Stáž KAM Malenovice. Závrená práce. Knowhow Tensingového vedoucího

Transkript

1 Stáž KAM Malenovice Závrená práce Knowhow Tensingového vedoucího Školní rok 2005/2006 Ing.

2 Obsah K emu mi to je?...3 Výzvy a Povzbuzování...4 Síla pozitivního oekávání...5 Titanic...5 Umní zptné vazby...7 Aktivní naslouchání...7 Sendviový systém U Mc Donalds je prost fajn...10 Shrnutí pravidel zptné vazby...12 Zásady vyuování...13 Píprava materiál a pomcek...13 Tajemství pamti...14 Mnemotechnické pomcky...14 Abstraktnost/Konkrétnost Píbhy, píbhy a píbhy Opakování matka moudrosti...16 Motivace k uení...16 V nejlepším pesta...16 Styly vedení studenta...17 Výzva...18 Shrnutí zásad vyuování...19 Vedoucování...20 Vystupování vedoucího...20 Stanovení hranic a následk...21 Káznní versus Trestání...23 Princip následk...23 Jak kárat a pitom netrestat...23 Shrnutí problémy a jejich ešení pi vedení...24 Vysávání myšlenek Brainstorming...26 Strasti vleeného vedoucího...27 Osobní as s Bohem...27 Jak na plánování...28 Úkolovník...28 Kalendá...30 Nápadník...30 Shrnutí o plánování...30 Vize...31 Reference:...32 Píloha Píloha

3 Vnováno Terrymu, který mi otoil klíkem, Alovi Andersonovi, který zaadil rychlost a celému týmu stáže, která sešlápla plynový pedál. K emu mi to je? Nco o autorovi Od roku 2000 jsem zapojený v YMCA jako len moderního pveckého sboru Tensing a zhruba po dvou letech psobení jsem se zaal angažovat jako Tensingový vedoucí a dirigent. Do doby než do naší YMCA pijeli vedoucí z organizace Young life, aby trénovali dobrovolníky, pistupoval jsem k ešení problém v Tensingu prakticky stylem pokus-omyl. Po píjezdu Ala a Stacy jsem podobn jako ostatní Tensingoví vedoucí zaal chodit na pravidelná nedlní setkání k nim dom, kde jsme diskutovali o tom, jak rozvinout naše schopnosti vedoucích. V souasné dob m Bh zavedl na Stáž, což je 9-msíní program Kesanské Akademie Mladých pro rozvoj vedoucích mládeže a tento materiál je mou závrenou prací na tomto vynikajícím programu, pi kterém jsem mohl rst a získávat vdomosti krom jiného také o oblasti vedení. Snažím se zde pinejmenším nakousnout problémy, ped které jsem byl jako Tensingový vedoucí postaven a navrhnout jejich ešení. Prakticky je tento materiál kondenzovanou snškou mých zkušeností z vedení Tensingu a vdomostí, které jsem získal bhem programu Stáže. Pro koho je tento materiál uren Pro bys tento materiál poteboval práv ty? Podle zahraniních manažér [1] narážejí eští vedoucí na nkolik zásadních pekážek: Jsou píliš autoritativní a velcí individualisté neschopní týmové spolupráce. Neumjí delegovat pravomoci a využívat schopností svých spolupracovník. Neumjí zadávat úkoly a motivovat spolupracovníky. Také eský vedoucí neumí efektivn ídit svj as. Vnímám podobné poteby ke zmn nejen u sebe, ale také u mnoha lidí se kterými spolupracuji. Pedpokládám, že jsi lovk, který vede nkterou z Tensingových skupin nebo s jejím vedením zaíná vypomáhat. Materiál, ale mžeš bez problém využít i v pípad, že vedeš jinou skupinu lidí (vedoucí mládeže, manažér,...). Pedpokládám, že se jako vedoucí potýkáš s problémy. Že máš odvahu a chu, nechat se vést dále a uit se. Že máš postoj hladového studenta, který potebuje vdt více. A nakonec pedpokládám, že jsi kesan a že toužíš piblížit ostatním tensingám lásku, kterou tob projevil Bh skrze Ježíše Krista. Pokud tvé vedení není motivováno láskou k druhým, je velká pravdpodobnost, že vezmeš informace v tomto dokumentu obsažené a zneužiješ je k tomu, aby jsi manipuloval s lidmi kolem sebe. Mou nadjí naopak je, že tato práce ti pomže rozvíjet schopnosti lidí kolem tebe a tedy dopomže k rozkvtu tvého Tensingu a k šíení Boží lásky mezi mladými lidmi. Tato brožrka t také ochrání. Tedy, aby t tví svenci žrali, ale aby t pi tom nesežrali. Co je obsahem této brožrky? V kapitole Výzvy a Povzbuzování se podíváme na dležitost povzbuzování. Jakým zpsobem jej dlat a jakým zpsobem jej urit nedlat. Budeme zkoumat naše motivy pro povzbuzování a koukneme na to, co se stane, když nám v Tensingu chybí nkdo, kdo umí povzbuzovat. V kapitole Umní zptné vazby se podíváme na to, jakým zpsobem se mžeme navzájem napomínat, aniž bychom toho druhého zranili neopatrnou kritikou. Možná zde nalezneš odpov na to, pro práv tvé dobe mínné rady dopadají jako hrách na stnu. Bez toho, aniž zvládneme umní dlat zptnou vazbu, je velice tžké odhalit a odstranit chyby a posunout se dále. Kapitola Zásady vyuování je zaazena z dvodu, že tém každý Tensingový vedoucí je docela asto stavn do situace, kdy má druhé nco nauit. Ne každý, kdo je odborník v dané oblasti, musí nutn být dobrým uitelem v této oblasti. Umní uit je nco, co je nutno se nauit. Nkteí kvli tomu studují celou vysokou školu. My to zvládneme v jedné kapitole z rychlíku. V kapitole Vedoucování se podíváme, jak je dležité, aby vedoucí vymezil hranice a pak byl dsledný pi jejich dodržování. Pokud máte nkdy pocit, že dcka neví, co by roupama dlaly a houpají se na lustru bhem toho, kdy vy se snažíte vést Tensingovou zkoušku, pak je toto kapitola, která mže vnést do situace trošku svtla. Strasti vleeného vedoucího jsou místem, kde se budeme dívat na náš asový harmonogram. Budeme zkoumat, zda stíháme nebo jsme vleeni z jedné akce na druhou. Podíváme se, zda je možné toto rozjeté auto služby zpomalit natolik, abychom si jízdu mohli pln vychutnávat a jaké pomcky k tomu mžeme použít. Nakonec se podíváme na problematiku Vize. Bez vize nejsme schopni vidt les skrze stromy. Nimráme se v detailech a naše služba nepostupuje kupedu. Jakou vizi máš s Tensingem ty? Odpov na toto snad nalezneš bhem tení této kapitoly. Toto je tedy ve zkratce o em je tento materiál. Na konci každé kapitoly nalezneš shrnutí nejdležitjších informací z dané kapitoly. Ale jedna dležitá poznámka úpln než se pustíme dál. márej si do tohoto materiálu, dlej si poznámky, podtrhávej a zvýrazuj. Vezmi informace z této brožrky a rovnou je uplatuj v praxi. Železo se má kout, dokud je žhavé. Pokud ihned neaplikuješ ve své práci to, co t zaujme, neaplikuješ to nikdy. Chci t proto povzbudit aplikuj, zkoušej, dlej chyby u se. 3

4 Výzvy a Povzbuzování Na eskoslovenském Tensingovém festivalu ve Frýdlantu pipravila skupinka lidí drama, které m velmi oslovilo. Na scénu pichází lidé se svíkami a hraje krásná hudba. Najednou zaínají svtla blikat a hudba se mní v strašlivý rachot. Z hledišt vybíhá voucí postava v erné kápi a poté, co vyskakuje na pódium, zaíná lidem sfoukávat svíky jednu po druhé. Každý, komu byla svíka zhasnuta, umírá a postupn všichni klesají na zem. Je ticho. Tu zezadu z podia pichází jiná postava celá v bílém rouchu s hoící svíkou a zaíná znovu zapalovat sfouknuté svíky. Tou postavou je Bh. Každý komu je svíka znovu zapálena, povstává k novému životu a raduje se. Po chvíli krásné hudby se ale nálada mní a na scénu pichází opt postava v erné kápi, která jak jste se dovtípili pedstavuje ábla. ábel zaíná znovu lidem sfoukávat svíky. Jedna vc se te ale mní. Ten komu svíka pestala hoet klesá k zemi, ale najednou pistupuje jeho soused a znovu mu svíku zapaluje a pozvedá jej zpt vzhru. ábel se snaží, ale lidi si v této tžké chvíli navzájem pomáhají a zapalují si svíky, takže není schopen je úpln uhasit. Paralelní síla pomáhajících si lidí je silnjší než on. Tento píbh krásn vykresluje to, co se dje možná také ve tvém Tensingu. Možná prožíváš skvlá období, kdy se všechno daí. Lidé jsou nadšení, dláte koncerty, je super atmosféra. Jako by jsi slyšel tu krásnou hudbu všude kolem. Najednou pijde nco, co ale zpsobí období temna. Lidé už nejsou tak nadšení, stále si na nco stžují, odcházejí z Tensingu, nic je nebaví ani nezajímá. Slyšíš ten strašlivý rachot a cítíš, jak ábel obchází jako voucí lev a sfoukává postupn lidem svíky. Ty se snažíš ze všech sil, njak situaci zachránit, ale Tensing prost prožívá krizi. Poteboval by jsi v tom nebýt sám. Poteboval bys nkoho, kdo ti pipálí také tvojí svíku, když se zrovna budeš cítit mizern. Povzbuzení od druhého potebuješ jako sl. V knize Osvžení pro duši [3] je výrok: lovk potebuje 4x denn obejmout, aby mohl pežít, 8x aby ml sílu pokraovat a 12x aby mohl rst. Zejm je tento výrok schváln nadsazen, ale vystihuje lidskou potebu po povzbuzení. Jak asto si všimneme, když nco nefunguje správn a máme potebu na to upozornit. Pamatuješ si ale, kdy jsi naposledy nkoho povzbudil, že mu nco jde? Že se mu nco podailo? Kdy jsi to udlal naposled? Sami potebujeme povzbuzení jako sl, ale na druhou stranu nemáme vbec potebu povzbuzovat lidi kolem sebe. Oni urit vdí, že jsou dobí., snažíme se njak odvodnit, pro za nimi nejít. Pár mých slov není tak dležitých. Ješt by si mysleli, že se jim snažím njak pochlebovat. Když jsem zaínal jako zelená v Tensingu Poruba, všímal jsem si samozejm práv všech vcí, které by ml Terry English (dirigent TS Poruba), zmnit a vylepšit. Myslím, že jsem byl dokonce dostaten odvážný, abych mu to byl ochotný i íct. Vnímal jsem jeho silnou osobnost, která je naprosto nezávislá na pomoci zvení. Pesto jsem po nkolika letech zjistil, že tehdy byli asy, kdy ml sto chutí se vším praštit a nechat Tensing být. A te zažívám velice podobnou situaci akorát z druhé strany. Jirka Folta, vedoucí který všechno zná a všechno ustojí te poslouchá, co všechno dlá špatn. Jak jasn si te uvdomuji dležitost povzbuzení? A tu najednou pichází jeden ze spoluvedoucích Tensingu Frýdlant a ptá se m: Jirko, povz, co t trápí? Najednou se rozpomínám, že to jsem naposledy zažil, když jsem Tensing ve Frýdlantu vedl ješt spolen s Andym Gibsonem, který je te již naplno v Tensingu Ostrava Jih. Po drsné zkoušce po které jsem ml sto chutí s tím vším praštit najednou pišel Andy a vyslechl m. To že jsme o tom mohli mluvit a modlit se za to, bylo nco, co mi dodávalo sílu. Te pichází Markéta a zapaluje mi znovu svíku. Uvdomuji si, jak jsem bezbranný vi áblovým útokm a jak je jednoduché mi svíku sfouknout, když jsem sám. V kazateli ve 4.kapitole se píše: Lépe dvma než jednomu...upadne-li jeden, druh jej zvedne. Bda samotnému, který upadne; pak nemá nikoho, kdo by ho zvedl. Je nkdo, kdo by pozvedl tebe, až padneš? Jsi ty ochoten pozvednout nkoho? Pozvednout jej teba i 12 krát za den? Udláš to navzdory toho, že osoba, kterou povzbuzuješ pro tebe povzbuzení nemá? Možná jsi totiž prvním lovkem ve tvém Tensingu, který zane všem, kteí se kolem mraí a jsou skeptití, rozsvcovat svíky povzbuzení. 4

