Bulletin vyškovské služby Poradny pro občanství / Občanská a lidská práva

Transkript

1 Bulletin vyškovské služby Poradny pro občanství / Občanská a lidská práva

2 Bulletin vyškovské služby Poradny pro občanství / Občanská a lidská práva Milí čtenáři, v prvním čísle našeho bulletinu jsme si stanovili jednoduchý cíl seznámit Vás, odbornou i laickou veřejnost s neziskovou organizací Poradnou pro občanství / Občanská a lidská práva (dále jen PPO) a sociální službou, kterou na území Vyškovska poskytuje. V současné době máme za sebou první rok a půl existence vyškovské pobočky. Na začátku minulého roku jsme přivítali první uživatele, kteří, ať už ze zvědavosti nebo z naléhavosti životní situace, vyhledali naši pomoc. Nyní, na podzim roku 2013, jsme poskytli službu již bezmála dvěma stovkám uživatelů, kteří do PPO zamířili se svou zakázkou. PPO je organizací, která působí v sedmi krajích naší republiky. Každá pobočka má však svůj specifický ráz a styl práce, který je formovaný zejména druhem vykonávaných činností. Na různých pobočkách poskytujeme terénní programy, sociálně aktivizační služby, odborné sociální poradenství, zřizujeme nízkoprahová zařízení a celorepublikově se snažíme o přijetí nebo přeměnu souvisejících zákonů. Spolupracujeme se státními orgány a dalšími institucemi a mezinárodními organizacemi. Vyškovská služba poskytuje sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (dále jen SAS). Na pracovníky PPO se může obrátit rodina biologická i pěstounská či jednotlivec, který má v péči dítě, u kterého je ohrožen jeho zdravý vývoj, a dospělý to nedokáže sám úspěšně řešit. Toto ohrožení může být způsobeno mnoha faktory krizovou sociální situací, náhlou změnou rodinných poměrů, dlouhodobě nepříznivou finanční, rodinnou či bytovou situací anebo např. změnou trvalého bydliště či změnou rodinného stavu. Jak už z názvu vyplývá, SAS je službou veskrze aktivizační. Naši pracovníci se tedy snaží rodinu podpořit a dodat jí sebvědomí a jistotu, která by jim pomohla do budoucna nepříznivé situace řešit samostatně a s minimální podporou třetích osob. Rodinu doprovázíme na cestě k vytyčenému cíli, který s uživatelem individálně plánujeme. Tak se hlavně u dlouhodobých zakázek můžeme ohlédnout a ohodnotit pokroky, které jsme již společně udělali. Pracovníci se snaží uživatele motivovat a vést k tomu, aby jednotlivé kroky dělali postupně sami a získávali tak větší pocit zadostiučinění. Reflexe vlastních úspěchů je pokaždé tou největší odměnou za vykonanou práci. Velkou přidanou hodnotou našich sociálních služeb je právní poradenství. V úřední dny našim uživatelům nabízíme konzultaci za přítomnosti právníků. V odůvodněných případech je možné jeho prostřednictvím zpracovat nejrůznější písemná podání. Právní rady jsou bezesporu cenné při ochraně dětí. Stává se, že je na nějakou dobu nemožné udržet rodinu pohromadě a děti jsou umístěny v zařízeních ústavní péče. V těchto situacích by našim společným záměrem měl být jejich rychlý návrat do rodiny pohotový právní postup v kombinaci s pravidelnou sociální prací a snahou zákonných zástupců (rodičů, babiček, tet a strýčků) může velkým dílem pomoci situaci řešit.

