Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Sudice

Transkript

1 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Sudice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.

2 Úvodní slovo starosty Vážení spoluobčané, obec Sudice, prostřednictvím Svazku obcí mikroregionu Hlučínsko-západ, připravila střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. Jeho cílem je podporovat dostupnost sociálních služeb, hájit potřeby našich občanů, zvyšovat kvalitu těchto služeb a přizpůsobit je novým trendům. Komunitní plánování je založeno na myšlence, že na utváření podoby služeb by se měli podílet hlavně lidé, kterých se sociální služby týkají a přímo ovlivňují jejich životy. Uvědomujeme si, že v nepříznivé situaci se může ocitnout každý z nás. Obec Sudice bohužel nevlastní žádné sociální či startovací byty, i když víme, že by jich bylo v obci potřeba. Máme dvě starší budovy, které by k těmto účelům mohli po stavebních úpravách sloužit, ovšem nemáme dostatek financí na jejich rekonstrukci. Obec ovšem s touto potřebou počítá i ve svém strategickém plánu. A touto potřebou se bude zabývat. Obec Sudice také pro své občany využívá služeb občanského sdružení DomA z Kobeřic, které poskytuje sociální služby občanům, kterým jejich zdravotní stav nedovoluje zajistit si své denní potřeby. Cílem našeho snažení je zajistit systém komplexních sociálních služeb, dotýkajících se všech sfér života a respektující práva a individuální potřeby občanů, kteří tyto služby potřebují. Touto cestou bych rád poděkoval všem těm, kdož se doposud do procesu komunitního plánování sociálních služeb v naší obci zapojili a zároveň bych chtěl požádat všechny ostatní, kteří mají k tomuto tématu co říci nebo mohou cokoli udělat ke zlepšení života našich spoluobčanů, ať neváhají a do tohoto procesu se zapojí. Uvítáme každého, kdo má zájem spolupracovat na tvorbě efektivního systému sociálních služeb v naší obci. Lidem v nepříznivé situaci pak přeji, aby vždy nalezli pochopení a pomoc, vstřícnost a kvalitní služby. Petr Halfar starosta obce Sudice 2

3 Obsah 1. Úvod do komunitního plánování Struktura KP Sudice Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Průřezové aktivity Monitorování, vyhodnocování a aktualizace Závěr Seznam organizací, poskytujících služby a návazné aktivity Zdroje financování

4 1. Úvod do komunitního plánování Komunitní plánování je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce, regionu, kraje. Komunitně plánovat lze téměř cokoli, nejvíce se však tato metoda využívá v sociální oblasti, konkrétně v rozvoji sociálních služeb. Co je to komunitní plánování sociálních služeb? Je to plánování rozvoje sociálních potřeb pro občany obce, města, mikroregionu, které vychází z jejich potřeb a na kterém se občané sami aktivně podílejí. Je to otevřený proces, který hledá nejlepší řešení. Je to věc veřejná. Základní principy komunitního plánování Princip triády spolupráce tří stran (zadavatel, poskytovatel, uživatel). Princip rovnosti každý má právo vyjádřit svůj názor. Princip skutečných potřeb analýza potřeb stojí před normativy a domnělými potřebami. Princip dohody přednost má souhlasné rozhodnutí před hlasováním. Princip vše je veřejné plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými, informace o dění v něm jsou veřejně dostupné. Princip dosažitelnosti řešení řešení, v něž komunitní plán vyústí, jsou kompromisem přání a možností místních zdrojů. Princip cyklického opakování komunitní plánování není uzavřený proces. Fáze, témata, problémy se cyklicky opakují. Je nutné se jimi opakovaně zabývat na nové úrovni. Princip kompetence účastníků v procesu plánování musí být zapojeni kompetentní lidé s jasnými zodpovědnostmi a danými pozicemi. Co je cílem komunitního plánování sociálních služeb? Posilovat sociální soudržnost komunity občanů obce, města, mikroregionu, podporovat sociální začleňování a předcházet sociálnímu vyloučení jednotlivců a skupin komunity. 4

5 Kdo se účastní komunitního plánování sociálních služeb? Zadavatel sociálních služeb Poskytovatel sociálních služeb Uživatel sociálních služeb Podstatou komunitního plánování sociálních služeb je partnerství mezi třemi stranami - triádou. Zadavatel je ten, kdo je zodpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám, zpravidla obec, město. Hlavním úkolem je poskytnout občanům co nejkvalitnější služby co nejnižší cenu a v co nejširším spektru. Poskytovatelé provozují služby, vytvářejí plány či projekty na zachování a rozšiřování svých zařízení, pracovních míst a služeb, které poskytují. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet služby pro občany. Jedná se o organizace státní či nestátní, ziskové či neziskové. Mezi poskytovatele také zahrnujeme osoby pečující o své příbuzné a blízké. Poskytovatelé obvykle mají velmi dobrý přehled o finančních zdrojích na poskytování sociálních služeb. Mohou tak přinést do místního systému sociálních služeb další finanční zdroje. Uživatelé sociálních služeb jsou občané v nepříznivé sociální situaci, kteří potřebují sociální službu anebo mají zájem na jejím rozvoji pro své děti, rodiče. Zapojení uživatelů do komunitního plánování přináší možnost získání důležitých informací o kvalitě a potřebách sociálních služeb. Jaké jsou očekávané přínosy komunitního plánování? Systém sociálních služeb odpovídá zjištěným potřebám a je schopen průběžně reagovat na změny Díky plánování sociálních služeb lze vytvořit systém služeb podle existujících a předpokládaných potřeb, v odpovídající kvalitě, a v souladu s místními specifiky. To znamená, že lidé sami se podílejí na plánování toho, o čem se domnívají, že jim vyhovuje a naplňuje jejich potřeby. Na základě průběžného monitorování naplňování stanoveného cíle i jednotlivých opatření, pravidelnou a důslednou aktualizací komunitního plánu a cyklickým opakováním procesu plánování, dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily a je tak možné na ně reagovat. Efektivní využití finančních prostředků Díky komunitnímu plánu by finanční prostředky měly být vynakládány jen na ty služby, které jsou potřebné. Zvyšování identifikace veřejnosti s obcí a lepší spolupráce 5

