Český a srbský studentský slang rozdíly a podobnosti ve způsobu tvoření

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Český a srbský studentský slang rozdíly a podobnosti ve způsobu tvoření"

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Srbský jazyk a literatura Metoděj Talanda Český a srbský studentský slang rozdíly a podobnosti ve způsobu tvoření Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Ana Petrov

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. 2

3 Poděkování Zde bych chtěl poděkovat vedoucí práce magistře Aně Petrov za cenné rady a odborné vedení mé práce, dále českým a srbským studentům, bez kterých by tato studie nemohla vzniknout. 3

4 Úvod..5 I. TEORETICKÁ ČÁST.6 1. Diferenciace a stratifikace národního jazyka 7 Spisovný jazyk...7 Nespisovné útvary Tradiční teritoriální dialekt Interdialekt Poloútvary národního jazyka Profesní mluva Slang a žargon Argot Studentský slang Způsob tvoření slangových výrazů Odvozená slangová podstatná jména Odvozená slangová slovesa Odvozená slangová přídavná jména Skládání Zkracování Mechanické krácení Překrucování Metaforizace Metonymické přenášení Pojmenování víceslovná (frazeologismy) Přejímaní slov..25 II. PRAKTICKÁ ČÁST Získávání slangových výrazů Anketa Skupiny Názvy škol, ústavů, místností Názvy učebních předmětů a oborů Názvy osob Názvy činností a jejich výsledků Názvy označují jevy a skutečnosti mimoškolní.37 Závěr 50 4

5 Úvod Název mé bakalářské diplomové práce je český a srbský studentský slang rozdíly a podobnosti ve způsobu tvoření. Studentský slang zaujímá zvláštní postavení mezi slangy. Studentské prostředí má řadu rysů, jimiž se odlišuje od prostředí jiných slangů a ostatních nespisovných mluvených útvarů. Jedná se o mladé kolektivy, které tvořivě reagují na oficiálnost, škrobenost a společenské konvence a vytvářejí jistou protiváhu spisovnému jazyku. Téma jsem si vybral na základě rozmanitosti a různorodosti, kterou tato oblast nabízí. Cílem bakalářské práce je sledování způsobu tvoření a používání slangu, které studenti používají ve svém uzavřeném prostředí. Práce má poukázat na rozdíly a podobnosti ve způsobu tvoření studentského slangu v českém a srbském jazyce, nastínit jak do českého tak i do srbského slangového výraziva proniká přejímání slov a významně se podílí na jeho tvorbě. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části jsou vysvětleny základní termíny, které jsou spojeny s národním jazykem, dále je specifikován pohled českých a srbských lingvistů a jejich rozdílné názory týkající se slangu a žargonu a srovnání tvorby studentských slangových výrazů. V práci se opírám o přední slangové odborníky (J. Hubáček, R. Bugarski). V teoretické části se zabývám způsobem tvoření slangových výrazů, které je názorně ukázáno v praktické části na příkladech. Praktická část je tvořena studentským slangem pomocí dotazníků, které byly vyhotoveny ve dvou verzích, české a srbské. Na základě ankety se ukáží rozdíly a podobnosti ve způsobu tvorby mezi českým a srbským studentským slangem a také aktuální stav studentského slangu těchto dvou jazyků. 5

6 I. Teoretická část 6

7 1. Diferenciace a stratifikace národního jazyka Národní jazyk představuje soubor integrovaných výrazových, prostředků, vymezený územně, uvnitř diferencovaný funkčně a teritoriálně, stratifikovaný sociálně. (Po této stránce se jím zabývá sociolingvistika, dialektologie, nauka o spisovném jazyku a teorie komunikace, v jistém smyslu souhrnně: teorie národního jazyka). Pojem národního jazyka je spjat spíše s vědami společenskými v užším slova smyslu (se sociologií, historií apod.) než s jazykovědou; ta totiž věnuje pozornost útvarům (idiomům), jimiž se národní jazyk projevuje, realizuje. Jazykový útvar je v podstatě jazyková struktura s jednou funkcí nebo s několika funkcemi (takto především spisovného jazyka). Funkci jazykové struktury rozumíme sepětí významu a formy při sledování komunikačního cíle. Vztahy mezi jednotlivými útvary vytvářejí makrosituaci specifickou pro určitý národní jazyk, tzv. jazykovou situaci Spisovný jazyk Spisovný jazyk se jako jediný řídí kodifikací a je nejdůležitějším útvarem národního jazyka. Používá se převážně v případě, když původce komunikátu sleduje vyšší komunikační cíl. Jako jediný z útvarů má funkci národně reprezentativní. Užívá se při oficiálním styku, při veřejných odborných prezentacích, v odborné a také převážně umělecké literatuře apod. Jelikož je žádoucí zachovat spisovný jazyk jako normu, která platí za výchozí bod pro jazykovědné teorie, je jeho kodifikace souborem vždy pro jistou dobu téměř uzavřeným. U spisovné češtiny můžeme narazit také na stylistickou rozrůzněnost. Vyskytují se v ní mnohé jazykové prostředky, které si můžeme zvolit podle typu komunikátu: knižní, neutrální a hovorové prostředky. Hovorová čeština přestavuje mluvenou podobu spisovné češtiny, soubor výrazů patřících hovorovému stylu spisovného jazyka. Ačkoli se řídí spisovnou normou, upouští od knižních výrazů a obsahuje také jazykové prostředky, které nebyly kodifikovány v lingvistických příručkách. 2 1 CHLOUPEK, Jan a kol.: Stylistika češtiny. Praha, s.46 2 ČECHOVÁ, Marie a kol.: Stylistika současné češtiny. Praha, s

8 1.2 Nespisovné útvary Tradiční teritoriální dialekt Dialekt, jiným slovem nářečí, je nespisovný útvar národního jazyka užívaný jen na určité části jazykového území, se specifickými hláskovými, tvaroslovnými, skladebními aj. odchylkami od spisovného jazyka. Spolu se spisovným jazykem tvoří dialekt krajní póly na stratifikační ose jazyka. Ve vztahu ke svému protipólu, spisovnému jazyku, je dialekt definován jako útvar se svébytnou strukturou a jednolitou tuhou normou, omezený na mluvenou neveřejnou (soukromou) spontánní komunikaci. 3 Tradiční národní dialekt je přísně normovaný, stylově plochý, užívaný živelně pro běžné mluvené dorozumívání, daleko řidčeji a okrajově jako nástroj především ústní slovesnosti Interdialekt Interdialekt je nestabilizovaný útvar národního jazyka představující poslední vývojové stadium tradičních teritoriálních dialektů. Ty důsledkem vzrůstajících společenských kontaktů, sjednocování životních zájmů obyvatel, vlivu prestižní spisovné češtiny aj., ztrácejí svou specifiku, postupně se zbavují výlučných, nápadných znaků (uchovávají pouze znaky společné větším oblastem, popř. celým nařečním skupinám) a vzájemně se sbližují. 5 Podle Havránka je interdialekt jazykový útvar užívaný mluvčími dialektů v nadnářečním styku. 6 Interdialekty často vykazují inovace podle současných vývojových zákonitostí národního jazyka. Například v mluvě mladé generace novější analogickou formu krávama (nář. kravama). 3 Dialekt viz Encyklopedický slovník češtiny. Praha 2002, s CHLOUPEK, Jan a kol.: Stylistika češtiny. Praha, s.51 5 Interdialekt viz Encyklopedický slovník češtiny. Praha 2002, s CHLOUPEK, Jan a kol.: Stylistika češtiny. Praha, s.51 8

9 1.3 Poloútvary národního jazyka Ke strukturním útvarům, mezi něž řadíme spisovný jazyk, hovorový jazyk, dialekty a interdialekty, které mají celistvou jazykovou strukturu z hlediska skladby, tvarosloví, hláskosloví a slovní zásoby, koexistují v národním jazyce také útvary nestrukturní, takzvané poloútvary národního jazyka. Charakteristickým znakem těchto útvarů je fakt, že se jedná o soubory slov či frází, jež se používají v rámci určitého sociálního prostředí specifickou sociální skupinou. Užívá se pro ně označení sociolekty. Do nestrukturních údajů řadíme profesní mluvu, argot, slang a žargon. Hranice mezi těmito poloútvary však nejsou ostře vymezitelné Profesní mluva Profesionální mluvou se rozumí zvláštní soubor vyjadřovacích prostředků určité skupiny zaměstnanců, kteří při práci nebo při výkonu služby užívají termínů nebo terminologických spojení bez ohledu na jejich spisovnost a to pouze pro jejich výrazovou úspornost a jejich spolehlivou jednoznačnost v daných pracovních souvislostech. Často se vidí formální přednost nespisovného nebo ne zcela spisovného výrazu v jednoslovnosti, tedy v ekonomické výhodnosti. Základní příčina oprávněných pochybností o spisovném charakteru mnoha profesních výrazů spočívá v jejich nejednoznačnosti mimo vymezené pracovní prostředí: např. chemička ve významu chemického závodu. Profesionalismy se pojmenovací motivací odlišují od slangu, některé pronikají do spisovného jazyka a zásobují terminologii oborů. Vedle publicistiky proniká profesní mluva jako druhý klín do obecného úzu, její existencí se obchází otázka ryzí spisovnosti jako prvku omezujícího do jisté míry úzus. Byly sestaveny nebo i publikovány velice užitečné slovníky profesních mluv, např. hornické nebo hutnické, vedle toho však podobné slovníky označené za slovníky slangu, např. železničářského. 8 7 ČECHOVÁ, Marie a kol.: Stylistika současné češtiny. Praha, s.45 8 CHLOUPEK, Jan a kol.: Stylistika češtiny. Praha, s.46 9

