Úvod Teoretická ást Kesanské svátky Pvod, vznik a slavení kesanských svátk Doba adventní...

Transkript

1 Obsah Úvod Teoretická ást Kesanské svátky Pvod, vznik a slavení kesanských svátk Doba adventní Vánoce Postní doba Velikonoce (a) Zpsob slavení Pesachu (b) Velikonoce a Nový zákon (c) Slavení kesanských Velikonoc (d) Pesach a Veee Pán Nanebevstoupení Pán a Svatodušní svátky (a) Nanebevstoupení Pán (b) Svatodušní svátky Praktická ást První týden postní hodina tení hodina tení hodina praktické innosti hodina tení a 6. hodina tení hodina výtvarná výchova

2 2.2. Druhý týden postní hodina tení hodina tení hodina výtvarná výchova hodina tení hodina výtvarná výchova a 7. hodina tení a sloh hodina prvouka a matematika Tetí týden postní hodina tení hodina tení hodina tení hodina tení tvrtý týden postní hodina tení a 3. hodina tení, sloh hodina hudebni výchova Závr Seznam použité literatury Píloha

3 Úvod Tém každý lovk njak prožívá kesanské svátky. Pro nkoho jsou ním nenahraditelným, nebo si jimi pipomíná život a djiny církve, pro jiné jsou dnem volna i hektickou dobou, ve které musí stihnout nakupování dárk a dekoraních pedmt, vaení speciálních jídel a dkladné uklízení bytu. Význam a smysl kesanských svátk asto zakryly lidové zvyky, petrvávající v pamti vtšiny lidí. Bhem své uitelské praxe jsem zjistila, že mnoho dtí zná práv jen nkteré zvyky, ale už vbec nezná podstatu a smysl kesanských svátk. Slaví tedy nco, o em vbec nic neví. Ve své práci se chci proto zamit nejen na historický vývoj kesanských svátk a jejich smysl, ale také na piblížení evangelijní zvsti dtem na základní škole. Práce je rozdlena na dv ásti, teoretickou a praktickou. V teoretické ásti chci pojednat o pvodu a vzniku kesanských svátk, v praktické ásti se chci zamit na vlastní práci s dtmi. S kesanskými svátky se dti setkávají bhem celého školního roku nkterými. Uitelé asto tyto svátky používají jako motivaci k jednotlivým pedmtm, nap. vánoní a velikononí výzdoba ve výtvarné výchov a pracovních innostech, zpívání koled v hudební výchov apod.. Uitel má tedy píležitost vysvtlit dtem, pro vbec slavíme Vánoce a Velikonoce. V metodikách, které slouží uitelm na základní škole jako pomcka, ale nenajdeme nápady, které by mohl uitel využít pro seznámení dtí s významem kesanských svátk. asto se proto stává, že jsou Vánoce provázeny jen výtvarnými díly a koledami. Velikonoce na tom nejsou o nic lépe, spíš he. Uitel asto dti seznámí jen s názvy jednotlivých velikononích dní, jako Zelený tvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Velikononí nedle. Praktická ást by proto pomohla uitelm, kteí by chtli s dtmi o smyslu kesanských svátk hovoit. Uitel by v ní mohl najít nkteré návody na 3

4 práci dtí s biblickým textem, námty do hodin slohu, matematiky, praktických inností, výtvarné a hudební výchovy, ale i do dramatické, osobnostní a sociální výchovy. Uitel si mže podle své kreativity jednotlivé hry a nápady upravit, nap. podle vku dtí, kolektivu apod.. 4

5 1. Teoretická ást 1.1. Kesanské svátky Církevní rok, tak jak jej známe dnes, vznikal po nkolik staletí z rzných tradic. Prvním základním kesanským svátkem byla sobota, pozdji nedle. Kesané, asto také nazývaní Kristovci, se v tyto dny shromažovali k bohoslužbám. Slavením nedle si pipomínali cestu Božího Syna od jeslí ke kíži, jeho nanebevstoupení, ale také Boží vládu a Boží království. Postupn se krom této týdenní slavnosti objevovaly i tzv. slavnosti výroní. Ze 2. století máme nap. zmínku o tom, jak mezi kesany docházelo ke sporm kvli datu Kristova ukižování a datu vzkíšení. Na vzniku výroních slavností se podílely jak židovské tradice, tak náboženství a filozofie. Dležitým krokem pro stanovení kesanských svátk bylo také pijetí kesanství ímskou íší. Od 4. století mohli kesané dokonce stavt památníky a kultické stavby na místech, spojovaných s Kristovou pítomností. Do tchto míst se pak v uritý as konaly pout, které obohacovaly bohoslužebný život i život kesan. Bhem historického vývoje kesanských svátk pibývalo, stejn jako jejich zneužívání. Z poutí se asto stávaly obchodní záležitosti, ze svtc modly apod. Na toto zneužívání, které nemlo nic spoleného s oslavou Ježíšova života, upozornilo reformaní hnutí. Bhem nj se rozdlila nejen církev, ale i pohled na slavení nkterých svátk. Ob církve, katolická i protestantská, se shodují ve slavení následujících svátk : Advent (zaíná mezi 27. listopadem až 3. prosincem, koní Štdrým dnem) Vánoce (zaínají 25. prosince) Zjevení Pán ( pipadá na 6. ledna) 5

6 Doba postní ( pohyblivé datum, zaíná mezi 8. únorem až 7. beznem) Velikonoce (pohyblivé datum, zaínají mezi 26. beznem až 22. dubnem) Nanebevstoupení Pán (slaví se tyicátý den po svátku Vzkíšení) Svatodušní svátky (slaví se padesátý den po svátku Vzkíšení) Poslední zmínný svátek uzavírá svátkovou ást církevního roku. Po nm následuje tzv. volná ást liturgického roku, která zaíná nedlí zvanou svátek svaté Trojice. Po tomto svátku u protestant postupn koní církevní rok. V katolické církvi byl svátek svaté Trojice zastínn zlidovlým svátkem Božího Tla. Po nm katolíci pokraují ješt v slavení svátku Všech svatých (muedník a svtc) a svátku Všech zesnulých (lidov zvaného Dušiky). Nkteré dny (8. 12., 1. 1., , , 8. 9., , atd.) byly zasvceny Marii, Ježíšov matce. Bhem roku uctívají i evangelisty a apoštoly (nap. svátek Petra a Pavla ), adu muedník a patron (nap. Cyrila a Metodje 5. 7., sv. Václava ). Kesané v protestantských církvích si bhem církevního roku pipomínají výroí upálení Jana Husa (6. 7.). V Evangelické církvi má své místo i Den reformace. Nkteré zmínné kesanské svátky, a už protestantské i katolické, mžeme najít také v obanském kalendái. Jsou to : Vánoce Zjevení Pán Velikonoce Den slovanských vrozvst Cyrila a Metodje Den upálení mistra Jana Husa Den eské státnosti svátek sv. Václava svátek Všech zesnulých 6

