Prognóza sídelního vývoje města Brna (pomocný doprovodný materiál k zamyšlení) k předmětu CZ51 Environmentalistika a stavitelství

Transkript

1 TENTO DOKUMENT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Prognóza sídelního vývoje města Brna (pomocný doprovodný materiál k zamyšlení) k předmětu CZ51 Environmentalistika a stavitelství 1. Stručná historie sídelního vývoje města Brna Úvodem stručná citace z Wikipedie o tom, jak tato všeobecná encyklopedie informuje o našem městě, ve kterém se nachází i naše Stavební fakulta VUT v Brně. Ponořme se do stručnosti a zároveň přehlednosti informací vztahujících se k sídelnímu vývoji města Brna. Historické jádro města, obklopené řekami Svratkou a Svitavou, rozkládají se pod kopci Petrov a Špilberk, se začalo formovat již na začátku 11. století. Jeho nejvýznamnějšími dominantami jsou hrad Špilberk, založený ve 13. století, a katedrála svatého Petra a Pavla, jejíž počátky sahají až do 11. století. V historickém jádru lze nalézt velké množství velkých a bohatě zdobených kostelů, náměstí, paláců, pasáží, kašen, fontán, soch, věží a značné množství různých pozoruhodných architektonických detailů. Budovy jsou vystavěny v nejrůznějších architektonických slozích a zpravidla tvoří uzavřené kontinuální bloky přibližně stejné stavební výšky, jejich fasády jsou většinou v dobrém stavu a jsou zdobeny arkýři, terasami, rivality, helmicemi, kupolemi a podobně. Povrch ulic je obvykle tvořen kamennou dlažbou, většina jádra města je pěší zónou s minimální dopravou. Zajímavostí jsou různé drobné architektonické prvky, jako např. obelisk a kolonáda s kašnou v Denisových sadech, či podzemní prostory (brněnská Kostnice, mumie v kapucínské kryptě, Mincmistrovský sklep apod. (zpracováno dle Brno. [cit ]. Dostupné na WWW: < Na jiném místě se praví následující: Severní část města asi do dvou až tří kilometrů od historického jádra tvoří ulicová zástavba z průběhu 19. a první poloviny 20. století s velkými bloky bohatě zdobených domů, včetně skupiny honosných obytných domů Tivoli, na Konečného náměstí a velkého množství vil a rodinných domů včetně vily Tugendhat zapsané do listiny světového kulturního dědictví UNESCO. Jedná se zejména o městské části Brno-střed, Brno-sever, Královo Pole a Žabovřesky. Na okrajích města se rozkládají sídliště z druhé poloviny 20. století složená z panelových domů (Lesná, Líšeň, Bystrc, Kamenný vrch aj.), množství moderně postavených budov a areálů, například výšková budova Fakultní nemocnice Brno ve Starém Lískovci nebo kampus Masarykovy univerzity v Bohunicích, v jehož blízkosti se nachází obchodní centrum Campus Square a Moravský zemský archiv. V jižní části centra města se rozkládá prudce se rozvíjející oblast výškových kancelářských budov (M-Palác, Spielberk Toner aj.) Výškové budovy se nachází také v severní části centra města v Šumavské ulici, v Králově Poli, na Lesné a jinde. (zpracováno dle Brno. [cit ]. Dostupné na WWW: < 1