3 Ptáte se s čím tedy konkrétně můžeme rodinám pomoci? Můžou nás navštívit rodiče, které trápí cokoli ve výchově a vzdělávání jejich dětí. Rádi jim nabídneme podporu v přípravě do školy. Poradíme jim, jak se můžou s jejich školáčkem, či předškoláčkem doma učit, nebo jak jej např. motivovat k samostatné přípravě. Naším společným cílem může být také pomoc s rodiným rozpočtem. Ať už se to týká problémů, které mají dluhový charakter, nebo jde jen o přepis energií. Zájemcům můžeme poradit, jak se zorientovat v nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory, nebo důchodů. Součástí naší služby může být doprovod nejen na úřady, ale i do školských a zdravotnických zařízení. Dále se na nás rodiny mohou obrátit s požadavky na podporu související s nalezením zaměstnání a stabilního bydlení. Co aktuálně nejčastěji řešíme? Nejvíce je u nás v PPO využíváno poradenství týkající se dluhů. Společně s uživateli vyjednáváme platební podmínky s věřiteli. Nejprve ověřujeme oprávněnost vymáhání pohledávky. Následují dílčí kroky, které mohou vést až ke snížení nákladů souvisejících s vymáhaným dluhem. Jindy se podaří vyjednat splátkové kalendáře, či odložení splatnosti pohledávek. Časo s uživateli hledáme vhodné bydlení, nebo nové zaměstnání. Bohužel, tyto zakázky jsou nejvíce problematické a jejich řešení vyžaduje poměrně dlouhé časové období. Velkou část naší pracovní doby trávíme přímo v rodinách, kde se věnujeme dětem a jejich školní i předškolní přípravě. Do těchto činností zapojujeme jejich vychovatele, nejčastěji rodiče. Kde a kdy nás ve Vyškově najdete? Sídlíme v přízemí Agrodomu na adrese Palánek 1/250, Vyškov Úřední dny máme každé pondělí a čtvrtek od 8:00 do 16:30 hodin. V tuto dobu k nám můžou zájemci o službu zavítat kdykoli bez objednání. V ostatních pracovních dnech jsme k zastižení na telefonních číslech: Na následujících stránkách můžete najít vybrané informace z naší každodenní práce. Věříme, že pro Vás bude bulletin přínosný a příblíží Vám naši sociální službu. Tým Poradny pro občanství / Občanská a lidská práva Denisa Novotná, vedoucí služby Ladislav Zamboj, metodik služby Hana Beránková, sociální pracovnice Petra Matoušková, sociální pracovnice Kateřina Vrbová, sociální pracovnice Lucie Mokrá, pracovnice v sociálních službách Táňa Šůsová, právnička

4 Vybrané příklady úskalí systému pomoci osobám v hmotné nouzi Mezi časté klienty PPO patří osoby, resp. rodiny, jejichž příjmy jsou tvořeny dávkami hmotné nouze. Systém pomoci osobám v hmotné nouzi je tvořen dvěma strukturami nárokovatelnými dávkami, které jsou posuzovány jednotně a je možné na ně aplikovat určité vzorce (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení), a dále strukturou individuálního posuzování potřebnosti dávky, jenž nárokovatelná není (mimořádná okamžitá pomoc MOP). Cílem tohoto příspěvku je prezentovat jak typickou zakázku klientů, tak i netypickou v rámci jednoho sektoru dávek systému hmotné nouze (dále jen HN). Na příkladech dvou zakázek jedné z klientských rodin je možné ukázat dva různé problémy, s kterými se rodina potýkala, jež se tohoto systému týkají. Oba příklady budou popsány ve dvou celcích. Každý bude obsahovat obecný stručný rámec problematiky uvedení do ní, dále kasuistiku, právní komentář a stručné shrnutí, popřípadě doporučení. Výživné jako zvýšení příjmu vlastním přičiněním Relativně významnou konstantou při posuzování sociální situace rodin, resp. jejich možností je zápis otce v rodném listě dítěte (dále jen RL). Skutečnost, jestli otec je v rodném listě dítěte zapsán či nikoli má rozhodující vliv v několika oblastech. Významně ji pociťují matky samoživitelky žadatelky o dávky hmotné nouze. Poměrně dost matek neuvádí otce v RL svého dítěte. Takto ženy činí z různých důvodů a mají na takové rozhodnutí právo. Tato skutečnost však může mít vliv při posuzování zda-li je dotyčná osoba (rodič, jenž má dítě v péči a posuzuje se s ním jako společně hospodařící osoba) v hmotné nouzi či nikoli. Mnoha klientkám bylo ze strany Úřadu práce, resp. odboru nepojistných sociálních dávek zamítnuto vyplácení dávek hmotné nouze (popřípadě jim byla snížena výměra výplaty dávky) z důvodu, že prokazatelně neprojevují snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním, čímž je zde míněno řádné uplatnění nároků a pohledávek v tomto případě výživné na dítě. Pro posouzení nárokovatelnosti dávek je potřeba splňovat několik základních podmínek žadatel musí být uchazeč o zaměstnání, tedy evidovaný na ÚP, příjem společně posuzovaných osob (hospodařící jednotky) musí být menší než jejich životní minimum (ne vždy v případě dávky MOP). Neuvedení otce v RL dítěte není okolností natolik zásadní jako např. vyloučení z evidence uchazečů o zaměstnání, ale může matkám, resp. žadatelkám o dávky ze systému HN velmi znepříjemnit situaci. Výživné se počítá do příjmů společně hospodařící jednotky, tedy o tuto částku je nižší vyplácená dávka příspěvku na živobytí. Zakázkou Podpory při podání žaloby na určení otce dítěte začala spolupráce s jednou z prvních klientských rodin PPO. Tato zakázka je relativně typická, tedy opakující se.