7 Lidé mnohdy neznají smysl tchto svátk a tak se na místo oslav a pipomenutí Ježíšova života oddávají dnm volna. Církev se proto snaží, nejen pomocí medií, zvstovat význam a smysl kesanských svátk. V následujících kapitolách se budu vnovat rozboru jednotlivých kesanských svátk, tak jak je slaví eskobratrská církev evangelická Pvod, vznik a slavení kesanských svátk Doba adventní V adventní dob si kesané pipomínají oekávání píchodu Mesiáše, jeho narození, které bylo pedpovzeno Starým zákonem i Janem Ktitelem. Pvodn adventní doba souvisela spíše s pípravou na kest, který probíhal bhem slavení svátku Epifanie. Katechumeni se bhem kestní pípravy postili, což bylo obdobou pedvelikononího postu. tyicetidenní postní období ped Vánocemi (nepoítaly se soboty a nedle) se ustálilo od roku 490. V nkterých zemích, nap. v Itálii, se slavení adventu objevilo až v 6. století. Adventní doba tu navázala na tradici týdenních post k jednotlivým kesanským svátkm. Do té doby se v ím slavily jen Vánoce, které byly namíené proti ariánství. Bhem postního adventního období se pedítaly texty ze Starého zákona, z proroka Izajáše, texty o zvstování a navštívení panny Marie a o Janu Ktiteli. Za psobení papeže ehoe Velikého se postupn ustálily tyi nedle adventní, tak jak je známe dnes. Draz na pst v adventní dob se zaal vytrácet. Místo nj se kesané více sousteovali na Boží zaslíbení, které se naplnilo Božím píchodem v poníženosti dítte z Betléma. Boží zaslíbení se nevztahuje jen na narození Spasitele, nýbrž zaslibuje i druhý píchod Kristv, píchod Božího království. Novozákonní texty, které se bhem adventu pedítají, vjezd do Jeruzaléma Mt 21, 1 9, Kristv píchod na konci as a soud nad svtem L 21, 25 31, souvisí s tímto píchodem. Advent se stal souástí pípravy na Vánoce a postupn se jím zahajoval nový 7

8 církevní rok. Výjimkou bylo Španlsko, Francie a Anglie, které považovaly za zaátek církevního roku velikononí dobu. V souasnosti zaíná nový církevní rok ve všech zemích dobou adventní Vánoce Vánoce jsou svátkem, jímž si kesané pipomínají Ježíšovo narození. Pokud jde o pvod vánoních svátk, zjistíme, že jsou pokesanštním oslav kultu boha Slunce, které slavilo náboženství ímského císaství a Egypta. Od tvrtého století elila východní církev tomuto kultu zavedením svátku Zjevení Pán (Epifanie), který pipadal na 6. ledna, stejn jako oslava kultu boha Slunce v Egypt. Pozdji zaala stejným zpsobem postupovat proti kultu Nepemožitelného boha Slunce stanoveného na 25. prosince, i církev na Západ. V ím roku 336 došlo k ustanovení a k zapsání 25. prosince do církevního kalendáe jako dne Narození Pán. Kesané stanovením tohoto datumu vyznali, že žádný bh Slunce, a už na Východ i na Západ, není tím pravým sluncem. Tím mže být jedin Kristus. Jak vidíme, Západní a Východní církev se liší nejen v datumu, nýbrž i v chápání smyslu Vánoc. Východní církev klade draz na Boží majestát, který prozauje Kristovým lidstvím, na spojení božského a lidského v Ježíšovi. Západní církev pro zmnu zdraz uje Kristovo skrovné narození, slabost a chudobu v jeho lidské pirozenosti. Bhem vývoje západního kesanství došly Vánoce vtší dležitosti než Velikonoce. V období reformace se pokoušeli nkteí teologové tuto situaci zmnit. Calvin byl zastáncem starokesanské praxe, která vnímala jako nejvtší svátek každou nedli. Lutherská tradice naopak chtla zachovat jak Epifanii, tak Vánoce. Ženevská mstská rada nakonec navázala na Calvina a zrušila krom slavení nedle všechny svátky, vetn 25. prosince a Velikonoc. Teprve v osmnáctém a devatenáctém století se slavení Vánoc a Velikonoc vrátilo zpt do života církve. V souasné dob je ale stále ješt mnoho lidí, 8

9 kteí upednost ují oslavy Vánoc ped oslavou Velikonoc. Nemli bychom proto zapomínat, že Vánoce nabývají smyslu pouze v souvislosti s velikononí zvstí, s níž je spojen nejvtší svátek nedle. Ve Východní církvi zstaly Velikonoce stále nadazené svátku Epifanie Postní doba Postní tyicetidenní období, které pedchází ped Velikonocemi, se ustálilo v církvi teprve ve 4. století. Do té doby najdeme o postním období zmínku jen jako o jednodenních nebo týdenních postech. Církev se pro stanovení tyicetidenní doby opírala o starozákonní i novozákonní texty. íslo tyicet je v Bibli nkolikrát spojováno s životem a událostmi izraelského lidu, ale i se samotným Kristem. Ve Starém zákon nap. v Ex 16, 35 najdeme, jak izraelský lid po tyicet let putoval do zaslíbené zem. V Ex 24, 18 máme zaznamenán Mojžíšv tyicetidenní pobyt na hoe Sínaj. Zmínku o tyicetidenní dob najdeme i v souvislosti s prorokem Eliášem, který šel k Boží hoe Choréb (1 Kr 19, 8). V Novém zákon se hned na zaátku evangelií setkáváme s Ježíšovým tyicetidenním pobytem na poušti (Mt 4, 1 11, Mk 1, 12 13, Lk 4, 1 13). Pokušení, které Ježíš na poušti zažívá, koní vítzstvím stejn jako Vzkíšení. Postní doba mla duchovn pipravit kesany na Velikonoce. Pokud se nkdo veejn prohešil, byl dán do tzv. církevní kázn a nesml po celé postní období pistupovat k Veei Pán. Teprve na Velký pátek se mohl po upímném pokání zúastnit Veee Pán. V postní dob si kesané nemli pipomínat jen Kristovo utrpení, ale mli se také zamyslet nad Kristovým vítzstvím. Církev proto nežila jen v odíkáváních a postech, nýbrž také obnovovala kestní smlouvu a snažila se navracet zbloudilé a odpadlé kesany zpt do sbor. V poreformaním období se však vtší draz kladl na Velký pátek, tedy na Kristovo utrpení, což mnohdy souviselo s asketickým zpsobem života a vtším drazem na individuální spasení. Postupem asu se ale církev vrátila zpt k pvodnímu smyslu postního 9

10 období a zaala se sousteovat nejen na zápas s híchem, ale také na radost z Kristova vítzství. V dnešní dob už (s výjimkou katolické církve) postní období nebývá spojováno s odmítáním rzných druh pokrm, nap. masa. Církve se spíše zamují na pipomenutí závazku kestní smlouvy a na pokání. Jak je uvedeno v Agend: V pokání poznáváme velikost Božího smilování, pijímáme odpuštní a vstupujeme do nového života v moci Vzkíšeného Velikonoce Pvod slova je odvozen od staroeské spežky velika-noc, velko-noc. V hebrejském jazyce jsou Velikonoce nazývány pesach, což v pekladu znamená peskoit. Pesach, jak se mžeme pesvdit ve Starém zákon ( nap.ex 23, 14 19; Ex 34, 18 26; Lv 23, 4 44; Nu 28n; Dt 16, 1 17), patil spolen se slavnostmi letnic a stánk do výroních izraelských slavností. Koeny svátku Pesach však sahají podle kesanských i židovských badatel již do doby pedizraelské. Pesach byl pvodn svátkem nomádských pastevc. Slavil se vždy na jae, když se pastevci sthovali do míst, kde se obdlávala zem. Souasn byl i svátkem lunárním, který se ídil ( a stále ídí) prvním jarní úpl kem. Od doby izraelské se slaví jako pipomínka zázraného vysvobození izraelského lidu z egyptského otroctví, ke kterému podle Ex 13, 4 došlo v jarním msíci (a) Zpsob slavení Pesachu Židé opírají slavení svátku Pesach o biblické texty ze Starého zákona, a to Ex 12, Lv 23, Nu 28, Dt 16. Prbh svátku stanovuje Traktát Mišny Pesachim a pesachová Hagada. 1 Agenda eskobratrské církve evangelické. 1. vyd. Praha: synodní rada eskobratrské církve evangelické, Díl II., str

