ANALÝZA NOVÝCH FOREM POSKYTOVÁNÍ POMOCI V HMOTNÉ NOUZI
|
|
- Anežka Krausová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 JUDR. IGOR TOMEŠ CONSULTING MALEŠICKÁ 13, PRAHA 3 Projekt výzkumu a vývoje VaV ZVZ87, č. projektu HS 106/03 ANALÝZA NOVÝCH FOREM POSKYTOVÁNÍ POMOCI V HMOTNÉ NOUZI V SYSTÉMU SOCIÁLNÍ PÉČE Závěrečná zpráva Praha leden 2004
2 2 Obsah 1. ÚVOD VÝCHODISKA SOCIÁLNÍ POLITIKY EU ZADÁNÍ METODIKA ŘEŠENÍ ŘEŠITELÉ SEKUNDÁRNÍ ANALÝZA ZAHRANIČNÍ VÝZKUMY DOMÁCÍ VÝZKUMY PŘEDCHOZÍ VÝZKUM ŘEŠITELE POSTOJE NEVLÁDNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ K SOUČASNÉMU SYSTÉMU SOCIÁLNÍ POMOCI OBECNÁ VÝCHODISKA NÁZORY ZÁSTUPCŮ NEZISKOVÉHO SEKTORU NA SOUČASNÝ SYSTÉM PREVENCE CHUDOBY A STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY A SOCIÁLNÍCH DÁVEK Názory na systém dávek sociální péče a podpory dostupnost a zneužívání dávek Vyloučení ze systému dávek sociální péče a podpory (lidé bez domova, bez dokladů a lidé dezorientovaní) Motivace klientů k vlastní aktivitě Sociální poradenství NÁZORY ZÁSTUPCŮ NEZISKOVÉHO SEKTORU NA KONKRÉTNÍ FORMY POMOCI LIDEM V HMOTNÉ NOUZI A JEJICH ZKUŠENOSTI S TOUTO POMOCÍ POSTAVENÍ NNO A HLAVNÍ PROBLÉMY NNO V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ POMOCI A SOCIÁLNÍCH SLUŽEB LIDEM V HMOTNÉ NOUZI SHRNUTÍ VÝSLEDKU VÝZKUMU STEM OTEVŘENÉ OTÁZKY SOUČASNÉHO SYSTÉMU DÁVEK SOCIÁLNÍ POTŘEBNOSTI NÁMĚTY PRO ZAHRANIČNÍ VÝZKUM VÝSLEDKY BRAINSTORMINGU ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU SYSTÉMU SOCIÁLNÍ POMOCI V ČR Stávající právní úprava (pocházející z roku 1991)... 45
3 Otázky spojené s právní úpravou sociální pomoci ZAJÍMAVÉ ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI, NA KTERÉ BY SE VÝZKUM MĚL ZAMĚŘIT Závažné problémy soudobé české sociální péče, pro jejichž řešení je zahraniční zkušenost podnětná Další otázky pro zahraničí Dotazník pro zahraniční spolupracovníky ZAHRANIČNÍ ZPRÁVY POLITICKÉ OTÁZKY Všeobecná filosofie sociálního začleňování, sociálního vyloučení a pomoci lidem v nouzi Definice materiální potřebnosti Koncepce právní úpravy, rozdělení kompetencí ROZDĚLENÍ KOMPETENCÍ Dělba kompetencí a financování sociální pomoci mezi stát, kraje a obce Motivace obcí ke snižování nákladů redukcí počtů příjemců dávek Příslušnost k péči o chudé OD SOCIÁLNÍ PÉČE K PODPOŘE PRÁCE Aktivační opatření Podmínění poskytování dávek sociální pomoci Integrační smlouvy Aktivační programy pro příjemce dávek sociální pomoci Dávky poskytované v rámci systému RMI PŮJČKY MÍSTO DÁVEK Sociální bezúročné půjčky Mikrokredity PODMÍNKY VZNIKU NÁROKU NA SOCIÁLNÍ POMOC Synchronizace výplaty dávek sociální pomoci Neschopnost řešení vlastní situace a mezinárodní závazky Nároky cizích státních příslušníků FORMY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ POMOCI A SLUŽEB (VČETNĚ DOB POSKYTOVÁNÍ DÁVEK) Koncept osobního finančního bankrotu Doby poskytování dávek sociální pomoci... 85
4 Zvláštní nástroje podpory rodin Role sociálního poradenství Další formy sociální pomoci ŘÍZENÍ Zvláštnosti řízení v sociální pomoci Opravné prostředky Ochrana osobních údajů SOCIÁLNÍ PRÁCE A JEJÍ ORGANIZACE Normativní počty sociálních pracovníků Organizace sociální práce Monitorování chudoby Jednotný informační systém ZNEUŽÍVÁNÍ SOCIÁLNÍCH DÁVEK ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOST JAKO INSPIRACE PRO ČR ZÁVĚRY PLYNOUCÍ ZE ZAHRANIČNÍCH ZPRÁV Politické otázky Dělení kompetencí mezi stát a místní správní orgány a financování sociální pomoci Od zabezpečení k motivaci k práci (from welfare to workfare) Půjčky místo dávek Podmínky vzniku nároku na sociální pomoc Formy poskytované sociální pomoci Řízení MOŽNÉ ZAHRANIČNÍ ZDROJE INSPIRACE PRO ČR ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
5 5 Použité zkratky ČR MPSV NNO SR Studie RMI RUI Česká republika Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Nestátních neziskové organizace Slovenská republika Analýza nových forem poskytování pomoci v hmotné nouzi v systému sociální péče Reddito minimo d inserimento (minimální příjem za účelem začlenění) dávka poslední možnosti podpory
6 6 1. Úvod Systém pomoci v hmotné nouzi v ČR vznikl v roce 1991 jako opatření záchranné sociální sítě v době očekávaných sociálních následků liberalizace a privatizace. Vznikl v rámci zděděné právní úpravy sociální péče 1, která platí dodnes. V snaze zabránit hmotným důsledkům procesů ekonomické transformace, ke kterým patří nezaměstnanost, inflace a s ní spojená ztráta reálné hodnoty peněz, byl tento systém upraven, tehdy na úrovni federace 2. Pozitivním elementem tehdejší úpravy bylo oddělení procesu zjišťování hranice chudoby od procesu stanovení pravidel k zabezpečení hmotné nouze. První proces byl pojat jako objektivní statistický proces, který respektoval realitu; druhý jako politicko-ekonomický proces, který respektoval finanční možnosti vlády. Tento přístup následovalo několik států. Dodnes uplatňované principy, které zabezpečují spíše sociální pomoc a ochranu než sociální integraci a reintegraci osob ohrožených sociální vyloučeností, však byly dobově podmíněné a dnes jsou již ekonomickým i sociálním vývojem překonané. S podobnými koncepčními problémy zápolí většina přístupových i členských zemí EU Východiska sociální politiky EU Evropská unie v roce vyhlásila politiku sociální soudržnosti a boje proti sociální vyloučenosti. Přitom se v dokumentech EU v posledních deseti letech zdůrazňuje, že nejčastějším zdrojem vyloučenosti je nezaměstnanost. Nezaměstnanost v širším pojetí nedostatku zdrojů z ekonomické činnosti produkuje chudobu a sociální vyloučenost. Moderní politika podpory v hmotné nouzi musí aktivně podporovat ekonomickou činnost klientů, jejich účast na trhu práce, včetně samostatně výdělečné činnosti. Proto se členské státy dohodly na vypracovávání národních plánů zaměstnanosti i akčních programů omezování sociální vyloučenosti. Proto se vyvíjejí sociální indikátory pro měření dosaženého sociálního pokroku při omezování různých projevů hmotné nouze. 1 Zákon č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění novel. 2 Srov. Scénář sociální reformy, projednaný vládou a parlamentem v září 1990, blíže viz Igor Tomeš, Sociální politika, teorie a mezinárodní zkušenost, Socioklub, Praha 2001, str Srov. Igor Tomeš a Kristina Koldinská, Sociální právo EU, C.H.Beck, Praha 2003, str. 48 a násl.
