ZDROJE RÙSTU, SOUHRNNÁ PRODUKTIVITA FAKTORÙ A STRUK TU RA V ÈES KÉ REPUBLICE

Transkript

1 ZDROJE RÙSTU, SOUHRNNÁ PRODUKTIVITA FAKTORÙ A STRUK TU RA V ÈES KÉ REPUBLICE Mojmír Há jek, Cen t rum eko no mic kých stu dií, Vy so ká ško la eko no mie a ma nage men tu, Praha 1. Úvod Cí lem této sta ti 1) je ana ly zo vat dlou ho do bé tren dy vý vo je èes ké eko no mi ky v le tech z po zi ce teo rie rùs tu. 2) Zdro ji eko no mic ké ho rùs tu v dlou hém ob do bí jsou prá ce, ka pi tál a tech nic ký po krok v ši ro kém smys lu. 3) Teo re tic kým rám cem ana lý zy je pro dukè ní funk ce a me to da rùs to vé ho úèet nic tví. Cho vá ní na bíd ko vé stra ny ana ly zu je me jak z mak ro eko no mic ké ho, tak z od vìt vo vé ho po hle du. Tím roz ši øu je me tra diè ní mak ro eko no mic ký pøí stup o dal ší di men zi. Od vìt vo - vá ana lý za se opí rá o šest ná ro do hos po dáø ských od vìt ví: (1) ze mì dìl ství a ry bo lov, (2) prù mysl, (3) sta veb nic tví, (4) ob chod, opra vy a po hos tin ství, uby to vá ní, (5) do pra va a spo je a (6) os tat ní služby. Tím na va zu je me na døí vìj ší vý zkum a roz ši øu je me jej. 4) Mezi zdro ji eko no mic ké ho rùs tu má vý znam nou roli tech nic ký po krok. Jeho vliv je pøi em pi ric kých pro poè tech mì øen jako roz díl mezi rùs tem pro duk tu a váženým sou ètem temp rùs tu prá ce a ka pi tá lu a ozna èu je se jako sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù (SPF). Pod le její dy na mi ky se ved le dal ších in di ká to rù po su zu je mak ro eko no mic ká vý kon nost eko no mi ky vèet nì me zi ná rod ní ho srov ná ní. Mì øe ní a em pi ric ké ana lý ze SPF se ved le vý zkum ných pra cov ní kù vì nu jí i re no mo - va né me zi ná rod ní in sti tu ce a or ga ni za ce (Ev rop ská ko mi se, OECD 5), MMF, Svì to vá ban ka). Ve Spo je ných stá tech tyto pro poè ty a ana lý zy pra vi del nì pro vá dí U.S. Bu re au of La bor Sta tis tics (BLS), kte ré je hlav ní agen tu rou pro zjiš ová ní úda jù a fak tù v ob las - ti eko no mi ky prá ce a sta tis ti ky pro fe de rál ní vlá du a dal ší in sti tu ce USA. V Èes ké re - pub li ce tyto pro poè ty pro vá dí Mi nis ter stvo fi nan cí (viz Mak ro eko no mic ké pre dik ce ÈR a Kon ver genè ní prog ra my) 6). Z in di vi du ál ních stu dií se této ob las ti v pos led ní dobì vì no va li Ja roš (2002), Hur ník, Na vrá til (2003) a Hur ník (2005). 1) Sta vznik la s pod po rou gran tu GAÈR 402/05/ ) Au tor dì ku je za pøi po mín ky a pod nì ty V. Fle ko vi z ÈNB, J. Six to vi z ÈSÚ a L. Hav líè ko vi z Mi nis ter - stva fi nan cí ÈR. Chy by a omy ly jsou sa mo zøej mì na stra nì au to ra. 3) V ná vaz nos ti ne stu dii au to ra (Há jek, 2004) tato sta roz ši øu je a pro hlu bu je ana lý zu zdro jù eko no mic ké - ho rùs tu v ÈR v le tech Opí rá se o re vi do va né úda je ÈSÚ, kte ré jsou k dis po zi ci od roku 1995, a uvá dí srov ná ní ÈR s EU-15. 4) Há jek et al.(1997), Há jek a Bez dìk (2001), Flek a kol.(2001). 5) Ana lý ze eko no mic ké ho rùs tu a sou hrnné pro duk ti vi ty fak to rù se vì nu jí napø. dvì ob sáh lé stu die OECD (2003, 2004). 6) MF ÈR 2005a, 2005b. 170 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

2 2. Zdro je eko no mic ké ho rùs tu Hlav ní mi de ter mi nan ta mi eko no mic ké ho rùs tu pro duk tu jsou rùst prá ce, ka pi tá lu a tech nic ký po krok. Vý cho zím teo re tic kým kon cep tem je pù vod ní pøí spì vek R. So lo wa (1957), kte rý spo jil ag re gát ní Cobb-Douglasovu pro dukè ní funk ci s pro duk ti vi tou. R.So low vy šel ze spe ciál ní ho tva ru pro dukè ní funk ce Y A F ( N, K) (1) kde Y je pro dukt, N prá ce, K ka pi tál a A pøed sta vu je úro veò tech no lo gie, resp. pa ra - metr po su nu pro dukè ní funk ce 7) pøi em pi ric kých ap li ka cích, vy po èí ta ný jako re si du ál a ozna èo va ný jako sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù (SPF). De ri va cí pod le èasu a dì le ním obou stran rov ni ce vý ra zem Y AF ( N, K) dos ta ne me g ( N N Y ) N N g N Y K ( ) K Y g( K) g( A), (2) kde g(.) je tem po rùs tu pøí sluš né ve li èi ny. Tem po rùs tu pro duk tu je tak rov né vážené mu sou ètu temp rùs tu prá ce a ka pi tá lu plus tem po rùs tu tech nic ké ho po kro ku (sou hrnné pro duk ti vi ty fak to rù). Va ha mi jsou pra cov ní elas ti ci ta pro duk tu a ka pi tá lo vá elas ti ci ta pro duk tu. Za pøed po kla du kon stant ních vý no sù z roz sa hu je sou èet obou elas ti cit ro ven jed né. Jest liže se nyní mez ní pro dukt fak to rù rov ná je jich cenì 8), pak se pra cov ní elas ti - ci ta pro duk tu rov ná dù cho do vé mu po dí lu prá ce v L (tj. po dí lu prá ce na dù cho du) a ka pi - tá lo vá elas ti ci ta se rov ná dù cho do vé mu po dí lu ka pi tá lu v K (tj. po dí lu ka pi tá lu na dù cho - du). A pro tože pla tí tem po rùs tu pro duk tu se pak rov ná v L + v K =1, (3) g(y) = v L g(n) + (1-v L )g(k) + g(a), (4) Uve de ná for mu la ce, ozna èo va ná jako rùs to vé úèet nic tví, roz klá dá tem po rùs tu pro duk tu na pøí spì vek rùs tu prá ce a ka pi tá lu na stra nì jed né a pøí spì vek rùs tu tech nic - ké ho po kro ku (sou hrnné pro duk ti vi ty fak to rù) na stra nì dru hé. Vážený sou èet tem pa rùs tu prá ce a ka pi tá lu mùžeme pak ozna èit jako tem po rùs tu sou hrnné ho in pu tu fak to - rù. 9) Úèe lem em pi ric ké ana lý zy je zjis tit tem po rùs tu tech nic ké ho po kro ku g(a). Pro - tože tem pa rùs tu pro duk tu, prá ce, ka pi tá lu a rov nìž po díl prá ce em pi ric ky zjis tí me, je tem po rùs tu tech nic ké ho po kro ku vy po èí tá no jako re zi du ál a ozna èo vá no jako tem po rùs tu sou hrnné pro duk ti vi ty fak to rù (SPF): g(a) = g(y)-v L g(n) - (1-v L )g(k). (5) V uve de né rov ni ci jsou všech ny ve li èi ny ve spo ji tém èase. Jak uvá dì jí Jor gen son a Gri li ches (1967, 1972), jde o tem po rùs tu Di vi si o va in de xu. Pro em pi ric ké vý poè ty je 7) Uve de ný tvar pro dukè ní funk ce pøed po klá dá Hic ksùv neu trál ní tech nic ký po krok. Hic ksùv pa ra metr A mìøí po sun pro dukè ní funk ce pøi dané úrov ni prá ce a ka pi tá lu. K de fi ni cím typù tech nic ké ho po kro ku srov. Bar ro, Sala-i-Martin (1995, s ). 8) Tj. Y / N se rov ná cenì prá ce a Y / K se rov ná cenì ka pi tá lu. 9) Tím je také roz ší øen jed no fak to ro vý pøí stup, kte rý vy chá zí z toho, že tem po rùs tu pro duk tu se rov ná sou - ètu tem pa rùs tu za mìst na nos ti a pro duk ti vi ty prá ce. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,

