Problematika brownfields

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra oceňování majetku Problematika brownfields Bakalářská práce Autor: Irena Mattanelli Oceňování majetku Vedoucí práce: Ing. Roman Vodný Odborný konzultant: Ing. Petr Ort, Ph.D. Praha Duben, 2013

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne Irena Mattanelli

3 Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat za pomoc, cenné rady a vedení mé bakalářské práce Ing. Romanovi Vodnému. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Petru Ortovi, Ph.D. za pomoc a cenné rady při zpracování praktické části mé bakalářské práce.

4 Anotace: První a zároveň teoretická část této bakalářské práce je zaměřená na problematiku brownfields, jejich vznik, rozdělení jednotlivých brownfields, problémy s nimi spojené, jejich revitalizaci a financování revitalizací brownfields. V druhé praktické části autorka vypracovala dvě ocenění na trţních principech. Ocenění bytové jednotky v Praze a bytového domu v Mostě. Ve třetí části bakalářské práce autorka vypracovala analýzu trhu s nemovitostmi na území městské části Prahy 5, katastrální území Hlubočepy. Klíčová slova: Brownfields, Greenfields, revitalizace, ocenění na trţních principech, analýza trhu s nemovitostmi. Anotation: The first part of this bachelor thesis is a theoretical part and it is focused on the problems of brownfields, its origin, dividing of brownfields and issues connected to it, revitalisation of the brownfields and financing of the revitalisation. In the second part two evaluations based on market principles are presented: an evaluation of an accommodation unit in Prague and an evaluation of a block of flats in Most. The last part of the Bachelor thesis presents an analysis of the estate market in the district Prague 5 - Hlubočepy. Key words: Brownfields, Greenfields, revitalisation, evaluations based on market principles, analysis of the estate market.

5 Obsah Úvod... 7 I. část bakalářské práce teoretická část Základní terminologie (pojmy, pojmosloví) a historie problematiky Definice pojmŧ Historie problematiky brownfields Typologie brownfields Dělení z hlediska pŧvodu vzniku brownfields Dělení brownfields z hlediska ekonomické atraktivity Problémy spojené s brownfields Revitalizace brownfields Dŧvody revitalizace brownfields Výhody a nevýhody revitalizace Hlavní bariéry znovuvyuţití brownfields Nástroje a financování revitalizací brownfields Nástroje pro revitalizaci brownfields Financování revitalizace brownfields Financování revitalizace do roku Financování revitalizace od roku Závěr

6 II. Část bakalářské práce Ocenění nemovitostí III. Část bakalářské práce lokální analýza trhu Obecná charakteristika Trh s nemovitostmi Pozemky Domy Domy výstavba Byty Byty výstavba Nebytové prostory Nájmy Cenová analýza Marketingový výhled

7 Úvod Téma bakalářské práce Problematika brownfields si autorka vybrala z dŧvodu, ţe samotný pojem brownfields je pro neodbornou společnost pojmem zcela neznámým i přesto, ţe v současné době nás objekty brownfields čím dál více obklopují. Toto téma je více diskutovanější v zahraničí, ale i v České republice se postupně této problematice věnuje více pozornosti, zejména ve vztahu s trvale udrţitelným rozvojem území, jehoţ cílem je zachování ţivotního prostředí v minimálně změněné podobě pro další generace. Dalším problémem je, ţe se více neţ revitalizace území upřednostňuje výstavba na zelené louce. Cílem této bakalářské práce je tedy představení řešení problémŧ spojených s brownfields a seznámení se s obecnými východisky k této problematice. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí, teoretické, praktické a analytické. V teoretické části je uvedena základní terminologie, historie a typologie brownfields, problémy spojené s brownfields, jejich revitalizací a v neposlední řadě nástroje a financování revitalizací brownfields. V praktické části je provedeno aktuální trţní ocenění bytové jednotky v Praze 5 za pomoci porovnávací a příjmové metody a trţní ocenění bytového domu v Mostě za pomoci porovnávací, příjmové a nákladové metody. V analytické části je provedena analýza lokálního trhu Prahy 5, katastrální území Hlubočepy. 7

8 I. část bakalářské práce teoretická část 1. Základní terminologie (pojmy, pojmosloví) a historie problematiky 1.1. Definice pojmů Brownfields Termín brownfields, resp. brownfield sites, je převzat z anglického jazyka. Tímto termínem byly nejprve označovány pouze staré, opuštěné průmyslové zóny a logistická centra s rozsáhlými skladovacími prostory, která se nacházejí na administrativním území měst. Postupně byl termín "brownfields" vztahován také na nevyuţívané, zdevastované komerční, administrativní, obytné a další (např. nemocniční) objekty a pozemky v urbanizovaném území, zemědělské objekty (např. velkokapacitní kravíny) ve "volné" krajině, jakoţ i plochy a budovy v minulosti vyuţívané k vojenským účelům. V současnosti se takto označují i zanedbané, zpustlé menší části areálů i budov jinak prosperujících podniků, jejich neupravené okolní pozemky patřící obci či jiným vlastníkům, okolí čerpacích stanic a parkovišť bez stálé zeleně a nevzhledné, zanedbané veřejně přístupné plochy na sídlištích. Brownfields představují podstatný problém a překáţku pro další rozvoj obcí, měst i regionŧ ve vztahu k udrţitelnosti. Jeho charakteristikou je neprŧhledné majetkové uspořádání, zdevastované výrobní nebo jiné budovy, přítomnost starých ekologických zátěţí, které představují cizorodé, velmi často toxické látky, kterými je kontaminovaná pŧda, podzemní a povrchové vody i objekty. Na pozemcích i v budovách se zpravidla nacházejí nashromáţděné nebo přechodně uskladněné odpady, včetně těch nebezpečných a tím vzniká velké mnoţství černých skládek. Další riziko mŧţou představovat zbytky strojního a technologického vybavení, které obsahují náplně s chemickými sloučeninami nebezpečnými pro ţivotní prostředí i pro zdraví lidí. Prostředí okolo "brownfields" bývá často vylidněné a nebezpečné. Zahraniční i tuzemští investoři odmítají do těchto území vstupovat v dŧsledku obav z 8

9 vysokých nákladŧ spojených se sanací starých ekologických zátěţí a s předinvestiční přípravou pozemkŧ. 1 Termín brownfields podle institucí ČR Ministerstvo pro místní rozvoj uţívá výrazu deprimující zóny Ministerstvo ţivotního prostředí označuje brownfields jako tzv. narušené pozemky Ministerstvo prŧmyslu a obchodu a Agentura CzechInvest definují brownfields jako nemovitost, která v současnosti není dostatečně efektivně vyuţívána, je zanedbána a mŧţe být v budoucnu účelně vyuţita pouze v případě realizace Projektu regenerace zóny, popř. Projektu rekonstrukce objektu. V oficiálních dokumentech i v neformální komunikaci se pro svou krátkost a nezaměnitelnost nejčastěji pouţívá anglický termín brownfields. Výhodou tohoto termínu je snadné vyhledávání informací ve světových webových vyhledávačích. 2 Blackfields Jedná se o lokality vyznačující se extrémně vysokými hodnotami kontaminace půdy, podzemních a povrchových vod i dalších sloţek ţivotního prostředí, které jsou zásadní překáţkou pro jejich nové vyuţití. Zdrojem znečišťujících látek, mnohdy toxických, byla těţba a zpracování nerostných surovin, průmyslová výroba, skladování a skládkování nebezpečných odpadů, doprava a aktivity související s vojenským vyuţitím ploch. Náklady na sanace těchto starých ekologických zátěţí jsou velmi vysoké, avšak další odkládání jejich realizace a řešení všech souvisejících problémů celkové výdaje pouze znásobí. 3 Greenfields (resp. Greenfield sites) Jedná se o pozemky a volné plochy mimo kompaktně zastavěná území měst původně určené k zemědělskému, lesnickému a rekreačnímu vyuţívání, které byly změnou územně plánovací dokumentace definovány jako rozvojové lokality určené k rezidenční, komerční nebo průmyslové zástavbě. Po změně funkce dochází k jejich vybavení dopravní a technickou infrastrukturou s vyuţitím soukromých či veřejných rozpočtů. Takto připravené plochy jsou postupně zastavovány. 4 1 Ústav pro ekopolitiku - [online] 2 Boţena Kadeřábková, Marian Piecha Brownfields Jak vznikají a co s nimi 3 Ústav pro ekopolitiku - [online] 4 Ústav pro ekopolitiku - [online] 9