11 Svátek zaíná v msíci nisan (bezen duben) a trvá celkem sedm, v diaspoe osm dní. Po celou dobu slavnosti nesmí Židé jíst ani pít nic kvašeného. Proto nkolik týdn ped samotným zaátkem slavení Pesachu zaínají péct macesy, tj. nekvašené chleby, které pipomínají kvapný odchod izraelského lidu z Egypta. Den ped zaátkem svátku vyistí každý svj dm od všeho kvašeného, tzv. chamecu. Oista od chamecu probíhá podle písných pravidel (nap. kvašené jídlo se rozdává Nežidm, drobty z kvašeného jídla se spálí, nádobí, které bylo ve styku s kvašeným jídlem, je uloženo do sklepa a použije se speciální nádobí apod.). Den ped Pesachem se musí všichni prvorození muži postit. Pst pipomíná, jak Bh v noci ped vyjitím Žid z Egypta nechal usmrtit všechny egyptské prvorozené. V pedveer Pesachu se po bohoslužb rodina shromáždí k pesachové veei. Jídla podávaná bhem veee mají symbolický význam, který pipomíná vyjití izraelského lidu z Egypta. K pesachové veei se podávají: ti nekvašené chleby, které pipomínají spšný odchod Izraelit z Egypta a které zárove symbolizují ti skupiny Izraelc knze, levity a ostatní píslušníky národa tyi poháry erveného vína, jehož barva pipomíná krev obtovaného beránka a obízku, která byla provádna Židm ped vyjitím z Egypta jeden plod zem (jednoduchá zelenina, nap. petržel, brambory, ekanka, atd.), který slouží jako pipomínka skrovné stravy v Egypt hoké byliny (nap. ken) symbolizující trpké asy v Egypt vaené nebo opeené vejce, které slouží jako náhrada za svátení ob a které vyjaduje smutek nad ztrátou všech zemelých bhem egyptského otroctví a nad zniením Chrámu ovocná pna z jablek, strouhaných oech a koení, která symbolizuje hlínu, z níž museli Izraelci v Egypt vyrábt cihly 11

12 slaná voda, jako symbol slz prolitých v dob otroctví peená jehní kost nahrazuje pesachového beránka, který byl zabit pi vyjití z Egypta a pozdji porážen v Chrám o svátku Pesach; od roku 70 kesanského letopotu (od zniení Chrámu), se pesachový beránek nesmí zabíjet, nebo sml být obtován jen v Božím chrámu Bhem pesachové veee klade otci nejmladší z pítomných otázky týkající se zvláštnosti svátku Pesach (nap. pro se jí nekvašený chléb, hoké byliny, pro se pokrmy dvakrát máejí ve slané vod, ím se liší pesachový veer od ostatních apod.). Otec na otázky odpovídá tením text z Hagady a podrobným vyprávním o vyjití z Egypta. Smyslem tohoto zvyku je prohlubování víry v Boha a Boží báze. V prbhu celé slavnosti se zpívají písn, tou se halelové žalmy, požehnání a modlitby. Od prvního dne Pesachu se pedítají texty z Tóry. První den se te z knihy Exodus, Numeri a Jozue, druhý den z knihy Leviticus, Numeri a 2. Královské. K textm, které se pedítají bhem bohoslužeb, patí i kniha Píse písní, kde se hovoí o milostném vztahu mezi Bohem a židovským národem. Sedmý, poslední den Pesachu si Židé pipomínají zázrak rozestoupení vody. Pedítají proto texty z knihy Exodus, ve kterých se o této vrcholné události související s vyjitím z Egypta vypráví. Sedmý den Pesachu je úplným svátkem a proto je zakázán jakýkoli druh práce s výjimkou vaení. Pesach je ukonen ve chvíli, kdy vyjdou na obloze první ti hvzdy. Po modlitb se zaínají Židé pipravovat na všední dny. Po umytí a uložení pesachového nádobí pinesou nádobí užívané bhem celého roku a odkoupí zpt chamec, který již mohou jíst. V nkterých oblastech si Židé svátek Pesach prodlužují o tzv. veery otevených dveí. Navzájem se navštvují a spolen se nad bohat prostenými stoly radují. Pi píchodu jsou pánem domu uvítáni poprášením moukou i postíkáním mlékem a je jim udleno áronské požehnání. 12

13 Dodržováním svátku Pesach si Židé pipomínají nejen zázrak vyjití z Egypta, ale také vyjadují nadji v záchranu, kterou má Bh pro n pichystanou. Ví, že Bh udlá vše, aby se každý mohl vrátit ke svým tradicím (b) Velikonoce a Nový zákon Krom Starého zákona se o velikononích svátcích doteme také v Novém zákon, a to pedevším v evangeliích, kde se mluví o poslední Veei Pán. Ježíšova poslední veee s uedníky se podle evangelií odehrávala v dob velikononích svátk. Synoptická evangelia vidí poslední veei jako paschální hod beránka. Ježíš lámal chléb a pil víno, tak jako bylo pi pesachové veei zvykem,. Vše doprovázel výkladem, dkovnými modlitbami, chvalozpvem, ale také vzpomínkami na Boží spasitelné skutky a na ustanovení hostiny jako Veee Pán. Ježíš vyzýval k tomu, aby se slavení veee opakovalo. Podle Janova evangelia se poslední veee Pán konala ped slavností pascha. V den, jehož veer byl zasvcen slavnosti pascha, byl pak Ježíš ukižován. Jak vidíme, není zcela zejmé, zda veee Pán byla paschálním hodem i nikoli. Je ale jisté, že Ježíš musel v dob velkononí myslet na svátky Pesach. Stejn jako svátek Pesach i Veee Pán zaslibuje nový zaátek, nadji ve vysvobození, umožnné obtí beránka Ježíše Krista. Souvislost mezi obtí beránka a Ježíše Krista mžeme najít už ve Starém zákon. Beránek urený k obti musel být bez vady. Pi vykonávání paschální obti mu nesmla být zlomena ani kost. Dvodem takového naízení (Ex 12, 46) bylo penesení zaslíbení na davidovského krále (Ž 34, 21), který vystupoval jako prostedník mezi Bohem a svým lidem. Posláním krále bylo vykonávat knžskou funkci a knz podle Lv 21,17 23 nesml mít žádnou vadu. Nový zákon vidí v davidovském králi pedobraz Krista, veleknze podle ádu Melchisedechova. V samotném Novém zákon je pak Kristus oznaován jako velikononí beránek (nap. 1K 5, 7). Podle tradice 13

14 Janova evangelia umíral Ježíš na kíži v dob, kdy byl v chrám zabíjen beránek. Pro kesany je tedy Ježíš obtním beránkem, obtovaným pro spásu všech lidí. Slavením Velikonoc si však kesané nepipomínají jen samotnou Kristovu ob, nýbrž také Kristovo vzkíšení, pechod z cesty smrti k životu. Se vzkíšením se mžeme setkat už ve Starém zákon, kde Bh na pímluvu Elijáše vrací život jednomu dítti, nebo u proroka Daniele, který poprvé ohlašuje vzkíšení jednotlivc: Mnozí z tch, kteí spí v prachu zem, procitnou, jedni k životu vnému, druzí k pohan a vné hrze. (Da 12, 2). V Novém zákon se také setkáváme se vzkíšením. Podle evangelist vrátil Ježíš život dcei Jairov, synu naimské vdovy, svému píteli Lazarovi a mnohým svatým zesnulým pi roztržení chrámové opony (podle Mt 27, 52 53). Všechna tato vzkíšení vetn tch, která jsou uvedená ve Starém Zákon, mají ale jinou povahu než samotné vzkíšení Kristovo. Ježíšovo vzkíšení není totiž návrat k pozemskému životu, nýbrž k vnému (c) Slavení kesanských Velikonoc Ped velikononími svátky pedchází postní období, které trvá tyicet dn. Poslední týden postního období se nazývá pašijový (též svatý, veliký) a zaíná vždy v nedli po prvním jarním msíním úpl ku, tj. mezi 26. beznem a 22. dubnem. Pašije mají pipomínat Ježíšovy poslední dny, ve kterých byl zrazen, zajat, odsouzen, ukižován a pohben. Bohoslužby, které se konají v prbhu velikononích svátk, pipomínají tyto události. Na Zelený tvrtek Ježíš veeel se svými uedníky naposled. Veee se konala v pedveer jeho smrti. Podle Janova evangelia Ježíš umyl bhem veee uedníkm nohy na výraz pokory a bratrské lásky a zárove všem oznámil Jidášovu zradu. Poté byl v Getsemanské zahrad zajat a pedveden ped židovskou veleradu, synedrium. Poslední veei si kesané podle Ježíšových slov: To i te na mou památku pipomínají Veeí Pán 14