3 nut ná ap ro xi ma ce Di vi si o va spo ji té ho in de xu na dis krét ní data. Použije me po stup Jor - gen so na a Gri li che se (1967, 1972), kte øí pro dis krét ní ap ro xi ma ci použili Tor nqvis tùv (1936) in dex. Váha pro prá ci je pak pro dis krét ní èas de fi no vá na ná sle dov nì: v ( v v 1 ) / 2 (6) L, t L, t L, t kde v L, t je arit me tic ký prù mìr vah ze dvou ob do bí. Pro zjed no du še ní vy ne chá vá me dále pruh nad va hou v. Tem po rùs tu pro duk tu g( Y ) je pak lnyt lny, resp. t1 ( Yt Yt 1 )/ Yt 1 pro malé zmì ny a ana lo gic ky pro os tat ní tem pa rùs tu. 10) Prak tic ký vý - po èet vli vu tech nic ké ho po kro ku na rùst, ozna èo va ný jako SPF, ovšem ne za hr nu je pou - ze vliv tech nic ké ho po kro ku v úz kém smys lu, tj. rea li za ci no vých tech nic kých ino va cí do vý ro by. Vý po èet tem pa rùs tu SPF na mak ro eko no mic ké úrov ni jako roz díl mezi tem - pem rùs tu pro duk tu a váženým sou ètem temp rùs tu za mìst na nos ti (poè tu za mìst na - ných) a fy zic ké ho ka pi tá lu zna me ná, že za hr nu je (1) vliv tech nic ké ho po kro ku, tj. rea li - za ci no vých tech nic kých ino va cí do vý ro by (napø. ICT), (2) efekt vý zku mu a vý vo je, (3) pøí spì vek rùs tu kva li ty lid ských zdro jù (vzì lá vá ní, kva li fi ka ce a do ved nos ti), (4) in sti - tu ci o nál ní a or ga ni zaè ní zmì ny, (5) vliv rea lo ka ce fak to rù mezi od vìt ví, (6) ros tou cí vý - no sy z roz sa hu, (7) zmì nu v míøe využití fak to rù (pøi mì øe ní v krat ších ob do bích). Rùst SPF je rov nìž ovliv nìn pøí pad ný mi chy ba mi èi re vi ze mi použitých ve li èin (napø. pøe po èet mak ro eko no mic kých ve li èin do stá lých cen). Úpra vou rov ni ce (5) dos ta ne me g(a) = v L g(y)-g(n) + (1-v L )g(y)-g(k) kde vý ra zy v hra na tých zá vor kách pøed sta vu jí tem po rùs tu pro duk ti vi ty prá ce a tem po rùs tu pro duk ti vi ty ka pi tá lu. Tem po rùs tu SPF je tak váženým sou ètem temp rùs tu pro - duk ti vi ty prá ce a pro duk ti vi ty ka pi tá lu. 3. Data 3.1 Pro dukt, prá ce a po díl prá ce na pro duk tu Úda je o re ál ném HDP (a jeho kom po nen tech) od roku 1995 jsou re vi do va né úda je ÈSÚ z kon ce roku Úda je pøed rokem 1995 jsou úda je, kte ré jsou ak tu ál nì k dis po zi ci, jež bu dou re vi do vá ny v poz dìj ších ter mí nech. Z od vìt vo vé ho po hle du jsme ná rod ní hos po dáø ství roz dì li li na šest ná sle du jí cích od vìt ví (v zá vor ce je kla si fi ka ce OKEÈ): 1. ze mì dìl ství, les nic tví, ry bo lov (A až B), 2. prù mysl (C až E), 3. sta veb nic tví (F), 4. ob chod, opra vy a po hos tin ství, uby to vá ní (G až H), 5. do pra va a spo je (I), 6. os tat ní služby (J až P). 10) De ni son (1962) pro mì øe ní rùs tu SPF použil øe tì zo vý Las pe y re sùv in dex (tj. in dex s opa ko va nì se mì - ní cí mi va ha mi). Jde o øetìzovì-indexní pro ce du ru na roz díl od stan dard ní ho in de xu s fix ní mi va ha mi. Tím je èás teè nì re du ko vá no sub sti tuè ní vy chý le ní Las pe y re so va in de xu (s fix ní mi va ha mi). 172 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

4 Šes té ná ro do hos po dáø ské od vìt ví, os tat ní služby, za hr nu je ná sle du jí cí od vìt ví: penìžnic tví a po jiš ov nic tví (J), ne mo vi tos ti, služby pro pod ni ky, vý zkum a vý voj (K), ve øej ná sprá va, obra na, so ciál ní za bez pe èe ní (L), škol ství (M), zdra vot nic tví, ve te ri nár - ní a so ciál ní èin nos ti (N), os tat ní ve øej né, so ciál ní a osob ní služby (O) a do mác nos ti za - mìst ná va jí cí per so nál (P). Za mìst na nost pøed sta vu je fy zic ký po èet za mìst na ných pod le Vý bì ro vé ho šet øe ní pra cov ních sil ÈSÚ (VŠPS). 11) Pro tože tyto úda je jsou k dis po zi ci až od roku 1993, byla pro pøed chá ze jí cí roky použita tem pa rùs tu pra cov ní kù v ci vil ním sek to ru ná rod ní ho hos po dáø ství. 12) Tato tem pa rùs tu byla použita i pro vý po èet ab so lut ní ho poè tu za mìst - na ných, vy chá ze jí ce z ab so lut ní ho poè tu za mìst na ných v roce 1993 (pod le VŠPS). Dù cho do vý po díl prá ce na pro duk tu jak pro od vìt ví, tak pro celé hos po dáø ství, použitý v rùs to vém úèet nic tví pro vážení temp rùs tu prá ce v rov ni ci (4) a (5) a v ná sle du - jí cích, jsme vy po èí ta li jako po mìr mezi cel ko vý mi ná kla dy prá ce (tj. vèet nì so ciál ních ná kla dù) na jed no ho za mìst nan ce a hru bou pøi da nou hod no tou v bìžných ce nách na za - mìst na nou oso bu (tj. na jed no ho za mìst na né ho). Tím jsme vlast nì im pu to va li prù mìr - né cel ko vé ná kla dy prá ce na jed no ho pod ni ka te le ve stej né výši jako prù mìr né ná kla dy prá ce na jed no ho za mìst nan ce. Ten to po stup používá i Ev rop ská ko mi se a uve de ný po - mìr ozna èu je jako ad jus ted wage sha re (upra ve ný po díl mezd). 13) Tyto ná kla dy na za - mìst nan ce jsou pro celé hos po dáø ství i v od vìt vo vém èle nì ní. 14) Dù cho do vý po díl prá - ce napø. v roce 2002 èi nil v ná rod ním hos po dáø ství 62 %. 15) Do pl nìk dù cho do vé ho po dí lu prá ce do jed né pak pøed sta vu je dù cho do vý po díl ka pi tá lu použitý pro vážení tem pa rùs tu ka pi tá lu v rov ni ci (4) a v ná sle du jí cích. 3.2 Zá so ba ka pi tá lu Pro ob do bí jsme pro ved li vlast ní od had zá so by ka pi tá lu ve stá lých ce nách na zá kla dì úda jù ÈSÚ. Na kon ci roku 2004 a za èát kem roku 2005 pro vedl ÈSÚ re vi zi úda - jù ná rod ních úètù, kte rá za hr nu je ob do bí od roku Zjiš tì ní sta tis tic kých úda jù o zá so bì ka pi tá lu ve stá lých ce nách, bud pøe vza tých, nebo re kon stru o va ných, bylo pod øí ze no zís ká ní od vìt vo vých úda jù a je jich kon zis ten ci s úda ji za celé ná rod ní hos po dáø ství. Úda je o zá so bì ka pi tá lu ve stá lých ce nách do roku 1995 jsou èa so vé øady pøe vza té ze Sta tis tic kých ro èe nek Èes ké re pub li ky (SR ÈR), kde do šes ti ná ro do hos po dáø ských od - vìt ví jsme úda je ag re go va li z 60 položek (pod od vìt ví) v dvoj míst ném èle nì ní pod le OKEÈ. 11) ÈSÚ (2005c) 12) ÈSÚ (2004c) 13) EC FIN (2005, s. 14) 14) ÈSÚ (2005a). Pro tøi od vìt ví: (i) ze mì dìl ství a ry bo lov, (ii) ob chod, opra vy a po hos tin ství, uby to vá ní a (iii) os tat ní služby jsme mu se li pro každý rok ag re go vat ná kla dy na za mìst nan ce jed not li vých pod od - vìt ví pros tøed nic tvím po dí lù na poè tu za mìst nan cù. Pro zbý va jí cí tøi od vìt ví, tj. prù mysl, sta veb nic tví a do pra vu vèet nì spo jù, jsou tyto ná kla dy na za mìst nan ce k dis po zi ci pøí mo. Úda je jsou k dis po zi ci pro ob do bí Dù cho do vé po dí ly prá ce pro roky jsme zvo li li shod né s ro kem 1994 a pro rok 2004 shod ný s ro kem ) V ze mì dìl ství a les nic tví (po za okrouh le ní) èi nil 52 %, v prù mys lu 60 %, ve sta veb nic tví 70 %, v ob cho - dì, opra vách, po hos tin ství a uby to vá ní 70 %, v do pra vì a spo jích 57 % a v os tat ních službách 60 %. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,

