Vymezení vůči sekularizační teorii Nové paradigma Mikroúroveň Teorie racionální volby Elementy kognitivní a sociálně směnné povahy Odměny a náklady Bohové a koncepty směny Náboţenství a magie Náboţenští specialisté a náboţenský závazek Emocionální a expresivní elementy Konverze a reafilace Makroúroveň Teorie racionální volby Dynamika náboţenských organizací Tenze náboţenských organizací a náboţenský závazek Náboženské organizace Církve Sekty Kulty Kongregace Náboženský trh Teoretický rámec náboţenského trhu nabídka a poptávka Charakteristiky a nastavení trhu Mezery náboţenského trhu niches Otevřenost trhu Kritika a její aplikace na empirický výzkum 28 Závěr 30 Seznam literatury 33 Jmenný rejstřík 35 Anotace 36 Přílohy 38 4
5 1.Úvod Teorie racionální volby i se při zkoumání náboţenství začala uplatňovat ve Spojených státech ve druhé polovině minulého století. Za jejím vznikem stojí Rodney Stark a William Sims Bainbridge, jeţ spojuje řada společných prací. (např. Stark, Bainbridge 1979; 1985; [1987] 1996) Jejich aplikace ekonomického přístupu ke studiu náboţenství se stala odváţnou teorií, jejíţ ambice jsou překlenout sekularizační teorii (staré paradigma) novým přístupem ke studiu náboţenství. Schopnost modelu zabývat se širokým rozsahem problému jej činí jedním z nejdůleţitějších vývojových trendů v sociálně-vědném studiu náboţenství během několika minulých dekád. Ve skutečnosti má model racionální volby potenciál nahradit sekularizační teorii jako dominantní teoretický rámec v sociálním studiu náboţenství. (Young in Young 1997: xii) Mezi další stoupence patří zajisté i Laurence R. Iannaccone, jehoţ přístup je více neţ kohokoliv jiného zaměřen na ekonomickou aplikaci. (Iannaccone 1995). Teorie se inspirovala deduktivní logikou Karla R. Poppera, teorií sociální směny George Homanse a hlavně ekonomickým přístupem. Aplikace ekonomické optiky se projevila v nazíráním na jedince jako na racionální bytost, zvaţující náklady a odměny, jeţ mu volba přinese. Protoţe některé odměny nelze dosáhnout na tomto světě, vyhledává jedinec náboţenské organizace. Ty mu poskytují tzv. kompenzátory (nadpozemské odměny), které tvoří jejich substituci. (Stark, Bainbridge [1987] 1996) Cílem této přehledové studie je seznámit čtenáři s TRV a jejími třemi úrovněmi. Rovinou individuální, rovinou náboţenských organizací a náboţenským trhem. TRV je v české literatuře reflektována pouze minimálně (např. Luţný 1999). Práce tak bude přínosná pro kaţdého, kdo se bude chtít podrobně s tímto přístupem seznámit. V práci bude přiblíţen také její vývoj a proměny, kterých se během své existence dočkala. Na konci práce budeme reflektovat její kritiku a přínos pro studium sociologie náboţenství. Struktura práce bude následující. Druhou kapitolou seznámíme čtenáře s pozicí TRV v sociálněvědním diskurzu a rozpleteme sloţité klubko její postavení. Následující částí uvedeme východiska, ze kterých vycházela, Popperův deduktivní odkaz, ekonomický pohled a další inspirace. Ve čtvrté kapitole přiblíţíme vymezení TRV vůči sekularizační teorii (starému paradigmatu) a novému paradigmatu Stephena R. Warnera, jak jej uvedl ve své eseji (Warner 1993). Text bude dále strukturován tak, aby čtenáře seznámil s jednotlivými zmiňovanými rovinami teorie. Poslední kapitola se věnuje kritice a i V textu bude uţívána zkratka TRV přičemţ bude míněna aplikace teorie racionální volby na studium náboţenství. 5
6 v závěrečném shrnutí i zmíníme přínos TRV k sociálněvědnímu diskurzu studia náboţenství. 2. Zasazení TRV do sociologického diskurzu TRV řadí Nešpor k tzv. ekonomistické škole. Ta se dle něj definitivně zformovala po konferenci v Sundance v dubnu roku Impulzem pro její vznik byla esej Stephena R. Warnera (Warner 1993), ve které hovoří o novém paradigmatu. (Nešpor 2004) V jejím základě přitom stojí (ekonomická) teorie racionální volby, která předpokládá individuální aktéry snaţící se maximalizovat svůj zisk (v našem případě zisk v náboţenské oblasti, tzv. kompenzátory v intencích R. Starka a W.S. Bainbridge). (Nešpor 2004: 169) To je však v rozporu s vlastními slovy Warnera, který tvrdí: Se vším respektem, nikdy jsem nebyl obzvlášť inspirovaný Starkovým teoretizováním racionální volby ohledně náboţenských kompenzátorů (Stark and Bainbridge 1985, 1987). Nemyslím si, ţe se Stark mílí; jen vidím odlišnou stránku věci. (Warner in Young 1997: 91) Nové paradigma sice z teorie racionální volby vychází, ale nacházejí se v něm i jisté odlišnosti ii. Samotná ekonomistická škola vychází z ekonomického neoklasicismu a v politické filozofii je někdy označována za neoliberalismus. (Nešpor 2004: 172) Nesouhlas se sekularizační teorií, nazývanou starým paradigmatem, nebyl pouze mezi stoupenci TRV. Druhou školou, která se staré paradigma snaţí překonat, je škola humanistická či fenomenologická. O humanistickém proudu uvaţuje např. Zdeněk R. Nešpor, jenţ tuto školu charakterizuje kritikou kvantitativního přístupu k náboţenství jako příliš reduktivního a rozšířením zkoumání i na implicitní formy náboţenství. Mezi její další charakteristiky patří zaměření se na problematiku privatizované, neorganizované religiozity. (Nešpor 2004: 167) Podobně co se týče členění smýšlí i Lawrence A. Young, který pouţívá pojmu fenomenologický nebo zkušenostní obraz přístupu ke studiu náboţenství. Alternativu zkušenostní k pojmu fenomenologický pak volí proto, ţe jako zásadní spojnici mezi zastánci fenomenologického obrazu vidí shodu ohledně neracionální náboţenské zkušenosti existující v jádru všech náboţenství. (Young in Young 1997: ) Ve zkratce můţeme mezi společné prvky humanistické a ekonomistické školy zařadit ii Podrobně viz. kapitola Nové paradigma. 6
7 práci s modelem připodobňující sociální funkce ekonomickým vztahům a uvaţování o náboţenském trhu. (Nešpor 2004: 170) Výše uvedené členění není všeobecně přijímané. Warner píšící o novém paradigmatu (Warner 1993; Warner in Young 1997) i Stark a Bainbridge (Stark, Bainbridge 1985, [1987] 1996) uvaţují pouze o jimi uváděném přístupu a starém paradigmatu, sekularizační tezy. Nutno podotknout, ţe v knize Acts of Faith je TRV místy pojednávána jako paradigma nové (např. Stark, Finke 2000: 31), které se ovšem liší od nového paradigmatu, jak jej navrhuje Warner (Warner 1993). Young zase povaţuje TRV jako samostatný přístup, jenţ není zastřešen tak, jak jej nastínil Nešpor výše v textu. Naopak G.Daviová a další autoři sice uznávají dichotomii dvou paradigmat sociologie náboţenství, sekularizační a ekonomické školy, nicméně soudí, ţe badatelé, v této studii označovaní za školu humanistickou, tuto (zastaralou) dichotomii překonávají ve prospěch širšího sociologického porozumění náboţenství. (Nešpor 2004: 167) Novým paradigmatem bude zamýšlen přístup, který navrhuje Warner (Warner 1993; Warner in Young 2000). Sekularizační teorie a staré paradigma budou brány identicky, i kdyţ jsme si vědomi simplifikace, jeţ se tím dopouštíme. 3. Východiska vzniku Teorie racionální volby Teorie racionální volby aplikovaná na studium náboţenství čerpala z několika přístupů, jenţ budou představeny v podkapitolách níţe. Jedná se o teorii sociální směny, důslednou aplikaci deduktivní logiky a ekonomický přístup spojený s racionální volbou. To, o co se pokoušíme, není odhalení nových vědomostí, ale pečlivé sjednocení jiţ poznaného pod jedním teoretickým systémem ve snaze objevit spojitosti mezi všemi těmito vhledy. (Stark in Young 1997: 15) 3.1. Sociální směna a Popperova deduktivní logika Přístup, jenţ by pomohl spojit tyto vhledy do ucelené teorie a zároveň by byl snadno ověřitelný, nalezli tvůrci TRV v deduktivní logice K. R. Poppera. Jak píše Stark, pravá teorie musí predikovat a vyvracet určitá pozorování a některé závěry s ní musí být inkompatibilní. Systém myšlení, který shromáţdí všechna moţná pozorování se stane 7