6 Prostřednictvím zapojení všech, kteří působí v systému sociálních služeb (uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé, veřejnost), do procesu jejich plánování, dochází ke zvyšování podílu občanů na rozhodovacím procesu o podobě sociálních služeb v daném místě. Principy společných setkávání, diskuzí, konzultací a spolupráce se prolínají celým plánovacím procesem. Nabízejí nejen vzájemné obohacení, ale představují také významný prvek v efektivitě řešení a přístupu k problémům. Je-li také veřejnost zapojena do procesu plánování, je-li průběžně informována a má-li možnost se zapojit, získává tak ucelenější a hlubší pohled na oblast sociálních služeb. Pak také případné změny jsou lépe přijímány a veřejnost má zájem se na nich podílet. Systém sociálních služeb je průhledný a srozumitelný Komunitní plánování sociálních služeb probíhá podle určitého rámce a má jasně daná pravidla, je otevřené pro všechny, kteří mají zájem se na něm podílet, a díky pravidelnému zveřejňování informací umožňuje snadno se v něm zorientovat. Sociální služby jsou tak koncipovány na základě transparentního postupu a celý systém se díky tomu stává srozumitelnějším. Zásadní povinnosti ve vztahu ke komunitnímu plánování sociálních služeb přináší zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Co je komunitní plán? Komunitní plán je výsledkem dohody mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb, ukazuje, jaké jsou potřeby v dané komunitě a do čeho investovat. Je třeba, aby všechny činnosti, které provází přípravu i naplňování plánu byly provázány a staly se součástí rozvojové strategie města a obcí. Pro přijetí komunitního plánu jsou nezbytné konkrétní a jasné výstupy a návrhy, které povedou k jeho realizaci: popis opatření, realizátor, zahájení činnosti, zdroje financování, finanční náklad, indikátory, popis služby, dopady. Naprosto nezbytnou součástí komunitního plánování je tzv. konzultační proces, kdy občané jsou po celou dobu plánování vtahováni do přípravy plánu, a to i mimo pracovní skupiny. Kvalitní komunikace s veřejností je často základem pro další aktivity města a obcí v jakýchkoli oblastech života občanů. Komunitní plán tedy může napomoci ke zlepšení komunikace občanů s městem a obcemi. 6

7 Organizační schéma Pracovní skupiny jsou tvořeny uživateli, zadavateli, poskytovateli obce Sudice, řeší konkrétní úkoly stanovené řídící skupinou, vyhledávají zdroje do procesu komunitního plánování, podávají návrhy a připomínky řídící skupině, Pracovní skupiny byly zaměřeny na tyto cílové skupiny komunitního plánování sociálních služeb: Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním 7

8 2. Struktura KP Sudice Řídící skupina Poskytovatel Zadavatel Uživatel Eva Jurečková Petr Halfar, starosta obce Vlasta Weimannová Seznam členů pracovních skupin Vzhledem k počtu obyvatel pracovaly obě pracovní skupiny ve stejném složení. Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Eva Jurečková Antonie Vavrová Anna Baránková Jiří Halfar Vlasta Weimannová Jana Halfarová Kristina Frydrychová 8

9 3. Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v obci Sudice bylo zapotřebí provést analýzu potřeb občanů v oblasti sociálních služeb. Pro tento proces byla zvolena dotazníková metoda, která byla realizována jak fyzicky, tedy předáním dotazníků cílovým skupinám, tak prostřednictvím internetu a přímým oslovením respondentů, tedy anketou Základní informace Analýza bude sloužit jako jeden z podkladů pro zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb v obci Sudice. Komunitní plán sociálních služeb /dále KP/: je metoda, kterou lze na úrovni obcí, regionů nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů, je to otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb. Charakteristickými znaky KP je důraz kladený Na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká Na dialog a vyjednávání Na dosažení výsledků, které jsou přijaty a podporovány většinou účastníků KP probíhá ve třech fázích, přičemž zapojení veřejnosti musí probíhat po celou dobu zpracovávání komunitního plánu. Analytická část zpracování situační analýzy oblasti rozvoje lidských zdrojů Strategická část KP její zpracování včetně expertů Realizační část realizace KP a jeho aktualizace 9

10 3.2. Informace potřebné pro zpracování analýzy Obec Sudice dosahuje katastrální výměry 942 ha. Počet obyvatel v obci byl k celkem 655 obyvatel. Z celkového počtu obyvatel jich bylo ve věkové skupině 0-14 let 95 osob, tj. 14,5 %. V produktivním věku let bylo 471 osob, tj. 72 % a počet obyvatel ve věku nad 65 let tvoří 13,5 % - 89 osob. Průměrný věk obyvatel obce činí 40 let. Skladba obyvatel je následující: Skladba obyvatel obce Sudice Počet obyvatel Počet obyvatel ve věku k let let 65 a více let Celkem Muži Ženy Z následujícího grafu je patrný pokles počtu obyvatel až do roku 2006, kdy nastala změna trendu, se stavy obyvatel začaly meziročně zvyšovat. Nejvyšší nárůst počtu obyvatel je zaznamenán v roce Naopak nejnižší počet obyvatel byl evidován v roce

11 V roce 2013 byl v Sudicích zaznamenán celkový přírůstek obyvatel o 2 osoby více než na počátku roku, vliv na tento přírůstek měl především kladný přirozený přírůstek obyvatel. Ve sledovaném období přišlo na svět 7 dětí, což je o 4 děti méně než v předešlém roce. Ve stejném období zemřelo 5 lidí. Přirozený přírůstek dosahuje hodnoty dvou osob. Počet přistěhovalých a vystěhovalých je vyrovnaný. Migrační saldo dosahuje nulových hodnot. V obci Sudice eviduje kontaktní pracoviště Kravaře ke konci října 2013 celkem 51 uchazečů o zaměstnání. Po komunikaci se zástupkyní ÚP je však nemožné srovnávat období 2012 a 2013, neboť došlo k jinému metodickému postupu ze strany MPSV. Nedošlo tedy k reálnému poklesu počtu nezaměstnaných. Ke konci prosince 2013 bylo v opavském okrese evidováno uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 byl tento stav uchazečů o 953 uchazečů vyšší. Podíl nezaměstnaných v samém závěru roku vyšplhal na hranici 9 procent. Tento negativní vývoj způsobili hlavně muži, u kterých se podíl nezaměstnaných zvýšil z listopadových 8,0 % na prosincovou hodnotu 9,7 %. Podíl nezaměstnaných žen ke konci roku 2013 byl 8,2 % (8,0 % v listopadu 2013). V evidenci kontaktních pracovišť v okrese Opava bylo k celkem 867 absolventů škol a mladistvých. Na celkovém počtu nezaměstnaných se tak podíleli 7,7 %. Zároveň bylo v evidenci osob se zdravotním postižením, tedy 9,6 %. Podporu v nezaměstnanosti na konci prosince pobíralo uchazečů o zaměstnání. V evidenci stále chyběla širší nabídka volných pracovních příležitostí. Ke konci prosince 2013 bylo v registru 307 volných pracovních míst, o jedno volné pracovní místo se teoreticky ucházelo 36,5 uchazečů o zaměstnání. 11