5 Úda je pro roky 1991 a 1992 jsou ve dvoj míst ném èle nì ní pod le OKEÈ ve stá lých ce - nách roku 1984 pod ná zvem Hru bá zá so ba hmot né ho fix ní ho ka pi tá lu. 16) Od roku 1993 do roku 1995 je Hru bá zá so ba hmot né ho fix ní ho ka pi tá lu (resp. Hru bá zá so ba bu dov a sta veb, stro jù a za øí ze ní ) k dis po zi ci ve stá lých ce nách roku 1994 (vèet nì pøe - krý va jí cí ho se roku 1992) a je rov nìž ve dvoj míst ném èle nì ní pod le OKEÈ. 17) Vzhle - dem ke ko rek cím této zá so by jsme pro vý po èet tem pa rùs tu ve stá lých ce nách použili ab so lut ní úda je vždy ze SR ÈR nej blíže sou èas nos ti. Ag re ga ce ka pi tá lu do šes ti ná ro do hos po dáø ských od vìt ví pro ob do bí byla pro ve de na su ma ri za cí pod od vìt ví z dvoj míst né ho èle nì ní OKEÈ. 18) Pøi vý poè tu fy zic ké (re ál né) zá so by ka pi tá lu (sta vu fix ních ak tiv) pro ob do bí jsme ná sle - do va li zpù sob vý poè tu uve de ný Ev rop skou ko mi sí ve sta tis tic ké pøí lo ze Eu ro pe an Eco - no my, pod le kte ré ho jsou kon stru o vá ny re ál né zá so by ka pi tá lu a je jich tem pa rùs tu (a ná sled nì tem pa rùs tu sou hrnné pro duk ti vi ty fak to rù) pro zemì EU-15. Jed ná se o me - to du ne pøe tržité in ven ta ri za ce (PIM Per pe tu al In ven to ry Met hod). Tyto úda je jsou pak srov na tel né mezi ÈR a ze mì mi EU-15, kte ré pak využívá me v zá vì ru to ho to èlán - ku, èást 6. V této sta tis tic ké pøí lo ze se uvá dí: Èis tá zá so ba ka pi tá lu je suma zù stat ko vé hod no ty všech fix ních ak tiv do sud používa ných na kon ci úèet ní ho ob do bí. Èis tá zá so ba ka pi tá lu ve stá lých ce nách v roce t je vy po èí tá na ná sle dov nì: Èis tá zá so ba ka pi tá lu ve stá lých ce nách v roce t-1 plus Tvor ba hru bé ho fix ní ho ka pi tá lu ve stá lých ce nách v roce t mi nus Spot øe ba ka pi tá lu ve stá lých ce nách v roce t. 19) For mál nì mùžeme tedy psát K t K t1 I t Dt, (9) kde K t a K t1 je zá so ba ka pi tá lu v roce t a t 1, I t je tvor ba hru bé ho fix ní ho ka pi tá lu ve stá lých ce nách (THFK). Je-li po mìr spot øe by fix ní ho ka pi tá lu k jeho zá so bì kon stant ní, tj. od pi so vá míra je kon stant ní, pak mùžeme psát a po úpra vì K K I K (10) t t1 t t1 K ( ) K I. (11) t 1 t1 t Pøi zna los ti vý cho zí zá so by ka pi tá lu z roku 1995, od pi so vých mìr a tvor by hru bé ho fix ní ho ka pi tá lu ve stá lých ce nách jsme vy po èí ta li zá so bu ka pi tá lu ve stá lých ce nách jak pro ná rod ní hos po dáø ství, tak pro jeho šest od vìt ví. 20) Sou èas nì je k dis po zi ci tato zá so ba ve stá lých ce nách roku 1995, pub li ko va ná ÈSÚ pro ob do bí ) V gra - 16) SR ÈR 96, s ; shod né úda je se v SR ÈR 95, s , ozna èu jí jako Hru bá zá so ba hmot né - ho in ves tiè ní ho ma jet ku. 17) SR ÈR 97, s , SR ÈR 98, s , SR ÈR 2000, s ) Ze mì dìl ství a ry bo lov (A,B): položky 01 až 05, prù mysl (C, D, E): položky 10 až 41, sta veb nic tví (F): položka 45, ob chod a po hos tin ství (G, H): položky 50 až 55, do pra va a spo je (I): položky 60 až 64, os tat - ní služby (L až Q): položky 65 až ) EC FIN (2005, s. 28) 20) Há jek (2005) 21) ÈSÚ (2005b). Srov. Six ta (2004) a (2005) 174 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

6 fu 1 je uve den námi od had nu tý ba zic ký in dex zá so by ka pi tá lu v ná rod ním hos po dáø ství ve stá lých ce nách, pøi èemž od roku 1995 vy chá zí z re vi do va ných úda jù ÈSÚ. Sou èas nì jsme v tom to gra fu uved li ba zic ký in dex zá so by ka pi tá lu ve stá lých ce nách pub li ko va ný ÈSÚ, kte rý se vzta hu je k ob do bí Naše vý poè ty se od to ho to in de xu jen málo od chy lu jí. K re la tiv nì vìt ší od chyl ce do chá zí až v roce 2001 a Prù mìr né roè ní tem po rùs tu ka pi tá lu ve stá lých ce nách v le tech tak pod le na še ho od ha du èi - ni lo 2,3 % a pod le od ha du ÈSÚ 1,9 %. Po nì kud vel ký roz díl je mezi tem pem rùs tu ka pi tá lu v bìžných a stá lých ce nách pod - le úda jù ÈSÚ. To vede k tomu, že im pli cit ní ce no vý de flá tor ka pi tá lu je té mìø dva krát vyš ší než de flá tor tvor by hru bé ho fix ní ho ka pi tá lu (ta bul ka 1). Graf 1 Ka pi tál ve st. c. 95 (ba zic ké in de xy, 1995 = 100) Tabulka1 Ka pi tál a ce no vý de flá tor ka pi tá lu a THFK (prù mìr ná roè ní tem pa rùs tu v %) Ka pi tál b. c. ÈSÚ 7,6 Ka pi tál st. c. ÈSÚ 1,9 De flá tor ka pi tá lu ÈSÚ 5,6 De flá tor THFK ÈSÚ 2,9 Ka pi tál st. c. vlast ní od had 2,3 Poz ná mka: THFK je tvor ba hru bé ho fix ní ho ka pi tá lu 4. De kom po zi ce eko no mic ké ho rùs tu v ÈR 4.1 Zdro je eko no mic ké ho rùs tu v le tech Po trans for maè ní re ce si na po èát ku 90. let do šlo v èes ké eko no mi ce v prv ní po lo vi nì 90. let k po stup né ak ce le ra ci eko no mic ké ho rùs tu (re ál né ho HDP). Avšak na rùs ta jí cí ne rov - no vá ha ved la na ko nec k po kle su re ál né ho HDP v le tech 1997 a Po ob no vì eko no - mic ké ho rùs tu do šlo opìt k ak ce le ra ci rùs tu (re ál né ho HDP). Graf 2 uka zu je vý voj re ál - né ho HDP v ob do bí Ve zkou ma ném ob do bí se za mìst na nost dlou ho do bì PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,

7 snižova la. Na pro ti tomu zá so ba ka pi tá lu ve stá lých ce nách rost la po nì kud rych le ji než re ál ný HDP. Re ál ný HDP se ve zkou ma ném ob do bí zvy šo val re la tiv nì níz kým tem - pem 2 % prù mìr nì roè nì. Za mìst na nost se snižova la o 0,6 % a zá so ba ka pi tá lu se zvy - šo va la o 2,3 % prù mìr nì roè nì (ta bul ka 3). Vý voj pro duk ti vi ty prá ce, ka pi tá lu a sou - hrnné pro duk ti vi ty fak to rù (SPF) je uve den v gra fu 3. Pro duk ti vi ta prá ce se zvy šo va la o 2,7 %, na pro ti tomu pro duk ti vi ta ka pi tá lu se snižova la o 0,3 %. Sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù (SPF) se tak zvy šo va la o 1,4 % prù mìr nì roè nì (ta bul ka 3). Roè ní tem pa rùs tu SPF jsou uve de na v gra fu 4, z nìhož vy plý vá zrych le ní rùs tu SPF po roce ) Graf 2 Rùst re ál né ho HDP, za mìst na nos ti a ka pi tá lu, (ba zic ké in de xy, 1991 = 100) Poz ná mka: Ka pi tál a HDP ve st. c. 95 Graf 3 Sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù, pro duk ti vi ta prá ce a ka pi tá lu (ba zic ké in de xy, 1991 = 100) Poz ná mka: SPF je sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù 22) Mi nis ter stvo fi nan cí ÈR uvá dí ve své Mak ro eko no mic ké pre dik ci ÈR z øíj na 2005 tem pa rùs tu SPF od roku Pro fil roè ních temp rùs tu SPF v této pre dik ci je prak tic ky shod ný s na ši mi vý poè ty. 176 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