8 pouze post hoc klasifikací a během času ztratí schopnost předpovídat. (Stark in Young 1997: 4) Deduktivní teorie by se tak měla skládat z malého počtu základních principů, na které mohou být skupiny komplexního fenoménu, jako je náboţenství, redukovány. Teoretikové se snaţí najít poměrně malý počet pravidel o tom, jak relevantní části reality pracují a následně z nich vydedukovat empiricky ověřitelná tvrzení. Stark a Bainbridge zmiňovaná základní pravidla nalezli v axiomech, které následně stoupají k propozicím. Ty mohou potvrdit nebo vyvrátit mnohé vztahy mezi empirickými indikátory konceptu teorie. Nutno podotknout, ţe axiomy nejsou tvrzeními o náboţenství, ale o světě a o tom, jak se lidé chovají a interagují. (Stark, Bainbridge [1987] 1996: 13-15) Starkův obdiv k Popperovi se projevil v odmítnutí strukturálního funkcionalismu, o kterém prohlásil, ţe byl, stejně jako Freudismus, Marxismus a Adlerismus, více astrologií neţ astronomií. (Stark in Young 1997: 5) Nesouhlas se strukturálním funkcionalismem sdílel i s Georgem Homansem. Stark se nechal inspirovat odkazy na racionalitu aktéru ve společnosti a důvody, proč jsou nezbytné axiomy racionální volby pro jakoukoli sociálněvědní teorii. Homans tak ukázal cestu, kterou Stark a další zastánci TRV dokončili. (Stark in Young 1997: 6) Mezi další, jenţ inspirovali budoucí teorii racionální volby, můţeme poznamenat Petera M. Blaua a jeho koncept sociální přitaţlivosti (Stark, Bainbridge [1987] 1996: 59) či G. Lenskiho, který Starkovi ukázal, jak organizovat velký, abstraktní, deduktivní systém pro sociálněvědní publikum. (Stark in Young 1997: 6) 3.2. Ekonomický přístup a racionalita aktérů Racionalita aktérů patří mezi fundamentální charakteristiky TRV. Lidé jsou pojímáni jako adekvátně informovaní aktéři, kteří volí konzumaci náboţenských statků ve stejném smyslu, jako váţí náklady a zisky při konzumaci světských komodit. Z tohoto předpokladu se stává startovní bod, z nějţ celá teorie vychází. (Stark, Finke 2000: 43) Od základního předpokladu, tedy racionality, směřuje teorie k upřesnění samotného pojmu racionality. Obecně existují dva přístupy jejího nahlíţení. Úzká definice, jejímţ zastáncem je např. Gary Becker (Becker in Elster 1986) iii či velmi blízký stoupenec TRV Laurence R. Iannaccone (Iannacconne 1995), jenţ z Beckerova přístupu vychází, a široká definice, kterou zastává Stark a Finke (Stark, Finke 2000: 36-41). iii Esej byla prvně publikován roku 1976 in Becker G The Economic Approach to Human Behavior. Chicago: Chacago University Press,
9 Úzký model individuální akce není zaměřen na partikulární hodnoty (nebo cíle), o které jedinec usiluje. Tento model je zaměřen na malý počet silných předpokladů, které bez ohledu na to, jaké mohou být, jsou stabilní a tranzitivní. (Hechter, Kanazawa 1997: 194) Základ Beckerovi argumentace tkví ve stabilních preferencích, díky kterým je ekonomický přístup aplikovatelný na veškeré lidské chování. (Gary Becker in Elster 1986: 112) Spojený předpoklad maximalizování chování, rovnováhy trhu a stabilních preferencí, pouţitých neoblomně a neohroţeně, tvoří srdce ekonomického přístupu jak ho vidím. (Gary Becker in Elster 1986: 110) Becker dále píše, ţe soutěţivý trh uspokojuje preference konzumentů efektivněji, neţ trh monopolistický (Gary Becker in Elster 1986: 111). Toto tvrzení se stalo důleţitým podkladem pro teorii náboţenského trhu. Na základě této premisy můţeme vysvětlit náboţenský rozkvět a nikoli úpadek, jak jej předpovídala sekularizační teorie (staré paradigma) iv. Na Beckera navazuje Iannaccone, kdyţ tvrdí, ţe smysluplný model teorie racionální volby by se měl zakládat na třech předpokladech. První je, ţe jednotlivci jednají racionálně, zvaţují náklady a zisky potenciální akce a volí ty akce, jeţ maximalizují jejich profit. Druhý předpoklad stojí na konečných preferencích nebo potřebách, jeţ jednotlivci uţívají ke zhodnocení nákladů a zisků. Tyto konečné preference se příliš nemění mezi osobami ani časem. Třetí předpoklad se týká sociálních výstupů konstituujících ekvilibrium, jenţ se objevují díky agregaci a interakci individuálních jednání. (Iannaccone in Young 1997: 26) Nutno podotknout, ţe zmiňovaný úzký model racionální volby zastávali také Stark a Bainbridge (Stark, Bainbridge [1987] 1996). Tohoto náhledu na racionalitu se ale v následující knize vzdali ve prospěch modelu širšího. (Stark, Finke 2000) Širší model je významově bohatší díky podpoře některých aspektů intencionality. Lidé mají důvody pro to, co dělají, ale jejich chování je predikovatelné pouze pokud známe jejich motivy. Široký model proto specifikuje individuálně existující hodnoty a přesvědčení. (Hechter, Kanazawa 1997: 194) V tomto duchu uvaţují i Stark a Finke, kdyţ místo důrazu na maximalizaci, jeţ je vyzdvihována v úzkém modelu, hovoří o subjektivní racionalitě. Své závěry zdůvodňují tím, ţe se lidí často rozhodují mezi konfliktními cíly, jeţ se vzájemně vylučují. Uvaţovat proto o maximalizaci a zhodnotit ji, je velmi obtíţné. Subjektivní racionalita pomáhá překlenout tento problém, kdyţ jako motiv všech lidských aktivit povaţuje dobré důvody, zakládající se na věrohodných domněnkách. (Stark, Finke 2000: 37) Lidé se tak pokoušejí o racionální volbu v podmínkách omezených iv viz. kapitola 4. Teorie racionální volby vs. sekularizační teorie a Warnerův koncept nového paradigmatu. 9
10 informacích a porozumění, při omezených moţnostech, řízeni jejich preferencemi a zálibami. (Stark, Finke 2000: 38) 4. Teorie racionální volby vs. sekularizační teorie a Warnerův koncept nového paradigmatu Teoretici racionální volby, mezi které budeme povaţovat jejich zakladatele R. Starka a W. S. Bainbridge, ale také její blízké stoupence, např. R. Finkeho, se vyčlenili vůči sekularizační teorii. Tu přirovnávají ke starému paradigmatu, jehoţ nesprávnost v chápání a predikci náboţenských jevů vysvětlují v následující podkapitole. Sekularizační proces, jak jej např. vymezuje P.L. Berger předpokládá, ţe jednotlivé části společnosti budou oddělovány od náboţenských institucí. V rovině kultury se bude projevovat poklesem výskytu náboţenských symbolů. Lidé se tak stanou méně náboţenskými ve smyslu pouţívání náboţenské optiky při interpretaci světa. Sekularizace je součástí dnešních společností, který se díky modernizaci neustále rozšiřuje. (Berger 1967) Warnerova vize nového paradigmatu sice z TRV vychází, ale můţeme v ní nalézt i jisté odlišnosti, které budou tématem podkapitoly další. Přístup ke starému paradigmatu jsou pro oba přístupy společné. Uvedeme je proto pouze u TRV. Schématický přehled rozdílů mezi přístupy uvádím v příloze. I kdyţ se jedná o Warnerův příspěvek, teoretici racionální volby se s ním ztotoţňují. (Stark, Finke 2000: 27) 4.1. Vymezení Teorie racionální volby vůči sekularizační teorii Vymezením TRV vůči sekularizační tezi je tvrzení, ţe otevřenost náboţenského trhu implikuje nikoli náboţenský pokles, ale naopak jeho oţivení. (Stark, Finke 2000: 36) Tato situace je nejlépe patrná v USA, kde je náboţenský trh velmi pluralistický a kde tyto tendence můţeme sledovat zřetelněji, neţ je tomu v Evropě. TRV však předpokládá, ţe náboţenský úpadek je pouhým mýtem nejen v Americe, ale i v Evropě. (Stark, Bainbridge [1987] 1996:) Na americké půdě toto tvrzení dokládá Finkova a Starkova studie (Finke, Stark 1992), jejímţ závěrem je, ţe americká religiozita nejen ţe neupadá, ale k roku 1990 je dokonce dvojnásobná. Co se týče Evropy, vyjadřují stoupenci TRV dvě námitky. První je absence viditelného dlouhotrvajícího poklesu náboţenské participace. V západní a 10
11 severní Evropě byla totiţ náboţenská participace velmi nízká jiţ mnoho století před modernizací, jeţ dle sekularizace přináší náboţenský pokles. Druhou námitkou je, ţe stupeň subjektivní religiozity zůstává vysoký. Představa vysoce sekularizovaného národa, kdyţ většina obyvatel věří v Boha, je dle jejich názoru absurdní. (Stark, Finke 2000: 62) v Stejně, jako je mýtem náboţenský pokles, je mýtem i představa středověké Evropy jako zboţných zemí. Stoupenci TRV se odkazují na historiky zabývající se středověkým náboţenstvím, aby konstatovali neexistenci věku víry. Participace dnes můţe být nízká mezi mnoha národy Evropy, ale není to dáno modernizací. (Stark, Finke 2000: 63-68) Sekularizace není jen rysem dnešní společnosti, ale je permanentním rysem v kaţdé náboţenské tradici. Výsledkem sekularizace není vymizení náboţenství, ale oslabení některých náboţenských organizací. Vyvaţující proces oţivování a inovace udrţují náboţenství ţivé. (Stark, Bainbridge 1985: 2; Stark, Bainbridge [1987] 1996: 117) Sekularizace v tomto duchu znamená transformaci náboţenství, nikoli jeho destrukci. Jestliţe sekularizace sníţí význam zavedených denominací, uvolní na trhu místo pro sekty a kulty. Zánik na jedné straně trhu znamená rozkvět na straně druhé. (Stark, Bainbridge [1987] 1996: 279) Více k empirickému potvrzení námitek TRV vůči sekularizační teorii dále Stark a Baibridge (Stark, Baibridge 1985, konkrétně ). K systematické deduktivní teorii a moţným implikacím na sekularizační teorii více Stark a Bainbridge (Stark, Bainbridge [1987] 1996: ) Nové paradigma Přístup nového paradigmatu, jak jej popsal Warner (Warner 1993), je velmi blízký TRV. Z toho vyplívá i základní vymezení vůči paradigmatu starému, jeţ s TRV sdílí (viz. příloha). Přesto mezi novým paradigmatem a TRV nalézáme jisté odlišnosti. Ty nejzásadnější jsou dvojí povahy, věcné a metodologické. (Warner in Young 1997: 88) Věcné se týkají rozsahu paradigmatu, který je oproti TRV zúţen pouze na USA. K tomuto kroku se odhodlal kvůli specifickému institucionalizování norem, které činí náboţenství široce respektované, populární a chráněné. Z toho vyplývá, ţe i přes otevřený náboţenský trh, do kterého je jednoduché vstoupit, není kořistí pro monopolistickou kontrolu. Warner dále poznamenává, ţe i přes moţnost fungování TRV v širším měřítku, je lepší se zaměřit v Jedná se o článek, který vyšel jiţ o rok dříve: Stark, Rodney Secularization, R.I.P. Sociology of Religion 60 (3) Nově viz. Stark, Finke 2000:
12 pouze na Ameriku, kde základní principy TRV sedí nejlépe. (Warner in Young 1997: 95) Spíše neţ vidět Ameriku jako pouhou výjimku nebo negaci evropské náboţenské situace, sociologové nového paradigmatu se musí učit z historie pohlíţet na náboţenství Ameriky jako institucionálně rozdílně a vzájemně soupeřící. (Warner 1993: 1051) Nové paradigma povaţuje teorii jako intelektuální strukturu, jenţ přemosťuje empirické pozorování, neţ myšlenkový proces produkující hypotézy v principu vyvratitelné. (Warner in Young 1997: 89) Z tohoto přístupu je patrný druhý, metodologický rozdíl oproti TRV. Nové paradigma pouţívá raději induktivního neţ deduktivního přístupu. To je také jeden z důvodů, proč se Warner rozhodl pro věcné zúţení na Ameriku, pro jejíţ zkoumání mu více vyhovuje přístup induktivní. (Warner in Young 1997: 89) Warner také nesdílí se zastánci TRV domněnku striktnosti jako klíče k dosaţení vitality. (srov. Stark, Finke 2000: 113) Domnívá se, ţe striktnost je vyţadována pouze elitami a nikoli obyčejnými lidmi. Jeho zájem je tak veden spíše ke straně nabídky, neţ poptávky. Masy, navštěvující bohosluţby, spíše přijímají názory duchovních, neţ by si vytvářeli svoje vlastní interpretace náboţenství. Toho se týká i nesouhlas s kompenzátory, jak jiţ bylo uvedeno ve druhé kapitole. Je sice pravda, a v tom Warner souhlasí se Starkem, ţe charakteristický rys amerického náboţenství je pluralitní trh, kde si lidé mohou vybírat církev podle své vlastní volby. Warner ale nesouhlasí s tím, ţe si lidé vytvářejí náboţenské alternativy. (Warner in Young 1997: 91-92) Jak Warner poznamenává, nové paradigma je spíše volnou školou myšlení, neţ ucelenou teorii, coţ se projevuje nejednotností jeho zastánců. Chápe jej jako sadu myšlenek, jenţ činí některé otázky důleţitější neţ jiné. Nové paradigma vzniklo jako reakce na krizi starého paradigmatu představovaného sekularizační tezí převáţně z pera P.L. Bergera a Parsonsnovým chápáním náboţenství. Předhypotetickým klíčem je volný trh, jenţ byl podpořen Prvním dodatkem ústavy (1789) zaručujícím svobodu vyjadřování, která vedla k náboţenské mobilizaci. Pro Spojené státy je důleţitá pluralita a flexibilita náboţenských institucí. První se projevuje mj. ve schopnosti integrovat značný počet imigrantů, kterým náboţenství pomáhá získat identitu a začlenit se do nové společnosti. Imigrace se tak stává faktorem náboţenského pluralismu. Druhé má vliv na strukturální inovativnost amerických denominací a kongregací. V praxi je tento rys vidět např. u Římskokatolické církve, kdy liturgie vykonávají také ţeny. Náboţenství ve Spojených státech je díky tomu lépe nahlíţet jako alternaci dostředivých a odstředivých sil. 12
13 K pochopení individualistických tendencí je uţitečné nahlédnout do historického kontextu, kde se ukáţe jejich konzistentnost s historií. (Warner 1993) 5. Mikroúroveň Teorie racionální volby Touto kapitolou se začneme věnovat jednotlivým elementům TRV. Kromě těch, jenţ byly popsány Starkem a Bainbridgem (Stark, Bainbridge [1987] 1996), a které můţeme povaţovat za mix elementů kognitivní a sociálně směnné povahy, se budeme věnovat i emocionálním a expresivním elementům. Ty jsou reakcí na diskurz odehrávající se od prvního vydání knihy Theory of Religion roku 1987 aţ do vydání knihy Starka a Finkeho (Stark, Finke 2000), kde byly reflektovány v několika menších úpravách teorie. Samotný základ TRV však zůstal stejný. Emocionální a expresivní komponenty pomáhají odpovědět na otázku, proč jsou tyto aspekty náboţenství typické a jejím začleněním se Stark a Finke snaţí dosáhnout sblíţení jak fenomenologistů, tak i teoretiků racionální volby. (Stark, Finke 2000: ) vi Blíţe bude o rozdílech pojednáno u jednotlivých elementů Elementy kognitivní a sociálně směnné povahy Odměny a náklady Odměny jsou vše, kvůli čemu je jedinec ochoten podstoupit náklad, kdeţto náklady jsou cokoliv, čemu se chce člověk vyhnout. (Stark, Bainbridge 1985: 5; Stark, Bainbridge [1987] 1996: 27; Stark, Finke 2000: 85-86) Lidé se rozhodují o svých volbách v podmínkách informací, které jsou jim dostupné. Racionalita rozhodnutí je většinou závislá na subjektivním zváţení odměn (rewards) a nákladů (costs), které jim volba přinese. Ztráta odměny je nákladem a vyhnutí se nákladu je odměnou. Ztráty a náklady jsou tedy komplementární. Obojí, jak náklady a odměny, se různí dle hodnoty, druhu a obecnosti. (Stark, Finke 2000: 85-86). Lidé hledají nejlepší poměr mezi odměnou a vi Dřívější verze této kapitoly viz. Stark, Rodney Micro Foundations of Religion: A Revised Theory. Sociological Theory 17:
14 nákladem. V TRV se tomuto poměru říká směnný koeficient (exchange ratio). (Stark, Bainbridge [1987] 1996: 32) Pojem kompenzátoru byl pro pochopení TRV klíčový. Stark a Bainbridge jej definovali jako tvrzení o odměně, které není snadno a jednoznačně vyhodnotitelné. Jedná se vlastně o nedotknutelné substituce odměny, kdyţ na ně lidé nemohou rychle a jednoduše dosáhnout. Stejně jako odměna, na kterou odkazují, rozlišují se podle hodnoty, druhu potenciální odměny a obecnosti. Právě posledně uvedená charakteristika obecnosti je pro rozlišení kompenzátorů velmi důleţitá. Člení se na specifické a obecné, kdy specifické odkazují na konkrétní jednu odměnu a obecné naopak na souhrn odměn širokého rozsahu a obecnosti. Kompenzátory mají charakter dluţního úpisu (I.O.U. I owe you). Systém obecných kompenzátorů, zaloţených na nadpřirozených předpokladech, se pak nazývá náboţenství. (Stark, Bainbridge 1985: 8; Stark, Bainbridge [1987] 1996: 36-39, 73) Změna pohledu na kompenzátory se stala asi nejzávaţnější, jeţ Stark a Finke mezi jednotlivými elementy učinili. (Stark, Finke 2000) Místo kompenzátoru uţívají pojem nadpozemské odměny (otherwordly rewards) dosaţitelné pouze mimo náš svět, většinou po smrti. Důleţitý je v tomto případě kontext, v němţ je odměna realizovatelná. Pro člověka je extrémně sloţité, ne-li přímo nemoţné, dosáhnout je na tomto světě. To je odlišuje například od zázraků, které se do našeho světa promítají. (Stark, Finke 2000: 88) Změnila se tím i definice náboţenství, k níţ bude pojednáno dále. K pojmům odměn a nákladů se pojí i vysvětlení (explanation) jako zjednodušený model reality poskytující plán jak jednat. Jde tedy o vyjádření, jak by měly být odměny dosaţeny. Můţeme ji dělit na rovinu hodnoty a obecnosti odkazovaných odměn, očekávaného poměru zisku vůči ztrátě a času potřebného pro dosaţení odměny. Protoţe některé odměny jsou vzácné či jednoduše nejsou přítomné v našem světě, lidé přijímají explanace o tom, jak dosáhnout poţadovaných odměn v budoucnu, například těch nadpozemských. (Stark, Finke 2000: 87-88) Bohové a koncepty směny Klíčem k pojmu náboţenství je pro teoretiky racionální volby pojem nadpřirozeného (supernatural), který odkazuje k síle nebo entitě schopné ovlivňovat náš svět. Zároveň nadpřirozené vlastní určité odměny, které se nedají získat ţádným jiným způsobem a 14