15 (katolíci pi mši svaté), která je hostinou Božího lidu s Bohem. Na Zelený tvrtek se vtšinou pi bohoslužbách tou pašijní píbhy. Velkým pátkem si kesané pipomínají Ježíšovo ukižování. Ježíš byl tohoto dne vydán ímskému místodržiteli a odsouzen jako židovský král. Spolu s dvma lotry byl pak odveden na místo zvané Golgota, kde byl ukižován. Na žádost Josefa z Arimatie byl z pátku na sobotu pohben ve skalním hrobu. Dalším svátením velikononím dnem je Bílá sobota. V protestantských církvích pvodn souvisela s pípravou katechumen, v prbhu historického vývoje však stejn jako katechumenát pozbyla svj význam a stala se všedním dnem. Katolická a pravoslavná církev mají naopak tento den spojený s bohatou liturgií. Veer ped vigilií se posvtí voda a ohe, ze kterého se zapalují velikononí svíce. Jimi se pak penese svtlo do kostela, kde se koná mše. V prbhu mše kesané oslavují Ježíšovo zmrtvýchvstání a zárove si pipomínají kest. V protestantských církvích oslavují Ježíšovo vzkíšení v nedli, tzv. na Boží hod velikononí. Stejn jako ostatní velikononí dny prošla i nedle uritým vývojem, pedevším v dob stedovku,. Spojitost, která byla mezi Velkým pátkem a Velikononí nedlí, se postupn ztrácela. Velký pátek se oddloval od Velikononí nedle a tak dva vzájemn související dny nabíraly každý na individualita tím se zasti ovala vnitní souvislosti tchto dn. Velkým pátkem prostupoval mysticismus, který pinášel napodobování Kristova utrpení. Velikononí nedle zase pinášela místo drazu na radost z Ježíšova vítzství nad mocnostmi zla draz na individuální vný život. V prbhu asu církev poznala, že následování Krista cestou kíže musí provázet radost z ujištní, že cesta následování není marná a má zaslíbení. Dnes je proto ve velikononích bohoslužbách kladen vtší draz na spojitost mezi Velkým pátkem a Velikononí nedlí, která poukazuje na to, že kíž není jen utrpením a výzvou k pokání, ale je také Kristovým vítzstvím a oslavou. Velikononí nedli tedy provází díkuvzdání, radost 15

16 a chvaloeení, ve kterých se pokrauje na Velikononí pondlí a po celé povelikononí období (d) Pesach a Veee Pán Veee Pán a svátek Pesach mají nkteré spolené rysy. Bhem obou slavností jde o zpítomnní spasitelských událostí, o spoleenství stolu, které vyjaduje budoucí spoleenství v království Božím, ale také o pipomínku vysvobození, a už z egyptského otroctví nebo z otroctví híchu. Pi Veei Pán se v nkterých církvích ( nap. katolické, husitské) podává stejn jako pi pesachové veei nekvašený chléb ( oplatka). Rozdíly najdeme pi samotném vnímání veee. Pi pesachové veei Židé vzpomínají na vysvobození z otroctví a zárove vyhlíží k osvobozujícímu spasitelnému dílu Mesiáše. Kesané se naopak pi Veei Pán, pi níž se zvstuje Ježíšova smrt a vzkíšení, setkávají se samotným Kristem a pijímají podíl na jeho spasitelném díle. Svátek Pesach i kesanské Velikonoce se slaví jedenkrát za rok. Veei Pán však podle nového ustanovení kesané slaví nkolikrát do roka Nanebevstoupení Pán a Svatodušní svátky Nanebevstoupení Pán a svatodušní svátky kesané slaví v povelikononím období, které bylo zpoátku bráno jako jeden celek jako jeden svátení den. Každý den tohoto období byl nedlí. 1. Církev se v povelikononím období radovala z Kristova vítzství nad mocnostmi zla, ze vzkíšení a z pítomnosti Božího Syna, z nanebevstoupení, ale také z nadje druhého Kristova píchodu. Slavení velikononí zvsti se pozdji v povelikononím 1 Agenda eskobratrské církve evangelické. 1. vyd. Praha: synodní rada eskobratrské církve evangelické, Díl II., s

17 období rozložilo do jednotlivých nedl a svátk. Od 3. století se na základ židovských letnic oddlily svátky svatodušní a ve 4. století došlo k oddlení svátku Nanebevstoupení Pán (a) Nanebevstoupení Pán O pvodu tohoto svátku se mžeme doíst v Novém zákon, a to v evangeliích, která jsou sepsána podle Marka a Lukáše, a ve Skutcích apoštolských. Evangelisté Marek a Lukáš popisují na konci svých evangelií (Mk 16,19 a L 24, 51), jak Ježíš vyvedl své uedníky z Jeruzaléma, vzdálil se od nich a byl vzat vzhru do nebe. Podle Skutk apoštolských (Sk 1,9) došlo k Ježíšovu nanebevstoupení tyicátý den po Velikonocích. Ježíš byl se svými uedníky na Olivetské hoe a ped jejich zraky byl zasten oblakem a vzat vzhru k Otci. Kesané si tedy slavením svátku Nanebevstoupení Pán pipomínají Ježíšovo vystoupení do nebe, do Božího píbytku (b) Svatodušní svátky Zmínku o Svatodušních svátcích neboli Letnicích mžeme najít již ve Starém zákon. Letnice byly slavností žn tzv. dožínková slavnost, která byla kenaanského pvodu, a která se zprvu nevztahovala k žádnému Božímu inu. Pozdji byla vyjádením dík, kdy se obtovaly Hospodinu prvotiny z plodin zem (Ex 23, 16; Ex 34, 22; Nu 28, 26; Dt 16, 10). Slavnost probíhala vždy padesátý den po Velikonocích (po sedmém týdnu od zahájení žní) a trvala jeden den. Ustanovení slavnosti mžeme najít v Lv 23, Židé si pozdji letnicemi pipomínali uzavení smlouvy mezi Bohem a jeho lidem na Sínaji a darování kamenných desek. V Novém zákon ( Sk 2, 1 13) se setkáváme s událostí, která zcela pozmnila smysl tohoto svátku. V den židovských letnic (po Ježíšov smrti, vzkíšení a nanebevstoupení) sestoupil na uedníky Duch svatý. Kesané si proto o Letnicích pipomínají založení církve. 17

18 V dnešní dob se církev snaží oba svátky, jak Nanebevstoupení Pán, tak Letnice, spojit v jeden celek. Hlavním dvodem je spolená zvst obou velikononích svátk radost z pítomnosti vítzného Krista. 18

19 2. Praktická ást V praktické ásti, jak jsem již uvedla v úvodu, se chci zamit na vysvtlení a piblížení kesanských svátk žákm na základní škole. Z praxe vím, že žáci mají jakési povdomí o smyslu Vánoc. Chci se proto soustedit pouze na velikononí dobu, která je v bžném svt tak trochu opomíjená. Pracuji s dtmi na I. stupni, chtla bych tedy se vnovat práv této vkové kategorii. Uitel je v kontaktu s dtmi nejvíce v postním období (na Bílou sobotu a Velikononí nedli jsou dti doma s rodii), proto jsem rozvrhla praktickou ást následovn: V prvním postním týdnu se budeme s dtmi zabývat událostmi Zeleného tvrtku, tedy Jidášovou úmluvou s veleknžími, velikononí veeí, Jidášovou zradou, modlitbou v Getsemane, zatením a Petrovým zapením. V druhém postním týdnu se s dtmi zamím na události Velkého pátku na odsouzení Ježíše, jeho ukižování a smrt. V tetím postním týdnu piblížím dtem Ježíšv poheb a Bílou sobotu. V posledním, tvrtém postním týdnu se budeme zamýšlet nad událostmi Velikononí nedle nad prázdným hrobem a zmrtvýchvstání. 19