5 Stručná kasuistika Klientka měla v péči dvě děti. Staršího syna a mladší dceru. S otcem staršího syna klientka žila asi tři roky, půl roku po narození jejich společného dítěte. Druh klientky od počátku své otcovství popíral, to bylo i příčinou jejich odloučení v době těhotenství a prvních měsíců života dítěte. Později se klientka s druhem odloučili pro více neshod a z různých příčin. Na klientku byl ze strany Odboru sociálně-právní ochrany dětí po mnoho let vyvíjen tlak, aby podala na otce žalobu o určení otcovství. Klientka se tohoto obávala, aby se jí nechtěl otec dítěte pomstít a nezažádal si o dítě do vlastní péče, měla strach, že pro její slabší sociální situaci by mohl být on ve výhodě. Také nechtěla svého syna stresovat podobným zásahem do jeho autonomie a identity, syn několik roků využíval psychologické podpory odborníků a klientka se bála, že proces by měl na jeho stav neblahý vliv. Klientka si toto rozmyslela, když získala podporu zvenčí (ze strany PPO) a dostalo se jí potřebných informací a rad na základě kterých se mohla bezpečně rozhodnout. Příprava návrhu, zejména důkazních podkladů (potřebné informace o žalovaném, důkazní materiály o společném soužití, podklady pro vykreslení současné situace klientky potvrzení o nákladech na život a příjmech) zabrala nějaký čas, minimálně jeden měsíc. Za dva měsíce bylo první soudní jednání, žalovaný se stále otcem necítil, poté byl ustanoven soudní znalec pro provedení vyšetření a vyhotovení znaleckého posudku. Strany se dobrovolně k vyšetření dostavily v určeném termínu. Za sedm měsíců od podání návrhu bylo rozhodnuto o tom, že žalovaný je otcem nezletilého a bylo stanoveno výživné. To bylo od navrhované částky sníženo s přihlédnutím na sociální a ekonomickou situaci rodiny otce dítěte a bylo určeno, jakým způsobem bude vyplacena dlužná částka na výživném. Syn se žádného soudního jednání neúčastnil, neměl zájem se s otcem vidět, vychovával ho současný druh klientky. Otec posílá výživné, jak soud stanovil, klientka tuto částku věnuje synovi jako kapesné. Dlužnou částku otec splácí nepravidelně v rozporu s rozsudkem soudu. Právní komentář: Povinnost uvést druhého rodiče do rodného listu dítěte ze žádného zákona nevyplývá. Zřejmě se ÚP ČR otáčí na 11 odst. 2 písm. a) zák. č. 111/2006 Sb., kdy povinnost vyplývá z uplatnění nároku z výživného. Je nezbytné však uvést, že dítě má právo znát své rodiče. Společně posuzovanými jsou pro nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi vždy rodiče, tedy osoby zapsané v rodném listu dítěte, bez ohledu na to, zda rodiče společně žijí a/nebo uhrazují náklady na své potřeby. Bude-li o dávku pomoci v hmotné nouzi žádat matka nezletilého dítěte, které má zapsaného otce v rodném listu, musí podle zákona orgán pomoci v hmotné nouzi do příjmu, sociálních i majetkových poměrů zahrnout i otce tohoto dítěte. V případě, že matka bude žádat o dávky pomoci v hmotné nouzi a dítě bude mít zapsaného otce v rodném listu, bude orgán pomoci v hmotné nouzi zjišťovat majetkové poměry matky, a tedy bude zjišťovat, zda matka v souladu se zákonem vymáhá výživné a nemá-li jej stanoveno, zda si o výživné zažádala. Pokud však dítě otce v rodném listu zapsaného nemá, rozumí se rodičem dítěte pouze matka a jen její příjem, majetkové a sociální poměry budou orgánem pomoci v hmotné nouzi zjišťovány. V daném případě nemá matka jako žadatelka možnost vymáhat ani výživné, neboť není proti komu. Je však otázkou, zda se vymáháním nároku na výživné myslí i zjišťování otcovství. Dítě má však podle mezinárodních dokumentů a nového občanského zákoníku, který nabude účinnosti v r. 2014, právo znát své rodiče, tedy i otce.