8 Graf 4 Rùst sou hrnné pro duk ti vi ty fak to rù v ná rod ním hos po dáø ství (tem po rùs tu v %) Po kles pro duk ti vi ty ka pi tá lu zna me ná, že ka pi tá lo vý ko efi ci ent (K/Y), 23) kte rý je pøe vrá ce nou hod no tou pro duk ti vi ty ka pi tá lu, se v prù mì ru zvy šo val o 0,3 % roè nì. Jeho ab so lut ní ve li kost je uve de na v gra fu 5. Èes ká eko no mi ka zdì di la hos po dáø ství s vel kou va hou tìžkého prù mys lu, vìt ši nou s níz kou kon ku ren ces chop nos tí a se za sta ra lou tech no lo gií. Ochab lé pùjè ky ve dru hé po lo vi nì 90. let zpù so be né zpoždì nou re struk tu ra li za cí a pri va ti za cí bank prav dì po - dob nì pøi spì ly ke kon zer va ci této struk tu ry. Níz ká pøi da ná hod no ta z to ho to ne res truk - tu ra li zo va né ho sek to ru byla brz dou dal ší ho roz vo je. Na hra ze ní ode psa né ho fy zic ké ho ka pi tá lu po hl ti lo vel ké množství pros tøed kù bez pøí mé ho efek tu. Rov nìž vel ký ob jem in ves tic do život ní ho pros tøe dí a ener ge ti ky ne mìl bez pros tøed nì pøí mý efekt na eko no - mic ký rùst. To by vy svìt vo va lo re la tiv nì vy so ký ka pi tá lo vý ko efi ci ent 24) (ta bul ka 2). Nad to v ob do bí re ce se a pøi mír ném ožive ní v roce 1999 se ka pi tá lo vý ko efi - ci ent dále zvý šil (rùst re ál né ho ka pi tá lu pok ra èo val, za tím co re ál ný HDP se v ob do bí re - ce se snížil), až do sáhl nej vyš ší úrov nì v roce 1999 (graf 5). Ale po roce 1999 lze po zo ro - vat jeho po kles jako dù sle dek rea li za ce tech nic ké ho po kro ku, pøe de vším vli vem ma siv ní ho pøí li vu pøí mých za hra niè ních in ves tic. Nic mé nì jeho ve li kost je stá le vyš ší než èiní prù mìr zemí EU-15 (ta bul ka 2). 23) Ozna èo va ný rov nìž jako ka pi tá lo vá ná roè nost, resp. ca pi tal/out put ra tio. 24) IMF (2004, s. 5) PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,

9 Graf 5 Ka pi tá lo vý ko efi ci ent v ná rod ním hos po dáø ství (st. c. 95) Poz ná mka: Ka pi tá lo vý ko efi ci ent je po mìr ka pi tá lu k HDP ve st. c. (K/Y) Ta bul ka 2 Ka pi tá lo vý ko efi ci ent v ÈR a EU-15 (st. c. 95) Pra men: EC FIN (2002, 2005), ÈSÚ, vlast ní vý poè ty Bel gie 2,6 2,6 Dán sko 3,0 2,9 Nì mec ko 3,5 3,5 Øec ko 4,5 4,4 Špa nìl sko 3,0 3,1 Fran cie 3,0 2,9 Ir sko 3,0 2,3 Itá lie 3,2 3,3 Lu cem bur sko 1,8 1,8 Ni zo zem sko 3,2 3,1 Ra kous ko 3,2 3,2 Por tu gal sko 2,3 2,6 Fin sko 3,3 2,6 Švéd sko 3,5 3,1 Spo je né krá lov ství 2,8 2,7 EU-15 3,2 3,1 ÈR 4,5 4,6 4.2 Zrych le ní eko no mic ké ho rùs tu a sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù v le tech Ana ly zo va né ob do bí jsme roz dì li li na dvì su bob do bí pod le prù bì hu hos po - dáø ské ho cyk lu. Prv ní ob do bí do roku 1998 za èí ná a kon èí ro kem, kdy re ál ný HDP do - sáhl v dané fázi cyk lu sed la. 25) Po roce 1998 pak ná sle du je dru hé ob do bí. Jak uka zu je ta bul ka 3, do šlo ve dru hém ob do bí ( ) ve srov ná ní s prv - ním ob do bím ( ) ke zrych le ní rùs tu re ál né ho HDP z 1,4 % na 2,8 % prù mìr nì roè nì. Za mìst na nost v prù mì ru kle sa la v obou ob do bích zhru ba stej ným tem pem. Tem - 25) Sed la do sáh la v roce 1991 hru bá pøi da ná hod no ta ve st. c. za celé hos po dáø ství (jako sou èet od vìt vo - vých hru bých pøi da ných hod not ve st. c.), po mo cí kte ré pak ana ly zu je me struk tu rál ní vý voj v 5. èás ti. HDP ve stá lých kup ních ce nách do sáhl sed la o rok poz dìji. 178 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

10 po rùs tu zá so by ka pi tá lu se prak tic ky ne zmì ni lo a èi ni lo 2,4 %, resp. 2,3 % prù mìr nì roè nì. Tem po rùs tu pro duk ti vi ty prá ce se zvý ši lo ze 2 % na 3,4 % prù mìr nì roè nì a po kles pro duk ti vi ty ka pi tá lu se zmì nil v rùst o 0,5 % prù mìr nì roè nì. Tem po rùs tu SPF se zvý - ši lo z 0,7 % na 2,2 %, prak tic ky se tedy ztroj ná so bi lo. Ta bul ka 4 uka zu je pøí spì vek fak to rù k rùs tu re ál né ho HDP. Ana lý za uká za la, že na zrych le ní rùs tu re ál né ho HDP z 1,4 % na 2,8 %, tedy o 1,4 pro cent ní ho bodu, se více než po dí le lo zrych le ní rùs tu SPF z 0,7 % na 2,2 %, tedy o 1,5 pro cent ní ho bodu (viz pos led ní slou pec ta bul ky 4). Na opak se ne pa tr nì snížil pøí spì vek rùs tu ka pi tá - lu (o 0,1 pro cent ní ho bodu). Zrych le ní tem pa rùs tu re ál né ho HDP tak lze prak tic - ky pøi psat zvý še ní tem pa rùs tu SPF. Ta bul ka 3 Zdro je rùs tu re ál né ho HDP v ná rod ním hos po dáø ství (prù mìr ná roè ní tem pa rùs tu v %) mi nus HDP re ál ný 2,0 1,4 2,8 1,4 Za mìst na nost -0,6-0,6-0,6 0,1 Ka pi tál 2,3 2,4 2,3 0,0 Vy ba ve nost 2,9 3,0 2,9-0,1 Pro duk ti vi ta prá ce 2,7 2,0 3,4 1,3 Pro duk ti vi ta ka pi tá lu -0,3-0,9 0,5 1,4 SPF 1,4 0,7 2,2 1,5 Poz ná mka: HDP je ve st. c. 95, SPF je sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù, vy ba ve nost prá ce ka pi tá lem = K/N Úda je byly za okrouh lo vá ny Pra men: ÈSÚ, vlast ní vý poè ty Ta bul ka 4 Pøí spì vek fak to rù k rùs tu re ál né ho HDP v ná rod ním hos po dáø ství (prù mìr ná roè ní tem pa rùs tu v %) minus HDP reálný 2,04 1,40 2,81 1,41 Pøíspìvek: Zamìstnanost -0,34-0,35-0,33 0,02 Kapitál 0,99 1,05 0,91-0,14 SPF 1,40 0,71 2,22 1,51 Poz ná mka: HDP a ka pi tál jsou ve st. c. 95, SPF je sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,