12 Prosincový stav nezaměstnaných byl pak maximem celého roku 2013, stejně tak jako podíl nezaměstnaných 8,96 %. Navíc v tomto měsíci bylo z evidence také vyřazeno nejméně uchazečů (pouze 390). Počet nově hlášených uchazečů byl v roce 2013 nejnižší v měsíci dubnu (704 nových uchazečů), nejvíce uchazečů přibylo v evidenci v lednu (1 597 uchazečů). Přímo v Kravařích evidoval Úřad práce v Opavě ke konci prosince 2013 celkem uchazečů o zaměstnání, podíl nezaměstnaných dosahuje 9,7 %. 12

13 3.3. Seznam poskytovatelů sociálních a dalších služeb v Sudicích SDH - Sudice TJ Sokol Sudice Myslivecké sdružení Sudice ve Slezsku ZO AVZO TSČ ČR Střelecký klub Sudice Klub seniorů Sudice neformální sdružení Sdružení rodičů a přátel školy STROM - neformální sdružení 3.4. Výsledky analýzy potřeb v oblasti sociálních služeb obce Sudice V rámci přípravy Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb (dále jen KPSS) v obci Sudice, která je součástí projektu Sociální služby SOH, podpořeného OPLZZ, byla provedena analýza potřeb občanů obce v oblasti sociálních služeb. Analýza byla řešena třemi metodami a to dotazníkové šetření, přímé oslovení a internetový dotazník. Metoda oslovení respondentů Dotazníky, které byly k dispozici na obecním úřadě, vyplnilo 13 občanů. Přímým oslovením (anketou) bylo získáno 30 odpovědí, možnost vyplnění internetového dotazníku využil pouze jeden respondent. Celkem tedy bylo získáno 44 odpovědí, což činí 6,7 % obyvatel obce. Dotazník je součástí tohoto dokumentu a je jeho přílohou. Dotazníkové šetření Počet Podíl z celku v % Přímé oslovení (anketa) 30 68,2 Obecní úřad Sudice 13 29,5 Prostřednictvím internetu 1 2,3 Celkem

14 Zastoupení dle pohlaví Pro zjištění potřeb, které jsou často rozdílné i podle pohlaví, jsme se v přímém oslovení snažili o rovnoměrné rozložení na muže a ženy. Ochota odpovídat však (tak jako v jiných městech a obcích) byla u žen. Pohlaví Počet Podíl v % Muži 12 27,3 Ženy 32 72,7 Celkem Zastoupení dle věkových skupin Důležitým faktorem pro stanovení rozvoje sociálních služeb je zjišťování potřeb v oblasti sociálních služeb u všech věkových kategoriích. Kromě věkové kategorie let a let se podařilo oslovit jednotlivé věkové kategorie poměrně rovnoměrně. Ochota odpovídat souvisí také s tím, zda občan využívá služby vzhledem ke svému věku či zdravotnímu stavu. Proto je zastoupení mladých lidí tak nízké, přičemž počet odpovědí se zvyšuje s narůstajícím věkem. Věk Počet Podíl v % , , ,2 60 a více 18 41,9 Celkem

15 Bydliště Pro zjištění, zda respondenti jsou relevantními pro odpovědi, je nutné se zeptat na jejich bydliště. Pouze jeden oslovený respondent byl občanem jiné obce. Bydliště Počet Podíl z celku v % Sudice 43 97,7 Jinde 1 2,3 Celkem Kdo ve vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu Pro zjištění situace ve využívání sociálních služeb (či návazných aktivit) byla respondentům položena otázka, zda oni sami či někdo z jejich blízkých v současné době využívá nějakou sociální službu. Z uvedených odpovědí vyplynulo, že 9 respondentů využívá nějakou službu či aktivitu osobně, ve čtrnácti případech jsou to zejména rodiče, v šesti případech využívají sociální službu děti a ve čtyřech případech někdo jiný. Celých 13 odpovědí, což činí 28 %, bylo bez odpovědi. 15

16 Kdo ve Vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Já osobně 9 19,6 27,3 Děti 6 13,0 18,2 Rodiče 14 30,4 42,4 Prarodiče 0 0,0 0,0 Někdo jiný 4 8,7 12,1 Bez odpovědi Počet odpovědí 33 Celkem V současnosti využívané sociální služby O jaké služby konkrétně jde, mohli respondenti odpovídat v další otázce. Z odpovědí vyplynulo, že největší zájem mezi respondenty je o jiné služby zahrnující pečovatelskou službu a lékařskou péči (21 %), stejný podíl odpovědí (19 %) získává poradenství a aktivity pro děti a mládež, sedm respondentů využívá služby pro seniory (17 %). 16

17 V současnosti využívané sociální služby Počet Podíl z odpovědí v % Služby pro seniory 7 16,7 Služby pro zdravotně postižené občany 2 4,8 Poradenství 8 19,0 Služby pro občany v nouzi 0 0,0 Služby a aktivity pro nezaměstnané 1 2,4 Aktivity pro děti a mládež 8 19,0 Jiná 9 21,4 Žádné 7 16,7 Počet odpovědí 42 Bez odpovědi 8 Celkem Na otázku jiná odpověděli někteří respondenti takto: pečovatelská služba 3x lékaři (Kobeřice) 2x 17

18 Kde tyto služby využíváte Zjištění, kde respondenti využívají služby, bylo rovněž velmi důležité a to pro zjištění dopravní dostupnosti služeb pro občany. Z uvedeného vyplývá, že občané využívají rovnoměrně služby a aktivity jak v Sudicích, tak i mimo obec. Kde tyto služby využíváte Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Sudice 16 36,4 50,0 Jinde 16 36,4 50,0 Bez odpovědi 12 27,3 Počet odpovědí 32 Celkem Jak jste s Vámi uvedenými službami či aktivitami spokojeni Na tuto otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří nějakou službu využívají. Z celkového počtu 29 odpovědí odpovědělo 69 % respondentů, že jsou se službami velmi spokojeni, nespokojena jsou pouze 3 % respondentů. 18

19 Spokojenost se službami Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Velmi spokojen 20 46,5 69,0 Mohlo by se zlepšit 8 18,6 27,6 Nespokojen 1 2,3 3,4 Bez odpovědi 14 32,6 Počet odpovědí 29 Celkem V rámci této otázky mohli respondenti rovněž uvést, co by se mělo v jednotlivých službách zlepšit: lepší informovanost, zapojení více lidí, lepší dostupnost Jaké sociální služby nebo zařízení, poskytující služby, podle Vás v obci chybí Jaké služby v obci Sudice chybí, jsme zjišťovali v následující otázce. Z odpovědí vyplynul největší zájem o jiné služby, centrum sociálně rehabilitačních služeb a poradny. Jako jinou službu či aktivitu, která v obci chybí, uváděli respondenti lékařskou péči v obci a poradenství (poskytování informací starším občanům). 19