10 Revitalizace Jedná se o regeneraci nevyuţívaných nebo ekonomicky nedostatečně efektivně vyuţívaných průmyslových a logistických zón a komerčních či obytných objektů v kompaktně zastavěných územích a zemědělských, vojenských i dalších ploch a budov ve "volné" krajině ("brownfields"), která vyţaduje systémový přístup v rámci celkového rozvoje státu, regionů, městských aglomerací i jednotlivých obcí. Identifikace/analýza ekologických zátěţí kontaminovaných ploch, jejich sanace i nové vyuţití a oţivení "brownfields" představují značné náklady zejména pro veřejné, ale i pro soukromé rozpočty. Z dlouhodobého hlediska se však jedná o velmi efektivní proces, který je zcela v souladu s principy udrţitelného rozvoje. 5 (blíţe kapitola 3.1.) Regenerace Regenerace označuje proces opravy poškozených částí, ve stavebnictví se nejčastěji jedná o obnovu staveb případně celých bytových celků. 6 Rekonstrukce Rekonstrukce nemovitosti je komplexní proces, který, z čistě technického hlediska, nezbytně vyţaduje předchozí odbornou konzultaci stavebníka (myšleno tím investora vlastníka nemovitosti, nikoliv subjekt fakticky stavbu provádějící) s architektem, statikem, stavitelem, apod.. 7 Přestavba O zásadní přestavbu stavby ve smyslu 8 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb. lze uvaţovat tehdy, jestliţe při této přestavbě došlo ke změně podstaty nemovitostí věci, a to z hlediska druhu nebo rozsahu nemovitosti. Pro posouzení stavebně technického charakteru stavby ve smyslu ustanovení 8 odst. 1 zákona č. 87/1991 je třeba mít bezpečně ověřeno, zda alespoň u některého z prvků dlouhodobé ţivotnosti došlo k jeho výměně v rozsahu reprezentujícím nadpoloviční objemový podíl všech konstrukcí daného prvku u objektu. Pro posouzení tohoto stavebně technického charakteru stavby nejsou však jediným rozhodným hlediskem prvky 5 Ústav pro ekopolitiku - [online] 6 [online]

11 dlouhodobé ţivotnosti stavby; je nutno přihlíţet např. i k moţné funkční změně přestavěné nemovitosti. 8 Asanace Soubor opatření slouţících k ozdravení přírody a ţivotního prostředí, například asanace půdy melioracemi, asanace starých městských čtvrtí přestavbou a modernizací bytového fondu. Téţ oproštění historických staveb od nevhodných přístaveb. 9 Adaptace Úprava budovy nebo prostorů pro jiné pouţití, obvykle tak, ţe se zachová jejich půdorys, obvodové zdivo a podobně Historie problematiky brownfields V době prŧmyslové revoluce v 19. století započala masivní etapa znehodnocování ploch urbanizací. 11 Touto revolucí došlo k proměně zemědělství, výroby, těţby, dopravy a dalších hospodářských odvětví. Ve výrobním procesu se přešlo od ruční výroby v manufakturách ke strojní velkovýrobě, za vyuţití nových zdrojŧ energie (např. uhlí), vzrostla dělba práce a specializace. U většiny státŧ se zásadně změnila společnost, politika a kultura. Vznikaly nové vědecké a technologické objevy. Došlo ke zlepšení ţivotní úrovně ve státech, kde proběhl proces změny předprŧmyslové společnosti na prŧmyslovou. Tento proces začal ve Velké Británii a pokračoval dále do dalších západních zemí. 12 První fáze suburbanizace měst a umoţnění vyuţití pozemkŧ v okolí historického jádra měst pro prŧmyslovou a bytovou výstavbu souvisí se vznikem kolejových dopravních prostředkŧ. 13 V západních ekonomikách se brownfields, ve smyslu urbanizovaného území, dostává do popředí společenského i politického zájmu v 70. letech minulého století. Dŧvodem byla restrukturalizace ekonomiky vyvolaná naftovou krizí. 14 Před vypuknutím naftové krize bývalo dostatek ropy, a pro její nízkou cenu, si ji mohly dovolit bohaté, chudé, i rozvíjející se země a nebyl dŧvod s ní šetřit. Levná ropa umoţňovala rozvojovým zemím lépe se rozvíjet a Boţena Kadeřábková, Marian Piecha Brownfields Jak vznikají a co s nimi 12 prŧmyslová revoluce[online] 13 Boţena Kadeřábková, Marian Piecha Brownfields Jak vznikají a co s nimi BROWNFIELDY 2005[online] 11

12 tím i zvyšovat ţivotní úroveň svého obyvatelstva. Státy na blízkém východě postupně získávaly kontrolu nad ropnými zařízeními, která se nacházela na jejich území. Po jejich vzájemné dohodě došlo k omezení dodávek ropy ostatním státŧm. Tento jejich krok byl odŧvodněn prohlášením hlavních arabských vývozcŧ, které se týkalo opuštění území obsazeného Izraelem v rámci arabsko-izraelské války. Po zemích, postiţených embargem na vývoz ropy, poţadovali ukončení podpory Izraeli. Tento poţadavek byl ze strany Evropského společenství a ze strany Japonska splněn. Nicméně v dŧsledku této krize a nedostatku ropy v dotčených zemích došlo k ochromení fungování hospodářství. Benzín a jiné ropné deriváty byly na příděl, nemohly být vytápěny budovy, byl zkracován pracovní týden, firmy, školy a úřady fungovaly v omezeném reţimu. 15 To vše vedlo k nárŧstu opuštěných prŧmyslových areálŧ. Pŧvodní výraz brownfields proto tedy souvisí hlavně s těmito opuštěnými prŧmyslovými areály. V rámci územního rozvoje se s postupným procesním vývojem v oblasti regenerace prŧmyslových brownfields vytvořily modely vhodné k vyuţívání i pro brownfields neprŧmyslového pŧvodu. Úspěšné modely se začaly studovat a pouţívat v ostatních zemích, i kdyţ v některých případech byly tyto modely specificky odlišné. 16 V USA a ve státech Evropské unie je nejen mnoţství programŧ, projektŧ a organizací, které se problematikou brownfields a jejich revitalizací zabývají, ale také mnoţství finančních prostředkŧ uvolňovaných na revitalizaci a s ní spojenými aktivitami z veřejných rozpočtŧ, i formou grantŧ a z nadací. 17 Podle studie zpracované The United States General Accounting Office (1995) bylo v USA aţ nevyuţívaných, průmyslových a komerčních zón s významnými starými ekologickými zátěţemi. V aglomeraci Manchester (Velká Británie) s obyvateli ţijícími na ploše km2 (Manchester obyv., 117 km2) byla v průběhu posledních dvou desetiletí míra rekultivačních aktivit srovnatelná s rychlostí a rozsahem devastačních procesů. Z tohoto důvodu zůstává na stejné úrovni také celková rozloha nevyuţívaných zdevastovaných ploch, která činí cca ha, tj. 32 km2, coţ je území velikostí srovnatelné se statutárním městem Kladnem (36,97 km2) se obyvateli Radovan Novotný Doby, kdy přichází strašák stagflace [online] BROWNFIELDY 2005[online] Revitalizace brownfields v obcích ČR[online] 12

13 Také ostatní vyspělé státy mají na svém teritoriu podobně postiţené a silně kontaminované oblasti a jen obtíţně hledají nástroje k jejich vyčištění a dalšímu vyuţití. V Nizozemsku jich bylo identifikováno přes 6 000, Itálie udává a Švédsko Historie problematiky brownfields v České republice Po vzniku Československé republiky bylo v Čechách a na Moravě soustředěno 70% prŧmyslového potencionálu bývalé Rakousko-Uherské monarchie. Byly přijaty zákony, podle nichţ byla zemědělská pŧda nad 150ha zabrána a přidělena rolníkŧm (upřednostňováni byli Češi před Němci). V roce 1929 dosáhlo hospodářství v Československu nejvyšší úrovně, vysoce se těţilo hnědé a černé uhlí. V roce 1937 se zvýšila výroba oceli v souvislosti s rozvojem zbrojního prŧmyslu. S rozvojem strojírenské výroby byla nejvyšší výroba elektřiny. V dŧsledku Světové krize vyvolané zhroucením newyorské burzy dne 29. října 1929 poklesla i výrazně ekonomika v Československu, sníţila se prŧmyslová výroba, byla velká nezaměstnanost. V dŧsledku negativního postoje a rŧstu nespokojenosti německé menšiny s poměry v Československu došlo v roce 1938 k odtrţení českého pohraničí a následně k zabrání zbytku Československa na základě Mnichovské dohody podepsané představiteli Německa, Francie, Itálie a Anglie. Tato dohoda byla pro Československou republiku ultimátem, které pod nátlakem přijala. V roce 1945, po ukončení druhé světové války, dosahovala prŧmyslová výroba v Československu poloviční výkonnosti dosaţené v roce V souvislosti s Dekrety prezidenta byl znárodněn klíčový prŧmysl. V roce 1946 bylo v jednotlivých prŧmyslových odvětvích dosaţeno vyšší výroby neţ v předchozím roce. V roce 1948 byl ekonomický i politický vývoj Československa, po odstranění poválečných škod, ovlivněn sovětskými ekonomickými a politickými modely. V období vzrostla prŧmyslová výroba o 57%, zemědělská o 16%. V období prŧmyslová výroba vzrostla o 54% a zemědělská o 27%, stoupala výroba výrobních prostředkŧ a spotřebního zboţí. Po roce 1968 se československá ekonomika vyvíjela pozitivně. S rŧstem prŧmyslové výroby a zemědělství došlo ke stěhování obyvatel do měst a tím i k velké bytové výstavbě. Byly nově vybudovány výrobní kapacity a rozvinula se infrastruktura. V období let prŧmysl zabezpečoval 85% exportu, avšak také vykazoval vysokou přezaměstnanost. Strukturálně byl prŧmysl deformován zbytněním zbrojního a těţkého prŧmyslu. Posilování orientace na těţký prŧmysl, včetně těţby hnědého uhlí, mělo negativní vliv na ţivotní prostředí. Technický rozvoj Revitalizace brownfields v obcích ČR[online] 13