15 protoţe lidé tíhnou k odměnám, budou vyuţívat a manipulovat s nadpřirozenem. Poznajíli však lidé jiný, levnější způsob zisku poţadovaných odměn, nebudou hledat pomoc u nadpřirozeného. Bohové jsou tedy nadpozemské bytosti (nikoli síly či entity), mající vědomí a touhy. (Stark, Finke 2000: 91) Touhy činí bohy moţnými partnery pro směnný vztah s lidmi. Lidé po bozích poţadují odměny a stejně tak je vyţadují i bohové. Podmínkou je, aby lidé byli schopni bohy odměnit (disponovali poţadovanou odměnou). (Stark, Bainbridge [1987] 1996: 82) Směnný vztah s bohy se odvíjí od několika charakteristik. Bohy můţeme členit na mnoho kategorií. Nejsnazší dle TRV je uvaţovat v kategorii odměn a nákladů ve směnném vztahu. Čím větší bude mnoţství bohů uctívané skupinou, tím menší bude cena směny s kaţdým z nich. Lidé budou platit také větší ceny bohům, kteří budou spolehlivější. Spolehlivostí je myšleno dodrţení slova a konzistentní orientaci směrem k lidem. Tím se dostáváme ke členění bohů na dobré a zlé. To se děje opět v odkazu na směnný vztah. Spolehliví bohové budou více vyhledávaní, protoţe směnný vztah bude jistější. (Stark, Bainbridge [1987] 1996: ; Stark, Finke 2000: 97) Dobří bohové umoţní lidem na vztahu profitovat, kdeţto zlí mají záměr lidem ve směně uškodit. Důleţitý je také rozsah bohů. Lidé přirozeně tíhnou ke vztahu s bohem většího, neţ menšího rozsahu. To je připodobňováno k odměnám a nákladům. Větší rozsah boha (spojená s jeho vstřícností) znamená i větší odměnu, lepší směnný vztah. (Stark, Bainbridge [1987] 1996: 114; Stark, Finke 2000: 99) Charakter směny s bohy není obvykle jednorázový, ale spíše dlouhodobý. Toto platí zvláště v případě křesťanské, ţidovské a muslimské náboţenské praxe. Vyskytuje-li se v náboţenství více bohů, dlouhodobější směnný vztah nemusí být tak častý. Neúspěch při zisku poţadované odměny můţe vést častěji ke změně směnného partnera, boha (např. asijská lidová náboţenství). Déletrvající vztah výměny nazývají teoretici racionální volby časově dlouhodobým směnným vztahem (extended exchange relationship). Jeho volba je logická připomeneme-li si, ţe lidé jsou skrze hledání odměn tlačeni do výměnného obchodu a protoţe poţadované odměny nemusejí být přítomny v tomto světě (viz. nadpozemské odměny), jsou nuceni periodicky platit značnou dobu, často aţ do smrti. (Stark, Finke 2000: ) V honbě za nadpozemskými odměnami, lidé budou akceptovat exkluzivní směnný vztah. (Stark, Finke 2000:100) Tento vztah znamená, ţe lidé směňují pouze s jedním bohem. 15
16 Náboženství a magie Náboţenství je v TRV nahlíţeno jako čistě lidský fenomén. Záměrem tvůrců TRV není náboţenství potvrdit či vyvrátit, ale popsat lidské náboţenské jednání, které vytváří sloţitou strukturu vztahů. Ačkoli Stark ani Bainbridge nejsou věřící, náboţenství je fascinuje mnoha ohledy. Jejich zájem je čistě intelektuální, neţ cokoliv jiného. (Stark, Bainbridge [1987] 1996:22-23) K náboţenství přistupují z pozice sociologů, neţ psychologů, i kdyţ psychologická tvrzení ani data nepovaţují za nepodstatné. Jejich přístup je sociální, coţ odpovídá i otázkám, jenţ si kladou. Proč jsou striktní církve o tolik silnější neţ méně striktní a proč většina sekt zanikne? Tento malý výčet problému, které před sebe TRV staví, ukazuje, ţe samostatně psychologicky být vysvětleny ani nemohou. (Stark, Finke 2000: 35) Jak jiţ bylo uvedeno výše, jedna z definic náboţenství je v TRV chápána jako systém obecných kompenzátorů, zaloţených na nadpřirozených předpokladech. Uvedené definici se ovšem Stark a Finke (Stark, Finke 2000) vzdali kvůli problematickému pojmu kompenzátoru ve snaze vyhnout se negativní konotaci o validitě náboţenského slibu. Vynechání kompenzátoru zároveň ukázalo, ţe byl přebytečný. Jeho význam je nahraditelný pojmem odměny, který postihuje i aspekt risku a věrohodnosti. (Stark, Finke 2000: 289) V nové verzi TRV je tedy náboţenství vysvětlováno jako souhrn obecných vysvětleních o existenci, zahrnující podmínku směny s bohem nebo bohy (Stark, Finke 2000: 91) Nejedná se o pouhou redukci na boţí přikázání a poţadavky. Vysvětlení existence znamená zahrnutí idejí, principů, mýtů a dalších elementů náboţenské kultury. Jedná se o náboţenské vysvětlení smyslu ţivota, proč jsme na zemi a kam kráčíme. Ideje jsou nedílnou součástí náboţenství a proto by měly být v definici zahrnuty. (Stark, Finke 2000: 91-92) Stejně, jako mělo vliv vypuštění kompenzátorů na náboţenství, došlo i k přeformulování pojmu magie. Podle původní definice se jednalo o sadu kompenzátorů, které jsou niţší obecnosti neţ ty, jenţ jsou identifikovány u náboţenství. (Stark, Bainbridge [1987] 1996: 40) Stark a Finke místo ní raději uvaţují o tom, ţe magie se odvolává na manipulaci nadpřirozených sil k získání odměn (nebo vyhnutí se nákladům) bez odkazu na boha, bohy nebo obecného vysvětlení existence. (Stark, Finke 2000: 105) Jak náboţenství, tak i magie se zakládají na nadpřirozených předpokladech. Rozdíl mezi nimi je však ten, ţe náboţenství jedná především s bohy a magie s neosobní, nadpřirozenou silou přítomnou např. v objektech nebo slovech. S bohy člověk vstupuje do 16
17 směnného obchodu, nadpřirozené síly přinutí. Směna je tak otázkou náboţenství, kdeţto nátlak magie. (Stark, Finke 2000: ) Magie také nemůţe vytvářet dlouhodobý směnný vztah a mágové budou slouţit individuálním klientům a nikoli vést organizace. (Stark, Bainbridge 1985: 32-33; Stark, Bainbridge [1987] 1996: 107; Stark, Finke 2000: 106) Náboženští specialisté a náboženský závazek Zanechání pojmu kompenzátoru si vyţádalo i další úpravy v teorii, i kdyţ ne tak výrazné, jako na vnímání náboţenství a magie. Osoby, které se specializují na produkci a směnu kompenzátorů velké obecnosti zaloţených na nadpřirozených předpokladech, jsou náboţenští specialisté. (Stark, Bainbridge [1987] 1996: 94) S narůstající vyspělostí společnosti se objevuje i dělba práce. Tento jev má vliv i na náboţenskou oblast, kde dochází k nárůstu počtu specialistů věnujících se náboţenství. (srov. Stark, Bainbridge [1987] 1996: 94; Stark, Finke 2000: 102) Stark a Bainbridge operují s termínem duchovní (ecclesiastic), coţ je specialista na vysvětlování, dohlíţení a provádění směnného vztahu s bohem nebo bohy. Pro uţívání pojmu duchovní místo náboţenského specialisty se rozhodli z genderového hlediska a také pojmové neutralitě neodkazující na křesťanství. Náboţenský závazek je potvrzení lidem, ţe se včas setkají se svými poţadavky kladené na boha nebo bohy ve směnném vztahu. Obecně ho můţeme rozlišit na objektivní a subjektivní závazek. Objektivní odkazuje na chování, které je podporované náboţenskou organizací. Můţeme do ní zařadit participaci nebo praxi, např. pravidelnou návštěvu rituálů nebo pomoc s jejich provozováním. Jedná se také o vyjadřování konformity vůči daným náboţenstvím nebo materiální dary, oběti, příspěvky atp. Subjektivním náboţenským závazkem se myslí víra a znalost vysvětlení podporované náboţenskou organizací. Spadá sem i to, mít vhodné emoce. Vůči námitkám, ţe náboţenství sestává primárně z emocí, argumentují, ţe se nejedná o emoce, nýbrţ o objekt těchto emocí, co je důleţité. (Stark, Finke 2000: 104) 17
18 5.2. Emocionální a expresivní elementy Emociální a expresivní elementy TRV mají úzkou spojitost s jistotou a riskem. Níţe se zaměříme na rituál, zázrak, modlitbu a mystickou zkušenost. Stejně jako je obtíţné je vyvrátit, je obtíţné je i potvrdit. Nadpozemské odměny, po kterých lidé touţí, vyţadují v náboţenství většinou dlouhodobý směnný vztah vii. Jeho výsledek je však nejistý a obsahuje risk, ţe nebude dosaţeno poţadované odměny. Ekonomický pohled TRV ilustrativně demonstruje přirovnání věřícího člověka k investorovi, který musí nejprve zamýšlené investici věřit, aby ji realizoval. (Stark, Finke 2000: ) Stejně o risku přemýšlí i Iannaccone, kdyţ konstatuje, ţe většina náboţenských komodit je riskantních, slibující velké, ale nejisté uţitky. (Iannaccone in Young 1997: 33) Zajímavý příspěvek k tomuto tématu přináší Darren Sherkat. Ve svém eseji hovoří o tom, ţe náboţenský trh je mnohem více zakořeněn a ovlivněn v sociální vztazích, neţ trhy jiné. Rozlišuje existenci tzv. kulturních (cultural) a nekulturních (non-cultural) produktech, přičemţ hodnota kulturních se mnohem více odvíjí od toho, v jakém prostředí a s kým jsou konzumovány. (Sherkat 1997: 67-68) Se Sherkatem souhlasí i Stark a Finke, kdyţ hovoří o silnějším přijetí náboţenského vysvětlení, pokud i ostatní vyjádří svoji důvěru. (Stark, Finke 2000: 107) Zmiňovaný vliv se projevuje při účasti na náboţenském rituálu, kdy se zvyšuje důvěra v náboţenské vysvětlení. Náboţenské rituály jsou kolektivní ceremonie, vyznačující se společným zaměřením se na konkrétní prvek a společnou náladou. Konkrétním prvkem se stává bůh nebo bohové a je stabilní. Na druhou stranu společná nálada se můţe měnit. Tím je poukázáno na důleţitý aspekt rituálu, kde v popředí stojí adorované a díky němu se vytváří pocit sounáleţitosti a konkrétní nálady. Ta zpětně upevňuje náboţenské vysvětlení skrze expresi důvěry jedinců, která se přenáší na ostatní. (Stark, Finke 2000: ) Důvěru upevňuje také přítomnost zázraků v náboţenství i přes to, ţe nemohou být duchovními zaručeny. Zázraky jsou intervence boha do záleţitostí našeho světa. Zde je opět vidět rozdíl mezi náboţenstvím a magií, kdy výsledky magické procedury budou brány jako jisté, pokud bude procedura správně vykonána. U zázraku to říci nelze. Předposledním elementem je modlitba, upevňující vztah mezi člověkem a bohem nebo bohy náklonností a důvěrou. Modlitba můţe mít mnoho podob, ale vţdy se jedná o vii viz. kapitola Bohové a koncepty směny. 18