20 2.1. První týden postní Poet hodin : 7 1. hodina tení Cíl hodiny: Velikonoce, beránek ve Starém zákon Použité biblické texty: Ex 12, 1 42 Metoda: rozhovor, vyprávní Motivace: Bhem první hodiny uvedeme dti do velikononího období. V hodin tení rozdáme dtem lísteky, na které budou mít za úkol formou brainstormingu napsat, co si vybaví, když ekneme slovo Velikonoce. Dti budou mít pravdpodobn na lístecích napsáno : pomlázka, vajíko, kraslice, zajíek, beránek, ehtaky, masopust apod. Z dtské nabídky vybereme ta slova, která by se dala použít pro vyprávní o Velikonocích v kesanském smyslu (nap. beránek, masopust). Hlavní ást hodiny: Dtem vysvtlíme, jaký vztah mají tato slova k Velikonocím. Beránek jako symbol Beránka Božího Krista a masopust jako ukonení veselí, po nmž by mla následovat duchovní píprava na Velikonoce. Pedpokládám, že dti mohou stží pochopit, že Beránek Boží je Kristus. Uitel proto pevypráví události pi vyvedení z Egypta z Ex 12, Krev obyejného beránka na veejích dveí zachránila Izraelce pi poslední egyptské rán. Závr : Beránek Boží Kristus v Novém zákon na tuto událost navazuje. 20

21 2. hodina tení Cíl hodiny: Beránek Boží v Novém zákon Použité biblické texty: Lk 22, 1 23 Metoda: rozhovor, vyprávní Úvod: Na zaátku hodiny zopakujeme události z minula a navážeme na Nový zákon. Hlavní ást: Zaneme strun vyprávt píbh o narození Ježíše a jeho psobení (povolání dvanácti uedník, nkteré Ježíšovy zázraky, spory s farizei a zákoníky apod.). Dti samozejm mohou vyprávní dopl ovat svými poznatky a vdomostmi, které již znají z vánoního vyprávní nebo z náboženství. Ve vyprávní dojdeme k Jidášov úmluv s veleknžími. Text Lk 22, 1 23 budeme vyprávt podle následující osnovy: I. Velikononí doba II.Úklady veleknží, zákoník a Jidáše III. Píprava velikononí veee IV. Ježíš a hostina V. Jidášova zrada Závr: Po vyprávní o veei Pán zopakujeme s dtmi jména Ježíšových uedník. Zdrazníme jejich pátelský vztah k Ježíšovi, zvlášt vztah Petrv. Dti vyzveme, aby napsaly na tabuli, co oekávají od svého pítele, ale také co mohou samy svému píteli nabídnout. Dti pravdpodobn budou psát kladné vlastnosti a píklady ze života. Napsané píklady si spolen peteme a rozebereme. 21

22 3. hodina praktické innosti Cíl hodiny: výroba nekvašeného chleba a sladké kaše (Charosset) Použité biblické texty: žádné Metoda: práce ve skupinách Motivace: Dti namotivujeme na uspoádání hostiny, o které jsme si vyprávli. Zeptáme se, co budeme k takové hostin potebovat. Krom bžných vcí (nap.stl apod.) zmíní dti nekvašený chléb a víno. Uitel mže doplnit ješt jídla, která jsou uvedena v kapitole Zpsob slavení Pesachu (nap. jeden plod zem, hoké byliny, vaené nebo opeené vejce, ovocná pna, slaná voda, peená jehní kost). Hlavní ást: Dti rozdlíme do menších skupinek. Každá skupinka za pomoci uitele upee podle receptu nekvašený chléb, popípad uvaí sladkou kaši Charosset (recept je uveden v píloze). 4. hodina tení Cíl hodiny:ustanovení veee Pán Použité biblické texty: Lk 22, Metoda: hra Motivace : Dti si pinesou z hodiny praktických inností nekvašený chléb a sladkou kaši. Celá tída si spolen sedne do kruhu a zkusí si zahrát píbh, ve kterém Ježíš veeel s uedníky. Bhem veee mže uitel dtem vysvtlovat, pro se jednotlivá jídla jedí, a také mže položit otázku o co všechno se mohou dti dlit s druhými lidmi. 22

23 Hlavní ást: Po ukonení veee zahájíme hru na tajného pítele. Každý žák si vytáhne lísteek se jménem njakého spolužáka, jméno však nesmí nikomu prozradit. Po celé postní období se bude snažit svému píteli projevovat píze (nap. mže mu pomoci pi uklízení vcí do aktovky, nakreslit obrázek, který mu tajn odevzdá, pustit ho pednostn do dveí apod.) Na konci postního období si pak žáci mezi sebou eknou, kdo komu byl tajný m pítelem. 5. a 6. hodina tení Cíl hodiny: Modlitba v Getsemane, Zatení, Petrovo zapení Použité biblické texty: Lk 22, 39 62, Mt 7, 12, Sk 1, Metoda: dramatizace, vyprávní, rozhovor, samostatná práce, Úvod: Krátce zopakujeme události z minula. Hlavní ást: Každému dítti rozdáme nakopírovaný text Lk 22, 39 62, který si spolen po jednotlivých rolích peteme. V textu budou barevn odlišeny jednotlivé postavy: vyprav, Ježíš, uedníci, Petr, služka, lidé, kteí na Petra upozor ují. Po spoleném petení uitel text ješt jednou pete a podle poteby vysvtlí nkteré pojmy, kterým žáci v textu neporozumli (nap. Syn lovka, veleknz, povstalec). Uitel bude dtem po reprodukci textu zadávat následující úkoly a otázky : 1. Kdo se spolu s Ježíšem vydal na Olivovou horu? 2. Napiš, co pikázal Ježíš uedníkm? 3. Jak se uedníci chovali po celou dobu píbhu? 23

24 4. Co dlal Ježíš na Olivové hoe a pro? 5. Co Ježíš prožíval na Olivové hoe? 6. Co znamená: Ote, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má, nýbrž Tvá vle se sta. 7. Jak Ježíše zradil Jidáš a jak Petr? V následujícím rozboru se zamím jen na ty otázky, které považuji za klíové a které mají dti pivést k hlubšímu pemýšlení (zaínám ot.. 2). Otázka. 2 Napiš, co pikázal Ježíš uedníkm? Dti v textu vyhledají tyto imperativy: a) Modlete se, abyste neupadli do pokušení. b) Vsta te a modlete se, abyste neupadli do pokušení. c) Pesta te s tím. Uitel upozorní na stejný, dvakrát eený imperativ a vyzve dti, aby pemýšlely, pro jej Ježíš použil. Mže jim pomoci píkladem ze života, nap. Pro rodie íkají nkteré pokyny nkolikrát?. Uitel žákm vysvtlí, co znamená neupadnout do pokušení a použije opt píklady ze života. Vyzve dti, aby se zamyslely nad tím, zda už samy nkdy do pokušení upadly a jak se zachovaly. Otázka. 3 Jak se uedníci chovali po celou dobu píbhu? Dti vyzveme, aby v textu vyhledaly, jak se uedníci zachovali. Chování uedník zapíšeme na tabuli do dvou sloupc. V prvním sloupeku budeme zapisovat kladné jednání, v druhém selhání uedník. Po zapsání porovnáme oba sloupeky. Dti uvidí, že chování uedník bylo spíše negativní. Uedníci usnuli, pestože se mli modlit, Jidáš Ježíše zradil, Petr Ježíše zapel. 24