14 prŧmyslu se opoţďoval, strojírenská výroba byla pojata příliš zeširoka, aby mohla zachytit rostoucí technický rozvoj. Zaostávání vědeckotechnického pokroku zapříčinilo nepoměr české ekonomiky a vyspělých kapitalistických zemí s trţní ekonomikou. Po změně politického reţimu, byl zahájen proces politické a ekonomické transformace. V roce 1990 česká ekonomika vykazovala mnoţství odlišností od ostatních transformovaných zemí bývalého sovětského bloku. Jednalo se o ekonomiku se skoro vyrovnaným vnitřním trhem, nízkou zahraniční zadluţeností, neexistoval zde soukromý sektor. Během této transformace zaniklo cca pracovních míst a poklesl podíl dělnických profesí, vytvořila se skupina samostatných podnikatelŧ. 19 Procesy související s restrukturalizací české ekonomiky měly dopad na zánik řady středně velkých a velkých firem, coţ vedlo k poklesu v některých odvětvích (textil, obuvnictví, koţedělný prŧmysl, výroba skla a porcelánu). Proměnou prošel i strojírenský a elektrotechnický prŧmysl, utlumilo se zemědělství. To vše vedlo k základním předpokladŧm pro vznik brownfields se všemi pro něj charakteristickými aspekty (úpadek vlastnické struktury nemovitostí, spletitost majetkových vztahŧ, spekulace s nemovitostmi, ekologické zátěţe, následná devastace budov a technické infrastruktury). Dále došlo k dalšímu rozšiřování měst do volné krajiny, které negativně poznamenalo stávající socioekonomickou strukturu města ve smyslu narušení dopravních, materiálově zboţových, informačních a jiných vazeb. Z dŧvodu absence regulativních nástrojŧ, nebo jejich nedŧslednému uplatňování v praxi, vedlo k plýtvání nezastavěným územním a upřednostnění výstavby na zelené louce před revitalizací brownfields. Problematika brownfields se tedy České republice zviditelnila v souvislosti s restrukturalizací ekonomiky. Technologické inovace přinesly nové poţadavky na výrobní aktivity v prŧmyslovém areálu, s kterými se musel podnik postupně vyrovnat. Prudké změny v poptávce, zvýšení konkurence, technologické změny, apod. často vedly k úpadku prŧmyslových struktur a oslabení dlouhodobých úspěšných seskupení. Pŧvodní ekonomická a společenská funkce daného území byla opuštěna a areály jsou vyuţívány např. jako skladové prostory, skládky stavebního materiálu a odpadu svp.muni.cz/ukazat.php?docld=488[online] 20 Boţena Kadeřábková, Marian Piecha Brownfields Jak vznikají a co s nimi 14

15 Význam společensko-politické agendy brownfields se v České republice začal probouzet přibliţně v roce 1998 a kolem roku 2000 se otázka brownfields stává předmětem systematického zájmu státní správy Typologie brownfields Existuje řada rŧzných hodnotících kritérií, dle kterých lze objekty brownfields zařadit do jednotlivých kategorií, např. míra ekologické kontaminace, moţnosti budoucího vyuţití či lokalita, ve které se nachází, nebo zdali se nachází v oblasti intravilánu nebo extravilánu. 22 Ve vztahu k následujícímu členění je třeba uvést, ţe neexistuje jednotná mezinárodní klasifikace brownfields. Kaţdý stát má vlastní klasifikaci, která vychází ze zpracovaných studií, strategií, apod. kaţdého státu. V této bakalářské práci jsou popsána pouze dvě členění, která jsou víceméně pouţívána ve většině státŧ Dělení z hlediska původu vzniku brownfields Území brownfields jsou do určité míry poznamenány historickým vývojem, lokalitou a oblastí dalšího moţného vyuţití. Např. poptávka po nových armádních, zemědělských a dráţních objektech je nízká, dá se proto očekávat, ţe tyto objekty nebudou renovovány za účelem pŧvodního vyuţití. Velký dŧraz je spíše kladen na výstavbu objektŧ určených pro bydlení a občanskou vybavenost, tzn. výstavbu nákupních center, sportovních zařízení a objektŧ určených k bydlení. Rozdělení z hlediska vzniku brownfields je proto zaměřeno na pŧvodní funkční vyuţití území (toto základní rozdělení bylo pouţito ve Vyhledávací studii agenturou CzechInvest): Nevyuţívané prŧmyslové zóny v urbanizovaném území ke vzniku vedla zásadní změna v orientaci českého prŧmyslu, kterou charakterizuje odklon od těţké prŧmyslové výroby k orientaci na produkci spotřebního zboţí. Nevyuţívané administrativní objekty ve vnitřních zónách měst budovy, na jejichţ provoz a údrţbu neměla obec dostatek finančních prostředkŧ a pro které se nepodařilo najít nového majitele BROWNFIELDY 2005[online] 22 Boţena Kadeřábková, Marian Piecha Brownfields Jak vznikají a co s nimi 15

16 Nevyuţívané objekty Českých drah a Správy ţelezniční dopravní cesty vzhledem k nedostatku finančních prostředkŧ není řada objektŧ dlouhodobě udrţována a mnoho budov se nachází v tak špatném stavu, ţe by měly být určeny k demolici. Nevyuţívané objekty ozbrojených sloţek vznik toho typu brownfields je spojen s odchodem sovětských vojsk z našeho území a zrušením vojenských posádek Armády ČR, apod. Nevyuţívané zemědělské objekty po roce 1989 prošlo české zemědělství změnami počínaje narovnáním vlastnických vztahŧ k pŧdě a konče regulací produkce jednotlivých komodit, coţ mělo za následek tvorbu nových objektŧ brownfields. Pozŧstatky ukončené dŧlní činnosti těţby nerostných surovin sanace a opětovné začlenění dŧlních objektŧ do okolní krajiny je dlouhodobou záleţitostí, která je ovlivněna vysokými náklady na revitalizaci území a dlouhou periodikou přírodních procesŧ vedoucích k obnově přirozených ekosystémŧ Dělení brownfields z hlediska ekonomické atraktivity Ekonomická atraktivita území je dána několika faktory umístnění lokality, výše poškození objektu a zóny včetně vyčíslení nákladŧ na ekologickou likvidaci polutantŧ, celková sociální úroveň a míra vzdělanosti obyvatelstva a moţnost propagace lokality. Typy brownfields jsou tedy rozděleny dle ekonomického potenciálu k řešení projektŧ s prvkem brownfields s pomocí prostředkŧ soukromých investorŧ či státu jako regulátora trhu, které mŧţe být z praktického hlediska případně pouţito pro modelování vývoje trhu. (Rozdělení vychází z příručky Institutu pro udrţitelný rozvoj sídel o.s. Brownfields snadno a lehce napsané Jiřinou Bergatt Jackson a kolektivem.) 23 Boţena Kadeřábková, Marian Piecha Brownfields Jak vznikají a co s nimi 16