10 K slovní zásobě profesních mluv a pracovních slangů je třeba poznamenat, že v řadě případů jde vlastně o slova, která v daném prostředí plní funkci odborné terminologie, nejsou však jako termíny kodifikována. Hranice mezi výrazy profesní mluvy (pracovním slangem) a terminologií je pak do jisté míry udržována uměle. 9 Podobně jako v případě slangu může mluvčí jednotlivé profesní mluvy střídat, sám se může svou mluvou integrovat do více pracovních prostředí. K používání profesní mluvy jej v podstatě zavazuje společenská solidarita, vyplývající nicméně z automaticky se vyvíjejícího zvyku v pracovním prostředí. Profesní mluva se prostě stává nejvýhodnějším prostředkem komunikace pro svou jednoznačnost, ekonomičnost, nezávislost na komunikaci, pro sdělovaný signál společenské solidarity a zároveň i odbornosti. Je prospěšné odlišovat profesní mluvu, která vězí ve svém pracovním prostředí, a tu její varietu, která se chtě nechtě obrací k veřejnosti ta velmi inklinuje k obecnému způsobu dobového vyjadřování. Profesní vyjádření konotují komunikační kvality obvyklostí v prostředí, specifičnosti se zřením k obecnému komunikování, racionálnosti a profesionality samé Slang a žargon Slang je soubor slov a frází užívaných skupinou lidí spjatých stejným zájmem, eventuálně též profesí. Zahraniční literatura o slangu a žargonu je velmi rozsáhlá, ale při výkladu pojmů není jednotná, existují různé pohledy. Česká lingvistika zabývající se slangem je oproti srbské v jisté výhodě a to proto, že českých studií je oproti srbským více. Chápání slangu v rámci útvaru národního jazyka, s nímž naše jazykověda pracuje, je dosud poněkud problematické. Pomineme-li vymezení založená na rozboru samého názvu slang, dojdeme v dalším studiu k poznání, že autoři zabývající se slangy soustřeďují pozornost k určité lexikální vrstvě vlastní sociálně vymezitelné skupině. Tomu odpovídá velmi komplexní Hubáčkova definice, že slang je svébytná součást národního jazyka, jež má podobu nespisovné vrstvy speciálních pojmenování realizované v běžném (nejčastěji polooficiálním a neoficiálním) jazykovém styku lidí vázaných stejným pracovním prostředím nebo stejnou sférou zájmů a sloužící jako jednak specifickým potřebám jazykové komunikace, jednak jako prostředek vyjádření příslušného prostředí GREPL, Miroslav a kol.: Příruční mluvnice češtiny. Praha 2003, s CHLOUPEK, Jan a kol.: Stylistika češtiny. Praha, s HUBÁČEK, Jaroslav: Malý slovník českých slangů. Ostrava, s.8 10

11 Uvnitř takto široce pojatého slangu se pak uplatňují různá kritéria umožňující lišit slang profesní (profesní mluvu) od slangů v užším slova smyslu, slangů zájmových. Nutnost takového rozlišení se ukazuje velmi záhy zejména proto, že výrazy profesních slangů mohou přirozeně vplývat do terminologie oborů a ztrácet tím svou sociální výlučnost. Jde však skutečně o ztrátu výlučnosti? Nejsou ve skutečnosti i termíny součástí mluvy určité profesní skupiny sociálně spojené vykonávanou profesí? Co vede k rozhodnutí, že určitý výraz je pouhým slangismem, zatímco jiný tento omezující příznak nemá? A kde je hranice mezi zájmem a profesí? Čím se liší v řeči amatérský sportovec od profesionála, když oba tráví čas u téhož sportu a na témž hřišti (i když za různých materiálních podmínek)?. Lingvisticky relevantní kritéria, která se snažíme při rozhodování uplatnit, jsou nestejné váhy a nemohou postihnout všechny situace. Základním je tu hledisko spisovnosti sledovaného lexému: slangismy i profesní výrazy jsou nespisovné. Tento přístup je však zavádějící; tvůrci kodifikace vycházeli dosud z materiálů psaných, do nichž některé typy komunikačních situací nepronikly ani v literárním zobrazení a příslušné lexémy (jednoslovné i víceslovné) se pak nemohly stát součástí materiálové základny, z níž slovník vychází. U nově vzniklých oborů takové výrazy nutně předcházejí vznik oficiální terminologie (např. výrazivo počítačové techniky, odvozované z cizích, převážně anglických kořenů, jež funguje jako terminologie oboru nejen v psaném, ale i mluveném styku). Hranice spisovnosti dokonce vede k vymezování jakéhosi vyššího slangu, který by tvořily výrazy nevázané na určité zájmové nebo profesní prostředí, ale současně nespisovné, příznakové výrazy patřící velmi širokému okruhu uživatelů, u nichž můžeme najít zdroj v některé mluvě zájmové nebo profesní skupiny, které již zevšeobecněly. 12 Přední český lingvista Lumír Klimeš jako nestmelenější, souborný a sémantický doporučuje termín sociální mluva, tu pak diferencuje na slang a argot. Slang definuje jako nespisovný útvar funkčně spjatý s prací nebo zájmy určité skupiny společensky hodnocené kladně nebo neutrálně, pro jehož slovní zásobu jsou charakteristické nespisovné profesionální nebo zájmové lexikální jednotky a pro syntax stejná nebo zvýšená frekvence některých syntaktických jevů běžných ve spisovné i v nespisovné češtině, zejména elipsy a jednoznačných vět. 12 KRČMOVÁ, Marie: Slang též z hlediska sociolingvistického. In: Studia Slawistyczne Opolsko-Ostrawskie. Opole 1996, s

12 Dále dělí slang na profesionální (který má převážně sdělovací funkci, emocionální prvky jsou v pozadí) a skupinový (v němž se vedle funkce sdělovací výrazně uplatňují i prvky emocionální). 13 Podobný pohled má Josef Václav Bečka, jež slang definuje jako komplex jazykových prostředků, jímž se dorozumívá speciální skupina lidí na speciálním pracovišti o prostředcích a výkonech při speciálním druhu práce. Rozlišuje slangy profesionální neboli pracovní, jimiž se účastníci domlouvají při vlastní práci (např. hornický slang, železničářský slang s příslušnými slangovým profesionálním názvoslovím), a slangy zájmové, jimiž se účastníci domlouvají mimo vlastní práci, neboť při ní musí užívat spisovného jazyka i se spisovným názvoslovím; v nich se projevuje především stránka expresívní, tj. vzájemný vztah mezi pracovníky, přezdívky, vtipné narážky, expresívní transformace spisovných termínů apod. (slang studentský, vojenský). 14 Jan Chloupek charakterizuje slangy jako speciální slovníkové, popřípadě i frazeologické vrstvy a třídí je na profesní mluvu, slang a argot. Profesní mluvou Jaroslav Hubáček rozumí mluvu skupin zaměstnanců, kteří při pracovním procesu nebo při výkonu služby užívají termínů nebo terminologických spojení bez zření k jejich spisovnosti a to pouze pro jejich výrazovou úspornost, většinou i pro jejich vyhovující jednoznačnost v daném prostředí. (Hubáček, 1981:15) Rozdělení napříč slangem ukazuje Bohumír Dejmek, podle kterého podobně jako všemi jazykovými útvary a jazykovými vrstvami prochází dělení na prostředky expresívní a neutrální. Příznakovost či nepříznakovost co do expresivity je dalším z hlavních kritérií pro dělení slangu. Toto dělení je do značné míry souvztažné s funkčností či s komunikační potřebou slangových výrazů. Obě kritéria jsou na sobě závislá a jak můžeme pozorovat na některých relativně stabilizovaných výrazech, vytvářejí uvnitř slangu dvě vyhraněné skupiny. Profesní výrazy jsou prostředky nocionální s převládající funkcí prostě sdělnou (jejich funkcí je pojmenovat novou věc či nové aspekty skutečnosti nebo skutečnost nově pojmenovat; stará pojmenování z jakýchkoliv důvodů nevyhovují); z hlediska expresivity jsou buďto neutrální, nebo s menší mírou expresivity. 13 HUBÁČEK, Jaroslav: O českých slanzích. Ostrava, s BEČKA, Josef Václav: Sborník přednášek z III. Konference o slangu a argotu. Plzeň, s.6 12

13 Výrazy zájmového slangu jsou prostředky expresívní, u nichž nabývá vrchu zaujetí nového vztahu, nového postoje ke skutečnosti (uplatňují se tedy složky emocionální, nebo potřeba hry se slovem a jeho podobou formou i s jeho významem). Funkce prostě sdělná ustupuje do pozadí. (Dejmek, 1988:51) Podle etymologa Františka Kopečného je slang anglické slovo původem ze Skandinávie a pokládá jej za dějové jméno ke sling = vrhat, házet. V norštině se objevuje slengja kjeften házet hubou. (Kopečný, 1980:28) Starší a rozšířený výklad tohoto slova uvádí Hubáček, který poukazuje na s language (= něčí jazyk, např. soldiers language, mluva vojáků). Původně označovalo zvláštní zpěvavý a lstivý jazyk žebráků. (Hubáček, 1988:6) V srbštině se uvádí termíny slang, žargon, argot, sociální dialekt stejně jako v češtině. Výraz šatrovački (přesmýknutí slabik) se u nás nepoužívá. Jde o formu slovních hříček, např. telefon fontele, škola laško, seljak ljaksa. Výše uvedené výrazy se mezi sebou neliší, v srbštině sleng, argo, šatrovački znamenají druhy žargonu v jazyce, to ale neplatí v hovorové mluvě, která nemá pro termín žargon zvláštní název. Z lingvistického pohledu, lexika a gramatika nemá ostré hranice a tím dochází k chybě označení jenom termínem žargon. 15 Srbský lingvista Ranko Bugarski vysvětluje souvislosti se žargonem takto: Да би се о жаргону смислено расправљало у било којем контексту, потребно је најпре се одредити према обиму тог појма и значењу самог термина. Добро је познато, наиме, да се реч жаргон употребљава у различитим значењима, ширим и ужим, те да није унапред јасно н акоју се врсту или врсте језичких варијетета или говорних облежја њоме заправо упућује у нашем језику, а слично је и са одговарајућим терминима у другим језицима. Широко говорећи, жаргоном се може назвати сваки неформални и претежно говорни варијетет неког језика који служи за идентификацију и комуникацију унутар неке дручштвено одређене групе по професији, социјалном статусу, узрасту и слично чије чланове поверзује заједнички интерес или начин живота, а која уз то може бити и територијално омеђена. Жаргон је обележен специфичним јизичким средствима, пре свега лексичким и фразеолошким, а узузетно и граматичким и фонолошким. Отуда је он слабо разумљив другим говорицима истог језика, који га често негативно вреднују у подразумеваној опозицији према стандардном или књижевном језику. 15 BUGARSKI, Ranko: Žargon. Beograd, s