7 7 Evropské zkušenosti ukazují, že nestačí jen dobře nastavit parametry hmotné nouze a nakalibrovat nástroje na její zmírnění tak, aby motivovaly aktivní chování klientů směrem k ekonomické činnosti. Musí se tak konat s plným ohledem na konkrétní sociální prostředí. Platí, že to, co motivuje jedny v jednom státě, nemusí motivovat jiné, kteří se nacházejí v odlišném sociálně ekonomickém a pracovním prostředí. Proto se zahraniční zkušenosti musí analyzovat s ohledem na konkrétní sociálně ekonomické a tradiční prostředí. Jen tak lze odhadnout, zda budou zkušenosti jiných států pozitivně a účinně působit i v českém sociální prostředí Zadání S těmito premisami zadavatel (Ministerstvo práce a sociálních věcí) pověřil výzkumný tým JUDr. Igor Tomeš Personnel Consulting vypracovat studii v rámci projektu výzkumu a vývoje na téma Analýza nových forem poskytování pomoci v hmotné nouzi v systému sociální péče (dále jen Studie). V souladu s nabídkou uložil zadavatel řešiteli provést: a) sekundární analýzu dosavadních výzkumů chudoby a procesů zabezpečování životního minima, včetně efektivity aplikace nástrojů řešení hmotné nouze, b) analýzu nedostatků stávajícího řešení problému hmotné nouze v ČR metodou řízených rozhovorů mezi odborníky a politiky na centrální a regionální úrovni, c) analýzu zahraničních zkušeností s aplikacemi aktivační politiky v sociální pomoci, d) vyhodnocení možností aplikace zahraničních zkušeností do sociálně ekonomických podmínek v ČR, a e) návrh řešení Metodika řešení V souladu se zadáním řešitel postupoval dle níže uvedené metodiky: Ad a) V posledních deseti letech bylo provedeno mnoho výzkumů chudoby a dopadů transformace na obyvatelstvo. Studie vychází z jejich závěrů, protože není dost času na jejich zopakování. Proces proto začal sekundární analýzou dosavadních výzkumů chudoby a procesů zabezpečování životního minima, včetně efektivity aplikace nástrojů řešení hmotné nouze. Při tom řešitel spolupracoval
8 8 se Sociologickým ústavem AV ČR, který má nejlepší tradici v těchto výzkumech, jakož i s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, který v minulých letech zveřejnil mnoho studií na dané téma. Sekundární analýza je obsahem kapitoly č. 2. Ad b) Na základě zjištění ze sekundární analýzy dosavadních výzkumů bylo třeba hovořit s odborníky z praxe. Na centrální úrovni byl proveden brainstorming, jehož výsledky jsou obsahem kapitoly č Po dohodě se zadavatelem byl pozměněn původní záměr a místo úředníků na regionální úrovni byli osloveni zástupci nevládních neziskových organizací. Byli tázáni na nedostatky stávajícího řešení problému hmotné nouze v ČR. Otázky byly kladeny v rámci řízených rozhovorů se zástupci NNO, vybranými kombinací náhodného a cíleného výběru. Rozhovory byly provedeny ve spolupráci se STEM. Analýza řízených rozhovorů je uvedena v kapitole č. 3. Ad c) O zahraniční zkušenosti požádal řešitel své stálé spolupracovníky z Francie, Německa, Finska a Slovenska. Nad rámec zadání byli rovněž dotázáni odborníci z Nizozemí a Itálie. Zahraniční experti zodpověděli dotazník připravený řešiteli ve spolupráci se zadavatelem. Excerpce zahraničních zpráv je obsahem kapitoly č. 5. Ad d) Řešitel zanalyzoval zahraniční zprávy a vyhodnotil možnosti aplikace zahraničních zkušeností do sociálně ekonomických podmínek v ČR. Možnosti poučení pro ČR tvoří obsah kapitoly 6. Ad e) V závěru studie jsou pak obsažena navrhovaná řešení Řešitelé Řešením byli pověřeni Prof. JUDr. Igor Tomeš, CSc., hlavní řešitel, a JUDr. Kristina Koldinská, Ph.D., řešitelka, za asistence Marie Sršňové (technickoorganizační pomoc). V týmu JUDr. Igor Tomeš PERSONNEL CONSULTING dále pracovali tito zahraniční odborníci:
9 9 Prof. André den Exter, Evropské centrum pro právní studium zdravotní péče, Erasmus University, Rotterdam, Nizozemsko, Prof. Gerhard Igl, Ústav pro sociální právo a sociální politiku v Evropě, Christian-Albrechts-Universität, Kiel, Německo, Prof. Yuri Kazepov, Sociologický ústav, Univerzita Urbino, Itálie, Ing. Olga Reptová, Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny, Slovensko, Dr. Kari Välimaki, ředitel odboru financí a plánování Ministerstva sociálních věcí a zdravotnictví, Finsko. V týmu také pracovala Dr. Aline Aufrett, advokátka, soukromá konzultantka v oboru sociálního zabezpečení, Francie, která však z vážných důvodů práci nemohla dokončit. Autoři touto cestou děkují za účinnou pomoc Ing. Petru Víškovi zejména při brainstormingu na centrální úrovni, a kolektivu STEM za provedené řízené rozhovory. Dále děkujeme za podnětné připomínky oponentům doc. PhDr. Oldřichu Matouškovi, CSc., vedoucímu katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, a Mgr. Daně Hacaperkové z odboru sociální politiky MPSV.