17 Rozdělení z hlediska ekonomické atraktivity v ČR Projekt s nulovou bilancí - vzhledem k velmi dobré lokaci se o tento typ postará samotný trh. Investice z veřejných prostředkŧ není nutná. v anglicky mluvících zemí je tento typ označován jako whitefields. Projekty s mírnou podporou brownfields, které se jiţ nenacházejí v tak exkluzivní lokalitě. Jde o projekty vyţadující obvykle silnou veřejnou podporu a intervenci, bez níţ by se projekt nemohl uskutečnit. Podpora ať v nefinanční podobě nebo ve formě veřejných prostředkŧ je pouţita pro pokrytí mezery projektu. Obvyklý poměr veřejných a soukromých investic je 1:5 a více. Anglicky je tento typ označen jako greyfields Nekomerční projekty lokality a nemovitosti, u nichţ je rozvoj veden ve vyšší míře sociálními cíli či ochranou ţivotního prostředí. Vyšší intervence veřejných prostředkŧ, obvykle 1:1 aţ 1:4. Tyto projekty jsou vhodné pro vyuţití grantŧ ze strukturálních fondŧ. Nebezpečné projekty havarijní stav brownfields ohroţující lidské zdraví a ţivotní prostředí. Pokud není moţné přivést k zodpovědnosti toho, kdo zpŧsobil škody, obvykle se jejich odstranění platí cestou veřejných prostředkŧ daňových poplatníkŧ. Ostatní projekty velké mnoţství brownfields v nekomerčních oblastech a pravděpodobnost, ţe pro ně nebude nalezeno v dlouhodobém horizontu nové funkční vyuţití převaţuje nabídka nad poptávkou. 24 Rozdělení z hlediska ekonomické atraktivity v zahraničí USA si stanovily tři základní okruhy brownfields Ekonomicky ţivotaschopné dobře umístěné lokality v atraktivních oblastech, např. širší centra měst Částečně návratné plochy, které nebudou investory vyhledávány, neboť návratnost investic nepokryje vynaloţené náklady, jejich přeměnu umoţní sdruţení veřejných a soukromých prostředkŧ 1:1 aţ 1:10 Nenávratné plochy a areály, které mají nadměrné mnoţství environmentálních zátěţí a velmi nízké vyhlídky na přirozenou trţně zajištěnou regeneraci. 24 Boţena Kadeřábková, Marian Piecha Brownfields Jak vznikají a co s nimi 17

18 V Evropských státech se členění brownfields z hlediska ekonomické atraktivity prosadilo hlavně v Německu a Francii. Klasifikace se však odklání od čisté ekonomické návratnosti a zdŧrazňuje rozvojový potenciál lokalit. Zásady klasifikace ale zŧstávají obdobné. Německo Samostatně rozvojové lokality s vysokou hodnotou pozemku, nízkými náklady na jeho úpravu pro opětovné vyuţití, nevyţadují veřejné investice Pasivně rozvojové lokality se specifickým rozvojovým potenciálem, investice představují pro soukromý kapitál riziko, které je moţné sníţit zapojením veřejných prostředkŧ Nerozvojové areály a lokality, které v dohledné době nemají ţádný rozvojový potenciál. Francie Samostatně rozvojové areály nebo plochy, které v krátkodobém nebo střednědobém horizontu samy nenaleznou nové vyuţití. Pasivně rozvojové nové vyuţití a rozvoj těchto lokalit je třeba plánovat a částečně zainvestovat z veřejného rozpočtu. Nerozvojové není moţné nalézt moţné nové ekonomické vyuţití. Strategií Francie je jejich rekultivace Problémy spojené s brownfields Kolem roku 1970 se mezi politickými tématy v rozvinutých zemích objevuje problematika brownfields jako dŧsledek strukturálních změn společnosti a stává se součástí agendy udrţitelného rozvoje. V České republice se tato problematika začala projevovat v roce 1997 v dŧsledku privatizace. 26 Lokality brownfields s sebou přinášejí značné mnoţství problémŧ, které je nutné sledovat, vyhodnocovat a navrhnout jejich optimální řešení, jako je např. další vyuţití opuštěných území, zabránění ekonomickému a sociálního úpadku dané lokality, sníţení kvality ţivota místního obyvatelstva, apod. 25 Boţena Kadeřábková, Marian Piecha Brownfields Jak vznikají a co s nimi 26 Jiřina Bergatt Jackson a kolektive - Brownfields snadno a lehce 18

19 Nevyuţívané zdevastované objekty a zpustlé plochy sniţují atraktivitu a hodnotu pozemkŧ i nemovitostí dané lokality pro případné investory i stálé obyvatele v jejím okolí. Vznikají zde sociální, ekonomické i environmentální problémy, které jsou v kontrastu se situací ve stabilizovaných nebo nových rozvojových zónách. Dalším problémem jsou nevyjasněné majetkoprávní vztahy k daným objektŧm, které orgánŧm veřejné správy neumoţňují včas reagovat na vzniklou situaci. Pokud není ze strany obce snaha vedoucí k novému vyuţití brownfields, v souladu s konkrétními cíli kvalitního strategického plánu rozvoje, nejsou příp. investoři schopni zajistit revitalizaci ve větším rozsahu, nejsou ochotni podstupovat riziko se svou investicí v obci, která se nachází v problematickém regionu, zejména pokud je vše podmíněno komplikovanou a někdy i velmi nákladnou sanací starých ekologických zátěţí. 27 Problematika brownfields z makroekonomického pohledu představuje výrazné omezování disponibilních zdrojŧ ekonomiky, coţ znamená určitou ekonomickou ztrátu pro společnost. Pro obce a regiony představuje znehodnocená aktiva, která lze vyuţít v omezené míře jako ekonomické faktory místní a regionální ekonomiky, v jejímţ dŧsledku dochází k přímé nebo nepřímé ztrátě a nákladŧm pro veřejné prostředky. 28 Problémy, které brownfields zpŧsobují nebo negativně ovlivňují, je moţné rozdělit do následujících skupin: Ekonomické ztráta atraktivity území pro investory, obyvatelstvo, návštěvníky, 29 nedostatečná ekonomická potence národního hospodářství pro mnohostrannější řešení regenerace brownfields a s tím související neúměrné vyuţívání nástrojŧ veřejné podpory. Chybí dostatečná zkušenost s pouţíváním ekonomických nástrojŧ pro rozdělení finanční náročnosti při revitalizaci brownfields (Public Private Relationship partnerství veřejného a soukromého sektoru, Strukturální fondy EU). Nejsou rozvinuté nepřímé ekonomické motivační nástroje (daňová pobídka). 30 Územní podporování nové výstavby, zábor nových ploch spojený s úbytkem pŧdy a zásahem do stávající krajiny. Tento rozvoj není koordinovaný a často je provázen prosazováním individuálních zájmŧ investorŧ [online] 28 Boţena Kadeřábková, Marian Piecha Brownfields Jak vznikají a co s nimi 29 Boţena Kadeřábková, Marian Piecha Brownfields Jak vznikají a co s nimi BROWNFIELDY 2005[online] 31 Boţena Kadeřábková, Marian Piecha Brownfields Jak vznikají a co s nimi 19

20 Ekologické ekologické škody a jejich prohlubování, znečištění podzemních vod, kontaminace staveb a technické infrastruktury, vznikají vysoké náklady na sanaci. 32 Investoři, příp. nabyvatelé poţadují informace o ekologickém poškození a prostředky na jeho odstranění. Nemají garance, které by limitovaly jejich odpovědnost. Samotné vyřešení ekologických zátěţí představují další rizika, vyšší náklady a dlouhou dobu pro případné projekty a záměry. 33 Sociální velká nezaměstnanost, zvýšení kriminality, pokles obsluţnosti, sociální degradace. Úpadek firem přináší pro jejich zaměstnance, okolní obyvatelstvo i veřejnou správu řadu problémŧ, např. pokles obsluţnosti, přesměrování dopravních tokŧ, které mají vliv na příp. pokles příjmŧ místního obyvatelstva a negativní dopad na síť sluţeb (obchody, restaurace). Z tohoto dŧvodu dochází k poklesu ekonomické a sociální struktury místa nebo lokality. 34 Finanční ztráta daňové základny, pokles mimořádných příjmŧ (sponzorské dary), zmenšení objemu rozpočtu a s tím související riziko schopnosti financovat stávající veřejné statky 35. Malý počet fungujících a prosperujících podnikŧ, malých firem i osob samostatně výdělečně činných a vysoké procento nezaměstnaných významně ovlivňuje daňovou výnosnost a tím i celkovou ekonomickou úroveň obce. Státní programy podpory rozvoje malého a středního podnikání jsou nedostatečné a omezená je i dostupnost úvěrŧ pro začínající malé podnikatele Revitalizace brownfields Revitalizace nevyuţívaných nebo ekonomicky nedostatečně efektivně vyuţívaných ploch a objektů vyţaduje systémový přístup v rámci celkového rozvoje státu, regionů, městských aglomerací i jednotlivých obcí. Identifikace/analýza ekologických zátěţí kontaminovaných ploch, jejich sanace i nové vyuţití a oţivení brownfields představují značné náklady zejména pro veřejné, ale i pro soukromé rozpočty. Z dlouhodobého hlediska se však jedná o velmi efektivní proces, který je zcela v souladu s principy udrţitelného rozvoje Boţena Kadeřábková, Marian Piecha Brownfields Jak vznikají a co s nimi 33 Jiřina Bergatt Jackson a kolektive - Brownfields snadno a lehce 34 Boţena Kadeřábková, Marian Piecha Brownfields Jak vznikají a co s nimi 35 Boţena Kadeřábková, Marian Piecha Brownfields Jak vznikají a co s nimi 36 [online] 37 [online] 20