11 5. Odvìtvový rùst v ÈR V této ka pi to le zkou má me vý kon nost na bíd ko vé stra ny na mez zo ú rov ni. Po zor nost vì - nu je me zdro jùm rùs tu v od vìt vích, zej mé na od vìt vo vé mu vý vo ji sou hrnné pro duk ti vi - ty fak to rù a vli vu struk tu rál ních zmìn na její rùst za celé hos po dáø ství. Od vìt vo vá ana - lý za za hr nu je šest od vìt ví spe ci fi ko va ných ve tøe tí èás ti. 5.1 Zdro je rùs tu v od vìt vích v le tech V ob do bí se re ál ná hru bá pøi da ná hod no ta (HPH) zvy šo va la nej rych le ji v ob cho dì a po hos tin ství, a to prù mìr ným roè ním tem pem 4,1 %, tedy zhru ba dvoj ná - sob nì rych le ji než v ce lém hos po dáø ství. 26 ) Ná sle du je prù mysl se 3,2 % roè nì. Mír nì nad prù mìr ným tem pem se zvy šo va la re ál ná HPH v do pra vì a spo jích. Pod prù mìr nì se zvy šo va la v os tat ních službách a v ze mì dìl ství a kle sa la ve sta veb nic tví (ta bul ka 5). Pøi dlou ho do bém po kle su za mìst na nos ti v ce lém hos po dáø ství se za mìst na nost zvy - šo va la ve tøech od vìt vích, a to v ob cho dì a po hos tin ství (o 3,4 % roè nì), ve sta veb nic tví (o 1,1 % roè nì) a v os tat ních službách (o 0,8 % roè nì). Na opak v os tat ních se snižova la, nej rych le ji v ze mì dìl ství. Zá so ba ka pi tá lu ve stá lých ce nách se zvy šo va la nej rych le ji v prù mys lu, sta veb nic tví a v ob cho dì a po hos tin ství. Po ma le ji v do pra vì a spo jích a pod prù mìr nì se zvy šo val ka - pi tál v os tat ních službách a v ze mì dìl ství. Sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù se ve zkou ma ném ob do bí zvy šo va la nad prù mìr nì v ze mì dìl ství (o 5,1 % prù mìr nì roè nì) a v prù mys lu (o 2,3 %) a v do pra vì a spo jích (o 1,8 %). V os tat ních od vìt vích se zvy šo va la pod prù mìr nì, pøi èemž ve sta veb nic tví se snižova la (ta bul ka 5). Ta bul ka 5 Zdro je rùs tu re ál né HPH v od vìt vích, (prù mìr ná roè ní tem pa rùs tu v %) HPH Zamìstnanost Kapitál SPF Celkem 2,2-0,6 2,3 1,5 Zemìdìlství 1,0-7,7 0,7 5,1 Prùmysl 3,2-2,3 4,6 2,3 Stavebnictví -3,4 1,1 4,3-5,6 Obchod a pohost. 4,1 3,4 4,2 0,3 Doprava a spoje 2,9-0,1 2,5 1,8 Ostatní služby 1,6 0,8 1,1 0,6 Poz ná mka: HPH je hru bá hod no ta ve st. c. 95, SPF je sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù na bázi HPH. Úda je byly za - okrouh lo vá ny 26) Z dù vo du kon zis ten ce s od vìt vo vý mi úda ji se zde pra cu je s HPH pro celé hos po dáø ství ve st. c. 95, jež pøed sta vu je sou èet od vìt vo vých hru bých pøi da ných hod not ve st. c PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

12 5.2 Struk tu ra zrych le ní rùs tu po roce 1998 Po roce 1998 se zrych lil rùst re ál né HPH v ná rod ním hos po dáø ství (ta bul ka 6). Struk tu - rál nì byl ten to vý voj vý sled kem zrych le ní re ál né HPH v prù mys lu, v do pra vì a spo jích, os tat ních službách a v ze mì dìl ství. Na dru hé stra nì se rùst zpo ma lil v ob cho dì a ve sta - veb nic tví se zrych lil po kles. Na stra nì za mìst na nos ti pøi cel ko vì sta bil ním po kle su do šlo ke zmì nì ten den ce v do pra vì a spo jích, když po mír ném rùs tu v prv ním ob do bí se za mìst na nost ve dru hém ob do bí snižova la. Stej nì tak tomu bylo v ob cho dì a rov nìž ve sta veb nic tví. V os tat ních od vìt vích pok ra èo va ly ten den ce z prv ní ho ob do bí s tím, že po kles za mìst na nos ti se buï zmír nil (v ze mì dìl ství a prù mys lu), nebo se její rùst mír nì zrych lil (v os tat ních službách). Tem po rùs tu zá so by ka pi tá lu zùs ta lo v ce lém hos po dáø ství prak tic ky stej né. Struk tu - rál nì se rùst ka pi tá lu vý raz nì zrych lil v ob cho du a po hos tin ství. V os tat ních od vìt vích se zpo ma lil, pøi èemž v do pra vì a spo jích zùs ta lo tem po rùs tu stej né. Ta bul ka 6 Zdro je rùs tu HPH v od vìt vích (prù mìr ná roè ní tem pa rùs tu v %) HPH Zamìstnanost Kapitál SPF Celkem 1,5 3,0-0,6-0,6 2,4 2,3 0,8 2,4 Zemìd. 0,2 2,0-10,4-4,5 1,4-0,1 5,8 4,3 Prùmysl 1,6 5,2-3,1-1,3 4,8 4,4 0,9 4,0 Staveb. -2,7-4,3 3,2-1,3 4,6 4,1-6,5-4,5 Obchod 5,4 2,6 6,6-0,2 3,4 5,2-0,2 0,9 Dopr. a sp. 2,2 3,7 0,3-0,6 2,5 2,5 0,8 2,9 Ost. služ. 1,0 2,3 0,8 0,9 1,3 0,8-0,1 1,5 Poz ná mka: HPH je hru bá hod no ta ve st. c. 95, SPF je sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù na bázi HPH Graf 6 Sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù v od vìt vích, a (prù mìr ná roè ní tem pa rùs tu) Rùst sou hrnné pro duk ti vi ty fak to rù (SPF) v ce lém ná rod ním hos po dáø ství se ve dru - hém ob do bí ( ) ve srov ná ní s prv ním ( ) zrych lil. S vý jim kou ze mì - PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,

13 dìl ství se rùst SPF zrych lil ve všech od vìt vích, pøi èemž ve sta veb nic tví se její po kles zmír nil (graf 6). V od vìt vích, ve kte rých se rùst re ál né HPH zrych lil (prù mysl, ze mì dìl ství, do pra va a spo je a os tat ní služby), se v prù mys lu, v do pra vì a spo jích a v os tat ních službách na tom to zrych le ní roz ho du jí cí mì rou po dí le lo zrych le ní rùs tu SPF. Na pro ti tomu v ze mì - dìl ství to byl klad ný pøí spì vek za mìst na nos ti, resp. zpo ma le ní po kle su za mìst na nos ti, pøi èemž rùst SPF se zpo ma lil. Na pøí klad v prù mys lu se tem po rùs tu re ál né HPH zvý ši lo o 3,6 pro cent ních bodù, pøi èemž z toho 3,1 pro cent ní body pøi pa da jí na vrub zvý še ní tem pa rùs tu SPF (ta bul ka 7). V os tat ních službách do kon ce zvý še ní tem pa rùs tu SPF pøe kom pen zo va lo zvý še ní tem pa rùs tu re ál né HPH. V os tat ních dvou od vìt vích (sta - veb nic tví a ob chod) se tem po rùs tu re ál né HPH snížilo, avšak tem po rùs tu SPF se zvý ši - lo (resp. zpo ma lil se její po kles), takže ke zpo ma le ní rùs tu re ál né HPH pøi spìl pøe de - vším po kles za mìst na nos ti (ta bul ka 7). Ta bul ka 7 Pøí spì vek fak to rù rùs tu k dy na mi ce re ál né HPH v od vìt vích (prù mìr ná roè ní tem pa rùs tu v %) ZEMÌDÌLSTVÍ PRÙMYSL STAVEBNICTVÍ Rozdíl Rozdíl Rozdíl HPH reálná 0,2 2,0 1,8 1,6 5,2 3,6-2,7-4,3-1,6 Pøíspìvek: Zamìstnanost -6,4-2,3 4,1-1,6-0,7 0,9 2,2-0,9-3,1 Kapitál 0,5 0,0-0,6 2,3 1,8-0,5 1,5 1,2-0,2 SPF 5,8 4,3-1,5 0,9 4,0 3,1-6,5-4,5 2,1 OBCHOD DOPRAVA A SPOJE OSTATNÍ SLUŽBY Rozdíl Rozdíl Rozdíl HPH reálná 5,4 2,6-2,8 2,2 3,7 1,5 1,0 2,3 1,3 Pøíspìvek: Zamìstnanost 4,4-0,1-4,5 0,1-0,4-0,5 0,4 0,5 0,1 Kapitál 1,1 1,7 0,6 1,3 1,1-0,2 0,7 0,3-0,3 SPF -0,2 0,9 1,2 0,8 2,9 2,1-0,1 1,5 1,5 Poz ná mka: HPH je hru bá pøi da ná hod no ta ve st. c., SPF je sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù na bázi HPH. Chy by v sou ètech jsou dù sled kem za okrouh lo vá ní 5.3 Pøí spì vek od vìt ví ke zrych le ní rùs tu mak ro eko no mic ké sou hrnné pro duk ti - vi ty fak to rù Rùst sou hrnné pro duk ti vi ty fak to rù (SPF) v ná rod ním hos po dáø ství na bázi HPH se zrych lil. V le tech se SPF zvy šo va la o 0,8 % a v ob do bí o 2,4 % prù mìr nì roè nì (na bázi HPH). Její prù mìr né tem po rùs tu se tedy zvý ši lo o 1,6 pro cent - ní ho bodu (po za okrouh le ní). Vý po èet pøí spìv ku od vìt ví k to mu to zrych le ní se opí rá o po dí ly jed not li vých od vìt ví na sou hrnném in pu tu fak to rù v ná rod ním hos po dáø ství. Tyto po dí ly slouží jako váhy pro sou èet temp rùs tu od vìt vo vých SPF a je jich zmìn. 182 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