19 komunikaci směrem k bohu nebo bohům. I mystická zkušenost pozitivně ovlivňuje důvěru v náboţenské vysvětlení. I kdyţ se jedná pouze o letmý kontakt, vyvaţuje nejistotu získání poţadované odměny. (Stark, Finke 2000: ) Náboţenská zkušenost se stává součástí legitimizačního procesu nejistého zboţí nebo rizikové komodity. (Young in Young 1997: 142) 5.3. Konverze a reafilace Dle Bainbridge (Bainbridge in Malony 1992) existují dvě základní teorie konverze. Teorie napětí (Strain theory) a teorie sociálního vlivu (Social influence theory), která se dělí na teorii kontroly (Control theory) a teorie subkultury (Subculture theory). Podle teorie napětí se lidé přiklánějí k náboţenství, protoţe jsou deprivovaní. Kaţdá skupina řeší své problémy a náboţenství jim můţe nabídnout odpovědi na jejich touhy a strachy (jak bohatým, tak i chudým). Takovýmto strachem je i strach ze smrti, který je přítomny u všech lidí. Teorie sociálního vlivu zdůrazňuje, ţe člověk je pod vlivem soupeřících zvyků a bude následovat tu kulturu, ze které přijímá největší mnoţství, nejvíce silné, brzké a nejvíce trvalé informace. Teorie subkultury klade důraz na stejně smýšlející lidi, kteří po čase souhlasí s dominujícím názorem. Subkulturou je v náboţenském termínu myšlena kongregace nebo denominace a k přijetí víry musíme nejdříve vstoupit do sociální skupiny. Druhou podskupinou teorie sociálního vlivu je teorie kontroly.lidé jednají konvenčním způsobem tak dlouho, dokud mají silné pouto ke konvenčnímu sociálnímu řádu a ti, kdo postrádají toto pouto, mohou experimentovat s alternativami. Příkladem je nová situace: novomanţelé, ovdovělí, čerstvě dospělí atp. Novou situací můţe být jak pozitivní, tak i negativní událost. Bainbridge je pro spojení teorie kultury a subkultury, jenţ nazývá teorií sociálního vlivu. Důleţitá je dle Bainbridge geografická mobilita - čím menší, tím větší vazba na náboţenskou skupinu. Na druhou stranu si je vědom, ţe mobilita můţe být charakteristický znak lidského jednání. Kosmopolitní prostředí velkých měst je pouze slabá proměnná. Nejvíce jsou pro konverzi vhodní jedinci izolující se od společnosti. (Bainbridge 1992) Bainbridgeovy závěry doplňují Stark a Finke (Stark a Finke 2000), jen svoji teorii zasazují do ucelené TRV. Pojďme si nejdříve přiblíţit základní pojmy. Konverze odkazuje ke změně mezi náboţenskými tradicemi. Termín konverze znamená v TRV konverzi na 19
20 dlouhou vzdálenost. Jedná se o konverzi například od křesťanství k hinduismu nebo od Ţidovství k Islámu. Reafilace místo toho odkazuje ke změně uvnitř náboţenské tradice. (Stark, Finke 2000: 114) S konverzí a reafilací souvisí také sociální kapitál, který je sloţen z interpersonálních vztahů. Slovo kapitál je v tomto případě uţito záměrně, neboť zvýrazňuje to, ţe naše vztahy s ostatními jsou určitou investicí času, energie, emocí a také materiálu. (Stark, Finke 2000: 118) Lidé konají svoji náboţenskou volbu tak, aby zachovali svůj sociální kapitál. To vysvětluje, proč děti často přebírají náboţenskou orientaci podle svých rodičů. Svou náboţenskou volbou nechtějí ohrozit vysoce hodnocené vztahy, které k ním mají. Toto platí i obráceně. Jedinec se slabými sociálními vazbami bude k náboţenské volbě náchylnější. (Bainbridge in Malony 1992: 189; Stark a Finke 2000: 119) Bude-li mít jedinec velmi silný vztah k jinému člověku a bude-li tento člověk patřit do stejné náboţenské tradice, pak reafiluje. Bude-li patřit do tradice odlišné, konvertuje. Zde můţeme vidět silný odkaz na teorii kontroly, jak byla nastíněna výše. (viz. Bainbridge in Malony 1992) 6. Makroúroveň Teorie racionální volby V této kapitole přejdeme od jedinců k vyšším celkům, organizacím, a zachytíme jejich dynamiku. To by bylo značně komplikované bez klasifikace náboţenských skupin, které jsou v jejich zájmu. Inspirací pro jejich členění byla práce Ernsta Troeltscheho, Richarda H. Neibuhra a Bentona Johnsona. Troeltsch navázal na Weberovo rozlišení sekta-církev. Církev chápal jako konformní organizaci, která se snaţí do svých řad přivést co nejvíce lidí. To se odráţí v jejím vztahu k okolí, kdy přijímá její normy. Sekta je naopak vůči okolí v opozici. Normy okolní společnosti nepřijala, protoţe v nich spatřuje překáţku plného náboţenského vyjádření. Po něj navazuje Niebuhr, kterému se daří zachytit také dynamiku jejich působení. Sektu pojímal jako nestabilní náboţenskou organizaci, která má tendenci stát se církví, tedy sníţit napětí s okolní společností. Stoupenci TRV přijali poslední modifikaci, kterou vytvořil B. Johnson. Ten jako zásadní kritérium určil napětí mezi náboţenskou skupinou a okolním prostředím (Nešpor, Václavík 2008: ) Pojmům církev a sekta následně přidala ještě pojem kult a v upravené TRV i kongregaci. (Stark, Finke 2000) TRV předpokládá, ţe náboţenské organizace pocházejí původně z uskupení sekt. S jejich růstem dochází ke sniţování napětí vůči okolnímu prostředí, které má za následek 20
21 opouštění původní mezery na trhu viii a přesun do mezery větší. Díky jejímu obsazení dochází k nárůstu počtu členů. Jakmile se ale organizace dostane do největšího prostoru trhu, bude mít určitá část skupiny tendenci odtrhnout se a vrátit se k původní podobě, tedy vysoké tenzi vůči okolí. (Stark, Finke 2000: 203) 6.1. Dynamika náboženských organizací Některé náboţenské organizace vytvářejí vysoký stupeň závazku, kdeţto jiné ho mohou naopak ztrácet. Vysvětlení tohoto jevu leţí v tom, ţe mezi náboţenskými organizacemi je vazba mezi stupněm laického závazku a stupněm exkluzivity. (Stark, Finke 2000: 142) Jak jiţ bylo uvedeno, většina náboţenských komodit je riskantních. Ověření je velmi obtíţné a tak se člověk snaţí o získání co nejvíce informací od nejvěrohodnějšího zdroje a omezení svých pochybností. Nejdůvěryhodněji působí ten, který svou výpovědí získá co nejméně, případně mnoho ztratí. Takového svědka nalezneme nejlépe ve striktní organizaci kladoucí na své členy vysoké nároky. Čím více poţadavků klade náboţenská organizace na věřící, tím více se stávají oddanější organizaci. Tím více musí brát ohled na dodrţení náboţenských přikázání a doporučení, jinak jim hrozí, ţe budou z organizace vyloučeni. Kolektivní akce také vedou ke sníţení risku a zvyšují hodnotu náboţenských aktivit. (Iannaccone in Young 1997: 33-34) Tenze náboženských organizací a náboženský závazek S výše uvedenou exkluzivitou souvisí i tenze vůči okolní společnosti. Všechny náboţenské skupiny mohou být rozděleny podle osy tenze mezi skupinou a sociokulturním prostředí. Napětí odkazuje na stupeň odlišnosti, separace a antagonismu mezi náboţenskou skupinou a okolním světem. (Stark, Finke 2000: 143) Na jedné straně osy se nachází církev, na straně druhé sekta. Podrobněji budou tyto organizace rozebrány v samostatných podkapitolách. Výše napětí má vliv na náboţenský závazek. Čím vyšší tenze, tím více se bude vliv na závazek projevovat a tím spíše se budou ukazovat jeho specifické charakteristiky. Ty jsou následující. viii K mezerám na trhu viz. kapitola Mezery náboţenského trhu niches. 21