21 Důvody revitalizace brownfields efektivní vyuţívání ploch v intravilánu sídla s omezením jeho extenzivního růstu minimalizace záborů půdy v extravilánu sídla sníţení nákladů vázaných na prostorový růst obce sanací ekologických zátěţí zlepšení stavu sloţek ţivotního prostředí zvětšení rozlohy veřejné zeleně a kultivace veřejných prostorů zhodnocení pozemků i objektů v okolí revitalizovaných brownfields rozvoj podnikatelského sektoru a s ním spojený růst daňových výnosů obce zlepšení estetického vzhledu obce a s tím související zvýšení kvality ţivota občanů Výhody a nevýhody revitalizace Potenciální investoři se při rozhodování o strategických investicích a jejich konkrétní lokalizaci řídí striktně velmi podrobnými ekonomickými analýzami. 39 V následujícím textu jsou shrnuté výhody a nevýhody revitalizace brownfields. Výhody revitalizace Pro obec je hlavním přínosem zlepšení stavu ţivotního prostředí, vytvoření nových pracovních příleţitostí, rozvoj podnikatelských aktivit, zvýšení celkové atraktivity sídla. V případě revitalizace historicky cenných objektŧ jde o záchranu kulturního dědictví. Pro investora je výhodné vyuţít existující objekty, dopravní a technickou infrastrukturu, napojení na regionální i celostátní systém hromadné dopravy nákladŧ, kvalitní napojení na fungující systém MHD, kontakt se subdodavateli a sluţbami, dostatečné mnoţství pracovních sil v bezprostředním okolí. Pro občana je vyuţití moţnosti práce v krátké docházkové vzdálenosti, event. v dosahu MHD. Dojde ke zkulturnění, zvýšení bezpečnosti a atraktivity části sídla, coţ bude impulsem k rozvoji dalších aktivit: obchodních, sluţbových, kulturních, atd [online] 21

22 Nevýhody revitalizace Nevýhodou revitalizačních procesŧ v současnosti je vysoká finanční nákladnost a poměrně dlouhá přípravná fáze, která závisí na majetkoprávních vztazích, na rozsahu sanací starých ekologických zátěţí, demoličních prací a rekonstrukcích budov Hlavní bariéry znovuvyužití brownfields Na první pohled se mŧţe zdát, ţe hlavní překáţkou pro znovuvyuţití brownfields jsou peníze, coţ není pravda, neboť samotné peníze tuto problematiku vyřešit nemŧţou. Např. ve Spolkové republice Německo bylo mnoţství projektŧ zasypáno penězi, ale výsledek byl neefektivní a problematický. Ve Velké Británii řada vládních programŧ na podporu brownfields dopomohla k vytvoření brownfields jinde. Ve Francii její programy spolu s penězi ze strukturálních fondŧ demolovaly část historického dědictví tím, ţe došlo k odstranění z pozemkŧ všeho, co se na určitých brownfields nehýbalo. Je proto dŧleţité si tyto chyby uvědomit a poučit se z nich. 41 Problematiku by mohla vyřešit potřebná strategie vyuţívání brownfields, která by koordinovala veškerá opatření, politiky a administrativní propojení potřebné k tomu, aby velký počet brownfields neleţel ladem a navrátil se k přínosnému vyuţívání. Tím by se zamezilo plýtvání prostředkŧ a zemědělské pŧdy vyvolané výstavbou na zelené louce. 42 Hlavní překáţky v cestě k opětovnému vyuţívání pozemkŧ brownfields, dle názoru odborníkŧ jak v národní, tak regionální a místní úrovni pro řešení problematiky brownfields jsou následující: Vzdělání, vzdělání, vzdělání nedostatečné vzdělání, informovanost, zkušenost v této problematice. 43 V České republice chybějí dostatečné oborové zdroje ve formátech přístupných pro samosprávu. Vzdělávací systémy zatím nenabízejí mnoho vhodných produktŧ k vylepšení odbornosti samospráv ve věcech místního udrţitelného rozvoje, udrţitelného rozvoje územního, udrţitelného urbárního rozvoje nebo udrţitelného rozvoje venkova. Tzn. je minimum grantŧ nebo dotací, literatury, vzdělávacích produktŧ, moţností vhodných konzultací a webových zdrojŧ. Další problém tvoří jazyková bariéra, proto je nutné většinu pomoci poskytnout v českém jazyce. Pomoc by měla být upravena tak, aby podporovala Jiřina Bergatt Jackson a kolektiv Brownfields snadno a lehce 42 Časopis Urbanismus a územní rozvoj č. 2/2002, str. 15 Jiřina Bergatt Jackson 43 Jiřina Bergatt Jackson a kolektiv Brownfields snadno a lehce 22

23 partnerské formáty spolupráce mezi místní regionální a národní úrovní, mezi veřejným a soukromým sektorem a mezi jednotlivými dotčenými stranami. 44 Know-how, koordinace a motivace nedostačující pochopení podstaty problému, jeho sociálních a ekonomických aspektŧ, nízká politická angaţovanost v opětovném vyuţívání území, absence celkové strategie pro znovuvyuţití brownfields, nedostatečná spolupráce a předávání informací mezi jednotlivými institucemi, nedostačující know-how všech potencionálně zainteresovaných, včetně soukromých investorŧ, místních orgánŧ veřejné správy, krajŧ a ministerstev. 45 Není příliš jasné, který sektor má kompetence k evidenci kvalitativních aspektŧ vyuţívání urbanizovaného území, kdo a jestli vŧbec by měl tato data poţadovat, kdo a jak by měl měřit efektivitu vyuţívání urbanizovaného území. Řadu let projevuje aktivitu v této oblasti CzechInvest, i kdyţ v roce 2004 uvedl, ţe brownfields jsou problémem managementu území a ne podpory investic a je nutné celou věc řešit integrovaně ve spolupráci s ostatními sektory (k této spolupráci však nedošlo). Nejvhodnější by bylo měření efektivity vyuţívání urbanizovaného území provádět samotnými obcemi nebo městy, neboť tyto data potřebují ke svému hospodárnému rozvoji. Neexistuje však ţádný poţadavek ani opatření, které by obce k tomuto motivoval. Menší obce často nemají dostatečné kapacity, odbornost a čas se této problematice věnovat. Pokud by bylo úkolem krajŧ monitorovat kvalitativní vyuţívání urbanizovaného území ve svém regionu, bylo by tím usnadněno uplatňování veřejného zájmu na regionální úrovni. Tento monitoring by krajŧm dále pomohl chápat rozvojové trendy, ambice a příleţitosti v urbanizovaném území, zdŧvodňovat veřejný zájem a obcím by umoţnil pochopit obecnou rozvojovou dynamiku a své příleţitosti. 46 Nástroje a politiky neexistence národní strategie přístupu k problematice, absence jednotného soupisu lokalit a jejich kritických parametrŧ, analytických nástrojŧ a zásad pro určení prioritních investic do lokality, nedostačující nástroje pro vyřešení vlastnických vztahŧ a zodpovědnosti ekologického poškození, fiskální nástroje a podněty, chybějící prostředky na zajištění nebo překlenutí ekologických závazkŧ, obtíţné uplatnění práva, týkajícího se právního systému v několika oblastech souvisejících s plánováním, prodejem a vyuţívání brownfields, plánovací nástroje jsou nepruţné, chybí postupy pro srovnání osvědčených metod ze zahraniční praxe. 47 Ke zlepšení efektivity vyuţívání urbanizovaného území by mělo dojít zejména na národní úrovni, mělo by dojít k úpravám rŧzných národních politik a 44 Jiřina Bergatt Jackson IURS Jak na to Udrţitelné urbární a rozvojové dovednosti 45 Jiřina Bergatt Jackson a kolektiv Brownfields snadno a lehce 46 Jiřina Bergat Jackson Envigogika Měření efektivnosti vyuţívání urbanizovaného území [online] 47 Jiřina Bergatt Jackson a kolektiv Brownfields snadno a lehce 23