5 Knowhow Tensingového vedoucího Ji í Folta Síla pozitivního o ekávání V Americe se stalo jednomu profesorovi, že p išel na školu a hned první rok svého p sobení dostal á kovou t ídu s výb rovými studenty. A opravdu tito výb roví studenti byli mnohem lepší než studenti ve všech ostatních t ídách a u itel strašn rád u il práv v tomto A- ku. Na konci m li žáci z A- ka mnohem lepší výsledky než studenti z ostatních t íd. editel se zhrozil, že mají všichni tak dobré známky, protože si myslel, že u itel nebyl dostate n p ísný. Nem žeš p ece dát všem jedni ky, to prost nejde., ekl váhav. Ono to ale prost jinak nejde, ohradil se u itel, všichni podávají nesmírn dobré výsledky. Dá se to p ece o ekávat. Vždy se jedná o výb rovou t ídu. Pak se ale dozv d l n co, co ne ekal. Ale výb rové t ídy byly p ece tento rok zrušeny., konstatoval editel. V minulých letech byly A- kové t ídy opravdu výb rové, ale t ída, kterou jsi tento rok u il, byla složena z oby ejných student. U itel byl šokován a znovu procházel práce svých student ze všech t íd a kontroloval zda se nezmýlil. Zda se nenechal ovlivnit svým o ekáváním a nep ikrášloval známky jeho výb rových student. Ale opravdu práce z jeho výb rové t ídy byly kvalitativn n kde úpln jinde. Všiml si také, že hromádka prací student z výb rové t ídy je tém o polovinu vyšší než hromádky z ostatních t íd. Co zp sobilo takovou zm nu? Bylo to JEHO pozitivní o ekávání, které zp sobilo, že se jeho studenti byli schopni nau it mnohem více a být ochotni investovat mnohem více ze svého asu a energie. On jim d v oval. Oni necht li zklamat jeho o ekávání a d v ru. Byl tu kone n lov k, který jim d v oval a oni cht li ukázat, že jsou této d v ry hodni. D v uj svým student m, že jsou schopni ud lat velké v ci. Ber je jako svoji výb rovou t ídu. Dosáhnou totiž p esn takových výsledk, jaké od nich budeš ty sám o ekávat. Budou to práv tvá o ekávání, tvé výzvy a tvá víra v jejich úsp ch, které je poženou kup edu. Ale co když na to fakt nemají? Co když nemají ty pot ebné schopnosti? Když se podívám na to, jaké u edníky si vybral Ježíš, vidím samé nevzd lané lidi naprosté nuly. Ježíš jim ale d v oval a vychoval z nich vedoucí, kte í nepostrádali autoritu, mluvili a jednali moud e a byli schopni vést rannou církev v nehorázných podmínkách t žkého pronásledování. Ano, v n kterých oblastech m žou být n kte í obdarovan jší, než druzí. Ale v každém lov ku je ukryta obrovská síla a potenciál, který nejprve musí být objeven a uveden do innosti. Sebelepší auto, je naprosto k ni emu, dokud se neoto í klí kem v zapalování. P ipravme se na to, že v tšina našich student bude podobná aut m, která roky sedí v garáži, protože je nikdo nenastartoval. Toto je zodpov dností nás u itel, abychom d v rou a pozitivním o ekáváním nastartovali naše studenty k využívání schopností, které jim byly dány. Titanic P i sledování filmu Titanic, se mi naskytla strašlivá podívaná. Lidé ská ou do vody a snaží se n jakým zp sobem z stat nad hladinou. Voda je ale studená a p estávají jim fungovat svaly. Všude plave plno ostatních lidí a tak se n kte í snaží z stat nad hladinou tak, že se chytí n koho jiného a zatla í jej pod hladinu. Takto na chvíli získávají pevný bod a m žou se nadechnout než zase na oplátku n kdo strhne pod vodu je samotné. Uv domil jsem si, že scénáristicky velice podobná situace se d la ve t ídách b hem mého studia. Lidé se navzájem mezi sebou shazovali a kdo vymyslel horší vtip, byl za v tšího hrdinu až do doby než n kdo vymyslel ješt horší vtip na jeho ú et. Lidé se navzájem p edhán li v tom, kdo koho lépe potopí. Vzniklo prost edí ve kterém lidé rad ji p edstírali, že se p ed písemkou neu ili, aby mohli po písemce ukázat nehorázn dobré výsledky. Do této pasti jsem se také chytnul. A koliv jsem se u il, co to dalo p edstíral jsem, že jsem tomu p íliš asu nev noval. Komunikoval jsem tím: Já jsem už úpln na dn. Nemáte možnost m nikam 5

6 jinam potopit. A když jsem dostal za jedna, najednou si každý myslel kdovíjaký nejsem genius, že bez pípravy jsem schopen takových výsledk. Strategie chudáka by docela i fungovala, a možná také proto je tak rozšíená na eských školách, ale asem jsem se setkal s ním jiným. Pi svém pobytu v USA jsem nikde nevidl nikoho, kdo by chudákovskou strategii používal. O to více, ale vynikala u mých eských koleg v práci, kteí o sob neustále tvrdili, že nic neumí a nezvládnou. Jakoby to do nás nasáklo. Zejm práv tam jsem se poprvé setkal s tím, že lidé kolem m oceovali mou práci a já z ní mohl mít radost. Po návratu dom chudákovská strategie nabyla ješt konkrétnjších rys, te když jsem vidl, že to jde i jinak. Postupn jsem zaal ve škole strategii povzbuzování uplatovat. Pestal jsem pedstírat, že jsem se neuil a íkal jsem pravdu takovou, jaká byla. Když se nkomu nco povedlo, oteven jsem jej pochválil za dobrý výsledek. Atmosféra alespo kolem mne se zaala mnit. Díky tomu, že jsem si uvdomoval, že se vlastn všichni kolem mne topí a potebují získat vdomí vlastní ceny a takto se nadechnout, mohl jsem mezi nimi proplouvat bez toho, aniž by m nkdo z nich dostal pod vodu. Bhem výcviku plavíku nás uili, jak se dostat k tonoucímu zezadu a neumožnit mu, aby nás v agonii topícího se nestrhnul pod vodu a nezaali jsme se tak topit oba dva. Tonoucímu se hodil záchranný plovák, kterého se chytil a hlava mu byla vyzdvižena nad vodu. Ráznými slovy byl ujištn o tom, že je v bezpeí. Topící se opravdu stébla chytá! Kope kolem sebe a hledá pevný bod. Vtšina lidí o kterých všichni tvrdí, že jsou zlí, jsou jen lidé, kteí se topí. Jsou považováni za zlé, zraují lidi kolem sebe a potápí je. Mžeš jim ty njak pomoci? Mžeš jim hodit záchranný plovák povzbuzení? Jsi ochotný to udlat? 6

7 Umní zptné vazby V této kapitole se dozvíme nco o tom, jak mžeme dávat, ale také pijímat zptnou vazbu. Být objektivní je velice tžké a to obzvlášt, když posuzuji sám sebe. Ve vztahu k sob jsem schopen si odpustit takové híchy, které bych normáln u jiných lidí odpustit schopný nebyl. Na sebe, aniž bych si to uvdomoval se dívám vždycky shovívavji. Tedy, nejsem k sob objektivní. Abych zjistil, jak to vlastn se mnou je doopravdy, potebuji se na to zeptat nkoho jiného. To, že mi nkdo ekne svj pohled na moji situaci, se nazývá zptná vazba. Pokud chceme o sob zjistit pravdivý pohled, pak k tomu využijeme zptnou vazbu, neboli englištinou feedback (ti fídbek). Už jsi nkomu takový feedback dával? Nebo už jsi od nkoho zptnou vazbu dostal? Jaké to bylo? Lidi mají strach ze zptné vazby protože ji málokdo umí dlat správn Mnoha lidem, a to obzvlášt v eských zemích, vstávají vlasy hrzou na hlav po zaslechnutí toho, že by jim o nich ml nkdo cokoliv íci. Pro mají lidé tento strach? Protože málokdo umí zptnou vazbu dávat. Já mu to poád íkám a on m neposlouchá., zní astá narážka lidí, kteí se snaží nkoho zmnit. Pro ale lidé odmítají ní snahu jim pomoci? Pro odmítají dobe mínné rady? Bylo to po jedné akci a já cítil, že bych ml promluvit s vedoucí Petrou o nkterých aspektech, které se mi líbily a o dalších, které bychom mohli udlat lépe. Petra ale jakoby se našemu setkání snažila vyhnout. Když jsme se konen sešli, vidl jsem, že nemá absolutn chu nco poslouchat. Celé setkání skonila za pár minut slovy: Tak jestli je to tedy všechno, tak já už musím bžet. Zejm tehdy jsem si poprvé uvdomil, že feedback je nco, co ten druhý musí chtít slyšet. Já jsem se ped tím Petry nezeptal na to, zda má zájem ode mne slyšet zptnou vazbu. Zptná vazba by mla být jako pozvání na obd. A takové pozvání nevypadá tak, že k nmu pijdu a eknu: Ahoj, rozhodl jsem se s tebou dneska poobdvat. Takže tady to máš a jez. Dlej, žvýkej to! No tak polykej, už tady mám pro tebe další sousto!... Kdybych chtl nkoho pozvat na obd, radji bych se jej zeptal, zda a kdy má as, která je jeho oblíbená restaurace, co k jídlu rád pije. Dokonce bych mu poskytl svobodu v tom, že pi jídle by si mohl do úst nakládat sám ješt tak velká sousta, jaké je schopný spolknout. Dokonce i v tempu, které jeho žaludek ješt v klidu zpracuje. Zptná vazba, kterou jsem ale dal Pete vypadala jako pravý opak. Zptná vazba je tedy nco k emu máme lidi pozvat a s klidem v srdci pijmout, když jí odmítnou. Když nkoho pozveme na obd, tak se na nj nezlobíme, že odmítne pozvání, když nemá hlad, nebo zrovna nemá as. Petra tehdy mla strach z toho, že co uslyší ji opravdu chutnat nebude. ásten mla pravdu. To, co jsem jí chtl naservírovat, nebylo zrovna nco, co by jí na dvakrát mlo chutnat. Mj úkol byl získat si nejdíve u Petry dvru. Dvru v to, že co jí uvaím bude opravdu dobe chutnat. Ale nejenom, že to bude dobe chutnat, ale také, že to bude výživné a zdravé. Nkdo m onehda nutil jíst sojové maso, které bylo absolutn bez chuti. Vdl jsem, že je sojové maso zdravé, ale kdo by m pinutil jíst ten hnus, který neml žádnou chu. Teprve až jsem jindy ochutnal dobe upravenou ínu s kousky sojového masa, zmnil jsem na tento druh potraviny názor. K lovku, který mi nabízel hnusnou sóju se již nikdy na obd nevrátím, ale tam, kde jsem dostal dobe upravený a ochucený obd, se budu velice rád vracet. Zajímavé je, že v obou pípadech jsem sndl prakticky ten samý obsah. Jen v tom druhém pípad to jinak chutnalo. Za chvíli se nauíme dobe uvait zptnou vazbu. Systém, který se nauíme se nazývá sendviová zptná vazba. Vždycky si ale vzpomeme, že je slušné druhého ke stolu pozvat, ne pivléct. Aktivní naslouchání Proto, abychom mohli dát dobrou zptnou vazbu je nutné znát úpln všechny možné podrobnosti o situaci. ím skutenjší pohled na situaci máme, tím bude náš feedback objektivnjší a užitenjší. Proto je naslouchání druhému tak dležité. Musí se ale jednat o tzv. aktivní naslouchání, kdy nasloucháme a smujeme druhého otázkami k problému, který se s ním pokoušíme ešit. Je to as, kdy ukazujeme druhému, že o nj opravdu máme zájem. Máme zájem o jeho osobu, o jeho postoje a názory. Nikam nespcháme a chceme do nj investovat náš as. Díky tomuto zájmu je možné, že on sám získá také zájem, vyslechnout si náš názor na vc. Jak dlouho ale naslouchat? Nkteré zdroje uvádjí zhruba pomr 45 minut z hodiny naslouchat a 15 minut mluvit. Na tch 15 minutách bych ale netrval. Nejlepší zptná vazba 7