14 Тако се, на пример, говори о аутомеханичарском, правничком, административном, политичком, новинарксом, компјутерском, спортском, војничком, уличном, лоповском, наркоманском, студентском, београдском жаргону, са могућим ужим поделама унутар неких од њих. Овако одређен појам жаргона има два основа аспекта, којима одговарају два главна главна прилаза његовом проучаванају социопсихолошки и лингвистички. Са социопсихолошке стране овде се нема много шта рећи, јер је јасно да суштину жаргона и темељни разлог његовог постајања представља потреба чланова неке друштвене групе да и потврде своју припадност датој групи. При томе, како смо управо видели, појам групе обухвата све од припадника неке професије, преко субкултурних и омладинских групација, до територијално одређених јединица. Колико се год оне међусобне разликовале, у једну категорију их сврставају осећања колективног идентитета и унутаргрупне солидарности, праћена комплементарном потребом разграничења од других група и од шире заједнице. Тој категорији може се легитимно прикачити етика жаргона, и на овом степену апстракције ту нема проблема. Прави проблеми су на лингвистичкој страни. (Bugarski, 2003:12) Nejznámější a největší srbský žargonofil a žargonograf 16 Dragoslav Andrić říká že: Жаргон је био језик ужих група; али данас, скоро свуда на свету, или се те групе много бише мешају, или много шире и брже размењују информације једна о другој. Много реци које цу биле својствене само једној социјалној групи постале цу својина и неке друге групе, или чак елемент жаргона који би се могао назвати општим. Занимљиво је осмотрити тај процес на трима сродним шатровачким речима: мунђа, мунђарити и мундарош. Истог су порекла, све три жаргонске, па ипак: друге две су широко прихваћени жаргонски изрази, а прва је и даље углавном шатровачка али се лепо осећа како једном својом ивицом, као млад месец, улази у фокус општије пажње. Тамо где жаргон одсликава ситуацију која често доводи у додир две социјалне групе, међе напцела у самом жаргону постене се утиру: оне, на пример, између шатровачких и општих, а у новије време између шатровачких и омладинских, жаргонских израза за блудницу. (Andrić, 1976:10) 16 BUGARSKI, Ranko: Žargon. Beograd, s.8 14

15 Borivoj Gerzić charakterizuje žargon jako језик који се употребљава у свакодневној комуникацији. Он је животописан и сликовит, спонтан, иновативан и шокантан, и, по дефиницији, увек је алтернативни израз. У језик улази с разних страна, обично из затворених заједница (поткултура) какве чине ђаци, тинејђери и студенти, војници, рок мозучари, наркомани, криминалци и затворенци, свет шоу-бизниса, уличне банде, скитнице, коцкари, занатлије, спортисти, хакери итд. Изражавање особођено готово свих норми, тајно споразумевање, спотаност, шок, иновација и бунт против друштвених правила основа су обележја жаргона. (Gerzić, 2002:8) Dále vystihuje důležitost žargonu při rozvoji jazyka. Ако је жаргон сувишан, бесмислен, вулгаран, као што се понегде чује, зашто се њиме бави наука? Зато што се мора регистровати и зато да би му се одредило место у историји језика. Иако жаргон може бити проблематичан ако се посматра са, рецимо, васпитног становишта, његова историја важна је за развој језика. (Gerzić, 2008:8) Při pohledu na názory a výklady českých a srbských lingvistu je patrná velká odlišnost při termínech slang a žargon. Z výše uvedeného se dá vyvodit, že česká lingvistika rozlišuje termíny více než srbská. Je to dáno tím, že srbská lingvistika více stírá rozdíly, nespecifikuje a nesnaží se tolik třídit uvedené pojmy. V srbském prostředí se termín slang používá velmi ojediněle, výraz žargon převažuje. Čeština tyto termíny rozlišuje a více se používá výraz slang, který se považuje za vhodnější Argot Argot je tajná mluva společensky izolovaných skupin občanů původně ze sociálního podsvětí. 17 Předpokladem vzniku argotu, podobně jako u slangu, je jistá kolektivní solidarita společenské skupiny, mající stejné záměry, cíle a zájmy, které se snaží ale specifickým zašifrováním před veřejností utajit. Obvykle se jedná o lidi na okraji společnosti (zloději, narkomani, vězni, prostitutky, pasáci). Argoty všech těchto jmenovaných skupin pocházejí z jazyka jidiš (jazyk východoevropských Židů založeného na němčině) a jedno z tradičních označení argotu je kechemer lošen, což v překladu znamená chytrá mluva. Proto se také argotu někdy říká řeč chytráků. V současné době argot ztrácí svoje utajení, protože lidé na okraji společnosti jej používají i při běžné komunikaci s lidmi (vězni používají argot ve styku s vyšetřovateli, prostitutky se svými zákazníky, dealeři s narkomany atd.). 17 CHLOUPEK, Jan a kol.: Stylistika češtiny. Praha, s.46 15

16 1.4 Studentský slang Slangové výrazy z prostředí škol představují poněkud specifickou skupinu. Za studentský slang se považuje vrstva speciálních nespisovných názvů a obratů, jimiž je charakterizována běžná jazyková komunikace mezi studenty středních a vysokých škol. Studentský slang na rozdíl od jiných slangů, zejména profesních, má zvláštní rysy, které vyplývají ze specifického studentského prostředí. 18 1) Prostředí je značně proměnlivé svým složením. Díky tomu nejsou slangové výrazy stabilní, ale podporuje se jejich proměnlivost. Základním rysem pro slovní zásobu studentského slangu je způsob vyjadřování, který je často typický nejen pro jedno místo, ale také pro jednu školu nebo pro jeden studijní obor. Proměnlivost a kreativita je také způsobena tím, že studentské slangové výrazy jsou omezené časem. To ale nebrání tomu, že některé tradičný výrazové prvky jsou přejímány mladšími od starších, protože jsou určitou dobu ve stejném školním prostředí. 2) Pro studentský slang je specifické to, že tvůrci a uživatelé jsou mladí lidé, kteří jsou myšlenkově pohotoví, nemají tolik společenských zábran. Dále se uplatňují také psychologie studentů, tím je myšlena touha po originalitě, snaha získávat nové poznatky, averze vůči formalismu, přijít s něčím novým, neotřelým, rozčeřit klidné vlny studentského života vtipem a emocionálně a expresívně se vyjádřit. Studenti dobře znají spisovný jazyk, který používají během výuky a v komunikaci s profesory, ale mají chuť se odlišit od profesorů, rodičů a provokují a parodují jazyk dospělých, který je někdy vůči nim nelítostný, ale zároveň obsahuje prvky humoru. Mezi nejzákladnější odlišnosti jazyka mládeže patří zvláštnosti ve výrazech, v tónu hlasu a v kadenci vět. Jde především o specifické zvláštnosti ve zvukové stránce projevu a v slovníku. Nápadným a častým rysem po stránce zvukové je ležérní, záměrně nedbalá výslovnost, která se projevuje především vypouštěním, polykáním některých hlásek, popřípadě celých hláskových skupin. Vezměme si například velmi časté a frekventované v srbštině znaš a češtině člověče. Většinou se vyslovuje v zjednodušené, zkrácené podobě. Srbské mislim jako mis m a české člověče jako čoeče anebo čéče. 18 PETROV, Ana a MATIĆ, Bojana: Studentký slang - rozdíly a podobnosti mezi srbským a českým studentským slangem. In: Studia Balcanica Bohemo-Slovaca VI. Brno, s

17 Silný citový přízvuk provází velkou část pojmenování vůbec. S citovým zaujetím a silnou nadsázkou se pojmenovávají i skutečnosti kladné. Nebývá neobvyklé, že určité slovo, určitý výraz slouží zároveň k označení jak kladné, tak i záporné skutečnosti. Například vyjádření jako to je zvíře může být kladným i záporným hodnocením, může vyjadřovat na jedné straně obdiv, na druhé straně krajní odsouzení. Kladné i záporné, podle situace, může být i hodnocení ten valí, ten kalí, ten vaří, právě tak jako příslušná odvozená pojmenování valič, kalič, vařič.také přídavná jména mohou označovat zároveň kladné i záporné vlastnosti, například přídavné jméno fenomenální to je v současné době velmi moderní a to nejen u mládeže, může se objevit třeba i ve spojení fenomenální expert, kde vyjadřuje kladné hodnocení až obdiv, ale také na druhé straně třeba ve spojení fenomenální blbec, které znamená krajní odsouzení. Vlastní význam těchto přídavných jmen ustupuje do pozadí, vyjadřují vlastně jen velkou míru v kladném i záporném smyslu, to platí například i o adjektivech jako děsný, hrozný, šílený atd. Jak v češtině, tak i v srbštině toto nadměrné, někdy až šokující nadsazování, přehánění a zároveň časté užívání citově zabarvených, zvláště hanlivých, pejorativních výrazů, mezi nimi i slov tzv. společensky neúnosných a nadávek, to je právě to, co ke studentskému slangu vyvolává kritický postoj dospělých. Jedním z nejtypičtějších rysů vyjadřování studentů je záměrné míchání prostředků z různých stylových rovin, zejména užívání prvků výrazně knižních až zastaralých vedle prostředků obecné češtiny a výrazů silně expresivních. Díky tomu se mezi studenty můžeme doslechnout výrazů jako poté, zajisté, tím pádem, abych atd., zasazenými do kontextu, jehož základem je obecná mluva. Pramenem těchto knižních výrazů je především škola a čtení knih. Není to jen snaha upozornit na sebe výstředním výrazem (třeskutě zábavný, kýžená remíza tím je myšleno uspokojivý výsled zkoušky), ale někdy i jazyková hravost, projevující se v aktualizaci běžných výrazů (dostat satisfacku). Jde obvykle o ironii a zesměšňování všeho šedivého ve světě dospělých. Tímto záměrně paradoxním užíváním výrazně knižních nebo zastaralých prvků se dosahuje zvýšeného expresivního účinku. Častějším výskytem se ale může expresivita vytrácet. To je také jeden z důvodů podporujících neustálou tvořivost, podněcující vytváření nových a neotřelých výrazů. 17