10 10 2. Sekundární analýza 2.1. Zahraniční výzkumy Hlavním trendem v Evropě od 80. let minulého století byla a je snaha pomoci klientům sociální péče (pomoci) co nejrychleji se vrátit do pracovního procesu, eventuálně se v něm udržet. Ve všech státech se setkáváme se sociálně politickými koncepcemi vedoucími příjemce sociálních dávek k tomu, aby si zvyšovali svůj příjem vlastní prací, a tak se dostali ze závislosti na dávkách. Vůdčí myšlenka sociálního zabezpečení byla částečně nahrazena politikami orientovanými na pobídky k práci. Současná sociální politika je v oblasti sociální pomoci převážně orientována na vzdělání, výcvik a pozitivní pobídky k zaměstnání. Stejně tak ve vztahu k nezaměstnaným došlo k posunu od důrazu na základní sociální práva, tedy na sociální dávky, k odpovědnosti, tedy k povinnosti pracovat, najít si práci, být samostatný a vést aktivní život. Do popředí tak vystoupilo téma individuální odpovědnosti. V těchto souvislostech se v evropském kontextu objevují čtyři základní dimenze změn potřebných k modernizaci sociální politiky v oblasti sociální pomoci. Omezení vstup do sociální sítě a zrychlit výstup z ní Segmentace účastníků Zavedení smluvních povinností Formulace pobídek a služeb orientovaných na práci V současné době se napříč Evropou, i u nás a u našich sousedů, vedou sociálně politické debaty o tom, zda a do jaké míry má být systém sociální pomoci adresný, či univerzální. V rámci adresnosti a cílenosti dávek se v současnosti zavádějí metody vycházející ze zdanitelných příjmů test příjmu se provádí v rámci finanční kontroly, není pro něj tedy potřeba zavádět zvláštní systém. Na druhé straně se však požaduje zachovat v sociální pomoci alespoň určitou míru univerzálnosti, aby se ze systému nevytratil princip společenské solidarity. 4 4 Gilbert, N.: Transformation of the welfare state, Oxford University Press, New York 2002
11 11 V současné evropské sociálně politické literatuře se rovněž klade důraz na ekonomický vývoj země a na změnu koncepce přerozdělování sociálních transferů. Efektivitu je třeba hledat nikoli v krácení výdajů, ale v jejich jiném směřování tak, aby se podporovala aktivizace občanů a jejich schopnost výdělečné činnosti. 5 V poslední době byla v oblasti sledovaného tématu vyhotovena mezinárodní studie pro potřeby OECD s názvem Systémy sociální pomoci v Evropě národní a lokální systémy boje proti chudobě 6. Zmíněná studie pojednává o mnoha důležitých aspektech sociální pomoci a jejích nových forem. Podle jejích autorů se nové formy sociální pomoci musí orientovat na řešení následujících základních problémů a dilemat: Byrokratická regulace vs. diskreční pravomoc (rozuměj volná úvaha ) volná úvaha by měla být použita pouze v takové situaci, kdy chybí jasná pravidla, nebo je situace příliš komplexní a individualizovaná. Sociální pracovníci někdy mohou dokonce v rámci své diskreční pravomoci rozhodovat o potřebnosti těch, kteří žádají o peněžní dávky. Tradiční povinnosti rodiny vs. kolektivní solidarita je třeba zvážit, jak koncipovat povinnosti rodiny vůči jejím sociálně slabším členům a od kdy má nastoupit kolektivní solidarita, jež v současné složitě strukturované společnosti povinnosti rodiny v podstatě nahrazuje. Universální vs. adresné dávky je třeba, aby adresnost byla koncipována na základě vysoké úrovně místního i celospolečenského konsensu. Univerzálnost přitom neimplikuje automaticky homogenní poskytování dávek. Výběrovost znamená stanovení prahu výše příjmu, přičemž lze modifikovat příjmy, jež se v testu příjmu zohlední. Zohlednit by se měly i regionální diference v příjmech a nákladech. Štědrost systému dávky by měly poskytovat možnost, aby se jejich příjemci nedostali pod práh chudoby. Zároveň je ale třeba vyvarovat se 5 srov. Ruud J. J. Muffels, Tsakloglou, P., Mayes, D.G.: Social Exclusion in European Welfare States, Edward Elgar Publishing, Glos Saraceno Ch.: Social Assistance Dynamics in Europe, National and Local Poverty Regimes, Policy Press, Bristol 2002
12 12 nemotivačního efektu systému dávek, proto se jejich poskytování v poslední době váže na určité povinnosti příjemce v současné době se v různých systémech objevuje tendence podmiňovat přiznání dávky aktivitou příjemce, především jeho snahou o získání zaměstnání. Rozlišují se faktory pushing (tlak) a pulling (vytažení). První z nich předpokládají sankce v případě nesplnění požadavku ze strany příjemce, druhé znamenají pobídková a aktivační opatření. Autoři studie v závěru kapitoly Opatření podporující příjem chudých v evropských městech 7 vytyčují několik koncepčních otázek, jež je třeba si položit v případě, že se koncipuje nový systém sociální pomoci: Dokáže systém dávek podporujících příjem každému jedinci zaručit překonání hranice chudoby? Dokáže koncepce ekvivalence zohlednit individuální potřeby a zároveň odpovídat potřebám širokého spektra domácností? Jsou zohledněny náklady na domácnost? To jsou otázky, na které je třeba hledat odpověď i v tomto výzkumu Domácí výzkumy Na domácí půdě bylo v poslední době vypracováno několik zásadních studií, jež mapovaly chudobu v ČR, příjemce dávek sociální péče a analyzovaly stávající systém státní sociální podpory. Mnoho z těchto studií bylo vyhotoveno v Brně výzkumnými týmy vedenými převážně Tomášem Sirovátkou. V letech a byly zkoumány domácnosti a sociální dávky. 8 Ze dvou vyhotovených studií vyplynuly následující závěry, jež reprodukujeme: V letech : 7 Bonny Y., Bosco N.:Income support measures for the poor in European cities, in Social Assistance Dynamics in Europe. National and Local Poverty regimes (ed. Chiara Saraceno), Policy Press, Bristol Sirovátka, T., Jahoda, R., Kofroň, R.: Domácnosti a sociální dávky v letech , VÚPSV, Praha 2002; Sirovátka, T., Kofroň, R.: Domácnosti a sociální dávky v letech , VÚPSV, Praha 2003
13 13 Došlo k reálnému růstu mezd, a tedy k omezení nároků na většinu sociálních příjmů, zároveň však tempo růstu sociálních příjmů převýšilo růst tržních příjmů domácností Přínos sociálních příjmů k čistým peněžním příjmům domácností se zvýšil spíše ve vyšších decilových skupinách, zatímco v nižších příjmových skupinách poklesl Nejvýznamnějším sociálním příjmem jsou u úplné rodiny přídavky na děti; cílenost dávek na děti se v důsledku jejich výraznějšího reálného poklesu ve středních a vyšších příjmových skupinách zvýšila Došlo k reálnému poklesu jednotlivých sociálních dávek, který je nejvíce patrný u socálního příplatku. Největší vliv na reálný pokles sociálních příjmů mají přídavky na děti, na které mají nárok téměř všechny rodiny. Celkové dopady sociálních dávek jsou důsledkem vlivu změn ve strukturách domácností, vývoje jejich pracovních a pracovní příjmy nahrazujících příjmů, posunů v definicích nároků na dávky, změn v reálné výši sociálních dávek, změn v cílenosti dávek Jako problém se jeví, že systém působí nivelizujícím způsobem na příjmy ekonomicky aktivní populace v dosti širokém příjmovém pásmu. To je v rozporu se zásluhovým principem a může to působit demotivačně. S ohledem na růst životních nákladů v oblasti bydlení příjmová nedostatečnost pravděpodobně narůstá více, než je patrné. Náklady na bydlení kompenzuje příspěvek na bydlení. Ten však nezohledňuje nijak skutečné náklady na bydlení. Proto by bylo nutné s deregulací cen zavádět i další příjmově testované dávky vztažené k bydlení. Příspěvek na bydlení sice sehrává účinnou roli při doplňování příjmů, jeho cílenost není však zcela naplněna. Spíše kompenzuje nízké pracovní příjmy. V oblasti státní sociální podpory se v roce 2001 navrhovalo: Posoudit relaci mezi přídavkem na dítě a sociálním příplatkem a míru společné cílenosti obou dávek. Ty se totiž jeví ve svém spojení příliš redistributivní.