20 Jaké sociální služby nebo zařízení v obci chybí Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Centrum denních služeb 0 0,0 0,0 Osobní asistence 4 6,3 7,4 Domov pro seniory 4 6,3 7,4 Azylový dům 3 4,8 5,6 Denní stacionáře 1 1,6 1,9 Domovy se zvláštním určením 1 1,6 1,9 Chráněné bydlení 2 3,2 3,7 Noclehárny 2 3,2 3,7 Sociálně terapeutické dílny 1 1,6 1,9 Centra sociálně rehabilitačních služeb 7 11,1 13,0 Pracoviště rané péče 2 3,2 3,7 Kontaktní centrum pro uživatele návykových látek 2 3,2 3,7 Dům na půl cesty 3 4,8 5,6 Poradny 6 9,5 11,1 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 2 3,2 3,7 Zdravotní a ošetřovatelská péče 5 7,9 9,3 Jiné 9 14,3 16,7 Bez odpovědi 9 14,3 Počet odpovědí 54 Celkem

21 Na otázku jiné odpověděli někteří respondenti takto: lékař přímo v obci 2x, chybí pracovní místa 4x, poradenství (poskytování informací) 2x Pozornost cílovým skupinám Zaměření pozornosti v rámci zpracování SPRSS na cílové skupiny bylo důležité pro zjištění nastavení jednotlivých respondentů na další cílové skupiny. Na tuto otázku mohli respondenti odpovědět vícekrát. Z odpovědí vyplynulo, že největší pozornost si zaslouží senioři, rodiny s dětmi a osoby se zdravotním postižením. 21

22 Preferované skupiny podle naléhavosti (1 = nejnaléhavější) Pozornost seniorům Pozornost lidem v sociální krizi Pozornost rodinám s dětmi Pozornost zdravotně postiženým osobám Pozornost jiné skupině Počet Počet Počet Počet Počet Kde získáváte informace o sociálních službách Kde respondenti získávají informace o sociálních službách je rovněž velmi důležité proto, abychom nastavili informovanost občanů prostřednictvím médií, která využívají. Nejvíce informací o sociálních službách, získávají občané ze zpravodaje (41 %), dále od svých známých (20 %) a prostřednictvím internetu (19 %). 22

23 Kde získáváte informace o sociálních službách Počet Podíl z odpovědí v % Obecní úřad 11 12,8 Úřad práce 1 1,2 Poskytovatelé služeb 3 3,5 Známí 17 19,8 Zpravodaj 35 40,7 Internet 16 18,6 Jinde 3 3,5 Bez odpovědi 1 Počet odpovědí 86 Celkem Informovanost o procesu Komunitního plánování sociální služeb Z průzkumu vyplývá, že téměř 86 % respondentů je o procesu Komunitního plánování sociálních služeb (přípravě Strategického plánu rozvoje sociálních služeb) v obci dostatečně informována. 23

24 Jste o Komunitním plánování sociálních služeb informováni? Počet Podíl z celku v % Ano 37 86,0 Ne 6 14,0 Celkem Závěr Z uvedených skutečností vyplývá, že občané obce by uvítali zřízení centra sociálně rehabilitačních služeb a poradny. Jako jinou službu či aktivitu, která v obci chybí, uváděli respondenti lékařskou péči v obci a poradenství (poskytování informací starším občanům). Překvapujícím zjištěním byla dobrá informovanost o procesu komunitního plánování v obci a je to důkazem dobré práce obce ve vztahu k předávání informací občanům. 24

25 4. Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Senioři Popis cílové skupiny Senioři se stávají stále výraznější skupinou, která potřebuje sociální pomoc vlivem stárnutí populace jako pozitivního výsledku společenského vývoje ve vyspělých státech světa a postupného prodlužování délky života. Senioři se podle životních sil a aktivity rozlišují na: seniory třetího věku tj. aktivní a nezávislí senioři, seniory čtvrtého věku tj. závislí senioři. V poproduktivní populaci jsou vytipovány rizikové skupiny lidí, kteří pro svůj zdravotní, sociální nebo ekonomický stav představují sociální riziko. K těmto skupinám patří ti, jež nejsou schopni se rychle a účinně přizpůsobit náhlým změnám svých životních podmínek nebo změnám zdravotního stavu: osoby starší 80 let nejméně 60,00 % z nich vyžaduje intenzivní zdravotní a sociální péči, stoupá jejich závislost, samostatně žijící osoby jednočlenné domácnosti, izolovaní jedinci prostorově, emocionálně, sociálně (bez kontaktů), muži ovdovělí hůře se adaptují na osamění v domácnosti ženy ovdovělé a osamělé, které se dožívají vyššího věku, manželé, z nichž jeden je vážně nemocný nebo invalidní, staří handicapovaní jedinci psychicky i tělesně, staří lidé s nízkým důchodem. V České republice dochází postupně ke stárnutí populace. V současné době patříme mezi věkově nejstarší evropské země s nízkým podílem dětské populace. Dlouhodobé populační stárnutí v období do roku 2030 vyvrcholí a vytvoří situaci, kterou nedovedou dobře charakterizovat ani současní sociologové. Vlivem stále se vyvíjejícího výzkumu a vývoje v oblasti zdravotnictví je předpoklad prolínání cílové skupiny seniorů a osob se zdravotním postižením. 25