8 vtšinou probíhá tak, že vedeš otázkami lovka tak, že sám zjistí, kde je vlastn zakopaný pes. Toto je to nejlepší, co se ti pi dávání zptné vazby mže stát a k tomuto bychom mli všichni smovat. Smovat lovka tak, že cestu najde sám. Trapné ticho Vtšina z nás ale neumí dobe aktivn naslouchat. Máme strach z ticha. Ticho znamená trapas. Pi naslouchání pece musí vždycky ten druhý nco mluvit a když nemluví, tak je to velice špatné. Je to trapas jen tak sedt a uet na sebe. Snažíme se napíklad zjistit, co se stalo mezi Mirkem a Janou a tak se zeptáme Mirka na otázku: Co si myslíš o Jan? a najednou je ticho. Tak asi na tu otázku nechce odpovdt, nebo se stydí, nebo..., probíhá naší hlavou tichý rozhovor a tak Mirkovi trošku pomžeme: No, moc jí asi nemáš rád, že? Že ona t na posledním setkání namíchla? Zaneme vytváet rzné možné scénáe, co se vlastn mohlo stát, ímž vyplníme ticho, které nám pipadá trapné. Dozvíme se ale, jaký je opravdu mezi Janou a Mirkem problém? Pro spolu nemluví? Co se vlastn stalo na jejich posledním setkání, kdy spolu pestali mluvit? Když jsem v Tensingu zaínal vést nkteré aktivity, pozval m Terry na aj a po njaké dob rozhovoru se m zeptal na docela drsnou otázku. Už jsi nepamatuji, na co se m to vlastn ptal. Co si ale pamatuji je, to snad 2 minuty trvající ticho a Terryho upený pohled smrem ke mn. Vdl jsem, že je dobré, aby se tento problém ešil, ale dostat to ze sebe ven bylo jako kdybych soukal hada. Neustále jsem ekal, že do toho Terry vstoupí a peruší své mlení. Že m vysvobodí. Ale nic. Terry nepestával ekat na mou odpov, která se zaínala pomaliku tvoit v mé hlav. Nebyla to odpov, kterou bych byl schopen stvoit za pár sekund. Opravdu jsem nad ní poteboval hodn uvažovat. Kdyby byl tehda Terry ticho perušil, nebyl by se dozvdl pravdu o situaci. Tento moment v mém život zmnil zpsob, jakým jsem k tichu zaal sám pistupovat. Zaal jsem si uvdomovat, jak je ticho dležité k tomu, aby ten druhý vdl, že opravdu stojím o jeho odpov a že mu na ní dávám as. Zaal jsem se dozvídat dležitá fakta, která vnášela na situaci úpln jiné svtlo a pomáhala najít ešení problému. Tato fakta ale byla pro toho druhého tžko vyslovitelná. Chci t povzbudit, aby jsi se nauil být trplivý v ekání na odpov. Bu ochotný ekat i nkolik minut. Nedopluj ní nedokonené vty svými nápady na to, jak asi budou konit. Zakusíš úpln nový rozmr naslouchání a tvé vztahy zaznamenají nový rozmr intimnosti a pátelství. Dozvíš se opravdu, co je jádrem problému, který se snažíš s kamarádem ešit. To se mi stalo taky! Pi naslouchání jsem u sebe narazil na další pokušení. Pi naslouchání nímu píbhu se mi v hlav zaaly vybavovat asociace, které jsem chtl okamžit druhému sdlit. Kamarád teba mluvil o svém problému s rodii a já do toho hned skoil: No to se mi stalo taky... Ml jsem za to, že taková má reakce je dokonce pozitivní, ale bohužel jsem tím vždycky perušil nit, která se pak strašn špatn zpátky hledala. Konverzace se vtšinou stoila ke m místo toho, abych zjistil, co se dje v život mého kamaráda. Pokušení reagovat na podnty od druhého je velice silné a pouze pokud opravdu upímn chceš zjistit, co se dje v život tvého kamaráda, jsi schopen tomuto pokušení s obtížemi odolávat. Pokud ale chceš druhého obohatit také o svj zážitek, svj názor si pamatuj a uspoádej si jej v klidu v hlav. Pedložíš jej kamarádovi až opravdu skoní mluvit. Promluvíš tak v moudrosti, protože jsi ml dost asu, aby jsi nad tím uvažoval. Známé písloví Mluvit stíbro, mleti zlato., bych si dovolil trošiku poupravit na: Mluviti stíbro, naslouchati zlato. Rekapitulace Pi komunikaci jsou myšlenky mluvího náchylné na vznik chyb. Pravda, která je uložena v mozku mluvího se z myšlenek petvoí do slov a dojde k jejich vyslovení. Pak slova putují vzduchem, kde jsou ovlivovány šumem a hlukem okolí a pijdou do ucha píjemce a jsou petvoeny v myšlenky v píjemcov mozku. Správnost petváení myšlenek ve slova a naopak je siln ovlivována okolnostmi a vztahem mezi píjemcem a mluvím. Na mnoha místech tohoto etzce je pravdpodobnost, že mže dojít k deformaci informace a jejímu znehodnocení. [4]. Proto je dobrým zvykem po nkolika minutách naslouchání shrnout, co jsme slyšeli....takže jestli jsem ti dobe rozuml, tak máš na mysli.... Takovouto rekapitulaci bych ml dlat tím astji, ím více vnímám neporozumní s druhou stranou. Jiným pozitivem rekapitulace je, že jí dávám mluvímu najevo, že jej opravdu poslouchám. M samotného to udržuje v bdlosti. Velice špatným zpsobem rekapitulace ke kterému mžeme sklouznout je shrnutí: Aha...hmmm...jo..., kdy vlastn se vším jen tup souhlasíme, aniž bychom nad tím uvažovali. 8

9 Umní otevených otázek Ptát se ty správné otázky je opravdu umní. Nkteí to studují na vysoké škole, aby se z nich mohli stát psychologové. Jsou taková dv nebezpeí, ke kterým mžeme pi kladení otázek sklouznout. Prvním z nich je kladení tzv. uzavených otázek. To jsou otázky, na které existuje jednoznaná odpov, vtšinou typu ano/ne. Pak se náš rozhovor s kamarádem mže promnit spíše ve výslech než dialog dvou lidí: Líbila se ti verejší zkouška? Ne. Myslíš, že by se s tím dalo nco dlat? Ne! Chceš se sejít a vyešit to? Ne!!! Dej mi pokoj! Ty otázky dávají na výbr ze dvou již pedvymyšlených možností. Naproti tomu otevená otázka pedpokládá rozvinutou odpov a chce, aby tázaný vyplodil svj vlastní názor na vc. Stejné otázky akorát ve své otevené form, která je mnohem píjemnjší a bude se více podobat aktivnímu naslouchání a dialogu, by mohly vypadat takto: Tázající: Co si myslíš o verejší zkoušce? Tázaný: Stálo to za nic. Tázající: Pro si myslíš, že to vera nefungovalo? Tázaný:...Neuml jsem svojí ást? Tázající: Jak dlouho jsi strávil nad pípravou? Tázaný: Ticho... No moc dlouho ne? Tázající: Kolik asu myslíš, že bys poteboval, aby jsi se to nauil? Tázaný: 2 hodiny Tázající: Co myslíš, že ti bude dlat pi píprav nejvtší problémy? Tázaný: Myslím, že potebuji s nkým vyzkoušet, zda to opravdu umím. Tázající: Mohli bychom se sejít tehdy a tehdy a vyzkoušet to spolu? Tázaný: To by bylo super. Otázky, které zavádí a odsuzují Dalším pokušením mže být odsuzovat lovka za to, co se stalo. Když Petr nepijde na zkoušku kapely a já jsem naštvaný a zranný, protože to bez nj dobe nefungovalo a on nebude umt svou ást na koncert a existuje dalších milion dvod, pro na nj mám být naštvaný, tak co udlám? Hlavou se mi honí všechny možné zpsoby, jak mu to te vytmavím a jak mu ukážu, jak mi to ublížilo a že je nezodpovdný. Jsem pece v právu, tak a to pozná! Otázky, které mi picházejí na mysl jsou: Jakto, že jsi nepišel? Myslíš, že to stihneme nacviit, když to takhle flákáš? Myslíš si, že je to takto správné. Co nám nesedí na takovýchto otázkách? Pro na n s nejvtší pravdpodobností dostaneme odpov ve form série lepších i horších výmluv? Dvodem je, že my se neptáme, abychom získali odpov. Nehledáme ešení. Akoliv bychom rádi motivovali Petra, aby pro nj zkouška píští týden byla vtší prioritou než sledování televize, tak si jen hojíme rány z našeho zranní tím, že se jej snažíme potopit. Možná jsi si už díve uvdomil, že odsouzením lovka se problém nevyeší. lovk se uzave a cítíš jen jako by tvá slova dopadala na betonovou desku a padala na zem. lovk sice pitaká, ale máš pocit jako bys perly házel sviním. A píští týden se situace opt opakuje, protože nedošlo ke zmn postoje v srdci lovka. Pro taky, vždy je špatný a on sám pece ví, že to lepší nebude. Naším úkolem není odsoudit lovka, ale odsoudit in, který udlal. Tento rozdíl je naprosto klíový. Ke zmn dojde tehdy, pokud lovku dáme najevo svou dvru. Dáme mu druhou šanci. Pokud bych chtl jako vedoucí napíklad zmnit Petrv postoj k zodpovdnosti a k tomu, aby se ukázal na zkoušce píští týden, ekl bych mu poté, co jsem jej dkladn vyslechl, zhruba toto: Chápu, že byly dvody, pro jsi nemohl pijít závažné. Jsi ovšem dležitým lánkem kapely. Bez tebe kapela nefunguje. Za pár týdn máme koncert a já vidím, že nebudeme pipraveni, pokud nebudeme mít bubeníka. Chci t požádat, aby jsi se te rozhodl, zda to myslíš s kapelou vážn nebo jsi si to chtl jen zkusit a nemáme s tebou tedy poítat. Budeš nám hodn chybt, ale pochopím, že je to pro tebe píliš velký závazek. Na druhou stranu budu moc rád, když se rozhodneš pokraovat a vnovat tomu svj as. Jak se rozhodneš? Petr dostal opravdu možnost svobodné volby. Zjistil, že dsledkem jeho nezodpovdnosti mže být ukonení jeho innosti v kapele, ale zárove dostává druhou šanci se zachovat zodpovdn a cítí, že mu dvujeme, že nás nezklame. Správn položená otázka udlá mnohem více než stovka odsouzení. Zapamatujme si nikdy neodsuzovat osobu, ale na druhou stranu, hích, který spáchala neomlouvat. 9