6 Závěrem je možné uvést následující doporučení: Pokud je matka samoživitelka v situaci, kdy není z nějakého důvodu otec dítěte uveden v jeho rodném listě, a tato tak chce učinit, lze postupovat dvěma cestami. Smířlivou cestou mimosoudní, kdy otec přizná otcovství svým souhlasem s prohlášením matky na matrice. Tato varianta je rychlá a ekonomicky výhodná pro obě strany. Další možností je cesta skrze soudní řízení. Takto se postupuje, pokud domnělý otec s uznáním otcovství nesouhlasí. Lze podat žalobu na určení otcovství. S podáním žaloby je ze zákona nápomocný orgán sociálně- -právní ochrany dětí místně příslušného úřadu. Většinou se s žalobou současně podává návrh na úpravu výživného dítěte. Po podání žaloby k soudu se na žadatelku pohlíží jako by její dítě v RL otce zapsaného mělo a toto není překážkou pro pobírání dávek HN. Pokud se žalovaný k otcovství nedozná u soudu, soudce určí soudního znalce pro znalecký posudek. Dle výsledků soud rozhodne. Prohrávající strana hradí soudní výlohy a znalečné. Soud může stranu od poplatků osvobodit, pokud si o toto dotyčná strana zažádá a jsou zde pro osvobození důvody. Výživné je možno žádat až na základě vydaného rozhodnutí soudu o tom, že druhý rodič má povinnost výživné platit, od kdy a v jaké výši. Výživné je možno u nezletilých dětí žádat až tři roky zpětně od doby podání návrhu na soud na přiznání výživného, pro zletilé děti pouze ode dne podání návrhu na soud na přiznání výživného. Žije-li například matka s dětmi a jejich otcem jako družka a druh, rodiče se rozejdou a matka bude chtít pro děti žádat po otci výživné, podá-li žalobu na soud na přiznání výživného, může žádat pro nezletilé děti výživné až za dobu tří let a pro zletilé děti pouze od doby podání žaloby na soud. Do doby vydání rozhodnutí soudu není možno výživné od druhého rodiče v soudním, exekučním či trestním řízení vymáhat. Jakmile nabude rozhodnutí o povinnosti platit výživné právní moci a povinný rodič výživné přesto podle rozhodnutí soudu neplatí, pak je možno výživné vymáhat. Vymáhat soudně přiznané výživné je možno až tři roky zpětně. Netypická situace pro mimořádnou okamžitou pomoc Ne vždy klienti, kteří jsou pobíratelé dávek ze systému HN mají nárok na dávky mimořádné okamžité pomoci. A naopak. Zákon o pomoci v hmotné nouzi (č. 111/ 2006 Sb.) rozeznává šest specifických situací, kdy lze osobu považovat za osobu v hmotné nouzi. 1) Hrozba vážné újmy na zdraví, 2) mimořádná událost, 3) jednorázový výdaj, 4) náklady spojené s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby, 5) náklady související se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí, 6) sociální vyloučení. Uvedené situace jsou řešeny prostřednictvím MOP, kdy osoba nemusí být ve stavu HN pro příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení, ale nachází se ve specifické situaci, kterou právě bez mimořádné a okamžité pomoci ze strany státu nedokáže sama vyřešit. Dávka MOP je nenárokovatelná a posuzuje se individuálně. O postupu v řízení o jednorázové dávce MOP informuje Normativní instrukce č.1/2013 Ministerstva práce a sociálních věcí. Rozhoduje se na základě žádosti, jenž se podává pro každou situaci zvlášť. Situaci posuzuje a rozhodnutí vydává ÚP ČR. V odůvodnitelných případech může být dávka vyplacena okamžitě. Dávky jsou jednorázové, ale mohou se poskytnout opakovaně dle potřeby. Pro komplexní zhodnocení situace žadatele o dávku může pracovník ÚP, jenž věc posuzuje, použít nástroje jako např. šetření v místě bydliště, vyžádání vyjádření OSPOD nebo školského zařízení apod. Klienti PPO nejčastěji ze systému MOP žádají o proplacení opravy či zakoupení základních spotřebičů domácnosti jako je lednice či pračka nebo pořízení vybavení pokoje pro děti psací stůl a židle, postel apod. V letním období bývají proplaceny tábory či školní výlety pro děti. Obecně lze shrnout, že úřady věnují finanční prostředky na pokrytí potřeb dětí mnohem častěji, než když žádá žadatel o pokrytí potřeb jiných. V následujících odstavcích se zaměříme na situaci č. 5 Náklady související se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí. Relativně spolehlivě funguje na místním ÚP vyplácení prostředků na pokrytí školních potřeb v případě začátku školního roku (zejména při nástupu do první třídy a přestupu z prvního stupně na druhý stupeň ZŠ), také při pořizování speciálních pomůcek v případě diagnózy některé poruchy učení, a proplácení dětských letních táborů. Výše uvedená klientská rodina se dostala do situace, kdy neměla prostředky, z důvodů mimořádných jiných okolností, na zaplacení výloh na školní zahraniční zájezd, kterého se měl účastnit syn, přestože na něj nějakou dobu šetřila. Díky součinnosti více subjektů a dobré vůle jejich pracovníků se podařilo získat jednorázovou dávku MOP, jež pokryla většinu nákladů na tento výjezd a umožnila se ho klientčinu synovi účastnit.