2 Informace jsou doplněny také o problémy, které s sebou rozvoj města Brna nese. Především na jihu města se můžeme setkat s množstvím opuštěných a chátrajících především průmyslových objektů, tzv. brownfields, tento problém je postupně řešen, a objekty bývají buď likvidovány, nebo rekonstruovány, například bývalá továrna Vaňkovka. Na západě města (ulice Cejl, Bratislavská apod.) můžeme najít běžně zchátralé domy, špinavé ulice a celkově nevábná prostranství, obyvatelé této části města jsou z velké části Romové. (zpracováno dle Brno. [cit ]. Dostupné na WWW: < 2. Současný stav Vývoj bytové situace v Brně a dynamika trhu s bydlením jsou úzce spojeny s procesy ekonomickými a demografickými. V počátku 90. let znatelně poklesla intenzita nové bytové výstavby (poslední velké sídliště bylo dokončeno v roce 1991); nové nárůsty bytů byly neseny převážně výstavbou rodinných domů. Teprve od roku 1998 začínají v počtech dokončených bytů trvale převažovat byty v bytových domech nad rodinným bydlením. V období let se projevil útlum rezidenční funkce poklesem trvale bydlícího obyvatelstva zejména ve vnitřním městě (počty obyvatel zde v roce 2001 klesly na cca 90% stavu z r. 1991). Naopak nárůsty obyvatelstva vázané na výstavbu nového bydlení bylo možné zaznamenat zejména v severních předměstských zónách města Brna (nárůst o 10-15% stavu v roce 1991). (Územně analytické podklady, část 10 Bydlení [cit ]. Dostupné na WWW: < s. 3) Jak je patrné, trendem posledních 20 let byla jak výstavba rodinných, tak bytových domů. Je zřejmé, že konec 90. let se vyznačoval obrovským nárůstem výstavby rodinných domů především v okrajových částech města Brna. Výstavba mnohdy probíhala na zelené louce a mnohdy na velmi cenné zemědělské půdě. Z ekologického hlediska toto není dobré. Tato zemědělská půda už nikdy nebude znovu nahrazena, a to je z hlediska přístupu k budoucím generacím sobecké Podpora uchování a regenerace stávajícího bytového fondu Téměř 80% bytového fondu v Brně se nachází v bytových domech, z toho cca 54% bylo postaveno panelovou technologií. Další vývoj panelových obytných souborů může ovlivnit kulturu a standardy bydlení v celém městě Brně. Regenerace panelových sídlišť je proto ze sociálních, ekonomických, ale i urbanistických důvodů pro město Brno, nezbytností. Na sídlištích v Brně se nachází cca 42% z celkového počtu bytových jednotek v Brně a žije zde téměř 43% obyvatel města. Představa některých odborníků z oblasti realit, že lidé z panelových domů se budou ve velké míře stěhovat do bytů v jiných částech města, zejména do stávajících cihlových staveb a novostaveb, se dosud plošně nenaplňuje a ve velkém rozsahu není ani v budoucnu reálná. Očekává se, že tyto velké obytné soubory budou žít ještě dlouhou dobu s obdobnou strukturou obyvatelstva jako dosud a revitalizace těchto obytných souborů včetně rekonstrukce vlastních panelových objektů se proto jeví jako nezbytná. Stejně tak nezbytné jsou i opravy staršího cihelného bytového fondu, který je umístěn převážně 2

3 v centru v centru města, ve kterém je více než 19% bytů starších 90 let a dalších 40% je z období (Územně analytické podklady, část 10 Bydlení [cit ]. Dostupné na WWW: s. 9) Jak je vidět, cílem příštích let bude regenerace panelových sídlišť a stávajícího bytového fondu v historickém centru Brna. Nejtěžším úkolem ale bezesporu bude právě regenerace panelových sídlišť. Město Brno je těmito urbanistickými prvky doslova obklíčeno. Některá sídliště jsou dobře urbanisticky řešena, včetně občanského vybavení a rekreačních ploch (např. sídliště Lesná). Jsou tu však i méně povedená sídliště, např. Nový Lískovec nebo Bystrc, která jsou v blízkosti přírody, ale rekreace v jejich centru je téměř nemožná. Právě zde jsou největší výzvy pro regeneraci sídlišť. Vím, že je to běh na dlouhou trať, ale i tak je to problém, který by měl být v budoucnu řešen, jinak hrozí, že se sídliště začnou vyklidňovat. Dalším problémem je regenerace staršího cihelného bytového fondu. V poslední době se stále častěji setkáváme s názorem, že je lepší starý dům zbourat a postavit místo něho nový. Bude to prý levnější a jednodušší. Pro celé území Brna je zpracován Územní plán (z r. 1994, platný od r. 2010, v současné době je zpracovávána jeho aktualizace, která by měla jeho platnost prodloužit do doby schválení nového Územního plánu), definující mimo jiné i funkci bydlení na území města. Pouze část lokalit vymezených tímto Územním plánem pro funkci bydlení má zpracovanou upřesňující územně plánovací dokumentaci. Nová výstavba vyžaduje dokončenou územní přípravu a stanovené regulační podmínky zástavby území. Pro operativní nabídku možností výstavby z úrovně města a potenciálních investorů byl vytvořen centrální registr lokalit určených pro bytovou výstavbu na základě územního generelu bydlení, který je uveřejněn na webových stránkách města. U strategicky významných lokalit pro novou bytovou výstavbu je nezbytné v rámci podpory investic zaměřit se zejména na komplexní předprojektovou přípravu lokalit s cílem umožnit vstup jednotlivých investorů do území. Vzhledem k finanční náročnosti nové bytové výstavby, možnostem města a soukromých investorů je vhodné podporovat sdružování finančních prostředků podnikatelského sektoru, soukromého sektoru a města. (Územně analytické podklady, část 10 Bydlení [cit ]. Dostupné na WWW: < s. 10) Při nahlédnutí do platného Územního plánu lze vidět, že v městě Brně je 7 velkých rozvojových lokalit pro bydlení: - Kamechy (navazuje na panelové sídliště Bystrc), - Dolní Heršpice, - Černovická terasa, - Kamenný vrch (navazuje na stejnojmenné sídliště), - Sadová (navazuje na sídliště Lesná), - Kejbaly, - Tuřany. 3