10 Sendviový systém U Mc Donalds je prost fajn Mli jsme zrovna po sborové zkoušce, která se píliš nevyvedla a pedasn jsme jí ukonili. K nádraží m doprovázela Anika a vyslechl jsem si zptnou vazbu na dnešní zkoušku. Anika ocenila mou snahu vedení sboru a pak po hrozivém slovíku ALE následovala šílená ledová smrš toho, co se nepovedlo. Tak tak, že jsem to ustál. Anika byla ke mn upímná a to bylo správné. Mohl jsem opravdu zjistit, co bylo špatn. Pro m to tedy ale málem položilo? Jde být upímný, sdlit pravdu a pitom to udlat pimen snesitelné pro našeho posluchae? Celý proces podávání zptné vazby se dá pedstavit jako sendvi. Podobn jako hamburger nebo sendvi se skládá ze tí hlavních ástí: houska-maso-houska, tak také správná zptná vazba by se mla skládat ze tí ástí: povzbuzení-jádro-vize. Podívejme se te na proces takového malého obda u Mc Donalds a na jeho píklad pak zkusme ilustrovat, co se mže pokazit pi zptné vazb. Stojíte u pultu a objednáváte si hamburger. Prodava poslouchá, jaké máte pání a pak vám pipravuje hamburger. Rozkrojí housku, dá do ní kus masa, hodí to na minutku do mikrovnky, pak pidá zeleninu, celé to pošplíchá tatarkou a keupem a pedá vám to v ubrousku. Mže ovšem nastat nepeberné množství komplikací, které zpsobí, že nebudete jako zákazník spokojeni.. Kucha ignoruje vaše pání, že nemáte rádi cibuli. Plátek vepového, který vám strí do housky nepedpee, takže se pouze oheje v mikrovnce krvavý kus masa. Zapomene vám piklopit vrchní nebo spodní stranu hamburgeru, takže budete celí od majonézy a budete z ní vyjídat kousky rozmoeného ubrousku. Za takový hamburger zejm nebudete píliš vdní. Podobn je to také se zptnou vazbou. Každé zptné vazb by mlo pedcházet naslouchání nebo pozorování druhého. Potebujeme opravdu správn pochopit situaci a zjistit, co vlastn kamarád potebuje. Poté zaínáme pipravovat ten správný hamburger na pání zákazníka. Spodní houska - ocenní Nejdíve pichází spodní houska. Tou je naše vyzvednutí pozitivních stránek druhého. Ocenní jeho zásluh, jeho kvalit. Nkteí to považují mazání medu kolem huby, ale to je pravda jen v pípad, že je toto povzbuzení neupímné nebo pedávané se zištným cílem druhého oklamat. Upímné ocenní kvalit druhého je velice dležité. Ukazuje mu, že o nj máme zájem, že si uvdomujeme jeho cenu a jeho kvality. Musí být upímné a konkrétní. Toto ocenní položí základ pro he stravitelné záležitosti. Bude základním kamenem, který zpsobí, že nás druhý vydrží poslouchat i když to, co dále pijde, bude tžké a možná i nepíjemné poslouchat. Je ta spodní houska hamburgeru, která slouží jako podklad pro všechny ostatní ingredience. Nešeteme chválou tenká houska v sob neudrží mnoho dalších ingrediencí a mže se roztrhnout. Chvalme všechno, co upímn vidíme, že se povedlo. Nkdy mže být obtížné vidt njaké pozitivní vci, ale vždycky tam jsou. Pinejmenším odvaha se pustit do nové vci a pekonání svého strachu je nco, co urit stojí za to pochválit. Maso - jádro Další ástí zptné vazby je jádro. Hodn lidí se na jádro dívá jako na to špatné, o em musí mluvit. Ale toto je nesprávný pohled. Jádro nejsou chyby a špatnosti. Je to souhrn vcí, se kterými chceme dotynému pomoci. Souhrn myšlenek, které zpsobí, že píští výsledek bude ješt lepší než souasný výsledek. Je to to maso v hamburgeru, které je plné živin. Zpsob, jakým toto jádro podáme druhému, je klíový. Když mu podáme holou pravdu bez nieho, je to jako bychom mu pedkládali syrové maso oháté v mikrovlnce. Stejn jako maso se musí poádn tepeln zpracovat, tak také pravda nemže být pedložena syrová. Jinak se z ní dotyný poblije a nebo mu z ní bude alespo poádn špatn a bude jí muset hodn dlouho žvýkat, aniž by si mohl vychutnávat zážitek z pojídání neho chutného. Stejné maso akorát tepeln zpracované a s troškou koení, tatarky a zeleninové oblohy bude chutnat o poznání lépe a pitom to bude to samé maso. Syrovým masem jsou jízlivé 10

11 poznámky, odsouzení a narážky, které zjevují pravdu velice nešetrným zpsobem. Naše výroky mžou být stoprocentn pravdivé, ale pokud nejsou upraveny a zpracovány láskou, neudlá se z nich nikomu dobe. Jako se maso upee teplem, tak se dobré jádro zptné vazby upravuje láskou a milostí. Hodn lidí se setkává s nepíjetím své zptné vazby, protože ji ješt neumí pipravit. Mla by se Anika nechat odradit tím, že mi nepipravila chutnou zptnou vazbu? Hodn lidí ze strachu z odmítnutí nakonec rezignuje a zane jádro ze zptné vazby vynechávat. Vytvoí tak vlastn takový vegetariánský hamburger, který neobsahuje píliš mnoho živin. Ve svém Tensingu jsem byl práv tohoto svdkem. Lidi mli na srdci mnoho vcí, které se mnou potebovali ešit, ale mli strach mi pedložit své požadavky. O situaci jsem se dozvdl až ve chvíli, když už opravdu petekla míra jejich trplivosti a bylo toho najednou mnoho, co jsem musel strávit. Najednou toho masa bylo až píliš. Naštstí pro m byla tato zptná vazba dobe uvaená. Ml jsem ale co dlat, abych to byl všechno schopný sníst, protože se toho nakupilo hodn. Poté se ale atmosféra v celém spoleenství ohromn proistila a dalo se zaít znovu dýchat. A to jen díky tomu, že nkdo ml odvahu pidat maso. Nebojme se jej proto pidávat a dávejme jej do zptné vazby prbžn. Jaké je ale jeho ideální množství bhem jednoho rozhovoru? Akoliv máme masa plný mrazák, stejn do hamburgeru pidáváme pouze jeden plátek. Stejn tak bychom to nemli pehánt s množstvím masa ve zptné vazb. Existuje takové nepsané pravidlo, že lovk je schopen pijmout ve zptné vazb maximáln ti napomenutí. Na více vcí najednou se nedokáže soustedit a ubíjí ho to. Akoliv tedy vidíme desítky rzných vcí, které víme, že by ml dotyný zmnit ke svému prospchu, pedložme mu stejn jen dv a jakmile po ase vidíme, že už je vyešil a my jej za to pochválíme, pak teprve mžeme vytáhnout další masa z mrazáku. A ješt jedno pravidlo. Pechod mezi spodní houskou a masem bychom nemli doprovázet slovíkem ALE. Tato spojka totiž ruší úinek veškerého povzbuzení, které jsme až do této doby vyslovili. Vta: Moc se mi líbilo jak si dnes hrál na kytaru, ALE tvj styl hraní je píliš jednotvárný., prakticky popírá sama sebe. Toto slovíko má své místo ve slovníku, ale my jej používáme i tam, kde nemá co dlat (v této vt je teba použito správn). Používejme radji pechody se spojkami A, jako teba: Moc se mi líbilo, jak si dnes hrál na kytaru A chci ti navrhnout, zda bys nechtl se mnou zapracovat na tvých rytmech, abychom to mohli spolen ješt více zdokonalit! Vrchní houska vize a povzbuzení Nezapomeme maso na hamburgeru také piklopit vrchní houskou, aby si strávník neumazal ruce. Tetí, nemén dležitou ástí zptné vazby, je celkové shrnutí toho, o em jsme se bavili s dalším povzbuzením a vyjádením vize. Když s lidmi projdeme jádrem, mají vtšinou pocit, že je situace vlastn úpln špatná. Naše soustední se totiž upnulo na jednu nedokonalost. I malý flek na košili bude vypadat jako obrovská skvrna, když se na nj podíváme pod lupou. Ve tetí a zárove poslední ásti zptné vazby je našim úkolem lovka pozvednout od detailu k celkovému pohledu na situaci. A opt vidí také všechny pozitivní aspekty. Své vlastnosti, které jsou dokonalé a bez poskvrny. Shrnutí by mlo ukázat ešení. Jádro ukázalo na problém a shrnutí má nyní ukázat návrh na ešení tohoto problému. Nenechme druhého pouze s vdomím, že má flek na košili, ale povzme mu taky o njakém istícím prostedku, kterým mže flek vyistit. Vyzvme jej k tomu, aby vyištní neodkládal na pozdji, ale aby udlal te hned konkrétní kroky. Aby napustil umyvadlo a istil. Nabídnme mu svou pomoc. Ukažme mu, že není sám, komu se toto stalo, ale sdílejme se s ním, pokud jsme prošli podobnou lapálií. 11