7 Stručná kasuistika: Starší syn klientky navštěvuje devátý ročník základní školy. V posledním roce přestoupil na jinou ZŠ, než kterou navštěvoval poslední čtyři roky. V bývalé třídě nebylo přátelské klima a vedení školy s tímto nepracovalo natolik, aby se situace zlepšila. Rodina měla obavy, aby nechuť syna docházet na výuku neměla negativní vliv na jeho školní výsledky, které se uváděly při přijímacích zkouškách na navazující vzdělávání. Proto se rodina rozhodla pro změnu. PPO doporučilo školu, se kterou měla výborné zkušenosti a zprostředkovala setkání s ředitelem. Klientka se synem si již dozařídili potřebné sami. Přestup proběhl hladce. Syn je na nové škole spokojený a navázal přátelské vztahy se spolužáky i mimo vyučovací hodiny. Jeho školní prospěch se zlepšil také. Na začátku školního roku byly rodiny žáků devátých ročníků informovány o možnosti zájezdu dětí v květnu na výměnný jazykový pobyt do Velké Británie. Výměnný pobyt je spojen také s poznávacím programem. Klientka byla touto možností nadšená, a protože syn má v jazyce problémy, chtěla jej tímto namotivovat ke zlepšení výkonnosti v učení angličtiny. Syn nikdy v zahraničí nebyl a ani jinde po ČR neměl možnost cestovat. Sociální situace rodiny nedovoluje ani lepší podmínky bydlení, spíše podprůměrné, které pro vývoj mladého člověka nejsou vhodně podnětné. Chtěla synovi dopřát možnost poznat kousek ze světa a zažít něco mimořádného se spolužáky. Na zájezd klientka synovi šetřila, jak se dalo. Syna zapsala jako účastníka a složila zálohu. Rodina však do určeného data nebyla z dávek HN schopna potřebnou částku našetřit. Klientka z neznalosti systému ani o podání žádosti dávky MOP neuvažovala. Pouze si postěžovala pracovnici PPO, jak se věc vyvinula. Po nabídnutí možnosti využít nároku na dávku MOP a informování o náležitostech se klientka rozhodla toto tedy vyzkoušet. Klientce byl několikrát proplacen letní tábor pro syna, avšak klientka netušila přesně, z čeho se takto vyplácí a na co víc lze žádat. Informace o systému HN, resp. dávek MOP ji překvapil. Pracovnice PPO se nejdříve telefonicky spojila s pracovnicí ÚP, pod kterou klientka místně přísluší. Bylo potřeba jednat rychle, nebylo jisté, jestli by úřad písemnou žádost vyhodnotil v potřebné době, a už vůbec ne kdyby se popřípadě bylo nutné odvolat. Ta po vylíčení situace a požadavku věc nejprve zamítla. Z předchozí jiné zkušenosti věděla, že vyšší instance proplácení podobných situací nebyly nakloněny. Druhý den se pracovnice ÚP spojila s pracovnicí PPO s dotazem na přiblížení situace případu. Klientská rodina možností MOP nevyužívala, měla u úřednic jakousi rezervu. Nejprve se vyjednávala částka, kterou byt ÚP mohl proplatit. Bylo nutné, aby částka byla dostatečně vysoká, aby rodina byla reálně schopna zbývající část doplatit. Pracovnice ÚP doporučila, aby si klientka opatřila u zodpovědné osoby rozpis financování zájezdu, doporučení pedagoga pro tento zájezd a potvrzení o tom, že škola, která výměnný pobyt zprostředkovává, nemá pro podobné případy zřízený fond. PPO přiložila také své vyjádření k věci. Díky souhře rychlého jednání ředitele školy, zodpovědné pedagožky i zaměstnankyně cestovní kanceláře a pracovnice PPO s pracovnicí ÚP a v neposlední řadě samozřejmě klientky a jejího syna se podařilo celou věc během tří dnů úspěšně vyřídit. Právní komentář: Chce-li si osoba o dávku požádat, musí tak učinit písemně, a to na předepsaném formuláři. Každou žádost je každá pobočka Úřadu práce ČR povinna převzít a zahájit správní řízení, a to i tehdy, pokud je formulář podáván k místně nepříslušnému pracovišti ÚP ČR, i když žádost není podávána na předepsaném formuláři nebo nesplňuje formální, zákonem dané náležitosti, anebo žadatel nemá na dávku pomoci v hmotné nouzi nárok. Jak je uvedeno, každá pobočka ÚP ČR musí zahájit po podání písemné žádosti správní řízení, teprve v průběhu správního