14 Ana lý za uká za la, že na zvý še ní tem pa rùs tu mak ro eko no mic ké SPF se po dí le la tøi od - vìt ví, a to os tat ní služby, prù mysl a do pra va a spo je (ta bul ka 8). Ta bul ka 8 Pøí spì vek od vìt ví k rùs tu mak ro eko no mic ké SPF (prù mìr ná roè ní tem pa rùs tu v %) minus Celkem SPF 0,83 2,38 1,54 Pøíspìvek odvìtví: Zemìdìlství 0,22 0,03-0,19 Prùmysl 0,39 0,91 0,53 Stavebnictví -0,09-0,03 0,05 Obchod 0,00 0,01 0,02 Doprava a spoje 0,36 0,83 0,46 Ostatní služby -0,05 0,62 0,67 Poz ná mka: SPF je sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù na bázi hru bé pøi da né hod no ty. Úda je byly za okrouh lo vá ny 5.4 Struk tu rál ní efekt a rùst sou hrnné pro duk ti vi ty fak to rù Ana lý za vli vu struk tu rál ních zmìn na rùst mak ro eko no mic ké SPF (tzv. struk tu rál ní efekt) je ana lo gií mì øe ní to ho to vli vu na mak ro eko no mic kou pro duk ti vi tu prá ce. 27) Mís to mì øe ní vli vu zmì ny struk tu ry za mìst na nos ti na pro duk ti vi tu prá ce tak mì øí me vliv zmì ny od vìt vo vé struk tu ry (rea lo ka ce) sou hrnné ho in pu tu fak to rù na mak ro eko - no mic kou SPF. Rùst mak ro eko no mic ké SPF je vý sled kem pøí mé ho vli vu rùs tu od vìt - vo vých SPF, tj. in tra od vìt vo vý efekt, a rea lo ka ce sou hrnné ho in pu tu fak to rù mezi od - vìt ví (struk tu rál ní zmì ny), tj. struk tu rál ní efekt. Zde jsme použili zjed no du še ný po stup vý poè tu. In tra od vìt vo vý efekt jsme vy po èí ta li jako vážený sou èet temp rùs tu od vìt vo - vých SPF pøi fi xo va ných (kon stant ních) va hách, tj. pøi fi xo va ných po dí lech jed not li - vých od vìt ví na mak ro eko no mic kém sou hrnném in pu tu fak to rù. Struk tu rál ní efekt je pak roz dí lem mezi tem pem rùs tu mak ro eko no mic ké SPF in tra od vìt vo vým efek tem. 28) Pro poè ty uká za ly (ta bul ka 9), že struk tu rál ní efekt byl v prv ním ob do bí klad ný a po - dí lel se 43 % na rùs tu mak ro eko no mic ké SPF. Byl tedy re la tiv nì vý znam ný, i když byl men ší než in tra od vìt vo vý efekt. Ve dru hém ob do bí byl struk tu rál ní efekt prak tic ky nu - lo vý a zce la roz ho du jí cí byl in tra od vìt vo vý efekt. Ji ný mi slo vy, rea lo ka ce vý rob ních fak to rù mezi od vìt ví mi pøi spì la k rùs tu mak ro eko no mic ké SPF pou ze v prv ním ob do bí. Roz dì le ní ná rod ní ho hos po dáø ství na šest od vìt ví je však pøí liš hru bé èle nì ní, a tak dal - ší vý zkum by mìl pro vést ana lý zu pøi po drob nìj ším èle nì ní ná rod ní ho hos po dáø ství. 27) K mì øe ní vli vu struk tu rál ních zmìn za mìst na nos ti (tzv. struk tu rál ní efekt) a pøí mé ho vli vu od vìt vo - vých pro duk ti vit prá ce (tzv. in tra od vìt vo vý efekt) na mak ro eko no mic kou pro duk ti vi tu prá ce viz Ark, In kla ar, McGuc kin (2002, s.15-16), OECD (2003, s. 97), OECD (2004, s. 54) 28) Pøes ný po stup roz klá dá mak ro eko no mic kou SPF na in tra od vìt vo vý efekt, èis tý struk tu rál ní efekt a smí - še ný, resp. in ter akè ní efekt. In ter akè ní efekt je prak tic ky za ne dba tel ný, jak uka zu jí em pi ric ké vý poè ty (viz OECD, 2004, s. 55), a v na šem pøí pa dì je tak sou èás tí struk tu rál ní ho efek tu. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,

15 Ta bul ka 9 Sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù a struk tu rál ní efekt (prù mìr ná roè ní tem pa rùs tu v %) SPF 0,83 2,38 z toho: Intraodvìtvový efekt 0,47 2,47 Strukturální efekt 0,36-0,09 Poz ná mka: SPF je mak ro eko no mic ká sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù na bázi hru bé pøi da né hod no ty 6. Eko no mic ký rùst a sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù na mak ro eko no mic ké úrov ni v ÈR a EU Dy na mi ka rùs tu a sou hrnné pro duk ti vi ty fak to rù v ÈR a EU-15 Pro srov ná ní rùs tu re ál né ho HDP a sou hrnné pro duk ti vi ty fak to rù (SPF) v ÈR a EU-15 jsme použili úda je ko men to va né v èás ti 3. Zkou ma ná ob do bí jsou shod ná s tìmi, jež jsou pøed mì tem ana lý zy vý vo je eko no mi ky ÈR v pøed cho zích ka pi to lách, tj a Vzhle dem k asyn chron nos ti cyk lù je tøe ba k vý sled kùm pøi stu - po vat obe zøet nì. Vý sled ky jsou shr nu ty v ta bul ce 10. Èes ká eko no mi ka do sa ho va la v prv ním ob do bí ( ) nižší tem po rùs tu re ál - né ho HDP než EU-15. Ve dru hém ob do bí ( ) bylo tem po rùs tu re ál né ho HDP 2,8 % sice vyš ší než v EU-15 (2,1 %), ale re la tiv nì malé. Ved le Lu cem bur ska do sa ho va - ly vyš ší tem po rùs tu Ir sko, Øec ko, Špa nìl sko a Fin sko. Sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù (SPF) se v prv ním ob do bí ( ) zvy šo va la po ma le ji než v EU-15, avšak ve dru - hém ob do bí ( ), kdy se rùst SPF v EU-15 zpo ma lil z 1 % na 0,6 % prù mìr nì roè nì, se v ÈR na opak její tem po rùs tu vý raz nì zvý ši lo na 2,2 % prù mìr nì roè nì a bylo zhru ba tøi a pùl krát vyš ší než v EU-15. Vyš ší tem po rùs tu SPF v tom to od o bí do sa ho va lo pou ze Ir sko (2,8 %) a Øec ko (2,3 %). V le tech , pro kte rá jsou k dis po zi ci pro ÈR re vi do va né úda je, bylo prù mìr - né roè ní tem po rùs tu SPF v ÈR 1,5 % a v EU-15 0,7 %. Bylo tedy zhru ba dvoj ná sob nì vyš - ší, pøes tože v le tech 1997 a 1998 do šlo v ÈR k po kle su. Vyš ší tem po rùs tu SPF než v ÈR v tom to ob do bí do sáh lo pou ze Ir sko (3,1 %), Fin sko (2,3 %), Øec ko (1,9 %) a Švéd sko (1,8 %). Vzhle dem k tomu, že EU-15 v tom to ob do bí ztrá ce la na dy na mi ce v SPF ve srov - nání s USA, ekonomika ÈR naopak dosahovala pøíznivé výsledky (tabulka 10). 29) 29) Em pi ric ké ana lý zy uka zu jí, že v po lo vi nì 90. let se pro ces do há nì ní USA ze mì mi EU-15 v pro duk ti vi - tì prá ce ne jen za sta vil, ale me ze ra v ne pro spìch EU-15 se za èa la zvìt šo vat (srov. Ark, 2005, s. 4). Zlom se ale rov nìž týká vý vo je sou hrnné pro duk ti vi ty fak to rù (SPF). V le tech prù mìr né roè ní tem po rùs tu SPF v EU-12 bylo 0,8 % a v USA 1,4 % (Es te vao, 2004, s. 9). De nis et al. (2005, s ) uvá dí, že od roku 1966 EU-15 do sa ho va la vyš ší tem po rùs tu SPF než USA, ale toto tem po se po stup nì vý raz nì snižova lo. Pøi bližnì od po lo vi ny 90. let bylo prù mìr né tem po rùs tu SPF v EU-15 již nižší než v USA a dále se snižova lo, za tím co v USA se zvý ši lo. 184 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