12 Shrnutí pravidel zptné vazby Na závr se pokusme shrnout nejdležitjší aspekty zptné vazby. Je dležité vdt, že naší zodpovdností v dávání zptné vazby není zmnit lovka, ale jen mu v lásce íct, co mže zmnit on. Rozhodnutí, zda to udlá, je na nm a není moudré používat nátlakové techniky výitek a obviování. Rozhodn mu eknme, jaké si myslíme, že budou podle nás dsledky jeho rozhodnutí, ale respektujme svéprávnost jeho rozhodnutí. V naší dve je obrovská síla. Vyvyšujme lovka pede všemi, ale kárejme jej mezi tyma oima. Až teprve, když si nedá íci, pizvme nkoho dalšího (ale nestranného) a v nejhorším pípad pizvme nám obma nadízeného vedoucího, abychom spolen mohli situaci ešit (Matouš 18:15-17). Aktivním nasloucháním se snažíme pivést lovka k zjištní problému. Body, které mu chceme sdlit a na které nepišel sám bhem našeho naslouchání, mu sdlíme s láskou a dobe uvaené mezi dvmi houskami. Respektujeme pitom pravidlo 45 minut naslouchat + 15 minut mluvit, podle rení: Mluviti stíbro, ale naslouchati zlato. Umíme mlet i delší dobu, když druhý potebuje as na to, aby odpovdl. Nedoplujeme jeho vty svými názory na to, co podle nás chce íci. Se svými nápady a názory vykáváme až do doby, kdy druhý dokoní své vyprávní a minimalizujeme tím také riziko, že impulzivn plácneme njakou blbost. Abychom pedešli nedorozumním a chybné interpretaci, rekapitulujeme to, co jsme druhého slyšeli íkat. Dáváme druhému konstruktivní kritiku, což je odvozeno od slova budovat. Proto v záplav povzbuzení zmíníme pouze takové množství výtek, na které se je schopen lovk ješt soustedit a pod kterým se mu ješt nepodlomí kolena. Maximáln však zmínit jen ti vci, na kterých by ml druhý pracovat. Neodsuzujeme a neptáme se na zavádjící otázky. Jinak dojde k tomu, že se z toho dotyný na nás poblije nebo zaujme obrannou pozici a budeme jen házet hrách na stnu. Pokud se nám stane, že nkdo pece jen pejde do opozice, zejm jsme to pehnali s kritikou a proto pidejme povzbuzení a pochvalu za to dobré, co vykonal. Zvlášt v eské Republice si uvdomujme dležitost povzbuzení a na konci každého dne se zeptejme sami sebe: Koho jsi dneska povzbudil? Za co bys mohl nkoho povzbudit zítra? Naši zodpovdností je zptnou vazbu dobe uvait. Kde ale koní upímnost a zaíná neomalenost? A kde koní upímnost a zaíná petváka? Když k druhému mluvíme, používejme radji místo spojky ALE, spojku A a komunikujme tak naší touhu pomoci a naší lásku! Láska k druhému je to, když jej upímn neošizujeme o maso, ale ani mu na talí neomalen nepedložíme syrový krvavý flák masa s neloupanými bramborami ješt se zbytky hlíny. Láska je podle Bible trplivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná neestn, nehledá svj prospch, nedá se vydráždit, nepoítá kivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. A se dje cokoliv, láska vydrží, láska ví, láska má nadji, láska vytrvá. (1. Korintským 13:4-7). Dávání zptné vazby je jen polovina úspchu. Naume se zptnou vazbu také pijímat. Nebo ješt lépe! Naume se zptnou vazbu pímo vyžadovat. Povzbuzujme své pátele: Co si o tom myslíš? Mohl bych nco zmnit? Mohl by jsi toto zhodnotit? Bume pipraveni na velmi syrové zptné vazby, protože velmi málo lidí umí zptnou vazbu správn dávat. Vyberme si z informací, které se dozvíme jen to, co je pravda a to, co není pravda, zahome. Zeptejme se Boha, co bychom mli zmnit a co ponechat. Jedin tehdy, když budeme mít zdravý pohled sami na sebe, mžeme správnji posoudit situaci druhých. Jak je napsáno v evangeliu Lukáše v šesté kapitole, musí být nejdíve odstrann trám z našeho vlastního oka, než mžeme pomoci nkomu jinému. Pi vytahování ale pozor. Naše vnímání je jen ástené a pln situaci vnímá jen Bh. Práv proto bume opatrní, když vynášíme soudy nad druhými. Umní zptné vazby je dležitá souást v dovednostech vedoucího. Proto se jí naume dávat kvalitn. To se nauíme ale jen praxí. A proto, hurá do toho! 12

13 Knowhow Tensingového vedoucího Ji í Folta Zásady vyu ování Jako vedoucí v Tensingu jsem asto v situaci, kdy pot ebuji n koho n co nau it. U ím Jarku její sólo, u ím Kristu hrát na basu, u ím skupinu vedoucích na seminá i, jak rozvinout své schopnosti vedoucích, u ím celý sbor zpívat písni ku ve t ech hlasech, ale u ím také Petra respektovat svého kamaráda, ze kterého si práv d lal srandu b hem p vecké zkoušky nebo dávám jinému vedoucímu zp tnou vazbu na jeho vedení. Vyu ování je tedy d ležitou sou ástí mé innosti jako vedoucího. A m lo by být d ležitou sou ástí innosti každého vedoucího. U itelství je samostatná disciplína, kterou lidé studují roky. Um t n jakou dovednost ješt neznamená, že tuto dovednost dovedu nau it ostatní. Skv lý matematik a vynálezce ješt nemusí být dobrým u itelem matematiky. Dobrý u itel se totiž musí um t vcítit do pocit svého žáka a podle toho zvolit styl vyu ování. Dobrý u itel nem že ztratit nervy rovnou p i první chyb, ale každou chybu musí vid t jako další krok kup edu. Jak ekl T.A. Edison, když mu už posté sho el prototyp žárovky a n jaký noviná se jej ptal, zda jej to neodrazuje to dále zkoušet: T ch 100 nepovedených pokus nebylo marných. P išel jsem na 100 zp sob, kterými to prost fungovat nebude. P esn tak se jako u itelé musíme dívat na chyby našich žák a stále si vybavovat, jaké to bylo, když jsme se to kdysi sami u ili. V této kapitole vybereme n které d ležité kameny vyu ování, které budeš moci využít ihned, jakmile se ocitneš sám v roli u itele. P íprava materiál a pom cek Zodpov dnost p ípravy je na u iteli Dlouhou dobu jsem žil v domn ní, že dobrý student si má být schopen vytvo it kvalitní poznámky a pom cky podle kterých se bude schopen u it. A to je vskutku pravda. Nicmén to nic nem ní na tom, že u itel je spoluodpov dný za vytvo ení ideálních podmínek pro studium. Vytvá ení pom cek pro studium zabere hodn asu. Vytvá ení extra kvalitních pom cek pro u ení zabere extra hodn asu, energie a p emýšlení. S dobrými pom ckami m že u ení být hra a zábava a bez nich to m že být ta nejt žší a nejhorší no ní m ra. Jelikož student v tšinou nemá p íliš moc asu na to, aby vymýšlel nápadité u ební pom cky, které stejn využije jen jednou a to pro sebe, spokojí se v tšinou jen s pr m rnými, které nefungují tak dob e. Oproti tomu u itel, který vyu uje t eba 20 žák a který stráví t eba p t hodin asu vymýšlením jedné mnemotechnické pom cky ušet í dohromady svým student m obrovské množství asu. Dejme tomu, že bez pom cky by trvalo nau ení tématu hodinu, ale s pom ckou je to hra ka nau ená do 10 minut. Dohromady tedy u itel investováním svých vyd ených 5 hodin, ušet í svým student m 20 x 50 = 1000 minut práce, což je tém 17 hodin. D ležitost kvality materiál které p edávám jako u itel svým žák m je m ena mírou ušet eného asu mých student. Nap íklad to, že p ipravím precizn slova a akordy pro kapelu a vytisknu je, ušet í obrovskou námahu všem, kte í by si museli akordy jinak napsat b hem zkoušky kapely. P i takovém psaní by m l každý nepatrn odlišnou verzi a bylo by t žší se orientovat v tom, kterou ást písni ky te vlastn zkoušíme. Místo zkoušení bychom pak ztratili obrovské množství asu jen psaním. Pokud již ale mám, jako vedoucí kapely, praxi v psaní takovýchto dokument, strávím nad tím podstatn mén asu, budu udržovat jednotný vzhled všech dokument a budu v d t, které d ležité informace by nem ly v dokumentu pro kapelu chyb t (text, akordy, rozd lení na oddíly, tónina, autor,...). Tím umožním se ostatním len m kapely soust edit opravdu na nau ení písni ky místo trávení dlouhého asu p episováním a vymýšlením. Na druhou stranu fakt, že by si akordy napsali sami je pozitivní v tom, že lov k si velice dob e pamatuje to, co sám vytvo í. Ve škole jsem se u il tak, že jsem si p ipravoval taháky na písemku. Tahák jsem ale málokdy použil. Pokud jsem jej totiž vypracovával poctiv, tak jsem všechny informace již m l v hlav. Proto své studenty asto povzbuzuji, aby si psali taháky. Nedoporu uji však jejich následné používání b hem písemek. Na d vod mé ú asti ve škole a podvody jsem totiž postupem asu zm nil názor. Síto na u ivo P i p íprav u iva je nutné v d t, co chceme student m p edat. Chtít p edat všechno, není ta nejlepší volba. Pokud se budu snažit nacpat do hlav svých student všechno, m že se stát, že tam nakonec nez stane po ádn vlastn nic. Když vezmu sklenici a nejd íve do ní vložím velké kameny, stále v ní zbude místo pro kameny menší, a pozd ji když už se tam menší kameny nevlezou, stále budu moci sklenici plnit pískem, který bude propadávat mezi 13