18 2. Způsoby tvoření slangových výrazů Slangy se obohacují stejnými pojmenovávacími postupy jako slovní zásoba ostatních útvarů národního jazyka, jehož jsou součástí. Slangové názvy jsou především podstatná jména (imenice), slovesa (glagoli), omezeně přídavná jména (pridevi) a zřídka příslovce (prilozi). Podle Hubáčka se tvoří postupy: 19 Transformačními (slovotvornými) Transpozičními (které využívají pojmenování již hotových, existujících slov) V případě se slangové názvy tvoří odvozováním, skládáním a jinými způsoby (zkracováním, mechanickým krácením a překrucováním), v druhém případě se pojmenovávacími postopy rozumí tzv. sémantické tvoření (metaforické a metonymické přenášení), tvoření názvů víceslovných (frazeologismů) a přejímání. Slangové názvy se velmi často tvoří odvozováním (derivacija), téměř výhradně příponovým; uplatňují se zejména produktivní připony. Ivan Klajn upozorňuje na nepostojano a: Pojedini imenički i pridevski sufiksi mogu imati nepstojano a.takvo a je u gramatici poželjno označiti na poseban način, npr. stavljanjem u zagradu, jer ukoliko je a stalno, posredi je sasvim drugi sufiks, drukčije promene i značenja. Primera radi, nije isti sufiks (a)k u učinak, gen. učinka (od glagola učiniti) i sufiks ak u zemljak, gen. zemljaka (od zemlja); nije isti pridevski sufiks (a)n u plodan, plodna, plodno i sufiks an u zvezdan, zvezdana, zvezdano. (Klajn, 2005:179) 19 HUBÁČEK, Jaroslav: Malý slovník českých slangů. Ostrava, s.14 18

19 2.1.1 Odvozená slangová podstatná jména Řadí se do různých významových i slovotvorných kategorií. Jsou to: Názvy osob a) činitelské, nepříliš početné tvořené nejčastěji připonou: v češtině -ák, méně často příponami l, -oun, -ař, -č, -ník, -íř, -a (ležák, mazák, šprtoun, blokař) v srbštině (a)c, -ak, -ar, - nik, -džija, -onja (starac, stranac, brbljivac, divljak, glupak, pro mužský a ženský rod pak stejně: -ica, -lica, -lo ulizica, svañalica, blebetalo) b) konateské, tvořené od jmenných základů, nejfrekventovanější přípony: čeština ař, -ář a ák, málo produktivní jsou ista, -(n)ík, - ovec, -as, -a (dálkař, terénář, třídas, posada) srbština (a)c, -ov(a)c/-ev(a)c, -aš (omladinac, akademac, esesovac, tolstejevac, sektaš, logoraš) c) přechýlené, tvoří se hlavně příponou: čeština ka, méně často připonami ajzna, -(n)ice (očařka, kultpropka, šťabajzna) srbština ica, -ka, -inja, -kinja, -uša (pevačica, Mañarica, lavica, svetica, frizerka, muslimanka, pesnikinja, vojvotkinja, prostakuša) Názvy prostředků Jsou velmi početné, tvoří se nejčastěji jako odvozeniny ze základů slovesných (deverbativa), méně často ze základů jmenných (denominativa). V češtině jsou přípony u deverbativ: -ák, -ka, -čka, řídce č, -oun, -ér (blafák, kontrolka, lapačka, klepáč, blafoun, markér) u denominativ: -ák, -ka, -olovka, ojediněle i ař, -ář, -ník, -ička, -ina, -ice, -a (živák, masnák, sterňálka, datumovka, zrnkař, okurkáč, hygienička) V srbštině jsou přípony: -ač, -lica, -lo, -aljika, -iljika (brisač, prekidač, bušilica, prskalica, vozilo, pisaljka, cediljka) 19

20 Názvy nositelů vlastností Tvoří se ze jmenných základů, často jsou výsledkem univerbizace. Patří mezi ně zejména názvy věcné. V češtině se uplatňují přípony ák, -ka, -ovka, méně často an, -as, -áč, -a, -ina, -ula, -ice (druhák, škrobák, gibsonka, časovka, prašan, kraťas, maskáč, bejbina, žákula, třídnice) V srbštině se uplatňují přípony nica, -ka, -ina, -etina, -ovina, -arina, -ovača/-evača (ulaznica, propusnica, petrolejka, mašinka, nuklearka, govedina, svinjetina, borovina, putarina, višnjevača) Názvy místní Tvoří se větší měrou ze základů jmenných, menší měrou ze základů slovesných; odvozovacími příponami: V češtině ka, -ovka, -na (s variantami árna, -ovna, -erna), -ák, zřídka iště (placovka, sesterna, šerifárna, šiferna, nalejvárna, slaňák, kutáliště) V srbštině ištе, -lištе, -ana, -ara, -nica, -onica, -ionica, -arnica, -injak, -ik (lovište, bojište, šećerarna, pivara, ludnica, spavaonica, mlekarnica, zverinjak, šljivik) Názvy zdrobnělé Jako slovotvorná kategorie modifikační jsou častým prostředkem vyjádření expresívního, méně často věcného. Uplatňují se přípony: V češtině ek, -ík, -(ič)ka, -íčko (dělnásek, majzlík, denička, laníčko) V srbštině ić, -čić, -ica, -čica, -(a)c, -(a)k, -ce, -ence, -če (mužić, papirić, brodić, ekserčić, ženica, bubica, cevčica, krevetac, ñavolak, zvonce, pilence, momče, devojče) 20

21 Názvy dějů Do významové kategorie názvu dějů patří slovotvorná kategorie jmen dějových. Jedná se o dějová substantiva. Přípony jsou: V češtině pro podstatná jména slovesná ní, -tí (je to neomezeně produktivní způsob tvoření, např. faulování, ofajfkování, exnutí, upísknutí), nejčastěji používané přípony (č)ka, méně často nda, -ina, -ák, -izace, -ismus, -ství, -ctví (sdělávka, dorážečka, šoulanda, slezina, vložák, maršrutizace, recesismus, lanařství) V srbštině ina, -čina, -etina, -ura, -urda (vojničina, komadina, kafančina, babetina, ribetina, kožura, seljančura, ručurda, glavurda) Z celkového pohledu na tvoření slangových podstatných jmen odvozených vyplývá, že se z velkého množství možných odvozovacích přípon, jimiž disponuje srbský a český jazyk, uplatňují jen některé. Mezi srbskými nejčastějšími příponami jsou to ac, -ica, -ka, -njak, mezi českými ák, -ař/-ář, -ní/tí. Tyto přípony často slouží univerbizaci (jednoslovnému pojmenování na předloze sousloví) a jsou dokladem unifikačních tendencí příznačných pro běžně mluvený jazyk Odvozená slangová slovesa Ve srovnání se slangovými podstatnými jmény jsou slovesa zastoupena méně. Tvoří se jednak příponami ze jmenných základů domácích i cizích, jednak předponami ze sloves. V češtině jsou nejčastějšími příponami ova-, jíž se tvoří slovesa ve významu vytvářet to, co znamená předlohové podstatné jméno (fajfkovat, falcovat, faulovat), nebo ve významu užívat si věci jako nástroje či prostředku (laníčkovat, špachtlovat, štokrovat) a i-, jíž se tvoří slovesa s významem chovat se nebo dělat něco ve smyslu předlohového jména (chatařit, muškařit, lanařit) V srbštině se nejvíce vyskytují přípony čiti, riti, -(k)nuti, méně pak ckati, -ćkati, -kiti (crnčiti, dokurčiti, zbičiti, fušariti, riknuti, puknuti, gleduckati) 20 HUBÁČEK, Jaroslav: Malý slovník českých slangů. Ostrava, s.14 21

22 Podle Hubáčka se přeponovým odvozováním i ve slanzích obyčejně pouze obměňuje význam základového slovesa (ve smyslu přislovečného významu přidávaných předpon, např. odfajfknout, proveslovat, přešaltovat, rozmargírovat, upísknout apod.) (Hubáček, 1988:16) Odvozená slangová přídavná jména Pro vysoký stupeň abstrakce jsou poměrně řídká; ze základů slangových jmen se tvoří zejména jako přídavná jména přivlastňující celému druhu: V češtině (kolejácký, stavbácký, stavbařský, želbetonářský), ze základů slangových sloves hlavně jako dějová přídavná jména z příčestí trpných (dištancovaný, vyšmelcovaný) a účelová přídavná jména (falcovací, koníčkovací). V srbštině (riblji, ñavolji, božiji, naduvan, nakresan, upeglan) Skládání Patří mezi méně časté způsoby tvoření slangových názvů. Tohoto postupu se užívá hlavně tam, kde předlohou je více slovné pojmenování (spojení slov více či méně volné nebo sousloví), motivací tohoto způsobu tvoření je hlavně snaha o jednoslovné vyjádření (univerbizace). Čeština (kovomodelárna, reprobedna, fotosnímek) Srbština (sekadaša, glupander, ćortan) Jak pro srbštinu tak i češtinu jsou velmi časté jsou slangové složeniny hybridní, které využívají mezinárodních slovních základů typu auto, foto, moto. 22