16 Ta bul ka 10 Re ál ný rùst HDP a SPF v ÈR a EU-15 (prù mìr ná roè ní tem pa rùs tu v %) HDP SPF Belgie 2,0 1,8 2,1 0,8 0,7 0,9 Dánsko 2,1 2,4 1,7 1,3 1,7 0,9 Nìmecko 1,3 1,3 1,2 0,5 0,6 0,4 Øecko 2,9 1,8 4,1 1,1 0,1 2,3 Španìlsko 2,7 2,2 3,1 0,4 0,6 0,1 Francie 1,8 1,5 2,2 0,9 1,0 0,7 Irsko 7,0 7,0 7,0 3,1 3,3 2,8 Itálie 1,4 1,4 1,4 0,6 1,1 0,0 Lucembursko 4,4 4,2 4,6 0,6 1,0 0,0 Nizozemsko 2,2 2,7 1,6 0,9 1,1 0,6 Rakousko 2,0 2,2 1,9 0,6 0,8 0,5 Portugalsko 2,0 2,3 1,5 0,6 1,4-0,3 Finsko 2,7 2,4 3,0 2,6 3,3 1,8 Švédsko 2,2 1,7 2,8 2,0 2,2 1,6 Velká Británie 2,7 2,7 2,7 1,5 1,8 1,2 EU-15 1,9 1,8 2,1 0,8 1,0 0,6 ÈR 2,0 1,4 2,8 1,4 0,7 2,2 Poz ná mka: SPF je sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù Pra men: ÈSÚ, EC FIN ( ), vlast ní vý poè ty 6.2 Re la tiv ní úro veò sou hrnné pro duk ti vi ty fak to rù v ÈR a pro ces do há nì ní EU-15 Vý po èet re la tiv ní úrov nì SPF vy chá zí z Cobb-Douglasovy pro dukè ní funk ce s tech nic - kým po kro kem Y AN K 1, (12) kde Y je re ál ný HDP, A pøed sta vu je pøi em pi ric kých ana lý zách sou hrnnou pro duk ti vi tu fak to rù (SPF), N prá ci, K ka pi tál a je kon stant ní pra cov ní elas ti ci ta pro duk tu mì øe ná dù cho do vým po dí lem prá ce na pro duk tu. Úpra vou pro A dos ta ne me od tud po úpra vì Y A N K Y A N 1 Y K. (13) 1, (14) kde Y/N je pro duk ti vi ta prá ce a Y/K je pro duk ti vi ta ka pi tá lu. Lo ga rit mo vá ním zís ká me ln A ln( Y / N ) ( 1 ) ln( Y / K). (15) Oznaèíme-li roz díl (di fe ren ce) va ria bil ních ve li èin sym bo lem, dos ta ne me ln A ln( Y/N ) ( 1 ) ln( Y / K). (16) Bude-li nyní ln( Y / N ) pøed sta vo vat roz díl v pro duk ti vi tì prá ce mezi dvì ma ze mì - mi, na roz díl od zmì ny pro duk ti vi ty mezi dvì ma roky v jed né zemi (a ana lo gic ky pro PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,

17 pro duk ti vi tu ka pi tá lu), pak ln A mìøí roz díl v sou hrnné pro duk ti vi tì fak to rù mezi dvì - ma ze mì mi. Vý po èet re la tiv ní úrov nì sou hrnné pro duk ti vi ty fak to rù (SPF) ÈR vùèi EU-15 v roce 1995 vy chá zí z ná sle du jí cích úda jù. Pro duk ti vi ta prá ce byla v ÈR nižší o 48 %. 30) Ka pi tá lo vý ko efi ci ent v ÈR byl ro ven 4,5 a v EU-15 3,2. 31) Pøe vrá ce ná hod no ta ka pi tá - lo vé ho ko efi ci en tu, tedy pro duk ti vi ta ka pi tá lu, byla v ÈR rov na 0,22 a v EU-15 0,31. Pro duk ti vi ta ka pi tá lu tak byla v ÈR o 29 % nižší než v EU-15. Zvolíme-li nyní kon stant - ní po díl prá ce = 0,65, a tedy (1- = 0,35, jak je ob vyk lé pøi me zi ná rod ních srov ná - ních, a tyto váhy použije me pro vý po èet roz dí lu v SPF, dos ta ne me 0,65 (48 %) + 0,35 (29 %) = 41,2 %. SPF tak byla v ÈR o 41,2 % nižší než v EU-15, resp. SPF ÈR do sa ho va - la 58,8 % úrov nì EU-15. Tato vý cho zí re la tiv ní úro veò SPF v ÈR (EU-15 = 100) v roce 1995, tj. 58,8, byla použitím in de xù rùs tu SPF v ÈR a EU-15 pro dloužena smì rem do - pøe du i do za du (ba zic ké in de xy jsou uve de ny v gra fu 7). Tím jsme zís ka li re la tiv ní úro - veò SPF pro ÈR pro jed not li vé roky (graf 8). Pro poè ty uká za ly, že po roce 1998 se re la - tiv ní úro veò SPF v ÈR vùèi EU-15 ne ustá le zvy šu je s ak ce le ra cí v le tech 2003 a Graf 7 Sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù v ÈR a EU-15 (ba zic ké in de xy, 1991 = 100) Pra men: ÈSÚ, EC FIN ( ), vlast ní vý poè ty Graf 8 Re la tiv ní úro veò sou hrnné pro duk ti vi ty fak to rù v ÈR k EU-15 (EU-15 = 100) Pra men: ÈSÚ, EC FIN ( ), vlast ní vý poè ty 30) Vý po èet pod le úda jù EU ROS TAT (2005b). HDP na za mìst na nou oso bu v PPS. 31) Pro ÈR byl ka pi tá lo vý ko efi ci ent vy poè ten pod le úda jù v ÈSÚ (2004b) a ÈSÚ (2005b) a pro EU-15 je z EC FIN (2002). 186 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