14 skulinami. A když i písek se již dále nedostane, stále bude místo pro plno vody. Zkusme ale toto poadí obrátit a daleko nedojdeme. Do sklenice se takto vleze mnohem mén obsahu. Hlavn se tam už nevlezou ty velké kameny. Stejn tak je úlohou uitele nejdíve pesypat kbelík s uením pes rzn hrubá síta [5]. Nejdíve vybrat jen ty opravdu dležité stžejní informace a ty opravdu dobe nauit. To jsou ty velké kameny. Prosíváme dál. Na dalším sítu se zastaví ty mén dležité myšlenky, ale stále zajímavé. Ty pedáme žákm jako zajímavosti. Informace, které propadnou pod uritou hladinu dležitosti bez milosti vyhodíme jako smetí. Je totiž tak lehké podlehnout pokušení, snažit se své studenty nauit všechno. Prosívejme informace, které pedáváme. Našim hlavním cílem, jako uitel, je pedat jen to podstatné a hlavn své žáky nadchnout pro vyuovanou látku. Nadšený student si vyhledá celý zbytek iniciativn sám. Znechucený student rád vysype celý ten plný kýbl smetí, který jsme mu pedložili. Nechtjme pedat všechno, protože nakonec nepedáme nic. Tajemství pamti Co ovlivuje to, že se lidé jsou schopni nco nauit nco si zapamatovat? lovk narozdíl od poítae mnohem astji zapomíná. Uitel, který tento fakt nebere v úvahu a íká si, že jsou jeho žáci zaostalí, když bhem týdne zapomnli tém všechno, co je v minulé hodin nauil, nebere v úvahu jednu z dležitých funkcí mozku, bez které bychom se zbláznili z pemíry informací. Zapomínání je skvlá vc, která nám umožuje ponechat v pamti jen ty informace, které asto používáme. Pam v našem mozku se dá rozdlit na dva druhy: vybavovací a zptn poznávací [6]. Vybavovací pam je malá svou kapacitou, ale za to má schopnost rychle nám vydat informace, které v ní jsou uloženy. Tato pam se dá pedstavit jako RAM pam v poítai. Je malá svou kapacitou, ale má velikou rychlost. Na druhou stranu vybavit si informace ze zptn poznávací pamti je pomalejší a složitjší, ale zato poskytuje obrovskou kapacitu. Zptn poznávací pam by se dala pirovnat k pevnému disku poítae. Název této pamti vznikl podle toho, že informace z ní jako bychom znovu poznávali. Tato pam funguje na principu asociací a pokud máme to správné spojení, jsme schopni do této pamti jednoduše pistupovat. Mnemotechnické pomcky jsou tak mocným vyuovacím nástrojem, práv proto, že využívají obrovské zásoby zptn poznávací pamti. Zapomínání je proces pi kterém se informace, které máme ve vybavovací pamti pesunou do hlubších ástí pamti zptn poznávací. Jelikož vybavovací pam je velice malá a obsahuje jen nejdležitjší informace, naume se dobe zacházet se zptn poznávací pamtí a máme vyhráno. Vybavitelnost informace ze zptn poznávací pamti závisí na tchto faktorech: 1. Kvalita mnemotechnické pomcky, která vyvolá asociaci do zptn poznávací pamti 2. Konkrétnost vyvolané asociace - píbhy 3. Frekvence a naasování opakování 4. Motivace k uení Mnemotechnické pomcky Zkusíme te spolu malý úkol. Vezmi hodinky a stopni si, za jak dlouho budeš schopný si zapamatovat všechny písmenka na následujícím obrázku. Jakmile se ti to podaí pokro dále. Odhaduji zhruba as kolem 3 až 5 minut. Pro poíta by toto byla úplná hraka. Na obrázku je 28 písmenek, což je vlastn taková krátká smska. Žádný problém, že by si to poíta nezapamatoval. Narozdíl od poítae, my s tím máme obrovské problémy, protože náš mozek funguje na principu asociací, ale to, co jsme se te snažili nauit nemá žádný logický smysl. O kolik kratší dobu by nám k nauení stailo, kdyby ta písmenka mla njaký význam? Zkusme si to. Vezmi hodinky a zjisti jestli, a za jak dlouho, si budeš schopný vybavit všechna písmenka poté, co ti dám mnemotechnickou pomcku: Písmenka se dají poskládat do vty: Toto je lehká vta k zapamatování. Vymyšlení takové mnemotechnické pomcky zabere obrovské množství asu, ale rozdíl v ase, který studenti budou potebovat k nauení, je jasn patrný. Také trvanlivost takto nabytých vdomostí je mnohem vyšší než v pedchozím pípad. Byl by si schopný všechna písmenka vyjmenovat i te? Bhem uení sboru používám nkolik mnemotechnických pomcek. Napíklad pi uení melodie, ukazuji výšku tónu také vizuáln rukou. Sbor má takto také vizuální záznam melodie. Pokud má sbor problémy si zapamatovat nkterou ást písniky, vytvoím speciální znamení nebo grimasu a vytvoím spojení mezi touto grimasou a touto ástí písniky. Jakmile je tato asociace nauená, pak se stáí jen podobn zatváit a sbor již ví, co Pijde.. Možná si všímáte, že máte problémy si zapamatovat dlouho básniku, ale není až takový problém se nauit text písniky. Texty písniek si pamatujeme aniž bychom k tomu museli vynakládat veliké úsilí. Do jaké logické souvislosti si to 14

15 mozek dává tehdy? Ano je to melodie, která nám umožní si text rychle zapamatovat. I takovéto mnemotechnické pomcky lovk mže používat. Napíklad jsem se takto uil finsky. Pi svém pobytu ve Finsku jsem na nedlních shromáždních církve zpíval písniky, jejichž textu jsem prakticky nerozuml. Finská slovíka jsem si již pamatoval, akorát jsem neznal jejich význam. Postupn, když jsem na podobné slovo narazil v konverzaci, bylo velmi jednoduché si jej zapamatovat. Na Tensingovém festivalu ve Vrchlabí jsem pak jednu Finskou písniku uil, a bylo neuvitelné, že i dva roky po festivalu si ješt úastníci byli schopni vybavit slova, jejichž význam prakticky vbec nevdli pro n naprostou zm nesmyslných informací, ale napojených na melodii. V tomto materiálu nebudu dlat dlouhý souhrn všech možných mnemotechnických pomcek. Chci jen vypíchnout jejich dležitost pi vyuování a fakt, že jsou prozatím bohužel pehlíženy ze strany mnohých uitel z dvodu své pracnosti vymýšlení. as nad nimi strávený se ale mnohonásobn vyplatí. Podstatou jejich vytváení vždy je vytvoit njakou konkrétní pedstavu v mozku, která vyvolá pedstavu další tu, kterou si potebujeme vybavit jako nauené uivo. Komenský svým sloganem Škola hrou dokládá, že když si dá uitel práci s pípravou svého vyuování a udlá jej kreativní, zajímavé a konkrétní, bude pro studenty uení potšením. Abstraktnost/Konkrétnost Píbhy, píbhy a píbhy... Náš lidský mozek pemýšlí v konkrétních pojmech. Pemýšlí v obrazech. Byl jsem na seminái o listu Efezským a eník, Dave Patty, popisoval, co vlastn znamená verš z Efezským 1:5 Ve své lásce nás pedem uril, abychom rozhodnutím jeho dobroty byli skrze Ježíše Krista pijati za syny. Vždycky jsem tyto první pasáže peskakoval, protože mi pipadaly jako prázdné tlachání. Jenomže Dave najednou vybral jednoho lovka z publika a zeptal se ostatních: Co kdyby tady Petr pišel za mnou a ekl, Dave poteboval bych 300k!... A dneska zrovna nemám kde bydlet, takže bych dnes pišel k tob dom a pespal tam. Dave dále pokraoval a vysvtloval, že by z toho, nebyl zase tak úpln nadšený, kdyby se nkdo takto vnutil do jeho domu a jeho penženky. Jak ale by byla situace jiná, kdyby Petr byl jeho synem? Urit by úpln jinak reagoval na žádost o peníze a druhá žádost je z tohoto úhlu pohledu až smšná. Dote mám díky tomuto píbhu jasnou pedstavu o tom, co vlastn znamená ten docela abstraktní pojem: být pijmut za syna, pod kterým jsem si nic konkrétního nepedstavil. Na takovémto konkrétním píklad ze svého života ilustroval Dave mnoho vcí, které jsou v listu Efezským napsány. Tehdy jsem si uvdomil, že se nic neuím, ale pitom si všechno pamatuji a všechno chápu do hloubky. Práv tam jsem si uvdomil, jak jsem neefektivní pi svém vyuování, když si nedám tu práci, abych pro ilustraci použil konkrétní píbh ze svého života. Není ovšem píbh jako píbh. Každý píbh se dá íci zajímavým i nudným zpsobem. Zeptal jsem se Dava jakto, že jsou jeho píbhy tak poutavé. Když pipravuji, jak píbh budu vyprávt, nepemýšlím nad ním jako nad fotografií, ale jako nad scénáem k filmu. Vzpomínky na událost jsou v mé hlav uloženy jako fotografie, ale já si musím pipravit dj se zápletkou a rozuzlením. Co to v praxi znamená? Tak napíklad jde íci: Jednou jsem jel v autobuse a potkal jsem tam kamaráda ze základky. To není píbh, to je strohá informace fotka. Nebo se mohu na píbh podívat jako na film, dodat do nj naptí, zápletku a vyprávt: Bylo škared a vracel jsem se pozd dom. Byl jsem strašn unavený. Na jedné zastávce nastoupil tajemný lovk s kapucí na hlav. Bylo na nm nco zvláštního. Najednou ten lovk vstává ze sedadla a rozpahuje ke m ruce... Takovýto píbh se mnohem lépe poslouchá než strohá fakta. Zaal jsem mnohem více používat konkrétní píbhy s konkrétními osobami a konkrétním djem a všiml jsem si velice konkrétního rstu spokojenosti na stran student. Na druhou stranu jsem zaal silnji vnímat, jak jsou studenti znudní, když vysvtluji nco abstraktního. Neíkám, že abstraktno je špatné. Abstraktní složka je dležitá, ale její doplnní konkrétním píbhem vytváí lehkou asociaci pro zapamatování a nauení. Osamocenou abstraktní informaci už zítra nebudu vdt, ale zeptej se m na to, co jsem se nauil pomocí njakého píbhu a i za deset let budu stále v obraze. Mám za to, že toto je jeden z dvod, pro Ježíš tak asto ve svém vyuování používal píbhy a podobenství. Osahávání povoleno Když procházíme muzeem, mžeme vtšinou íst na mnoha místech: Zákaz dotýkání se exponát. Ne tak by mlo být pi našem vyuování. ím více smyslovými vjemy si budou moci studenti uivo osahat tím se zlepší jejich schopnost uení se. Chodil jsem na klavírní lekce k jedné uitelce. Tém polovinu asu, který jsem s ní strávil sedla za klavírem ona a ukazovala mi, jak to mám zahrát. Jako by se jí vbec nechtlo klavírní stoliku opustit. Píliš jí bavilo hraní a pedvádní se ped nkým, kdo neuml hrát tak dobe jako ona. Nebume takoví my, když uíme! Vysvtlujme rychle a hned dejme studentovi možnost si to prakticky vyzkoušet. A testuje. A dlá chyby. Nemjme z jeho chyb strach. Neberme chyby jako prohru. Berme je jako Edison jako kroky kupedu. Povzbuzujme našeho studenta. Povzbuzení je hnací motor. lovka baví dlat to, v em cítí, že je dobrý. Dokonce bude chtít do toho sám investovat svj volný as, pokud bude cítit, že je v tom dobrý. Pednáška je jedna vc, ale teprve až to aplikuji v život, teprve potom se to doopravdy uím. Bhem svého života jsem zjistil jeden zajímavý princip: Nco se doopravdy nauím až teprve tehdy, až to sám uím nkoho jiného. Staí, když se nkomu 15