25 S dtmi se vrátíme k našemu poátenímu rozhovoru o píteli a položíme jim otázku, zda se uedníci zachovali jako opravdoví pátelé. Poté vyzveme dti, aby se zamyslely nad tím, zda je už nkdy kamarád zradil a jak se pitom cítily. Jak se zachovaly k takovému píteli? Odpustily mu nebo vymyslely pomstu apod.? Píbhy ze života dtí spolen rozebereme. Znovu se vrátíme k textu a vyhledáme, jak se Ježíš naopak choval k uedníkm a ke sluhovi. Dti uvidí, že Ježíšovo chování je jiné než naše lidské. Dokázal i v tžkých chvílích projevovat lásku tím, že neoplácel zlo za zlo. Sám dodržel slova, která ekl v Mt 7, 12 : Jak byste chtli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi. Tento verš si v hodin psaní zapíše každé dít na kartiku, kterou si pipevní na lavici. Postupn pejdeme k otázce. 4,. 5 a.6. Otázka.4.,. 5 a.6 Co dlal Ježíš na Olivové hoe a pro? Co Ježíš prožíval na Olivové hoe? Co znamená: Ote, chceš-li, odejmi ode mne tento kalich, ale ne má, nýbrž tvá vle se sta.? Dti v textu nevytou odpov na otázku. 4. Uitel proto bude muset otázku zodpovdt sám. Vysvtlí dtem poslání Ježíše nevinný lovk zeme, aby ostatní mohli žít. Ježíš vdl, že byl pro tento úkol povolán Bohem. Vdl také, že se blíží doba, kdy bude muset zemít. Proto odešel na Olivou horu, kde se modlil. Zeptáme se dtí, co je to modlitba a jak se Ježíš modlil v našem píbhu. Vysvtlíme, že modlitba je rozhovor s Bohem. Není to žádná nauená fráze i uivo z prvouky, ale je to rozhovor, tak jak ho používáme nap. s rodii. Upozorníme, že modlitba nemá magické úinky a zárove vysvtlíme Ježíšovu modlitbu v Getsemane. Ježíš se nemodlil já chci, dej mi, ale tvá vle se sta. Na otázku.5 budou znát dti odpov. Jist zdrazní Ježíšovu úzkost, strach. Dti dovedeme pomocí otázek k tomu, aby si uvdomily, že Ježíš byl se svým strachem sám, nikdo z lidí mu nebyl nablízku. Pesto tu ale zstal 25

26 nkdo, kdo byl s Ježíšem. Vyzveme dti, aby se pokusily v textu najít, kdo to byl. Dti povedeme k tomu, aby si uvdomily, že lovk mže selhat tak jako uedníci, ale Bh neselže. Ten je s lovkem v jakékoliv situaci. Je s námi v našich starostech a trápeních, ale také tehdy, když prožíváme radost. V našem píbhu je poslání andla, který dodával Ježíšovi sílu, dokladem Boží pítomnosti Otázka.7. Jak Ježíše zradil Jidáš a jak Petr? Dti v textu vyhledají Jidášovo a Petrovo chování. Opt si tabuli rozdlíme na dv poloviny. Do jedné budeme zapisovat chování Jidášovo, do druhé Petrovo. Pokusíme se najít, co mli oba uedníci spoleného a v em se jejich chování naopak lišilo. Jidáš projevil pátelské gesto, které vlastn pátelské nebylo. Políbil Ježíše, aby ho zradil pro pár stíbrných. Petr chtl jít za Ježíšem do vzení i na smrt. Sliboval mu vrnost. Jako jediný uedník zstal poblíž Ježíšovi, když jej odvedla stráž. Zprvu se nebál nebezpeí. Oba však selhali. Jidáš pomohl stráži a Petr Ježíše zapel, nebo se ho zmocnil strach. Dti mohou také v textu najít, že Petr nakonec všeho litoval, Jidáš ne. Na Jidášv konec odkážeme do Sk 1, Závr: Na závr se zeptáme dtí, co mohou všechno lidé vyjadovat polibkem. 7. hodina výtvarná výchova Cíl hodiny: Modlitba v Getsemane Použité biblické texty: Lk 22, Metoda: malba, na závr rozhovor Ve výtvarné výchov si pomocí barev zkusíme namalovat Ježíše v Getsemane. Nepjde o znázornní Ježíšovy postavy, ale o vyjádení toho, jak se Ježíš cítil. O obrázcích mžeme pak s dtmi hovoit. 26

27 2.2. Druhý týden postní Poet hodin : 9 1. hodina tení Cíl hodiny: Soudní proces motivaní hodina Použité biblické texty: žádné Metoda: dramatizace, rozhovor Motivace: Uitel si s dtmi zahraje na soud. Zeptá se dtí, zda už nkdy byly u soudu a zda vdí, jak soudní proces probíhá. Poté zmní tídu na soudní sí a dtem rozdlí jednotlivé role: písedící, obžalovaný, obhájci, poškozený, zapisovatel a justiní stráž. Uitel bude soudcem. Dti seznámí s následující situací: Obžalovaný byl nakupovat v samoobsluze. Vybíral si mezi regály njaké zboží. Vedle nj docela podobný lovk kradl. Prodavaka zjistila krádež, jenže se spletla a zadržela nevinného lovka. Zlodj mezitím utekl. Policie vyšetovala celý pípad a na základ výpovdi prodavaky rozhodla, že nevinný lovk byl zlodjem. U soudu se te musí prokázat zda je tento lovk vinný i nikoli. Bhem soudního procesu budou dti samozejm chtít dokázat nevinu obžalovaného. Soudce však nakonec rozhodne, že obžalovaný je vinen a jako trest mu uloží dlouhý domácí úkol z eského jazyka, který obžalovaný bude muset doopravdy splnit. Urit zazní otázky a stížnosti, že je to nespravedlivé apod. Uitel proto s dtmi rozebere celou situaci. Zeptá se, v em dti vidí nespravedlnost a zda se už nkdy samy s nespravedlností setkaly. Upozorní také na to, že kivé svdectví mže lovku velmi ublížit. Podle vnímavosti dtí se mže zmínit o nespravedlivých soudních procesech a trestech smrti (nap. M. Horáková apod.). 27

28 2. hodina tení Cíl hodiny: Ježíš ped radou, Ježíš ped Pilátem a Herodem Použité biblické texty: Lk 22, 63 71, Lk 23,1 25 Metoda: vyprávní, rozhovor, samostatná práce Úvod: V další hodin tení uitel pipomene hru na soud a sdlí žákm, že má pro n pipravený jeden skutený píbh, který se odehrál v Jeruzalém. Nejprve ale zane dtem vyprávt text z Lk 22, podle následující osnovy: I. Ježíš a strážci II. Ježíš ped radou III. Usvdení Ježíše Hlavní ást: Po vyprávní uitel spolen s dtmi pete nakopírovaný text Lk 23, Dti vyhledají v textu slova, kterým nerozumí. Pravdpodobn to budou tato: shromáždní, dan, Mesiáš, král Žid, veleknží, pravomoc. Slova si spolen vysvtlíme. Dtem zadáme postupn úkoly: 1. Vyznate v píbhu modrou barvou e obžalovaného. 2. ervenou barvou vyznate osoby, které obžalovaly Ježíše. 3. Zelenou barvou vyznate ty, kteí Ježíše odsoudili. 4. Najdte v textu, ím se Ježíš provinil. 5. Napište, koho Ježíš v píbhu zachránil. 28