řízení bude zjištěno, zda byla žádost podána na předepsaném formuláři, zda splňuje veškeré náležitosti i zda má žadatel na dávku nárok. V průběhu správního řízení bude vždy ve věci písemně rozhodnuto a písemně bude rozhodnutí odůvodněno, aby žadatel znal důvody vydání rozhodnutí, tj. přiznání či nepřiznání dávky nebo odmítnutí žádosti. Z každého rozhodnutí musí být žadateli zřejmé, jak pobočka ÚP ČR rozhodla a jak ke svému rozhodnutí dospěla. Rozhodně není možné, aby jakýkoliv zaměstnanec ÚP ČR žadateli sdělil, že jeho žádost si nepřevezme, nebo mu žádost vrátil s tím, že nesplňuje náležitosti, anebo dokonce žadateli řekl, že žadatel nárok na dávku nemá, ať si ani nežádá. Každý má právo na svoji žádost zahájit správní řízení, ze kterého bude zřejmý výsledek. Zaměstnanec ÚP ČR nemůže sám o písemné žádosti rozhodnout bez vydání písemného rozhodnutí a nemůže ani předjímat konečné rozhodnutí. Další skutečností je, že po vydání písemného rozhodnutí se proti němu může žadatel bránit podáním písemného opravného prostředku ministerstvu. Shrnutí a doporučení: Jak je zřejmé z daného případu, nikdy se nemusí vyvíjet žádost o dávku tak, jak zaměstnanec ÚP ČR předem informuje. Pokud je však žádost o dávku řádně odůvodněna, podložena písemnými potvrzeními, dokládajícími účel užití dávky, a důvod žádosti o dávku splňuje zákonné náležitosti, nemůže ÚP ČR rozhodnout jinak, než že dávku přizná. Proto je třeba, aby žadatelé o dávky se nenechali dopředu odradit a o dávky, na něž mají v souladu se zákonem nárok, vždy písemně žádali. Žádost o dávku pomoci v hmotné nouzi je třeba podat na Úřadu práce ČR (dále jen ÚP ČR ), krajské pobočce podle místa trvalého pobytu žadatele. V případě žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi je možno o dávku žádat i mimo místo trvalého pobytu, např. tam kde žadatel v současné době fakticky bydlí.

8 Vybraná úskalí rodiny s dítětem, kde je jeden z partnerů cizinec aneb jak je to s vyřizováním přechodného pobytu či s jeho potvrzením a s vyplácením dávek? V posledních měsících se u nás na pobočce čím dál častěji setkáváme s rodinami, kde je alespoň jeden z partnerů cizinec. V rámci spolupráce s těmito specifickými rodinami jsme mnohdy narazili na různá úskalí. A právě tato skutečnost spolu se zájmem o zmíněnou problematiku mě motivovaly k výběru dvou témat, s kterými jsem se při práci s klienty nejčastěji setkala a o které se chci s vámi v tomto článku podělit. Co vše je potřeba zařídit v rámci přechodného pobytu či s jeho potvrzením? Ředitelství služby cizinecké policie Ministerstva vnitra ČR uvádí počty cizinců v jednotlivých krajích podle typu pobytu. K 30. září 2012 bylo celkově v Jihomoravském kraji hlášeno celkově cizinců. V rámci Vyškovského okresu se ke zmíněnému datu jednalo o cizinců, z nichž 863 mělo trvalý pobyt a zbylých 616 spadalo do kategorie ostatních typů pobytu. Dost už ale statistických čísel. Jistě je všem jasné, že nezahrnují skutečné počty cizinců, kteří k nám přijedou za prací či z jiných pohnutek, ale s ohledem na různé okolnosti a jejich možnosti se nikde nenahlásí, mnohdy nemají doklady a neovládají český jazyk. Možná někteří z nás mají zkušenosti s cizineckou policií v zahraničí. Spolu s tamější mnohdy odlišnou kulturou, právem a jiným jazykem jsem osobně ráda, že jsem tuto zkušenost ze zahraničí absolvovala vždy za doprovodu někoho z rodilých obyvatel té které země. Jedním z mnoha lidí, kteří přijíždějí do České republiky za prací, je i pan S., kterého na naši pobočku poslala pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí. Následně stručně přibližuji jeho příběh. Pan S. přijel do České republiky za pra cí z Bulharska. Několik měsíců pracoval u zaměstna vatele, který mu nevystavil pracovní smlouvu, mezitím mu skončila platnost bulharského občanského průkazu. Zaměstnavatel ho po několika měsících z práce propustil. Pan S. zůstal ze dne na den bez