26 Osoby se zdravotním postižením Riziko zdravotního postižení v důsledku nemoci, úrazu nebo vrozené vady existuje u každého občana a roste s přibývajícím věkem. Zdravotním postižením se rozumí, na rozdíl od nemoci, dlouhodobý nebo trvalý stav, který již nelze léčbou zcela odstranit. Jeho negativní důsledky je však možno zmírnit systémem opatření, na nichž by se měla podílet celá společnost. Vyspělé státy vytvářejí vedle svých systémů zdravotního a sociálního pojištění i systémy pro snížení důsledků zdravotního postižení. Osoby se zdravotním postižením se setkávají s překážkami nejen při hledání zaměstnání a jeho udržení, ale i při využívání dostupné dopravy, při vstupu do budov a jiných zařízení nebo při získávání přístupu ke vzdělání a pracovní kvalifikaci. Nutno si uvědomit, že zdravotně postižené osoby mají stejná lidská práva jako ostatní občané. Osobám se zdravotním postižením by měla být poskytována pomoc při uplatňování jejich základních práv, aby nedocházelo k jejich sociálnímu vylučování ze společnosti. Osoby s tělesným postižením V odborné literatuře se považuje za tělesné postižení přetrvávající nebo dočasné omezení pohybové schopnosti s trvalým nebo podstatným působením na kognitivní (poznávací), emocionální (citové) a sociální výkony. Příčinou je poškození podpůrného (nosného) nebo pohybového aparátu nebo jiné organické poškození. Do této skupiny patří také jedinci zdravotně oslabení, nemocní (např. nemoci srdce, nemoci dýchacích cest, poruchy látkové výměny, nemoci vycházející z Diabetes mellitus, nemoci močového ústrojí, nemoci z alergie, infekční nemoci). Osoby s mentálním postižením Osoby s mentálním postižením jsou osoby se sníženými rozumovými schopnostmi. Podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí dělíme mentální retardaci do následujících stupňů: lehká mentální retardace, středně těžká mentální retardace, těžká mentální retardace, hluboká mentální retardace, jiná mentální retardace, nespecifická mentální retardace. Osoby se zrakovým postižením Defektem u osob se zrakovým postižením je vada zraku, která se projevuje nerozvinutím, snížením či ztrátou výkonnosti zrakového rozpoznání a tím poruchou zrakového vnímání, orientace v prostoru, pracovní činnosti spojenou s výkonností a působí. Následně může docházet k narušení sociálních vztahů a tím i k sociálnímu vylučování ze společnosti. 26

27 Osoby se sluchovým postižením U osob se sluchovým postižením dochází k omezení zvukové orientace a komunikace v závislosti na typu a stupni sluchové vady. Stupně sluchových vad podle Světové zdravotnické organizace WHO: lehká nedoslýchavost, střední nedoslýchavost, středně těžké poškození sluchu, těžké poškození sluchu, velmi závažné poškození sluchu, neslyšící. Osoby s kombinovaným postižením U těchto osob dochází ke kombinaci typu zdravotního postižení, např. tělesného postižení s postižením mentálním, sluchovým nebo zrakovým. O kombinovaném postižení hovoříme tehdy, pokud každé z těchto postižení je samo o sobě postižením těžkým. 27

28 SWOT analýza pracovní skupiny Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Silné stránky 1. Bezbariérové přístupy v obci (obecní úřad, pošta, obchody, hřbitov, chodníky) 2. Dovoz obědů zajišťuje DomA Kobeřice 3. Pečovatelská služba Charita Hlučín, Charita Opava včetně využívání kompenzačních pomůcek 4. Klub seniorů zájmové sdružení prostor v ZŠ, setkávání, besedy, pečení, narozeniny, výstavy 5. Obecní akce setkání se seniory, Krmášový koncert 6. Ošetřovatelská služba Charita 7. Vzájemná výpomoc sousedů 8. Využívání okolních sociálních služeb Kravaře, Domov pro seniory 9. Škola stravování pro obec 10. Existence Chrámového sboru při Farním kostele (včetně Rohova) 11. Funkční rodinné vazby 12. Existence Knihovny 13. Existence příhraničních projektů s Polskem 14. Existence zpravodaje, využití pro zajištění informací Příležitosti 1. Rozšíření aktivit poskytovatelů služeb z okolí Slabé stránky 1. Není lékař (Kobeřice), nejezdí na návštěvy 2. Neexistence doprovodu k lékaři 3. Malé zapojení seniorů do aktivit v obci Ohrožení 1. Legislativa 2. Volby do obecního zastupitelstva 3. Nedostatek finančních prostředků 28

29 Priority 1. Podpora aktivit pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním Priorita 1 Podpora aktivit pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním Charakteristika Daná priorita není definována jako služba dle zákona o sociálních službách. V obci Sudice existuje aktivní Klub seniorů a další spolky či neformální sdružení, která zajišťují tyto důležité návazné aktivity pro cílovou skupinu. Zdůvodnění Klub seniorů i obec realizují množství akcí a aktivit pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním. Těmito aktivitami působí pozitivně jak na fyzickou, tak především psychickou stránku zdraví cílové skupiny. Senioři jsou zapojováni do života obce a v rámci akcí pro všechny věkové kategorie je rozvíjena také mezigenerační spolupráce a sounáležitost. Opatření Priorita S1 Podpora aktivit pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním 1.1. Podpora Klubu seniorů 1.2. Podpora dalších aktivit pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním Popis opatření Realizátor Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Finanční náročnost Indikátory úspěšnosti Nová nebo stávající služba Dopady na cílovou skupinu Podpora činnosti Klubu seniorů v obci Podpora dalších aktivit pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním pořádaných obcí a dalšími subjekty Obec Sudice, Klub seniorů, další možný realizátor aktivit Obec Sudice, Nadace, Nadační fondy, dary ,- Kč ,- Kč Počet aktivit realizovaných pro danou cílovou skupinu Různorodost aktivit Počet seniorů a osob se zdravotním znevýhodněním účastnících se aktivit Stávající, nová Cílová skupina má větší možnosti aktivit pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním v obci Zlepšení zdraví cílové skupiny zapojením do fyzických aktivit pořádaných v obci Smysluplné využití volného času zástupců cílové skupiny 29

30 5. Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Popis cílové skupiny Cílová skupina se týká rodin s dětmi, problémů rodinného prostředí, prevence sociálně-patologických jevů v rodinách (drogy, alkohol, nikotin, kriminalita, výchovné problémy, domácí násilí, týrání, zneužívání, zanedbávání apod.) a ohrožení sociálním vyloučením. Funkční rodina je schopna dosáhnout úspěšného řešení svých problémů. Existuje zde příznivé emocionální klima, v němž je možné jasně a otevřeně komunikovat a diskutovat. Tato rodina plní zcela svou základní funkci. Problémová rodina v rodině se vyskytují jisté poruchy některých funkcí. Rodinný systém a vývoj dětí však není vážně narušen. Rodina je schopna své problémy řešit sama, případně za jednorázové či krátkodobé podpory zvenčí. Disfunkční rodina v rodině se vykytují závažnější poruchy některých nebo všech funkcí, které ohrožují či poškozují jak rodinu, tak vývoj a prospěch dětí. V této situaci si již rodina není schopna sama pomoci a potřebuje odbornou pomoc a podporu. Jedná se o takzvanou sanaci rodiny, to je řada opatření nejrůznějšího druhu a charakteru. Afunkční rodina poruchy v rodině jsou takového rázu, že rodina přestává plnit svůj základní úkol, vážně ohrožuje vývoj dětí. Sanace této rodiny je nemožná a neúčelná. Jediným řešením v tomto případě je umístění dětí mimo rodinu. Osoby ohrožené sociálním vyloučením Cílová skupina se týká osob, skupiny osob nebo místního společenství s nedostatečnou účastí na životě celé společnosti vlivem různých faktorů. Fakticky znamená život: v chudobě, bez účasti na trhu práce, bez účasti na systematickém vzdělávání u mladých lidí, bez přiměřeného bydlení, bez dostatečného příjmu, obvykle v izolaci nebo v malé skupině podobně deprivovaných lidí pohybujících se na okraji společnosti 30