23 2.2.2 Zkracování Způsob tvoření slov, jehož motivem je větší ekonomičnost zkrácené podoby než existující nezkráceného pojmenování jednoslovného nebo víceslovného. Při zkracování se zároveň vytrácí explicitnost pojmenování, nutná pro jednoznačnost významu; zkrácené výrazy mohou být nositeli různých stylových příznaků. Zkracování se rozděluje na: 21 zkratky iniciálové jsou založeny na čtení prvních písmen slov (USA výslovnost ú es á) zkratková slova vyskytují se častěji, vznikají s cílem imitovat skutečná slova (Občanská demokratická strana, ODS: ódéeska) V češtině slangová slova zkratková (bezák, brt, želbet) iniciálové zkratky (UHO, OA) V srbštině slangová slova zkratková (čoka, samiš, pljeska) iniciálové zkratky (JUGORDP, BU) Mechanické krácení Jde o snahu kratších a zvukově zjednodušených vyjádření; takto tvořené názvy mají zpravidla menší počet slabik, zjednodušené souhláskové skupiny, sklon k otevřeným slabikám, případně jsou i jinak hláskově upravovány. Slovní význam většinou nemění, jen ho upravují. Čeština (francouzština fránina fráňa) Srbština (matematika matiš mata) 21 Zkracování viz Encyklopedický slovník češtiny. Praha 2002, s

24 2.2.4 Překrucování Je podobné mechanickému krácení, tímto slovotvorným postupem bývá význam slova pouze modifikován, jednotlivá pojmenování jsou rozmanitě upravována či přetvářena. Motivace může být různá, snaha o zvukové zvýraznění a odlišení od zvukové podoby spisovné, snaha o úpravy umožňující dvojí chápaní smyslu slova, jazyková hravost aj. V češtině (štígro, jasan, zadax) V srbštině (živa, lako, tebra, vozdra) Velmi často se slangové názvy tvoří přenášením slovního významu, tzv. sémantickým tvořením a to metaforickým (na základě podobnosti vnějších znaků denotátu), méně metonymickým (na základě vnitřní souvislosti denotátu) Metaforizace Tvoření metaforických výrazů je druhem velmi oblíbeného a používaného onomaziologického postupu při obohacování slovní zásoby slangu. Motivací je potřeba označit nové skutečnosti, u nichž si mluvčí uvědomuje podobnost nebo souvislost s výrazy již existujícími, dalším aspektem je touha po expresívním vyjádření. Při metaforizaci se jako výchozích užívá názvů z oblasti živočišné, a to z názvů zvířat, brouků, osob, nebo jiných, významově vzdálených významových kategorií: názvů hudebních nástrojů, potravin, obuvi a součásti oblečení a dalších názvů běžných v každodenním všedním jazykovém styku. Značná diferenciace mezi významem výchozím a významem realizovaným metaforickým názvem je obyčejně přepokladem významové jednoznačnosti v určitém slangovém prostředí, neboť k užití názvů v původním významu dochází jen náhodně. 23 Čeština (beran, čokl, čuba, klokan, kotě, husa, káča, babka, čert, dudy, trumpeta, banán) Srbština (magarac, mrav, pčela, konj, bubica, lisica, šef, šeik, ñavo, Šiptar) 22 HUBÁČEK, Jaroslav: Malý slovník českých slangů. Ostrava, s HUBÁČEK, Jaroslav: Malý slovník českých slangů. Ostrava, s.18 24

25 2.2.6 Metonymické přenášení Metonymizací vznikají slangové názvy na základě přenesení pojmenování na jinou věc nebo představu, která s věcí nebo představou věcně souvisí nebo s ní má spojitost. Jedná se o méně častý způsob tvoření slangových výrazů. Čeština (obrysy obrysová světla, muška muší váha) Srbština (mršavica mršava devojka) Pojmenování víceslovná (frazeologismy) K frazeologismům (ustáleným spojením) se řadí vazebné spojení slov, jejichž klíčovým slovem je sloveso. Rozumějí se jimi vazebná spojení slov, v nichž aspoň jedno slovo ztrácí svůj vlastní význam anebo nabývá významu nového, často přeneseného. Po stránce významové patří všechna frazeologická spojení do kategorie názvů dějů. Čeština (umět tužku, čumět jak puk, dělat bordel) Srbština (spreman ko zapeta puška, nemati pojma, očistiti ispit) Přejímání slov Přestože máme k dispozici poměrně hodně přejatých slangových názvů, je to dnes způsob tvoření omezeně produktivní. Důvody přejímání mohou být různé: chybějící nebo ne včas propracovaná a dostatečně bohatá domácí terminologie, snaha o zachování pojmů specifických v určitém prostředí nebo v určitém národě, snaha o zjednodušené vyjádření v případech, kde domácí název je realizován souslovím nebo kde je dlouhý a málo výrazný, potřeba o vyjádření expresívní a také skutečnost, že užívání tradičního přejatého výraziva dává pocit sociálního splynutí s prostředím, je projevem jazykové a tím i společenské konformity. 25

26 Pojmenování se v tomto případě tvoří přejímáním již existujícího a používaného výrazu z cizího jazyka, z čehož vyplývá že nejde o tvoření v pravém slova smyslu, ale pouze přizpůsobování cizího názvu v domácím prostředí. Přejímané názvy jsou více či méně upravovány, adaptovány, přizpůsobují se po stránce zvukové a tvaroslovné poměrům domacího jazyka. V češtině velkou část přejatých slangových výrazů tvoří názvy z němčiny (biflovat, kredit, flaška), angličtiny (brejk, lůzr, king), ruštiny (šajba, spasíba, charašo), méně je pak zastoupena španělština (hola, siesta, seňorita), francouzština (rande,madmazel) a slovenština (chalan, čučorjetka). V srbštině je nejvíce výrazů přejato z turečtiny (baksuz, bidža, mangup), němčiny (morgen, šminka, trač), angličtiny (fleš-bek, hepi, luzer), méně pak z italštiny (gajba, kapiši, libero), francouzštiny (etiketa, klošar, žurka), maďarštiny (pacov, lopov, servus). 26

27 II. Praktická část 27

28 1. Získávání slangových výrazů Výzkumu se zúčastnilo celkem 65 studentů. Z toho 33 českých a 32 srbských. Nejvíce je studenty zastoupena Masarykova univerzita v Brně, dále pochází velké množství od studentů slavistiky Filologické fakulty Univerzity v Bělehradě a v neposlední řadě spolupracovali na anketě studenti z různých srbských studentských diskusních fór. 2. Anketa Studentům byla předložena anketa obsahující 92 spisovných názvů a jejich úkolem bylo doplnit slangové výrazy. V anketě mohl respondet uvést i více výrazů, když kolonka zůstala prázdná, znamenalo to, že dotyčný uvedený výraz používá ve spisovném jazyce, když bylo místo proškrtnuté, tím bylo myšleno, že student slangový název nezná. Pomocí ankety se názorně ukáže, jaké podobnosti a rozdíly se nachází mezi českým a srbským studentským slangem. 3. Skupiny Studentské výrazy jsou rozděleny do několika sémantických skupin a v každé skupině jsou uvedeny různé názvy, které studenti ve své komunikaci používají každodenně. V anketě jsou vynechány vulgarismy (které se v srbštině používají více než v češtině) a díky tomu je český slangový slovník bohatší. Jako první jsou uváděny české slangové výrazy s názorným příkladem, k nim je vždy ekvivalent v srbském jazyce. V každé skupině jsou uvedeny ještě další výrazy, které studenti používají, ale ty nejsou zastoupeny v tak hojném počtu. Sémantické skupiny jsou: Názvy škol, ústavů, místností Názvy učebních předmětů a obor Názvy osob Názvy činností a jejich výsledků Názvy označující jevy a skutečnosti mimoškolní 28

29 3.1 Názvy škol, ústavů, místností Nejčastějším způsobem tvoření názvů škol a ústavů je zkracování, resp. iniciálové zkracování. Iniciálové zkracování je stejné jak pro češtinu, tak pro srbštinu. Masarykova univerzita se zkracuje jako MU, Univerzita v Bělehradě jako BU. Nejfrekventovanějším názvem mezi českými studenty je Masárna, Masaryčka, srbští studenti svou univerzitu nazývají BeGUni. Sufixy v češtině jsou na, -čka (v případě Masaryčka se jedná o deminutiv). Příklady: Čeština: Studuji na masárně a jsem tam spokojený. Srbština: Nisam iz Beograda, ali studiram sada na BU. V češtině se při tvorbě názvů škol uplatňuje odvozování od slangových podstatných jmen, masárna (sufix árna), což se tvoří větší měrou ze základů jmenných, menší měrou ze základů slovesných. Český termín MU, stejně jako srbský BU patří do skupiny zkracování, do tzv. zkratkových slov. Pro fakultu je nejčastějším názvem v češtině fakule, fakula (sufixy le, -la) pro srbský výraz fakultet se používá výraz faks (zkracování). Další možné výrazy jsou fuckulta (sufix ta, kořen slova od nelichotivého anglického slova fuck), nebo termín fakultička (deminutiv). Čeští studenti používají i zkrácený výraz pro svou fakultu (např. filda, přírodka, ekonomka), v srbské anketě tyto zkrácené výrazy uvedeny nebyly. Čeština: V létě má naše fakule pěkné posezení na dvorku. Srbština: Uradićemo domaći zadatak na faksu. Knihovna je označována v češtině jako bichlárna (původ je z německého slova Buch), biflárna (základem je německé büffeln), knihárna (sufix na) v srbštině můžeme vidět opět zkracování biblioteka biblio. 29