finančních prostředků, spolu se špatnou znalostí češtiny a právních předpisů se ocitl ve velmi svízelné situaci. Neměl platné doklady, potřebnou jazykovou zásobu ani legislativní znalosti. V té době se mu narodil s jeho českou přítelkyní syn, tudíž se rozhodl v České republice zůstat, nevěděl však, jak má postupovat. V rámci jednotlivých setkání mi lámavou češtinou sděloval, že si připadá jako v nějakém kruhu, byl skleslý z toho, že si ho jednotlivé úřady posílají mezi sebou, protože vždy má někam přinést něco, co nemá a neví, kde to sehnat. Co je tedy nutné v takové situaci udělat?

9 Pobyt občana Evropské Unie a jeho rodinných příslušníků na území upravuje Zákon č. 326/1999 Sb. O pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Ten stanovuje podmínky, v rámci kterých je cizinec oprávněn podat příslušnou žádost. Tu tedy můžete podat, jste-li rodinným příslušníkem, kterým se podle 15a rozumí: Manžel rodič, jde-li o občana Evropské unie mladšího 21 let, kterého vyživuje a se kterým žije ve společné domácnosti dítě mladší 21 let nebo takové dítě manžela občana Evropské unie a nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový příbuzný manžela občana Evropské unie. Za rodinného příslušníka lze pokládat i cizince, který doloží, že je příbuzným občana Evropské unie a zároveň žil s touto osobou ve společné domácnosti nebo se o sebe z nepříznivých zdravotních důvodů nedokáže sám postarat či je občanem Evropské unie vyživovaný. Rovněž se za rodinného příslušníka považuje cizinec, který doloží, že má s občanem Evropské unie trvalý vztah, který je podobný rodinnému a žijí ve společné domácnosti. Pokud rodinný příslušník není občanem Evropské unie a má v úmyslu zdržet se na území déle než 3 měsíce společně s občanem Evropské unie, musí si zažádat na Ministerstvu vnitra o povolení k přechodnému pobytu a to do 3 měsíců od vstupu na území. (Zákon č. 326/1999 Sb. 15a, 87b). Náležitosti, které jsou potřeba doložit pro povolení k přechodnému pobytu (Zákon č. 326/1999 Sb. 87a, 87): cestovní doklad fotografii doklad o zdravotním pojištění doklad o zajištění ubytování na území Ministerstvo vnitra vydá žadateli povolení k přechodnému pobytu formou pobytové karty (tamtéž). Občan Evropské unie o povolení k přechodnému pobytu žádat nemusí. Pokud ovšem bude chtít vystavit potvrzení o přechodném pobytu, mělo by se jednat o pobyt na území, jehož délka bude více než 3 měsíce a zároveň neohrozí bezpečnost státu a veřejný pořádek (Zákon č. 326/1999 Sb. 87a). K žádosti doloží (tamtéž): cestovní doklad fotografii doklad o zdravotním pojištění doklad o zajištění ubytování na území doklad o účelu pobytu (v rámci studia, zaměstnání, podnikání nebo v případě jiné výdělečné činnosti) Jestliže se jedná o rodinného příslušníka občana Evropské unie, který je sám občanem Evropské unie a má v úmyslu pobývat na území déle než 3 měsíce společně s občanem Evropské unie, bude k žádosti přiloženo (tamtéž): cestovní doklad fotografii doklad o zdravotním pojištění doklad o zajištění ubytování doklad, kterým potvrdí, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, případně nezaopatřenou osobou Žádost můžete podat na kterémkoli pracovišti Ministerstva vnitra České republiky, nejlépe s ohledem na pracoviště, které je příslušné místa hlášeného pobytu. Spolu se zmiňovaným potvrzením obdrží cizinci zároveň i rodné číslo. Pan S. je občanem Evropské unie, proto se na něj vztahovala žádost o potvrzení přechodného pobytu. V jeho situaci je tedy potřeba zařídit si nové doklady (pan S. si je zařizoval přímo na Bulharské ambasádě). Dále je nutné ohlásit pobyt na policii, přihlásit se na zdravotní pojišťovně, která vystaví doklad o zdravotním pojištění, nechat se zapsat do rodného listu dítěte a domluvit se s majitelem bytu na vystavení nové nájemní smlouvy (partnerka pana S. sepsala nejprve čestné prohlášení o soužití ve společné domácnosti).