22 Jeho forma se stane tzv. široká (extensive commitment). S rostoucím napětím organizace k okolí roste i působení závazku na jednotlivce. Závazek je široký a hluboký, coţ se u jedince projevuje smazáváním rozdílů mezi náboţenskými a světskými záleţitostmi. Příkladem jsou ortodoxní ţidé, jejichţ víra prostupuje i do kaţdodenních činností. Zároveň se stává nákladným (expensive commitment). Příslušnost ke skupině je vykoupena vysokými poţadavky, ať jiţ peněţními nebo časovými (případně obojími). Lidé touţí po nárocích, protoţe cena, kterou platí za striktnost a kvalita sice nejsou totéţ, ale společně vytvářejí vysokou hodnotu. Víra v jediného, spolehlivého boha s mocí velkého rozsahu, činí v kombinaci s vysokým napětím vůči okolí náboţenství ţivé a bůh se zdá být blízko. To podporuje nejen osobní víru, ale i přístup k samotné organizaci. Lidé se stávají dobrovolníky a vynaloţením vlastního času, fyzické aktivity a peněz podporují růst náboţenské organizace, která díky jejich pomoci roste. Růst a náboţenský závazek jsou v recipročním vztahu. (Stark, Finke 2000: ) 6.2. Náboženské organizace Náboţenské organizace jsou sociální podniky, které jsou primárně určeny k účelu vytváření, udrţování a poskytování náboţenství určité skupině jedinců a k podpoře a dohledu nad jejich směnou s bohem nebo bohy. (Stark, Finke 2000: 103) V kapitole kromě zavedených termínů církev, sekta a kult popíšeme ještě pojem kongregace. S prvními třemi zmiňovanými operují Stark a Bainbridge jiţ ve své dřívější eseji. (Stark, Bainbridge 1979) Koncept kongregace je do ucelené teorie zpracován teprve nedávno. (Stark, Finke 2000) Církve Církve jsou náboţenské skupiny vyznačující se nízkým stupněm napětí s okolím. Stupeň napětí můţe být tak nízký, ţe je sloţité rozlišit mezi skupinou a prostředím. (Stark, Finke 2000: 143) Jedná se o konvenční náboţenské organizace, u nichţ se vyskytuje nízká sociální participace. (Stark, Bainbridge [1987] 1996: 45, 124) Iannaccone na církev pohlíţí spíše z ekonomické hlediska. Církve jsou podniky maximalizující zisk specializující se na produkci náboţenského zboţí a sluţeb. Pracovníci církve jsou 22
23 motivováni stejným druhem zájmu jako světští pracovníci. (Iannaccone in Young 1997: 39) Důvod, proč mají úspěch církve s vysokými poţadavky na členy je ten, ţe směnný vztah vykazuje lepší poměr směnného koeficientu. (Stark, Finke 2000: 22) Sekty Sekty, analogicky k církvím, vykazují relativně vysokou míru napětí k okolnímu prostředí. (Stark, Finke 2000: 144) Napětí Stark a Bainbridge vnímají i jako subkulturní deviaci. Subkultury jsou specifické kultury uvnitř kultury hlavní. Můţeme je definovat jako skupiny mající hodnoty a normy odlišné od okolní společnosti a tato odlišnost je nazývána právě deviací. (Stark, Bainbridge 1985) Rozšíření chápáni deviace přinášejí ve své další knize. (Stark, Bainbridge [1987] 1996) Deviaci pojímají odklonem od norem společnosti takovým způsobem, ţe se dotyčný subjekt vystaví břemenu neobyčejných nákladů od těch, kdo udrţují kulturu. Směnný vztah můţe být nakonec mezi deviantní skupinou a nedeviantním okolím zatíţen natolik, ţe to vede k zániku deviantní skupiny. (Stark, Bainbridge [1987] 1996: ). Mezi další charakteristiky patří silný závazek, kterým si sekta udrţuje své členy i přes všechny nevýhody, které z členství plynou. (Stark, Bainbridge [1987] 1996: 45) Sekty i kulty jsou deviantní organizace. Rozdíl je v tom, ţe sekty mají tradiční víru a praxi, kdeţto kulty přicházejí s vírou novou. (Stark, Bainbridge 1985: 24-26) Kulty Kulty jsou tedy také deviantní a vznikají mutací nebo migrací. Jejich víra je dána buď kulturní inovací nebo importem. První odpovídá vzniku skrze mutace, druhé díky importu. Můţeme je členit podle stupně organizovanosti či podle jejich víry, jak byla uvedena výše. Formy organizace jsou audienční, klientské a kultovní. Audienční typ vytváří relativně slabé vazby. Příkladem takového kultu můţe být UFO spolek, kdy zakládající člen nebo členové pořádají různé přednášky, vydávají časopisy atp. Přívrţenci audienčního kultu často nepřijdou do fyzického styku s ostatními příznivci. Druhým typem je klientský kult. Jeho činnost je vůči členům intenzivnějšího charakteru, neţ je tomu u typu předešlého. Přesto ani ten nevytváří silnější vazby mezi členy, jako je tomu u 23
24 církve a sekty. Často se můţeme setkat i s tím, ţe zapojení jedinci jsou zároveň členy jiných náboţenských uskupení.v jeho reţii můţeme najít poskytování sluţeb či určité formy terapie. Poslední typ je kultovní. Jeho vazby na členy mohou být různě intenzivní. Od velmi slabých aţ po totální. Od zbylých dvou se odlišuje pravidelnými setkáními. Mnohem více se však můţeme setkat s předešlými dvěma typy. (Stark, Bainbridge 1985: 26-29) Kongregace Kongregace odpovídá nejmenší, relativně autonomní členské jednotce uvnitř náboţenské organizace. Tajemství velkých církví, denominací, spočívá právě v těchto malých jednotkách, které ji tvoří. Růst denominací je ve skutečnosti růstem kongregací. Na příkladě těchto organizačních uskupení lze rozpoznat a analyzovat dynamiku velkých náboţenských organizací. Velikost je nepřímo úměrná průměrnému členskému závazku. Čím je skupina větší, tím menší hustotu vykazují sociální sítě uvnitř skupiny. To se projevuje na niţší schopnosti organizace působit na své členy a motivovat je. Zároveň se posilují vazby na okolní sociální sítě. Jedním z posledních zajímavých charakteristik je fenomén vyţírky (free-rider). Čím větší bude velikost kongregace, tím větší bude poměr členů zneuţívajících skupinu. Tito parazité zneuţívají výhod vytvářených společností a sami se příliš neparticipují. Jejich náboţenský závazek je nízký. (Stark, Finke 2000: ) Černému pasaţérství lze zabránit vysokými poţadavky skupiny na její členy. V první fázi dochází k vytvoření sociální bariéry, která vyloučí plně nepřesvědčené členy. To vede ke znemoţnění dosáhnutí na odměny bez zaplacení příslušné ceny. V druhé fázi jde o zvýšení relativní hodnoty skupinových aktivit, které stimulují participaci mezi těmi, kdo se připojují ke skupině. (Iannaccone in Young 1996: 36) 7. Náboženský trh Náboţenská ekonomika zahrnuje všechny náboţenské aktivity odehrávající se v jakékoli společnosti. Její součástí je náboţenský trh, kde dochází ke střetu nabídky a poptávky. (Stark, Finke 2000:35-36) Kapitola se bude zabývat charakteristikami trhu, jeho 24
25 nastavením, ale i dynamikou náboţenských organizací, která je nejlépe vysvětlitelná právě z této pozice. Na úvod je vhodné poznamenat, ţe se bude jednat o náboţenskou ekonomiku, kde dominují exkluzivní náboţenské organizace. Ty jsou totiţ na trzích, kterým dříve dominovaly neexkluzivní skupiny, úspěšnější. Klíčem je nabízený produkt, charakteristický větší hodnotou (kombinací nákladů za striktnost a kvalitou) a menší rizikovostí. Pokud nejsou přítomny firmy nabízející plný servis, jsou poptávajícímu nabízeny produkty s větší rizikovostí. Jedinec na takovou situaci můţe zareagovat vytvořením náboţenského portfolia. (Stark, Finke 2000: 194) Portfolio je racionální snahou diverzifikovat moţný risk. Náboţenský konzument, vědom si rizikovosti náboţenských komodit, investuje svůj kapitál do více firem. (Iannaccone in Young 1997: 36-37) Dále v kapitole budeme sledovat linku exkluzivních náboţenských organizací Teoretický rámec náboženského trhu nabídka a poptávka Předpoklad náboţenského trhu ix je další z fundamentálních charakteristik TRV. Teorie vnímá racionálně uvaţující jedince, spotřebitele, vybírající si náboţenství dle jejich volby. Náboţenští konzumenti také volí intenzitu, kterou se budou participovat. Na druhé straně existuje nabídka uspokojující poţadavky poptávky. Jedná se o model trhu, který je stejný, jako jakýkoliv jiný trh. (Iannaccone 1995: 77) Náboţenská ekonomika je sloţena ze všech náboţenských aktivit, které se odehrávají ve společnosti. Tyto aktivity vytvářejí trh současných a potenciálních příznivců, souboru jedné nebo více organizací snaţících se přitáhnout nebo udrţet příznivce a náboţenské kultury nabízené organizací (organizacemi). (Stark, Finke 2000: 193) Hlavní pozornost je upřena na stranu nabídky, jenţ mnohem lépe vysvětluje změnu chování na náboţenském trhu, neţ z pohledu poptávky. (Finke in Young 1997: 46) Podle TRV je sice změna preferencí moţná, ale není výsledkem poptávky. Její hlavní příčinou je transformace produktů a vychází tedy ze strany poptávky. Náboţenský trh je tedy tvořen dvěma sloţkami. Stabilní poptávkou a dynamickou nabídkou. (Stark, Finke 2000: ) ix Jako první přichází s pojmem náboţenský trh P.L. Berger (Berger 1967). 25
ROLE TEORIE V SOCIOLOGICKÉM STUDIU SEKULARIZACE ČESKÉ SPOLEČNOSTI
ROLE TEORIE V SOCIOLOGICKÉM STUDIU SEKULARIZACE ČESKÉ SPOLEČNOSTI ROMAN VIDO Katedra sociologie, FSS MU (vido@fss.muni.cz) Otázka Možného Jakou českou sociologickou knížku z poslední doby jste, pane kolego,
VícePORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY
PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze
VíceSYSTÉMOVÁ METODOLOGIE (XII) Systémové archetypy. Ak. rok 2011/2012 vbp 1
SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE (XII) Systémové archetypy Ak. rok 2011/2012 vbp 1 Definice Archetypy jsou pravzory chování dynamických systémů. Pomáhají identifikovat vztahy v celku a jejich účelem je pomoci při
VíceMetody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.