24 strategií. Tzn., stanovit konkrétní cíle, kam směřovat efektivnost, hospodárnost a udrţitelnost vyuţívání urbanizovaného území (např. nepřipustit zvýšení zastavěných ploch). K těmto cílŧm a prioritám národních politik by se měl podřídit akční plán, který podpoří opatření, jeţ by naplnění určitého cíle umoţňoval (např. opatření podporující identifikaci a monitorování vnitřního rozvojového potencionálu zastavěného území, opatření podporující nadmístní územní plánování, opatření ke zmírnění dopadŧ nezbytných záborŧ pŧdy tím, ţe by umoţnilo uvedení zastavěného území do přírodního stavu). Na regionální úrovni by mělo dojít ke sjednocení zájmŧ odborŧ ţivotního prostředí, územního plánování a strategického rozvoje kraje v oblasti efektivnějšího managementu území v regionu (např. Akční plán, který byl představen v Ústeckém kraji) a k podpoře recyklace urbanizovaného území v regionu. 48 Širší trţní prostředí v případě, ţe by došlo k odstranění hlavních překáţek pro revitalizaci, byla by dostatečná informovanost, koordinovanost i technické nástroje a politiky, nemŧţe dojít ke znovuvyuţití brownfields, jestliţe budou převaţovat tyto problémy: - Nedostatečná konjunktura a absorpce trhu spojená s nedostatečnou národní konkurenceschopností. - Nedostatečné vyuţití urbanistické perspektivy, která by se vázala k dlouhodobému veřejnému zájmu a která překračuje rámec nového vyuţití zanedbaného pozemku a klade si otázku k jakému účelu?. To je totiţ příleţitost k integraci širokých urbanistických kritérií do tohoto procesu a do definice ţivotaschopných městských center. - Zelená, jeţ by byla vyuţití BW dána, by měla být doplněna červenou a omezením pro stavby na zelených loukách a utajené subvence tohoto typu rozvoje by měly být odstraněny Jiřina Bergat Jackson Envigogika Měření efektivnosti vyuţívání urbanizovaného území [online] 49 Jiřina Bergatt Jackson a kolektiv Brownfields snadno a lehce 24

25 4. Nástroje a financování revitalizací brownfields 4.1. Nástroje pro revitalizaci brownfields V úvodu této kapitoly je třeba vysvětlit jednotlivé typy nástrojŧ pro revitalizaci brownfields: Strategický dokument Jakýkoliv dokument stanovující vizi, cíle nebo opatření ve stanovené oblasti. Strategickým dokumentem můţe být strategie, koncepce, akční plán, rozvojový plán apod. 50 Politika územního rozvoje Politika územního rozvoje určuje ve stanoveném období poţadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udrţitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Politika územního rozvoje s ohledem na moţnosti území koordinuje tvorbu a aktualizaci zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území republikového významu a stanoví úkoly zajišťující tuto koordinaci. Politiku územního rozvoje pořizuje Ministerstvo pro místní rozvoj pro celé území republiky a schvaluje ji vláda. Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce zákonů bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje, a celý dokument zveřejní způsobem umoţňujícím dálkový přístup. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.(zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů ( 31-35). 51 Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje jsou novým typem územně plánovací dokumentace, která vychází ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 52 Stanoví zejména základní poţadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví

26 poţadavky na jejich vyuţití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o moţných variantách nebo alternativách změn v jejich vyuţití. V nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí. Pořizují se pro celé území kraje a vydávají se formou opatření obecné povahy podle správního řádu. Jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. 53 Územní studie Územní studie je územně plánovacím podkladem dle 25 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Při řešení územní studie se mŧţe objevit problematika brownfields, zejména jde-li o studii, která v sobě v sobě zahrnuje lokalitu brownfields, či se zpracovává přímo pro takovouto lokalitu. Územní studie dle ust. 30 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, navrhuje, prověřuje a posuzuje moţná řešení problémŧ, úprav nebo rozvoj některých funkčních systému v území, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat vyuţití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. Územně analytické podklady Územně analytické podklady pořizované úřadem územního plánování a územně analytické podklady pořizované krajským úřadem obsahují podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity vyuţití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Rozbor udrţitelného rozvoje území zahrnuje zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní reţim, hygienu ţivotního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udrţitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území. Určuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména poţadavky na odstranění nebo omezení 53 Zákon č. 183/2006 Sb., 36 26

27 urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity vyuţití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyváţeností územních podmínek udrţitelného rozvoje území. V územně analytických podkladech pro území hlavního města Prahy je moţno sloučit obsah územně analytických podkladů obcí a územně analytických podkladů kraje. 54 Náleţitosti územně analytických podkladŧ (dále jen ÚAP) jsou stanoveny v 26 aţ 29 Zákona 183/2006 Sb. a v Příloze č. 1 Vyhlášky č. 500/2006 Sb. ÚAP se pořizují pro celé území kraje a pro celý správní obvod obce s rozšířenou příslušností. Pro zpracování v rámci kraje se sleduje 37 jevŧ dle části B Přílohy č. 1 citované vyhlášky a brownfields se mohou nejčastěji objevit jako součást jevu B037 (další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, bydlení, rekreace, uspokojování sociálních potřeb a ţivotního prostředí). V rámci obce s rozšířenou pŧsobností se sleduje 119 jevŧ dle části A Přílohy č. 1 citované vyhlášky. Problematiky brownfields dle části A se mohou týkat následující jevy: A004 Plochy k obnově nebo opětovnému vyuţití znehodnocených území: právní definice tohoto jevu neexistuje, pro územní plánování se jedná o informativní prvek, který by měl být řešen v rámci návrhu územního plánu (stanovením nového vyuţití nebo návrhem asanace) A063 Staré dŧlní dílo: i tento sledovaný jev mŧţe představovat brownfields. Právně jej upravuje zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a vyuţití nerostného bohatství (horní zákon) Starým důlním dílem se podle definice uvedené v 35 horního zákona rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehoţ původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. Starým důlním dílem je také opuštěný lom po těţbě vyhrazených nerostů, jehoţ původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. Pro územní plánování se jedná spíše o jev informativní. V případě řešení problematiky starých dŧlních děl (např. jako lokalit brownfields) se naráţí na problém, který vyplývá z výše uvedené citace 35 a tím je fakt, ţe majitelem starého dŧlního díla není nikdo a to ani stát ani majitel pozemku. Pouze v případě, ţe jde o staré dŧlní dílo, které je nebezpečné, přebírá odpovědnost za jeho sanaci v nezbytně nutném rozsahu stát prostřednictvím Ministerstva ţivotního prostředí. A064 Staré zátěţe území a kontaminované plochy: tento jev upozorňuje na lokality brownfields v mnoha ohledech intenzivněji, neţ jev A004, protoţe se do něj zanáší staré 54 Vyhláška č. 500/2006 Sb., 4 27

28 prŧmyslové a zemědělské areály, bývalé základny Sovětské armády nebo skládky. Jev není právně definován, ale vztahují se na něj metodiky Ministerstva ţivotního prostředí. Pro územní plánování jde o prvek informativní, který upozorňuje na problém v území, jeţ je nutno řešit A066 odval, výsypka, odkaliště, halda: nejedná se lokality brownfields v pravém slova smyslu, nebezpečí těchto ploch je ale velmi významné, zejména u odkališť, kde by se dalo hovořit jiţ o lokalitách blackfields (odval, halda povrchová skládka vytěţené rubaniny umístěná v blízkosti štoly, dolu, apod., výsypka zařízení určené k dočasnému ukládání sypkého materiálu, odkaliště místo pro trvalé uloţení sypkých odpadŧ z prŧmyslových provozŧ). Pojmy nejsou sice legislativně ukotveny, ale lze na ně aplikovat některé právní předpisy (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech nebo některé vyhlášky Ministerstva ţivotního prostředí). Pro územní plánování mají tyto lokality význam limitu. V rámci ÚAP lze brownfields nalézt i v jiných sledovaných jevech, které se týkají např. ţeleznic (A094, A095 a A097) nebo objektŧ armády (A107, A108). 55 Územní plán Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen "urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému vyuţití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro vyuţití těchto ploch a koridorů. V územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němţ je rozhodování o změnách v území podmíněno smlouvou s vlastníky pozemků a staveb, které budou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímţ obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací, zpracováním územní studie nebo vydáním regulačního plánu. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Územní plán ani vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náleţející svým obsahem regulačnímu plánu nebo

29 územním rozhodnutím. Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce, pro celé území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu. Územní plán můţe být pořízen a vydán téţ pro vymezenou část území hlavního města Prahy a vydává se formou opatření obecné povahy podle správního řádu. Je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí. Poskytování prostředků z veřejných rozpočtů podle zvláštních právních předpisů na provedení změn v území nesmí být v rozporu s vydaným územním plánem. Územní plán hlavního města Prahy je závazný téţ pro územní plán vydaný pro vymezenou část území hlavního města Prahy. 56 Regulační plán Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro vyuţití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého ţivotního prostředí. Regulační plán vţdy stanoví podmínky pro vymezení a vyuţití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. Je závazný pro rozhodování v území, regulační plán vydaný krajem je závazný i pro územní plány a regulační plány vydávané obcemi. Regulačním plánem lze nahradit územní rozhodnutí; v tomto případě se v regulačním plánu stanoví, která územní rozhodnutí nahrazuje. 57 Databáze brownfields Komplexní databáze brownfieldů je nezbytným předpokladem pro rozvoj strategie regenerace brownfieldů, jelikoţ se jedná o jediný způsob, jak efektivně stanovit priority. Z mezinárodního hlediska je jednou z neefektivnějších metod úplné a průběţně aktualizované mapování brownfieldů. K tomu je v 21. století nejvhodnějším nástrojem přesná a správná databáze, která pokrývá celou zemi. 58 (jednotlivé databáze brownfields jsou podrobněji popsány v závěru této podkapitoly Databáze Brownfields ). 56 Zákon č. 183/2006 Sb., Zákon č. 183/2006 Sb.,