10 Úskalí s vyplácením dávek státní sociální podpory V České republice, se zvyšuje počet rodin, kde je jeden z partnerů cizinec. Mezi způsoby, jak stát podporuje rodiny, patří i peněžitá pomoc ve formě dávek státní sociální podpory. V průběhu uplynulých měsíců jsme na naší pobočce řešili několik případů, kde se ocitla matka po narození dítěte ve finanční tísni, jelikož jí nebyly přiznány dávky státní sociální podpory, tak jako bývají obyčejně přiznány ostatním rodinám. Důvodem byla skutečnost, že otec dítěte neměl trvalý pobyt na území České republiky. Státní sociální podporu blíže specifikuje Zákon č. 117/1995 o státní sociální podpoře. Tento zákon uvádí že: Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu. (Zákon č. 117/1995 Sb. 1). Tyto dávky tedy rozdělujeme na dva typy. Mezi dávky, které jsou závislé na výši příjmu, patří porodné, přídavky na dítě a příspěvek na bydlení, druhou skupinu pak tvoří tzv. ostatní dávky, tedy rodičovský příspěvek a pohřebné. (Zákon č. 117/1995 Sb. 2). Dávky pěstounské péče přestaly být k dávkami státní sociální podpory. Orgánem státní sociální podpory je jednak Úřad práce České republiky a jeho krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu, dále Ministerstvo práce a sociální věcí. (Zákon č. 117/1995 Sb. 2a). Případy, kdy je jeden z rodičů cizinec, již dávno nesouvisí jen s velkými městy typu Brno či Praha. S paní A. jsem navázala spolupráci po setkání s pracovnicí orgánu sociálně právní ochrany dětí, která mi na ni předala kontakt. Paní A. se seznámila se svým partnerem, který byl cizinec a přijel do České republiky za prací, načež se jim brzy narodil syn. Partner však během jejího těhotenství ukončil pracovní poměr a neměl vyřízený ani přechodný natož trvalý pobyt. Paní A. pobírala nejprve po dobu 28 týdnů peněžitou podporu v mateřství. Rovněž si zažádala o dávky státní sociální podpory, tedy o dávky porodného, rodičovského příspěvku a přídavku na dítě. Jak nemilé bylo její překvapení, když jí žádost o zmíněné dávky byla zamítnuta. Ocitla se z měsíce na měsíc bez potřebných finančních prostředků. Paní A. totiž nechala do rodného listu zapsat jako otce dítěte svého druha, který neměl vyřízený trvalý pobyt, navíc byl v té době bez práce, takže klientce na výživu syna nepřispíval. V rámci rozhodování pro přiznání dávky na něj bylo pohlíženo jako na společně posuzovanou osobu a tak klientce hrozilo, že zůstane bez příjmu. Během naší spolupráce následovalo jednání s referentkami oddělení státní sociální podpory, znovu podávání žádosti a vyřizování dokladů pro druha na ambasádě. Během té doby vypomáhala klientce její maminka, která pobírala starobní důchod. Klientka se jen díky její pomoci nemusela stěhovat ze svého bytu do azylového domu. Nakonec jí byl přiznán rodičovský příspěvek a přídavky na dítě, dávka porodného, byť náleží rovněž do tohoto pilíře, jí však byla opětovně ze zmíněného důvodu zamítnuta. Paní A. měla možnost dát podnět Ministerstvu práce a sociálních věcí ohledně přezkoumání rozhodnutí, během dlouhého procesu vyřizování však již na tuto možnost rezignovala se slovy, že nevěří, že by jí bylo porodné přiznáno. Jelikož mi připadalo přinejmenším tak trochu zvláštní, že dvě dávky přiznány byly a třetí nikoliv, domluvila jsem si setkání s referentkou státní sociální podpory, ta mi však na moji otázku dostatečně neodpověděla. K této problematice vám dále předkládám vyjádření našeho právníka, JUDr. Táni Šůsové.