16 snažím uivo vysvtlit osahávám si ho, a sám se to tímto nauím. Pokud se tedy potebujete nco nutn nauit, bžte a zante to uit nkoho jiného. Opakování matka moudrosti Už jsi se nkdy seznamoval s lovkem a poté, co jste prohodili pár vt, jsi již zapomnl, jak se jmenuje? Velice nepíjemný pocit, že? Jak je to možné? To máme tak špatnou pam? Problém tkví v tom, že jméno dotyného bylo uloženo v naší vybavovací pamti, která je malá, a než jsme jej byli schopni uložit poádn do zptn poznávací pamti, tak jej vytlaily ostatní informace, které se zaaly valit naši hlavou. Je možné tento nešvar njak eliminovat? Ano, je nutné asto nové jméno opakovat hned potom, co se pedstavíme. Jméno si pipomínám nejen v duchu, ale také jej používám co nejvíce v rozhovoru. Rozhovor pak vypadá teba takto: Já jsem Jirka. Já jsem Petr. Aaa Petr. A co vlastn dláš za školu Pete?...Péo, kolik ti je let.... Znám ješt dalšího Petra... Snažím se používat jméno osoby, co nejvíce a tím si jej opakuji. Jak asto musím jméno opakovat, abych nezapomnl? Zapomínání funguje pedem odhadnutelným tempem a dá se znázornit zapomínací kivkou. Zjednodušen platí, že ím vícekrát jsme již informaci použili a zopakovali, tím delší dobu bude trvat, než jí opt zapomeneme. Podle toho mžeme zvolit asové intervaly mezi jednotlivými opakováními. V první minut rozhovoru jméno použiji teba 3 krát, ale pak už staí si jej zopakovat jen 3 krát za pt minut a nakonec už jen 3 krát do hodiny a pak už jen jednou za týden. S potem opakování se nelineárn prodlužuje as, po který si informaci budeme pamatovat. Toto ale neplatí jen pro zapamatování jmen kamarád, ale mžeme tento princip použít na jakékoliv uivo obecn. Mžeme spadnout do dvou extrém pi opakování. První z nich je, že neprodlužujeme dobu mezi jednotlivými opakováními a tehdy nad uením ztratíme neúmrné množství asu, který navíc není poteba. Druhý extrém je, když doby mezi opakováními jsou píliš dlouhé. To si již totiž uivo nepamatujeme a tedy není co opakovat. Musíme se je nauit znovu. Tím ztrácíme obrovské množství asu a máme ze sebe pocit, že jsme naprosto tupí studenti, kteí nejsou schopni si nic zapamatovat. Je to skvlé povzbuzení k tomu se dále nesnažit a na uení se vykašlat. To jsou všichni ti vní zaáteníci s anglitinou. Ti, kteí vynechali pár lekcí kvli své zaneprázdnnosti a pak zjistili, že si již nic nepamatují a musí zaínat znovu. Nauené uivo je vlastn jako takové miminko. Miminko, když je malé, potebuje, abychom se o nj hodn asto starali a ím více je starší, tím potebuje mén a mén pée až je v 18 samostatné. Také proto se na konci každé kapitoly snažím zopakovat nejdležitjší probrané body. Jednak je to práv kvli zapomínací kivce a také jako místo, kde se na celou situaci mžeme podívat z nadhledu a vidt les skrze stromy. Na konci každého vyuování je velmi užitené provést se studenty opakování toho, co bylo probráno. Pokud se na tento krok nevykašleš, velmi tím prospješ schopnosti svých žák zapamatovat si to, co si je nauil. Motivace k uení Stejn jako je motivace dležitá u všech inností, je o to dležitjší práv pi uení. S nulovou motivací se nauím nula informací. Pamatujme na to. Proto jsme motivaci vnovali celou kapitolu. Motivace je základem toho, že lidi zanou vbec nco dlat. V nejlepším pesta Jednou jsme v Tensingu hráli vynikající hru jejímž cílem je získat a udržet si pozici Bosse, který ídí imaginární firmu lidí sedících na židlikách a hlavn neudlat chybu a nejít si sednout na poslední místo a stát se tak uklízekou. Je to hra, která lidi rychle chytne a je jí možné hrát až neuviteln dlouho. Nicmén tenkrát jsem to pehnal. Nechal jsem se unést, protože nkteré to ješt bavilo. Ostatní už ale byli znudní. Tím jsem tuto hru naprosto pohbil. Od té doby jsme už Bosse u nás v Tensingu hrát nemohli. Jakmile jméno této hry bylo vysloveno, zaaly se ozývat znechucené výkiky beznadje: Jen to ne. Toto platí s jakoukoliv aktivitou. Do, kdy bude aktivita zajímavá? Jen do té doby, kdy poskytuje výzvu neho dosáhnout, stát se v nem lepší. Esa v rukávu Uvdomil jsem si svoji chybu a od té doby jsem zaal pistupovat k vedení této hry ponkud odlišn. Zaal jsem hru s jednoduchými pravidly a v pomalém tempu. Když jsem vidl, že už lidi zaínají toto pomalé tempo zvládat, zaal jsem postupn zrychlovat. V pravý as jsem pidal njakou výjimku z pravidla, takže ti, kteí si zaínali být sebou jistí, již museli opt dávat pozor, aby se nespletli. Postupn jsem pravidla zkomplikovával a vytahoval rzná esa z rukávu. Najednou se nkterá pozice ve firm zmnila na idie autobusu nebo dokonce Sandokana. Jelikož jsme ztráceli strašn moc asu pi tom, když nkdo vypadl, protože lidi byli líní zvednout se ze židle, udlal jsem hru více dynamickou tím, že pi chyb nkoho, 16

17 jsme zaali zpívat písniku We will rock you a jakmile jsme jí dozpívali, byla skonena pauza na pesuny a kdo nezaujal do té doby svoji pozici, byl zmaten a udlal chybu, prohrál a opt za zpívání písniky se musel pemístit na místo uklízeky. Všechny tyto vci vytvoili naprosto jedinenou a dynamickou atmosféru a prodloužily as po který jsme mohli hru hrát. Jakákoliv hra je zajímavá tehdy, když poskytuje výzvu. Když jí neposkytuje, pak je lepší hru nehrát nebo petvoit pravidla. Strategie brouka v hlav Kdy hru ukonit? Dokud to ješt lidi baví. Nebo ješt lépe tehdy, kdy je hra baví nejvíce. Pokud skonili v nejlepším, tak za msíc, až opt navrhneme hrát tuto hru, vybaví si pocit, který pi ní mli naposledy moc m to baví. Neprošvihnme moment vrcholu zajímavosti! Pesn v takovém nadšení ve kterém jsme aktivitu skonili, budou lidé, když ji píšt znovu navrhneme. Toto vdí tvrci nejrznjších 100 a více dílných televizních seriál. Akoliv až na pár svtlých výjimek, se nejedná o díla, která by nás njak duchovn nebo intelektuáln obohatila a prakticky se tam dje poád to samé, tak jsme stále magnetizování ke sledování dalšího dílu o týden pozdji. Pro? Protože 10 sekund ped koncem nudného dílu se stane nco úpln pekvapivého, ale my nevíme, jak to bude pokraovat.dali nám brouka do hlavy. Chceme vdt jak to dopadne. O týden pozdji jsme zklamáni, že se Barbie s Kenem opt nepolíbili, ale jsme nuceni se tšit na další díl, protože te to zase vypadá slibn mezi Brandonem a Kelly. Mžeme se tím ale inspirovat! Pokud takto mohou diváci zstat v naptí pi sledování neho, co jim nepedá žádnou hodnotnou informaci, nemžeme zpsobit podobný efekt pi vyuování informací, které mohou našim studentm pinést mnoho dobrého? Al Anderson, mj uitel, mi vždycky klade na srdce: Vždy chtj, aby tví studenti chtli více! Když mj kamarád Boža Lach dlá zamyšlení nad njakým tématem, vždy obdivuji, jakým zpsobem je schopný své zamyšlení zakonit oteven a ponechat si odhalení tohoto tajemství na píští týden. Až píliš asto jsem osobn vyprodukoval vyuování, po kterém toho mli mí posluchai plné zuby a pedstava, že píští týden bude nco podobného, je pivádla k myšlenkám emigrace na Mars. Pokud nechceme takto své studenty odrazovat, skoneme vždy v nejlepším a poskytnme našim studentm brouka, který jim mže vrtat v hlav. Nedávejme jim informace zadarmo. Položme otázku a nebojme se jí nechat nezodpovzenou. A si poslucha pijde na ešení sám! Zpsobme, že naši studenti budou po nás vždy chtít více. Styly vedení studenta Pi mém uení mi bývalo vytýkáno, že jsem píliš benevolentní. Že dávám píliš mnoho svobody svým žákm. Neml bys být tak demokratický, ale dávat jasné instrukce, jinak se ti lidé niemu nenauí!, slýchával jsem kolem sebe. Postupn jsem zaal pizpsobovat svj styl výuky a v moment, když už jsem myslel, že te už jsem opravdu dobrý autokratický uitel, ozvalo se z jiných úst: Nedáváš nám vbec prostor rozvinout naše schopnosti a myšlenky. Poád bys nám chtl jenom radit. Chceme svobodu! Tak moment moment. Jak to tedy je? Mám být uitelem, který jasn vysvtlí, co má kdo dlat nebo uitelem, který dává prostor k projevení názor ostatním? Zaal jsem si pipadat, že a dlám cokoliv, tak se nikomu nezavdím. V knize Leadership and the one minute manager [7], jejíž název je do eštiny tžko pesn peložitelný, jsem zjistil, že existují dva extrémy manažér. Na jedné stran autokratický manažér, který všem rozkazuje a dává jasné rozkazy a instrukce. A na druhé stran demokratický manažér, který každého povzbuzuje k tomu, aby dal na vc své vlastní stanovisko a všechny vci dlal podle sebe. Oba dva typy jsou skálopevn pesvdeni, že práv jejich zpsob vedení je ten nejlepší a S3 S2 opravdu, oba dva typy mají viditelné úspchy. Ale také neúspchy. Do které kategorie manažéra by jsi se zaadil ty? Kniha dále vysvtluje, že správný manažér je schopný mnit svj styl vedení plynule z autokratického na demokratický. Zjistil jsem, že je to naprosto fér se k rzným lidem chovat rzn. Nkteí prost potebují jeden pístup a druzí zase jiný. Kniha ale rozdlila vedení dokonce do tyech styl. Styl S1. Directing Instruování (Já to dlám a ty m pozoruješ) Styl S2. Coaching Trénování (Dláme to spolu) Styl S3. Supporting Podpora (Ty to dláš a já t pozoruji) Styl S4. Delegating Delegování (Dláš to sám) 17 Množství povzbuzování Podpora S4 Delegování Trénování S1 Instruování Množství instruování