14 14 Ve větší míře by měly být uplatněny finanční pracovní stimuly, jež by vylepšily úroveň životního minima pro zaměstnané dospělé v rodinách s dětmi a nízkým příjmem. V roce 2002 byly uvedené poznatky doplněny o analýzu příjmů domácností a sociálních transferů v prvních letech nového tisíciletí 9. Z analýzy vyplynuly následující závěry: Rozložení celkových sociálních tranferů pro ekonomicky aktivní je v ČR málo cílené v relaci ke skupinám s nižšími příjmy v porovnání s jinými zeměmi. Relativní výše dávek určených ekonomicky aktivním jsou z hlediska relace na průměrné mzdy příliš nízké. Přídavky na děti v relaci k průměrné mzdě jsou pro průměrné a vyšší příjmy rovněž nízké jsou srovnatelné nejspíš s dávkami na děti v zemích jižní Evropy. Příjmové postavení rodin s dětmi, zejména neúplných rodin a rodin s třemi a více dětmi, je o dost horší proti jiným domácnostem. Sociální transfery jejich relativní příjmovou situaci zlepšují spíše mírně, přestože jsou značně cílené podle příjmu domácnosti. V důsledku uvedených poznatků byla vyslovena následující doporučení: Účinnost systému dávek by bylo vhodné zlepšovat úpravou proporcí dávek mezi sebou navzájem a úpravou způsobů cílenosti dávek i z hlediska vztahu dávek k pracovním příjmům. Cílenost více typů dávek podle výše příjmu, jako je tomu v současné době, není vždy efektivním řešením, někdy vede ke zneužívání a přitom ohrožuje pracovní pobídky pro skupiny s nízkými příjmy. Je třeba přehodnotit např. i cílenost dávek na děti, a to i ve vazbě na daňový systém. Ve větší míře by měly být uplatněny finanční pracovní stimuly, jež by zlepšily pobídky. Ve studii Jiřího Večerníka se autor zabývá koncepcí systému sociálních dávek ve vztahu k mezinárodní zkušenosti. 10 Mimo jiné se zde uvádí: Integrační koncepty, 9 Sirovátka, T., Kofroň, R.: Domácnosti a sociální dávky v letech , Praha, VÚPSV 2003
15 15 které se snaží sjednotit daňový a dávkový subsystém přerozdělení, zatím zůstávají jen v teoretické poloze. Princip občanství, priorita individuálních práv, snaha předcházet chudobě a zásada rovnosti potřeb jsou pilíři alternativních přístupů k sociálnímu zabezpečení a řešení problému chudoby. Můžeme sem řadit základní příjem, sociální dividendu a zápornou daň z příjmu. Základní příjem (někdy též sociální mzda či rodinný úvěr) je univerzalistickým propojením daňové a dávkové soustavy. Každý má z titulu svého občanství od narození nárok na příjem odpovídající jeho základním potřebám, který dostává bez testování zaměstnání či prostředků. Ve chvíli, kdy jeho pracovní příjem toto minimum překročí, je normálně zdaněn a daňový výnos je pak zdrojem tohoto, podle předpokladu soběstačného systému. Nositelem příjmu je jednotlivec, takže odpadá řada problémů s definicí subjektu daně. Sociální dividenda se používá někdy jako synonymum základního příjmu, její pojetí je však méně vyhraněné. Základní rozdíl se spatřuje v jejím financování, kdy nejde o výnos z daní, nýbrž o podíl na národním bohatství.. Namísto následného řešení problému chudoby se jí předchází, neboť k poklesu příjmů pod minimum vůbec nemůže dojít. Záporná daň je konceptuálně zaměřena na sjednocení a provázání systému daní se systémem sociálních dávek. Jde mj. o to, aby pro každého bylo vždy výhodnější pracovat než nepracovat. Jeho velkou předností je tedy za prvé racionalizace celé daňové a dávkové soustavy. Odpadá sociální pojištění, finanční úřady splývají se sociálními institucemi, domácnosti buď daň platí nebo naopak dostávají, a to podle relace svých příjmů k určenému příjmovému minimu. Za druhé, důležitým záměrem je vyřešit tzv. past nezaměstnanosti, která drží toho, kdo by si zaměstnáním polepšil jen málo nebo vůbec. Princip záporné daně je zajímavý a často uváděný, nicméně jeho aplikace má řadu problémů. Výdělek se v případě záporné příjmové daně započítává až do určité úrovně jen zčásti, takže příjmy domácnosti, v nichž někdo pracuje, jsou vždy vyšší než stanovené sociální minimum. Charakteristickým rysem příslušných návrhů je to, že míra započtení příjmu pod hranicí minima je vyšší než míra zdanění příjmu nad 10 Večerník, Jiří: Přerozdělování příjmů a jeho efekty: zahraniční analýzy a mezinárodní srovnání
16 16 ním, takže linie znázorňující růst odváděné daně není přímá, ale zalomená. Jinak by totiž procento zdanění muselo být příliš vysoké, tak aby zápočet příjmů pro příjemce nízkých mezd byl dostatečně motivující. Procento započtených příjmů je třetí nutnou veličinou pro konstrukci daně, vedle příjmového minima a sazby daně. Z interakce daňového a dávkového systému mohou vyplynout nezamýšlené efekty. Nejlepším příkladem takové nežádoucí interakce je past chudoby. Jde v podstatě o takovou situaci, kdy případný výdělek není vůbec nebo je jen nepatrně vyšší než dosavadní příjem ze sociálních fondů. Takto demotivačně může zapůsobit právě nahrazení nízké, avšak nezdaněné sociální dávky mírně vyšším, avšak zdaněným výdělkem. Problém pasti chudoby můžeme ovšem rozšířit i na větší okruh domácností, které svými příjmy překračují oficiální hranici chudoby (životní minimum), mají však stále nárok na některé testované dávky. Tam je potom potřebné sledovat průběh daný kumulací dávkových a daňových prahů, v němž se vytvářejí výrazné přeryvy definované marginálním ziskem či ztrátou. Jinou otázkou průniku daňového a dávkového systému je zdanění dávek. V řadě západních zemí nejsou základní sociální dávky zdaněny tak jako u nás, nicméně v některých zemích naopak jsou. Jak ukázala podrobná analýza OECD (Adema et al., 1996), toto zatížení je výrazně diferencované mezi zeměmi liberálními a sociálně tržními, resp. sociálně demokratickými. Zatímco ve Velké Británii a USA jde o zatížení nepatrné (0,2 a 0,1% HDP), v zemích jako je Dánsko, Německo, Holandsko a Švédsko se pohybuje v rozmezí 2,5-6%. To je třeba brát v úvahu při srovnávání výše sociálních dávek, která zpravidla na fakt a míru jejich zdanění neberou zřetel. Ve studii je rovněž načrtnuto schéma přerozdělení příjmů v rámci sociálních transferů:
17 17 Schéma: Přerozdělení příjmů: standardní přístup a zpětná vazba Přerozdělovací toky Hypotetické výchozí rozdělení pracovních příjmů Skutečné rozdělení pracovních příjmů Konečný čistý příjem domácností 2.3. Předchozí výzkum řešitele Dosud poslední velkou studií v této oblasti je studie JUDr. Igor Tomeš Personnel Consulting: Analýza chudinského prvku v systému dávek státní sociální podpory a návrhy na převedení vybraných dávek do systému dávek sociální potřebnosti 11. Z uvedené studie vyjímáme: V současné době je na dávky sociální péče (podmíněné ověřením možnosti zvýšit si příjem vlastním přičiněním) při vědomí nedostatečnosti rozhodovacího procesu, vypláceno cca 13 mld. Kč ročně, zatímco cestou nárokového přiznání sociálního příspěvku cca 34 mld. ročně. Tato nárokovost vytváří v příjmových sociálních skupinách, kde vzniká nárok na dávky podpory i péče, značně demotivující prostředí. Jsou signály o tom, že v části populace vede dokonce k chování, které je v rozporu se záměrem zákonodárce a na místo podpory příjmů, plní systém státní sociální podpory roli náhrady příjmů a k získání pracovních příjmů není, při relativně snadné dostupnosti navazujících dávek sociální péče, dostatečná motivace. Současně má tato situace za následek, že není zcela patrné, jaké prostředky de facto vynakládá stát do oblasti podpory příjmů rodin jako projev pro rodinné politiky (podpory rodin, pomoc v plnění rodičovských funkcí, krytí zvýšených nákladů na děti souvisejících se vzděláním, přípravou na povolání a pod) a jaké prostředky 11 srov. JUDr. Igor Tomeš Personnel Consulting, Analýza chudinského prvku v systému dávek státní sociální podpory a návrhy na převedení vybraných dávek do systému sociální potřebnosti, projekt č. HS105/03, závěrečná zpráva, Praha 2003, uložená na MPSV.
18 18 vynakládá do prosté podpory chudých rodin, tedy do podpory, bez níž by se ocitly v situaci chudoby až bídy s rizikem sociálního vyloučení. Tato skutečnost byla a je předmětem kritiky a celá státní sociální podpora byla označována simplifikovaně za chudinské dávky, bohužel ovšem s reálným upozorněním, že navázání těchto dávek na životní minimum, jakkoliv je to z hlediska teorie dávek brilantní řešení, snižuje reálnou hodnotu těchto dávek, protože životní minimum svou konstrukcí a změnami nesleduje zcela všeobecný příjmový standard. V případě dávek, které ve státní sociální podpoře představují redistribuční tok od bohatých k chudým, se kritizuje především určitá snadná dostupnost této redistribuce, protože se jedná o dávku nárokovou a nezkoumá se snaha změnit nepříznivou příjmovou situaci vlastním přičiněním, jako tomu je v režimu dávek sociální péče (means test). Tuto kritiku je třeba ovšem chápat rovněž konkrétně historicky, protože právě snadná dostupnost těchto dávek (zejména sociálního příplatku) byla účelovým programovým řešením, kterým měly být (a skutečně byly) velké skupiny rodin ochráněny před propadem do chudoby kde by musely být zabezpečovány dávkovým systémem sociální péče s neúnosnými administrativními nároky. (Analýza ukáže, že dokonce taková cesta musela být přijata s ohledem na nutnost zrušit a nahradit tzv. státní vyrovnávací příspěvek). Tato úvaha byla správná. Riziko se nakonec potvrdilo v druhém dávkovém systému (dávek sociální potřebnosti), kde totální kapacitní podhodnocení nevedlo vůbec k individualizaci poskytování péče a vymáhání vlastní aktivity příjemců, ale naopak ke zformálnění a simplifikaci, a to za nákladů vyšších než v systému státní sociální podpory a na rozdíl od dávek SSP k nejednotnosti poskytování dávek. Stát má nadále v úmyslu rozdělit podporu rodin tak, aby v systému státní sociální podpory zůstaly jen tzv. horizontální dávky, to znamená dávky jejichž výše se neodvozuje od výše příjmu rodiny. Dávky, které se od příjmu odvozují, tzn. že u nich platí princip - čím nižší příjem rodiny, tím vyšší podpora (samozřejmě s omezujícími limity) by měly být převedeny do jiného systému a tím by měla být omezena jejich jednoduchá nárokovost. Vznik nároku na tyto dávky bude podřízen více podmínkám, což znamená více ověřování, více sociální práce, ale i náročnosti na prokazované skutečnosti. Je třeba si tedy položit otázku lze v rámci dávek státní sociální podpory oddělit chudinský prvek od skutečné podpory rodiny, jako realizace určité (byť minimální) rodinné politiky? Jinak řečeno lze v rámci dávek
19 19 státní sociální podpory identifikovat velikost části stání podpory uskutečňované jako podpora rodin (quasi rodinná politika) a části státní podpory, která je v tomto systému podporou chudých rodin a tak vlastně přesahuje do systému sociální péče? Tato myšlenka byla i podkladem rozhodnutí vlády převést sociální příplatek a příspěvek na bydlení do systému sociální péče. Snaha o vyloučení chudinského prvku ze systému státní sociální podpory se projevila i v dalším uvažovaném řešení, které bylo deklarované ve vládním prohlášení, později připravené a rozpracované a nakonec odložené. Šlo o návrh poskytovat přídavek na dítě všem dětem bez ohledu na příjem rodičů. Tento krok měl garantovat rovné právo všech dětí, tzn. i rovné právo na pomoc státu. Proto navrhovaná řešení předkládala nejen rozšíření okruhu příjemců na všechny děti, ale i sjednocovala výši přídavků na dítě bez ohledu na výši příjmu rodiny. To by jednoznačně znamenalo odstranění chudinského prvku z této dávky státní