30 Čeština: Musím do knihárny pro nějaké knížky. Srbština: Rado idem da učim u biblio. Rozdíl mezi češtinou a srbštinou je v této kategorii takový, že zatímco v češtině se používá názvů místních (bichlárna, knihárna sufix árna), v srbštině můžeme vidět mechanické krácení, snahu o kratší a zvukově jednodušší vyjádření biblio. Výrazů pro učebnu se nevyskytuje mnoho. V češtině se nejvíce používá výraz třída, třídka (studenti tak nostalgicky vzpomínají na základní školu), dále pak pak přejaté slovo z němčiny Klasse (klase). V srbštině studenti ukazují smysl pro humor dodáním písmena, učionica mučionica, méně častý je výraz kabinet. Čeština: V jaké to máme dneska klase? Srbština: Imamo predavanje u ružnoj mučionici. V češtině se studenti nejvíce přiklánění slangovým výběrem k přejímaní slov (Klasse klase), zatímco v srbštině ukazují v této kategorii hravost a vtip. Pomocí metaforizace se mučí v mučionici (učionica). 3.2 Názvy učebních předmětů a oborů Český jazyk Velmi často se místo českého jazyka používá termín čeština. Jedná se o univerbizovanou podobu, která přešla ze slangu do spisovného jazyka. Pro slangové výrazy se nejvíce používají sufixy ák (čeják, česják, česák), nebo na (čejina, češčina). V srbštině se neobjevil ani jeden slangový výraz pro češtinu, používá se češki, nebo češki jezik. Čeština: Čeják mně vždycky dělal problémy. Srbština: Studiranje češkog je teško za ljude koji nisu slovenskog porekla. V češtině se nejvíce používá mechanické krácení (čejina, češčina) nebo univerbizace v podobě čejáku, česáku (sufix ák). 30

31 Matematika V češtině bývá název tohoto předmětu krácen, tzv. haplologií 24 (matika), dále je upraven sufixy -a, -ka (máta, matka). V srbštině se vyskytuje obdoba českého máta, stejný sufix a (mata) dále -iš (matiš) a odebráním prvních tří slabik vzniká tika. Čeština: Většinu lidí matika vůbec nebaví. Srbština: U mati ne volim geometriju, to mi uopšta ne ide. V češtině je nejpoužívanější univerbizace (matika), dále se tvoří ze základů jmenných (máta, matka sufixy a, -ka). V srbštině stejně jako v češtině je odvození od slangových podstatných jmen (mata sufix a), méně používaným v této kategorii je mechanické krácení (matiš sufix iš). Dějepis Mezi českými studenty dominovalo krácení na slangový výraz děják (sufix ák), nebyl uveden žádný jiný příklad. V srbštině se užívá termín histerija (sufix ija, studenti ukazují, jaký strach mají z učením datumů hysterie). Čeština: Z dějáku si pamatuji leda zlatou bulu sicilskou. Srbština: Nemam dobro pamćenje, pa za to nemogu da pamtim mnogo datuma iz histerije. Pro češtinu je v této kategorii nejtypičtější univerbizace (děják sufix ák), v srbštině se nejvíce používá metaforizace (istorija histerija), na které si můžeme všimnout diferenciace mezi výchozím významem a realizovaným významem. 24 Haplologie viz Encyklopedický slovník češtiny. Praha 2002, s.565 (Zaniká-li jedna ze dvou sousedních stejných nebo velmi podobných slabik, mluví se o haplologii (morfo+fonologie > morfologie); tento termín se někdy vztahuje i na jakýkoli zánik hlásek a slabik). 31

32 Zeměpis Čeští studenti předmět krátí na zempl, nebo tvoří pomocí sufixu ák (zemák). V srbštině je předmět krácen geografija geos. Čeština: Zempl je neposatelná nuda, cestování prstem po mapě nikoho nebere. Srbština: Iz geosa imamo dosadnog profesora. V češtině je nejvíce frekventovaná univerbizace v podobě zemáku (sufix ák), v srbštině dochází k mechanickému krácení (geografija geos). Biologie Biologie má mezi českými předměty největší zastoupení při tvorbě slangových výrazů. Jedná se především o jazykovou úsporu, krácením (bio), dále sufixy a, -ša, -oška (biola, bioša, bioška), méně pak ule (bižule). V srbštině se v anketě setkáváme s výrazem bios (krácení biologija bios). Čeština: Docela zajímavá je bioška, ale člověk se tam toho musí hodně učit. Srbština: Danas neću da idem na bios, vrti mi se u glavi. V češtině je nejpoužívanější univerbizace (biola), dále se používají denominativa (bioša, bioška), méně mechanické krácení (bio). V srbštině je mechanické krácení jediný způsob (bios), který studenti při slangovém výrazu uvedli. Chemie V češtině převládá výraz chemoška (sufix oška), méně pak chemča (-ča), chéma (-a). V srbštině se název krátí pomocí sufixu -a (hemija hema). Čeština: Chemošky už mám plný zuby, je to peklo. Srbština: Hema je vrlo zanimljiva, zato što profesor pokazuje razne eksperimente. 32

33 Fyzika V češtině se nejvíce uplatňují sufixy a, -our, -ina (fýza, fyzour, fyzina). V srbštině se slangové výrazy tvoří pomocí sufixy a, -is (fiza, fizis) Čeština: Zítra máme fyzoura s Einsteinem. Srbština: Muškarci više vole fizis od devojaka koje samo vole da se šminkaju. V češtině se jedná o tvorbu jmenných základů (fyzina sufix ina), méně pak fýza (sufix a). V srbštině studenti uvádějí fiza, fizis, což je v obou případech mechanické krácení. Anglický jazyk Pro české pojmenování slangového výrazu se nejvíce uplatňuje sufix na (anglina). Anglická výslovnost ovlivňuje výslovnost jak v češtině, tak i v srbštině (english ingliš, sufix iš). Čeština: Základy angliny snad musí znát každý, kdo chce jít na vysokou školu. Srbština: Sutra nam je redosled predavanja ingliš, književnost i fizičko. V češtině se jedná o univerbizaci (anglina), zatímco v srbštině jde o přejímaní slov (ingliš). Německý jazyk V češtině je nejpoužívanější sufix na (němina). Další výraz který se uplatňuje je stejně jako v srbštině je dojč (Deutch), což je ovlivňováno výslovností. Čeština: Na gymplu byla latina i němina povinná. Srbština: Moj drug Marko studira osim češkog jezika i dojč. Český slangový výraz němina je výsledkem univerbizace a v srbštině dochází k přejímaní slov (dojč). 33

NÁRODNÍ JAZYK A JEHO ÚTVARY

NÁRODNÍ JAZYK A JEHO ÚTVARY NÁRODNÍ JAZYK A JEHO ÚTVARY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Hrnčířová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 2 Cvičení z českého jazyka Cvičení z českého jazyka 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika Žáci si tento předmět vybírají

Více

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I.Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475

Více

SEMINÁŘ Z ČESKÉHO JAZYKA. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu

SEMINÁŘ Z ČESKÉHO JAZYKA. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu SEMINÁŘ Z ČESKÉHO JAZYKA Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Seminář z českého jazyka Dovednost užívat češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Slovní

Více

Český jazyk - Jazyková výchova

Český jazyk - Jazyková výchova Prima Zvuková stránka jazyka Stavba slova a pravopis rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu Jazyk a jeho útvary seznamuje se s jazykovou normou spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu:* Šablona:* Ověření ve výuce: (nutno poznamenat v TK) III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_12_20 CZ.1.07/1.5.00/34.0811

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky)

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky) Český jazyk a literatura - 6. ročník Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky) jazykovými příručkami Odliší spisovný a nespisovný jazykový projev Rozpozná nejdůležitější

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura 1 Český jazyk a literatura Český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální

Více

Jazyk a jazyková komunikace 1. ročník a kvinta

Jazyk a jazyková komunikace 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Český jazyk (CEJ) Jazyk a jazyková komunikace 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Obecné poučení o jazyku a řeči Odliší pojem jazyk, řeč a mluva Popíše jednu z hypotéz

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT Český jazyk TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) sekunda Mgr. Barbora Maxová 2hod/týden,

Více

Český jazyk a literatura - jazyková výchova

Český jazyk a literatura - jazyková výchova Využívá znalostí získaných v předešlých ročnících. OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Vysvětlí pojmy: sl.nadřazené, podřazené a slova souřadná.uvede příklady. Rozpozná sl. jednoznač.a mnohoznačná. V textu vyhledá synonyma,

Více

l. Co je sociolingvistika?

l. Co je sociolingvistika? DETAILNÍ OSNOVA KURSU JAZYK A SPOLEČNOST (M. KRČMOVÁ) 2004 Jednotlivé pojmy byly v přednáškách vysvětleny, konkretizovány na situaci ČR, bývalé ČSR (ev.čssr) a střední Evropy, další dokumentace stavem

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Uplatnění jazyka v jednotlivých funkčních stylech Český jazyk a literatura Pavla Jamborová

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: literární výchova - ročník: KVARTA

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: literární výchova - ročník: KVARTA Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: literární výchova - ročník: KVARTA Téma Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) PT KK Moderna Prokletí básníci,

Více

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby, průřezová témata rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské

Více

Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Skladba Druhy vět podle postoje mluvčího Věty jednočlenné, dvojčlenné, větný ekvivalent, základní a rozvíjející větné členy doplněk Souvětí, druhy vedlejších vět, praktická cvičení mluvní i psaná, soutěže,

Více

Lexikologie - nauka o slovní zásobě - literatura

Lexikologie - nauka o slovní zásobě - literatura Jméno: Lexikologie - nauka o slovní zásobě Přidal(a): Markéta Forma: - slova - víceslovná pojmenování spojení slov, která označují nějakou skutečnost společně - sousloví termíny (např.: chlorid sodný,

Více

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání.

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání. - plynule čte v porozuměním text přiměřeného rozsahu a náročnosti KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti - respektuje

Více

- naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání. - respektování základních forem společenského styku.

- naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání. - respektování základních forem společenského styku. - plynule čte s porozuměním text přiměřeného rozsahu a náročnosti KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. OSV (komunikace)- specifické komunikační dovednosti - porozumí písemným

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Jazyk a společnost: pojmy a teze jaro 2019

Jazyk a společnost: pojmy a teze jaro 2019 Jazyk a společnost: pojmy a teze jaro 2019 I. Co je to sociolingvistika? sociologie a lingvistika postavení sociolingvistiky v lingvistice námitky sociolingvistiky proti tradiční lingvistice pojetí jazyk

Více

SSOS_CJL_1.20 Pojmy z lexikologie

SSOS_CJL_1.20 Pojmy z lexikologie Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_CJL_1.20

Více

- 1 - Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy

- 1 - Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy - 1 - Vyučovací předmět : Český jazyk a literatura (komunikační a slohová výchova) Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové - odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje

Více

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Tvarosloví *) Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Sekunda 2 hodiny týdně Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Určuje slovní druhy, své tvrzení vždy

Více

Jazyk a společnost: pojmy a teze jaro 2017

Jazyk a společnost: pojmy a teze jaro 2017 Jazyk a společnost: pojmy a teze jaro 2017 I. Co je to sociolingvistika? sociologie a lingvistika postavení sociolingvistiky v lingvistice námitky sociolingvistiky proti tradiční lingvistice jazyk a společnost

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Zážitkové čtení a naslouchání klíčová slova vyhledávací čtení aktivní naslouchání se záznamem slyšeného Žák při hlasitém čtení vhodně využívá

Více

LISTOPAD Úvod do nauky o tvoření slov, PROSINEC Psaní velkých písmen

LISTOPAD Úvod do nauky o tvoření slov, PROSINEC Psaní velkých písmen (UČEBNÍ MATERIÁLY Český jazyk a stylistika Sexta A, Sexta B Libuše Kratochvílová 2 hodiny týdně Český jazyk pro 2.roč. G SPN 2005 / nov. mat. / Český jazyk pro stř. šk. SPN 2003 a další Český jazyk v kostce

Více

Český jazyk a literatura. 8. ročník. Komunikační a slohová výchova

Český jazyk a literatura. 8. ročník. Komunikační a slohová výchova list 1 / 7 Čj časová dotace: 4 hod / týden Český jazyk a literatura 8. ročník Komunikační a slohová výchova Subjektivně zabarvený popis (líčení) (ČJL 9 1 05) (ČJL 9 1 02) odlišuje spisovný a nespisovný

Více

Prezentace učiva o současné češtině ve školních učebnicích Gabriela Lefenda

Prezentace učiva o současné češtině ve školních učebnicích Gabriela Lefenda Prezentace učiva o současné češtině ve školních učebnicích Gabriela Lefenda KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY S DIDAKTIKOU, PdF OU Sledované učebnice: Český jazyk učebnice pro základní školy (2. 5. ročník),

Více

SOCIOLEKT MATEK NA BABYWEBECH

SOCIOLEKT MATEK NA BABYWEBECH Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra českého jazyka SOCIOLEKT MATEK NA BABYWEBECH Sociolect of mothers on babywebs Vedoucí diplomové práce: PhDr. Pavla Chejnová, Ph.D. Autorka diplomové

Více

RVP ŠVP UČIVO - samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami

RVP ŠVP UČIVO - samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami DODATEK č. 27 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 9. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA září Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová. Žák dokáže rozlišit mluvnické kategorie podstatných jmen (pád, číslo, rod), rozliší větu jednoduchou

Více

5.1 Český jazyk a literatura Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a gymnázium čtyřleté

5.1 Český jazyk a literatura Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a gymnázium čtyřleté 5.1 Český jazyk a literatura Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a gymnázium čtyřleté Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace 4 4 4 4 Realizuje se obsah vzdělávacího oboru

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA říjen září Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Zvuková stránka jazyka Slovní zásoba a tvoření slov Skladba Sluchové rozlišení hlásek

Více

Český jazyk pro 7. ročník

Český jazyk pro 7. ročník 1V3, 1V5, 1V6, 1V7, 1V8 1V5, 1V10, 1V1, 1V2, 1V5, 1V9, 1V10, Komunikační a slohová výchova 1V1, 1V5, 1V7, 1V10, 1V5, 1V6, 1V7, 1V10, 1V3, 1V5, 1V6, 1V7, Český jazyk pro 7. ročník výstupy okruh učivo mezipředmětové

Více

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 9. Školní výstupy

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 9. Školní výstupy Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 9. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití spisovně vyslovuje česká a

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura 1 Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské RVP výstupy ŠVP výstupy

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanské RVP výstupy ŠVP výstupy

Více

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin Návrhy tematických plánů Střední odborná škola 1. Návrh tematického plánu mluvnice 1. ročník Počet hodin Racionální studium textu 1 Základy informatiky získávání a zpracování informací 1 Jazykověda a její

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 9. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova samostatně pracuje s Pravidly českého

Více

učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Umí komunikovat se spolužáky a s dospělými.

učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Umí komunikovat se spolužáky a s dospělými. Ročník: 3. Časová dotace: 8 hodin týdně Komunikační a slohová Čtení praktické čtení pozorné, plynulé čtení vět a souvětí přednes básní vypravování dramatizace četba uměleckých a naučných textů Žák získává

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o.

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Hana Blaudeová Český jazyk Ročník 2. Datum tvorby 01.11.2012 Anotace -prezentace určená pro učitele

Více

7 UČEBNÍ OSNOVY 7.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Český jazyk (ČJ) Charakteristika předmětu 1. stupně

7 UČEBNÍ OSNOVY 7.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Český jazyk (ČJ) Charakteristika předmětu 1. stupně 7 UČEBNÍ OSNOVY 7.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 7.1.1 Český jazyk (ČJ) Charakteristika předmětu 1. stupně Vyučovací předmět se vyučuje ve všech ročnících 1. stupně. V 1. ročníku má časovou dotaci 8 hodin

Více

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 PhDr. Dana Brdková Lektorka Bankovní akademie a VŠFS Pro použití v rámci projektu ematurity Jak je sestaven didaktický test? Didaktický test obsahuje 10

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

Téma: Způsoby tvoření slov v češtině odvozování, skládání, zkracování Kód: VY_32_INOVACE_1_SPSOA_CJL_16_BAL

Téma: Způsoby tvoření slov v češtině odvozování, skládání, zkracování Kód: VY_32_INOVACE_1_SPSOA_CJL_16_BAL Téma: Způsoby tvoření slov v češtině odvozování, skládání, zkracování Kód: VY_32_INOVACE_1_SPSOA_CJL_16_BAL Vypracoval: Mgr. Andrea Balaštíková Projekt: Projekt EU peníze středním školám Výuka v digitálním

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura Komunikační a slohová výchova 1 odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji 15 využívá znalostí o

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Český jazyk 9. ročník, Mgr. Iveta Burianová

Český jazyk 9. ročník, Mgr. Iveta Burianová Český jazyk 9. ročník, Mgr. Iveta Burianová Autor: Mgr. Iveta Burianová Období: březen 2012 Šablona: I/2 12_INOVACE_92 Druh učebního materiálu: prezentace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace

Více

LEXIKOLOGIE II. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LEXIKOLOGIE II. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje II. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje září 2009 Mgr. Domalípová Marcela, Mgr. Fořtová Jana Lexikologie = nauka o slovní zásobě OBSAH :

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. zvuková stránka jazyka (spisovná a nespisovná výslovnost)

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. zvuková stránka jazyka (spisovná a nespisovná výslovnost) Český jazyk a literatura - 6. ročník Samostatně pracuje s Pravidly obecné poučení o jazyce (jazykové příručky) OSV Řešení problémů a českého pravopisu, se Slovníkem rozhodovací dovednosti (práce spisovné

Více

Cvičení z českého jazyka

Cvičení z českého jazyka Společně branou poznání Gymnázium, Blovice, Družstevní 650 Cvičení z českého jazyka Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Cvičení z českého jazyka vychází ze obsahu vzdělávací oblasti

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Hana Blaudeová. Ročník 2. Datum tvorby Anotace. -prezentace určena pro učitele

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Hana Blaudeová. Ročník 2. Datum tvorby Anotace. -prezentace určena pro učitele Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Hana Blaudeová Český jazyk Ročník 2. Datum tvorby 05.05.2013 Anotace -prezentace určena pro učitele

Více

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Soupis slohových útvarů pro zadání písemné práce vypravování úvahový text popis (popis prostý, popis odborný, subjektivně zabarvený

Více

Přípravný kurz. z českého jazyka a literatury ke státní přijímací zkoušce na SŠ. SPGŠ Futurum. Mgr. Tomáš Veselý

Přípravný kurz. z českého jazyka a literatury ke státní přijímací zkoušce na SŠ. SPGŠ Futurum. Mgr. Tomáš Veselý Přípravný kurz z českého jazyka a literatury ke státní přijímací zkoušce na SŠ 2019 SPGŠ Futurum Mgr. Tomáš Veselý Termíny přípravných kurzů ČJ Skupina A 27. 2. (středa) 15:30 13. 3. (středa) 15:30 22.

Více

Olympiáda v českém jazyce 45. ročník, 2018/2019

Olympiáda v českém jazyce 45. ročník, 2018/2019 Národní institut pro další vzdělávání MŠMT Senovážné náměstí 25, 110 00 Praha 1 Olympiáda v českém jazyce 45. ročník, 2018/2019 Okresní kolo zadání I. kategorie přidělené soutěžní číslo body gramatika

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

Logika a jazyk. filosofický slovník, Praha:Svoboda 1966)

Logika a jazyk. filosofický slovník, Praha:Svoboda 1966) Logika a jazyk V úvodu bylo řečeno, že logika je věda o správnosti (lidského) usuzování. A protože veškeré usuzování, odvozování a myšlení vůbec se odehrává v jazyce, je problematika jazyka a jeho analýza

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30 porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

ŠVP Učivo. RVP ZV Kód. RVP ZV Očekávané výstupy. ŠVP Školní očekávané výstupy. Obsah RVP ZV

ŠVP Učivo. RVP ZV Kód. RVP ZV Očekávané výstupy. ŠVP Školní očekávané výstupy. Obsah RVP ZV KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA RVP ZV Obsah 5.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 5.1.1 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Český jazyk a literatura 8. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy

Více

Přehled očekávaných výstupů

Přehled očekávaných výstupů školní vzdělávací program Škola pro život - 2018 ZV Základní vzdělávání Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka Bílovec, Ostravská 658/28, příspěvková organizace HIDDEN TEXT TO MARK THE BEGINNING

Více

ŠVP Gymnázium Jeseník Český jazyk a literatura prima 1/5

ŠVP Gymnázium Jeseník Český jazyk a literatura prima 1/5 ŠVP Gymnázium Jeseník Český jazyk a literatura prima 1/5 JAZYKOVÁ VÝCHOVA žák rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu,

Více

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova - zná pojem mateřský jazyk 1. Čeština jako mateřský jazyk MKV 4.4 - zná základní složky

Více

INDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu

INDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu INDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Individuální péče český jazyk Kvalitní osvojení a užívání mateřského jazyka v jeho mluvené

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 4. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas čte s porozuměním

Více

STUDENTSKÝ SLANG JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV BOHEMISTIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

STUDENTSKÝ SLANG JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV BOHEMISTIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV BOHEMISTIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE STUDENTSKÝ SLANG Vedoucí práce: prof. PhDr. Jaroslav Hubáček, CSc. Autor práce: Hana Hrušková Studijní

Více

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Čtení a naslouchání čtení jako zdroj informací aktivní naslouchání s otázkami Žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas.