4 Obr. Návrhové plochy v ÚP v kontaktní zóně města procentuální nárůst od r do Územně analytické podklady, část 10 Bydlení [cit ]. Dostupné na WWW: < Jak je patrné, část nových velkých ploch přímo navazuje na stávající sídliště. Je otázkou, jestli nová výstavby přispěje k tomu, aby se zlepšil život i ve stávajících sídlištích nebo jestli přispěje k tomu, že se tamní situace zhorší. Jde o to, jak se s těmito otázkami připravovaný Územní plán vypořádá. Obdobnou otázkou může být i potřebná dopravní infrastruktura v návaznosti na výstavby a občanská vybavenost. 2.3 Panelová sídliště Podle průzkumu Územního generelu bydlení města Brna z r je v panelových domech v Brně cca bytů. Na sídlištích se nachází 42% bytových jednotek a žije zde 43% obyvatel města. Většina sídlišť ve městě Brně nabízí velice kvalitní obytné prostředí. Regenerace panelových sídlišť je ze sociálních, ekonomických, ale i urbanistických důvodů pro město nezbytností. Sídliště nemají ve většině případů dostatečně zajištěnou dopravu v klidu. 4

5 2. 4 Přestavbová území, brownfields Brownfields jsou plochy uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji původní funkci, jsou úplně, popř. zčásti opuštěné nebo minimálně využívané. Může se jednat o průmyslové, zemědělské, vojenské areály, drážní pozemky a také o areály veřejné vybavenosti (např. zařízení zdravotnictví, sportu aj.). Fyzicky a ekonomicky negativně ovlivňují své okolí a v důsledku své původní činnosti jsou pravděpodobně kontaminovány nebo jinak zdevastovány, což snižuje jejich atraktivitu pro budoucí využití. (Mapa brownfields [cit ]. Dostupné na WWW: < Poznámka: odkaz na mapu brněnských brownfields na webových stránkách města Brna: < &z=0&l=orto,vektory_bf,katastry&p=&> Už z definice se jasně jedná především o zanedbané a nevyužívané areály bývalých továren. Nevýhodou těchto pozemků je fakt, že jsou mnohdy zatíženy ekologickou zátěží z bývalé výroby a také se zde mnohdy nacházejí historicky cenné průmyslové budovy. Naopak výhodou těchto areálů je to, že se nacházejí v blízkosti městského centra, a tím se významně zvyšuje jejich atraktivita. Asi největším přestavbovým územím v městě Brně je areál bývalé Zbrojovky Brno. V současné době tento areál chátrá, ale do budoucna představuje tato lokalita výrazný potenciál pro výstavbu nové městské čtvrti. Dalším velkým přestavbovým územím je oblasti kolem budoucího vlakového nádraží v odsunuté poloze. Zde je potenciál vybudovat novou městskou čtvrť v návaznosti na novou infrastrukturu v těsné blízkosti centra města. Nespornou výhodou této oblasti je jistě to, že se zde nachází minimální množství historicky cenných staveb. Tudíž výstavbou zde může Brno jen získat nový potenciál. 3. Charakteristické znaky bytového fondu v Brně Mezi charakteristické znaky bytového fondu v Brně patří: - vlastnická struktura bytového fondu se po probíhající transformaci vlastnických vztahů přibližuje poměrům v obdobných evropských městech - počet bytů v poměru na 1 obyvatele stále zaostává za vyspělými evropskými zeměmi - zvyšuje se průměrné stáří bytového fondu - neexistuje dostatečný trh bytů, cena nových bytů v osobním vlastnictví prudce stoupla a každoročně nadále stoupá. Nabídka je sice v rovnováze s poptávkou, byty jsou však velmi drahé a pro většinu obyvatel nedostupné. Omezená nabídka volných nájemních bytů znamená malou dostupnost bydlení pro většinu obyvatel v nižších příjmových skupinách - ceny nájemního bydlení (v obecních bytech) jsou stále deformovány a pro vlastníka domu nedosahují nákladů nutných k provozu a údržbě domu. (Generel bydlení města Brna [cit ]. Dostupné na WWW: < s. 72) 5