30 Strategické dokumenty v České republice V České republice bylo vydáno několik strategických dokumentŧ, týkajících se sektorové politiky, konceptŧ a strategie rozvoje územních celkŧ. Vytvářejí rámcový plán pro zpracování programŧ rozvoje, navazující na alokaci veřejné podpory. Strategické dokumenty: Státní politika ţivotního prostředí (SPŢP) Jedná se o základní rámec veřejné podpory, vycházející z nutnosti reagovat na vývoj předchozích let. Směřuje k většímu sjednocení cílŧ hospodářských, sociálních a environmentálních politik a nutnosti přechodu z dokumentu resortního k dokumentu respektujícímu poţadavky udrţitelného rozvoje. Snaţí se vytipovat zpŧsoby další spolupráce partnerských resortŧ a podpory realizace cílŧ, napomáhajících k oddělení trendŧ hospodářského rozvoje od pokračujících negativních vlivŧ na ţivotní prostředí. Tento dokument je základním referenčním dokumentem pro ostatní sektorové i regionální politiky z hlediska ţivotního prostředí a měl by být inspirací a nástrojem napomáhajícím strategickému i kaţdodennímu rozhodování. Byl projednán a schválen vládou, tzn., ţe ostatní resorty se s jeho zněním ztotoţňují. 59 V lednu 2013 byla vládě České republiky předloţena aktualizovaná Státní politika ţivotního prostředí pro období , vymezující rámec pro realizaci efektivní ochrany ţivotního prostředí v České republice do roku Strategie udrţitelného rozvoje ČR Schválena v roce Stala se dokumentem pro zpracování dalších materiálŧ koncepčního charakteru (sektorových politik či akčních programŧ). Byla dŧleţitá pro strategické rozhodování v rámci jednotlivých resortŧ a pro meziresortní spolupráci a spolupráci se zájmovými skupinami. Polovina dokumentu je věnována analýze SWOT - třem pilířŧm udrţitelného rozvoje: Ekonomický pilíř orientace nových investic na výstavbu na zelené louce namísto na vyuţívání zastavěných, ale jiţ nevyuţívaných ploch (brownfields). Environmentální pilíř přetrvávající kontaminace půdy a horninového prostředí v některých městských aglomeracích, existence uţ jednou 59 Časopis Planeta č. 3/2007 vydaný MŢP str

31 vyuţívaných ploch a objektů. 61 Sociální pilíř - zdravotní péče, sociální zabezpečení, právní úpravy a soudnictví, vzdělávání, kultura a osvěta. 62 Strategie byla platná od roku 2004 do roku Tato strategie byla nahrazena novým dokumentem Strategický rámec udrţitelného rozvoje České republiky. Strategický rámec udrţitelného rozvoje České republiky Schválen v roce Jedná se o zastřešující dokument pro všechny koncepční dokumenty vypracovávané v České republice, má proto nadresortní charakter. Jeho účelem je napomoci vzájemné provázanosti opatření, cílŧ a politik, které jiţ mohou být součástí stávajících sektorových strategií, anebo určit problémy, které tyto materiály zatím neřeší. Strategický rámec je pro období Vymezuje základní principy udrţitelného rozvoje, které je nutné dodrţovat při tvorbě všech navazujících strategií a koncepčních dokumentŧ. Cílem je zajistit, aby prosperita české společnosti byla vzájemně vyváţená 3 pilíři udrţitelného rozvoje oblasti ekonomické, sociální a environmentální. Dokument je strukturován do 5 prioritních os: PO1 Společnost, člověk a zdraví se věnuje problematice podmínek pro zdravý ţivot člověka, vytváření harmonické společnosti, a demografickému vývoji. Důraz je kladen na mezigenerační a rodinnou soudrţnost.po2 Ekonomika a inovace vymezuje základní strategický rámec pro rozvoj ekonomiky jako neoddělitelného pilíře udrţitelného rozvoje ČR, s důrazem na stabilní růst znalostní a post-industriální ekonomiky sniţující energetickou a materiálovou náročnost hospodářství.po3 Rozvoj území vychází ze skutečnosti, ţe veškerý rozvoj je realizován v určitém území. Klíčovým prvkem pro udrţitelný rozvoj v území je odpovědný přístup k územnímu plánování a jeho důsledné uskutečňování. Tím budou naplněny poţadavky na územní soudrţnost i kvalitu ţivota v územní.po4 Krajina, ekosystémy a biodiverzita se soustřeďuje na péči o krajinu jako základního předpokladu pro ochranu druhové biodiverzity. Dotýká se nejen odpovědného hospodaření v zemědělství a lesnictví, ale i otázek adaptace na změny klimatu.po5 Stabilní a bezpečná společnost určuje strategický rámec v oblasti společenského uspořádání. Nastiňuje základní principy efektivního fungování státu, veřejné správy a 61 Časopis Planeta č. 3/2007 vydaný MŢP str Dokument Strategie udrţitelného rozvoje ČR, vydaná MŢP 31

32 rozvoje občanského sektoru. Neopomíjí ani připravenost na bezpečnostní hrozby, včetně klimatické změny a posilování mezinárodních vazeb. 63 Národní strategie regenerace brownfields Úkol na zpracování Strategie byl obsahem vládního usnesení č ze dne 31. srpna 2005 Zabezpečení investiční přípravy území pro umístění strategických průmyslových zón a k pokrytí nezajištěných prostředků státního rozpočtu na výstavbu průmyslových zón pro období od r na území České republiky III.8. Byla zpracována v rámci projektu Phare Cílem bylo stanovení základu pro metodiku regenerace brownfields, která by byla pouţívána po celé ČR. 64 Podkladem byla Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields. Vizí této strategie je celkové ozdravění území, rozšíření nabídky pro podnikatele, zlepšení ţivotního prostředí ve všech jeho sloţkách a dosaţení efektivního vyuţití dříve zanedbaného území s ohledem na tvorbu kvalitní struktury osídlení a krajiny, při respektování kulturně-historických, ekonomických, ekologických i sociálních hledisek. Základním cílem Strategie bylo vytvoření vhodného prostředí pro rychlou a efektivní realizaci regeneračních projektŧ a prevenci vzniku nových brownfields. Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields na území ČR Studii započala v roce 2005 agentura CzechInvest ve spolupráci s jednotlivými kraji. Projekt byl ukončen v polovině roku Výsledkem je ucelená databáze, ze které budou moci být vybírány projekty pro regeneraci a rozvíjení dalších investičních příleţitostí pro developery a investory. 65 Výběr lokalit pro databázi probíhal ve třech krocích, aby se postupně eliminovali zjištěné lokality, tzn. postupné sníţení lokalit, které nebylo třeba podrobněji řešit. První krok byla identifikace lokalit (základní identifikační údaje, zpŧsob vyuţití lokality, předběţná analýza, vlastnické vztahy, hrubý odhad investičních nákladŧ na revitalizaci, minulé, současné a budoucí vyuţití, ekologická zátěţ, dopravní dostupnost), druhý krok výběr lokalit k podrobnější analýze (vazba na územní plánovací dokumentaci, podrobnější zjištění struktury vlastnických vztahŧ, zmapování předpokládaného nebo potvrzeného rozsahu ekologických škod, analýza technické struktury, stav existujících objektŧ, Časopis Planeta č. 3/2007 vydaný MŢP str.4 65 Web agentury CzechInvest Národní strategie regenerace brownfieldŧ[online] 32