Více

Předmět: Český jazyk. Vypravování ústní. Popis pracovního postupu. Popis popis uměl. díla. Vypravování ústní

Předmět: Český jazyk. Vypravování ústní. Popis pracovního postupu. Popis popis uměl. díla. Vypravování ústní Komunikační a slohová výchova 1 odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji 15 využívá znalostí o

Více

1. Jazyk a jazyková komunikace

1. Jazyk a jazyková komunikace 1. Jazyk a jazyková komunikace 1.1 Český jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Český jazyk a literatura je rozdělen

Více

Předmět:: Český jazyk a literatura

Předmět:: Český jazyk a literatura 3. respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru OSV9: Kooperace a kompetice základní pravidla rozhovoru 3. ZÁŘÍ / 32 OSV9 5. v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči

Více

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA 1 Nauka o slohu - objasní základní pojmy stylistiky Styl prostě sdělovací - rozpozná funkční styl, dominantní slohový Popis a jeho postup

Více

Použití této techniky se v tezaurech nedoporučuje.

Použití této techniky se v tezaurech nedoporučuje. 3 Sousloví 3.1 Obecně Obecně se má za to, že lexikální jednotky mají vyjadřovat jednoduché popř. jednolité pojmy a že sousloví je třeba rozložit na jednodušší prvky s výjimkou těch případů, kdy by rozklad

Více

Zvuková stránka jazyka Systém českých hlásek, zásady správné výslovnosti, prostředky souvislé řeči

Zvuková stránka jazyka Systém českých hlásek, zásady správné výslovnosti, prostředky souvislé řeči Vyučovací předmět Český jazyk a literatura Týdenní hodinová dotace 3 hodiny Ročník 1. Roční hodinová dotace 108 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák: vysvětlí pojem jazyk a řeč,

Více

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Komunikační a slohová výchova Praktické a věcné čtení Praktické a věcné naslouchání Základy mluveného projevu Pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vyprávění, dialog, mimika, gesta

Více

RVP ZV Kód. ŠVP Školní očekávané výstupy. ŠVP Učivo. RVP ZV Očekávané výstupy. Obsah RVP ZV

RVP ZV Kód. ŠVP Školní očekávané výstupy. ŠVP Učivo. RVP ZV Očekávané výstupy. Obsah RVP ZV KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA RVP ZV Obsah 5.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 5.1.1 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Český jazyk a literatura 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ Katedra českého jazyka a literatury

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ Katedra českého jazyka a literatury ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ Katedra českého jazyka a literatury Sociolekt v současném lékařském prostředí Diplomová práce Bc. Marcela Havlíčková Učitelství pro střední školy, obor

Více

RYBÁŘSKÝ SLANG PROFESNÍ

RYBÁŘSKÝ SLANG PROFESNÍ Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra českého jazyka RYBÁŘSKÝ SLANG PROFESNÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí diplomové práce: PhDr. Ladislav Janovec, Ph.D. Autorka: Petra Klubalová Na Pískách

Více

Obsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15

Obsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15 Obsah Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15 VÝSLOVNOST A PRAVOPIS Německá výslovnost 18 Hlavni rozdíly mezi českou a německou výslovnosti 19 Přízvuk 20

Více

Jazyková výchova. Vývoj češtiny Jazykověda a její disciplíny Evropské skupiny jazyků

Jazyková výchova. Vývoj češtiny Jazykověda a její disciplíny Evropské skupiny jazyků Český jazyk a literatura 9. ročník Výstupy Učivo Průřezová témata Žák: uceluje si přehled o jednotlivých obdobích vývoje českého jazyka, uvědomuje si historické souvislosti charakterizuje jednotlivé jazykovědné

Více

STYL (SLOH) = ZPŮSOB VÝSTAVBY JAZYKOVÉHO PROJEVU (způsob zpracování obsahu a využití jazykových prostředků) Nauka o slohu se nazývá STYLISTIKA

STYL (SLOH) = ZPŮSOB VÝSTAVBY JAZYKOVÉHO PROJEVU (způsob zpracování obsahu a využití jazykových prostředků) Nauka o slohu se nazývá STYLISTIKA ZÁKLADY STYLISTKY II Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jaroslava Kholová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu

Více

Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované v předmětu Mediální výchova

Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované v předmětu Mediální výchova Název ŠVP Motivační název Datum 15.6.2009 Název RVP Verze 01 Dosažené vzdělání Střední vzdělání s maturitní zkouškou Platnost od 1.9.2009 Forma vzdělávání Koordinátor Délka studia v letech: denní forma

Více

Předmět: Konverzace v ruském jazyce

Předmět: Konverzace v ruském jazyce Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Konverzace v ruském jazyce Vyučovací předmět Konverzace v ruském jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma 1.2.3. Všestranné jazykové rozbory Kapitola

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 2. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Gramatika. Přítomný čas prostý a průběhový. Minulý čas prostý pravidelných i nepravidelných sloves. Počitatelná a nepočitatelná podstatná jména

Gramatika. Přítomný čas prostý a průběhový. Minulý čas prostý pravidelných i nepravidelných sloves. Počitatelná a nepočitatelná podstatná jména A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace 2 Vzdělávací obor: Cizí jazyk 3 Vzdělávací předmět Anglický jazyk 4 Ročník: 7. 5 Klíčové kompetence Průřezová témata Výstupy Učivo (Dílčí kompetence)

Více

SADA VY_32_INOVACE_CJ1

SADA VY_32_INOVACE_CJ1 SADA VY_32_INOVACE_CJ1 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Mgr. Bronislavou Zezulovou a Mgr. Šárkou Adamcovou. Kontakt na tvůrce těchto DUM: zezulova@szesro.cz a adamcova@szesro.cz

Více

2. Útvary českého jazyka Vypracovala: Mgr. Soňa Matůšová, červen 2013

2. Útvary českého jazyka Vypracovala: Mgr. Soňa Matůšová, červen 2013 2. Útvary českého jazyka Vypracovala: Mgr. Soňa Matůšová, červen 2013 Název školy Obchodní akademie a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou Název a číslo OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

Předmět: Český jazyk. hlasité čtení, praktické čtení. hlasité i tiché čtení s porozuměním

Předmět: Český jazyk. hlasité čtení, praktické čtení. hlasité i tiché čtení s porozuměním 1.plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti 4. pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost 7. na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev 8.

Více

Standardy ČJ - 2.stupeň - přehled

Standardy ČJ - 2.stupeň - přehled Standardy ČJ - 2.stupeň - přehled ČJL-9-1-01 Žák odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji - 9.r.

Více

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická. Bakalářská práce SOUČASNÝ LÉKAŘSKÝ SLANG. Marcela Havlíčková

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická. Bakalářská práce SOUČASNÝ LÉKAŘSKÝ SLANG. Marcela Havlíčková Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická Bakalářská práce SOUČASNÝ LÉKAŘSKÝ SLANG Marcela Havlíčková Plzeň 2012 Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury

Více

Mgr. Petr Čadek, Mgr. Karel Šulc, Bc. Lukáš Javůrek, Hana Solarová

Mgr. Petr Čadek, Mgr. Karel Šulc, Bc. Lukáš Javůrek, Hana Solarová Mgr. Petr Čadek, Mgr. Karel Šulc, Bc. Lukáš Javůrek, Hana Solarová KOGNITIVNÍ LINGVISTIKA Jazyk a jeho užívání jsou jednou z kognitivních aktivit lidské mysli. Kognitivní lingvisté předpokládají, že jazyk

Více

Předmluva autora k českému vydání 9 Předmluva překladatelů 11 Kapitola 1: Na úvod 13

Předmluva autora k českému vydání 9 Předmluva překladatelů 11 Kapitola 1: Na úvod 13 Obsah Předmluva autora k českému vydání 9 Předmluva překladatelů 11 Kapitola 1: Na úvod 13 1.1 Coje to čínština? 14 1.1.1 Standardní čínština... 15 1.1.2 Šíření standardní čínštiny putonghua v ČLR... 17

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

ÚTVARY NÁRODNÍHO JAZYKA

ÚTVARY NÁRODNÍHO JAZYKA ÚTVARY NÁRODNÍHO JAZYKA Autor Mgr. Jiří Ondra Anotace Přehled útvarů národního jazyka s cvičením Očekávaný přínos Procvičení různých útvarů národního jazyka Tematická oblast Zdokonalování jazykových vědomostí

Více

Odborný styl. Český jazyk 9. ročník Mgr. Iveta Burianová

Odborný styl. Český jazyk 9. ročník Mgr. Iveta Burianová Odborný styl Český jazyk 9. ročník Mgr. Iveta Burianová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Iveta Burianová. Dostupné na požádání na: zs.tisa@volny.cz Autor: Mgr. Iveta

Více