3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum
VíceVLIV PODNIKOVÉ KULTURY
VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové
VíceKoncept pragmatické víry v kontextu českého vězeňství
Koncept pragmatické víry v kontextu českého vězeňství Mgr. Lukáš Dirga Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Univerzita Palackého v Olomouci doc.phdr. Jan Váně, Ph.D. Katedra sociologie,
VíceJak se sociální sítě zpracovávají?
SOCIÁLNÍ SÍTĚ Sociální sítě většina jedinců je zapojena ve více sociálních sítích jak jsou tyto vazby strukturovány? analýza sociálních sítí (social network analysis) zmapování mezilidských vztahů určitých
VíceSkutečnost světa Práce v informačním poli jako umění
Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,
Vícepři Církvi bratrské Kladno
při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální
VíceČeská republika po roce Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Kfi TF JU
Česká republika po roce 1989 Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Kfi TF JU Revoluce v roce 1989 Nové vymezení vztahu vůči náboženství Bude mít nový politický řád morální rozměr? Náboženství = tradiční skupiny
VíceÚvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková
Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v
VíceMojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství
Ekonomie kolem nás Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství mojmir.sabolovic@law.muni.cz PROGRAM PŘEDNÁŠEK 1. Přednáška - Ekonomie kolem nás přednášející: Ing. Bc. Mojmír Sabolovič, Ph.D. 2. přednáška
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra politologie Lukáš Visingr (UČO 60659) Bezpečnostní a strategická studia Politologie Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2005 Weberův přístup
Více12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.
Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce
VícePsychologické základy vzdělávání dospělých
Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme
VíceVíra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38
Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou
VícePOLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI
POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování
VíceRozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním
VíceTeoreticko-metodologický seminář. Zdeňka Jastrzembská
Teoreticko-metodologický seminář Zdeňka Jastrzembská jastrzem@phil.muni.cz A) Co je to věda? Věda je každý celek hodný toho, aby mohl být předmětem intelektuální výuky na vysokých školách. Věda je specifický
VíceALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)
1. medzinárodná internetová konferencia MLADÁ VEDA VŠEMVS 2012 Vysoká škola ekonómie a manaţmentu verejnej správy v Bratislave ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)
VíceManažerská psychologie
Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 10. přednáška Podniková kultura Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení. Nový, Ivan a kol.: Interkulturální
VíceRŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky
VíceCSR = Etika + kultura +?
CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe
VíceKvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií
Kvalita a udrţitelnost ţivota jako kritérium vizí a strategií Martin Potůček CESES FSV UK Praha, Česká republika http://martinpotucek.cz, http://ceses.cuni.cz Beseda Společnosti pro trvale udrţitelný ţivot
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART LOUČENÍ PARTING
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART ATELIÉR SOCHŘSTVÍ 2 STUDIO SCULPTURE 2 LOUČENÍ PARTING BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR
VíceMožnosti využití konceptu subkultur v sociologii sportu
Možnosti využití konceptu subkultur v sociologii sportu Arnošt Svoboda Univerzita Palackého v Olomouci Sociologické rozhledy, rozvahy, rozpravy, FF UK v Olomouci, 21.10.2016 Subkultury a sport Subkultury
VíceLubomír Grúň. Finanční právo a jeho systém
Lubomír Grúň Finanční právo a jeho systém 1 O b s a h ÚVOD... Finanční právo, jeho systém a místo v právním řádu... Stručný náčrt historie finančního práva jako pedagogické discipliny... Finančně právní
VíceKLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín
KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom
VíceMANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI
MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI TÉMA Č. 1 VÝVOJ A POJETÍ INFORMAČNÍHO MANAGEMENTU pplk. Ing. Petr HRŮZA, Ph.D. Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu Katedra vojenského managementu a taktiky
VíceRELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II
RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II Karolína Kučerová Masová komunikace IV, LS 2001/2002 2 Náboženství je v nejobecnějším slova smyslu definováno
VícePráce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen
VíceTeorie sociální identity a teorie sebekategorizace
Teorie sociální identity a teorie sebekategorizace Sociální psychologie I 20. 10. 2015 Jan Šerek individuální jednání na základě individuálních charakteristik skupinové jednání na základě skupinového
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických
VíceKatechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry
Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katecheze jako iniciace a výchova víry Je možno vychovávat v oblasti víry? Výchova víry je termín nezvyklý. Víra je výsledkem setkání Boží milosti
VíceZáklady ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com
Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba
VíceSociální psychologie SZ7BK_SOPS. So :35--20:10 So :40--18:20 So :35--20:10
Sociální psychologie SZ7BK_SOPS So 22. 9. 17:35--20:10 So 6.10. 16:40--18:20 So 8.12. 17:35--20:10 Vyučující Mgr. Ing. Irena Ocetková, Ph.D. ocetkova@ped.muni.cz bud. D/02034 Poříčí 538/31, Staré Brno,
VícePřehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.
PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo
VíceMAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1
MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl
VíceVýznam marketingu Moderně pojatý marketing je důležitým prvkem řízení podniku s orientací na trh
MARKETING 1 Význam marketingu Podílí se na vývoji a zdokonalování výrobků a služeb Ovlivňuje distribuční a cenovou politiku Je těsně spjat s propagací Moderně pojatý marketing je důležitým prvkem řízení
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceŠkola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN
VíceBakalářský seminář - 3
- 3 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Obsah: Postup při vypracování samotné závěrečné bakalářské
VíceIdentita a sebepojetí v období dospívání
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Identita a sebepojetí v období dospívání
VíceKatedra hydromeliorací a krajinného inženýrství
Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz
Víceyourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010
yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010 Obsah O yourchance o.p.s.... 3 Hodnoty společnosti yourchance o.p.s.... 3 Základní údaje o společnosti... 3 Organizační struktura společnosti... 3 Správní rada...
VícePodpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu
Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH
VícePříloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera
Příloha č.3 Otázka pro hodnocení manažera 1. Sleduje profesní a technický vývoj? 2. Připravuje a dodržuje realistický rozpočet? 3. Zaměřuje se na podstatné informace a neztrácí se v nedůležitých detailech?
VíceLenka Procházková (UČO ) Návrhy kvantitativního a kvalitativního výzkumu
Lenka Procházková (UČO 178922) Návrhy kvantitativního a kvalitativního výzkumu 1. Editorial (text od Michala Buchty) Návrh kvantitativního výzkumu: Zkoumaný problém v tomto výzkumu bych definovala jako
VíceAplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut.
Aplikovaná ekologie Úvod širší vztahy inženýrství životního prostředí, Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. B602 dostal@fsv.cvut.cz Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební ČVUT v Praze Harmonogram
VíceTRH. Mgr. Hana Grzegorzová
TRH Mgr. Hana Grzegorzová Vývoj trhu Pokud šlo o první formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (tzv. barter). Postupně složitější dělbou práce se toto stává velmi obtížným a dochází ke vzniku peněz.
VíceTéma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV
Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Nejvíc problémů si děláme tím, že počítáme s příznivými podmínkami svého okolí. Čekejme raději horší podmínky a když budou dobré, tak nás to mile překvapí.