31 Hovoříme o sociálním vyloučení, které může mít různou úroveň a měnit se v čase. Má-li člověk dlouhodobý pocit, že nemá ve společnosti místo, stává se osobou v tíživé životní situaci, upadá do chronického stresu. Příčiny sociálního vyloučení mohou být individuální i systémové, např.: nízké sebevědomí, nízký příjem, nedokončené vzdělání, nedostatečné sociální dovednosti, špatné duševní i tělesné zdraví, špatné bydlení, vysoký věk, vysoká úroveň kriminality v místě, nefunkčnost rodiny, závislost na návykových látkách, nezaměstnanost, chybějící zdravotní a sociální pojištění aj. Osobami či skupinou osob v tíživé životní situaci s ohledem na uvedené příčiny sociálního vyloučení mohou být: rodiče samoživitelé, osoby s nízkou kvalifikací, osoby bez dostatečného příjmu, příslušníci romské menšiny, osoby se zdravotním postižením, osoby nezaměstnané, především dlouhodobě nezaměstnané, osoby, které trpí kumulací několika znevýhodňujících faktorů (např. mladiství s nízkou úrovní kvalifikace, osoby nad 50 let bez možnosti zaměstnání), osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody nebo z ústavní výchovy, osoby bez přiměřeného bydlení, osoby žijící v izolaci, osoby žijící na pokraji společnosti, osoby závislé na návykových látkách a další. Společným faktorem je u většiny vyjmenovaných osob nebo skupiny osob: nízká úroveň dosaženého vzdělání a úroveň dosažené kvalifikace obecně, nesoulad nabízené a požadované kvalifikace uchazečů o zaměstnání či absolventů škol, nedostatečná motivace osob k rekvalifikaci a k profesní mobilitě, nedostatečné nabytí pracovních návyků a ztráta profesních předpokladů. 31

32 SWOT analýza pracovní skupiny Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Silné stránky 1. Existence dětských hřišť 2. Existence mateřské školy 2 oddělení, Klokánek 3. Existence základní školy, včetně realizace kroužků pro děti 4. Existence sdružení STROM při ZŠ, sdružení rodičů 5. Dobrá spolupráce spolků v obci 6. Dobrá spolupráce spolků a obce 7. Příprava skateparku obec financuje 8. Existence dluhového poradenství osobní bankrot Příležitosti Slabé stránky 1. Není vidět drogovou závislost 2. Dluhová problematika 3. Drogy Ohrožení 1. Není dětský lékař 2. Špatná dopravní dostupnost 3. Volby do obecního zastupitelstva 4. Finanční prostředky 32

33 Priority 1. Podpora volnočasových aktivit pro děti a mládež 2. Zajištění a podpora občanské poradny 3. Podpora aktivit pro prevenci drogové problematiky 4. Vznik a podpora terénního programu Priorita R1 Podpora volnočasových aktivit pro děti a mládež Charakteristika Volnočasové aktivity dětí a mládeže nejsou službou dle zákona o sociálních službách, jsou ovšem důležitou návaznou aktivitou pro cílovou skupinu. Zdůvodnění V obci Sudice realizují spolky i jiná neformální sdružení množství volnočasových aktivit pro děti, mládež i celé rodiny. Je zde rozvinuta velmi dobrá spolupráce obce a spolků a tím dochází k obohacování společenského a kulturního života v obci. Díky těmto aktivitám je u cílové skupiny snižováno riziko sociálně patologických jevů včetně snižování rizika užívání návykových látek. 33

34 Priorita R1 Podpora volnočasových aktivit pro děti a mládež Popis opatření 1.1. Finanční a materiální podpora volnočasových aktivit pro děti a mládež realizovaná spolky a neformálními sdruženími Realizátor Obec Sudice, spolky a neformální sdružení Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Obec Sudice, Nadace, Nadační fondy, KÚ MSK Finanční náročnost ,- Kč / rok Realizované aktivity pro cílovou skupinu Indikátory úspěšnosti Realizovaná vzdělávání pro cílovou skupinu Počet aktivit realizovaných pro cílovou skupinu a cílovou skupinou Nová nebo stávající služba Stávající Cílová skupina je účastníkem a zároveň realizátorem akcí Dopady na cílovou skupinu a aktivit Cílová skupina využívá různorodých možností trávení volného času Priorita R2 Zajištění a podpora občanské poradny Charakteristika Občanská poradna je sociální službou dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách 37 (3), poskytuje odborné sociální poradenství. Občanská poradna je nezávislým místem bezplatné, důvěrné a nestranné pomoci, provází občany při jejich obtížích. Občanská poradna poskytuje rady, informace a pomoc lidem, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci a nejsou schopni ji řešit vlastními silami ani s pomocí svého okolí. Usiluje o to, aby občané netrpěli neznalostí svých práv a povinností, neznalostí dostupných služeb nebo neschopností vyjádřit své potřeby či hájit své oprávněné zájmy. Občanská poradna je realizována Charitou Opava, do obce by dojížděl její pracovník. Je možné také poradenství přes telefon nebo internet. Služba zahrnuje: poskytovat odborné sociální poradenství přispívající k řešení nepříznivých sociálních situací na základě principů bezplatnosti, nezávislosti, nestrannosti a diskrétnosti, co největší míra systematické a komplexní práce s uživatelem na základě individuálního přístupu a respektování jeho názoru, doprovázení uživatele při řešení jeho problému při maximálním využití přirozené sítě místních institucí a kontaktů, podpora uživatele při řešení jeho problému vedená tak, aby byl schopen samostatného jednání nezávisle na poradně. 34