sociální podpory jistě poněkud paradoxním způsobem, neboť řešení by znamenalo zavést přídavek na dítě i pro rodiny s nejvyššími příjmy. Skutečnost, že jsou přídavky na dítě vypláceny ve třech úrovních a že nejvyšší přídavky na dítě pobírá největší podíl rodičů, kteří deklarují příjmy do 1,1násobku životního minima rodiny (v této kategorii je 38,84 % všech dětí, které mají na dávku nárok), činí z přídavku na dítě významný redistribuční nástroj pokud jde o chudinské pojetí dávek. V úvahách o identifikaci chudinského prvku byly probírány různé možnosti, postupně došlo k vyloučení použití průměrné dávky, což je sice statisticky použitelná veličina, která však vůbec neodpovídá rozdělení dětí i finančních prostředků v jednotlivých příjmových kategoriích rodin. Nakonec byla vyslovena úvaha, že za diferencující redistribuční tok, uplatňující "chudinský princip", můžeme vzít objem prostředků vyplacený v dolních dvou kategoriích příjemců, tzn. u zvýšené a základní výměry, po odečtení objemu prostředků, které by byly vyplaceny těmto příjemcům ve výměre snížené. K výpočtu celkových nákladů bylo samozřejmě brána i výše zmíněná potřebnost začlenění všech nezaopatřených dětí do systému. Jinak řečeno pro zjištění jaký objem finančních prostředků lze označit za skutečnou dávku pro děti a jaký za podporu chudých rodin lze vzít následující příklad měl-ii by přídavek na dítě být pouze dávkou zajišťující a garantující rovné právo všech dětí na pomoc, musela by tato dávka být vyplácena všem nezaopatřeným dětem a ve stejné výši - např. všechny nezaopatřené děti
20 20 by dostávaly přídavek na dítě ve výši 0,14násobku částky životního minima na osobní potřeby dítěte (pro výpočet tohoto příkladu je potřeba zdůraznit, že by se rozšířil počet stávajících příjemců dávky na všechny nezaopatřené děti) rozdíl mezi tímto finančním objemem a skutečně vyplacenými částkami na tuto dávku lze označit za podporu chudých rodin. Současné řešení sociální péče v dávkové oblasti, které je roztříštěno do řady právních předpisů, lze označit za nepřehledné, neprovázané a nevyhovující. Zákon o sociální potřebnosti, který obsahuje relativně velký rozsah správního uvážení pro příslušné správní orgány a dává tak možnost reagovat na zcela individuální obtížné sociální situace občana, způsobuje však z řady důvodů ve většině případů naprostou simplifikaci aplikace právního předpisu na pouhé matematické operace (jde např. o tzv. doplnění příjmu do životního minima, popř. do jiné hranice ) nebo naopak neúměrné rozdíly v hodnocení plnění podmínek sociální potřebnosti a v návaznosti na to i při rozhodování o výši dávky sociální péče. Řada problémů je vyvolána zásadním personálním poddimenzováním. V průměru připadá na jednoho pracovníka, zabývajícího se posuzováním sociální potřebnosti a rozhodováním o výši dávky sociální péče, v průměru cca 300 klientů, přičemž na vlastní sociální práci, potřebnou při řešení obtížné sociální situace těchto klientů, zbývá v průměru cca 3 hodiny ročně. Stát, který garantuje poskytování sociální pomoci péče v oblasti dávek, a která je v současné době realizována příslušnými obcemi a jejich úřady v přenesené působnosti, nemá de facto žádný vliv na personální a technické podmínky, za kterých je pomoc prostřednictvím dávek sociální péče poskytována. Mezi nedostatky současného právního stavu je možno jmenovat zejména neexistenci jednotného softwarového a hardwarového vybavení, napojení řízení o dávkách sociální péče na správní řád, problémy s ochranou osobních údajů apod. Stávající legislativa nechává volný prostor pro tzv. lidovou tvořivost v systému dávek sociální péče. Dochází k vysoké administrativní náročnosti s ohledem na několikeré přepočítávaní výše dávek v průběhu měsíce a s tím spojenou nehospodárnost ve vynakládání veřejných prostředků.
3.3 Data použitá v analýze
ALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK 3.3 Data použitá v analýze V kapitole se vychází zejména z mikrodat statistického šetření SILC, které je dnes jednotně využíváno ve všech zemích EU k měření sociální
VíceZpůsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)
Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány
VíceFiskální teorie a politika LS 2016
Fiskální teorie a politika LS 2016 RUD 2016 Vyhláška č. 213/2015 Sb. o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů podíl
VíceSociální kvóta. b) další veřejné výdaje na vzdělání, podpora spoření c) daňové výdaje daňové úlevy ze sociálních důvodů
analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP Sociální kvóta vazba na GINI koeficient sociální výdaje a) veřejné výdaje na sociální zabezpečení - výdaje na: zdraví (tj. zdravotní
VíceSpolečnost. Společnost. Rodina/Domácnost. Zdravotní péče. Pojistné na zdravotní pojištění. Důchody (S, I, V) Dávky nemocenského pojištění
Společnost Společnost Transfery k rodině Transfery ke společnosti Zdravotní péče Důchody (S, I, V) Pojistné na zdravotní pojištění Dávky nemocenského pojištění Pojistné na důchodové pojištění Peněžitá
VíceKomunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela
Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale
VíceStátní sociální podpora
Státní sociální podpora Státní sociální podpora (též nazývaná v obecné teorii sociálním zaopatřením) se vztahuje na sociální situace, které jsou obecně společností akceptovány a považovány za potřebné
VíceKomunitní plánování - věc veřejná
Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného
VíceLegislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o
Legislativní rada vlády Č. j.: 359/11 V Praze dne 11. května 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění
VíceAdresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.
Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant
VíceSociální služby v ČR. Mirka Wildmannová
Sociální služby v ČR Mirka Wildmannová 12.11.2010 19.11.2010 Sociální služby - definice Nástroj sociálního zabezpečení sociální pomoci Poskytovány lidem společensky znevýhodněným, a to s cílem zlepšit
VíceŽivotní minimum obecně Definice životního a existenčního minima Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění v
Přednáška č.6 II. pilíř sociálního zabezpečení (ČR) - Státní sociální podpora Životní minimum obecně Definice životního a existenčního minima Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních
VícePosudek. Zadavatel: MPSV. Datum odevzdání: květen Oponent: JUDr. Kristina Koldinská, Ph.D., Právnická fakulta UK
Oponentní posudek k Právní analýze II. Rozbor právního systému České republiky v oblasti sociálních služeb a jejich financování ve vztahu k právu Společenství v oblasti sociálních služeb v obecném zájmu
VíceModelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení
Modelování čistých příjmů domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz Telefon: 221 183 225 http://seb.soc.cas.cz Oddělení ekonomické sociologie,
VíceMATURITNÍ OKRUHY Z PŘEDMĚTU SOCIÁLNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČÍ
Střední zdravotnická škola Brno, Jaselská, příspěvková organizace 602 00 Brno, Jaselská 7/9 Školní rok: 2016/2017 Obor: Sociální činnost 75-41-M/01 denní forma studia MATURITNÍ OKRUHY Z PŘEDMĚTU SOCIÁLNÍ
VíceIII. pilíř - Sociální pomoc V rámci systému sociální pomoci stát řeší obtížné sociální situace: stavu hmotné nouze, stavu sociální nouze, ochrany práv
7. přednáška III. pilíř sociální zabezpečení (ČR) Sociální pomoc III. pilíř - Sociální pomoc V rámci systému sociální pomoci stát řeší obtížné sociální situace: stavu hmotné nouze, stavu sociální nouze,
VíceIP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová
Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji v letech 2015 2020 v kontextu návaznosti na rozvoj a strategii komunitního plánování sociálních služeb v Ostravě IP Podpora
VíceALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK
ALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK Vzor citace: PRŮŠA, L., VÍŠEK, P., JAHODA, R. Alchymie nepojistných sociálních dávek. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014. 280 s. KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ
VíceÚvod do sociální politiky
Úvod do sociální politiky Bakalářské studium Vyučující:..... Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:.. povinný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 8 (KS) Způsob
VíceŽivotní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální
VíceProblémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020
Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický
VíceSOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ
SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ MŮŽEME MÍT prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. vedoucí katedry rozpočtové politiky a managementu veřejného sektoru 19. 11. 2008 OSNOVA Studium veřejných financí na VŠFS Hypotéza
VíceSeznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha
Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Problematické sociální jevy a vliv sociálních služeb na jejich řešení (A2) Mapování
VícePříloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit
Příloha č. 2 k výzvě - Popis podporovaných aktivit Podpora typu A 1. Podpora transformace a deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb (pro osoby se zdravotním postižením) a zařízení ústavní péče
VíceAktuální otázky ze sociální oblasti
VI. Setkání starostů a místostarostů Zlínského kraje Aktuální otázky ze sociální oblasti 14. dubna 2011 Otrokovice Mgr. Taťána Nersesjan, členka Rady Zlínského kraje pro sociální věci, národnostní otázky
VíceZákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách. 26. května 2006
Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách květen 2006 PROČ JE POTŘEBA NOVÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Systém sociálních služeb je charakterizován množstvím vztahů založených na objektivních skutečnostech,
VícePRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ
RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015
VíceNávrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015
MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci
VíceModul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:
Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském
VíceAkční plán rozvoje sociálních služeb na Mohelnicku na rok 2020
Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb na SO ORP Mohelnice CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006549 Realizátor Středisko rozvoje sociálních služeb, o.p.s. v partnerství s Městem Mohelnice Akční plán
VíceVzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení
Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení 1. Úvod Podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky,
VíceObjednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy.
Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. OBSAH Předmluva... Poděkování... Fáze procesu... Přípravná fáze - Předkontaktní... Předkontaktní
Více1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA
1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního
VícePrávní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění
VíceZdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13.
Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum Ladislav P r ů š a Praha, 13. ledna 2015 představení VÚPSV, v.v.i. první výzkumné pracoviště v resortu
VíceVEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
VEŘEJNÉ FINANCE 5 FISKÁLNÍ FEDERALISMUS Obsah: 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. 5.2 Fiskální federalismus. 5.3 Fiskální decentralizace. 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. Veřejné finance
VíceSoučasná situace sociálního bydlení v Česku
Současná situace sociálního bydlení v Česku 06/2014 Roman Matoušek Struktura prezentace 1. Co je sociální bydlení? 2. Bytové politiky v Česku po roce 1989 a sociální bydlení: vývoj a současný stav 3. Připravované
VíceKomunitní plán sociálních služeb Českolipsko
Op1-1 Zajištění pobytových odlehčovacích služeb Podpora vzniku sociální služby na základě zmapování skutečné poptávky pro osoby se zdravotním postižením i pro klienty cílové skupiny seniorů. Tento typ
VíceA. Transfer technologií
A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná
VíceMetodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých
VícePŘEHLED VŠECH CÍLŮ A OPATŘENÍ
PŘEHLED VŠECH CÍLŮ A OPATŘENÍ 1. RODINA, DÍTĚ A MLÁDEŽ Cíl: 1.1.Udržení a rozvoj stávajících služeb opatření 1.1.1. Udržení a rozvoj Rodinného centra Sedmikráska 1.1.2. Udržení a rozvoj Sociálního centra
VíceKomise pro spravedlivé důchody - Návrhy k důchodům žen. Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění
Komise pro spravedlivé důchody - Návrhy k důchodům žen Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění 22. března 2019 Genderové nerovnosti na trhu práce Rozdíly v odměňování v ČR 2. nejvyšší
VíceVyhodnocení dotazníků. Komise pro spravedlivé důchody
Vyhodnocení dotazníků Komise pro spravedlivé důchody 22. 3. 2019 1. Český důchodový systém patří k systémům, které jsou v rámci EU nejméně nákladné. Aktuálně vydáváme na starobní důchody 6,9 % HDP, zatímco
VícePenzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.