33 vyčíslení nákladŧ a harmonogram nákladŧ na revitalizaci, posouzení moţných střetŧ se zájmy chráněnými dle zák. č. 114/1992 Sb., zjištění, zda lokalita je nebo byla předmětem podpory z veřejných zdrojŧ na základě oficiálního rozhodnutí, rozšíření dopravní dostupnosti, vzdálenost od významných aglomeračních center), třetí krok analýza s výstupem na zpracování návrhu revitalizace ploch (vlastnické vztahy, stav a návrh stavebně technického, architektonického a urbanistického řešení, časový plán harmonogramu realizace, záměry vlastníka a ochota vlastníka revitalizovat danou lokalitu, popis reliéfu, stanovení pŧdních poměrŧ a posouzení inţenýrsko-geologických poměrŧ, moţných střetŧ zájmŧ na regeneraci, stavu, kapacity a moţného navýšení kapacity médií, analýza ochranných pásem, zákonem chráněných zájmŧ a příp. problémŧ v rámci posouzení stavby na ţivotní prostředí). Studie byla k zpracována pro kraje Karlovarský, Pardubický, Zlínský, Vysočina, Jihomoravský, Středočeský a Jihočeský. V roce 2007 došlo k dokončení všech rozpracovaných studií ve zbývajících krajích Královehradeckém, Jihočeském, Plzeňském, Libereckém, Olomouckém Ústeckém a Moravskoslezském. 66 Na základě Vyhledávací studie bylo v ČR lokalizováno 2355 brownfieldů, které zaujímají rozlohu ha s celkovou zastavěnou plochou cca m (cca 421 ha). Studie provedla syntézu dat ze všech krajů kromě Prahy, evidovala brownfieldy od velikosti cca 1 ha, ale nezahrnuje tzv. těţební brownfieldy. Hrubý odhad nákladů na revitalizaci těchto lokalit je 200 mld. Kč. Celkový počet brownfieldů je ale podstatně vyšší, v roce 2004 se uváděl odhad 8,5 11,7 tis. lokalit typu brownfield o celkové rozloze tis. ha. 67 Výsledky studie jsou podrobněji zpracovány v dokumentu Národní strategie regenerace brownfields na webových stránkách agentury CzechInvest. Nejvíce lokalit typu brownfields představují zemědělské lokality (34,9 %), druhou třetinu celkového počtu brownfields tvoří prŧmyslové lokality (33,3 %). Zbývající brownfields tvoří nevyuţité objekty občanské vybavenosti (školy, zámečky, kulturní střediska atd.) (12,9 %), vojenských objekty (6,4 %), bydlení (4,0 %) a objekty cestovního ruchu (0,9%) Časopis Planeta č. 3/2007 vydaný MŢP str Dokument CzechInvest, Národní strategie a regenerace brownfieldŧ[online] 68 Dokument CzechInvest, Základní statistické výsledky Vyhledávací studie brownfieldŧ [online] 33

34 Analýza brownfields v Praze Analýza brownfields byla zpracována v roce 2008 firmou Kolpron CZ, s.r.o. pro Magistrát hl. města Prahy. Shromáţdila informace o 105 lokalitách, vykazujících znaky brownfields. Cílem analýzy bylo poskytnout informace pro identifikaci projektŧ vhodných k financování z fondŧ EU. Zahrnuje rozlohu, majetkoprávní vztahy, stav ţivotního prostředí, funkční vyuţití, technickou infrastrukturu a celkové shrnutí slabých a silných stránek vyuţitelnosti lokalit ve formě analýzy SWOT. Z analýzy vyplynulo, ţe většina objektŧ, které ztratily svá pŧvodní vyuţití, jsou alespoň částečně vyuţita, převáţně jako skladovací prostory. Dále objekty nemají pouze jednoho, ale více vlastníkŧ (soukromí vlastníci, Pozemkový fond ČR /od vznikl Státní pozemkový úřad na základě zákona č. 503/2013 Sb., o státním pozemkovém úřadu, transformací Pozemkového fondu, který byl tímto zrušen/, Magistrát hl. města Prahy). Část objektŧ není vhodná pro nové vyuţití, které by generovalo příjem z dŧvodu, ţe sousedí s významnou dopravní komunikací, příp. jsou umístěny mimo atraktivní lokality, či v neposlední řadě časová náročnost pro vyřešení majetkoprávních vztahŧ. Zkušenosti s revitalizací ukazují, ţe nejčastějším urbanistickým řešením je přeměna nevyuţívaných objektŧ na administrativněobchodní centra, nebo na obytné komplexy. 69 Databáze brownfields Většina krajŧ mají své vlastní databáze brownfields, které vznikly na základě prováděných studií. Nejvýznamnější databází v České republice je Národní databáze brownfieldŧ. Národní databáze brownfieldŧ Tato databáze vznikla na základě projektu Brownfields 3000 v rámci Národní strategie regenerace brownfieldŧ v ČR. Tuto databázi vytvořila agentura CzechInvest dle výsledkŧ zpracované Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfieldŧ, která byla prvotním zdrojem lokalit brownfields. Spuštěna byla k datu Od spuštění databáze je moţné vkládání lokalit samotným vlastníkem brownfields, a to prostřednictvím webového formuláře. Po zkontrolování formuláře správcem databáze, je tato lokalita zveřejněna Dokumenty/Evaluace_publicity/Studie_implementace_financniho_nastroje_JessicaJeremie_v_regionu_Praha.pd f[online] 34

35 Databáze je i v anglické verzi, kdy se většina poloţek automaticky přeloţí, coţ je přínosem pro příp. zahraniční investory. Nahlíţení do databáze je bezplatné na webových stránkách agentury CzechInvest, v odkazu Databáze brownfieldŧ. Neregistrovaným uţivatelŧm se u daného brownfields zobrazí pouze lokalita. U registrovaných uţivatelŧ se u daného brownfields zobrazí všechny podrobnosti jako je lokalita, vlastnictví, vzdálenosti (silnice, ţeleznice, apod.), ekologie, ochrana památek, technická infrastruktura a počet objektŧ. Registrace je bezplatná a poměrně rychlá. Vyhledávat v databázi lze podle rŧzných kritérií. Nalezené informace je moţné vytisknout. Jediné co databáze neobsahuje je kontakt na vlastníka, který je moţný získat pouze prostřednictvím agentury CzechInvest. 70 V současné době tato databáze eviduje 433 brownfields s podrobným popisem, včetně fotografií, připravených pro příp. domácí i zahraniční investory, kterým umoţňuje vhodný výběr nejvhodnějšího místa pro podnikání v ČR. Cílem regenerace dle agentury CzechInvest je zvýšení hodnoty a přitaţlivosti jednotlivých lokalit a přímo konkurovat výstavbě na zelené louce a tím i sníţit zbytečné zábory pŧdy, které jsou v rozporu s principy udrţitelného rozvoje. Dále napomáhá vracet ţivot na území, která člověk vyuţil a poté opustil. 71 Obrázek 1: Databáze brownfieldŧ. 70 Časopis planeta č. 3/2007, Časopis Urbanizmus a územní rozvoj č. 4/2002, str. 15, [online] 35

36 Další databází brownfields z celé České republiky je Databáze Regionálního informačního servisu 72 Databáze se nachází na portálu Regionální informační servis (dále jen RIS), který spravuje Centrum pro regionální rozvoj České republiky (dále jen CRR). CRR bylo zaloţeno v roce 1996 Ministerstvem pro místní rozvoj, jako příspěvková organizace. Tato databáze obsahuje i lokality na území Prahy, zpracované na základě studie Analýza brownfields v Praze, firmou Kolpron CZ, s.r.o. pro Magistrát hl. města Prahy v červnu V současné době eviduje 1 lokalitu v Praze. Celkem obsahuje 375 lokalit. Lokality v této databázi jsou převáţně v majetku obcí. U kaţdého brownfields nalezneme základní a identifikační údaje, zpŧsob vyuţití lokality, technický stav, kvalitativní hodnocení, náklady, poznámky (zde je podrobnější popis, týkající se stávajícího, příp. budoucího vyuţití, apod.), mapa umístění a fotografie. Pro získání všech uvedených informací není potřeba registrace. Obrázek 2: Databáze Regionálního informačního servisu. Porovnání těchto dvou databází Obě tyto databáze jsou přehledné a obsahují řadu informací o dané lokalitě. U Národní databáze brownfieldŧ je pro zobrazení podrobnějších informací nutné se zaregistrovat. Tato databáze je o něco podrobnější neţ databáze RIS. Databáze RIS však obsahuje i brownfields v Praze. Je to z dŧvodu, ţe lokality hlavního města Prahy nebyly zahrnuty do Vyhledávací 72 vyhledávače brownfields[online] 36

37 studie brownfields, neboť agentura CzechInvest k němu přistupuje jako k lokalitě, kde trţní ekonomika danou problematiku vyřeší samostatně. 73 Další databází, resp. seznamem je Databáze Národního památkového ústavu - MonumNet Tuto databázi lze najít na webových stránkách Národního památkového ústavu v odkaze Nejohroţenější kulturní památky. Tento seznam je veřejný a jsou v něm uvedeny pouze kulturní památky ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, buď jako celky nebo jen ohroţené části. Seznam je prŧběţně doplňován a aktualizován územními odbornými pracovišti na základě dokončovaného projektu obnova identifikace nemovitých památek v České republice. Zatím ho nelze pokládat za úplný. Zařazení kulturní památky do seznamu je prováděno na základě odborného posouzení z hlediska ohroţení její památkové hodnoty a není projednáváno s vlastníky, kteří zŧstávají v anonymitě. Nejedná se tedy o kritiku vlastníka objektu, který ve většině případech nese vinu na jejím současném stavu. Z tohoto dŧvodu, pokud zájemce o kulturní památku projeví zájem, musí sám vynaloţit iniciativu k nalezení vlastníka a přímo ho kontaktovat, neboť Národní památkový ústav toto nezprostředkovává. 74 Obrázek 3 Databáze Národního památkového ústavu MonumNet. 73 Deník veřejné správy, Klíma J., Deprimující zóna nebo brownfields? [online]