35 Zdůvodnění V současnosti se v obci Sudice zvyšuje zájem o odborné sociální poradenství v souvislosti s rozvojem dluhové problematiky. Z důvodu zachování co možná největší anonymity by bylo vhodné zajištění této služby poskytovatelem či osobami mimo obec. Nabízí se možnost individuálních konzultací s odborníky na základě předchozí domluvy ve vyhrazených prostorách zajištěných obecním úřadem. Opatření Priorita R2 Zajištění a podpora občanské poradny 2.1. Navázaní spolupráce s realizátorem občanské poradny 2.2. Podpora občanské poradny v obci Popis opatření Realizátor Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Finanční náročnost Indikátory úspěšnosti Nová nebo stávající služba Dopady na cílovou skupinu Analýza možných realizátorů Navázání spolupráce s realizátorem Sjednání podmínek poskytované služby (zajištění prostor, finanční krytí) Podpora občanské poradny Obec Sudice, vybraný realizátor Obec Sudice, realizátor 1.000,- až 2.000,- zajištění prostor, cca 100,-/klient úhrada obce Zajištěné prostory pro poskytování služby Realizované konzultace pro cílovou skupinu Počet konzultací/kontaktů s klientem Počet zástupců cílové skupiny využívající službu Nová Cílová skupina je informována Cílová skupina konzultuje a řeší s odborníky své problémy Je sníženo riziko dluhové pasti a jiných negativních jevů pro cílovou skupinu 35

36 Priorita R3 Podpora aktivit pro prevenci drogové problematiky Charakteristika Aktivity prevence drogové problematiky nejsou službou dle zákona o sociálních službách. Nicméně se jedná o podstatné podpůrné a návazné aktivity zajišťující předcházení negativních sociálně patologických jevů a důsledků z nich plynoucích. Zdůvodnění Vzhledem k nárůstu počtu problémů s uživateli návykových látek a výskytu této problematiky na území obce je prvním krokem v boji s tímto nesnadným problémem zajištění prevence. Zajištěním preventivních programů a informovanosti cílové skupiny dojde k snížení rizika těchto sociálně patologických jevů a zvýší povědomí o rizicích a důsledcích užívání návykových látek. Opatření 3.1. Informovanost o daném tématu 3.2. Preventivní programy Popis opatření Realizátor Zahájení činnosti 2015 Zdroje financování Finanční náročnost Indikátory úspěšnosti Nová nebo stávající služba Dopady na cílovou skupinu Priorita R3 Podpora aktivit pro prevenci drogové problematiky Realizace aktivit pro informovanost o drogové problematice a dopadech užívání psychotropních látek Navázání spolupráce s realizátorem služby Specifikace požadavků ze strany obce Stanovení podmínek poskytování služby Podpora preventivním programů v obci Obec Sudice, vybraný realizátor aktivit Obec Sudice, Nadace, Nadační fondy, KÚ MSK, MPSV , ,- Počet realizovaných aktivit Počet zástupců cílové skupiny (děti a mládež) účastnících se aktivit Nová Cílová skupina je informována o drogové problematice U cílové skupiny je snižováno riziko závislosti na návykových látkách 36

37 Priorita R4 Vznik a podpora terénního programu Charakteristika Terénní programy jsou službou podle zákona o sociálních službách. Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Zdůvodnění Na území obce Sudice dochází ke zvyšování počtu uživatelů návykových látek a s tím souvisejících průvodních jevů. Pro zajištění pomoci této cílové skupině má terénní program jako služba přicházející za klientem jedinečnou možnost navázat s ním spolupráci a pomoci ovlivnit jeho další vývoj, zároveň ovlivňuje také průvodní jevy s touto problematikou související prostřednictvím výměnného i zdravotního servisu. Popis opatření Realizátor Zahájení činnosti 2015 Zdroje financování Finanční náročnost Indikátory úspěšnosti Nová nebo stávající služba Dopady na cílovou skupinu Priorita R4 Vznik a podpora terénního programu 4.1. Vyhlášení zájmu obce o poskytování služby 4.2. Výběr poskytovatele služby Specifikace požadavků na službu ze strany obce Stanovení podmínek poskytování služby 4.3. Realizace služby Obec Sudice, vybraný poskytovatel služby Obec Sudice, Nadace, Nadační fondy, KÚ MSK, MPSV 4.3. cca ,- Kč / rok Počet kontaktů s uživateli návykových látek Počet uživatelů dané služby Nová Zvýšená prevence drogové problematiky v obci 37

38 6. Průřezové aktivity Kromě priorit v rámci jednotlivých pracovních skupin jsou součástí materiálu také průřezové aktivity, které jsou společné pro obě pracovní skupiny. 1. Propagace a informovanost 2. Podpora komunitního plánování Průřezová priorita 1 Propagace a informovanost Opatření Priorita P1 Propagace a informovanost 1.1. Propagace jednotlivých sociálních služeb a návazných aktivit na území obce 1.2. Informovanost cílové skupiny o možnostech využívání sociálních služeb a návazných aktivit Využití současných dostupných médií pro propagaci sociálních služeb a návazných aktivit (internet, rozhlas, TV Hlučínsko, Zpravodaj apod.) Popis opatření Realizátor Obec Sudice Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Finanční náročnost Indikátory úspěšnosti Nová nebo stávající služba Dopady na cílovou skupinu Využití současných dostupných médií pro propagaci sociálních služeb a návazných aktivit, včetně míst, kde se schází občané (např. využití nástěnek u autobusové zastávky, plakátovací plochy, vývěsky OÚ apod.) Zpracování elektronického katalogu sociálních služeb a návazných aktivit včetně informací o dalších službách v okolí obce Sudice (Ostrava, Opava, okolní obce) Obec Sudice Zpravodaj cca Kč článek A4 500 A5 250 A6 125 A7 65 TV Hlučínsko a další prvky propagace v rámci SOH ,- Počet článků v místním zpravodaji Počet hlášení v rozhlase Počet článků na internetu Aktualizované informační tabule u obchodních středisek apod. Zpracovaný internetový katalog sociálních služeb a návazných aktivit Stávající s rozšířením Zlepšení informovanosti občanů o poskytovaných službách a aktivitách Zlepšení propagace jednotlivých služeb a aktivit Zvýšení využívání dalších služeb občany obce mimo obec Sudice 38

39 Průřezová priorita 2 Podpora komunitního plánování Opatření Priorita P2 Podpora komunitního plánování 2.1. Zpracování a průběžné vyhodnocování Akčního plánu 2.2. Průběžná aktualizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb 2.3. Pravidelné schůzky pracovních skupin Komunitního plánování Popis opatření Realizátor Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Finanční náročnost Indikátory úspěšnosti Nová nebo stávající služba Dopady na cílovou skupinu Zpracování a průběžné vyhodnocování Akčního plánu jednou za rok Průběžná aktualizace plánu jedenkrát za dva roky nebo dle situace a nových informací či potřeb Pravidelné setkávání pracovních skupin dle potřeby Obec Sudice Obec Sudice 5 000,- Kč ročně Počet setkání pracovních skupin Počet osob, účastnících se pracovních skupin Počet projektů, realizovaných v rámci KPSS Zpracovaný Akční plán Stávající s rozšířením Zpracovaný Akční plán Monitorovaný Akční plán Kontrola realizace priorit v rámci KPSS Aktualizovaný SPRSS 39