VícePojem politika. POL104 Úvod do politologie
Pojem politika POL104 Úvod do politologie Co je politika (a je důležitá)? Jak se její vnímání měnilo v čase? Jaké jsou přístupy k politice? činnost státu činnost, která je spjata k věcem veřejným. Činnost,
VíceVývoj vybraných hodnotových orientací studentů FHS UK mezi roky (pro 6. olomouckou podzimní sociologickou konferenci)
Vývoj vybraných hodnotových orientací studentů FHS UK mezi roky 2002 2016 (pro 6. olomouckou podzimní sociologickou konferenci) Libor Prudký FHS UK Vznik: Vývoj výzkumu Na základě srovnávací a sekundární
VíceNázory na důvody vstupu do politických stran
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory na důvody vstupu do politických stran
VíceAliance a regionální bezpečnostní instituce. Realismus a vznik aliancí
Aliance a regionální bezpečnostní instituce Realismus a vznik aliancí Přínos realismu k vysvětlení vzniku aliancí Debatě o vzniku aliancí dominoval v období studené války realismus. Hlavní realistické
VíceE L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442
E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům
VíceXD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj
XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.
VíceDOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce
DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad
VíceZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)
ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) OSNOVA Metodologie vs. Metoda vs. Metodika Základní postup práce Základní vědecké metody METODOLOGIE
VíceVEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných
VíceSpecifické informace o fondech
Specifické informace o fondech Investiční životní pojištění Kumulativ MAX II (SIF) ÚČEL V tomto dokumentu naleznete klíčové informace o jednotlivých investičních fondech, do kterých je možné v rámci produktu
VíceLeadership v(d)ěčné téma teorie i praxe. Karel Pavlica, Škoda Auto Vysoká škola
Leadership v(d)ěčné téma teorie i praxe řízení Karel Pavlica, Škoda Auto Vysoká škola 20.9.2012 Osnova Cíl leadership jako nesamozřejmá samozřejmost Billig, Hogan a další - dilemata v přístupech k leadershipu
VíceKorupce změnil se její charakter nebo náš názor?
Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce
VíceVýchozí teze pro tvorbu a realizaci bezpečnostní politiky České republiky
Výchozí teze pro tvorbu a realizaci bezpečnostní politiky České republiky PhDr. Miloš Balabán, Ph.D. Středisko bezpečnostní politiky CESES FSV UK Komorní Hrádek, 5. října 2005 1. Deficity strategického
VíceTémata ze SVS ke zpracování
Témata ze SVS ke zpracování Psychologie. Člověk jako jedinec: Psychologie osobnosti Vývojová psychologie (etapy lidského života od prenatálního období až po smrt, vč. porodu) Učení, rozvoj osobnosti, sebevýchova
VíceÚvod do sociální politiky
Úvod do sociální politiky Bakalářské studium Vyučující:..... Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:.. povinný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 8 (KS) Způsob
VíceSPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování v chodu záměrná činnost, sledující dosažení určitého cíle (úče
ÚVOD DO VEŘEJNÉ SPRÁVY Přednáška č. 1 VEŘEJNÁ SPRÁVA,, POJEM, CHARAKTERISTIKA PrF MU, září 2012 petr průcha, 2012 SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování
VíceManagement sportu . Management Management Vybrané kapitoly z ekonomiky
Management Literatura Čáslavová, E. Management sportu. Praha: EWPC, 2000. Veber, J. Management. Praha: Management Press, 2005. Bělohlávek, F. Management. Olomouc: Rubico, 2001. Daňhelová, Š. Vybrané kapitoly
VíceObsah. Úvod... VII. Seznam obrázků... XV. Seznam tabulek... XVII
Úvod.......................................................... VII Seznam obrázků................................................ XV Seznam tabulek................................................ XVII
VíceNewsletter Forex Edge je připravován a rozesílán společností LYNX jednou za dva týdny.
Newsletter Forex Edge je připravován a rozesílán společností jednou za dva týdny. Cílem je ukázat čtenářům praktické principy analýzy měnových párů a ukázat potenciálně zajímavé aktuální příležitosti.
VícePedagogická fakulta Informační technologie ve vzdělávání SEMINÁRNÍ PRÁCE
Pedagogická fakulta Informační technologie ve vzdělávání SEMINÁRNÍ PRÁCE ÚVOD DO OBECNÉ EKONOMIE Ing. Martina Woznicová L 11484 POUŽITÉ GRAFICKÉ SYMBOLY Průvodce textem a studiem Cíle kapitol Klíčová slova
VíceMetody psaní odborného textu. Praktika odborného diskurzu
Metody psaní odborného textu Praktika odborného diskurzu Motto TOLIK KNIH A TAK MÁLO ČASU! Na úvod CÍL přednášky: efektivita psaní, úspora času a energie CÍL práce: přijít s něčím podnětným a věnovat tomu
VíceWINTER. PSYCHOLOGICKÉ Template ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH. Mgr. Kateřina Švejdová Kontakt:
01 WINTER PSYCHOLOGICKÉ Template ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Mgr. Kateřina Švejdová Kontakt: katka.svejdova@seznam.cz Odborný seminář CVLK, 17. 2. 2012 CO JE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH? 02 Vzdělávání v průběhu
VíceZákladní pojmy politologie
Základní pojmy politologie 10.3.2011 Politika Společenský nástroj k: Vytváření Ochraně Změně obecně platných pravidel Vše co se týká státu (Platí i dnes??) Studium zabývající se vládnutím Umění vládnou
VíceOrganizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy
Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační
VíceCo Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1
Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného
VíceExistují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy či
Rodinná KBT Vranov 3. 6. 2010 Mgr. Alena Mikulová Motto Existují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy
VíceVNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE
VNITŘNÍ ZDROJE A SCHOPNOSTI ORGANIZACE Ú V O D 1. VÝVOJ STRATEGICKÝCH PŘÍSTUPŮ 1.1 Historický přehled strategických přístupů 1.2 Přehled významných strategických přístupů 1.2.1 Hierarchické pojetí strategie
VíceEtika a ekonomie JITKA MELZOCHOVÁ NF VŠE
Etika a ekonomie JITKA MELZOCHOVÁ NF VŠE Obsah prezentace 1. Vymezení pojmu etika 2. Důvody hodnotových soudů v ekonomii 3. Amartya Sen a jeho pojetí etické ekonomie 4. AmitaiEtzioni: paradigma JÁ a MY
VíceAplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010
Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři
VíceTéma č. 2: Trh, nabídka, poptávka
Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se
VícePR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb
PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka
VícePolitologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.
Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky
VícePODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ŘÍZENÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ TEZE Autor práce : Jana Petrová Vedoucí práce : Ing. Josef Zilvar, CSc. Malé a střední
VíceIdentita a sebepojetí v období dospívání
Identita a sebepojetí v období dospívání Co je sebepojetí a identita???? Představa sebe sama Myšlenky o sobě samém Vědomí, že něco umím, dokážu Pocit vlastní ceny Vím, kdo jsem a kam patřím Výčet různých
VícePROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ
VíceCELKOVÁ -souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází výrobci na trh
Otázka: Trh Předmět: Ekonomie Přidal(a): Eli TRH= určitá oblast ekonomiky kde dochází k výměně činnosti mezi jednotlivými ekonomickými subjekty (je to určitý virtuální prostor, kde se střetává nabídka
VíceAnalýzy konkurence - teorie:
Analýzy konkurence - teorie: Porterův model pěti sil patří k základním a zároveň nejvýznamnějším nástrojům pro analýzu konkurenčního prostředí firmy a jejího strategického řízení. Jejím tvůrcem je profesor
VíceKoncepční modely a teorie v ošetřovatelství
Certifikovaný kurz: Mentor klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence (2017) Repetitorium teorie ošetřovatelství Koncepční modely a teorie v ošetřovatelství Mgr. Martin Krause, DiS. martin.krause@tul.cz
VíceSpouštěč od Boha JJK
Spouštěč od Boha JJK Pátý atribut času: M í r Pro zakotvení nového atributu času je nezbytné přečíst tento Spouštěč od Boha vědomě a úplně. Tímto způsobem se dostaneš do souladu s energií ze zdroje existence
VíceMultikulturní ošetřovatelství 2
Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu
VíceVĚTŠINA LIDÍ JE PRO DŮCHODOVOU REFORMU, PŘEDSTAVUJE SI JI
TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 11/2010 VYDÁNO DNE 2. 12. 2010 VĚTŠINA LIDÍ JE PRO DŮCHODOVOU REFORMU, PŘEDSTAVUJE SI JI VŠAK MÉNĚ RADIKÁLNĚ NEŽ PŘED PŮL ROKEM. Většina lidí je přesvědčena, že
VíceSTANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI
Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH
Více,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský
Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické
VíceTento příklad popíše asi nejzákladnější promoci. Kdyţ si zákazník koupí 3 kusy, dva kusy zaplatí a jeden dostane zdarma.
3.5.11 PŘÍKLADY PROMOCÍ Tato kapitola neslouţí k popisu nějaké zvláštní agendy nebo funkce, ale měla by slouţit k objasnění a ukázaní práce s promocemi. Promoce jsou poměrně logicky sloţitá záleţitost,
VíceVĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 3/2007 VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR ZLEPŠÍ NEBO ZŮSTANE STEJNÁ Ekonomickou situaci za posledních dvanáct měsíců hodnotí občané relativně dobře.
VíceZpráva o šetření. A - Obsah podnětu
V Brně dne 16. října 2008 Sp. zn.: 2528/2008/VOP/DS Zpráva o šetření postupu Magistrátu města Pardubic a Krajského úřadu Pardubického kraje ve věci stavby pozemní komunikace umístěné mimo jiné na pozemku
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které
VíceÚvod: třídní analýza a sociální mobilita
Úvod: třídní analýza a sociální mobilita Sociální stratifikace je výrazem dvou typů nerovností: nerovnosti v životních podmínkách a nerovnosti v životních šancích. Nerovnost v životních podmínkách odkazuje
Více