18 7. Zá vìr V le tech ve srov ná ní s ob do bím do šlo v ÈR ke zrych le ní rùs tu re - ál né ho HDP. Pøí spì vek za mìst na nos ti a fy zic ké zá so by ka pi tá lu byl pod le rùs to vé ho úèet nic tví za ne dba tel ný. Zrych le ní rùs tu re ál né ho HDP tak lze zce la pøi psat zrych le ní rùs tu sou hrnné pro duk ti vi ty fak to rù. Ana lý za šes ti ná ro do hos po dáø ských od vìt ví uká za la, že na zrych le ní rùs tu mak ro - eko no mic ké sou hrnné pro duk ti vi ty fak to rù se po dí le ly pøe de vším prù mysl, do pra va a spo je, os tat ní služby a zmír nì ní po kle su ve sta veb nic tví. Vliv zmì ny od vìt vo vé struk - tu ry fak to rù v le tech na rùst mak ro eko no mic ké SPF (struk tu rál ní efekt) byl re la tiv nì vý znam ný, za tím co v le tech byl prak tic ky nu lo vý a zce la roz ho du - jí cí byl in tra od vìt vo vý efekt. Ve srov ná ní s EU-15 byl v le tech prù mìr ný roè ní rùst SPF v ÈR po ma lej - ší (0,7 % ver sus 1 %) a na opak v ob do bí byl rych lej ší (2,2 % ver sus 0,6 %). Rov nìž v le tech , pro kte rá jsou za ÈR k dis po zi ci re vi do va né úda je, bylo prù mìr né roè ní tem po rùs tu SPF v ÈR dva krát rych lej ší než v EU-15 (1,5 % ver sus 0,7 %). Po èí na je rokem 1999 do chá zí v ÈR ke kon ver gen ci SPF k úrov ni EU-15 s ak ce le ra cí v le tech 2003 a Její úro veò do sáh la v roce 2004 v ÈR 63 % úrov nì EU-15 ve srov ná ní s 59 % v roce 1995 a s 57 % v roce Li te ra tu ra Ark, B. van, In kla ar, R., McGuc kin R.: Chan ging Gear. Pro duc ti vi ty, ICT and Ser vi ces In dus tri es: Eu - ro pe and the Uni ted Sta tes, Uni ver si ty of Gro nin gen, Gro nin gen Growth and De ve lop ment Cen tre, Re se arch Me mo ran dum GD-60, De cem ber Ark, B. van: Does the Eu ro pe an Uni on Need to Re vi ve Pro duc ti vi ty Growth?, Uni ver si ty of Gro nin gen, Gro nin gen Growth and De ve lop ment Cen tre, Re se arch Me mo ran dum GD-75, Ap ril Bar ro, R.,J., Sala-i-Martin, X.: Eco no mic Growth, New York, McGraw-Hill ÈNB: Zprá va o in fla ci, Pra ha, Èes ká ná rod ní ban ka, øí jen ÈSÚ: Ètvrt let ní ná rod ní úèty ÈR, pub li ko va né od (a je jich re vi ze), Pra ha, ÈSÚ ÈSÚ: Sta tis tic ké ro èen ky Èes ké re pub li ky, roè , Pra ha, ÈSÚ. ÈSÚ: Re vi do va né ná rod ní úèty , Pra ha, ÈSÚ, a. ÈSÚ: Roè ní ná rod ní úèty , Pra ha, ÈSÚ, b. ÈSÚ: Èa so vé øady zá klad ních uka za te lù sta tis ti ky prá ce , Pra ha, ÈSÚ, c. ÈSÚ: Vý voj úpl ných ná kla dù prá ce , Pra ha, ÈSÚ, a. ÈSÚ: Bi lan ce ne fi nanè ních ak tiv , Pra ha, ÈSÚ, b. ÈSÚ: Trh prá ce v ÈR za roky , ÈSÚ, c. De nis, C., Mc Mor row, K., Ro ger, W., Ve u ge lers, R.: The Lis bon Stra te gy and the EU s Struc tu ral Pro - duc ti vi ty Prob le ms, DG EC FIN Eco no mic Pa pers, No. 221, Feb ru a ry De ni son, E.F.: The Sour ces of Eco no mic Growth in the Uni ted Sta tes and the Al ter na ti ves Be fo re Us, Sup ple men ta ry Pa per No. 13, New York, Com mit tee for Eco no mic De ve lop ment EC FIN: Sta tis ti cal An nex of Eu ro pe an Eco no my, Brus sels, Eu ro pe an Com mis si on 2000, 2002, 2004, Es te vao, M.: Why Is Pro duc ti vi ty Growth in the Euro Area So Slug gish?, IMF Wor king Pa per, WP/04/200, Oc to ber EU ROS TAT: Ev rop ský sys tém ná rod ních úètù ESA 1995, ÈSÚ, kvì ten EU ROS TAT: Struc tu ral In di ca tors, kvì ten 2005b, ros tat.cec.eu.int/por ta. Flek, V., Há jek, M., Hur ník, J., Pro kop, L., Rac ko vá L.: Vý kon nost a struk tu ra na bíd ko vé stra ny, Po li - tic ká eko no mie, roè. IL, 2001, è. 6, s PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,

19 Há jek, M. et al.: Mac ro e co no mic Ana ly sis of the Czech Eco no my 1996, Pra gue Eco no mic Pa pers, 1997, è. 3. Há jek, M., Bez dìk, V.: Od had po ten ciál ní ho pro duk tu a pro dukè ní me ze ry v Èes ké re pub li ce, Po li tic ká eko no mie, roè. IL, 2001, è. 4, s Há jek, M.: Vý kon nost na bíd ko vé stra ny: Rùst, sou hrnná pro duk ti vi ta a struk tu ra v ÈR, , Pra - ha, Cen trum eko no mic kých stu dií Vy so ké ško ly eko no mie a ma na ge men tu Há jek, M.: Eko no mic ký rùst a sou hrnná pro duk ti vi ta fak to rù v Èes ké re pub li ce v le tech , Pra - ha, Cen trum eko no mic kých stu dií Vy so ké ško ly eko no mie a ma na ge men tu, Wor king Pa per CES VŠEM No. 5/ Hur ník, J., Na vrá til, D.: Supply-Side Per for man ce and Struc tu re in the Czech Re pub lic ( ): Mac ro e co no mic View, Re se arch Pa per, Pra gue, Czech Na ti o nal Bank, Sep tem ber Hur ník, J.: Po ten ti al Out put: What Can the Pro duc ti on Fun cti on Ap pro ach Tell Us?, Czech Na ti o nal Bank, Eco no mic Re se arch Bul le tin, No.1, Vol.3, May 2005, pp IMF: Czech Re pub lic: 2004 Ar tic le IV Con sul ta ti om, IMF Coun try Re port No. 04/266, Au gust Ja roš, J.: Growth Ac coun ting in Tran si ti ve Eco no mi es, Pra gue Eco no mic Pa pers, roè. 11, 2002, è.2, s Jor gen son, D.W., Gri li ches, Z.: The Ex pla na ti on of Pro duc ti vi ty Chan ge, Re vi ew of Eco no mic Stu di - es, Vol. XXXIV, No. 99, July 1967, pp Jor gen son, D.W., Gri li ches, Z.: Is su es in Growth Ac coun ting: A Rep ly to Ed ward F. De ni son, Sur vey of Cur rent Bu si ness, Vol. 52, No. 5, Part II, May 1972, pp MF ÈR: Mak ro eko no mic ká pre dik ce Èes ké re pub li ky, Pra ha, Mi nis ter stvo fi nan cí ÈR, øí jen 2005a. MF ÈR: Kon ver genè ní prog ram Èes ké re pub li ky, Pra ha, MF ÈR, lis to pad 2005b. OECD: The Sour ces of Eco no mic Growth in OECD Coun tri es, Pa ris, OECD OECD: Un der stan ding Eco no mic Growth, Pa ris, OECD Six ta, J.: The In flu en ce of the Re vi si on of Con sum pti on of Fi xed Ca pi tal on GDP, ÈSÚ, In ter na ti o nal Con fe ren ce in Pra gue, Sep tem ber Six ta, J.: The Es ti ma tes of Con sum pti on of Fi xed Ca pi tal, ÈSÚ, In ter na ti o nal Con fe ren ce in Wroc law, So low, R.M.: Tech ni cal Chan ge and the Ag gre ga te Pro duc ti on Fun cti on, Re vi ew of Eco no mics and Sta tis tics, Vol. XXXIX, Au gust 1957, pp Tor nqvist, L.: The Bank of Fin land s Con sum pti on Pri ce In dex, Bank of Fin land Month ly Bul le tin, No. 10, 1936, pp PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2006

20 SOURCES OF ECONOMIC GROWTH, TOTAL FACTOR PRODUCTIVITY AND STRUCTURE IN THE CZECH REPUBLIC Mojmír Hájek, Centre for Economic Studies, University of Economics and Management, I. P. Pavlova 3, CZ Praha 2 ( mojmir.hajek@vsem.cz). Ab stract The stu dy exa mi nes the re sour ces of eco no mic growth in the Czech Re pub lic in the cour se of ye ars from 1992 un til Using the growth ac coun ting met hod, it ana ly ses the con tri bu ti on of in di vi du al fac tors to eco no mic growth. Spe cial at ten ti on is gi ven to to tal fac tor pro duc ti vi ty, which, apart from la bour, also in clu des a fi xed ca pi tal stock at con stant pri ces. Com pa red to the pre vi ous pe riod, the ac ce le ra ti on of the growth of to tal fac tor pro duc ti vi ty de ci si ve ly con tri bu ted to the spe e ding up of eco no mic growth in the ye ars Fur ther mo re, the stu dy exa mi nes growth re sour ces in six na ti o nal eco no my sec tors and ana ly ses the con tri bu ti on of in di vi du al sec tors to the growth of mac ro e co no mic to tal fac tor pro duc ti vi ty. The ana ly sis has shown that na me ly in dus try, trans port, com mu ni ca ti ons, and ot her ser vi ces were in vol ved in the spe e ding up of the growth of mac ro e co no mic to tal fac tor pro duc ti vi ty. A com pa ri son of the dy na mics of to tal fac tor pro duc ti vi ty of the CR and EU-15 at the mac ro e co no mic le vel has shown that whi le in , the growth of to tal fac tor pro duc ti vi ty was slo wer in the CR, af ter 1998, it was fas ter (in , the ave ra ge an nu al growth rate in the CR was 2.2% and 0.6% in EU-15). In the ye ars , for which re vi sed data are ava i lab le for the CR, the ave ra ge an nu al growth rate of to tal fac tor pro duc ti vi ty in the CR was 1.5%, com pa red to 0.7% in EU-15. The ana ly sis indicated that since 1999, total factor productivity in the CR has been converging to the EU-15 level, accelerating in 2003 and 2004, thereby achieving 63% of the EU-15 level in Keywords eco no mic growth, sour ces of eco no mic growth, growth ac coun ting, sec to ral growth, to tal fac tor pro duc ti vi ty JEL Clas si fi ca ti on D24, O47 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2,