6 4. Vliv územního plánování na kvalitu obytného prostředí Územní plánování při návrhu nové zástavy i zásahu do stávající struktury vždy ovlivňuje také společenskou kvalitu obytného prostředí. Nové kompoziční i funkční vazby prostorovou hierarchii obytného prostředí buď respektují a jeho kvalitu tím zlepšují, nebo je svým zásahem poškozují. Například rozmístění, vybavení a údržba ploch a vybavení pro pobyt a hry dětí, ale také pro posezení s starých občanů v blízkosti obytných domů zvyšují společenskou hodnotu bydlení. Promyšlená kompozice veřejných prostorů a umístění lokálních institucí usnadňuje prostorovou orientaci a posiluje identifikaci občanů s místem jejich bydliště. Naopak některé necitlivé urbanistické zásady do historicky stabilizovaného obytného prostředí (nevhodné trasování kapacitních komunikací, rozsáhlé demolice a nepřiměřený způsob dostavby ) mohou zcela zničit strukturu místních společenských vazeb, které vznikaly po generace. Rekonvalescence organismu místních společenství trvá léta a vyžaduje také celospolečenské výdaje, i když vynaložené v jiných oblastech na sociální politiku, prevenci kriminality. Město Brno může díky různorodému vývoji svých jednotlivých částí nabídnout pro bydlení různé typy obytného prostředí. Využití různých zkušeností a poznatků z jednotlivých městských částí se může stát užitečným východiskem pro koncepci zlepšování kvality obytného prostředí ve městě. (Generel bydlení města Brna [cit ]. Dostupné na WWW: < s. 136) Územní plán je nejdůležitějším vodítkem toho, co můžeme v daném území nebo lokalitě stavět. Je nutné, aby nová výstavba důsledně respektovala územní plán, zejména účel stavby a počet podlaží. Také by měla respektovat územní regulativy daného území. V současnosti jsou bohužel tyto požadavky obcházeny, a tím dochází i ke znehodnocení daného území. Pouze pokud budeme respektovat daná pravidla, pak mohou vznikat kvalitní stavby, které budou plnit požadavky daného území. Stavba má životnosti let, proto už při návrhu je nutné respektovat daná pravidla. Stavbou je ovlivněno prostředí na desítky let, a to je zodpovědnost, kterou musíme brát v úvahu. 6. Přírodní limity a hlavní směry rozvoje města Krajinná osnova spolu s výchozími územně-technickými hledisky prakticky vymezuje rozlohu zastavitelných ploch pro všechny funkce města. Územní plán nevyužívá potenciál zastavitelných ploch beze zbytku a udržuje dlouhodobou územní rezervu volných ploch mezi navrženou budoucí zástavbou a jejím přírodním rámcem (okrajem lesa, vodními plochami, krajinnými útvary...). Existence této nezastavěné kontaktní zóny zachovává jedinečný ráz příměstské krajiny a udržuje tak kvalitu bydlení v celé zóně. Typ a intenzita zastavění jednotlivých rozvojových ploch odpovídá možnostem jejich napojení na inženýrské sítě, geografickým a klimatickým podmínkám a předpokládaným nárokům budoucích obyvatel na další funkce pracovní příležitosti, služby, rekreaci. Nové plochy pro větší koncentraci bydlení jsou navrženy v území, které je možno napojit na kolejovou MHD. 6

7 Lokalizováním nových ucelených obytných oblastí do jižní části města sleduje územní plán vyvážení funkční struktury a vyvážení přepravních vztahů bydliště-pracoviště. Lokalizace kapacitní obytné výstavby na návrhových plochách v území hlavních rozvojových směrů má za cíl dosáhnout co největšího ekonomického i společenského efektu soustředěním investic do přípravy a realizace rozhodujících staveb technické infrastruktury podmiňující rozvoj území. Obr. Hlavní směry rozvoje města Brna (převzato z: Generel bydlení města Brna [cit ]. Dostupné na WWW: < s. 132) Seznam použitých zdrojů: [1] Brno. [cit ]. Dostupné na WWW: < [2] Územně analytické podklady, část 10 Bydlení [cit ]. Dostupné na WWW: < [3] Mapa brownfields [cit ]. Dostupné na WWW: < [4] Generel bydlení města Brna [cit ]. Dostupné na WWW: < 7