Penzijní systém ČR Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Podstata systému tradičního veřejného sociálního pojištění a jeho stručná historie v ČR Hlavní
VíceSouvislosti sociálního bydlení a finančně dostupného bydlení
Souvislosti sociálního bydlení a finančně dostupného bydlení Jan Snopek, Platforma pro sociální bydlení Finančně dostupné bydlení: sdílená odpovědnost veřejného a soukromého sektoru II Financováno z prostředků
VícePozměňovací návrh poslance Jana Bartoška k návrhu Zákona ze dne o Státním rozpočtu České republiky na rok 2016 (sněmovní tisk 617)
Pozměňovací návrh poslance Jana Bartoška k návrhu Zákona ze dne. 2015 o Státním rozpočtu České republiky na rok 2016 (sněmovní tisk 617) 1. Vládní návrh Zákona ze dne... 2015 o státním rozpočtu České republiky
VícePodpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny
VíceTEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI NA TÉMA:
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Provozně ekonomická fakulta Katedra zemědělské ekonomiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI NA TÉMA: Vybrané aspekty sociální politiky v souvislosti s integrací České republiky
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace
VíceSociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1
Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění
VícePosudek střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb hlavního města Prahy na rok 2008 (přípravná fáze)
Posudek střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb hlavního města Prahy na rok 2008 (přípravná fáze) Zpracovala ing. Blanka Přikrylová v Brně 18.3.2008 1. Úvod Tento posudek si klade za cíl zhodnotit
VíceNávrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek
Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v
VíceVY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:
VíceCo je sociální politika
1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických
VíceObčané o životní úrovni a sociálních podmínkách
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Technické
VíceSLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU
SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného
VíceTEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010
TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,
VíceVeřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský
Pokud o dávky pomoci v hmotné nouzi požádá osoba v důsledku podstatné ztráty příjmu či jeho části (např. příjmu z výdělečné činnosti, podpory v nezaměstnanosti, rodičovského příspěvku), nebere orgán pomoci
VíceVEŘEJNÁ ZAKÁZKA MODEL MAPY PRO SLEDOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH JEVŮ, KTERÉ SOUVISÍ SE SOCIÁLNÍM OHROŽENÍM NEBO VYLOUČENÍM
VEŘEJNÁ ZAKÁZKA MODEL MAPY PRO SLEDOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH JEVŮ, KTERÉ SOUVISÍ SE SOCIÁLNÍM OHROŽENÍM NEBO VYLOUČENÍM Projekt je součástí aktivity č. 2 Identifikace a vyhodnocování problematických sociálních
VíceNavrhované změny na pracovním trhu
Navrhované změny na pracovním trhu v souvislosti s novelami zákona o zaměstnanosti a dalších zákonů RNDr. Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 6. března 2008 Motto navrhovaných změn: Ten, kdo pracuje,
VíceFiskální federalismus, fiskální decentralizace, prostorové aspekty veřejných financí
Fiskální federalismus, fiskální decentralizace, prostorové aspekty veřejných financí Ing. Irena Opluštilová, Ph.D. Katedra regionální ekonomie a správy oplustii@econ.muni.cz Systémy územních rozpočtů Jaro
VíceSociální služby včera, dnes a zítra
Konference 13. 2. 2014 Efektivita a sociální služby II. Univerzita Hradec Králové Sociální služby včera, dnes a zítra Prof. JUDr. Igor Tomeš, Katedra sociální práce filosofické fakulty University Karlovy
VíceZákony pro lidi - Monitor změn (
III. ODŮVODNĚNÍ A. OBECNÁ ČÁST 1. VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY Předmětem návrhu novely nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního
VíceVážené dámy, Vážení pánové,
Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi
VíceKoncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika
Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze
VíceSociální stát náklady a výnosy
Sociální stát náklady a výnosy Prof. Martin Potůček Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova www.martinpotucek.cz Na úvod: Sociální stát (Welfare State) je stát, v němž se v zákonech, ve vědomí a postojích
VíceSocial return of investment
Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním
VíceANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2015 ZPRACOVÁNO PRO STŘEDNĚDOBÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA LITOVELSKU Zpracovala: Ing. Ludmila Zavadilová 0 Analýza finančních zdrojů
VíceN á v r h. Z Á K O N ze dne.2015,
N á v r h Z Á K O N ze dne.2015, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. Parlament se usnesl
VíceKomentář ke stanovení výše optimálního a reálného návrhu dotace na sociální služby v Pardubickém kraji na rok 2014
Komentář ke stanovení výše optimálního a reálného návrhu dotace na sociální služby v Pardubickém kraji na rok 2014 Pardubický kraj stanovil pro výpočet optimálního a reálného návrhu kritérium pro každý
VíceZpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,
Tisková zpráva Priority ve financování jednotlivých oblastí sociální politiky listopad 2016 Z deseti sociálních oblastí nejvyšší prioritu získala zdravotní péče, kterou polovina dotázaných uvedla na prvním
VíceSDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.3.2014 COM(2014) 140 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady v prvním čtení k přijetí
VíceZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování
VíceSociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová
Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO
VíceDomácnosti a sociální dávky v letech (analýza statistik rodinných účtů)
Domácnosti a sociální dávky v letech 2000-2001 (analýza statistik rodinných účtů) Pavel Kofroň Tomáš Sirovátka VÚPSV Praha výzkumné centrum Brno březen 2003 Obsah Cíl studie 3 Část A Příjmy a sociální
VícePředstavení projektu Metodika
Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah
Více1. V Čl. I se na začátek vkládají nové novelizační body 1 až 9, které znějí: 1. V 5 odst. 1 písm. a) v bodě 2 se číslo 7 nahrazuje číslem 5.
Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 854) 1. V Čl. I se na začátek vkládají nové novelizační
VíceKomunitní plánování věc veřejná
Komunitní plánování věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? I. Úvod Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti
VíceHledání vyváženějšího způsobu valorizace důchodů Problém: Vysoká diferenciace valorizačních částek Rámce pro hledání řešení:
Hledání vyváženějšího způsobu valorizace důchodů Výsledný dokument z jednání pracovního týmu 2 Odborné komise pro důchodovou reformu konaného dne 6. 4. 2017 po připomínkách zpracovaných dne 18. 4. 2017.
VícePROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ
Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Pilotní výuka studijního předmětu ZÁKON O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Výuka
VíceTransformace pobytových zařízení sociálních služeb v České republice. Karlovy Vary 5. listopadu 2010
Transformace pobytových zařízení sociálních služeb v České republice Karlovy Vary 5. listopadu 2010 Pojmy Institucionalizace Stav či proces, kdy se souhrn pravidel a souhrn očekávaných či akceptovatelných
VíceOBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl
OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........
VíceHodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech sociální politiky
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech
VíceI. Vývoj čistých mezd zaměstnanců
Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru
VíceNÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012
NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících
VíceŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ
ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ Jaromír Kalmus a kol. Tisková konference, ČSÚ Praha, 26. června 2013 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/19 ÚVOD Výběrové šetření ČSÚ odráží
VíceZákon o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení
Zákon o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení David Pospíšil Porada odboru veřejné správy, dozoru a kontroly se zástupci KÚ, VOP, SMO, KSM, SMS, MF, MMR a dalších 6. září 2016 Současný stav zákona
Vícevelmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 86 840 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na úroveň sociální zabezpečení v ČR a
VíceSekce D Lidské zdroje pro výzkum a inovace. Úvodní slovo přednesl moderátor sekce prof. Petr Matějů.
Sekce D Lidské zdroje pro výzkum a inovace Úvodní slovo přednesl moderátor sekce prof. Petr Matějů. Sekce D zahájila diskusi srovnáním základních pilířů konkurenceschopnosti ČR a zemí, které jsou v tomto
VíceČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních
ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících
VíceReforma financování RgŠ stanovisko ČMOS PŠ
Reforma financování RgŠ stanovisko ČMOS PŠ ČMOS PŠ v souladu se svým posláním trvale usiluje o zlepšování podmínek pro vzdělávání, především v regionálním školství. Velmi důležitou oblastí zájmu je problematika
VíceNávrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti
Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Jaroslav Vostatek Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu 21. 5. 2015 Osnova Vysoké náklady na výběr a placení
VíceIndikátory sociálního podniku.
Indikátory sociálního podniku http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/socialni-podnikani/indikatory Podpora sociálního podnikání Nutné zkontrolovat, jestli náš podnák je sociálním podnikem: http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/socialni-podnikani/indikatory
VíceNázory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI) 7. 1. 2005 NÁVRH ZPRÁVY o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému
VíceProjekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI
Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které
VíceAKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE
Schváleno Zastupitelstvem města Plzně usnesením č. 347 ze dne 23. června AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO OSOBY SE ZP NA LÉTA 2017 2018 Zpracoval: Odbor sociálních služeb Magistrát
VíceVeřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje
Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle
VíceOperační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.
Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014
Více