40 7. Monitorování, vyhodnocování a aktualizace Monitorování a vyhodnocování realizace KPSS je naprosto nezbytnou součástí plánu především ve vztahu ke zjištění efektivnosti a potřebnosti naplánovaných priorit a opatření zejména ve vztahu k cílové skupině uživatelů. Monitorování a vyhodnocování probíhá zpravidla 1x ročně na monitorovacích schůzkách v rámci pracovních skupin. Jsou vyhodnocovány jednotlivé nastavené indikátory výstupů u každé priority a opatření, je vyhodnocován akční plán 1 a jsou připravovány případné úpravy plánu. Pravidelná aktualizace střednědobého plánu pak zajišťuje usměrňování aktivit na základě skutečných potřeb cílové skupiny uživatelů. Pro nastavení skutečných potřeb je rovněž nezbytné provádět průběžnou analýzu sociálních potřeb, která prokáže potřebnost služeb stávajících či nových. Na základě monitorování je důležité aktualizovat také Katalog sociálních služeb pro dostatečné a kvalitní informování veřejnosti. 1 Akční plán je rozpracování jednotlivých priorit a opatření do konkrétních kroků se stanovením zodpovědností, finančních alokací a dalších zdrojů pro jejich realizaci. Stanovuje se zpravidla na jeden rok. 40

41 8. Závěr Obec Sudice je zřizovatelem základní školy, což je jedna z podmínek komunitního života v obci. Podpora mladých lidí i v jejich volném čase se může odvíjet právě v tomto zařízení, ale také ve spolupráci spolků a obce. Především snížení sociálně-patologických jevů je zajištěno aktivní spoluprací školy, obce a jednotlivých spolků. Senioři a zdravotně znevýhodnění jsou ohroženou cílovou skupinou především díky rozvíjejícímu se podomnímu prodeji, zvyšováním kriminality zaměřené právě na osoby se sníženou soběstačností. I z tohoto důvodu bylo ve Střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb potřeba zajistit aktivity pro tyto cílové skupiny. Poděkování patří všem občanům obce Sudice, kteří se jakýmkoli způsobem podíleli na přípravě komunitního plánu za účelem rozvoje sociálních služeb v obci Sudice. 41

42 Použité zkratky MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MV Ministerstvo vnitra ČR Česká republika KÚ MSK Krajský úřad Moravskoslezského kraje KP Komunitní plán, plánování DZU Domy s byty zvláštního určení /bývalé Domy s pečovatelskou službou neboli DPS/ ROP Regionální operační program PS Pracovní skupina ŘS Řídící skupina KPSS Komunitní plán rozvoje sociálních služeb SPRSS Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb EU Evropská unie SVČ centrum volného času SDH sbor dobrovolných hasičů 42

43 Příloha č. 1 Seznam organizací, poskytujících služby a návazné aktivity NÁZEV ZAŘÍZENÍ: Myslivecké sdružení Sudice ve Slezsku Kontaktní údaje: Adresa: Myslivecké sdružení Sudice, Hlavní 159, Sudice, Ing. Emil Josefus Telefon: emiljosefus@seznam.cz Internetové stránky: - Obecné informace: Provozování myslivosti, chov a lov zvěře Zřizovatel: Valná hromada dle zákona Organizační forma: Sdružení občanů (myslivců) Provozovatel: - Ředitel organizace: Předseda mysliveckého sdružení, Josef Bečica Vedoucí zařízení: - Druh poskytované služby, návazné Chov a lov užitkové a škodné zvěře aktivity: Cílová skupina: - Praktické informace: Dle zákonů o myslivosti Provozní doba: - Kapacita služby: - Bezbariérovost: - Uživatelé služby: - Cena služby: - Náklady na 1 klienta - Počet zaměstnanců - Zdroje financování Prodej zvěřiny, členské příspěvky Počet dobrovolníků 12 43

44 NÁZEV ZAŘÍZENÍ: SDH Sbor dobrovolných hasičů Sudice Kontaktní údaje: Adresa: Hlavní 147, Sudice Telefon: Internetové stránky: Obecné informace: Zřizovatel: Organizační forma: Provozovatel: Ředitel organizace: Vedoucí zařízení: Druh poskytované služby, návazné aktivity: Cílová skupina: Praktické informace: Provozní doba: Kapacita služby: - Bezbariérovost: - Uživatelé služby: - Cena služby: - Náklady na 1 klienta - Počet zaměstnanců - Zdroje financování Počet dobrovolníků 44

45 NÁZEV ZAŘÍZENÍ: ZO AVZO TSČ ČR Střelecký klub Sudice Kontaktní údaje: Adresa: Sudice, Luční č. 131, Telefon: Internetové stránky: hp Obecné informace: Zřizovatel: AVZO TSČ ČR Organizační forma: Pobočný spolek Provozovatel: Střelecký klub Sudice Ředitel organizace: Petr Weimann Vedoucí zařízení: Druh poskytované služby: (dle registrace) Zapůjčování areálu střelnice jak na stanování, tak ke sportovnímu využití. Jedná se o travnatou plochu, na které se nachází travnaté hřiště, prostor pro případné stanování a jiné hry. Je zde i venkovní ohniště. Na kraji pozemku je budova střelnice s vnitřním otevřeným krbem. Více informací po případném dotazu nebo přímo na místě samém. Cílová skupina: Praktické informace: Provozní doba: Po domluvě kdykoli Kapacita služby: Bezbariérovost: Dva schůdky do chaty. Jinak je vše přístupné. Uživatelé služby: Cena služby: Náklady na 1 klienta Počet zaměstnanců 25 členů Zdroje financování Nezisková organizace Počet dobrovolníků 25 45

46 NÁZEV ZAŘÍZENÍ: STROM Kontaktní údaje: Adresa: Telefon: ; Internetové stránky: Obecné informace: Zřizovatel: Organizační forma: Provozovatel: Lucie Býmová, Lenka Svatá Ředitel organizace: Vedoucí zařízení: Druh poskytované služby: (dle registrace) Cílová skupina: Děti Praktické informace: Provozní doba: Kapacita služby: Bezbariérovost: Uživatelé služby: Cena služby: Náklady na 1 klienta Počet zaměstnanců Zdroje financování Počet dobrovolníků 46