18 Každý styl má postupn své místo a as. Bhem výuky studenta bychom mli plynule pejít od stylu Instruování a jasného vedení, skrze Trénování a Podporu až k Delegujícímu stylu. ím vyšší styl, tím více svobody, ale také více zodpovdnosti student dostává. Na druhou stranu klesá as, který studentovi vnujeme a v pozdjších stylech již student nepotebuje tolik povzbuzení jako ho dostával na zaátku. Co, když nejsme takto flexibilní manažéi a máme prost náš jeden oblíbený styl vedení? Plyne nám z toho njaké nebezpeí? Když napíklad jen instruujeme, tak mžeme sice vést úspšn kohokoliv, ale nikdo v našem okolí neroste ve schopného vedoucího. Jel jsem nedávno tramvají a vidl jsem jak na zastávce matka vzala kapesník a zaala své dcei pomáhat smrkat. Na tom by nebylo nic tak špatného až na to, že dcera bylo podle vzhledu zhruba 12 let. Od kdy ti zaalo být nepíjemné, když si maminka naslinila kapesník a zaala ti jím utírat pusu? Pokud prošvihneme vhodný as pro pechod od instruování k trénování, zaneme pro naše studenty být píliš autoritáští a budeme je brzdit ve vývoji. Jakmile se s námi nco stane, nebude nikdo, kdo by mohl v naší služb pokraovat a celá se zhroutí a skoní. Toto je problémem v mnoha Tensingových skupinách. Skupina má jednoho schopného vedoucího, který je schopen vést všechno sám a také to tak dlá. Neinvestuje však svj as do budování lidí, ale do vytváení skvlých aktivit. Ne, že by nechtl, aby se ostatní podíleli na vedení skupiny, ale je prost jednodušší si to nakonec všechno udlat sám. Dlouhou dobu jsem se z tohoto extrému nemohl dostat a stále s ním v nkterých oblastech bojuji. Na druhou stranu jako vedoucí, kteí jen delegují a své svence neinstruují, mžeme spolupracovat pouze s již dobrými vedoucími. Lidi, kteí potebují vedení S1-S2 jsou pak pod našim vedením nejistí a rostou pomaleji nebo nerostou vbec. Jsme píliš demokratití pro lidi, kteí ješt nejsou pipraveni na svobodu. V obou tchto extrémech tedy budou existovat lidé kolem nás, kteí budou nespokojení a jejich rst bude stát na míst. Kniha Leadership and the one minute manager zmnila zásadn mj pohled na vedení a velice jí doporuuji komukoliv. Jelikož jsem ji ovšem vidl pouze v anglické verzi, pikládám do tohoto dokumentu, jako Pílohu 1, alespo recenzi této knihy. V této píloze podrobnji shrnuji principy, které pinesly pozitivní zmny do mého vedení. Výzva Jako vedoucí jsme, již jen podle názvu, povolání k tomu, abychom vedli druhé. První vcí, kterou musíme jako vedoucí udlat, je vyzvat je k tomu, aby se vydali kupedu. Aby nestáli na míst nebo dokonce, aby couvali, ale aby šli kupedu. V Tensingu jsem asto povoláván k tomu, abych lidi vyzýval k tomu pekonat svj stín. Tensingái mají své obavy a strachy. Jasné a legitimní dvody, pro nejít zpívat sólo k písnice, pro nehrát na koncert v kapele, pro nezkusit dirigovat písniku, pro nezkusit vést hru ped Tensingem. Mým úkolem je nejen jim naslouchat a povzbudit je, ale také je vyzvat k tomu, aby udlali njaký konkrétní krok kupedu. Ukázat jim vizi toho, co se stane, když udlají tento krok a pekonají své obavy. Bez této výzvy nic nezane. Dokud jim nedám výzvu, vbec nevyjdeme na spolenou cestu. Nebude tedy píležitost je povzbudit a pomoci jím rst. Všechno zaíná výzvou. Kdy jsi ve své skupin naposledy nkoho vyzval, aby udlal krok ze svých bezpených hranic? K emu si jej vyzval? Pi vyzývání si dejme pozor, co od druhých žádáme a zda je nevyzýváme na jistou smrt. Krásn to ilustruje píbh o tatínkovi, který uil svého syna Toníka plavat. Tatínek sešel do vody a zavolal na své dít: Poj Toníku, sko, já t chytnu. Kluina se njakou dobu obával ale pak skoil. A tatínek mu mrštn uhnul a chvíli jej nechal se ve vod plácat až se synek utopil. To je hnus, co? Ale nejednáme nkdy podobn? Vyzveme nkoho, aby pekonal vlastní stín a pak jej necháme se v tom plácat samotného a necháme jej selhat. Tento lovk již nebude chtít nikdy v život poslechnout naši výzvu a možná ani výzvu nikoho jiného. Když mu nkdo ekne sko, tak už nebude chtít skoit. A co kdyby otec byl opaný extrémista? Co kdyby svého syna vždy ujistil, že jej chytí a opravdu jej chytil? Nauil by svého syna 18

19 takto plavat? Co musí otec udlat? Ten píbh doopravdy nekoní ani v jednom z tchto extrém. Otec Toníka opravdu chytí a vyzve jej, aby skoil znovu. Tentokrát ale již nechá jeho tlo ponoit do vody. Na další skok ho již nechá chvíli k sob plavat, ale stále má ruce pipravené v blízkosti, aby mohl kdykoliv zasáhnout a syna chytit. Pi dalším skoku již Tonda plave k takovi a taka pomaliku couvá. Tonda má neustále pocit bezpeí, protože taka jej kdykoliv mže zachránit, ale pitom již plave úpln sám. A práv k tomu jsme povolání postupn snižovat míru naší pomoci, až to daná osoba zvládne sama. To je základem tyech styl vedení zmínných výše. Dávejme lidem, které vedeme reálné výzvy. Ani ne nezvládnutelné ani ne výzvy, které vlastn výzvami nejsou. Dávejme jim výzvy, které je budou motivovat se pekonat a jít dále. Zárove pijímejme lidi s jejich omezeními a dávejme jim najevo, že je milujeme bezpodmínen a v úkolu uspjí nebo ne. Poté uvidíme své spoleenství rst a uvidíme rostoucí nové vedoucí po našem boku. Shrnutí zásad vyuování Pokusme se te zptn shrnout, co jsme se nauili v této kapitole o vyuování. Dobrým uitelem se lovk nestává automaticky, ale musí se to nauit. Aby se žáci byli schopni uivo nauit lehce, je dobré vytvoit pro n kvalitní materiály a pomcky, které berou v úvahu principy na kterých funguje naše pam. Za pípravu tchto materiál je zodpovdný uitel, ne studenti. Naše uivo by mlo projít pes síto dležitosti, aby prošly jen ty opravdu nejdležitjší informace, které lidi nepesytí, ale zachutnají jim a nadchnou je si zbytek dostudovat samostatn. ekli jsme si, že existují dva druhy pamti vybavovací a zptn poznávací pam. Naše schopnost uit se je závislá na tom, jak umíme ovládat naši zptn poznávací pam. Neexistují lidé s dobrou a špatnou pamtí. Jen ti, kteí svoji pam umí nebo neumí používat. Používání mžeme ovlivnit kvalitními mnemotechnickými pomckami, konkrétností používaných asociací napíklad pomocí zajímavých píbh a také frekvencí a naasováním opakovaní, které zohleduje zapomínací kivku. ím více si bude student moci vc sám osahat a ozkoušet, tím lépe pro nj. Na píkladu vedení hry Boss jsme si ukázali, jak vést aktivity dlouhou dobu zajímavým zpsobem vytahováním es z rukávu a jak je dležité skonit v nejlepším, aby lidé chtli více. Vysvtlili jsme si, jak je možno nasadit poslucham brouka do hlavy a vyvolat tak v nich touhu poslechnout si pokraování vyuování. Nechat nkteré otázky nezodpovzené. Dále jsme mluvili o tom, že je fér pistupovat k rzným lidem rzn a to konkrétn tymi styly vedení instruováním, trénováním, podporou a delegováním. Nejdíve nás studenti pozorují a slyší od nás pesné instrukce, které mají udlat. Poté na problému pracujeme spolen ve fázi trénování. Ve tetí fázi podpory, studenti pracují sami a my je jen pozorujeme a dáváme jim zptnou vazbu. Nakonec ve fázi delegování jim jen povíme, co se od nich oekává a pedáme zodpovdnost. Mluvili jsme o nebezpeích, která mohou nastat pokud uvázneme jako vedoucí v jednom stylu vedení. Podrobný popis lze nalézt v píloze 1. Kapitolu zakonuje ást o dležitosti výzvy bez, které se naši studenti nevydají na cestu kupedu, ale budou stát nebo dokonce couvat. Výzvy a styly vedení jsme si ilustrovali na píkladu tatínka, který uí svého syna plavat. 19

20 Vedoucování Když jsem se stal dirigentem pveckého sboru, byl jsem postaven do pozice vedoucího. Zaal jsem mnoho vcí postupn vnímat jinak a také jsem zaal dlat chyby. Lidé prost nereagovali na mé píkazy tak, jak bych oekával. Chtl bych te sdílet to, co jsem se o vedení za tch pár let nauil, a umožnit ti se pouit z mých chyb i když je velká pravdpodobnost, že si jimi budeš stejn muset projít. Vystupování vedoucího Bohajistý vedoucí Pokud chceme popsat vedoucího, který nemá strach, vtšinou o nm ekneme, že je sebejistý. Mnohem radji než sebejistými vedoucími bych se ale obklopil bohajistými vedoucími. Lidmi, kteí nespoléhají na své vlastní schopnosti, ale na pomoc od Boha v každodenních situacích. V pípad sebejistých vedoucích je totiž jistota položena na chatrných základech jejich vlastního já a mže se zhroutit pi kterémkoliv z jejich selhání, která vždycky picházejí. Bohajistý vedoucí ví, že on na to sám nemá, ale s Boží pomocí to zvládne. Jako voják, který sám nemže vyhrát válku, ale pod vedením svého velitele a s pomocí spolubojovník dobude pevnost. Narozdíl od sebejistého individualisty, který se na pevnost vrhá sám jako Rambo, aby se oslavily jeho schopnosti, jde bohajistý vedoucí do boje s kamarády a poslouchá vedení toho, kdo vidí celou situaci z nadhledu vskutku nebeského.na Jeho vedení se doptává a na Nj spoléhá. V takovém pípad bude dobyto opravdové vítzství. Jak by ml vedoucí vystupovat ped lidmi? Zvlášt když zaínáme být vedoucími a jsme postaveni ped skupinu lidí, které máme vést, jsme vtšinou nejistí, máme trému a strach z toho, že se nco nepovede a že se ped skupinou ztrapníme. Vypadáme jako uzlíek neštstí, koktáme a dláme chyby. Tedy pravý opak rozhodného a rázného vedoucího, kterého lidé poslouchají. Jak se mohu strachu zbavit a pestat být nejistý? Na co se soustedím? Existuje zpsob, jak se efektivn zbavit onoho ochromujícího strachu a stresu. Z eho mám jako vedoucí vtšinou strach? Z toho, že se ztrapním ped skupinou, že udlám njakou chybu. Práv na toto se soustedím. Hlavn, abych neudlal za chvíli žádnou chybu až zanu vést! Ovšem zrovna to, na co se soustedím, se pak jako naschvál stane. Pro? No práv proto, že se na to soustedím. Vše se ovšem zmní, když pesunu svj zájem ze sobeckého JÁ na nesobecké ONI. Když získám postoj služebníka. Z postoje nkoho, kdo chce ukázat skvlost své osobnosti se zmním ve služebníka jehož cílem je sloužit nesobecky tm, které vedu. Mé motivy jsou te úpln jiné. Mé já už není tak dležité. Dležití jsou te pro m druzí a to, abych jim pomohl. Nejsem motivován sobeckou touhou po uznání, ale láskou k bližnímu. Když se mi takto podaí zmnit mé motivy, strach a tréma ustoupí. Protože, kde je láska, tam není strach. V bibli se píše, že Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždy strach psobí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce. (1.Jan 4:18) Vedoucí jde píkladem Už ze slova vedoucí, vyplývá to, že skupinu vede. Tedy to, co vedoucí dlá, to budou dlat také jeho následovníci pjdou za ním. A opravdu, když stojím ped sborem a diriguji písniku, sbor se napíklad tváí tém pesn tak, jak se tváím já. Nebo spíše, když se mraím, tak je velice velká pravdpodobnost, že se na m budou mrait také ostatní. Když se usmívám, tak je velká pravdpodobnost, že aspo ti na které se takto usmívám se usmívají zpátky. Nkdy mám špatnou náladu, ale pokud dovolím této špatné nálad, aby se projevila pitom, když vedu, tak ji rozšíím na ostatní leny sboru. Proto se usmívám. Není toto ale pokrytectví toho nejhoršího kalibru? Vždy se petvauji a nedávám najevo svj pravý stav. Zjistil jsem ale zajímavý fakt. Když se zanu navenek usmívat, tento úsmv pejde pomaliku také do mého srdce. Úsmv vnímáme jako vnjší projev vnitní radosti, ale dle mé zkušenosti funguje proces i z vnjšku dovnit. Když se tedy navenek smji, rozesmje to i mou smutnou duši. Tak jak se tváíme a co vyzaujeme do okolí, to ovlivní chování lidí kolem nás a tedy zpsob našeho vedení. Stále ale mjme na mysli nebezpeí pokrytectví a v soukromí ped svými páteli nepedstírejme, že je vše v poádku. Odevzdávejme své problémy a bolesti tm, kteí nás mohou vyslechnout a pomoci nám. 20