29 Dti bhem práce s textem zjistí, že Ježíš byl odsouzen neprávem. Pravdpodobn nebudou rozumt rozhovoru mezi Pilátem a Ježíšem. Možná se pozastaví nad tím, pro se Ježíš njak nebránil, pro neodpovídal Pilátovi a Herodovi na otázky. Dtem proto vysvtlíme, že obvinní Ježíše bylo falešné. V žádném pípad neusiloval o politickou moc a nezakazoval platit dan císai. Tohle vše vdl i Pilát. Proto se Ježíše nkolikrát ptá, aby našel njaké dkazy k odsouzení. Ježíš neodpovídá. Ne proto, že by trucoval nebo se chtl dlat zajímavým. Neodpovídá, protože nechává každého lovka svobodn rozhodnut, zda ví, že je Mesiáš. Ten, který lovka osvobozuje. Dtem vysvtlíme, že i oni mají svobodnou volbu rozhodnout se, zda je Ježíš Boží Syn a zda chtjí vit v Boha. Uitel samozejm nebude od dtí vyžadovat, aby vyznaly víru v Boha. V píbhu se pozastavíme i nad chováním Herodovým. Zeptáme se dtí, pro se ani tady Ježíš neobhajoval. Vysvtlíme, že Ježíš nepoteboval dlat žádné divadelní kousky. Upozorníme na to, že již nkolikrát lidem dokazoval svoji moc. Uzdravoval, dokázal nasytit pt tisíc lidí z pti chleb a dvou ryb, utišil boui apod. Kdo chtl díky tmto inm uvit v božskou moc Ježíše, uvil. Kdo nechce, tomu nepomžou ani další zázraky. Závr: Na konci této kapitoly se zmíníme i o Barabášovi. Zeptáme se dtí, za co byl Barabáš odsouzen a zda jeho provinní bylo vtší než Ježíšovo. Koho by jako soudci odsoudili a pro. Dti samozejm budou chtít odsoudit Barabáše a Ježíše budou vnímat jako nevinného. Uitel dtem vysvtlí, že propuštním dostal Barabáš novou šanci zaít žít lepší život. Zeptáme se dtí, jak asi píbh dopadne. Bude Ježíš ukižován nebo se nakonec zachrání? O názory dtí se spolen podlíme. 3. hodina výtvarná výchova Cíl hodiny: nová šance pro Barabáše Použité biblické texty: Lk 22, 63 71, Lk 23,

30 Metoda: samostatná práce Úvod: Na zaátku hodiny si zopakujeme, co všechno jsme se dozvdli o Barabášovi. Hlavní ást: Vyzveme dti, aby na lísteek napsaly, za co by ony mohly být odsouzeny. Dti zpoátku nebudou vdt. Nikoho nezabily, nic pravdpodobn neukradly atd. Uitel jim proto vysvtlí, že se lovk nemusí provinit jen zabitím, ale také tím, že nepomže druhému v tžkostech, že navádí druhého ke špatnému jednání apod. Uitel upozorní dti, aby na lísteek napsaly jen jedno takové jednání. Nepjde o výet špatností, ale o to, aby se dti zamyslely nad tím, že i oni jsou nkdy takovými Barabáši. Kdo bude chtít, mže peíst, co na lísteek napsal. Závr: Lísteky nalepíme na kíž, který si se tídou spolen zhotovíme. 4. hodina tení Cíl hodiny: Trest smrti Použité biblické texty: Lk 23, Metoda: vyprávní, rozhovor, Motivace : Uitel zane vyprávt události, které pedcházely ped samotným ukižováním: - zastavení Šimona z Kyrény - smutek žen, 30

31 rozhovor Ježíše se ženami Bhem vyprávní vysvtlí uitel tehdejší zpsoby trestu smrti (pimen chápání dtí). Nejhorší zloinci a otroci byli trestáni ukižováním (ímský oban nesml být ukižován). Smyslem tohoto trestu bylo prodloužit odsouzencovo utrpení. Odsouzení si obvykle nesli na popravišt svj kíž sami. Hlavní ást: Tída si spolen pete text z Lk 23, Petenou pasáž nebude teba vysvtlovat. Dti budou mít za úkol vyhledat v textu, ím se Ježíš provinil, pro byl vlastn ukižován. Znovu zjistí, že Ježíš byl nevinný a že zemel neprávem. Dtem položíme otázku, jak se Ježíš bhem ukižování zachoval. Zda se njakým zpsobem bránil, dožadoval se spravedlnosti apod.. Dti zjistí, že i v této tžké situaci Ježíš myslel na druhé. Pimlouvá se u Boha za odpuštní pro ty, kdo s výsmchem losují o jeho odv. Uitel se zárove zeptá, kdo byl ukižován spolu s Ježíšem. Dti porovnají chování dvou odsouzených. I tady Ježíš dává lovku novou šanci. Jeden z odsouzených si je toho vdom. Pizná, že je híšný a že je právem odsouzen. Dti budou mít za úkol, vyhledat v textu, jak se Ježíš zachoval k odsouzenému, který piznal, že je vinen. Co stailo k tomu, aby mu Ježíš slíbil, že ho vezme s sebou do ráje? Odsouzený si nejen musel uvdomit, že je híšný, ale také uvit v to, že Ježíš má moc vzít ho s sebou do ráje. 5. hodina výtvarná výchova Cíl hodiny: Ráj Použité biblické texty: Lk 23, Metoda: malba 31

32 Dti nakreslí, jak si pedstavují ráj. O obrázcích budeme spolen hovoit. Pravdpodobn budou dti kreslit pkné prostedí, slunce, stromy, zvíata apod. Uitel pomocí návodných otázek pivede dti k tomu, že ráj bez lásky k druhým lidem by vlastn nebyl rájem. Co by nám bylo platné, kdyby všude okolo nás byla krásná krajina, ale nemli bychom s kým si pátelsky popovídat, o koho se opít apod. Není dležité, jak to bude v ráji vypadat, ale jaký budeme mít vztah k druhým lidem a k Bohu. 6. a 7. hodina tení a sloh Cíl hodiny: Události kolem Ježíšovy smrti Použité biblické texty: Lk 23, Metoda: vyprávní, rozhovor, samostatná práce Úvod: Na zaátku zopakujeme s dtmi události z Lk 23, Hlavní ást: V závru druhého postního týdne se dostaneme k textu z Lk 23, Po petení vysvtlíme pojmy zatmní, roztržení chrámové opony, skonal. Uitel upozorní, že zatmní, o kterém dti etly, nemá nic spoleného s pírodními úkazy. Zatmní tu pedstavuje temné síly, které se radují nad Ježíšovou smrtí. Dti mohou najít podobné obrazy v pohádkách. Roztržení chrámové opony naopak ukazuje na Boží vládu a na novou cestu k Bohu. Dokladem toho jsou poslední slova Ježíšova. Závr: V hodin slohu si s dtmi zahrajeme na novináe. Dti budou mít za úkol napsat o této ásti textu novinový lánek. Dti rozdlíme do skupin. První skupina bude psát do klasických novin, druhá skupina do bulvárního plátku, tetí skupina do vdecko-technického asopisu a tvrtá skupina do pírodovdeckého asopisu. Ped samotným psaním piblížíme dtem tyto 32

33 typy novin a asopis. Napsané lánky si spolen peteme a mžeme je srovnat s textem v Bibli hodina prvouka a matematika Cíl hodiny: Judsko, Jeruzalém, Galilea Použité biblické texty: žádné Metoda: samostatná práce, práce s atlasy, slovníky, mapou, apod., následný rozhovor Úvod: Dtem na map ukážeme Judsko, Jeruzalém a Galileu. Hlavní ást: Pomocí atlas, geografických slovník a encyklopedií mžeme zjistit, jaké je v Izraeli podnebí, poasí, jaká je rozmanitost fauny a flóry apod. Závr: V hodin matematiky si spoítáme, jak daleko leží tyto státy a msta od eské republiky Tetí týden postní Jak je uvedeno v teoretické ásti, Bílá sobota v eskobratrské církvi evangelické souvisela s pípravou katechumen. Bhem historického vývoje však katechumenát zanikl a Bílá sobota se stala všedním dnem. Ve tetím postním týdnu chci proto dtem spíše piblížit Ježíšv poheb, pestože patí do páteních událostí, a zamit se na oekávání. Poet hodin: 4 1. hodina tení Cíl hodiny: motivaní hodina vysvtlení prbhu a významu pohbu 33

34 Použité biblické texty: žádné Metoda: vyprávní, rozhovor Motivace: Dtem rozdáme lísteky, na které zapíší, co všechno si vybaví, když se ekne slovo poheb. Hlavní ást: Po petení položí uitel dtem následující otázky: 1. Byl už nkdo z vás na njakém pohbu? 2. Víte, jak poheb probíhá? 3. Koho lidé pohbívají? 4. Pro se konají pohby? Pokud dti nebudou vdt odpovdi na otázky. 2, 3, 4, uitel jim je objasní. 2. hodina tení Cíl hodiny: poheb v dob Ježíšov Použité biblické texty: Lk 23, Metoda: vyprávní, rozhovor, samostatná práce Úvod: Po rozhovorech z minulé hodiny si spolen s dtmi peteme text Lk 23, Hlavní ást: Dti budou mít za úkol vyhledat v textu postavy, které v píbhu vystupují. Postavy si zapíšeme na tabuli a zeptáme se dtí, s kterou postavou se ješt nesetkaly. Dti samozejm uvedou Josefa z Arimatie. 34

35 U této postavy se zastavíme. Dtí v textu vyhledají, co všechno se o Josefovi z Arimatie dozvdly. Nkterým pojmm, jako len židovské rady, ten kdo oekával království Boží, nebudou zejm rozumt. Uitel tyto pojmy vysvtlí. Ne všichni lenové židovské rady souhlasili s Ježíšovým ukižováním. Josef z Arimatie (upozorníme dti, že rozhodn není totožný s tesaem Josefem, Ježíšovým pozemským otcem), oekával píchod Božího království a vyhlížel jej. Nesouhlasil s Ježíšovým ukižováním. Jediné, co v té chvíli mohl udlat bylo projevit Ježíšovi úctu a nechat ho pohbít podle tehdejších zvyklostí. Dti v textu vyhledají, v em se Ježíšv poheb liší od dnešního. Dti urit najdou rozdíl v míst pochování. Dnes se pohbívají lidé do zem, díve byla hrobem jeskyn ve skále. Uitel bude muset dti ješt upozornit na zabalení tla do plátna a vysvtlit sobotu jako den odpoinutí,. Den odpoinutí chtly zachovat i ženy, které doprovázely Ježíše z Galileje až ke kíži. Vidly, kam byl Ježíš pochován. Šly si na druhý den pipravit oleje a vonné masti. Dtem položíme otázku, k emu ženy potebovaly masti a olej. Dti se mohou zmínit o pohbívání v Egypt a stavní pyramid. 3. hodina tení Cíl hodiny: události kolem Ježíšova pohbu Použité biblické texty: Lk 23, 26 56, Ef 4, 26b Metoda: vyprávní, rozhovor, Úvod: Postupn se s dtmi vrátíme k minulé hodin a zopakujeme si, co jsme se dozvdli o Josefovi z Arimatie a o ženách. 35

36 Hlavní ást: Zeptáme se dtí, kdo z osob v píbhu poznal, že byl Ježíš ukižován neprávem a komu bylo líto, že zemel. Dti budou jmenovat následující postavy: ženy, jeden ze zloinc, setník, zástup a Josef z Arimatie. Dti budou mít za úkol, vybrat ty postavy, které se Ježíšovi ped ukižováním posmívaly a považovaly ho za vinného, ale po ukižování zmnily názor. Dti pravdpodobn najdou, že to byl setník. U této postavy se spolen zastavíme. Setník, který velel poprav, vyznal slovy: Tento lovk byl vskutku spravedlivý. Lk 23, 47. Tím chtl vyjádit, že Ježíš byl nevinný a že pišel od Boha. Závr: Na závr se mže uitel spolen s dtmi zamyslet nad veršem Ef 4, 26b Nenechte nad svým hnvem zapadnout slunce. Verš nemá úplnou souvislost s Ježíšovým pohbem, ale pesto si myslím, že by s ním mly být dti seznámeny. Uitel se zeptá dtí, jak by tento verš vysvtlily. Postupn si na píkladech vysvtlíme, pro je dležité se co nejdíve usmíit s lovkem, s kterým jsem pišel do sporu. 4. hodina tení Cíl hodiny: 1. ást motivaní hry pro tvrtý postní týden Použité biblické texty: žádné Metoda:hra Na konci tetího postního týdne si s dtmi zahájíme hru, která by jim mla piblížit události prázdného hrobu. Dti si za domácí úkol pinesou z domova vc, kterou mají nejradji nebo vc, bez které by se neobešly. Každý nám svj pedmt ukáže a ekne, pro k nmu má njaký vztah. 36

37 Uitel bude mít mezitím pipravený vtší kufr, do kterého každé dít svoji vc odevzdá. Uitel dtem sdlí, že vci v tomto kufru budou v bezpeí a že v pondlí jim vci vydá tvrtý týden postní Poet hodin: 4 1. hodina tení Cíl hodiny: 2. ást motivaní hry Použité biblické texty: žádné Metoda: hra Na zaátku tvrtého postního týdne dohrajeme s dtmi hru, kterou jsme zahájili na konci tetího postního týdne. Kufr, ve kterém jsou uloženy vci dtí, je schovaný v jiné místnosti. Dti k nmu po celou dobu nemly pístup. Uitel dtem ekne, že dnes jim vci vrátí a pošle pro n ti dvata. Ta budou mít za úkol pinést všechny vci. Kufr a nechají ležet tam, kde ho našly. Dvata pjdou do jiné místnosti pro uložené pedmty, ale místo nich v kufru najdou lísteek se vzkazem, že vci jsou v poádku a že dti je urit uvidí. Dvata tuto zprávu musí pedat ostatním žákm ve tíd. Uitel položí dtem následující otázky: 1. Kdo si myslí, že nejsou vci v kufru a že jsou v bezpeí? 2. Kdo ví dvatm? 3. Kde mohou vci být? 4. Ví, že své vci ješt uvidí? 5. Co se stane, když se už se svými vcmi nesetkají? 6. Jak se dti cítí? 37

38 Nkteré dti pravdpodobn výpovdi dvat neuví a budou se chtít samy pesvdit. Proto vyšleme jednoho chlapce, aby se šel podívat a ostatním své poznatky sdlil. Chlapec pijde se stejnou zprávou. Dti necháme napnuté a teprve na konci týdne jim vci vrátíme zpt. 2. a 3. hodina tení, sloh Cíl hodiny: Události prázdného hrobu Použité biblické texty: Lk 24, 1 12 Metoda: vyprávní, rozhovor, skupinová práce Úvod: V hodin tení se vrátíme k událostem z pedcházejícího týdne. Dti necháme interpretovat Ježíšv poheb. Poté jednotlivé žáky rozdlíme do skupinek po tech. Každá skupinka bude mít za úkol dovyprávt píbh, jak ženy šly pomazat Ježíšovo tlo. Píbhy si spolen peteme. Hlavní ást: Uitel rozdá dtem biblický text z Lk 24, Každé dít si samostatn pete píbh a poté na lísteek napíše, jak celý píbh dopadl. Zeptáme se dtí, podle eho poznaly, že Ježíš vstal z mrtvých. Dti pravdpodobn uvedou, že podle prázdného hrobu a podle slov muž v záícím rouchu. Dti vyzveme, aby se pokusily v textu najít odpovdi na následující otázky: 1. Bez koho by se uedníci nedozvdli o Ježíšov zmrtvýchvstání? 2. Co musely ženy všechno udlat, aby se uedníci o radostné zpráv dozvdly? 3. Jak se uedníci zachovali? U odpovdi. 2 se pozastavíme. Uitel zdrazní, že ženy si vzpomnly na Ježíšova slova má být vydán, ukižován a tetího dne vstát, a tak mohly 38